Neutopické zemědělství - Úvod

Autor
Štítky

Stejně jako náš hojně citovaný bloger PetrKubáč, i já mám rád dobu před První světovou válkou a troufám si tvrdit, že nebýt právě těch let válečných, mohli jsme dnes mít společnost mnohem spravedlivější, férovější a přehlednější. Ne, nechtěl bych žít v roce 1900 ani v Rakousku, ani v Německu a už vůbec ne ve Spojených státech nebo Rusku. Doba to byla tvrdá a skutečnými vládci nebyli monarchové, ale domácí diktátoři, kteří měli téměř absolutní moc nad svými manželkami, dětmi i posluhovačkami. 

Přesto, i přes dvě horké a jednu studenou válku, došli jsme ke společnosti, která ledacos umí. Možná, kdyby nám nikdo nevnucoval dějinné zkratky, mohli jsme být mnohem dál. Jak známo, zkratka je sice delší, ale zato obtížnější. 

Tenkrát před sto lety se stále ještě dalo umřít hladem bez jakékoliv pomoci a kterýkoliv farář, učitel, starosta nebo obecní policajt se vám mohl pomstít takovým způsobem, že vás to zadupalo do země. Na druhou stranu, lidé ještě nežili abstraktními blbostmi a nesli si přímou odpovědnost za své činy. Neexistoval žádný záchranný polštář státu a tak si každý lehal tak jak si ustlal.

Vzdělání bylo přísné a náročné, ale už pro všechny. Každý dosažený stupeň vzdělání zajišťoval o řád vyšší životní úroveň. Stejně ostrá diferenciace byla i u dělnictva - poskok byl chudý, ale soustružník byl pan Někdo. Odborníci byli skuteční odborníci, každé vysvědčení bylo posvátným papírem a kdo na něm měl jedničky, tak na ně doopravdy uměl. 

Pokud se člověk nechal zotročit vášněmi, doplatil na to velmi rychle a každý měl kolem sebe dost příkladů, čemu by se měl vyhnout, pokud nechce špatně dopadnout.  A životní úroveň každé generace byla nesrovnatelná s tou přechozí... Ale o tom dneska psát nechci. 

Dnes chci psát o tehdejším přístupu k zemědělství, protože si myslím si, že jednou po vyčerpání půdy, peněz i strojů se budeme vracet právě k tomu, co existovalo na počátku dvacátého století. Dovolte mi proto dnes zahájit sérii občasných článků o zemědělství, které naposled v dějinách krajinu tvořilo a neničilo. 

Tehdejší zemědělství bylo pravěk, starověk i středověk vyfutrovaný moderními vynálezy.  Každý sedlák i chalupník byl v podstatě středověce soběstačný. Celý koloběh živin v půdě, osiv, zrání i sklizně si obstaral sám. Běžně tehdejší zemědělci svojí půdu kultivovali. Brali si kamenité úhory a uměli je předat synům v lepším stavu. Neděsili se trochy chemie ani průmyslových hnojiv, jen je zase moc nepotřebovali. Šlo to i bez nich. 

Museli si živit kombinovaně - dělat rostlinnou i živočišnou výrobu. Zbytky rostlin šly zvířatům, odpad ze zvířat šel rostlinám. Neváhali přidat nějaké fosfáty a dokonce už existovaly i továrny na umělá hnojiva. Ale nenahrazovalo to organický materiál. Jen to dávalo větší výnos, ale jehož poměrná část se opět vrátila do půdy.  

Neměli ještě techniku, nebo jen málo, ale ne proto, že by nebyla, ale že lidské síly byly laciné. Přesto na vesnici vznikla poslední rebélie za Marie Terezie. Od té doby byl život na vesnici sice tvrdý, ale pochopitelný, snesitelný a tím pádem v tehdejších měřítkách dostatečně spravedlivý pro sedláky i podruhy.  V zemědělství bylo hodně lidí, ale to proto, že je ještě nenahradily stroje. 

