Krize

Autor

V diskusích se teď rozhořela docela velká bitva ohledně krize. Zda už nastal nebo nenastala, zda ji máme za dveřmi, nebo je to celé nesmysl. Tož jsem si řekl, že je to takové pěkné nedělní téma. Navrhuji to dnes udělat následovně: 

Řekneme si, jak to kdo vidí, uvedeme argumenty a nebudeme se přetlačovat, kdo to vidí líp. I když jsme malá republika, neděláme všichni v Praze ani ve stejném oboru a tak můžeme ve stejné republice mít dosti značné rozdíly. Stejně tak budou značné rozdíly i mezi profesemi. Přesto bychom si mohli přečíst popis ostatních a udělat i představu, jak to kdo vidí. 

Já začnu: 

Jižní Morava, okres Znojmo. Zaměstnavatelem je dceřinka Agrofertu, firma je roztažená po celé moravě a dělá zemědělské zásobování a nákup. Já mám na starosti na celém Znojemsku všechna obilná sila a hnojivářské areály. Investice a údržba. 

V posledních třech letech byla z mého hlediska situace stále extrémnější. Platy v našich provozech nejsou vysoké a tak nám postupně utekli všichni mladí, kteří se nebojí změnit místo. Zůstali jen pracovníci před důchodem, kteří už to chtějí hlavně doklepat. Odborník, ať už zámečník nebo elektrikář - nesehnatelní. 

Dodavatelské firmy měly termíny daleko přes půl roku a jejich služby naprosto úděsné. Nejsou lidi, není čas. Chvílemi to vypadalo tak, že jsem si sám vyměřil a nakreslil co potřebuju, pak jsem s tím odjel k dodavateli, tam jsem dlouze ukecával majitele, aby mi dovolil se angažovat. Pak jsem si sám oběhl technology i projektanty a pomocí vína, pálenky a pytlů slunečnicových semínek jsem je přesvědčil, aby mi z toho udělali technický výkres. S tím jsem pak sám oběhl dílnu a stejným doprošováním jsem to nechal vyrobit. Pak jsem si to sám zabalil, odvezl, namontoval a majiteli jsem nahlásil hodiny, aby mi to vyfakturoval. A ještě jsem byl rád, že to tak šlo. 

Naše firma má na větší zakázky systém elektronického výběrového řízení. Před třemi roky se mi do zakázky za milion hlásilo šest sedm firem. Pak už jen tři, pak jen dvě a letos už žádná. Práce je dost, nemají zájem se podhazovat s cenou. Prostě mi poslali nabídku písemně a ber nebo nech být... 

Většina zakázek se dělala tak, že přijeli montéři, rozebrali to a pak odjeli dělat jinam. Zakázka jim už nemohla utéct a běhali od čerta k ďáblu a překročené termíny o několik měsíců byly zcela běžné.  A pokud bych nekývnul, prostě by to nedělali. Jednou bych jim napařil smluvní pokutu a už by pro mě nikdo v oboru nehnul prstem. Taková byla situace. 

Ale zhruba od půlky srpna se situace mění. Najednou mi začali volat majitelé firem, prý co mám v plánu na příští rok, jestli by se mohli něčeho zůčastnit, do výběrového řízení určitě půjdou.  Některé nasmlouvané zakázky se nedělají těsně před koncem roku, ale montéři najíždějí  v předstihu. Měl jsem domluveny nějaké zakázky na prosinec a montéři prý najedou příští týden.  A protože jsou to většinou živnostníci, prý nemají nasmlouvaného nic na zimu, tak jestli nebudu mít nějaké opravy pod střechou případně v teple. To už tři roky neznám. 

Bez problémů mi začali znovu akceptovat dlouhé splatnosti. Začali opět vozit drobné dárky -  trička, čepice, tašky se salámem a vínem. Propisky, bloky, klíčenky. 

Za mě říkám, že situace se obrací. Velcí hráči omezují zakázky, malí hráči začínají vysloveně škudlit. Zaregistroval jsem i nějaké zrušené kontrktakty těsně před podpisem smlouvy.

Navíc se projevují věci, které nepamatuje nikdo desítky let. Zakázaly se postřiky na řepku, díky kterým řepka prostě nedá výnos. Francie s řepkou přestává, Německo také, my je budeme následovat. Řepka byla dlouhá léta spolehlivou ziskovou komoditou se stabilní a spolehlivou cenou.

Pšenice začala skákat... Ne na Rotterdammské nebo Hamburské burze. Tam je situace normální. Ale začalo se mnohem víc hrát o skladování, státní hmotné rezervy, místo aby pšenice jela na západ nebo  východ, jezdí na jih. To je věc zcela nevídaná. Největším zájemcem není ani Čína, ani Německo, ale Itálie.  

Říkejte si co chcete, ale nakrmit obyvatelstvo, to je zcela základní politická nutnost. Revoluce mohou být a nemusejí, ale pokud nebude dostupný chleba, bude revoluce během pár dní. Žádný kapitalista, ekoterorista, havloid či pravdoláskař  nikdy ani trochu nesáhl na základní zásobování. Keců měli hodně, ale v mletí a pečení vždycky dali na odborníky. Chleba musí být. To věděl i Lenin a Hitler. 

