Hrdinně proti řepce

Autor

Dobře že se vrátil čtenář Donald Trump. Jen znovu zavítal, hned mám mraky témat na články. Tak jen doufám Donalde, že chvíli zůstanete. A stejně tak platí, co jsem Vám včera napsal v komentářích - pošlete mi cokoliv, zveřejním to. O Vás jako autora bych nechtěl přijít ani za milion. Nevím proč jsme spolu nikdy nenavázali kontakt i když jste prý něco posílal. Prosím zkuste to znovu - alespoň krátký mail na zkontaktování. 

A teď už k dnešnímu článku... Donald Trump mě včera vybídl, abych se hrdinně postavil proti řepce. že bych tím ukázal něco víc než je jen řvaní, které nic nevyřeší. Ale mé články prý vyznívaly spíš opačně.... 

Ano, to je přesně ono Donalde. Já totiž nic proti řepce nemám. Dokonce si naprosto vidlácky myslím, že se do naší krajiny hodí stejně jako pomeranče do Španělska. Pomerančové háje také spotřebovávají živiny v půdě, ale nějak jsem si nevšiml, že by proti pomerančům byly nějaké protesty při jejich pěstování. 

Ŕepka olejka je plodina, které se u nás velmi dobře daří, ohromně jí vyhovuje naše podnebí a dává zde vysoké výnosy které zaplatí zemědělcům spoustu nákladů. Tedy platilo to donedávna. Teď se začíná ukazovat, že řepka se z jiných částí světa dá dovézt levněji a tak se Preol nažere a české zemědělce a českou řepku k tomu vůbec nepotřebuje.

Z řepky se vyrábí tak široká škála produktů, že by se její produkce zdělala i bez přidávání do biopaliv. Řepkový stolní olej je jeden z nejlepších, řepka se přidává třeba i do řezných emulzí pro soustruhy, řepná sláma je vynikající jako biomasa na topení. 

Řepka ze všech zemědělských plodin nejvíce brání erozi půdy, protože vytváří hustý a propletený porost, kterým neprojde ani slunce ani vítr. Řepka zadrží na poli násobně víc vody než pšenice i jetel. Řepka je to poslední co drží naživu včely, protože nebýt řepky, možná by byly včely méně otrávené, ale zahynuly by hlady, protože nemají skoro nic jiného na sběr nektaru. Len, mák a podobné kdysi hojně pěstované rostliny se už skoro nedělají, protože je nikdo nechce. Semeno svazenky si kupuje jen pár zoufalých včelařů, kteří jsou příliš daleko od řepkového pole. Bavíme se o zemědělské krajině - ne o horách.

V neposlední řadě je řepka skvělá na zelené hnojení. Stačí ji rozhodit před deštěm rozmetadlem. Nepotřebuje vpravit do půdy, snadno vyroste a udusí svým rychlým růstem veškerý plevel. A pokud se s ní na podzim pohne pluhem, bezpečně zajde a další rok se neobjeví. Zaoraná listová růžice naopak přinese do půdy hodně vody a hluboké kořeny slouží jako potrubí pro další vsakování. Zároveň je půda zdvihnutá a kyprá jen od rychlého kořenového růstu mnoha set vlásečnicových kořenů, které půdu udrží pohromadě, zvednou ji, ale pluh s nimi nemá žádnou práci. 

Já používám na svých pozemcích řepku každý rok jako zelené hnojení po sklizni zeleniny. Zároveň ji běžně vysévám v rámci osevního postupu na příslušnou část pozemků. 

Řepka dlouho vydrží uskladněná, nepotřebuje žádnou chemii, na řepná semínka prakticky nejdou žádní brouci. Má vysokou energetickou hodnotu pro výživu i průmysl a její likvidace různými pseudoekology bude znamenat jedno jediné - že ubude zase další plodina  v už tak štíhlém osevním postupu. Proč je osevní postup tak štíhlý? Protože o nic jiného není plošně a globálně zájem.

Řepka vysává půdu úplně stejně jako všechny ostatní plodiny. Stejně jako pšenice, slunečnice, kukuřice, ječmen, oves, žito, cukrová řepa, hrášek a další. 

Dneska se na polích sv podstatě dokolečka střídá pšenice, řepka a kukuřice. Na části polí se ještě objeví ječmen. Na ještě menší ploše se objeví slunečnice, tu a tam se objeví technické konopí, mák a v teplých oblastech ještě cukrová řepa. Horské oblasti zase mají místo cukrové řepy oves a žito. 