Tehdejší kapitalista průmyslník ještě neměl pozici, že by to bez něj nešlo... Ano pane obchodní zástupče firmy Fowler. Váš pluh je skvělý, opravdu se s ním dobře dělá a opravdu bych mohl postrádat jednoho koně. Ale aby mi to stálo za to, musíte slevit. Za tuto cenu mi to za to nestojí. Svá pole jsem doteď zoral i bez vašeho udělátka a za hodinu klidně zapomenu, že jste tu byl... pokud neslevíte. Kapitalista tehdy neměl konkurenci jen v druhém kapitalistovi, ale i v zákazníkovi. Ještě mnoho let se lidi bez luxusu obešli a pokud jim technika měla usnadnit práci, muselo se to skutečně doopravdy ekonomicky vyplatit a to podle skutečné reality a ne dotačních titulů. 

Neexistovaly kombajny, které já osobně považuju za velmi dvojsečný vynález. Na jedné straně zachránily miliony tun obilí, které by jinak shnily kvůli dlouho trvajícím žním. Snížila se ztrátovost při žních a zemědělství nepotřebovalo držet mnoho chudáků jen proto, aby pomohli při žních. Tihle chudáci pak postupně a pozvolna mohli začít dělat něco, za co dostali lépe zaplaceno - třeba opravovat kombajny. 

Na druhou stranu kombajn zrno vymlátí hned na poli a vše kromě sklízeného obilí znovu rozhazuje. Předtím se snopy z polí odvezly a vymlátily a vyčistily někde jinde. Zároveň se všechny ty koukoly a lebedy daly zkrmit. V době kombajnové se všechna semínka plevelů při žních rovnou kombajnem zasejí a tím je zaděláno na masové použití chemie. 

V každé vesnici byly stovky sýpek, stovky sklepů, stovky drobných zásob. Byly tam stovky kusů techniky i stovky pracovních sil. Katastrofy se děly, ale malé. Chyby se dělaly, ale s okamžitou zpětnou vazbou. Žilo se těžko, ale předvídatelně. A hlavně - nebylo zapotřebí dvou hektarů na jednoho člověka. Chudá rodina se uživila na deseti árech - tedy na tisíci metrech čtverečních.  

V dalších článcích s vámi zkusím postupně projít celý zemědělcův rok. K tomu projdeme dobové vybavení, dobové metody a dobové výsledky. Řekneme si něco o pracovních silách v tehdejším zemědělství o jejich údělu a možnostech a zkusíme to celé zhodnotit. 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.2 (45 hlasů)

Komentáře

přiznávám s uzarděním, že se mě to nedotklo.
Ale pokud snad mělo, tak se omlouvám za svůj cynismus, který mi tak nějak mi pomáhá, na rozdíl od bodrých a soucitných slov se slzou v oku, kterými se mi občas někdo snaží dodat kuráže :-)
(Ale je to individuální a není to asi recept pro každého.)
Nicméně miluji příjemná překvapení! Takže vás třeba za dvacet let překvapím pozváním na oslavu svých devadesátých narozenin, zajdeme do afgánského fitcentra a během vzpírání činek budem cucat brčkem slivovici a vzájemně si neupřímně chválit své nejnovější povídky, psané v čínštině.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

dám sem odkaz na Kosu, kde vás tentokrát nezkosí Vlk svou ostře naklepanou koblihou.

Přečtěte si, co říká optimističtější konkurence, ať na vás nelezou chmury.

https://vlkovobloguje.wordpress.com/2020/02/08/je-to-asi-horsi-nez-si-m…

No a pochopitelně i ten přechozí nevlčí článek, ať jsem škodnej!

