Nová smlouva

.. jsem se snažil mezi neparlamentními konzervativními a vlasteneckými pidistraničkami prosadit "Volební SUPERSTRANU" jejímž hlavním úkolem by bylo prosadit zrušení 5%-tní uzavírací klausule pro vstup do parlamentu, na 2%, jakou mají například v Izraelském Knessetu. To zajistí prostupnost politického systému, vpustí do parlamentu další strany. 2% znamenají 4 poslanecké mandáty. Židé vědí, proč si to tak zařídili, ať jsou, jací jsou, rozhodně nejsou hloupí.. Kdyby se k tomu přidalo prosazení OBECNÉHO REFERENDA, i Tomio Okamura by se přidal. A kdyby za to Andreji Babišovi slíbili podporu vlády, aniž by mu do ní lezli, i ten by si dal říci. 

Lidé budou moci volit "SVOJE PREFEROVANÉ DOBRO", místo "MENŠÍHO ZLA" Když tyto partaje zklamou, příště už nebudou zvoleny. Kdo ani po několika volebních obdobích nedosáhne na 2% hlasů, měl by se nad sebou vážně zamyslet, vstoupit do úspěšnější strany, a nebo jít dělat něco jiného, třeba hlídat vnoučata, nebo jít na ryby.

Ano, pidistrany budou vydírat vládu, agresivně prosazovat svoje zájmy, vidíme to i v Izraeli, ale to není blbě. Kolik je dnes skutečných zemědělců? Málo na to, aby tu znovu vznikla Agrární strana, kterou komunisti i Beneš po válce nedovolili obnovit, a to i přesto, že agrárník a národohospodář Ladislav Karel Feierabend byl ministrem exilové vlády. Byli moc silní, bylo jich moc. Prosazovali družstevnictví, ve kterém jely 3/5 českého obyvatelstva. Venkovská sámoška je dodnes "konzum", tedy, prodejna konzumního - spotřebního družstva. Byly družstevní lihovary, kde se z PŘEBYTKŮ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE pálil líh, auta, ba i vojenská letadla, minimálně stíhačka AVIA B534 a bombardér B-71 létaly na benzíno-lihovou směs BiBoLi.

Skutečných zemědělců, tedy těch, co nás všechny krmí. není dost na to, aby dosáhnuli na 10 poslaneckých mandátů. Proto naše zemědělská a potravinářská politika vypadá tak, jak vypadá..

Je nutná změna systému, a společná kandidátka osobností, kterou navrhuje Vidlák, k takovéto (či jiné, klidně lepší) změně systému směřuje..

Petr Fiala (a to naprosto s klidem) "Nezajímá mě, že ostatní státy ukončují podporu Ukrajině a uprchlíkům, my i třeba jako poslední stát na této planetě budeme bránit Ukrajinu před ruským agresorem a dál jí jak vojensky, tak finančně podporovat"...

Petr Pavel (proslov k prázdnému sálu na půdě OSN) "Rusko páchá genocidu na mírumilovném národu Ukrajinců. Je mi ctí být prezidentem republiky, která dostojí svým závazkům a bude i třeba do posledního haléře Ukrajinu podporovat".

Markéta Pekarová (rozhovor pro LGBT server) "Putin je ztělesněné zlo. Už jen fakt, že nechal uzákonit, že existují jen dvě pohlaví, tedy muž a žena, je důvodem ke stíhání. Pokud se někdo cítí jinak, má svaté právo být jím. 79 pohlaví? Ať je jich třeba tisíc. A stížnosti rodičů na společné záchody pro všechny či sprchy na školách jsou jen zoufalým pokusem o návrat do minulosti. TOP09 je jednoznačně pro zbourání hranic. Vše společné pro všechny, ať se to rodičům či dětem líbí či ne. Co je špatného na tom, že se společně převlékají?

Miloš Vystrčil (Tchaiwanec) Srdceryvný projev. "Jakmile zlikvidujeme Rusko, je na řadě Čína, stejný problém, jdou proti světovému řádu. Jen západní svět má právo rozhodovat o tom co je správné a co ne. Diktatury typu Ruska či Číny nemají na této planetě co dělat".

Zdroje: Twitter(X), FB, záznamy z jednání OSN, CNN, ABC, Suddeutche zeitung, Le monde a jiná světová média, která mají  z těchto lidí srandu.

A toto nám tu vládne...

Otřesná sebranka idiotů 😩!!

.. 

Sionistický think tank zveřejnil plán genocidy Palestinců

Kit Klarenberg, 24. října 2023

V době, kdy izraelské kobercové bombardování Gazy vstoupilo do třetího týdne a zanechalo za sebou přes 5 000 mrtvých a nejméně milion vysídlených obyvatel, zveřejnil think tank se sídlem v Tel Avivu plán konečného řešení židovského státu.