Obchod s pšenicí byl v tomto ohledu vždycky zcela apolitický, nikdo do něj nerejpal. Pokud se pšenice drží doma, není zájem ji prodávat i když je zájem kupovat a každý sklad se snaží alespoň část zásob převést na státní hmotné rezervy, protože to je placené... zkrátka se něco chystá. 

Osobně bych řekl, že uplyne demonstrační listopad a tenhle národ bude mít úplně jiné starosti než Havlův odkaz. 

A pevně doufám, že se mýlím. Že jde jen o dočasný jev, který souvisí více s počasím a výnosy v Evropě než s celkovou ekonomickou situací. 7

Teď vy... 

 

 

Komentáře

Trvalý odkaz

Krize v železářství je už několik let a zvětšuje se.
Začalo to čínskými dovozy za dumpingové - čti - státem dotované - ceny na korejská auta (KIA, Hyundai). Ocelářské firmy několikrát skuhraly:
dokonce i v Bruseli,
že jsou pěkně v prdeli.
Nezájem.
Trump vyhlásil dovozní cla, Čajna hodila na eurounijní železo vražedných 50 %. Nahoru letí "ekologické" dovozy z Afriky do Německé unie. Asi proto, že do Bruselu smog z afrických továren nedoletí. A dětská práce bruselské panáky taky nesere.
Za to je sere, že máme moc emisních povolenek. Zelení pošuci se radují, že jejich cena letí dramaticky nahoru, a že firmy omezují výrobu, protože na to prostě nemají. Pro ilustraci (už jsem to tu psal), TŽ vykázaly loni 3 mld Kč zisku, za jednu miliardu si musely "dokoupit" emisní povolenky.
Ty kretény nahože vůbec nenapadne, aby ty prachy aspoň vrátili do provozu a umožnili železárnám další investice do odprášení, odsíření, proč taky, když už ty prachy mají na "svém" účtu...
Další odstřel má na svědomí zelené náboženství a elektromobilita. Tvrdě prosazovaný proces útlumu výroby spalovacích motorů jde ruku v ruce s nedůvěrou zákazníků, že svými auty budou vůbec moci jezdit. Viz Říše a Východní Marka, kde se ve městech zavádí princip kolektivní viny - máš nafťáka, nepojedeš. A proto se další nákupy odkládají. Tzv. skvělá čísla Škodovky dělá pouze Rusko a Čína. A pochopitelně machinace s "jako" prodejem a přihlášením aut, která pak končí v cizině. Láska je mocná čarodějka a prodejní čísla oficiálních statistik ještě větší. Toho, Boh dá, nebude, aby Škodovka nebyla první...
S tím souvisí i krize v silniční dopravě. Čísla padají už od loňska, zejména v mezinárodní dopravě, naopak čísla na vnitru posilují, i když ne tak, aby ekonomicky vyrovnala propad ze zahraničky. To ovšem souvisí s totálním nedostatkem řidičů a totálním nezájmem mladých o tuto kdysi prestižní práci.
Perlička:
Abyste věděli, co vás čeká na silnicích.
Dcera tento týden vyfičela od zaměstnavatele, Pinocchia vykopli elegantním obloukem z internátu. Namísto něj tam bude osazenstvo ze tří autobusů firmy Duvenbeck. Více tato ilustrace:
https://rokycansky.denik.cz/zpravy_region/ridici-firmy-duvenbeck-se-bou…
V Ostravě se nyní budou soudruzi s běloruskými pasy, kteří umějí bělorusky s bídou pozdravit, UČIT ŘÍDIT KAMIONOVÉ SOUPRAVY!!!
Bez komentáře s dodatkem, že kdysi byla podmíněna možnost pilotovat soupravu prokázanou dvouletou praxí. Dnes do toho půjdou soudruzi naostro hned po oschnutí razítek. Se těším...
O oborech, které jsou v laufu - ajťáci, nanotech, robotika a spol. jen slyším žvanit bez konkrétních ekonomických dat. Počítám, že to je stejné, jako s e-mobilitou. Spousta keců, mletí hoven a skutek utek. Pak se dozvíme od Ládika, že on sám topí kamny a větrá dveřmi.

Situace na silnicích, kde na významnějších tazích často převažují kamióny nad osobními auty, mi připadá v rozporu s nastupující krizí v dopravě. Nárůstem podílu zahraničních vozidel to asi nebude.

Při minulé krizi se podařilo sehnat firmu na rekonstrukci chalupy. Teď bych potřeboval opravit stodolu a nějaké drobnosti. Snad to zase vyjde.

čísla, kterými se tu oháněl Laco, zjistil byste, že nemáte pravdu. Konkurence z PL, RO a BG tvrdě válcuje ostatní dopravce. Stejně jako my jsme válcovali zbytek Evropy před pětadvaceti lety.
Ano, silniční doprava pořád roste, může za to průběžné stěhování výroby na východ a následný prodej produktů starými státy EU. A samozřejmě politika českých vlád (nejen té Babišovy) vůči českým dopravcům.

