Komplexní systémy seriózně

*** (Úvod)

Tento text je reakcí na text „Komplexní systémy“, který vyšel nedávno zde na Vidlákových kydech.

Před několika desetiletími jsem vystudoval na Západočeské univerzitě v Plzni teorii systémů. Konkrétně obor „Technická kybernetika“. Celý život se zabývám matematickým i jiným modelováním. Základem jsou samozřejmě teorie systémů a jejich chování.

Po přečtení Masterova článku „Komplexní systémy“ jsem se doslova zděsil. Kdyby byl uveden jako beletrie, fantasy, sci-fi nebo podobně – neměl bych námitek. Ale tento článek se snažil tvářit jako seriózní. Navíc od autora, který je vychvalován na Vidlákových kydech pro své fenomenální schopnosti práce s čísly. Sklapla mi brada.

Naši předkové položili velice propracovaný základ teorií systémů. 

Nepochopil jsem, proč Master vymýšlí svou vlastní chybnou teorii „komplexních systémů“. Stačilo by třeba jen nahlédnout na wikipedii do hesla „komplexní systémy“ k získání mnohem fundovanějšího základu. Navíc bez nekonečných chyb a přehmatů, kterými je Masterův článek plný od začátku do konce. Nebylo vůbec potřeba vynalézat nová chybná nekonzistentní a nepravdivá pravidla komplexních systémů.

Od člověka s matematickou duší, jak byl Master představován, lze navíc očekávat jednu věc: I když budou jeho předpoklady chybné, tak odvodí logické závěry, které budou sice chybné, ale budou logicky vyplývat z předpokladů. Namísto toho Master v článku sázel závěry ve druhé polovině často v rozporu s tím, co napsal dříve v článku. To by očekával od běžného laika, nikoli od matematicky myslícího člověka.

Nechtěl jsem původně tento úvod psát. Nechtěl jsem být konfrontační. Vidlák nicméně trval na tom, abych uvedl pro orientaci čtenáře Vidlákových kydů, proč píši a na co reaguji.

*** (Systémy)

Věda má propracovanou teorii systémů. Při popisu a modelování systémů nezáleží na tom, o jaký systém se jedná. Všechny systémy – technické, živé, neživé, společenské, vesmírné, jakékoli –  mají stejné základní vlastnosti a stejný popis. Existuje velice rozsáhlý matematický aparát pro práci se systémy.

Je to vlastně krásné. Systémy jsou jednotné. Elektronický obvod se chová v zásadě stejně jako třeba hvězdný systém v galaxii, nebo chemická reakce, nebo motor nebo společenských systém státu, či systém uvnitř buňky. Ta pravidla jsou stejná.

Díky jednotnosti pravidel chování jakýchkoli systémů se běžně stává, že významné objevy v teorii systémů provedené v rámci nějakého oboru se stanou průlomem v oboru zcela jiném.

*** (Teorie systémů - historie)

Svět samozřejmě nečekal na rok 2020 až vyjde Masterův článek na Vidlákových kydech. Tento obor zkoumaly a zkoumají opravdu chytří lidé – ať matematici, fyzici, technici s virtuózními znalostmi svých oborů, často přímo odborné špičky.

---

1) V 1. polovině 19. století francouzský fyzik Nicolas Carnot použil pojem systém. Nicolas Carnot zkoumal parní stroj. Slovo „systém“ bylo použito pro schopnosti konat práci pomocí tepelné energie. Carnot studoval principy práce tepelných strojů konat práci, a zvyšoval jejich účinnost. Nikdo už mu neodpáře naprosto klíčovou práci v termodynamice. Z čehož dodnes tyje nejenom automobilový průmysl. (Mohli bychom říci, že Carnot udělal pro snižování uhlíkové stopy více než všichni dnešní ekoaktivisté.)

---

2) Vědci si začali všímat, že všechny systémy jakéhokoli druhu mají podobné vlastnosti. Všechny systémy, ať technické, biologické, společenské či jakékoli jiné – se dají popsat stejným matematickým popisem.

Rakouský biolog Ludwig von Bertalanffy do toho někdy na počátku 20. století prásknul. A (spolu)založil obecnou teorii systémů. Začala vznikat jednotná teorie všech systémů, a objevovány zákonitosti platící pro všechny systémy.

---

3) Americký matematik Norbert Wiener vydal 1948 knihu „Kybernetika aneb řízení a komunikace u zvířat a strojů“. Kdyby se dávala Nobelova cena za matematiku, byla by jeho.

Známé klišé „Celek je více než součet částí“ je hlavní obsah této knihy. Wiener podrobně rozebírá vazby mezi částmi systémů, řízení a sebeřízení systémů, a přenosy informací mezi částmi systémů. Bylo to první solidní a ucelené matematické zpracování vlastností systémů, jejich vazeb – a to vše na solidní teoretické a matematické bázi.

