...

Vidláku, ty cla EU na TEMU uvalila. Za každou položku v balíku se platí od 1.7. navíc 88,-kč. Ano, nějaké zboží jde i ze skladů v EU ale pak platíš poštovné. Takže za zboží v TEMU ceně 80,-kč zaplatíš 168,-! Pořád je to levnější než když totéž zboží nakoupené taky na TEMU prodávají naši vyčuraní překupnící za trojnásobek + poštovné,  tedy asi za 400 sta! A nejlepší je zdůvodnění tohoto kroku ze strany EU. Prý musí narovnat podmínky pro naše podnikatele aby nebyli škodní! Takže ne ulehčit našim podnikatelům aby mohli vyrábět levněji, ale zdražit ho těm co to levněji  vyrobit umí a můžou! A překupníky prodávající 3 x předražené čínské zboží nikdo netrestá! To je "legální"! P.S. Clo se totiž platí za položku bez ohledu na počet kusů. Takže když si český vyčuránek koupí 100 ks určitého výrobku zaplatí pouze jedno clo. Z čehož plyne, že tento systém cel je vlastně podpora  překupníků. 

!.. Ano, ještě se to zachraňuje afektovaným tleskáním prezidentovi na Karlovarském filmovém festivalu. Ještě se donáší, kdo netleskal, nebo tleskal málo. Vyžadují se stále trapnější a ubožejší projevy loajality..." 

Je to takový český Kim Čong PePa (musí se tleskat, vítat, lichotit), ten pravý se fotí při každé příležitosti, se studenty, při řízení soukromého letadla, jachty..., zatímco náš Čong má fotky jen s motorkou. Zato má ty zážitkové - Rallye Dakar, koncerty Iron Maiden, návštěvy festivalů, dětí ve školkách a školách a vykňouranou cestu do Ankary. A já pořád kde to odkoukal...

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

🇨🇿Paukner varuje před Rakušanem: Umí přežít kauzy, vytěžit moc a opřít se o Brusel.

🇨🇿 Paukner: Evropa zbrojí a v Česku z toho vznikl obscénní byznys — miliardy tečou ke zbrojařům, armáda ale silnější není.

-----------------------

🇵🇱„Můj otec bojoval proti nacismu. Dnes by se obracel v hrobě.“

Představitelé polské strany Front Krzysztof Tołwiński a Wacław Klukowski navštívili Bělorusko, kde nakoupili léky a zdravotnické lékárničky pro Ozbrojené síly Ruské federace.

(nečt24)
 

...na Vašáryovou. Ta zachránila tu trapárnu v Karlových Varech. Naštěstí Xaver odvolal klatbu a nezamrzla jí tam prdel. Protože to by byl průser, kdyby jí tam PePa musel rozmrazovat.

- Hnusná manipulativní hra skončila

Nejsem volič Andreje Babiše. Nikdy jsem nebyl a nikdy nebudu, mám k tomu své důvody a raději podpořím stranu či hnutí, které nabídne jiné vůdčí osobnosti než současného premiéra zběhlého v mikromanagementu. Nedávno jsem psal, že 7 miliard „neoprávněně čerpaných dotací“ u holdingu Agrofert neexistuje. Tato suma je zcela vymyšlená a nesmyslná – Agrofert by musel vracet nejen nárokové dotace, ale také vyplacené kompenzace za sucho a další plošné podpory zemědělským a zpracovatelským podnikům, které čerpají všichni.

Proč vláda Petra Fialy Agrofert nezažalovala? Odpověď je jednoduchá – v arbitrážním sporu by totiž Česká republika shořela jako papír. Vytvořil by se nový Diag Human s násobně větším objemem neoprávněně zadržených peněz, čímž by následně došlo k stamilionovým, velmi pravděpodobně i miliardovým škodám v podobě penále a úroků z prodlení. Fiala i jeho ministři si tohoto vývoje byli velmi dobře vědomi, proto také nedělali nic.

Praktika je totiž diskriminační. Nelze firmy Andreje Babiše diskriminovat z nárokových dotací a podobných plošných programů skrze jeho působení v politice. Je možné mu vzít jen investiční a nenárokové dotace, které ale ze zmíněných sedmi miliard korun tvoří jen zhruba 7 až 8 %. Samotný princip nárokových dotací je zvěrstvo, ale nic lepšího dnešní Evropská unie neumí a má smysl se zamyslet nad systémem, nikoli nad podnikem premiéra, který v systému pouze existuje – čímž i čerpá.

