Když jdete s dětmi na rodinný výlet do lesa a špatně čtete mapu, takže místo k restauraci, dojdete do bažiny, tak nemá moc smysl se na ně zlobit, že špatně skáčou z drnu na drn mezi kalužemi a mají mokré boty a špinavé kalhoty. Můžete si stokrát říkat, že skákat se dá líp, že kdyby trochu dávaly pozor, tak by nemusely vypadat jako hastrmani. Můžete je stokrát okřikovat, stokrát jim to můžete ukazovat, ale bažina je z podstaty věci mokrá, špinavá a kluzká, takže se vám tam spolehlivě někdo vymáchá. Je to jen otázka času.
Když k takové bažině dojdete, je stokrát lepší si prostě přiznat chybu, zastavit a začít přemýšlet, kde jsme na cestě k restauraci blbě zahnuli a kus cesty se vrátit. Zpravidla je to v konečném důsledku mnohem levnější a jednodušší, než si na příští výlet přibalit gumáky, nafukovací člun, nepromokavé kalhoty a miliony dalších blbin, které vlastně slouží jenom k tomu, abychom si nemuseli ponižovat ego.
Tragická střelba u filozofické fakulty je přesně ta chvíle, kdy první účastník výletu uklouznul a řádně se zmáčel. Můžeme stokrát přemítat, jestli tam policie měla být dřív, jestli neměl někdo na dispečinku lépe reagovat, jestli měl někdo brát vážněji informace, které policie měla v předstihu k dispozici, nebo jestli někdo příliš neváhal s uzavírkami Prahy, apod, apod. Když člověk kouká na policejní a ministerské tiskovky, tak z toho má pocit, jako by policejní špičky věděly o mnoha selháních a nemají moc zájem, aby se na to poukázalo, ale já bych prosím raději přemýšlel, kde se staly systémové chyby, které nás dovedly do současného stavu. Kde jsme jako společnost blbě odbočili? Které reformy nás nedovedly k lepším zítřkům, ale přivedly nás do průseru?
Volám proto, abychom se prostě zastavili a znovu si prostudovali naší vlastní cestu historií k dnešku. V konečném důsledku by to mělo být lacinější a jednodušší, než hned běžet tvořit nové zákony, kupovat do každých dveří bezpečnostní rám, všechny očipovat a lustrovat dnem i nocí, zakázat zbraně, povolit zbraně… vyberte si. Spadli jsme do bahna, to není chvíle, abychom se vrhli vpřed.
Mám proto poněkud jiné otázky, než dotazy po chybějícím policejním odstřelovači. Mám jiné otázky, než se ptát, proč policie nevyhodnotila výpověď matky střelce nějak lépe. Mám jiné otázky, než studovat časový sled tragédie a vyvozovat z toho osobní odpovědnost policejních špiček i ministra Rakušana (a to ho fakt nemám rád)
Například by mě zajímalo, jak se mohlo stát, že střelec dostal výjimku na dlouhou zbraň s velkým zásobníkem? Pokud vím, zbrojní průkaz udělal letos zjara. Ano, chodil do střeleckého oddílu, ano zbraně si pořídil legálně, ale odkdy dává policie takové výjimky mladým klukům, kteří ještě nemají žádnou osobní historii? Pokud jsem v obraze, tak těch výjimek muselo být dokonce víc. Nejen na zásobník, ale i na opěrku. Ptám se, není v tom zase někde nějaký český klientelismus? Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi? Někde se dá cinknout penězi a zelenáč, kterému ještě neoschl zbroják, už může mít zbraň na úrovni policejního odstřelovače? Nevím, jen se ptám.
Je normální, že si mladí čtyřiadvacetiletí kluci kupují celou řadu zbraní takhle rychle za sebou? Vždyť je to v policejní evidenci. Já osobně nemám nic proti českému pojetí práva, nosit zbraň, ale kurňa, když má klouček zbroják sotva půl roku a už si nakoupil zbraně za statisíce, to u policie nevzbudí žádné zvednutí obočí? Je to u nás běžné? Máme u nás stovky pětdvacetiletých, kteří utrácejí desítky a stovky tisíc za zbraně během několika měsíců, i když jsou studenti filozofické fakulty? Kolik potenciálních filozofů s takovým arzenálem chodí po Praze? Nevím, jen se ptám.
Pak by mě zajímalo… byl k něčemu henten kamerový systém za miliardy peněz? Řešilo to něco? Já vím, že to skvěle vyrábí pokuty za rychlou jízdu a zpětně to krásně dohledá celý průběh akce, ale kdyby tam za pultem seděl lepší dispečer, nebo zkušenější policajt, nebo ajťák, který s tím fakt umí dělat, viděli by na těch kamerách něco, co mohlo zachránit lidské životy? Nebo prostě jen kamery nahradily živé policajty, byly důvodem ke krácení úvazků a kamery vlastně fungovaly stejně jako Petr Fiala? Pregnatně popsaly neradostnou skutečnost, na střelce bylo krásně vidět z mnoha úhlů, ale nebyli lidi, kteří by s ním mohli udělat něco víc, než na sebe navádět jeho palbu ? Nebylo by lepší, přestat cpát prachy do kamer, ale raději je dát do živých lidí, kteří v případě potřeby umějí i jiné věci, než se jen dívat? Pokud vím, pražská policie má chronický nedostatek lidí. Mimo jiné i proto, že z policejního platu se v Praze špatně bydlí. Nevím, jen se ptám.
Dále by mě zajímalo, jestli není chyba v celé Langerově policejní reformě. Tehdy vlastně udělali z jedné Policie ČR v podstatě krajské policie. Když kdysi někde chyběli policajti, tak se „půjčili“ z jiných regionů. Dneska to v podstatě nejde. Každý krajský šéf je ve svém rajónu mocnější než policejní prezident a každý si hospodaří na svém. Rivalita je běžnou věcí. Nemohl být problém i v tom, že klánovická vražda měla přesah z Prahy do Středočeského kraje? Nemohl být problém v tom, že matka střelce kontaktovala jedny policajty a ti se s tím museli nějak popasovat a pak museli kontaktovat vlastně úplně jiné policajty, kteří se s tím také museli popasovat? Nevím, jen se ptám.
Nemůže být kus problémů také v tom, že za každou chybu jsou ihned žádány hlavy? Představte si, že by střelec nešel uspořádat masakr, ale „jen“ by se někde v kumbále spořádaně zastřelil. Představte si, že by u policie byl někdo, kdo by na základě matčiny úpěnlivé výpovědi vyhodnotil, že jde o životy a zavelel by k nějaké větší uzavírce v Praze. Tisíce uvízlých řidičů, totální kolaps dopravy… proč? Protože si jeden klouček prostřelil hlavu. Takový policejní šéf už by byl odvolaný, média už by ho nálepkovala, veřejnost by ho nenáviděla… má tohle někdo zapotřebí? Dělat policejního šéfa, to je docela slušný flek… a každý se tam chce dostat, takže takový náčelník je pořád pod tlakem a jakákoliv chybička ho může ukončit. Nevím, jestli to tak je, jen se ptám.
Všimněte si, že jsem se vůbec nedostal k subtilnějším otázkám, jestli není problém v dnešní atomizované společnosti. Kdysi každý patřil do nějakého kolektivu. Hospoda, myslivci, třída… lidi se scházeli a mluvili. Nečuměli pořád to mobilů. Tehdejší sociální skupina měla na jednotlilvce vysloveně terapeutické vlivy. A když to nepomohlo, na magora někdo včas upozornil… „straní se kolektivu.“ Kdysi měl každý svého psychoterapeuta – seděl proti němu v hospodě a poslouchal jeho nářky, jak je život nespravedlivý. Dneska se objednáte k psychologovi, že máte nutkavý pocit někoho zabít… a on vám dá termín až za rok. To si stihnete udělat zbroják, dostat výjimky na zásobník i opěrku, provézt zbraně ve futrálu od kytary do školy kolem milionu kamer, aniž by si toho někdo všimnul, pak zastřelit (zřejmě zcela náhodně) chlapa a nemluvně… a řešit vás začnou, až kropíte kulkami náměstí.
Sociální sítě jsou na jednu stranu úžasná vymoženost, ale na druhou stranu jaksi zvyšují potřebu psychologů… Možná bychom měli fejsbůku uložit zvláštní daň, ze které by se tito terapeuti zaplatili. V kostelech už to nefunguje, v hospodách už to nefunguje… všichni jsou na twitteru a že je někdo magor, to zjistíte, až když po vás střílí. Nevím jestli to tak je, jen se ptám.