Trvalý odkaz

možno přes salámy a vína a propisky vejít do domu či do kanclu, hlásím se jako první na brigádu do úklidové čety.
:-)
Vždycky jsem chtěl zažít tu bezútěšnou situaci, jak někdo přežívá o suchém salámu...
:-)

Trvalý odkaz

V mém, pravda už vlastně spíše bývalém, oboru "PR", neboli obvykle manipulace s veřejností, trvá konjunktura a neznám signály, že by měla končit.

Trvalý odkaz

Od vynálezu otroctví sme nepřetržitě v krizi. Státy nesmějí být soběstačné, musejí exportovat zboží od čerta k ďáblu keří jim dávaj pobídky, vyvolávají poptávku, nabídku a revoluce, kazej ceny a hlavně se nesmí vyrábět něco na jednom místě příliš dlouho aby se to blboni nenaučili nazpaměť. Výrobci nejsou schopni přežít ve svém prostředí a otravují svýma nabídkama v jiných teritoriích a kazej tam ceny a pracovní morálku otroků. Pak sou dopravci, keří nepřetržitě kazej dopravní cesty, votravují život svojí tělesností a vozej zbytečnosti a otroky do práce každej den sem a tam, že tak jako udržují otrockej řád v chodu a tupani v rozhodovacích křeslech se nechávaj podplácet aby to tak udrželi co nejdéle a byli jimi zvoleni na další čtyři roky. Blboni si akorát dělaj starosti jak na krizi co nejdéle vydělávat. a žvanit kolem teho politickobanksterské eseje z vidláckého prostředí. Heh

Trvalý odkaz

V automobilovém průmyslu byly loni dodací lhůty dvojnásobně dlouhé. Nyní spadly na polovinu. Loni kapacity vytížené na 100%, letos pokles o 20% oproti loňsku. Pozoruji od srpna 2019. Předtím tlak na výrobní linky, výroba i o víkendech, letos od srpna volněji, víkendy víceméně volné. Menší firmy začínají samy volat o zakázky, které loni odmítaly.
Dopravci dříve nedostatek času, teď mají obvykle volné kamiony k dispozici.
Celosvětově od sesterských poboček, největší pokles objednávek je v Číně. Francie - pobočky s bídou přežívají nebo jsou už v režimu přesunu zakázek jinam a budoucího uzavření. Německo - tvrdé ztráty, je jen otázkou času, kdy pobočku uzavřou.
Robotika a průmysl 4.0 - mnoho keců, skutek utek. Robot pořád ještě nenahradí člověka. Především kamerové senzory potřebují moře dalšího vývoje na kontrolu. Cena práce se řeší dovozem lidí z Ruska a Ukrajiny. Šestiosý robot je pořád ještě hodně drahý. Německá sesterská firma jich má hodně - a nákladově nestačí na Ukrajince u pásu.
Děláme výrobky pro všechny možné automobilky, které jsou použity v autech s dieselem, benzínovým motorem i elektromotorem. Dostáváme výhledy přímo od automobilek, jak plánují výrobu na další roky. 2019 oproti 2018 - znatelný pokles, zhruba o 20%. Další roky ještě více. Zákazníci měli plné sklady, teď si je vyprazdňují a neobjednávají další zboží. Elektromobilita -bída s nouzí. Nikdo ta auta nechce.
Němci vysílají lidi na práci do ČR.
Z centrály přišel přípis na odložení investic a snížení počtu lidí. Ve všech odděleních. Objem výroby na další roky výrazně nižší. Stále větší počet lidí má čas vymýšlet nové blbosti. Všemožné nové směrnice z centrály, odfláknuté se spoustou chyb. Nárůst byrokracie ve firmě.
Elektrická energie drahá a její cena stoupá. Fotovoltaické panely třeba na střechu tovární haly - naprostý nesmysl neschůdný ani s dotacemi. Bylo by nutné nad střechou postavit ocelovou konstrukci, protože střecha by ty FTV panely ani neunesla. Návratnost investice při 100% výkonu by byla asi 20 let bez dotací, 12 s dotacemi. Při započtení stárnutí panelu, poklesu jeho kapacity a životnosti se investice nezaplatí nikdy.
Krize už zde dávno je a pozorovatelná je od srpna 2019. Výhledově bude trvat nejméně do poloviny roku 2020, jak dále, netuším. ČR se krize dotýká méně než jiných zemí, kde jsou díky vysoké ceně práce a byrokracii úplně v řiti. Řekl bych, že krize hodně postihne země jako Itálie, Španělsko, Francie, o něco méně Německo a ještě méně ČR, protože místní pobočky vynáší zisk.

Poslední krize byla viditelná na podzim 2008, což přibližně odpovídá našemu srpnu 2019. Skončila na podzim 2011 (https://www.investicniweb.cz/news-2013-12-27-kdy-skoncila-ekonomicka-kr…). Pokud by platil stejný průběh, současná ekonomická krize by skončila na podzim 2022. Nejhorší rok krize bude 2020, ve 2021 se už situace stabilizuje nebo bude lepší.

