Jeden praktický příklad k dnešnímu svátku...

Autor

Původně jsem si myslel, že díky chvilkařské demonstraci budu mít týden o čem psát. Ale bohužel nemám. Minář vysloveně zklamal. Ukrajinská vlajka nasazená obráceně nebo neznalost Havla, jehož zelinářským příkladem se oháněl, je příliš málo. Stejně tak je příliš málo jeho výzva Rakušanům a Grolichům, aby připravili nějakou smysluplnou vizi pro převzetí moci. Navíc, dnes nebude mít smysl psát o pravdoláskařské nenávisti na Národní třídě, protože Babiš a ostatní se jim na uličku hanby vykašlali a odjeli do Izraele kupovat Iron dome. Nemá smysl prokydávat velkou nafouknoutou bublinu, protože stejně praskne a kormidla se ujmou osvědčení protokolářové. Minářův aktivismus na to nebude mít vliv.

Dneska si proto dáme jeden praktický příklad, který se shodou okolností stal včera mému klukovi a který krásně ilustruje, kam jsme se v té nové skvělé a demokratické době nakonec dostali.

Je pondělí, půl osmé ráno, sedám k počítači, abych se podíval, jaké postřehy vypsali moji influencerští kolegové o včerejší Letné a tu najednou telefon. Volá můj syn. „Táto, prosím, jsem v Moravském Krumlově, řidič mě nevzal do autobusu, jdu do školy pěšky, já jen, abys to věděl.“

„Proč tě nevzal do autobusu?“

„Protože mám na sobě montérky.“

Abyste rozuměli, můj kluk se učí na kováře na škole v Moravském Krumlově, ale když má praxe, jezdí ještě o pět kilometrů dál do Polánky. Z Miroslavi jede do Krumlova a tam přestoupí na další autobus. Ráno normálně odjel z domova, dojel do Krumlova, ale řidič druhého autobusu mu vynadal do bezdomovců a zakázal mu nastoupit. Ne proto, že by byl špinavý nebo umazaný, ale prostě proto, že si ráno rovnou oblékl čisté montérky doma. Před plnou zastávkou lidí ho seřval a prostě odjel bez něj.

To přece nemohu nechat jen tak, říkám si. Odkdy mají řidiči právo lustrovat cestující podle oblečení? Budou z toho zameškané hodiny, nemluvě o tom, že přesně z této přezíravosti se pak mladým hochům nechce jít do učení, protože koho by bavilo si nechat nadávat do šupáků, že? Navíc, pokud vím, dopravci dostávají od kraje spousty dotací a kluk měl zakoupenou platnou jízdenku… Kde je nějaká spravedlnost?

A tak jsem zavolal na ČSAD Hodonín, protože ti tuto linku provozují. „Chci podat stížnost,“ říkám. „Váš řidič, nějaký Vyhnalík, či tak nějak (utkvěl mi v hlavě ten nomen – omen), vyhodil mého kluka z přepravy, ačkoliv nebyl špinavý, ani k tomu neexistoval žádný jiný důvod. Udělal si ramena na nezletilé dítě a nechal ho prostě jen tak stát venku, ať si nějak poradí.“

Člověk by čekal, že firma si bude chtít zachovat dobré jméno a domluvíme se na nějakém řešení kvůli zameškaným hodinám. Ale kdeže. Hned mi vysvětlili, že nic z toho není pravda, že kluk nastoupil do dalšího autobusu (žádný takový nejel) a že je zakázáno jezdit v autobuse v montérkách a tak vůbec. Prostě, nulová vstřícnost, nulová ochota, řidiči si mohou lustrovat lidi jak chtějí. Že ho do předchozího autobusu bez problémů vzali, to s tím samozřejmě NE-SOU-VI-SÍ

Jihomoravský kraj dává dotace soukromé firmě na zajištění dopravní obslužnosti… za rok 2024 to bylo skoro 40 milionů korun. My k tomu ještě platíme celoroční jízdenku, ale jak vidno, ani to neznamená žádnou jistotu, že se vaše dítě dostane do školy. Když má nějaký řidič po ránu špatnou náladu, tak si prostě vemte na cestu do učňáku raději oblek! Řidiči ČSAD Hodonín mají právo posuzovat nikoliv špínu či zápach, ale i společenskou úroveň oblečení!