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

V prvé řadě i zemědělství se přizpůsobilo kapitalismu,vydělat především.
Tu snahu Vidláka,trochu tomu dodat smysl,vážnost,zájem,naprosto vítám.
Jen napíši toto,stačí vypnout elektřinu plyn,PH a během několika dnů,nastanou nedozírné důsledky.
Kolik je ještě lidí,co něco umí kolem zemědělství a po staru Osobně si to ani neumím představit a také není možnost dostat se k pozemkům.co někdy zdůrazňuje Sasin.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Lán se sice rád uvádí v hektarech, ale nelze z něj posuzovat, jak si ten který sedlák žil. Důležitá je bonita půdy. Kdo seje hektar horší půdy utrží úplně jinou úrodu než ten s hektarem nejlepší půdy. Z toho nutně vyplývá, že třičtvrtěláník někde na Vysočině je proti "mizernému" půlníkovi z Polabí pořád chudák. A ještě se víc nadře. Tenhle princip je postaven daňově, takže se primárně zkoumal výsev a bonita, z toho se určovaly daně.
Technicky vzato, obecný lán utáhne jeden hospodář s rodinou (nádeník není nezbytnost, ale bývá) a potahem, čtvrtník je naprosté zemědělské životní minimum. Kdo je přes lán, už na to musí mít své podruhy, nádeníky, nájemníky, čeládku, sám to neutáhne. Někde u čtvrt lánu se láme sedlák a chalupník. Chalupník je ten, kdo si musí přivydělávat bokem, buď řemeslem nebo prací pro jiné sedláky. Ještě níž je zahraník, který má jen 1/8 lánu a méně, domkář, který nemá role (nanejvýš záhumenek), a zpravidla je to 100% řemeslník, a na konci žebříčku jsou všichni ti podruhové, nádeníci, nájemníci, čeledíni, ...bezzemci, žebráci.

Průměrný počet slepic: 3.7 (6 hlasů)

ze všeho je přivydělávat si bokem v Lánech.

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Asfalťáka, dám k dobru čerstvou "veselou příhodu z natáčení". Ať má chudáček kluk upatlaná taky trochu radosti z cizího neštěstí.

Včera jsem se po měsíci dostavil na rehabilitační prohlídko - kontrolo - cvičení. Hodná a milá paní mne vždy poctivě prohlédne, pokusí se mne aspoň trochu zpojízdnit a zadá cvičební úkoly na příští období.
"Jak se máte?" zeptala se mě.
"Strašně, katastrofálně," skuhrám v tradičním duchu. " Furt mě bolí skoro všecko a každý den něco jiného. Však už mě za ty roky znáte. Jak přijdou sněháňky a výkyvy tlaku, jsem v té nejhlubší prdeli." (Paní je zvyklá, "bo je naša, cype".)
A paní se hluboce zamyslí a pak se zatváří vševědoucně a zasvěceně mi odpoví: "Nebojte se, já tu mám takových, jako vy docela dost. A většina těch, co už chodí jen s chodítkem, anebo jsou na vozíku, už tyhle problémy nemá. Zrovna ten pán před vámi (z místnosti ho táhly smykem dvě baby a saniťák) se sice už sám ani nenají, ale je furt vysmátý a dávno si už nestěžuje (bodejť by ne, když je non stop sjetý z léků)."
Tak, milý Holubí Lítači, nyní můžete zodpovědně posoudit, zda je lepší být nemocný a rvát se o další žití, anebo být jako rybička (sice lehce přizdechlá, ale to neva), furt se chichtat a čekat, až vám dá někdo bagrem nažrat mixované šlichty, aby vám pak hezky utřel hubu slintákem...
Já vím, ten slinták je na hovno, ale pokrok nezastavíš. Přijde den, zúčtujem spolu - co to melu - přijde den, kdy už nic nepolkne a jinak zdravého chlapa budou krmit šlauchem.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

je základní příslušenství demižonu.

Průměrný počet slepic: 2.5 (2 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

nechat si pumpovat do bachoru veltlín, anebo mixované hampejzy, které byly původně jídlem.
Fuj.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Targusi,
mixované dietní biodary matky Země musíte napumpovat do bachoru přepnutím do režimu Turbo, pak přehodit šlauch do lahve se slivovicí a pomalu zapíjet.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

na schodišti, stáčím jím demižony slivky do rozlívací flašky.