Jsem rád, že Evropská unie našla dostatek odvahy, aby tuto tezi zcela zjevnou pro většinu racionálně smýšlejících lidí a podnikatelů potvrdila.

Nárokové dotace čerpat, investiční zastavit. Tak to má být a Andrej Babiš musí potvrdit, že neovlivňuje nejen Agrofert samotný skrze svěřenské fondy, ale také musí potvrdit, že se nepodílí na definici investičních dotací a nestraní při tom Agrofertu.

Jde o maximálně stovky milionů korun za celé „sporné“ období. Nejsou to malé peníze, ale výroky Petra Fialy, Marka Výborného, Víta Rakušana a především Zdeňka Hřiba o miliardách (!!!) neoprávněně čerpaných dotací tímto výrokem Evropské komise ztrácí na relevanci.

Dotyční ale celou dobu věděli, že lžou. Proto Agrofert nezažalovali, dotace nevymáhali a pouze hráli manipulativní hru s veřejností a tvrdili, jak Babiš „dluží“ miliardy. Za mě jde o jednu z nejhnusnějších politických manipulací už jen proto, že problematice tak asi 99 % veřejnosti nerozumí a děje se to, co bytostně nesnáším.

Lidé neřeší fakta, ale vybírají si strany. Tak přesně umírá nejen demokracie, ale i zdravý rozum a schopnost celospolečenské diskuse napříč politickými tábory.

Ani se neodvážím snít o tom, že by se snad dotyční za tuto manipulativní hru s veřejností omluvili.

ZDROJ: Facebook / Thomas Paukner / iDnes / Andrej Babiš / Petr Fiala / Marek Výborný / Vít Rakušan / Zdeněk Hřib / Agrofert / Pravý Prostor

Téměř čtyři roky po vypuknutí konfliktu na Ukrajině ukazuje veřejné mínění v celé Evropě a Asii, že kontinent je ostře rozdělen podél historických a geopolitických rozhraní. Tato infografika, založená na datech společnosti Gallup, znázorňuje, které země se přiklánějí k Moskvě a které ke Kyjevu. Čím zelenější stát, tím více podporuje Ukrajinu, čím červenější, tím více podporuje Rusko.

Kdo si u nás vydělá nebo zdědí čtvrt miliardy! Záviděníhodné (odkláněné) příbuzenské vztahy. U ODS a minulé vlády bych si tipla, že "zdědili" (nebo si „vydělali“) všichni. Možná i víc.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vedení ODS už nechce lídra, který zdědil čtvrt miliardy        (😉🐭)

Vedení ODS vyzvalo Filipa Dvořáka, stranického kandidáta na starostu Prahy 1, aby odstoupil z kandidátky. Dvořák zdědil po svém otci majetek za více než 230 milionů korun a nechce vysvětlit, jak si na něj jeho otec-lékař vydělal.

„Filip Dvořák dostal prostor se k celé věci vyjádřit jak veřejně, tak vůči vedení ODS. Dosud tak neučinil,“ uvádí se v prohlášení...

Podle nich Dvořák poškozuje ODS. „Proto vyzýváme Filipa Dvořáka, aby odstoupil z kandidátky ODS do zastupitelstva městské části Praha 1,“ píší...

V případě, že Filip Dvořák neodstoupí sám, má podle Kupky, Portlíka a Udženije postupovat ODS v Praze 1 podle stanov a udělat změny na kandidátce sama. Přitom právě Filip Dvořák je v Praze 1 předsedou oblastního sdružení.

Výzva špiček občanských demokratů přišla v den, kdy Filip Dvořák přišel s novým příběhem, jak si jeho otec Karel Dvořák, který téměř padesát let pracoval jako porodník, na majetek za více než 230 milionů korun vydělal...

Filip Dvořák nyní říká, že nakoupil akcie farmaceutických společností, protože tomuto oboru právě jako lékař rozuměl… (seznam.cz)

jdeme do prdele.

Muslim zastaví na prostředním pruhu německé dálnice, vytáhne si kobereček a modlí se.. 

Prý má na to právo.