Macron i Merkelová budou mít vážné ekonomické problémy, protože Francie a Německo už potíže má. Že je ještě nezaznamenali statistici, nic neznamená. Mají zpoždění za událostmi v ekonomice nejméně půl roku a politici nechtějí špatná čísla sdělit dále, raději budou šířit optimismus jak Kalousek ve 2009. Zatím si mohou Merkelová s Macronem plácat nesmysly o nerozborné jednotě EU, vymýšlet robotiku 4.0 a zelené nesmysly, ale budou odcházet s ekonomickou krizí na hřbetě, kterou spolupomáhali vytvářet svými nápady. Oba dva se nakonec negativně zapíší do historie Francie a Německa, skončí s ekonomickým poklesem. Předešlé zásluhy budou zapomenuty a odejdou s hanbou.
Ekonomická krize možná začne končit až s omezením různých předpisů. Ale jak znám EU a její heslo Více Evropy!, byrokracie spíše přibude. Bude veselo, milá Makrelo!

Jenom u nás jezdí, či stojí, 6 miliónů aut. Dřívě vám auto, když jse ho moc neošetřoval, vydrželo bez koroze maximálně pět let. Dnes 10 let a více. Předpokládám. že u jiných postkomunistických států to bude podobné.
Nedostatek parkovacích míst a nedostatečná kapacita silnic také odbytu nepomáhá.
Hrozí, že automobilové firmy budou u poslanců lobovat za odstavení starších aut. Argumentovat se dá různě, ekologii. povzbuzením obchodu, ...
Pro stále rostoucí lidstvo je kapitalistický systém nevyhovující. Pro tolik lidí nebude práce a lidstvo bude muset vymyslet jiný systém, založený na jiném principu, aby toto lidstvo mohlo vůbec přežít. Tak, aby s ním také přežily zbytky přirozené přírody. Stejně je nesporné, že s růstem je konečná !

Trvalý odkaz

Krize se ukáže i menším maloprodejem.
Víme dobře,že naše hospodářství se veze na úspěších v Německu a dalším vývozem.
Kolik přináší mld.růst HDP,kolik přináší mld.inflace do státního rozpočtu.
Banky už se těší na krizi to bude půjček na živobytí a pak exekucí.

Trvalý odkaz

ale asi ještě neví jak to správně korektně nazvat. Jsme strojírenská firma vyvážející do Německa. Už 4 měsíce klesají zakázky. Tento měsíc se už nařizují dovolené. To, že ne všichni se s tím potýkají je podle mne jen vyrovnání kapacit z pohledu dostupné pracovní síly.

Trvalý odkaz

Ekonomové mu říkají - přehřátí ekonomiky.

Příznaky ?

a) ekonomika vyžaduje tolik lidí, že to není možné pokrýt domácí produkcí. Dovážejí se rusové na kamióny, mongolové na linky, jen trochu schopní důchodcí nemají potíž sehnat práci v průmyslu, obchodu, ve službách, ...

b) rostou neúměrně mzdy. Senátoři, poslanci, státní zástupci, ... dostanou jen letos o 10 % víc, by nezhudli. A s tím souvisí

c) inflace. Nebudu uvádět čísla, ale při nákupu marketu odhaduji inflaci na 15 %.

Dodám, že přehřátí ekonomiky zkresluje chování státu. Nejenže také rychle zvyšuje mzdy, ale jeho aparát odčerpává stále víc lidí, kteří by byli potřební jinde.
Ukázkovým příkladem je školství. Platy rostou ohromným tempem, vzhledem k výkonu, protože žáků asi moc nepřibývá, ani vyučovacích hodin. K učitelům ve třídě se navíc přibírají další lidé, kteří, v některých případech mohou představovat i 5 kusů. Říká se jim asistenti.

Krizi z 2008 si ještě snad pamatujeme. Krizoví alarmisti mohou porovnat, jak to vypadalo se zaměstnaností, s inflací, i s růstem mezd.
Krize, samozřejmě, musí přijít, ale kalhoty bych ještě nestahoval.

Jen dodám. Dcera musí po delší mateřské dovolené do práce. Zkusila to u Siemens. Uspěla napoprvé a jenom překvapeně referuje jaké podmínky Siemens nabízí. Už o zaškolovacím třítydenním období, které ji končí, mluví nadšeně.
Má tedy němčinu a angličtinu na dobré úrovni, o kteréžto jazyky je zatím zájem všude.

oněch 5 asistentů v jedné třídě už bude v brzku minulostí. Už se plánuje jejich odchod, ředitelé nevědí, co s nimi, takže se vymýšlejí další 3,14 - čoviny. Ve třídě má zůstat jeden, ale neumím si představit, jak může asák přidělénému dítěti - mamlasovi (bez urážky) prospět tím, že mu tam cosi kváká do ucha, podává mu propisku správnou stranou směrem k papíru a dělá v podstatě školní práci za něj.
No nic, to je jen dojem hloupého, starého a škaredého předdůchodce.

Pět asistentů v jedné třídě? To bude spíš pět asistentů na škole... Podle vyhlášky nesmějí být teoreticky v jedné třídě víc než tři dospělí, takže má-li asistenta víc dětí, než umožňují normy (jsou tam kouzelná slovíčka, že pokud je škola spádová a není schopná dodržet limit na počet dětí se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídě, která je ale zároveň málo početná na rozdělení třídy, tak je přijmout musí stejně), většinou se v té třídě rozepisují stávající asistenti na víc dětí. Ještě snad že by tam byl osobní asistent dítěte (např. nepohyblivého po obrně) - ten má za úkol ale pomáhat se sebeobsluhou žáka a je to trochu jiný případ.