Matně si pamatuju, že nedávno v Praze vyhodili řidiče za to, že zvedl hlas na evidentně opilé Ukrajince. Tady si řidič otevřel hubu na normální dítě jedoucí do školy a všechno je v nejlepším pořádku. Je to totiž domorodec, nepatří k žádné privilegované rase.

Budu muset říct Petře Rédové, až bude Jihomoravský kraj dělat zase nějaký konkurz na dopravní obslužnost, tak ČSAD Hodonín nejsou zrovna tím správným adeptem, na kterého by Kraj mohl být pyšný. Ne kvůli jednomu řidiči, ale kvůli jejich (ne)ochotě to řešit. Každý může mít někdy slabou chvilku, ale tady v té firmě to mají zřejmě zavedené jako standard na všech úrovních. Alespoň všichni, se kterými jsem mluvil, byli stejní jak ten řidič. A tak by to chtělo nějakou změnu. Nějakou firmu, která bude ráda, že může přepravovat děti do školy, bude chápat celospolečenský přínos, že se někdo jde učit řemeslu a nebude dětem nadávat do bezdomovců.

Tak hlavně, že všichni mají zavedené henty etické kodexy, každý má své ombudsmany, vysoké standardy, miliony popsaných papírů, jak jsou přínosní, hodní, odpovědní, uvědomělí a ekologičtí, (Kraj to po nich chce a kdo to nemá, nemůže být připuštěn do výběrového řízení), ale ve skutečnosti jsou pořád stejní, jak byli vždycky. Nakonec jsou všechny ty zavedené mechanismy jen od toho, aby nikdo za nic nebyl odpovědný a nic se nikdy nemuselo změnit. Hlavně, aby se nezměnilo, že Grolich dává peníze…

Mimochodem… co myslíte, že mi na to kluk řekl? Půjde si co nejdřív udělat řidičák a jeho touha po vlastním autě se hodně zvýšila. Právě si na něj začal šetřit a i když měl sympatie pro moje levičáctví, tímto se stává pravičákem… přeje si, aby celé ČSAD Hodonín vzal čert, aby už nikdy nedostali ani korunu erárních peněz, protože to kurví charaktery.

A já mu bohužel musím dát za pravdu. Dlouhá léta jsem byl proti zavedení školného na vysokých školách, ale když teď vidím, co z nich vychází a jak to demonstruje, aby jejich rodiče platili televizní poplatky a vzdali se důchodů, také si říkám, že školné je sice drsný, ale spravedlivý trest. Byl jsem pro ohledy a solidaritu, byl jsem pro silný stát, který je poslední oporou obyčejného člověka před korporátní úžerou, ale omlouvám se, argumenty mi ubývají, protože okolnosti jaksi nemluví v můj prospěch. Stát svým přerozdělováním nikoho nechrání a soukromý sektor přisátý na dotacích se chová ještě hůř než tržní nadnárodní korporátní vykořisťovatel.

Víc už k tomu psát nebudu… dnešní sváteční den využiju k dovozu ovocných stromků na Vidlákovnu od jedné naší čtenářky od hradu Houska. Kdo se chystáte v sobotu na brigádu, prosím potvrďte mi na mail příjezd, abychom věděli, jak velký potřebujeme oběd. Tentokrát nejde o žádné stavební práce, ale bude to celkem na pohodu, takže je připraven i sud piva od místního pivovaru, jehož majitel je také náš. K obědu bude hovězí vývar s játrovými knedlíčky a k večeři vyhlášený bramborový salát od mé ženy.

Měli bychom mít také vyřešené topení a náš umělecký kovář Jirka by měl představit jisté překvapení. Kdo bude chtít přespat, pro toho bude sýpka k dispozici a ze soboty na neděli tam už bude i příjemně teplo.

Těšíme se na vás!