V praxi to ale vypadá tak, že za desetileté období se na jednom poli objeví třikrát pšenice, dvakrát řepka, (nebo naopak - třikrát řepka a dvakrát pšenice) dvakrát kukuřice, jednou ječmen, jednou slunečnice a jednou něco z toho ostatního. Pokud se podaří završit boj proti řepce (a zatím je to na slibné cestě) dosáhneme toho, že místo řepky se vystřídá víckrát pšenice s kukuřicí. Se všemi důsledky pro erozi i sníženou diverzitu. 

Jsou sice zemědělci, kteří pěstují třeba i ostropestřec, dělají zelený hrášek pro konzervárny, pěstují dýně na semínka a podobně, ale to se dělá vždycky jen a jedině na smlouvu s odběratelem a odběratel toho zase tak moc nepotřebuje. V Polsku si to koupí laciněji. Tam jim nikdo nekecá do hnojení a postřiků a nikdo jim nebrání vozit to na náš trh. 

Takže já skutečně nebudu nikdy ten, kdo bojuje proti řepce. Dovedu si představit následky po vítězství.  A opravdu bych nechtěl bojovat proti něčemu, co naše zemědělství a diverzitu spíše zachraňuje než ničí. Ekologové ale bojují velmi srdnatě a podle mě do pár let budou slavit velké vítězství. 

Bohužel jsem si vědom, že má osvěta ohledně řepky jako normální plodiny i přes velké množství článků na Kydech zatím neměla patřičný dosah. 

Stejně tak asi nemělo moc velkou odezvu mé psaní o tom, že je nutné pole rozdělovat větrolamy a mezemi. Že je nutné orat, protože orba řeší 80% chemických postřiků, ale je bohužel dražší než ty postřiky. A pokud bude průměrný zemědělec prodávat korporacím, tak bude v jejich rukách. A pokud zákazníci budou od korporací nakupovat, tak budou mít to, co jim korporace nabízejí. 

Jediné v čem jsem uspěl, že to už slušně funguje alespoň na mých pozemcích.  Že dneska prakticky celou naší rodinnou úrodu bez problémů rozprodáme městským rodinám, které si nás našly.  Jezdí k nám pro brambory, ovoce, víno... i na ty zabijačky. Dělají si u nás marmeládu i kompoty. Tchán přibral několik nových záhumenků a jsme dychtiví nejen pronajímat, ale i koupit pozemky. Naše už splacené strojové vybavení má potenciál ještě na několik hektarů a pořád to budeme stíhat po práci. Zvládáme rostlinnou i živočišnou výrobu ve špičkové kvalitě s minimem chemie i zootechnických zásahů. Zvládáme to uskladnit i rozprodat. Máme malé náklady, protože toho málo potřebujeme zvenčí. 

A nejsme ve Vidlákově jediní. Už to dělají i další a pokud to takhle půjde dál, za pár let budou všechny malé záhumenky obdělávané pěkně postaru jak to má být pěkně radlicí a hnojem. A doufám, že na nich poroste i řepka, protože i my musíme mít něco, co přinese peníze a nepotřebuje to trvalou péči. Kdybychom tu měli tepleji, pěstovali bychom olivovníky... 

Lidi si prostě své vidláky našli a zatím to vypadá na slušný potenciál dalšího rozvoje. A mám stále neodbytnější pocit, že to tak je i jinde.  Státní aparát se sice bude snažit vidákům i jejich zákazníkům všemožně klást překážky, ale jakmile se kontakty jednou navážou, už se jen tak nezpřetrhají. Dokonce si dovedu představit i plnou legalizaci těchto aktivit podobně jak to zvládli vinaři či včelaři. 

Pokud to takto bude fungovat, tak se každá plodina dostane na stejné pole jednou za osm až deset let... tedy kromě pšenice. Ta se tam dostane dvakrát. Každé čtyři roky dostane pole mrvu a pokud bude připravena na jarní setí, tak na podzim se plevel vyhubí hlubokou orbou, protože z 30ti cm hloubky se už nedostane. Stejně tak si pole občas odpočine na jeteli nebo vojtěšce. Obilniny se prostřídají s olejninami, zeleninou, pícninami, okopaninami a  nějakou technickou plodinou. Všechno se vyplatí dělat. Buď na spotřebu nebo na krmení. Každý rok se něčemu zadaří. Půda se začne lepšit. Náklady jsou větší, ale prodej přímo spotřebiteli eliminuje celý ten dlouhý řetězec mezičlánků a kauflandů. Proto já dostávám víc a můj záklazník platí míň a nebo stejně. 