Dodnes je kniha slabikářem mnoha oborů. V knize jako příklady používá nejrůznější systémy od technických, biologických, společenských i jiných. Ono je to totiž jedno, teorie systémů je popisuje stejně a jednotně.

*** (Kybernetika ve 20. století)

Norbert Wiener byl Američan. To v té době v komunistických zemích znamenalo, že jeho termín „kybernetika“ byl označen za „buržoazní pavědu“. Viz třeba filozofický slovník z roku 1955:

„Kybernetika (ze starořeckého slova s významem řídící) = reakční pavěda, která vznikla v USA po druhé světové válce a značně se rozšířila i v jiných kapitalistických zemích; forma soudobého mechanicismu... Kybernetika jasně vyjadřuje jeden z hlavních rysů buržoasního světového názoru, jeho nelidskost a snahu přeměnit pracující v součástku stroje, ve výrobní nástroj a nástroj války... Podněcovatelé nové světové války využívají kybernetiky pro své špinavé praktické zájmy. Pod rouškou propagandy kybernetiky jsou v imperialistických zemích badatelé z nejrůznějších oborů zatahováni do přípravy nových prostředků masového vyhlazování lidí – elektronové, telemechanické a automatické zbraně, jejíž konstrukce a výroba se rozrostly na obrovské odvětví válečného průmyslu kapitalistických zemí. Kybernetika je tedy nejen ideologickou zbraní imperialistické reakce, ale i prostředkem k uskutečňování jejích agresivnich válečných plánů.“ (M. Rozental, P. Judin: Stručný filozofický slovník, 1955, SNPL)

Soudruhům opovržení dlouho nevydrželo.

Teorie systémů spolu s kybernetikou se ukázaly být nutnými a klíčovými odvětvími a teoriemi. Komunisté pochopili, že bez rozvíjení těchto oblastí by rychle zaostali, a nedokázali by čelit tlaku konkurence kapitalistického světa. Proto byla teorie systémů a kybernetika rychle vzata na milost už v 50. letech.

*** (Modely systémů)

Pokud chceme nějak se systémem pracovat – řídit ho, ovlivňovat nebo předpovídat jeho činnost – je vhodné vytvořit jeho model.

Vytvoření dobrého modelu systému je umění, kterému se člověk dlouho učí. Je to jako namalovat Sixtinskou kapli ve Vatikánu.

Drtivá většina lidí vám řekne, že teoretické modely v praxi selhávají. Pokud to tvrdí příliš kategoricky, víte, že máte před sebou člověka, který toto umění neovládá v žádném oboru. Stejně tak se dá kategoricky prohlásit, že namalovat pěkně Sixtinskou kapli v praxi nejde.

---

Navzdory přesvědčení laiků (a Mastera) není nezbytně nutné pro model systému znát jeho součástky ani strukturu. Cílem je přeci předpovídat chování systému, ne dělat jeho rozborku a sborku!

Pro předpověď pohybu ručiček jdoucích hodinek mi stačí model: Hodinová ručička se otočí dokola za 12 hodin, minutová za 1 hodinu, sekundová za 1 minutu. Nepotřebuji znát druh ani počet koleček v hodinovém strojku, ani typ pohonu. Nepotřebuji znát součástky v hodinkách.

Pro předpověď chování komplexního systému nepotřebuji nutně vždy znát jeho součástky. Proč bych to měl potřebovat? (A proč to Master tak nutně vlastně potřebuje ve svém článku „Komplexní systémy“?)

*** (Předpověď chování systému)

Laici si myslí, že k předpovědi chování systému potřebujeme umět rozebrat systém na součástky. Masterův článek neustále mluví o popisu všech součástek. To je hrubé nedorozumění. K předpovědi chování systému není nutné systém do detailu znát. (Chceme znát chování systému, ne strukturu.)

Můžete spočítat rychlost aut při bouračce v době střetu, aniž byste znali detaily popelníčku v autě a detaily košile odhozené na zadním sedadle.

Můžete slušně přesně spočítat budoucí polohy planet ve sluneční soustavě, aniž byste detailně znali složení a strukturu jednotlivých planet.

---

Jednoduché systémy mají málo proměnných. Složité systémy mají hodně proměnných. Extrémně složité systémy mají třeba miliardy nebo bilióny proměnných. Čím více zasahujících proměnných, tím výpočetně náročnější je chování systému předpovídat.

Pro předpověď je důležité znát hodnoty klíčových proměnných dostatečně přesně. Pokud je známe, nezáleží na složitosti ani komplexnosti systému – je dobře předpověditelný. Složitost systému nerozhoduje.