Stejně tak jsem se nedostal k tomu, že tady máme desítky různých neziskovek, placených ze státního rozpočtu, které sledují cvrkot na sociálních sítích, udávají jak na běžícím pásu, ale zaměřují se výhradně na politickou opozici, popotahují Čermáka, že chce naházet politiky do Vltavy, ale o skutečně nebezpečné osoby ani nezavadí. Pomohly nám ty neziskovky k něčemu? Tedy… kromě fejkových informací o proruském narativu střelce, které citovali i ti nejvyšší a nejvíc odolní proti dezinformacím? Nevím, jen se ptám.
Na dnešek, tedy sobotu 23.12.2023 je vyhlášen státní smutek. Přimlouval bych se, abychom oběti uctili především tím, že si prostudujeme cestu, která nás dovedla až sem a zkusíme identifikovat křižovatky, kde jsme blbě odbočili. Já vím, bude to chtít si připustit, že se tu nadělala spousta kravin a takřka každý politik má na některé z nich svůj podíl. Pojďme jim to nevyčítat, koneckonců jsme se mnohokrát rádi přidali k honu na čarodějnice… Prosím zkusme se kus cesty vrátit a jít jinudy. Bude to levnější a jistější, než se ozlomkrk prodírat vpřed skrze bažinu, do které každou chvíli někdo zahučí prostě z podstaty věci.
Pojďme uctít oběti minutou ticha a následným návratem do bodu, kdy věci fungovaly lépe.
- Log in to post comments
Komentáře
Skvělá práce?
PETR HÁJEK v první reakci na popravu českých studentů zvedá některé zásadní otázky
Skvělá práce?
Premiér Fiala se narychlo vrátil ze své „sídelní“ Moravy, vláda se ještě večer sešla v Praze. Ale již několik hodin předtím Vít Rakušan i policejní prezident Martin Vondrášek do televizních kamer ujišťovali, že policie odvedla skvělou práci. Že nebýt perfektního zásahu, mohlo být vše prý daleko horší (kde se vzal ve škole „obrovský arzenál“ zbraní a munice – možná i výbušnin?) se však nezmínili. Je o tom údajném „úspěchu“.
O tom lze ale s úspěchem pochybovat. Hned na první dobrou jsou na místě spousty otázek, které ovšem „kupodivu“ televizní moderátoři oběma mužům (za bezpečnost v zemi nejvíce odpovědným) nekladli. Jen namátkou:
+ Jak se dozvěděli, že David Kozák (vynikající student téže fakulty v oboru mezinárodních vztahů, oceněný před nedávnem cenou za bakalářskou práci) jede po vraždě svého otce jako by se nechumelilo do Prahy „na přednášku“ v Celetné ulici? Jel se přece podle vlastních slov zabít. Na fakultu? A komu se s tím svěřil? Nebo snad sám volal policii? Nebo to měla policie odjinud? Od BIS?
+ Policie zjevně nemá ani telefony, protože místo aby s plnou parádou evakuovala Celetnou, mohla (měla) okamžitě kontrolovat všechny fakulty UK, nikoho dovnitř nepustit, a všechny vyhnat ven.
+ Policejní velení se těsně před 15. hodinou dozvídá, že se na „fildě“ střílí. Nejede tam ale URNA – ti chlapi v neprůstřelných brněních, kteří zasahují na demonstracích, když se dozvědí, že by někdo chtěl sundat ukrajinskou vlajku z Národního muzea. Přijíždějí „obyčejní“ policisté, kteří jsou tak vydáni na milost a nemilost střelci, jehož zbraň snadno prostřelí i neprůstřelnou vestu. Ale nikomu z nich se nic nestalo, ujišťuje Rakušan, „aby se nešířily fámy“. Zázrak?
+ Novinář a kameraman Jiří Forman je na místě s policistou v civilu, vše natáčí – a později zveřejní. Je to vlastně on, kdo organizuje zásah. Informuje do vysílačky velitele zásahu (jenž zjevně nic neví), kde se střelec (na ochozu budovy) nachází, kam jde, na koho střílí – aniž si ho policejní střelci všímají. Nebo tam nebyli? Při takovém zásahu? Pak sám začne střelce ostřelovat svou malou zbraní. Ten neslýchaný záznam je nutno si pustit (třeba na i-dnes). Z toho se totiž nelze vykroutit.
+ Střelec (pokud to opravdu byl David Kozák) má na uších něco jako sluchátka. Dává mu do nich snad někdo pokyny? Má tedy komplice „někde venku“?
+ Policejní prezident nám o pár desítek minut později sdělí, že neví, zda se střelec sám zabil, nebo mu také trochu pomohli zasahující policisté. Jeho zranění však byla prý tak „devastující“, že si ještě musíme počkat na identifikaci (doufejme, že umějí alespoň používat testy na DNA). To by vypadalo na sebevraždu – střelu zblízka, třeba do úst. Pokud to ovšem byl opravdu on.
+ Také nám – spolu s ministrem Rakušanem – s jistotou tvrdí, že neměl žádného komplice. Jak to v tu chvíli mohou vědět? Jak to, že se objeví Kozákova fotografie na webech korporátních médií s poznámkou, že jde o foto z policejního archivu, když nám současně tvrdí, že policie o něm neměla žádné záznamy? Nebo měla? Sledovala ho? Nebo s ním třeba i na něčem spolupracovala?
+ Nejprve se dozvídáme, že s vraždou muže a dvouletého (pozn. dvouměsíčního) dítěte v Klánovicích nemá střelec nic společného. O pár minut později už ale celou událost Vondrášek a Rakušan spojí. Proč? Proč okamžitě policejní prezident současně vypálí „ruskou stopu“ – kterou vzápětí mainstreamový novinář Soukup (expert na Ruskou) jednoznačně vyvrátí jako podsunutý „fejk“. A kdo ho podsunul? A proč si ani šéf policie nic neověří, než to vyhrkne do veřejného prostoru? Nebo „kdosi“ nepočítal se Soukupovou novinářskou „nečekanou“ prací?… celý článek zde: https://cz24.news/…im/
Komentář: Táhněte do háje, všichni pryč…!
Nachází se i správní novináři jako je Daniel Tácha, šéfredaktor FinTag.
A jelikož jeho včerejší článek už nebude pravděpodobně k mání, protože se ho pokusí umlčet tak ho zde dávám celý, tak jak jsem ho přečetl.
Komentář: Táhněte do háje, všichni pryč…!
22.12.2023
...je to trapas, když s pózou mistrnou zkoušejí zabrečet! / Foto: Úřad vlády ČR
Sedmého března 2020, v době pandemie covidu, v den narozenin T.G.M., vyslovil bývalý premiér Andrej Babiš větu, která se zapsala do mysli celého národa. Slova adresovaná exministrovi zdravotnictví Vojtěchovi zněla: „Nebuďte slušnej…“.
O tři roky později tu máme desítky mrtvých a zraněných, které pozabíjel a zranil kluk, který byl více než jen to, že „nebyl slušnej“. A znovu slyšíme tu stejnou písničku jen v jiné podobě. První slova ministra vnitra Víta Rakušana po včerejším masakru na filozofické fakultě zněla „Zákrok policie byl profesionální…“. Rovnou řekněme, že práce policie by byla profesionální a perfektní jen tehdy, pokud bychom nesčítali mrtvé a zraněné v desítkách.
V případě šíleného střelce z Hostouně naopak selhali mnozí. Byli to ti, kteří mu vydávali zbrojní povolení na zbraňový arzenál. Byli to ti, kteří nekontrolovali, k čemu potřebuje 24letý kluk pušky a pistole jak pro armádu. Byla to policie, která zasahovala na adrese, kde střelec nebyl. A byla to škola, která o riziku na Palachově náměstí věděla, ale nijak na něj nezareagovala. Ale hlavně – byli jsme to i my všichni, kteří se nechali vmanipulovat do situace, v níž jsme stále jen sílící tlak, psychické problémy, ale i výzvy k násilí, přijali jako nový standard. Podíl na včerejší tragédii tak neseme všichni. Avšak někteří jsou i přímo odpovědní.
Bylo to zrovna včera dopoledne, kdy ministr zdravotnictví, jenž by měl mít na mysli i dobrou psychickou pohodu veřejnosti, bilancoval „své úspěchy“ na „jeho úřadu“ za dva roky. A jak začal? Začal slovy o magorovi Putinovi. Otevřeně mluvil o válce a střílení jakoby nic. A nebylo to poprvé…
Ministryně Černochová na střelnici
A máme tady i další zástupce státu, kteří vystupují na veřejnosti v roli udatných bojovníků s lehkostí kancelářských krys. Bez respektu, bez úcty, bez uvědomění, že každý boj, každý konflikt má své skutečné mrtvé, raněné, neštěstí. Vzpomeňte, jak dopadli ti, kteří i u nás volali po hledání cesty k uzavření míru na Ukrajině. Dostalo se jim jen výsměchu a opovržení. Zvrácenost těch na druhé straně, těch bojovníků s pistolí u pasu, došla dokonce tak daleko, že ministr vnitra neváhá vyvěsit na státní úřad obraz Putina v pytli na mrtvé. Ne, toto není v pořádku! Na toto koukají naše děti, my všichni jsme s tím konfrontováni. Pytel na mrtvé nemá ve veřejném prostoru co dělat. Ale nám ho přesto naše politická reprezentace denně servíruje spolu s ukrajinskými vlajkami a válkou, kde na obou stranách konfliktu umírají lidé, jako něco normálního a samozřejmého.