Faktem ale je, že Valachová dokázala neuvěřitelnou věc - donutila stát nalít do sektoru miliardy navíc, které nikdy k sehnání nebyly... Za cenu toho, že se sektor zákonitě zhoršil a znákladnil. Když pak máte na škole poměr učitelů a asistentů 2:1 a asistent není jen ve dvou třídách z dvanácti, je už něco zatraceně špatně. Protože mi nikdo nevyvrátí, že by se za stejné peníze neuživili čtyři speciální pedagogové do speciálních tříd, kde by tyto děti dostávaly odbornou péči s učebním plánem přizpůsobeným možnostem (víc hodin pěstitelek atp., žádný druhý jazyk, omezená chemie...) v menším kolektivu. Někdy si říkám, že jako řešení nezaměstnanosti dobrý, ale... (Někdy přesto nastávají vtipné chvíle - protože jsou asistenti psány na děti, ale smlouvu uzavírají se školou, je vtipné, když se dítě mající asistenta odstěhuje a asistent na škole zůstane, protože smlouva...

Děti, školou povinné, už dávno nemám, a tak školství moc nesleduji. Učitelského povolání jsem si vždycky vážil a za mých dob měli učitelé autoritu i výsledky.

Příkladů by se našlo víc. Stát by třeba mohl zveřejnit, kolik lidí se úspěšně živí v politických neziskovkách.
Sloužit také může zkušenost komunistů : "10% do výroby !" A nikdy se nestalo, že by to bylo na výkonu úřednického stavu znát.

Ta moje byla taky nadšená, taky proběhla nejrůznějšími školeními, obdržela nejrůznější certifikáty, byla takovou náhradní ředitelkou Zeměkoule. Dává dobře anglinu a polštinu, o něco hůř je na tom s němčinou, ale ne běžnou komunikaci to stačí.
Vystřízlivění bylo o to tvrdší. Naštěstí je bez půjček a leasingů a pořídili jsme jí opravdu levné bydlení. Prozatím se rýsuje jen výrobní linka na tři šichty, a to jen na brigádu. Práce za peníze dávající smysl rannímu vstávání už není.

Trvalý odkaz

Co říkal Klaus.
Krize je jako chřipka,přijde a zase odezní.
Jen si myslím,že to teď může být pandemie.
Jak dodává pan Puck slova Šichtařové o přehřáté ekonomice,ale to je normální jev,když se daří,tak si chtějí všichni přidat,ale v krizi,už si ti nahoře nechtějí ubrat.
Když bych to přehřátí vzal jako příklad,buď se něco z hrnce vyvalí,nebo může bouchnout,když to nikdo nehlídá a jen přikládá.

Trvalý odkaz

Ekonom Pavel Kohout, jenž je vcelku se svým psaním čtitelný a zajímavý, pojednává o krizi z 30 let minulého století: https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/ekonomika-90-let-od-cerneho…
uvádí a podstatnou drobnost vyjmu.

"Může se rok 1929 a krize 30. let opakovat? Nikoli. Přesto nepropadejme sebeuspokojení. Krize 30. let vznikla v důsledku nízké aktivity centrálních bank během počátečních stádií recese a bankovní krize. Dnes je tomu naopak: centrální banky nás díky své horečné aktivitě zaplavují penězi. V české ekonomice je dnes 2,35krát více likvidních peněz než před deseti lety."

Je to vcelku zajímavý vhled do budoucnosti, neb selský rozum napovídá, že by krize měla být, díky dlouhou dobu neřešenému ozdravěním o to hlubší.

No a přidám ještě drobnou perličku.
O jedné paní je na FU známo a doloženo, že daňově podvádí. Příslušnými správci je navrhována kontrola. Reakce kontrolního oddělení, nebo spíš jeho šéfů: Máme jinou práci na "karuselech", tudíž není čas na tuto drobnou kontrolu. Zkuste to ještě jinou formou.

To nemůže dopadnout dobře!!!!

Trvalý odkaz

Včera jsem se zařekl, že nebudu už o krizi psát (dokud nenastane). Tak ještě jednou poruším, co jsem si předsevzal. Předně je třeba jasně popsat co to krize je, v chytrých knihách se píše :

Krize je jednou z fází ekonomického cyklu. Fáze jsou 4:

1. Recese, pokles ekonomiky (HDP) 2 Q za sebou
2. Krize, pokles ekonomiky (HDP) 4 Q za sebou
3. Deprese, dno, dál už to níž nejde
4. Expanze, konjunktura, růst