Je zde řada limitů, které přesahují tento text. Například pro zájemce je zde problém zvaný Maxwellův démon, a řada dalších omezení. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Maxwell%C5%AFv_d%C3%A9mon)

---

a) Předpovídání počasí nebo klimatu je extrémně obtížné. Je tam obrovský počet chabě známých proměnných, které mají významný vliv. Osobně příliš nevěřím tomu, že to vůbec jde s rozumnou přesností.

b) Ekonomické systémy trpí bludem, že je možné celý svět namodelovat jedinou proměnnou zvanou peníze (případně s přidáním několik dalších pomocných proměnných). To vede k totálním nesmyslům v závěrech drtivé většiny ekonomických teorií a úvah. Dopad zavedení jakéhokoli ekonomického nástroje, včetně nepodmíněného příjmu, příliš závisí na proměnných mimo ekonomický systém. Nevěřím na jakýkoli kategorický závěr v tomto směru. Příliš to závisí na místě, situaci, podmínkách – velkém množství dalších proměnných.

c) Předpovídání koronaviru je z těchto všech modelů nejjednodušší. I tak je to na hranici možností. Osobně věřím, že kdyby se nepolitikařilo, jsou šíření a dopady koronaviru, na rozdíl od předchozích dvou systémů, jediné předpověditelné.

*** (Podnikatelské a politické tlaky)

Do rozsáhlých systémů samozřejmě vstupují zájmy různých skupin.

Korporativní a politický zájem prakticky vylučuje objektivní zkoumání a popis klimatického systému – a to bohužel i v akademické sféře. Kdo zaplatí více (na grantech, úplatcích, inzerátech, ...), ten bude mít pravdu. Bohužel z vědeckých, nevládních i politických míst se zde budou hlásat pohádky o klimatu.

 Stejně tak nelze očekávat objektivní informace ohledně koronaviru. Ony jsou, pokud je člověk cíleně hledá. Ale zároveň koronavirus slouží k zakrytí ekonomické krize a špatného hospodaření prakticky celého západu. Za ekonomické problémy tedy údajně nemohou banky, aktivisté, politici, špatné hospodaření, ale koronavirus! Zároveň se koronavirus stal součástí politického a volebního boje. Farmaceutické firmy cítí astronomické peníze, pokud bude vakcína. Příliš příliš mnoho partikulárních zájmů na mnoha stranách, kde jde o velké peníze.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.2 (79 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

.

Průměrný počet slepic: 4 (27 hlasů)

Tak funguje systém. Opačně to jde jedině na spádnici, když dynamika vozu převýší dynamiku kozy.

Průměrný počet slepic: 3.9 (15 hlasů)

Ponkrác s Masterem by měli napřed definovat obsah pojmů, pak to probrat a nakonec by jim došlo že to není ani tak jak definuje A.H. ale že jde o různé pohledy. Ne o voze a koze ale o pohledu na kozu z různých směrů.

Průměrný počet slepic: 3 (5 hlasů)

"ale o pohledu na kozu z různých směrů" Freude, Freude, Freude, vždycky na tě dojde...

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

In reply to by tdx (neověřeno)

Trvalý odkaz

Na kterýho Freuda? Kastrační úzkost nebo Oidipovský komplex?

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

... že ať se lidé baví o čemkoli, stejně to nakonec skončí u tématu sex.

Zatím bez slepic

Kdybych chtěl být puntičkář, tak čím je člověk starší, tím pravděpodobnější je, že se hovor stočí k druhému základnímu freudovskému pudu (Thanatos), takže se lidé nakonec začnou bavit o smrti. U těch velmi starých to bývá v jakékoli konverzaci hodně rychlé.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by tdx (neověřeno)

Trvalý odkaz

Zajíci, zajíci, pěkně dribluješ

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Jsem v rozpacích. Nechci se autora dotknout, je určitě zkušený a schopný vytvářet spolehlivě fungující modely systémů. Začátek příspěvku mi připadá až technicky naivní: existuje dokonalá teorie, všechno podle ní funguje. Ale "Pro předpověď je důležité znát hodnoty klíčových proměnných dostatečně přesně." A ještě bych dodal, že ty hodnoty mají být v čase konstantní. Což třeba v biologii a společnost moc neplatí. A pak ten závěr, kde na příkladech z Mastera potvrzuje, že to nejde! Zavanul mi z toho až mrazivý agnosticismus.