Fuck off Putin na tričku ministryně obrany Jany Černochové patří do stejného ranku. Další bezdětná, odvážná hrdinka, která na sociálních sítích klidně napíše: „Zbroják mám skoro osm let a klidně si to s Pitomiem na střelnici rozdám. Může si vybrat, jestli chce střílet s krátkou, nebo s dlouhou.“
Ať si to Černochová s Okamurou klidně rozdá, ale někde jinde. Protože i tato a jim obdobná vyjádření čtou naše děti, i tomu jsou vystaveny naše děti. A „tahle střelnice“ jako něco normálního se jim vrývá do hlav. A bezdětná píšu proto, ne abych se ministryně Černochové dotknul, ale proto, že jsou to děti, které mění mentální nastavení lidí. Jsou to děti, které je činí odpovědnějšími a uvážlivějšími.
Kam jsme se my dostali?
Ano, jistě, šílenec s puškou ve škole, je šílenec, ale podívejme se na to, k jaké atmosféře jsme se v Česku dopracovali. Jaké máme hodnoty? Peníze, moc, peníze, moc a zase peníze. Kdo včera viděl vystupování ministra vnitra Víta Rakušana v televizi, nemůže být na pochybách o tom, co mu táhlo hlavou. Že to, co se stalo, je „průser“. A hned na to, že je nejdůležitější, aby z něj vyšel on, policie, vláda bez poskvrny. Na pytle s mrtvými zapomeňte, práce policie byla perfektní. A třeba by i včera byl zákrok policie perfektní, ale policie, jak vidno, už nezachrání to, kam nás naši vedoucí činitelé přivedli. Totiž tam, že lhaní a předvádění se v zájmu zachování jejich fleků, je normální. Že válka a mrtví jsou normální, když poslouží politickým zájmům.
A bohužel na tom neseme vinu všichni. My jsme si je takto vychovali. Školy jsou nechráněné, ale obranné zdi se staví hlavně kolem sídel papalášů. Na kterémkoli ministerstvu se dnes ani neohnete, aby si vás nezměřili ostřížím zrakem ti jejich hlídači. O Poslanecké sněmovně ani nemluvě.
Toho, čeho teď budeme svědky, velice pěkně již popsal Karel Kryl v Písni neznámého vojína – „… je to trapas, když s pózou mistrnou zkoušejí zabrečet!“ Přesně toho se teď dočkáme od našich politiků. Ale ti mrtví z Filozofické fakulty UK jsou hlavně jejich mrtvými, protože je to vedení země, které určuje normy ve společnosti. Na řeči a srovnávání s USA nedejme, u nás nemá každý druhý pistoli pod polštářem. Ptejme se, žije se nám v Česku dobře? Cítíme se v Česku dobře?
Hledejme nové uspořádání společnosti
Stále více indicií ukazuje na to, že jsme se opět dostali do fáze, kdy naši představitelé, stejně jako za komunistů, nejenže nejsou kompetentní, ale bez ohledu na nás každý problém buď zametou pod koberec, nebo nám zalžou tak, aby nás uchlácholili v tom smyslu, že všechno je v tom nejlepším pořádku. Ale v pořádku není nic! A pokud Tomáš Garrigue Masaryk razil názor, že politika je především o mravnosti, tak kam se poděla mravnost, když nám tady v Česku každý den silou politického marketingu z našich peněz defilují neohrožení hrdinové, kteří spory řeší na střelnici. Servírují pytle na mrtvé a o válce na Ukrajině mluví jako o pohádce statečných reků proti zlému drakovi. Bez ohledu na to, kolik hektolitrů skutečné krve pobere zem na Ukrajině. Ne, rozhodně se tu nezastávám Ruska…
Sečteno a podtrženo. Znovu jsme v situaci, kdy si musíme pomoci sami. A namístě je restart. A tím restartem je odstavení zpovykaných politických lehkoživků bez mravního ukotvení od papalášských chlebíčků. Bude to těžká práce, protože i politici jsou jedni z nás a ukazují na kvalitu celé společnosti. Na druhé straně je ale docela jisté, že i v tomto spolčení hlupců se musí najít lidé, kteří mají rozum v hlavě a odpovědnost k sobě samým, svým blízkým i svému okolí. A naším úkolem je tyto lidi najít. A zdaleka ne už jen kvůli našemu hrubému domácímu produktu či bezpečnostním otázkám, ale kvůli našim dětem.
Daniel Tácha, šéfredaktor FinTag
Antoníne,
všichni tihle hajzli, mají ksichty dobré akorát na funus. Však také národ dokonale pohřbívají.
Jako vždy Zaubere
Jako vždy Zaubere jsou výstižné tvé poznámky, buď rýmované anebo bez.
šílenci ve vládě
kteří se chytají příslovečného stébla, protože už mají vodu až nad hlavu. Je jen dobře, že mezi lidmi převažují ti, kteří těmto hloupostem ve stylu Čuk a Gek už nevěří. Nejspíše se pravdu nedozvíme, přesto je dobré nepodléhat zlým emocím, ale soustředit se na klid a rozvahu. Své vysvětlení má i VK.
https://aeronet.news/nova-fakta-odhaluji-ze-utocnik-david-kozak-nakoupil-na-jare-arzenal-7-zbrani-a-matce-pred-obedem-poslal-zpravu-ze-jede-spachat-sebevrazdu-na-verejnost-unikl-sitrep-policejni-zaznam/
Markéta Pekarová-Adamová
Náš premiér neustále perlí moudra, ale to, co vymyslela a čím nás obohatila tato dáma za poslední měsíce, tak to je materiál.
Takže v krátkosti její citace:
⚠️Přímá volba prezidenta se musí zrušit, protože lidi si volí jak chtějí a to už nesmíme dopustit.
⚠️Vláda tu není od toho, aby lidem pomáhala.
⚠️Opozice má šoupat nohama a mlčet v koutě
⚠️Dát rodičům 5000 na dítě je nesmysl, mají mít našetřeno, nebo si nedělat děti.
⚠️Jsem rozhodně proti zvyšování rodičovského příspěvku, pomoci potřebuje Ukrajina.
⚠️Jsem pro zkrácení MD.
⚠️O děti by se měli starat prarodiče.....
⚠️Po porodu co nejrychleji do práce. Babičky jsou stejně doma, tak ať se starají.
P.S. Ještě ta dáma prohlásila, že jí Babiš připomíná Jakeše. Ó, jak moudré a kvalifikované přirovnání, inu .... narodila se v říjnu 1984, to opravdu vnímala v předškolním věku Jakeše s genialitou sobě vlastní! A za tato neocenitelná moudra a za vše, co pro nás všechno dělá, bere měsíčně pouhých 300000,- 😡
To jsou následky
toho, že volíme do politiky takové harpyje. To není hloupost Markéty P-A, to je naprostá necitelnost k ostatním lidem, srovnatelná s jakýmkoliv hromadným střelcem. Takže k dnešnímu tématu tahle poznámka sedí.
Když
ti vládne pyj, vem do rukou kyj. Pak uhoď na toho pyje, ať ví která bije!
Mám jiné nápady
Třeba jak je možné, že se ten nadaný student dostal do stavu, kdy už mu nebylo divné se "zabít" s takovým humbukem, že se na něj bude pamatovat dlouhá léta. Takto totiž probíhaly všechny hromadné střelby u nás. Opravdu byl takový tajnůstkář a nikdo netušil, co se mu děje v hlavě? Kdo mu ublížil natolik, že začal zabíjet okolí?
...Dneska se objednáte k psychologovi, že máte nutkavý pocit někoho zabít… a on vám dá termín až za rok...
Tam je jádro pudla, ne v tom, kde a jaké bezpečnostní jaké rámy mají být a kolik si kdo může koupit pušek za půl roku. Všichni ti hromadní střelci byli lidé, kterým společnost (ne jednotlivci, to by zastřelil jenom ty) smrtelně ublížila a jim něco pinklo v hlavě.
Potom už je snaha nějak zabránit masakru naprosto marná. Způsobů, jak se "pomstít hodně lidem" je spousta. Sám bych přišel aspoň na pět které by se daly provést docela jednoduše. Mimo jiné - učili nás je na vojně, když bychom měli ustupovat, kdyby Západ "náhodou" zaútočil. (Dneska by to bylo Rusko). Zabít spoustu civilů, způsobit smrt a horor co nejjednoduššími prostředky. Sabotáže , atentáty. Ani střelnou zbraň bych nepotřeboval.