Podívejte se na video, české titulky možné

https://www.youtube.com/watch?v=5dbcxJjXqHs

Zajimavy rozhovor  v caspopise  Economist,  nekdy  stoji za to  mrknout i na ohlasy ctenaru pod clankem  novinek ale u takovychto clanku to neplati, tam se schazi jen primitivni protiruska luza    novinky.cz/nechtejte-rozbite-rusko-putinuv-oligarcha-nastinil-mozne-scenare-po-valce   Podrobnejsi informaci o rozhovoru dava  muj (I.L.)  oblibeny ukrajinsky web, tahle veta z neho stoji za vypichnuti a plati asi obecne: "Ti, kdo umí vytvářet nové věci, si nyní nevybírají mezi Ruskem a globálním prostorem, ale mezi Ruskem a roztříštěným světem, kde si každý blok stanovuje vlastní pravidla. Za těchto podmínek se logika tvoření obrací dovnitř země“ strana.today/oliharkh-andrej-melnichenko-napisal-statju-dlja-the-economist  

Včera vyvolal velký ohlas článek jednoho z nejbohatších ruských podnikatelů Andreje Melnichenka, který vyšel v britském časopise The Economist.  Je spolumajitelem průmyslových gigantů „Eurochem“ a SUEK, které se specializují na výrobu hnojiv. Jeho jmění se odhaduje na desítky miliard dolarů.   Po vypuknutí plnohodnotné války se Melnichenko ocitl na seznamu západních sankcí a v roce 2025 se osobně setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, načež se rozhodl aktivněji se zapojit do diskuse o budoucnosti Ruska.  V článku pro časopis The Economist kritizoval západní strategii vůči Rusku, která se podle jeho slov „v konečném důsledku scvrkává na jediný cíl: zničení ruské suverenity nebo její radikální omezení“. Domnívá se, že tato cesta je slepá, stejně jako všechny čtyři scénáře, o nichž se na Západě v souvislosti s Ruskou federací diskutuje:   „Ponížené“ Rusko na okraji Západu. Podle názoru oligarchy to v dlouhodobém horizontu vyvolá agresivní revanšismus, jak tomu bylo v případě Výmarského Německa. Vstup Ruska do sféry vlivu Číny. V tomto případě se země promění v dodavatele surovin a nárazníkovou zónu v cizí strategii, v čemž Melnichenko vidí analogie s rolí Ukrajiny pro Západ. Přitom je podle jeho názoru samotná Čína proti takovému scénáři.   Rozpad země. To by vedlo ke ztrátě kontroly nad jaderným arzenálem Ruské federace a vyvolalo by boj o zdroje a území.     Takový scénář by podle něj „narušil celistvost systému, díky němuž funguje jaderné odstrašení“. Poznamenává však, že cena, kterou již byly zaplaceny konflikty na postsovětském prostoru, včetně Ukrajiny, takový výsledek znemožňuje.  Uzavřený, mobilizovaný stát, který neustále žije v podmínkách obléhané pevnosti a výjimečného stavu. V takovém případě se technologie, věda, kapitál a důvěra veřejnosti přestanou rozvíjet. Takový řád však válku neukončí, ale promění konflikt z ojedinělé události v princip organizace státu, píše Melnichenko.  

Všechny tyto scénáře, které v té či oné míře předpokládají omezení suverenity Ruska, jsou podle Melnichenka nejen slepé uličky, ale také nebezpečné pro celý svět kvůli hrozbě jaderné eskalace.  „Současný formát (kdy Západ pomáhá Ukrajině, ale sám do války nezasahuje – pozn. red.) nemůže trvat donekonečna. Koalice, která disponuje ekonomickou a technologickou převahou a podporuje armádu stojící proti Rusku, přičemž zároveň omezuje svou vlastní přímou účast, dříve či později ustoupí něčemu jinému: buď jiné, přímější formě konfrontace, nebo politickému urovnání. Otázka není v tom, zda k tomuto přechodu dojde, ale v tom, kdy přesně a za jakých podmínek. Existence jaderných zbraní činí tuto otázku existenční,“ píše Melnichenko.   Jako alternativu k tomuto katastrofickému scénáři vidí změnu politiky Západu vůči Moskvě, upuštění od pokusů omezovat suverenitu Ruska, uznání jeho subjektivity a směřování k novému bezpečnostnímu systému zohledňujícímu zájmy Ruské federace.        „Svět dnes nestojí před volbou mezi láskou k Rusku a nenávistí k němu, mezi trestem a odpuštěním, mezi morální jednoznačností a politickým cynismem. Volba spočívá mezi dvěma variantami budoucnosti: buď se velmoci znovu naučí respektovat vzájemnou suverenitu, nebo každá z nich bude i nadále usilovat o to, aby z ostatních učinila objekty vnější správy. Druhá cesta nás již dovedla tam, kde se dnes nacházíme,“ prohlašuje Melnichenko.    Pokud jde o Ukrajinu, domnívá se, že „ukrajinská bezpečnost bude nestabilní, pokud bude založena na neustálém popírání suverénního práva Ruska jednat samostatně“.  „Soused, jehož zájmy jsou známé a cena plnění jeho závazků předvídatelná, zajišťuje zcela jinou úroveň bezpečnosti než soused poháněný revanšismem nebo pocitem obléhané pevnosti. Trvalý mír vyžaduje suverenitu na obou stranách hranice – ne proto, že by se strany musely navzájem milovat, ale proto, že pouze plnohodnotní subjekty jsou schopny uzavírat dohody, které budou skutečně dodržovány,“ uvádí se v článku.