Průměrný počet slepic: 4.5 (18 hlasů)

Jedna z klíčových proměnných v systému koronavirové pandemie je stupeň promořenosti a poměr mezi infikovanými a hospitalizovanými. Kupodivu, tyto dvě klíčové proměnné nejsou k dispozici. Pak se u kávičky dočtu, že dětská lékařka z Brna odhaduje na základě poznatků z praxe, že nákazou prošlo již 1.000.000 Čechů. Vedle toho statistik doktor Dušek odhaduje 100.000 ke konci září. Plukovník Prymula říká, že asi 2-4 pozitivní ze 100 skončí v nemocnici na lůžku. Těch bylo dosud asi 3000 od března a to je jistota, protože nemocnice je kumulativně nahlásily do statistik. Čili, s použitím mé oblíbené trojčlenky, kterou považuji za univerzální matematickou rovnici, schopnou vyřešit 99% všech úloh, dojdeme k následujícím závěrům:

Má-li pravdu doktorka Tamara Polášková, potom do špitálu míří 3 lidé z 1000 nakažených. To je skvělá zpráva, protože covid neubližuje téměř nikomu a nehrozí nám ani zahlcení špitálů.

Má-li pravdu doktor Dušek, potom musí být hospitalizováni 3 lidé ze 100 pozitivně testovaných. A to už tak pohárové číslo není. Až bude druhá vlna na vrcholu, nemocnice prasknou ve všech švech.

Má to ale háček, nebo spíš hák. Pokud máme věřit Duškovi a Prymulovi, že platí 3 ze 100, potom to nutně znamená, že do nemocnic padají jen ti, kteří byli zachyceni trasováním a pozitivně otestováni. A že hospitalizován nepotřebuje být nikdo, kdo sice byl někdy letos virem infikován, ale nebylo to zjištěno a ověřeno testem. Jedná se o neurčenou skupina občanů v objemu x % z 9.000.000 dosud neotestovaných, což bude blíže neurčené číslo v rozmezí od nuly do 500.000 (další trojčlenka). Protože z 1.200.000 dosud otestovaných bylo 60.000 zjištěných pozitivních. Čím méně kvalitní je proces testování a trasování, tím více se bude tato skupina pozitivních a přesto bez vážných komplikací, které by vyžadovaly hospitalizaci, blížit k jednomu milionu.

A teď babo raď a modeluj !

Zdroje:
https://cnn.iprima.cz/nakazenych-je-vic-nez-milion-tedy-50krat-vic-nez-…
https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19/kumulativni-prehledy

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Nebude se blížit, k jednomu milionu, ale k pěti stům tisícům. Do mého systémového modelu zasáhl šotek v podobě Cimrmanovy konstanty a málem se mu podařilo celý model rozvrátit.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Moje mladická snaha stát se matematikem byla neúspěšná celkem rychle, proto mám právo vyjádřit svůj názor coby matematický debil.

Mezi Masterovými závěry a vyzněním tohoto (odborně jistě fundovaného) textu nevidím prakticky žádný rozdíl.

Počasí a ekonomika jsou "komplexně" nepředpověditelné, a coronavirus prakticky taky. Příliš mnoho proměnných a vnějších vlivů z prostředí mimo systém (který tedy vlastně není komplexní, když s těmito vlivy nepočítá - dodávám si sám pro sebe).

Měl jsem poslední dvě desetiletí příležitost motat se na okraji elektroenergetiky, což je po čertech složitý systém, po dlouhodobém vývoji celkem stabiliní. Dá to ale práci. Mám-li tento systém chápat jako opravdu komplexní, musím do něj nějak zakalkulovat i prvky mohutně nestabilní, třeba šílenou Grétu. No tedy, při vší úctě, takový matematický model bych fakt rád viděl. A z něj vyplývající predikce tuplem, neboť možné je, zdá se úplně všechno.

Ale přiděluji autorovi s radostí pět slepic, protože napsal něco nepochybně pro mne zajímavého.

Průměrný počet slepic: 4.6 (30 hlasů)
Trvalý odkaz

Stačilo by znám podstatní data. Třeba v případě covidu důvod smrti zemřelých, věk, přitěžující choroby a jiné okolnosti.

Otázkou je, zda je stát nezná, nebo zda je nechce (samozřejmě anonymizované) uvolnit. Znalosti jsou nebezpečné.

Jen velmi neoficiálně se dozvídáme, že přitěžující jsou vážné choroby v terminálním stádiu ... a obezita.

To se politici tak bojí, že se ti "málo ohrožení" na vše vykašlou, budu-li znát pravdu ? Není lepší být fér, a jako v UK přiznat, že bežnému člověku nejvíce škodí tloušťka ?
Johnson přiznal, že viníkem horšího průbehu u něj je obezita a vyzívá brity, aby hubli. Proč to asi neudělá třeba ultrastrašič Hamáček ?

Průměrný počet slepic: 4.2 (13 hlasů)

nemám psát po půlnoci. A nemám a nemám a nemám.

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

.