Je zajímavé, jak labilní a hloupí jsou někteří uživatelé internetu a sítí. Za necelých 24 hodin se na síti objevily už čtyři vyhrůžky opakování takové akce. Jedna byla dokonce od ženy. Už jim všem rozbili dveře od bytů a dali je do chládku na pozorování. Jestli to vyhrožování mysleli vážně budou zjišťovat až následně. Policie ale neměla jinou možnost, kdyby to jen jeden z nich vážně myslel, nastala by katastrofa a policie by se mohla rozpustit.
A jak píše Vidlák: Čumíme do mobilů a tabletů a nestaráme se jeden o druhého. Třeba o souseda. V tramvaji.
nemyslím, že nadání nebo inteligence
má co dělat s morálkou, soucitem, rozvahou a dobrotou vůbec. mnozí sérioví vrazi v dějinách byli vysoce inteligentní (Bundi) a mnozí zase i IQ tykve, podle mne to nesouvisí. nějak souvisí asi rodina a dětství, ale taky ne na 100%, protože mnozí vrazi - a to i ti političtí . vyrůstali v běžných láskyplných rodinách a mnozí zase ne. Myslím, že je to něco v mozku, co se spustí, když nalezne vhodné podmínky a nenarazí na soudnost, na nějakou kotvu silný vztah - k partnerovi, k dítěti.....a je rozhodně lepší, když podobní lidé se ukájejí na netu nadáváním, představou jak zabijí proruské troly nebo dokonce Putina, než aby to zkusili doopravdy. musíme doufat, že se mají dost rádi na to, aby byli zbabělí a žili násilně jen ve svých pomatených představách.
Vrátit se zpět?
Obávám se, že EU nás jen tak nenechá vystoupit. Nehledě na vymytost a agresivitu páté kolony - libtardů. Dnes jsem se podíval na Twitter Pavla Cimbála. Z reakcí libtadů na jeho věcné příspěvky jsem se utvrdil o jejich charakteru (libtardů), resp. jeho nedostatku, a správnosti toho, jak jsem je charakterizoval pod Vidlákovým Sprostým článkem o sprostých věcech. Asi bych toho na nich našel víc, ale nechci se s nimi už špinit.
třeba se dočkáme,
že nebude třeba žádat kohokoliv o možnost vstoupení z EU, třeba tam už bude jen Jourová, Leyenová nebo Scholz s Fialou.....zajíčci v své jamce....
hledáme pravdu a odpovědnost?
Myslím, že právě v tomto článku její část najdete : https://www.fintag.cz/2023/12/22/komentar-tahnete-do-haje-vsichni-pryc/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Myslím si, že za tento hrůzný čin nese spoluzodpovědnost vláda, resp. někteří vládní "lidumilové" podporující války a vraždění. Vše začalo tričkem Jany Černochové a Danuše Drábové propagující nenávist, pamatuji na vyjádření Jany Černochové, k vraždě Ruského dítěte a jeho otce v Moskvě, nikdy nezapomenu na fotku z majnstrýmu, kde se přiblblý premiér Petr Fiala směje nad hormadou nábojnic ve fabrice, kterou kvůli podpoře války navštívil, nelze ani zapomenout na Pytel na mrtvoli s hlavou Putina na ministerstvu Víta Rakušana, honbu na dezoláty na sítích, kteří s vládní pravdou nesouhlasí, na aroganci a návštěvu Kijeva Markéty p.a. a Milouše Vytrčila a jejich sliby dalších zbraní a peněz, ale i mnoho dalších.
TADY VIDÍM ČÁST ODOVĚDNOSTI za 14 zmařených liddských životů a velkou tragédii pro celou republiku
Samozřejmě,
že tahle banda blbů, která se podivným řízením osudu dostala k moci, nese spoluodpovědnost za všechno co se v naší společnosti odehrává. "Oni" svými teatrálními výstupy a fanatickými protiruskými, protičínskými akcemi a provokacemi, ženou národ do stavu mimořádného ohrožení.
Zaubere, jak rád bych s vámi souhlasil,
ale tahle banda, ať už to usměrnil a podložil další rozhodnutím soudu, a mnohým se nám to od prvopočátku nelíbí, byla zvolena v reálných a demokratických volbách. Jsou to "oni", ale úplně stejně "oni" byly všechny předchozí politické reprezentace a některým se dokonce freneticky léta tleskalo, ačkoliv dneska mnozí tvrdí, že doma "bublali".
zvolena byla
ale volbou jsme se zbavili možnosti říci, co se nám nelíbí, případně proti tomu i v rámci zákona činit.?
O lékařích, co se zpronevěřili Hyppokratově přísaze
Daní za zapojení se do závodů ve zbrojení biologickými zbraněmi je mimo jiné morální poškození celé společnosti, protože medicína a její lékaři se odvrací od zdraví a staví se proti lidskosti. Snad nejtrvalejším dědictvím Ishiiho (velitel japojské jednotky 731) a nacistických lékařů je nesmazatelný otisk jejich morálního selhání v amerických programech biologických zbraní a vakcín. Jak ukazuji v knize Skutečný Anthony Fauci a jak se mnozí Američané dozvěděli během pandemie COVID, jakmile lékaři přestanou praktikovat medicínu a stanou se agenty státní politiky, je nevyhnutelné, že z nich vláda rychle udělá nástroje sociální kontroly. Lékaři, kteří se za tímto lákadlem vydají, vždy zradí své hluboce vžité hodnoty a často se stanou nepřáteli svých vlastních pacientů a lidstva vůbec. Ishii, Schreiber a další ukázali, jak rubrika "národní bezpečnosti" může překonat i ty nejposvátnější morální zásady, na nichž společnost spočívá - včetně morálních zákazů experimentů na lidech a masového vraždění nebojujících osob, nevinných civilistů a zranitelných menšin "pro vyšší dobro". Ve všech zemích, které věnovaly prostředky na tuto oblast, způsobilo podnikání v oblasti biologických zbraní rozsáhlý rozvrat tradiční etiky v celé lékařské profesi. Jedním z nejvýraznějších a nejstálejších rysů "biologické bezpečnosti" je její tendence odklonit národní lékařské instituce od jejich etického kréda a proměnit kompetentní lékaře a kontrolní orgány, kteří dříve zasvětili svůj život léčení nemocí a záchraně životů, v temné nekromanty, masové vrahy a ďábelské nadšence pro hrůzostrašné experimenty na lidech.
Stejně jako Ishii a Schreiber (nacistický velitel jednotek biologických zbraní) se i doktor Fauci (šéf WHO) vyšvihl do čela všemocné byrokracie a těšil se obrovské politické moci a zbožštěné národní pověsti. Stejně jako Schreiber a Ishii i šéf NIAID (národní ústav pro alergie a infekční nemoci - USA) dával přednost ziskům průmyslu a vojenským aplikacím výzkumu infekčních nemocí způsobem, který nevyhnutelně rozvracel program jeho agentury v oblasti veřejného zdraví. Stejně jako Ishii a Schreiber, i Dr. Fauci maskuje svůj výzkum biologických zbraní za závojem vývoje vakcín a kouřovou clonou národní bezpečnosti. Tento výzkum stejně jako je, ovládl i mechanismy kontroly lékařských časopisů a mainstreamový tisk, kooptoval přední akademiky a lékařské asociace a učinil nejvýznamnější národní vědce, lékaře a lékařské fakulty spoluviníky závažných nezákonných činů. Prosazoval zájmy národní bezpečnosti, aby přehlušil etické zásady proti pokusům na lidech a pokusům na celé populaci. Pod maskou prevence pandemií zahájil celosvětové hledání patogenů, které mají potenciál zbraní.
Dr. Fauci stejně jako oni, když se vše odhalilo, vyvinul promyšlené úsilí, aby se vyhnul obvinění nebo odpovědnosti za své nezodpovědné experimenty.
Jednou z nepřekvapivých souvislostí v historii výzkumu biologických zbraní jsou téměř všudypřítomné morální pochybení vědců a akademiků, orgánů dozoru nad veřejným zdravím a lékařů, kteří se rozhodli zasvětit svůj život této oblasti výzkumu. Ve svém projevu k japonské lékařské obci v roce 1936 Širo Išii uznal potřebu etické pružnosti u lékařů, kteří se rozhodli pro výzkum biologických zbraní. Vědci zabývající se biologickými zbraněmi si říkají "vědci zabývající se životem", což je znamenitá ironie, protože si osvojili Ishiiho zálibu v orwellovských eufemismech. Dr. Francis Boyle je nazval "vědci smrti", což je přesnější označení.