Je třeba poznamenat, že podobné či srovnatelné vzkazy směrem k Západu zaznívají z Ruské federace již dlouho:  je třeba k Rusku přistupovat jako k rovnocennému partnerovi, respektovat  jeho suverenitu a brát v úvahu obavy Moskvy ohledně bezpečnosti, jinak se Rusko sblíží s Čínou nebo se promění v Severní Koreu – a pak to dopadne špatně pro všechny; nebo dokonce dojde k jaderné válce; aby se tomu zabránilo, musí Západ s Ruskem vyjednávat.   V tomto případě je překvapivé, že je na svých stránkách zveřejnil časopis The Economist, který se ve své redakční politice drží přesně opačného postoje. A nejen že je zveřejnil, ale navíc umístil Melnichenka na obálku s titulkem: „Andrej Melnichenko – muž, který by chtěl změnit Rusko“.    Soudě podle redakčních komentářů časopisu bylo toto pravděpodobně učiněno s cílem podpořit tezi o blížící se vzpouře ruské elity, která je v poslední době populární v západních médiích. Časopis The Economist píše, že „ačkoli podnikatel nemluví o sesazení Vladimira Putina z moci, změny, o jejichž nutnosti píše, povedou k ukončení autokratické vlády ruského prezidenta“.  

Jedná se však spíše o zaměňování přání za skutečnost. V samotném článku se o ničem podobném nehovoří. O změnách se v ní píše pouze v několika odstavcích, které vyjadřují naději, že „časem se nám podaří napravit všechny vnitřní nerovnováhy“ a že do rozhodování budou zapojeny velké podniky. Melnichenko přitom zvlášť zdůraznil, že vnitřní diskuse o osudu Ruska „se musí odehrát až po válce a uvnitř samotné země“, přičemž vnější tlak je v tomto ohledu nepřípustný a kontraproduktivní.  

Hlavní „vnitropolitická“ myšlenka, kterou Melnichenko prosazuje, je však zcela jiná. Píše o převratu v myšlení těch lidí, kteří od 90. let budovali „nový Rusko“. Mezi ně řadí sebe i další významné podnikatele. Dříve se považovali za součást globálního světa, ale poté, co na ně dopadly západní sankce, pochopili, že se mýlili, a ruské úřady, které trvaly na suverenitě, měly, jak píše Melnichenko, pravdu. A nyní i ruský byznys pochopil hodnotu suverenity a je připraven ji bránit, stejně jako se soustředit na rozvoj vlastní země.  „Ti, kdo umí vytvářet nové věci, si nyní nevybírají mezi Ruskem a globálním prostorem, ale mezi Ruskem a roztříštěným světem, kde si každý blok stanovuje vlastní pravidla. Za těchto podmínek se logika tvoření obrací dovnitř země,“ píše Melnichenko. 

Na začátku války poskytl tento oligarcha rozhovor deníku Financial Times, v němž přirovnal západní sankce proti Rusům k bombardování Hirošimy.  Mezitím se během války jeho osobní jmění zvětšilo a on se zařadil mezi přední ruské podnikatele, kteří své bohatství znásobili.

Všechno jim projde, protože lid prostý vznešené ideály nezajímají, hlavně chleba, hry a BEZPEČÍ. Nedochází mu, že kdo volí bezpečí před svobodou, přijde o obé.