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

In reply to by . (neověřeno)

Trvalý odkaz

... svůj pravopis a gramatiku. Zřejmě po Ládíkově doporučení ohledně deseti panáků

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

👍

A v tom hodnocení je i několik myšlenek z předposledních (ne posledního) odstavců, kde autor, bez praktických znalostí problematik a vztahů v těchto prostředích, tak odlišných od jeho, něco vylučuje nebo předpokládá. Pouze na základě svého a tedy nutně omezeného (myšleno bez urážky), rozhledu.
Ale to je v nejlepším pořádku. Takhle totiž (v naprosté většině případů) funguje, je nastaven miliony předchozích let, zase jiný systém. Náš, vnitřní. 😉 Mimochodem, v mnoha ohledech (ne ve všech) odlišný od toho, o kterém autor mluví. (Lanšáglové nebo Kartouzovi např. nevysvětlíte, že všude v prostoru, virtuálním i reálném, ten, kdo má jiný názor, není ruský, čínský, íránský, venezuelský, kubánský nebo jaký, troll. I oni se na svět kolem sebe dívají pouze svým jedním prizmatem.)
Svět kolem nás je totiž složitý. Proto lidský mozek zjednodušuje. Musí. Protože jedinec není schopen všechny vjemy zpracovat. Svět je složitější, než si dokážeme představit. Tak, že lidé z různých oborů mohou nějakou skutečnost chápat naprosto odlišně. Systém nesystém, ten v tom roli nehraje. Chceme -li se v poznání přiblížit skutečnému stavu věcí, které autor nakousl, s jedním úhlem pohledu, bohužel, nevystačíme. Je nutná mezioborová syntéza...

Ostatně, pokud se učíme cizí řeči, nevystačíme s gramatikou, kdy předmět, podmět, sloveso, přísudek, časy, pády a podobně. To je jen špička Eltonovy pyramidy. Základem jsou slovíčka. Bez jejich znalosti(!!!) nikdo cizí řečí mluvit nebude. Nehledě na to, že různé řeči mají nejen jiná slovíčka, ale i gramatiku (klasika Indoevropané x východní Asijci), tedy chceme-li, systém....

Závěr? Systémy fungují. Vnější i vnitřní. Takže palec hore. A 5 kurek.

PS.
Jen tak jsem si vzpomněl... Přečta si článek, vybavil se mi jeden pán. Geolog. V době jeho mládí nebyly počítače. Přesto byl v té době schopen zpracovat obrovské množství vstupních údajů a vytvořit složitý situační model něčeho. Nikdo tomu tehdy nerozuměl, ale ten tehdy mladý muž, měl kupodivu pravdu. (Což se zpětně prokázalo v době počítačů.) No a onen pán si jednou všimnul, že jistá hornina je složena z mikroskopických schránek drobných živočichů. Což byl tehdy u té určité horniny docela objev. Ty schránky pak našel v hornině přeměněné. Nebo si to aspoň myslel. Pak je našel v dalších horninách. Postupem doby je nacházel všude. I v meteoritu. Poznal, že tito tvorečkové stvořili náš vesmír. Psal články. Vydával knihy vlastním nákladem, které nikdo nečetl. Přitom stále učil až do 80ti let. Kromě té teorie, tu oficiálně v osnovách neměl. Génius, co byl obětí, sebou objeveným, systémem. Jakmile znal systém, vše bylo jasné. "Slovíčka" se už učit nemusel.
A, prý, systém nesystém, který žádné názory nesjednotil, odborníci z různých oborů na něj měli hodně různé názory....

Tož tak a včilkaj spat!

Průměrný počet slepic: 5 (22 hlasů)
Trvalý odkaz

Pane M.Ponkrác.
Dál jste si s tím dost práce,co jako laik oceňuji.
Každý máme svoje systémy,dle svého učení a praxe,které se musí dodržovat.
Ládik!!! to potvrdí,když si dám jednoho panáka c pohodě.když si dám deset panáků,také vím jak dopadnu.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

taky jsem v pohodě, ze svého aktuálního pohledu.

Průměrný počet slepic: 3.9 (7 hlasů)

... standard nebo i krajských ?! a v omezeném časovém limitu ?! No omlouvám se pro mne by i ty standard, byly otrava alkoholem (bez ohledu na "jakost" tohoto nápoje). Tož smekám, já bych to opravdu nedal ...

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Jsem rád, že nemusím vymýšlet žádné kriteriální rovnice. Že to všecko udělali lidé už dávno a já teď mohu užívat plodů jejich práce. Děkuji nejen Carnotovi, ale také Fourierovi, Nusseltovi, Reynoldsovi, Prandtlovi. Děkuji za fungování zákonů Gayovi - Lussacovi, Boyleovi - Mariottovi, Charlesovi, Eulerovi a Bernoullimu.
A stovku jsem jich neuvedl.

