Včera mi přišlo třináct dopisů se čtyřiceti podpisy. Máme jich tedy kolem osmdesáti. 

A teď už dnešní text: 

Vy, kdo mě čtete dlouhodobě, tak znáte zemědělský příklad, který jsem omílal už mnohokrát. Připomenu ho asi už podvacáté pro nové čtenáře. Je totiž důležitý. 

Krátký Volnobloklý úvodník: 

Tak nám včera proběhla ta demonstrace před sněmovnou proti covid pasům. V hlavní roli Volný blok a Trikolóra. Zpívá Ilona Czáková... Demonstrující vytvořili uličku hanby pro poslance a zaměstnance sněmovny. Pokřikovali, dělali bordel... 

Hamáčkovo gestapo připravené k zásahu (jak upozorňoval Vlastimil) nezasáhlo. 

Je to asi rok a půl zpátky, co jsem se bavil s jedním dávným kamarádem o kotlíkových dotacích. Tedy ani ne tak o dotacích, jako o tom, že si také nechal vyměnit kotel a dostal na to dotaci. Já ho chvíli špičkoval, proč si jako Ostravák kupoval nový drahý kotel, když i v tom novém pálí uhlí, když má pravidelný přísun uhla přímo z třídírny, ale pak jsem viděl jeho ztrápený výraz a už jsem jen poslouchal. 

Dnes bych vám chtěl vyprávět další velmi typický příběh z naší korporátní praxe. Tentokrát to bude o tom, kterak Vidlák dotace řešil. Příběh to není ani veselý, ani smutný. Je prostě takový běžný.