Příklad z Reichu - ale je to stejné v celé EU, tedy i u nás.

Z aktuáního dokumentu Bundestagu 21/6665:
„Hybridní hrozby a cílené vlivové operace ze strany domácích i zahraničních aktérů vystavují naši demokracii obrovskému tlaku. Zejména dezinformační kampaně jsou navrženy tak, aby destabilizovaly naši společnost. Autokratičtí aktéři jako Čína a Rusko doufají, že oslabí geopolitickou roli Německa a ovlivní ho ve svůj prospěch. Za tímto účelem strategicky využívají moderní komunikační technologie a investují značné personální a finanční zdroje.“

Z dnešního Rudého Práva:
Policie hájí kontrolu soukromých zpráv

„Pokud umělá inteligence dokáže vyhodnotit něco, co je mimo rámec zákona…tak to samozřejmě přispívá k bezpečnosti“

A teď porovnejte:

, „Nařízení o mimořádných radiokomunikačních opatřeních ze dne 1. září 1939“:

„V moderní válce nepřítel nebojuje pouze vojenskými zbraněmi, ale také prostředky určenými k psychologickému ovlivňování a demoralizaci obyvatelstva. Jedním z těchto prostředků je rozhlasové vysílání. Každé slovo vysílané nepřítelem je samozřejmě lež a má za cíl poškodit německý lid. Říšská vláda ví, že si je německý lid tohoto nebezpečí vědom, a proto očekává, že každý Němec z pocitu zodpovědnosti bude považovat za slušnost zdržet se poslechu zahraničního vysílání. Pro ty spoluobčany, kterým tento smysl pro zodpovědnost chybí,vydala Rada ministrů pro obranu říše následující dekret.“

Předseda Rady ministrů obrany říše,
polní maršál Göring

Více zde 
https://www.alexander-wallasch.de/gesellschaft/willkommen-im-gruenen-faschismus-die-maske-ist-endgueltig-gefallen (Vítejte v zeleném fašismu. Masky definitivně padly)
A zde 
https://www.danisch.de/blog/2026/07/11/mit-der-bundestagsdrucksache-21-6665-in-den-untergang/ ( S parlamentem do záhuby)
 

pro děda Rozvěda, pokud si ta guma fakt myslí, že Ukrajinu čeká nějaká poběda.

Budoucnost většiny národa. Jen o té spokojenosti se dá asi s úspěchem pochybovat.

Nemocné NATO už těžce dýše. Neví, zda více potřebuje Pavla, anebo snad Babiše? Až se Česko konečně za drahé prachy ozbrojí, pak jistě zatočí nejen s Ruskem, ale i s americkými kovboji.

Pávek.

Pávek, to je stratég. Všude dělá zmatek. S pomocí pávkova Ústavního soudu ušije na vládu boudu.

Maďar dělá čistky, tak nějak demokraticky, tedy lidsky.

Uzenina nemusí být dobrá, ale musí být hodně slaná!

Jóó, na ptáky jsme krátký. Na ptáky jsme malí páni, je to tak, vždycky nám dají přes zobák...

dnes je sýpka a já tam nemohu dnes být, tak omluva, že jsem se neozval!

Říká komouš komouši: ,,Pojďme se milovat jako dva teplouši."

dá náš režim rád.

" Má celý náš Západ ještě nějakou skrytou energii, kterou by mohl využít a která by hned nebyla zregulována a zakázána Evropskou komisí? Je tady v Evropě někdo, kdo by věděl, jak dál? " se ptá Vidlák. 

S Narušenými, feťáky, pedofily, upíry dětské krve, sociopaty je snadné pořízení, pokud jsou na to zdroje. 

Jen asi zapomněli, že těmi zdroji jsou pracující lidé. I tady v ČSR si většina myslí, že stačí brát plat, tedy peníze státu, a všechno si mohou koupit. 

Vysmívají se těm Pětiletkám, ale neví, že je nevymysleli nějací komunisti, nýbrž vzdělaní a úspěšní lidé, kteří sloužili společnosti. 

Dnešní papaláši chtějí, aby společnost sloužila jim a ještě se za nechají nehorázně platit. 

...posral. Předvádí se někde na nějakém profláklém fesťáku na Slovensku a přitom mohl být hvězdou ve Wimbledonu. Holt špatné bojové rozdělení. Furt má ještě rezervy.