V současné době pracuje na technologii biologických zbraní jménem amerických vojenských, zpravodajských a zdravotnických agentur asi třináct tisíc vědců smrti ve zhruba čtyřech stovkách vládních a univerzitních laboratořích zabývajících se biologickými zbraněmi. Vojenské a zpravodajské agentury se zmocnily NIH a mnoha předních amerických akademických institucí tím, že je naverbovaly do lukrativního výzkumu biologických zbraní. Patří sem velká část akademiků, virologů, vědců zabývajících se infekčními chorobami, imunologů a orgánů veřejného zdravotnictví, jejichž práce je hnací silou pokroku vojenského výzkumu. Mnoho z těchto osob se přímo podílelo na plánování a řízení reakce na pandemii COVID-19. Někteří z nich, kteří byli nejznámější - jako Francis Collins, Peter Daszak, Bill Gates, Peter Hotez, Art Caplan, Richard Hatchett a další - hráli klíčovou roli při veřejné obhajobě protiopatření na CNN, MSNBC a FOX News a při klamání veřejnosti o laboratorním původu COVID-19.
Američané, kteří chtějí pochopit roli veřejného zdravotnictví, akademických vědců a celého oboru virologie a příčin pandemie COVID-19, by udělali dobře, kdyby porozuměli dynamice, díky níž se na vedoucích pozicích ocitla tak početná skupina sociopatických jedinců, kteří diktují a obhajují zásadní rozhodnutí v oblasti veřejného zdraví. Až na několik pozoruhodných výjimek odborné jádro virologie a imunologie soustavně prokazuje zarážející nedostatek morálních zábran, arogantní pohrdání základními ústavními a lidskými právy a snadnou ochotu porušovat zákony a etická pravidla. V tomto prostředí by morální zkaženost byla přirozeně klíčovou výhodou, stejně jako tomu bylo u nacistických a japonských válečných zločinců, kteří pomáhali vytvářet americký program biologické války v době jeho zrodu po druhé světové válce. Obrovské rozpočty, intenzivní utajování a nedostatek odpovědnosti, které charakterizují tento prostor, mohou jen podporovat zneužívání moci vedoucími představiteli podniku, jehož konečnou ambicí je masové vyhlazování a božská nadvláda nad životy a smrtí celého lidstva.
Člověk se zdráhá charakterizovat odborníky v celé oblasti vědy jako morálně nedostatečné, a přesto zdravý rozum napovídá, že většina lidí, které tento obor přitahuje, musí bojovat s nějakou morální poruchou. Zkušenost nám říká, že mistři v tomto oboru - od japonských a německých válečných zločinců až po známé agenty CIA a NIH (ústav národního zdraví - USA), jako jsou Maitland Baldwin, Sidney Gottlieb, Ewen Cameron, Dr. John McClure a mnoho významných současných lékařů - sdílejí nějaké hluboké morální postižení.
Pro vědce zabývající se biologickými zbraněmi je vytváření nemocí a množství úmrtí měřítkem, podle kterého měří svůj osobní úspěch. Je to tak radikální odklon od lékařských tradic a etických příkazů Hippokratovy přísahy, že se zdá být spravedlivé předpokládat - bez důkazů o opaku -, že nějaká temná vada v duších jednotlivců musela motivovat tuto zvláštní třídu lékařů k tomu, aby zasvětili svůj život opaku léčení.
Historie ukazuje, že přední vědci zabývající se biologickými zbraněmi se v klíčových fázích své kariéry hlásili k sociopatii - s překvapivou spolehlivostí. Jako třída prokázali důkladně pokřivený úsudek a spolehlivý sklon k nepoctivosti a děsivým nápadům. Jen chytré vyjednávání a štěstí, že po válce přešli na stranu vítězů, ušetřilo mnohé z nich potupného odsouzení jako válečné zločince.
Jeanne Guilleminová ve svém článku "Vědci a historie biologických zbraní" z roku 2006 vznesla otázku týkající se tohoto zvláštního morálního sklonu, který zřejmě postihuje tisíce vědců z univerzit a lékařských fakult, kteří zasvětili svou kariéru vývoji biologických zbraní." Poukazuje na to, že "žádný z velkých programů biologických zbraní, které vznikly během dvacátého století - ve Francii, Japonsku, Velké Británii, USA a bývalém Sovětském svazu - by nebyl možný bez aktivního vedení a spolupráce vědců z oblasti biologie a medicíny. Jejich účast vyvolává důležitou otázku: jak vědci, kteří jsou vzděláni, aby pomáhali lidstvu, ospravedlňují použití svých vysoce kvalifikovaných znalostí k výslovnému cíli masového zabíjení civilistů?" -.
Dr. Francis Boyle ve své knize Biowarfare and Terrorism ("Biologická válka a terorismus") poukazuje na současný průzkum mezi 7 760 vědci financovanými Národním institutem zdraví (NIH): "38 % respondentů ve střední fázi kariéry a 28 % respondentů na začátku kariéry, celkem 33 % všech respondentů, přiznalo, že se v předchozích třech letech dopustili alespoň jednoho z deseti eticky "odsouzeníhodných jednání". Jinými slovy," říká Boyle, "přibližně jeden ze tří vědců zabývajících se životem se chová "neeticky v souladu s vlastním úsudkem o své práci".
Ať už je důvod jakýkoli, věda o biologických zbraních je od svého počátku morální pustinou a moderní výzkum vakcín je nenávratně přikován ke komplexu biologických zbraní a průmyslu.
Hodnotový system
Život je těžký.! Člověku nezbývá než s nim bojovat a radovat se, když se chvíli daří . Není sám a úcta k lidskému životu je nejvyšší hodnotou dobře fungující společnosti.
Ježíš pro dobro lidi obětoval svůj vlastní život a hrozně u toho trpěl. Chtěl dát sílu těm, které život těžce zkouší, aby neztráceli viru a nevzdávali to.
Řešit své problémy vraždou nevinných lidi je absolutní sobectví a systém, který sobectví a pýchu podporuje je odsouzen k zániku.
Kdo je teď vzorem našim mladým lidem ? Co tvoří jejich hodnotový systém?
;o)
V současné vládě,
kde nemá své místo vůl, tak jej nahrazuje kráva. Může si vůbec někdo myslet, že je Černochová normální ženská?
tahle madam
stojí jen za uplivnutí
Dane Sterziku, také nevím, ale neptám se, vzpomínám.
Nezatlačuji při vzpomínkách slzu dojetí. Jen připomenu v odkaze mojí včerejší na mne velmi stručnou poznámku (Zrovna na FF? Student historie FF? Je to hrůza....), kterou dnes rozvinu. Kdo nechce číst, protože je to dlouhé, ať přeskočí a nemusí se unavovat ani značením slepic.
Nemám vládní, ministerskou, ani poslaneckou odpovědnost, nejsem ústavní činitel. Ti jsou vedle všech nutných opatření povinní vyslovit účast, vyhlásit státní smutek a vyjádřit i své osobní pocity, které jsou, z mého pohledu vedeny stejnou perspektivou, kterou mohou dnes využít jejich konkurenti v parlamentních opozičních lavicích, a ještě víc ti, kteří se mimo parlament pokusí zvrátit další běh vývoje společnosti. Nejsem policista ani bezpečnostní odborník, nemusím řešit možná opomenutí, nebo ne úplně správně vyhodnocené "signály" a na ně navazující řetěz přijatých opatření, která dospěla k tak hrůznému vyvrcholení, kterým jsou ztráty na životech a nenapravitelná zranění, protože to, co lze opravit chirurgicky a rehabilitací je to nejmenší. Normální člověk, když projde podobným "maso strojkem" ať už tím, nad kterým se po předchozích dnech v Praze podle méééédií pohoršuje celý svět, nebo tím, kterým procházejí dnes už statisíce lidí ve válkách. Mnozí "pohoršující se" politici nad strašnou událostí v Praze neúnavně podporují války za hranicemi, jakoby vraždění a válka byly nosným prvkem pro upevnění míru a odpovídajících vztahů v přírodním druhu označujícím se za myslícího člověka.
Už proto, že nemám tu odpovědnost v předchozím odstavci označených a jsem jen zcela obyčejný důchodce, kterého se dotýká velmi bolestivě každá násilně "provedená" ztráta života, mohu si snad dovolit své poznámky se zdůrazněním skutečnosti, že sdílím nenuceně a upřímně vedle smutku hluboký soucit KE VŠEM v místě zúčastněným.
Skutečně upřímný s tím, že ve svém věku jsem prožil mnohé, co mi může připomenout tuto čerstvou hrůzu, ale i proto, že se vše odehrálo v místech, kde se aktuálně v dalších školách, i v přilehlých ulicích pohybují lidé, kteří s tou událostí budou žít ne jako s videem, které jim dnes téměř denně, přímo z válek, konfliktů a podobných událostí předávají oficiální sdělovací prostředky i nejrůznější autoři oněch videí, kteří se buď přímo nacházeli v místech těch hrůz, nebo je "jen" umí vhodně sestříhat a předhodit "dychtivým" posluchačům.