Průměrný počet slepic: 4.3 (15 hlasů)
Trvalý odkaz

Za Topolánka. A pozvali ji do televize, vystresovanou, ztrémovanou. Udržela jedinou myšlenku, jediný pojem, kterým odpovídala, v různých variantách, na jakoukoli otázku moderátora : "Musíme nastavit systémy !"

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)

Dobré ráno Pucku. Byla to Nečasova ministryně kultury družinářka Hanáková, a nastavovala procesy. Odvolání ředitele ND zdůvodňovala špatně nastavenými řídícími a provozními procesy v jednom rozhovoru asi 36x. Její výroky byly prý zařazeny do zlatého fondu politického žvástu. Fungl nová byla něco přes rok, pak se stala bývalou ministryní a poté asi zase staronovou družinářkou:-)
Hezký den

Průměrný počet slepic: 4.7 (18 hlasů)

Děkuji za upřesnění ! :)

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

naposled včera, kdy jsem si vzpomněla na Marka Bendu, jak rozesílal SMS, aby ho lidé volili. Ale zas tak důležité, abych podrobnosti hledala na netu mi to nepřišlo. Ale Hanákovou jsem měla zvlášť oblíbenou. Její perly a nesrozumitelné výroky, kterými nikdy neodpovídala na otázku, hned tak někdo nepřekoná. A že už jsme měli v politice opravdu borce :-)

Průměrný počet slepic: 4.7 (14 hlasů)

Prostě když je proces moc krátký, je třeba ho nastavit. Čím nastavenější a delší proces, tím lepší!
Vemte si třeba mnohaleté nastavování procesu státních maturit nebo výuky matematiky.
Už lingvista Krátkozraký ve známé Cimrmanově hře říká Pocestnému: Jen si to v té své kotrbě řádně proberte, néni žádné kvalt!

Průměrný počet slepic: 4.8 (16 hlasů)
Trvalý odkaz

Úplně nová, krásná a mladá firmička s cca 15ti zaměstnanci, vzniklá v červenci 2018, vyvíjí slinový rychlotest.
Fajn.

Jenže...
Firmička sídlí ve STÁTNÍM Biocevu ve Vestci a vyvíjí za STÁTNÍ dotaci (dle novinky.cz 80 mio Kč) rychlotesty. Vznikla jako studentský projekt, financovaný opět STÁTEM, v prostorách a za použití přístrojů a materiálů STÁTNÍHO Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Až dovyvine, STÁT od ní zakoupí rychlotesty a ty pak bude někdo - nesjpíš lékárny - PRODÁVAT občanům, aby se samootestovali.

Systém dojení státu - tedy daňových poplatníků - zdá se být velmi komplexním.
Jen mi není jasné proč a) tomu říkají podnikavečtí drzouni "soukromé podnikání" a b) proč to stát umožňuje.
Už mi tenhle komunismus pro některé vybrané (bo některým dle jejich potřeb a ostatním nejlépe laissez-faire) poměrně dost pije krev.

Průměrný počet slepic: 4.7 (33 hlasů)

vždyť stát též financuje vysokoškolské vzdělání, to není pro každého, a pak představte si vystudovaný inženýr nenastoupí na státní umístěnku tam kde je to třeba
ale soukromě podniká nebo dělá pro zahraniční firmu ...😅
Doufám že chápete moji ironii a svoji "chybu" v úvažování

Průměrný počet slepic: 4.4 (8 hlasů)

firmička uzavřenou s hostitelem? A jaké fakturační toky mezi oběma subjekty probíhají? Pokud víte, že nic takového jako refundace neexistuje, podejte trestní oznámení. Jinak jste spolupachatel.

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

Čerpám pouze z veřejných registrů OR, ARES a IS-CEDR, jejichž obsahem smlouvy nejsou. A ze sdělovacího prostředku.

Vaši výhružnou poznámku jsem nepochopil.

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

zase jedno velké nic. Jak jinak.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Pane Občan.
Chválím.
Jenže,bez tlačenky někoho výš a který se bude na tom podílet,to nejde,jen se to jméno nezveřejní.
Pak jak píšete,musí se tomu i pomoci,dostat to na prodej,něco podobného,jak v USA.
Podobně to bude i stou vakcínou u nás vyvíjenou,že to půjde přes určité osoby.
Pokud víme,že všechno mají pod kontrolou naši přátelé,tak si zbytek domysíme.