Česká ekonomika se nyní JISTĚ nachází ve fázi č. 4, EXPANZI, roste. Prý asi o 2,5% meziročně. Aby byla ekonomika v RECESI, natož v KRIZI, musela by po dobu dvou čtvrtletí, resp. čtyř, klesat. Klesat NEznamená, pokud se růst zpomalí na 2%, to je pořád ještě růst i když se zpomaluje. Klesat znamená v našem případě, že by meziročně byl růst ekonomiky záporný, takže místo +2%, by byl -1% HDP.
Takže nestrašme se. Žádná Recese, natož Krize neprobíhá, ani není na pořadu dne.
Co tedy prožíváme? Nacházíme se v části ZPOMALENÍ RŮSTU, takže pořád v bodě 4. KONJUNKTURY.
A tak jako vždycky můžeme najmenovat mraky příkladů pro a proti. Zásadní je ale jedno. Každá změna hospodářského cyklu přináší pády i růsty současně, takže rizika i příležitosti. Jde o věc volby, čemu se budeme věnovat. Zda budeme plačkami na pohřbu, nebo bystrými štikami v části rybníku, kde se určitým skupinám ryb nedaří. Dobře to tu napsal Godot. V PR krize není. A v internetovém marketingu je to dokonce tak, že když recese nastoupí, kšefty jen rostou, protože firmy se domnívají (ty chytřejší), že investice do marketingu je z recese pomůže vytáhnout. Takže jeden má problémy, druhý se raduje. Prostě kapitalismus.

Na závěr bych se rád zeptal p.t. ctěného publika zde, kdo před 30 lety z Vás nadšeně jásal na náměstích, když Komárek pravil: “Ale budou problémy, možná krátkodobá nezaměstnanost, krize.“
A náměstí mu skandovala vstříc:
„Nevadí, nevadí, nevadí!“
A kdo naopak sledoval cvrkot, makal na byznysu a ani jej nenapadlo cinkat, natož jásat, protože tušil co bude. Dravčí kapitalismus.

Trvalý odkaz

Když je růst 2.5 % a inflace 3 % tak jsme v mínusu.
Přijde krize,tak se ještě zvedna inflace,aby se podpořil růst.

Trvalý odkaz

Sedět dnes u kompu je hřích. Na severu Vysočiny je krásné počasí, poslední den babího léta. Koncem jednoho cyklu jsem si jist, skončila houbařská konjunktura. Tam, kde se před měsícem daly hříbky sklízet kosou a ještě před týdnem nebyl problém za chvíli nasbírat košík, jsou dnes jen staré plesnivé zbytky. Sice jsme dnes u cesty našli kozáka a praváka, ale to jsou právě ty extremní příznaky konce cyklu. Po obědě jsem si udělal kafe, abych trochu utlumil postgastrální demenci a mohl něco moudrého k tématu taktéž utrousit.

Nemám chuť nahlížet do časových řad, argumentovat změnami různých agregátů, změnou sklonu výnosové křivky, nebo vývojem HDP a zůstanu hrdým dojmologoem. Ostatně argumentovat údaji o HDP mi nedovoluje promoční slib, HDP v Evropě byl v poslední dekádě tažen aktivitami šílených monetaristů, ECB skupovala dluhopisy všeho druhu a ČNB nám udržovala cenovou stabilitu terakorunovou expanzí.

Jak u nás v Brně? Obor ajťáků, ve kterém jsem od počátku devadesátek, vykazuje zatím velkou odolnost vůči výkyvům české odvozené ekonomiky. Velká část brněnských IT zaměstnavatelů jsou totiž pobočky zahraničních firem, které se odsud z Brna starají o byznysy daleko za našimi hranicemi a na jiných kontinentech. Já dělám pro IT firmu, která dělá byznys v ČR. Teď po prázdninách začalo být nejdůležitejší povinností realizačních zaměstnanců precizní vykazování, aby se prý ještě lépe naměřilo, jak je co efektivní a jak co sype. Svatá manažerská prostoto! Není nic vzdálenějšího pravdě než vykazování vystrašenými zaměstnanci. Už jsem o tom kdysi psal na jiný blog.

Koukněme na něco zajímavějšího a tím je v Brně trh nemovitostí. Procovská lokalita na severu města mezi lesy, kde je mizivá nabídka. Loni se tu horkotěžko prodával velký barák za 17 mega, aby se nakonec prodal za 15. Letos se ten stejný barák prodal za 20 mega. 5 mega nárůst ceny baráku za jeden rok je docela skok. Stejná lokalita, ale pozemky. Loni se tu prodal pozemek 450 m2 za 5 mega a to jedinému zájemci. Letos se tu prodal vedlejší pozemek 380 m2 za 5,5 mega a jezdily k němu průvody zájemců ve fárech, co mají problém se vlézt do garáže. Sousední lokalita, kde se stavěly a prodávaly byty. Před dvěma roky stál velký 3-pokojový byt 5 mega a prodával se nejdéle ze všech bytů v baráku. Loni už stál stejný byt 6 mega a prodával se normálně. Letos stál stejný byt 7 mega a prodal se jako jeden z prvních. Předkrizová klasika, přelívání bohatství z volatilních papírových aktiv do fyzických.