V blízkosti FF UK se nachází několik škol, kam docházejí děti a mládež. Poprvé v životě, dřív, než mnozí jejich rodiče a nejspíš i prarodiče přišli do přímého kontaktu s ohrožením střelbou z vojenských zbraní, dost důkladně připraveným člověkem k tomu úkonu. Člověkem, u kterého do té doby nikdo nepředpokládal, že by mohl být takové hrůzy schopen. Vzdělaný historik, který dál filozofické a historické vědy studoval. Oficiální statistiky připouštějí, že kolem 40% mladých lidí, tedy i těch o kterých píši, trpí úzkostmi a depresemi. Ty děti vše neviděly na videu, ale z okna, nebo možná i na ulici.
Nikdo mi nemůže zakázat pociťovat výrazný odpor ke společenskému systému, do kterého jsem se nenarodil, ale ke kterému jsem se prožil na základě demokratického rozhodnutí, svého času, většiny obyvatel své vlasti. Poslední událost a reakce ze všech různých míst mne v tom utvrzuje. Není to obhajoba činu toho mladého muže, ani lidí, kteří se k němu hlásí jako k řešení toho, co s odporem musí prožívat. Naopak. I proto jsem včera zvýraznil těch pět slov: ... lidé proberte se....lidé bděte....
I proto nebudu rozšiřovat úvahy na téma, co měl kdo udělat.
Jen přiložím další odkaz a následující úvahu: Instruktor střelce z fakulty: Byl velmi tichý, klidný. Uháněl nás, ať kurz uděláme co nejdřív (msn.com)
Rozhovor s instruktorem střelby mne vrátil o desítky let zpátky. Výuka střelby a používání střelných zbraní je určitě dost slušný byznys pro lidi, kteří umí zacházet se zbraněmi a kteří jsou po všech stránkách odpovědní "jen" za to, že naučí zájemce o střelbu odpovědně zacházet se zbraní, ošetřovat jí a určitě se v kurzu dozvědí o povinnostech střelců v otázkách bezpečnosti ve vztahu k okolí. Rozhodně instruktory těchto kurzů nepodezřívám z úmyslu připravovat teroristické útoky. Dovedu si představit, že vedle kontroly, že zájemci o střelbu splňují všechna kritéria ohledně věku, potvrzení o legálním vlastnictví zbraní. Vedou frekventanty k rozšíření dovedností, legalizování vlastnictví a používání zbraní a bezpečnosti i úctě k nebezpečí nesprávného používání těch zbraní... Nicméně se jedná o časově omezený kurz, který se týká především "technikálií" souvisejících s problematikou civilního držení zbraní.
Proč to tak řeším?
Mlady muž David Kozák nebyl ve věku, kdy by si "jen tak hrál". Bylo mu 24 let, tedy tolik, kolik bylo mým a ještě mnohem mladším vrstevníkům v jeho věku, když jsme měli kolem dvou až třech let po dvouleté, v případě vysokoškoláků, v jeho věku po jednoleté základní vojenské službě. My jsme byli ve své době také připravováni k používání střelných zbraní v relativně krátkodobém výcviku. Pár rozdílů v tu však bylo. Život se zbraní probíhal oněch 365, případně oněch 730 dní. Pokud si je někdo neprodloužil o Sabinov či Leopoldov nebo nezkrátil z legálních, zpravidla zdravotních důvodů, většinou jsme měli připraven krejčovský metr, ze kterého se odstřihávalo. Ta služba, kromě používání a života se zbraní pro mnohé (ne pro všechny, kteří to možná i oprávněně viděli jinak) měla vedlejší pozitivní výsledek. Skutečnou dospělost uznávanou i civilním okolím. Jestliže "někdo" svými osobními problémy neměl na to, aby se výcviku a základní vojenské službě nemohl účastnit, buď obdržel tzv. modrou knížku (se kterou se mimochodem také dala různým způsobem řešit nechuť sloužit a mnozí lidé se tím do dnes chlubí), nebo byl odveden, ale ke zbrani se nedostal a sloužil podobně, jak to vtipně popsal autor Černých baronů například v posádkovém přidruženém zemědělském hospodářství, nebo u vojska, které řešilo prvoplánově jiné, než výcvikové úkoly s běžným používáním osobní střelné zbraně. Domnívám se, že tato příprava mladých mužů nebyla jen přípravou k obraně země, ale zároveň u většiny završovala dospívání mužské populace, byť už to v té době mnozí chlapci a chlapi brali jako zbytečnost.
Nevolám tím, po návratu vojenské základní služby, takové rozhodnutí a opatření musí být podloženo společenskou, nikoli JEN politickou poptávkou. Rozhodně pro ekonomy to není levná záležitost.
Snad někomu dojde, proč tím vzpomínáním připomínám souvislost s hrůzným, doufejme osamoceným činem vysokoškolského studenta.
Souvisí s tím především mé přihlášení se k dovětku jinde, kde jsem zmínil, že by občané měli velmi vážně uvažovat o celkové změně společenského vývoje, tedy politického systému. Tento případ je dalším kamínkem do mozaiky problémů společnosti, která dost rychle padá ke dnu. Tady nejde o jednoho studenta, ani to množství přímo i nepřímo poškozených jeho činem. Za sebe vidím nutnost NĚJAKÉ společenské změny i v souvislosti s tímto případem.
V žádném případě nepřipadá v úvahu návrat k socialismu šedesátých až konce osmdesátých let. Pamětníci z různých směrů pohledu dokážeme zdůvodnit, proč je návrat nemožný. Omylem, jak se přesvědčujeme byl návrat ke kapitalismu, který většina z nás nikdy nezažila, ale o kterém si nemalá část občanů dělala iluze jako o spravedlivějším vyústění situace, ve které žili. Je věc občanů, na čem se většinově shodnou.
Ukazuje se, že je na národních státech, zda a jak se uplatní v současném globalizovaném systému, který je podřízen zájmům velmi omezeného množství "zatím skutečných majitelů světa". Před tím stojí i naše společnost. Žádná politická reprezentace se sebegeniálnějším programem to nezmůže ani s ústavní většinou, když tím programem nebudou doslova žít podnikatelé, státní sektor a tím vším hospodařící občané země.
Pokud se tedy vrátím k nejasnostem zvráceného jednání úspěšného absolventa FF UK Davida Kozáka, ta nejasnost mu byla vložena nejasným společenským vývojem. Aspoň tak čtu jeho údajnou SMS. Asi si nedokázal poradit s otcovými požadavky a možná vlastními životními zkušenostmi proti vlastním poznatkům ze studia a směřování oficiálního vývoje na samotné FF. To samo o sobě vidím jako koncentraci společenských rozporů a možností lidí, jak se s vlastním vnitřním rozporem vyrovnat. Nebyl cizinec, nebyl zřejmě politicky "zakotvený", byl to NÁŠ KLUK, KLUK NAŠÍ SOUČASNĚ SPOLEČNOSTI
Žádné technické opatření, ani dokonalý systém policejní ochrany obyvatelstva toto nemůže zvrátit, možností jak se podobně "vyjádřit" je hrozivě a nekonečně mnoho. Jeho čin je silným varováním pro všechny žijící generace nejen v naší zemi.
To nebyl můj kluk,
to nebyl náš kluk. To byl "jejich" kluk!
Omyl Zaubere,
Nevnucuji vám, že by to byl váš vlastní kluk, byl to kluk, který se vzdělával a žil v běžné rodině, byl produktem společnosti, kterou většinově přijali občané před více než třiceti lety. On se do toho, co jsme zde, ať chcete, nebo se bouříte, budovali. V tom smyslu je to NÁŠ KLUK...
Ale kdepak!
Všichni si jistě pamatujeme na pobouchaného invalidního důchodce Baldu. Do dneška jej paraziti tzv. vládní koalice otloukají espéďákům o hlavy. Byl to přece údajně jejich volič. Koho byl volič, tenhle jimi oceňovaný a vysoce hodnocený skoro filozof?
To byl "náš kluk" vychován…
To byl "náš kluk" vychován jejich politikou. Černochová na takovýchto obrázcích (viz výše) musí být pro mladé lidi zákonitě "dobrým" příkladem (ty úsměvy mluví za vše - přece jaká je to všechno legrace...). Dějiny, které lidé jako byl on, studují a jsou za to oceněni..., a naše dnešní realita, to je schizofrenie sama.