Průměrný počet slepic: 4.4 (13 hlasů)

Tedy - " našeho" zdravotnictví (avšak nejen našeho).
Vývoj (zejména pokud by byl ovlivňován zejména trhem kapitalistické dlužní ekonomiky) pak ukáže, co převáží (někdy i tak, že zvítězí....tedy např. to veřejné vymizí).
Obdobné se děje i na jiných úrovních , respektive v jiných oborech lidské činnosti. Zajímavým je zde , z hlediska pozorovatele ( z hlediska některých účastníků či potenciálních obětí již nejde jen o zajímavost, ale o vysoce lukrativní příležitost na jedné straně a pravděpodobnou katastrofu na straně těch dole) systém zvaný někdy eufemisticky " obrana státu". Kdy někdy tvoří onu keynesianskou díru, do které se sypou hmoty , aby se posléze ty hmoty znovu vynášely na povrch a pak znovu sypaly do té díry etc. etc., někdy se ta díra celá zapálí. Ale to jen na okraj, meritem glosy je ona hybridizace celospolečenského (systému ?) úzce skupinově zájmovým, možná dokonce sokromým, snad až několikarodinným (lidé " Krvavého kruhu" : zbrojení - krize - války - poválečná obnova - bezpečnostní rizika - zbrojení - krize ...atd atd.).
Obdobné lze vypozorovat i v kategorii státních režimů - kdy je např. na demokracii postupně naamalgamovávána (hrozné slovo, Romancovavovovavavová promine) totalita, ta vůbec nemusí být diktátorského typu, může jít třeba o totalitu měny nebo totalitu komodifikací takřka všeho lidského i nelidského...režim je postupně hybridizován: demokracie je obsahově vyluxovávána a ponechává si pouze formalizované své atributy, nakonec vítězí totalita - když lidé si to vůbec neuvědomí, že dokonce tuto totalitu vítají, to pokud se jim v ní žije " existenčně " dobře, stávají se obchodovatelnými věcmi (dobře namazané ozubené kolečko si také nestěžuje, že se musí pouze točit a zapadat). Vítězí hmota, paradoxně po nemarxisticku, hezky pěkně od kapitalistické podlahy.
Takovým jedním z krůčků vedoucím k realizaci takovéhoto procesu může být i to, že lidé bezmezně uvěří nějakému svému " demokraticky zvolenému" vůdci - oligarchovi, jen proto že je menším grázlem a pitomcem než byli ti předchozí. Ale to už je stejný sud.

Průměrný počet slepic: 3.2 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

Autor Milsolav Ponkrác si dal s článkem práci a přinesl spoustu poznatků, za což mu děkuji. A samozřejmě můžeme přistoupit k systémům metodou černé skříňky, tedy při znalosti vstupů lze předpovědět výstupy s jistou pravděpodobností, i když nebudeme znát fungování celého systému. Např. když budu chodit mezi nakažené koronavirem, asi jej jednou dostanu taky. To je očekávaný výstup. Ale může se i stát, že mám nečekanou imunitu a nic se mně nestane. Čím složitější systémy, tím se náš předpověděný výsledek stává méně pravděpodobným, protože prostě nevíme, jak složitý systém funguje. Příkladem je počasí. Rozumíme mu jen trochu, ale máme k dispozici komplex mnoha lidových pranostik a staletí zkušeností (např. klesne tlak, očekáváme bouřku, a vůbec nemusíme vědět, jak celý jev funguje).
Autor popsal matematické modely systémů, které mají jedno optimální řešení vždy založené na nejmenší vynaložené energii nutné k dosažení cíle. Platné ve fyzikálních jevech, ale neplatí v systémech, kde vstupuje do procesu náhoda. Ty jsou představovány ekonomickými modely (proto také vznikla behaviorální ekonomie jako alternativa k dosavadním matematickým školám). Jakmile do procesu vstupují náhodné jevy, kdy lidé záměrně jednají proti svým racionálním zájmům, stává se systém nepředvídatelným.
Ovšem my systémy studujeme pouze proto, abychom dokázali včas předvídat budoucí následky. Snažíme se předpovídat budoucnost. Každá snaha o poznání a snaha předložit ostatním, jak bude budoucnost vypadat, se cení. Mastera i Miloslava Ponkráce, názor obou je stejně validní. Jen budoucnost ukáže, že se některý názor může mýlit, ale nás na cestě poznání posouvají úspěchy i zkoumání slepých uliček. Takže oběma děkuji.

Průměrný počet slepic: 4.3 (17 hlasů)
Trvalý odkaz

který zná zákony fungování přírody (přírodní zákony - a umí je matematicky vyjádřit), být předsedou vlády. Ne ten, který si myslí, že stát bude řídit jako firmu. Ne ten, který bude dělat poskoka nějaké přiblblé velmoci. Ne doktor, který se hrabe v těle nebo v duši. A už vůbec ne ten, který si myslí, že sežral všechnu moudrost studiem nějakých "společenských věd" nebo novodobí Leonardové - političtí geografové. Jedině technik (s výhradami i architekt), který vidí do břicha všemu, s čím přijde do styku.

Průměrný počet slepic: 3.2 (11 hlasů)

ten stát už tak komplexní systém,že se řídit nedá?