Už se to děje. Ve Vidlákově se daří pěstovat a prodávat. Není to na vytvoření nového eseróčka,  ale na rodinnou dovolenou "u móře" to stačí. Chtělo to jen přímé konatky mezi zemědělcem a spotřebitelem. A chtělo to dělat hodněkrát v malém, aby to bylo pod rozlišovací schopnost Velkého bratra. 

Do toho se dějí i převratné změny ve způsobu pěstování prakticky všeho ve sklenících jako na montážní lince. Je dost možné, že za pdeset, dvacet let zemědělství začne mizet z krajiny, která se bude znovu stávat divokou. Kolem vesnic bude kruh záhumenků, ale zbytek pohltí les či step. 

 

 

 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.6 (45 hlasů)

Komentáře

In reply to by insegnante (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tak proto běží tolik pořadů o Hitlerovi, kde se snaží ukazovat i jeho lidskou tvář. Přesně podle Overtonových oken jsme ve fázi, kdy nám média říkají. "Byl to sice hajzl, ale měl rád zvířátka." Svět, kde jsou nacistické zločiny relativizovány, se měn přestává zamlouvat.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

V Idlíbu došly nemocnice, tak z nedostatku jiných cílů bombardují pekárny.
Ovšem na tom poli vedle hrdinné Bílé přilby žádné trosky pekárny nejsou vidět.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Ano, pekárny jsou dobrý cíl pro ty syrsko ruské zloduchy.
Důležité je, že jsou Bílé přilby všude včas a že ty strašná zvěrstva vždy řádně zdokumentují.

Stejně jako ti chemici.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Rusové prostě nějak zjistili, že se "umírnění rebelové" mají neodolatelné puzení ke srocování v nemocnicích a (nyní, když už všechny nemocnice byly vybombardovány) pekárnách. Stačí chvíli počkat a na příslušné zařízení shodit pár "dárečků". Úžasně prostá taktika, která jim umožnila v Sýrii vyhrát.

Zatím bez slepic

Sou na světě kokoti co nemaj v kedlubně nic jinýho než lásku k vrchnosti nebo lásku k blboňům pod matrixovou adresou hátétépé lomeno/zlomeno... Muheeeee

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Blboni řepku nežerou, tak sou z teho v rozpacích. Že esli se maj nechat otrávit geneticky upravenou kukuřicí nebo masem nacpaným tou kukuřicí, řepkou, sójou nebo kostma v prachu, páč nemaj žádné právo do teho kecat nebo svlíknout do naha funebráky s otravinama a tak je to pořád, dokud choděj blboni s nádobou prázdnou s utrženým uchem po světě jako tupá hovada co dělaj jako že se jich to netýká, páč věřej pojebané vrchnosti že je má ráda. Nejlepší ze všeho je maskovaná vydlabaná inteligenca, co se nosí jako stovka do záložny a hraje si na vidláka. Muheeee

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Lavička vedle lavičky
cítím se takhle maličký;
na stěnách kamenné dudy
ve sklepě samé sudy
chytaj mě nízké pudy.
Místo kadidla smrdí cígo
ve dveřích hovno nebo bigo
vzduchem je mrtvolný puch,
bzučí tu hejna much.
Z repráků bouchaj zátky
u vstupenek jsou zmatky
do bot se řežou střepy
nefachčenci jsou happy.
V centru dopitá flaška.
Muzeum havlovic vaška.

Zatím bez slepic

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

No já nevím ale kolem popelnic ani kolem pola aby muchy pohledal. Onehdá do kuchyně vletělo pár much a z nějakýho pudu sebezáchovy sem je nechal lítat. Dokonce mě napadlo že gdyž sou u naší kuchyni, eště nejsem tak podělanej debil a že se dá u nás aji z něčeho žít, že eště nějakej život tdy zbyl. To si pamatuju jak sme dělali s tatou odpadní koše z rudýho práva. Stačilo pár cvaknutí koněm a byly koše na vyhození jako lusk. A neroztrhlo se to, gdyž se to neslo vhodit mezi hejna much. Bejvávalo. Heh

Zatím bez slepic

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

Dokonce mě napadlo, že muchy sou ve skutečnosti užitečnější než fčely. Vony ty muchy totiž sednou na humus a vodnesou ho někam do hajzlu, to fčely neudělaj. Ty sou užitečný na prodej jejich ukradenýho medu. Muchám ale není co ukrást. Heh

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

že vám roste řepka..
u nás rostou na polích nejvyšší bonity „ komerční jednotky" o velikosti 7000 - 16000m2 a přestože třetina z nich nevyužitá a v nabídkách k pronájmu, rostou stále další ..

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)