_________________________________________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud nás chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky.  Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízíme možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g360

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

Komentáře

...ač značně vyčpělou, o to snad slinější.

Je to již spousta let, čili nikoli příznak dnešního morálního marasmu.Moje děti, tehdy 9 a 12let, byly usazeny babičkou na vlak do Plzně, vzdálené asi 40 minut jízdy. Děti jely samy. Tehdy ještě byla doprava vcelku bezpečná a na konečné na ně měla stejně čekat maminka. Co by se mohlo pokazit, že? Babička udělala jakousi chybu v tarifu jízdenek a paní průvodčí  

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Já ho neslavím, proč? Nemám k tomu důvod, přičinu jsem popsal před několika dny:
Nicméně trochu se při té příležitosti nad námi Čechy zamyslím. Už Havel říkal, že tady máme blbou náladu. Navíc se začínáme dělit na dvě dost nesmiřitelné protistrany. Situace se dost vyhrotila.
Přesto podle mezinárodních statistik patříme k nešťastnějším národům na světě. Češi se v mezinárodních průzkumech "životní spokojenosti" dlouhodobě umisťuje poměrně vysoko. V dost známém průzkumu World Happiness Report - (světová zpráva o štěstí), bylo uváděno pro léta 2023, 2024, že se nacházíme na 18. místě ze 147 hodnocených zemí. Pro letošní rok jsme klesli na 20. pozici  (1. Finsko, 10. Švýcarsko, 17. Německo potom Slovinsko, Rakousko, ČR, 23. USA potom Polsko, Kanada, 29. Británie, 35. Francie, 38. Itálie, 41. Španělsko). 
Vzhledem k tomu, že umístění jednotlivých zemí vykazuje poměrně značnou stabilitu v čase, lze předpokládat, že údaje lze i vzájemně porovnávat. Ovšem u té stability existují výjimky, konkrétně dvě sousední země mezi  roky 2023 a 2026 zaznamenaly obrovský sešup. Jednak Slovensko se propadlo z  29. místa na 54. místo a Maďarsko z 51. na 74. místo. Maďarsko bych chápal, že  neuváženě vyměnili Magyara za Orbána a bylo to z louže do bláta. Ale proč se Slovensko tak propadlo očima Slováků, tomu fakt nerozumím.
Samozřejmě toto není žádné objektivní hodnocení, je to jen subjektivní pocit, jak jsou v dané zemi její obyvatelé spokojeni se svým životem. Ale ono vlastně o to hlavně jde, zda jsem se svým životem spokojen nebo ne. Spokojenost s vlastním životem se nedá měřit ani vážit. Je to jen můj pocit, který nesouvisí jen se životní úrovní, ale s pocitem klidu a jistoty, se sociálním a zdravotním zajištěním, s vírou v lepší budoucnost, s možností se realizovat, se slušným bydlením, se vztahy ve společnosti i s mým postavením v ní a také s tím, že nečekám nějaký osobní krach nebo beznadějnou situaci. Nevím, naše přední pozice v hodnocení buď vypovídá o tom, že možná jsme na tom opravdu dobře (ve srovnání s ostatními)  a nebo o tom, že jsme jen nepoučitelní optimisté.  A ještě něco smířlivého na závěr, je to názor Čechů, bez ohledu na to, ke které protistraně se přiklánějí.
Já nejsem s momentální situaci spokojen, ale nabíjí mě víra, že se to zlepší a že se toho třeba ještě dožiju. Ale docela by mě zajímalo, jakou mají náladu lidé v zemích, které se nacházejí na 100. místě či na samotném chvostu. Asi si neumíme představit skutečnou beznaděj.
Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

- Nemá ale masovou podporu.

Podle historika Ivo Šebestíka demonstrace proti zrušení poplatků za veřejnoprávní média je snahou o svržení vlády Babiše. „Návrat opozice by ČR zavedl na stranu nejmilitarističtějších kruhů EU/NATO...

rozhovor na: https://42tcen.com/entry/sebestik-opozice-rukama-milionu-chvilek-usiluje-o-cesky-euromajdan-nema-ale-masovou-podporu

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.