Děláte ze psychopata normálního člověka
Ten psychopat byl zřejmě nemocnej, to je asi tak vše, jestli si myslíte že to z něj udělala společnost, tak ASI jste stejně nevyrovnanej, moc nechápu jak by normálnímu člověku mohlo takhle rupnout v hlavě, to nemá se společností nic společného. Prostě šílenec. V tom vašem výkřiku NAS KLUK je pravda snad jen to ze to byl obcan CR, bohužel take magor trpící duševní poruchou.
Jak předcházet zločinu
Řeknu vám poučný příběh, který se stal v devadesátkách. Tehdá u mě v jednom bytě bydlel kámoš. Bylo to na čarodky, manželka s malou dcerou odjeli za její sestrou a já měl odpoledne vyrazit na tu oslavu. Ale dopoledne jsem zaslechl na chodbě divné zvuky, tak jsem se šel podívat a zjistil, že tento můj kámoš je nasypaný pervitinem a dostal schýzu. Oznámil mi, že celý barák podminovali teroristi a že se evakuuje a že to bych měl udělat taky. A odběhl s náručí plnou knih.
Já vyběhl za ním na ulici a zjistil jsem, že si na autobusové zastávce naproti už stihl založit evakuační tábor. Na sousedově plotě visely peřiny a v rohu zastávky byly složené knihy. Upozorňuji, že bydlím na jedné z nejfrekventovanějších ulic u nás. Lidi, čekající na autobus z toho byli dost vydření, asi se báli, tak stáli takhle kousek od té zastávky a předstírali, že tam vlastně vůbec nejsou.
Narval jsem ho zpátky do jím obyvaného bytu a nařídil mu, že ten byt nesmí opouštět. Pak si nechal otevřené dveře na chodbu, abych měl přehled. Po nějaké době jsem uslyšel ránu a řinčení skla. Tak jsem tam vlítnul, on stál s násadou od koštěte proti dveřím od záchodu, které byly prosklené. Když jsem tam doběhl, tak už prosklené nebyly, protože za nimi se prý skrýval vrah.
To už mi došla trpělivost. Jenomže co s ním? Je nabušenej, ten se vám nesklidní. A teď to přijde. Na férovku jsem zavolal policajty, ať si ho odvezou, někde zavřou, než z toho bude průser. Oni mi ale sdělili, že pokud někomu neublížil, nebo neprovedl něco zásadnějšího, tak si ho odvést nemohou. Tak dík, kluci. To jste mi vážně pomohli. On byl ve stavu, že mohl provést cokoli. Takže jsem to musel vyřešit sám.
V prvním patře bydlela moje babička a já věděl, že má dost zásobenou lékárnu, tak jsem tam vlítnul, vyloupal jí 4 rohypnoly a narval je do něj. Za chvíli zhasnul. Během dne jsem se na něj chodil koukat, jestli ještě dýchá, páč mi bylo jasný, že pro ten organismus to musí být záhul. Byl vyhycovanej budiči a ty já přepral koňskou dávkou hypnotik. Odpoledne už měl otevřené oči, tak se ho ptám, jestli už je v cajku. Zavrtěl hlavou, že ne. Tak dostal další 4.
Proč toto vše píši? Ten kluk byl mimo. Mohl někomu ublížit, zapálit barák, mohl skočit pod auto, ale policie prý neměla pravomoci proti tomu něco udělat. Jo, pokud by na té zastávce někoho začal škrtit, pak už jo. Ale zatím se nic nestalo, takže klídek.
Osm rohypnolů!
A fakt, ještě žije?
Někteří ve svém vyprávění trochu přehánějí.
Nebylo jich osm, ale dva. Nebyl to Rohypnol ale Magnesium. A nepodminoval barák, ale vysral se za garáž. ;o)
Tohle se skutečně stalo.
Ale má to dobrý konec, ze své závislosti se vyhrabal a dodnes patří k mým nejlepším přátelům. Prostě prošel blbým obdobím, to se halt někdy stává.
A odpověď Zauberovi. Pokud byste jako já v mládí viděl, co všechno tito lidé do sebe za sajrajty dokáží nacpat, tak osm roháčů je celkem brnkačka.
Může být.
Ale sranda být musí.
A holky ze striptýz barů snesou Rohypnolů i dvacet. Po těch letech, co se je hosté skrz "očkované" pití snaží dostat do postele, už mají vypěstovanou rezistenci. ;o)
Striptérce
po dvaceti roháčích by se mi asi bankovku za trenky prdnout nechtělo. Přeci jen se od nich před tím očekává jistý pohyb. Tam bych spíš doporučil k té tyči ten perník, aby sebou mrskala.
Ale to jsme asi krapet nevánočně odbočili...
A ještě Zauberovi
ohledně toho rohypnolu.
Po vojně jsem měl těžký úraz, 4 měsíce jsem byl marod. Co se mi stalo tady nebudu psát, páč by zase Éťa tvrdil, že kecám.
Ale bolestí jsem nemohl spát, tak mi doktor předepsal ten rohypnol. Já jsem si sice v příbalovém letáku přečetl, že bych ho měl brát až v posteli, ale byl jsem frajer, ne, tak jsem ho zapil, pak se šel vyčurat, že se ještě napiju a najednou šumivka a já byl rád, že jsem se doplazil do postele. No jo, jenomže organismus si zvykne a já po dvou měsících zjistil, že abych usnul, tak už potřebuju tři. V tom okamžiku jsem pochopil, že si zadělávám na problém, tak jsem se na to vysral a radši to přetrpěl a od té doby jsem nesezobl ani jediný.
Každopádně 4 roháče dopoledne a 4 odpoledne, věřím, že pro někoho to je standard.
Éťa přestal "jájínkovat"
Éťa přestal "jájínkovat", tak už je to kámoš...:-)
Vypadá to nadějně - jen tak dál ...
Jinými slovy: Bída a blbá nálada budou nezadržitelně exponencielně narůstat
Zas na druhou stranu, všechno zlé může být k něčemu dobré. Blbá nálada je nezbytnou součástí evolučního procesu. Vážené dámy a pánové - přihořívá
Ps: Každopádně mnohem lepší než se preventivně (nechat) zastřelit je podpořit přímou demokracii, třeba jen pilnou prací v lepších podmínkách
To jsou následky
lidské hlouposti. Všichni tapetují tak já si taky dovolím pár řádků:
V pátek policie zaznamenala příspěvek z Karlovarského kraje. „Student zveřejnil nechutný obrázek střelné zbraně s nějakým textem, který evokoval, že by mohl být následovatelem. Když jsme s ním hovořili, řekl, že to byl hloupý žert,“ popsal Moravčík. Podotkl, že ale není podstatné, jestli jde o žert, nebo je to myšlené vážně. „Klíčové je, jestli to někoho vyleká,“ zdůraznil. Podobné aktivity se podle něj budou opakovat, dokud téma bude rezonovat mediálním prostorem.
Účinnou prevencí je prý potrestání těch, kteří tyto příspěvky šíří. „Jednoznačně nejefektivnější prevence je represe. Vyšle to signál klávesnicovým hrdinům, že si nemohou psát, co chtějí,“ řekl Moravčík. Bezprostředně po útoku byly zaktivizovány stovky policistů po celé České republice. „Zahájili jsme vyhledávání příspěvků podobného typu. Začaly se totiž šířit jako lavina,“ sdělil mluvčí.
Podobné příspěvky mohou lidé oznamovat na lince 158. „U příspěvků, kde vycítíte, že to ta osoba myslí vážně, je správný postup vzít telefon a volat linku 158,“ řekl Moravčík. Objevují se ale i příspěvky, ve kterých lidé útok schvaluji a píší, že si to studenti zasloužili. „V tomto případě je ideální, když dojde k zadokumentování a následnému přeposlání na adresu nctekk.multimedia@pcr.cz a nebo na jakoukoliv policejní e-podatelnu,“ sdělil Moravčík.
Takže přátelé, klidně si pište pitomosti dál. Může se stát, že i u vás doma někdy něžně zaklepou beranidlem na dveře.
Ale nečekejte, že to budu číst nebo dokonce na to reagovat.
Klíčema jsem nezvonil,
Havla jsem neměl rád a ve volbách jsem vždy volil KSČM. Až potud mám svědomí čisté (je mi to ale prd platné). Na naše členství v NATO se mě nikdo neptal, prostě mě tam spolu s miliony spoluobčanů šoupli jak otroky do galéry. Že jsem ale hlasoval "ano" pro naše členství v EU si nadosmrti neodpustím. Naivně jak pitomec jsem věřil, že v jednotě je síla. Ruku bych si nechal useknout, kdyby to vedlo k vystoupení z tohoto šíleného projektu! Nic horšího než členství v EU a NATO nemohlo občany ČR postihnout. Podle mého názoru to je horší, než 15. březen 1939 a 25. únor 1948 dohromady. Ale to je věc názoru, výchovy a vzdělání, pluralita myšlenek a názorů je úžasná věc.