Pro mě je v Brně k analýze krize ještě zajímavější oblast a tím je struktura oborů k obživě. Masarykova univerzita letos slavila 100 let existence. Jeho Magnificence při oslavném projevu vyjmenovávala tolik oborů, že jsem si připadal jak v alchymistické laboratoři Rudolfa II. U nás v Brně je tolik akademicky vzdělaných plkálistů a dobroserů, že je tu jimi prolezlé úplně všechno. Politika, úřady, firmy. Dávno jsou pryč časy, kdy největšími parazity byli zelení. Kdo si uchoval zdravý selský rozum, pochopil, že vytvářet skutečné hodnoty je příliš pracné a ke zbohatnutí nevede. Nárůst pracovních míst, ve kterých se nevytvářejí trhem ocenitelné hodnoty, je v Brně extrémní. Marxistická klasika, nárůstají rozdíly mezi hodnotou a cenou.

Co tím vším chci říct? Že žádný strom neroste do nebe. Když je někdo ve vatě, lhostejno zda ve vztahu nebo v profesi, je přesvědčen, že to tak bude nafurt. Dojmologicky cítím v kostech, že prožíváme novou krizi hodnot. Když vidíte, že se lépe uživíte něčím, co sice nemá pro Vás hodnotu a smysl, přesto to budete dělat. Ale ne nafurt, pak zjistíte, že je za vámi velké nic a taková obživa vás nenaplňuje. Před vámi stojí dilema. Dělat něco, v čem nevidíte smysl, ale sype to prachy, nebo dělat něco, co Vás naplňuje, ale nebude to na vyskakování?

Postřehl jsem někde pojem behaviorální krize. S touto definicí současnosti se ztotožňuji. Hodnoty člověka dávají jeho konání smysl a smysl určuje jeho chování. Nemám pocit, že by naše společnost zažívala konjunkturu tvorby ekonomických hodnot. Potřebujeme krizi. Podobně jako nemoc je ekonomická krize něco, co nás má zastavit, abychom přehodnotili své počínání a zvolili správné východisko do budoucna.

...."Když vidíte, že se lépe uživíte něčím, co sice nemá pro Vás hodnotu a smysl, přesto to budete dělat. Ale ne nafurt, pak zjistíte, že je za vámi velké nic a taková obživa vás nenaplňuje. Před vámi stojí dilema. Dělat něco, v čem nevidíte smysl, ale sype to prachy, nebo dělat něco, co Vás naplňuje, ale nebude to na vyskakování?

Potřebujeme krizi. Podobně jako nemoc je ekonomická krize něco, co nás má zastavit, abychom přehodnotili své počínání a zvolili správné východisko do budoucna."

Dobré , a teď jak si zvolíme to správné východisko?

A ) pudeme k volbám a zvolíme pitomce, keří nevědí že se maj léčit...

B) napíšeme na papír svoje potřeby a necháme je sečíst v sečítacích centrerch a průběžně to ladit potenciometrickým přidáváním nebo ubíráním důležitosti naprotivá potvrzení, keré měsíčně a koncem roku vypočítají všeobecnou vůli všech lidí, podílníků?

Trvalý odkaz

Ještě tu nebyl obor elektrotechniky. Teda ne televizí a ledniček, řekněme průmyslové elektrotechniky. Do loňska pořád projekty a zakázky padaly jedna za druhou, nikdo nevěděl, kam dřív skočit. Letos první půlka jakž takž, od léta to slábne čím dál víc, a to ne že by trh nerostl, ale podle srovnání minulými lety začíná být propad.
Nakonec bylo jasné, že ani strom, ani nic jiného neroste do nebe. Některé vesmírné zákony nepřekecá ani nový předpis EU.

Trvalý odkaz

Jsem zaměstnaná v soukromé firmě zabývající se velkoobchodem a podpůrnou výrobou obalových materiálů.
A to zejména pro balení průmyslového zboží včetně automobilového a kompjůtrového průmyslu. Umíme zabalit například i antikorozně tank nebo elektronový mikroskop pro zaoceánskou přepravu.

Někde někdo napsal, že firmy zabývající se prodejem obalových materiálů jako první zvěstují změny na trhu, protože jako první pocítí, jestli je nebo není co balit.
U nás to vypadá tak, že letos jsou od jara všechny měsíční obraty meziročně nižší ve srovnání s loňským rokem. Co je ale vyšší, jsou nároky zaměstnanců. Přestože firma nabízí velmi dobré platy, tak za ještě lepšími pracovními nabídkami začali odcházet dokonce i lidé, kteří ve firmě pracovali 20 let. Najít nové SCHOPNÉ (!) zaměstnance je skoro nemožné.

PS: Brno

No tak eště to řeknu jinak. Ty bysi klidně balila Hitlerovo laufy ze Splzně a eště by ses divila japato že tak málo fašoun platí. Že ale jako krize nehrozí. Neuvěřitelné fantastické. A je mi to jasný, je, vás tady takovejch plná vidlácká kavárna. A vypadá to, že je to marný. A co? Heh

Trvalý odkaz

Uvedu drze příklad.
Kdysi jsem v mládí zahájil svůj pracovní proces na povrchovém dole, na Mostecku.
Profesně jsem rostl, vyvíjel se a absorboval informace.
Mezi ně patřila i ta, že těsně kolem mého odchodu do důchodu šachta prostě bude vyuhlená. Prostě jsem si dlouho před ekologickým blázněním prostudoval prognozu těžby a dostupné zásoby.
A věděl jsem, že musím bezpodmínečně prchat do jiného oboru. Což se mi povedlo.
Prostě, voják se stará, voják má, tak znělo heslo za mé ZVS.
(Kamarád co má písmenka před i za jménem zase hlásá - používej mozek, ne prdel!)