Průměrný počet slepic: 3.5 (8 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

že žádná salta a přemety neudělá, ať ho řídí, kdo chce. Časové konstanty jsou v desítkách let - v jednom státě žijí vedle sebe 4 generace lidí, se svými životními zkušenostmi a historií. To nejde předělat za 1 volební období. Blbeček, který slibuje skokové změny (pečené holuby, kteří tady nikdy nelétali), ve volbách pohoří. Řízení státu je pozvolné korigování směru. Momentálně jsme u západního mantinelu, když přednedávnem jsme se odrazili od východního.

Průměrný počet slepic: 4.8 (18 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jen se musí stanovit dlouhodobý cil, podstatný je konsensus obyvatel a pak reagovat na vlivy, které jej od stanovené cesty odchylují. K čertu s demoanarchií.

Průměrný počet slepic: 4.7 (14 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

Například tím, že přestane chlastat nebo krást. Potažmo myslet si, že je užitečnou už jen svou existencí. Kdo neumí řídit sebe, neměl by řídit nic jiného.
I Vy jste stát...ale to třeba i Alice nebo Milan V.

I tak je to ale těžké. Komplexita skutečně dosáhla bodu, kdy se může její další vývoj obrátit proti těm, kteří ji vytvářejí, udržují a zvyšují. Komplexita je totiž také jen přirodním jevem, jsoucnem. A jak víme z četných pozorování či přímých účastenství, tak exponencální růst , vývoj má své limity. A ty limity bývají někdy velmi tvrdě vyjádřeny, když se jich dosáhne - někdy dokonce nastává smrt, jak na úrovni jedince, tak třeba i na úrovni celé civilizace (viz. např, Tainter).
Obávám se, že pseudodemokracie a trh utržený z řetězu s tím nic nedokáží udělat, tady zřejmě bude muset jednou zasáhnout osvícená diktatura.....
Zatím to ale jde, zatím je to dobré (tvrdil muž, který putoval volným pádem ze střechy mrakodrapu směrem k pouliční dlažbě a zrovna letěl kolem 50. poschodí).

Průměrný počet slepic: 4 (8 hlasů)

fyziku plazmatu? Nebo Kalouska, který vystudoval technologii gumárenského průmyslu? Nebo Vystrčila, který vystudoval učitelství matematika-fyzika?
To nefunguje, to jsme si už vyzkoušeli. Zdá se, že ani jiné cesty nevedou k úspěchu. V Anglii se lidé připravují na politickou dráhu doslova od plenek, ale stejně to k ničemu dobrému nevede. Absolvují Eaton, pak Cambridge nebo Oxford a stejně nejsou dostatečně schopní vést stát.
Stát musí vést outsider, který však musí mít dobré znalosti materie, který se však musí na vrchol dostat sám. Babiš je, paradoxně, stejně nakonec nejlepší předseda vlády, jakého jsme kdy po Listopadu měli.

Průměrný počet slepic: 4.9 (17 hlasů)

Veliký omyl!
Stát vedou politici, nikoliv tito absolventi.
Na těchto školách se připravují především budoucí byrokrati!
Tedy výkonná složka moci

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

samotné studium technického směru není podmínkou pro kvalifikaci premiéra. Musí tam být i osobnostní profil, samostatnost, empatie a inteligence.

Průměrný počet slepic: 4.5 (6 hlasů)

bývalého předsedu Akademie věd a člena Učené společnosti, pana prof. Ing. Jiřího Drahoše, DrSc., dr. h. c. mult.. Ten má tři prdele titulů a přehled o všem, počínaje stahováním králíků s kůže a dovede o tom i pěkně zpívat.
Drahoš for PM, Ládík said.

Průměrný počet slepic: 4.7 (12 hlasů)

Politici jsou "obslužná elita". Sami nic nerozhodují. Rozhodují ti v pozadí, tedy "diskrétní elita". Ti politikům platí volební kampaně a plní stranické pokladny. A vlastní sdělovala, která politiky vytvořením falešné reality vynesou na piedestal nebo naopak z něj snadno sestřelí. Dostávají za to zákony na míru. Takže vložené peníze se jim mnohonásobně vrátí. Proto se privatizovalo, včetně vody, daně korporací se neplatí u nás a proto, např. dodnes nebyla vyřešena a nikdy už vyřešena nebude, dvojí kvalita potravin.

Politici jsou pouze něco jako panský kočí nebo panská pradlena. Díky svým výhodám, zbytkům z panského, pohrdají neprivilegovanými nevolníky. Dříve i dnes.

Původní "anonymní" dnes v jednom vstupu "anonymní neanonym" poněvadž nějaký anonym mi ukradl původní "anonymní" jednoduše řečeno :)

Průměrný počet slepic: 4.9 (13 hlasů)