Nebudu a nechci nikomu sahat do svědomí, ale jestliže se shodneme na konstatování, že jako součást tzv. kolektivního Západu (to je teď in) jsme dosáhli stavu mravního, kulturního, společenského a hospodářského rozpadu neboli dekadence, pak jsme my, občané jako národ, za tento stav zodpovědní!
Nebyli jsme před desetiletími nikým okupováni, nestali jsme protektorátem ani kolonií (i když mnozí říkají že ano), nikdo nás nenutil volit kandidáty a lídry ODS, KDU-ČSL, ČSSD, ODA, US, Zelené, TOP09, STAN, Piráty ani ANO2011. Ti všichni se podíleli na vládě a devastaci. Mohli jsme volit jiné strany a hnutí, mohli jsme k volbám nechodit, mohli jsme odevzdat "bílé lístky". Asi by to stejně nepomohlo, viz. senátní trafika. Jen marginální množství občanů s horní komorou parlamentu souhlasí a hle - máme ho! I kdyby se k volbám dostavil jen jediný člověk.
Ani po "blbé" volbě jsme nebyli bezbranní. Ústava nám dovoluje protestovat, demonstrovat, psát petice, podávat žaloby a i jinak projevovat nesouhlas s tím či oním. Pořád jsme byli a jsme minimálně de jure demokratickým a právním státem. Nic z toho lidé neudělali. To je prostě fakt a žádné výmluvy to nezmění. Máme co jsme chtěli. Můžeme podnikat, můžeme cestovat, můžeme prý říkat co chceme, máme politickou pluralitu, svobodné volby a hitlermarketů jak nasráno! Žijeme si v našich pelíšcích spokojení jak dementi. Tak dál držme hubu a krok, pišme tu kritické články a tapetujme moudrými myšlenkami. To je tak všechno, co můžeme dělat. Není úniku!
Oline, já hlasovala proti…
Oline, já hlasovala proti vstupu do EU a taky mi to bylo na prd (i bez useknuté ruky). I když jsem tehdy neměla ráda Klause, hlasovala jsem jako on a cítila kvůli tomu jen zoufalou bezmoc.
já si vzpomínám,
jak nás v době hlasování mladší kolegové obcházeli a se sepnutýma rukama prosili : volte ano členství v EU neberte nám budoucnost...teď už nejsou mladí... jsou spokojení?
Faleš?
Nějak moc nevěřím těm smutným a uslzeným obličejům na tryznách za zavražděné. Popláčí si veřejně aby to všichni viděli, svíčičku zapálí, medvídka položí...
A víc nic. Zítra už zase budou civět na displej svého mobilu, aby nemuseli nic říkat. Aby nemuseli myslet.
Tak nějak cítím ze všeho…
Tak nějak cítím ze všeho neupřímnost - na jedné straně smutek a slzy, a na té druhé fakt, že další nevinné chtějí zredukovat jakýmkoliv způsobem na jednu miliardu a vůbec jim to není trapný..., ještě na to posílají zbraně na všechny strany.
Mladí nejsou hloupí!
Aspoň ne všichni, někteří vidí i to, co se jim stále a oficiálně nepřekládá k věření.
Kultura násilí/Zbyněk Fiala
Co způsobilo, že studenti jsou stříleni kulometem přímo v učebnách? Je to blízkost války? Je to každovečerní nabídka televizní zábavy spočívající ve veselém zabíjení libovolných protivníků? Je to potírání debat o míru a jiném společenském zaměření?
Vrah vyšel z patra, kde už má odpracováno, a teď se prochází dlouhé minuty po ochozu Filozofické fakulty UK a občas si střelí po lidech na Palachově náměstí. Nevypadá rozrušeně, a nikdo ho ani neruší. Videozáznam alternativního média AKTU.CZ ukázal, jak zvedl ze země mohutnou zbraň a opřel ji o nožičky – má kulomet.
Později se dozvídáme, že v budově fakulty měl početnější arzenál a neměl ani nouzi o náboje. Kde k tomu přišel? Nebylo to z naší pomoci pro Ukrajinu?
ČT nabízí neméně depresívní záběry z boční ulice, jak policie evakuuje budovu fakulty zadním vchodem. Podvečerním šerem se sune šňůra osob s rukama na ramenou toho před sebou, aby se do relativně prověřeného davu nemohl vklínit někdo cizí. Tihle už jsou v bezpečí, ale ti nahoře ne. Osvětlená okna v nejvyšším patře signalizují místa, kde zkoušejí ošetřit raněné.
Nad fakultou vlaje ukrajinská vlajka, vrah uměl ukrajinsky a psal o historii Haliče, která je dnes součástí Ukrajiny. Pokud si bral měřítko z aktuálních zpráv, desítky mrtvých nesnesou srovnání s desetinásobky nebo i stonásobky mladých životů, které jsou v té zemi některý den zmařeny. Je to blízko a jsou to bratři. Mezi našimi občany jsou běžná ukrajinská jména, vždyť jsme tam měli kus původního Československa. Hodně Ukrajinců u nás žije a tvrdě pracuje už dlouho. Další sem nahnala válka, snad půl milionu osob, a nejen ženy a děti, i chlapy. Doma by dostali jedinou příležitost – nechat se zabít.
Ale Rusové jsou taky bratři...
Mohlo to skončit mírem, ale mír byl pro některé vlivné aktéry nezajímavý. Válku považují za samozřejmost, jedna skončí, začne jiná. Oběti střelby na filozofické fakultě nebo někde v lese si dokážeme představit individuálně a otřást se tou představou, že z rodiny byla vyrvána milovaná bytost, která se bude stále vracet v hrozných snech i krásných vzpomínkách. Ale tisíce mrtvých na frontě? Ti jsou – jak praví okřídlený cynismus – jen statistika.
Ve skutečnosti jsme soustavně vedeni k necitlivosti i k individuální smrti. Někdy je docela zajímavá. Nakonec to může být i sranda k popukání. Stačí si odzátkovat večerní televizi a čím víc je tam kanálů, tím víc násilného hnusu. Střelec je někdy záludná svině, jindy je to náš člověk, ale může vás rozsápat i vlkodlak, račte se podívat, na cimprcampr. V bezpečí nejste ani cestou do jiných galaxií. Dokonce i přeslazený románek náhle vyostří s pistolí v ruce a v příštím záběru už je stěna vymalovaná mozkem partnera. Jestli je to odvykací kůra od domácího debilitázoru, je trochu drastická. Jako když vás od pití odvykají blitím.
Proč se máme krmit takovým množstvím morálního svinstva, které nás zbavuje lidských instinktů? Má se k něčemu hodit? Náčelník generálního štábu nás informuje, že se musíme připravit na jadernou válku s Ruskem. Ministryně obrany už objednala stíhačky, kterými Rusa zaskočíme. Stačí pípnout, že bychom se měli zapojit do pokusů o vyjednání nějakého vyrovnaného míru na Ukrajině a nedovolit rozdmýchání současné války do naprostého sebezničení, a už máte roztřesené ruce, že vám ten web vypnou….
Kdysi mohl onen zmiňovaný „liberální režim opřený o lidská práva demokratického státu“ znamenat něco jiného, ale dnes „liberální“ ohlašuje právo silnějšího, čemuž otupělá levice čelí kultivací pohlavní úchylnosti. Lidská práva jsou formou atomizace společnosti, ve které je obrana individua okázalá, ale marná. Demokratický stát znamená zmanipulované volby, kterými všechno začíná i končí. Místo trojice král, aristokracie a církev náležící k „ancien régime“ je tu trojice státních institucí, oligarchie a médií v jejím vlastnictví….
Šílený střelec na ochozu filozofické fakulty je samozřejmě anomálie, aspoň doufejme. Schopnost společnosti, jak se něčemu takovému bránit jasným rozlišením vhodného a přijatelného od nevhodného a nepřijatelného je však systematicky oslabována agresívním hlupstvím dominantních médií a zaslepeným státním potíráním dialogu a tolerance.
Smrt nebohých studentů, kteří měli posílit elitu národa filozofickým odstupem od ideologické ztřeštěnosti současníků, nám ohlašuje, že jde o úkol, který je kritický pro naše přežití. Sami vidíme, jak důležité bude vyvléci se z všeobjímající kultury násilí. Opravdu jde o život.
Zbyněk Fiala 23. prosince 2023 👉 @cz24news / celý článek zde: https://cz24.news/…li/
Článek o zbraních Davida Kozáka
Protože se mi článek jeví zajímavým, dovoluji si ho zde vylepit. Bohužel asi pozdě :(
https://www.infovojna.bz/article/jake-zbrane-vlastnil-strelec-v-centru-prahy-exkluzivni-analyza-obchodnika-se-zbranemi-odhaluje-ze-arzenal-byl-spise-sbirkou