Zatím bez slepic

velký dík :o)

To dost mění situaci a obávám se, že už to bude jen horší.
Nicméně by nás Kotlinka furt ještě byla schopná uživit, kdyby o to politická "reprezentace" stála. Jenže ona o to zjevně vůbec nestojí :-(

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

Puck, protože jsem dělal IT u lesáků a vím jak se ve velkém převáděla zemědělská půda na lesní a navíc, docela hodně půdy se pak po 89 převádělo ze zemědělské na lesní, protože se za komančů na dost často posunula hranice lesa do pole, takže se jenom při digitalizaci map ůuvádělo do souladu se skutečností" a nejednalo se v součnu o metry ale desítky, stovky hektarů podle veliksoti katastru obce ;)

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Dvěma slovy - hrůza a děs !
Degradace půdy
Mezi nejčastější degradace půdy v ČR patří větrná a vodní eroze, zastavování území (sklady), acidifikace půdy, utužení půd těžkou technikou a kontaminace půdy. Vodní eroze je degradace, která představuje největší hrozbu pro půdy v ČR (ohroženo je 40% zemědělské půdy).

Všechny tyto rostoucí degradace souvisejí s tím, že od roku 1937 ubylo 800.000 hektarů zemědělské půdy.

Samozřejmě, že velký podíl má i zástavba.

A ještě snad pro dokreslení :
V roce 2014 každý den ubylo 19, 26 ha orné půdy.

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

stlačováním rozsáhlou betonáží (základové desky místo základů a sklepů) a zuřivou výstavbou liniových staveb.
Máme zaděláno na velikej malér.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Ztratili jsme i velkou část průmyslu.
Průmysl tedy zůstal, především jeho vliv na životní prostředí, ale zisk má někdo jiný.
Kdo nás bude živit ?

Průměrný počet slepic: 3 (3 hlasů)

In reply to by Puck (neověřeno)

Trvalý odkaz

ale opravdu jen lehce. Problémem není samotná betonáž, problémem jsou svody vody do stok, kanálů a vodních toků. Kdyby pouštěli vodu ze střech a betonových ploch do země, byl by problém s nedostatkem vody daleko menší.

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

Jenže to u starších domů jde nejrychlejší cestou do uzavřené kanalizace, čističek a co nejrychleji pryč.
A septiky? Tuším, že se to na pole vyvážet ani nesmí.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

Ano, "vyhánění" vody je již nyní velkým problémem. Tam, kde se nadměrně čerpá pitná voda, pokračuje se v odvodňování, začínají domy praskat. Proč? Protože domy přestaly "plavat", jak byly dříve zvyklé.
Pokud čerpáme vodu z podzemních jezer, a ta není průběžně ve stejné míře průsakem doplňována (a protože neprší, ani nesněží, tak není), nikdo neví, co se může stát s uvolněným prostorem v podzemí. Také se může stát, že se zbortí a propadne i se vším, co je nahoře.

Průměrný počet slepic: 4.4 (5 hlasů)

to neznamená, že nemáte v ničem pravdu.
Bubliny, neboli výdutě, neboli kapsy, jsou málokdy tak vysoké a rozlehlé, že po jejich vyčerpání by mělo dojít k poklesu púdy. Voda je většinou mezi jednotlivými vrstvami hornin a pod zemí různě přetéká podle aktuálních tlaků a horotvorných pohybů.
To nemám ze své palice, to mám od jednoho inži ze šachty. Když jsem tam krátce pobýval, měli jsme s vodou docela velké problémy, tak se klučina občas rozkecal...
Nejhorší byly právě ty natlakované kapsy, tenkrát jsme je moc, nebo spíš vůbec neuměli najít..., když se do toho vjelo kombajnem..., no šli do 3,14 úplně všichni...

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

Tu jsou myslím částečně písky, takže ty také plavou :-)
Ale čerpá se stále víc a víc, to je jasné.
No, my jsme nahoře na skále, jen částečně máme pod barákem jíl, zatím nekloužeme :-)

Průměrný počet slepic: 2.5 (2 hlasů)

fakt je, že zažít "otevření" vodní kapsy v podzemí - vody se bojím, vím, co dovede udělat na povrchu jedna větší bouřka. Dřív jsme bydleli dole, v úvoze mezi kopci. A jakožto neplavec bych to neuplavala.... :-)

Průměrný počet slepic: 3 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Na mostecku jsme jim říkali "kuřavky" a ty mrchy uměli zacvičit nepěkně i s tisíci tunovým bagrem.
Vyskytovaly se hlavně pod Hněvínem.

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Rebelie po marii nebyla? A co povstání 1848 :D Vidláku...

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.