Gdyž vidím něgde podobná moudra tak se mi chce blejt. A je to furt vo tem samém. Blboni se učej používat mozek a přitom to dycky skončí u jejich prdele, né u srdce. A tím je to dané.
Místo teho aby blboň dělal na svým podíle půdy, stavěl svoje sídlo, držel svýma volebníma a sečitatelnýma potřebama stát pod rypákem a rozhodoval o tem co se se společným vejvarem bude ve prospěch všech našich synů a dcer dělat, tak běhá od konkuřence ke konkuřenci gde mu daj nasypat víc. Je to ale diagnóza, nic osobního. Muheeeeeeeee

Trvalý odkaz

Mezi obyčejným lidem je peněz dost, u nás stále plníme měsíční plány a to i přes to že jsou o 3%vyšší než loni...o tolik se meziročně zdražilo...minulá krize nás dostihla až v roce 2010 takže předpokládám že i nyní bude mít v našem segmentu zpoždění.

Trvalý odkaz

Přišel jsem z lesa a vytanula mi - vždy když jdu lesem nebo kolem vodních toků nebo ploch mi vytane něco z mládí- píseň, která mě smutnila za vojenské služby. Pro ty, co ještě nemůžou, nesmí spát nebo by chtěli a nejde to.
www.youtube.com/watch?v=s13VlbZWY6s&itct=CAUQpDAYCyITCOGR1aGf0dUCFQizAw…
Pro Insegnante: bylo to cca třicátého roku míru ve Čtyřech Dvorech.

díky za krásnou vzpomínku, čím jsem starší, tím si raději připomínám ta krásná léta a nekřičte na mně, že to byly roky "poroby", bylo to naše mládí a krásně jsme ho žili. Pane fotrák, ač celý život "budějčačka", nevím ani, co v kasárnách dnes je, budova sice zvenku opravená, ale žádné dění navenek nevykazuje, zdravím, insegnante

Insegnante, tam už nic není, jen zrekonstruovaná budova štábu pluku tam na špici, baráky strženy, development, cestičky areálem kolem buzeráku, kde se kilometr dal jen s největším vypětím pod 3 min. srovnány, velký kinosál s dvoumetrovými repráky, které nám jako místní kapele bušili do zad a večer posluchači ve tmě samotnému diktovaly Segoviu nebo čtvrtý klavírní beethovenův, tak ten je taky v...pryč.
A tak se bilančník, jen co se v druhé půli listopadu trochu ochladí, vydá vlakem za 1/4 jízdného do Budějic zavzpomínat v nejhezčím městě na utrpení a smutek beznadějně zamilovaného mládence i na (jak neuvěřitelné) dobré lidi, které tam potkal.

pane fotrák, jsem sice úča, ale celý život jsem učila účetnictví, takže na pravopis nejsem tak háklivá, kromě toho sama se občas seknu, až se děsím a zdravím z Budějc, dnes tu bylo nádherně

Trvalý odkaz

Připojím se informací z oblasti prodeje a montáže kancelářského nábytku. Po brutálním poklesu prodeje z roku 2008, který firmu dostal do červených čísel na 4 roky, se podařilo stabilizovat výkon firmy na úrovni +-0. Aktuálně se obrat firmy mírně zvyšuje za současné stagnace HV. O co jde: firmy stále kupují nábytek, takže výhled pozitívní. Co je jinak je situace s fyzicky pracujícími montážníky - nejsou ochotni za stávajících podmínek pracovat. Natož k tomu řídit náklaďák. Cena práce se zvyšuje na úkor marže a je otázka, kde to skončí. Tohle je, podle mého mínění, jeden z hlavních důvodů organizace migrace do Evropy. Totální neochota vlastníků firem se podělit o úspěch se zaměstnanci a také neochota zaměstnanců se "zmáčknout", když je třeba.

In reply to by jama (neověřeno)

Trvalý odkaz

ochota občas i někdy je. Jak vím od známé,která tam pracovala, zahraniční majitelé podniku chtěli přidat něco zaměstnancům české pobočky firmy,specializované na čisté chemikálie Asi mu vydělávali.
Český ředitel jim to rozmluvil, že na naše poměry berou dost. Potom přece jen něco přidávali a známé, která měla z titulu funkce a vzdělání v oboru o něco vyšší plat než ostatní, nedali nic.
Takže si našla celkem bez problému nové místo a když dala výpověď, přišel za ní tento pán a ptal se, co může udělat proto, aby zůstala. Teď už nic, odpověděla. Takže hajzlíci, co chtějí ukázat, jak tu holotu zvládnout máme i u nás dost. Jako byl V.Vošický nejdříve u Fordu a pak u Hyundai.

Trvalý odkaz

V Praze Ukrajinci-řemeslníci (obkladači) ne nějaký přidavači nepůjdou pracovat pod 1600 za den, českýho zedníka obkladače seženu tak za 2500-3000 za den spíš dráž.Instalatéři truhláři podobné ceny.

Trvalý odkaz

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.