V bílé knize vydané více než týden po překvapivém útoku Hamásu na izraelské vojenské základny a kibucy nastínil Institut pro národní bezpečnost a sionistickou strategii "plán přesídlení a konečného odsunu veškerého obyvatelstva Gazy do Egypta" založený na "jedinečné a vzácné příležitosti k evakuaci celého pásma Gazy", kterou poskytl poslední izraelský útok na obléhanou pobřežní enklávu.

Autorem dokumentu zveřejněného v hebrejštině na internetových stránkách organizace je Amir Weitman, "investiční manažer a hostující výzkumný pracovník" Institutu, který rovněž vede liberální frakci izraelské vládnoucí strany Likud. Dokument začínal konstatováním, že v sousedním Egyptě je 10 milionů volných bytových jednotek, které by mohly být "okamžitě" zaplněny Palestinci. Weitman pak čtenáře ujistil, že "udržitelný plán... dobře odpovídá ekonomickým a geopolitickým zájmům státu Izrael, Egypta, USA a Saúdské Arábie".

Weitmanův návrh etnické čistky je ozvěnou plánů na nucené přesuny, které v posledních dnech představili bývalí izraelští představitelé, a zároveň využívá příkazů k evakuaci, které izraelská armáda vydala celému civilnímu obyvatelstvu severní části Gazy.
Weitmanův zlověstný plán si představuje, že Izrael tyto nemovitosti nakoupí za 5-8 miliard dolarů, což je obrovská cena, která ale odráží pouhé 1-1,5 procenta izraelského HDP.
"Tyto částky [potřebné k vyčištění Gazy] jsou ve vztahu k izraelské ekonomice minimální," tvrdí Weitman. "Investice jednotek miliard dolarů do řešení tohoto obtížného problému je inovativním, levným a udržitelným řešením."


Weitman připustil, že jeho plán se prakticky rovná "koupi pásma Gazy" Izraelem, a tvrdí, že tento krok by byl pro sionisty "velmi výhodnou investicí", protože by "časem přinesl velkou přidanou hodnotu". Tvrdil, že místní "pozemkové podmínky" v oblasti by "mnoha" izraelským osadníkům poskytly vysokou životní úroveň, a proto by umožnily rozšíření osad v Guš Dan u egyptských hranic, což by dalo "obrovský impuls k osídlení pouštní oblasti Negev".

Tel Aviv v prosinci 2021 schválil plány na zřízení čtyř osad v Negevu, v nichž by mělo žít 3 000 osadnických rodin.

Genocidní válka na konci všech válek
Ačkoli Egypt dosud odmítal izraelský tlak na masový exodus obyvatel Gazy přes jižní přechod Rafáh, Weitman tvrdil, že Káhira uvítá masový exodus palestinských uprchlíků jako "okamžitý stimul", který "poskytne al-Sísího egyptskému režimu obrovský a okamžitý prospěch".

Weitman tvrdil, že hlavní věřitelé Káhiry - včetně Francie, Německa a Saúdské Arábie - pravděpodobně uvítají oživení egyptské ekonomiky díky "izraelským investicím" do trvalého odsunu Palestinců. Předpokládá, že západní Evropa uvítá "přesun veškerého obyvatelstva Gazy do Egypta", protože se tím výrazně "sníží riziko nelegální imigrace... což je obrovská výhoda". Mezitím očekává, že Rijád tento krok přijme, protože "evakuace pásma Gazy znamená odstranění významného spojence Íránu".

Etnické vyčištění Gazy by znamenalo konec "neustálých, opakovaných kol bojů, které rozdmýchávají oheň nenávisti vůči Izraeli". Kromě toho "uzavření otázky Gazy zajistí stabilní a zvýšené dodávky izraelského plynu do Egypta a jeho zkapalňování" z rozsáhlých zásob, které Izrael u břehů Gazy zabavil.

Od Palestinců se zase očekává, že raději skočí po možnosti nedobrovolně opustit své domovy, než aby "žili v bídě pod vládou Hamásu". Je proto nutné, aby jim Izrael "vytvořil vhodné podmínky" pro "přesídlení" z Gazy do Káhiry. Weitman poznamenal, že dva miliony obyvatel Gazy "tvoří méně než 2 % celkové egyptské populace, která dnes již zahrnuje 9 milionů uprchlíků. Je to jen kapka v moři."

Dokument zlověstně uzavírá: "Není pochyb o tom, že aby se tento plán mohl uskutečnit, musí existovat mnoho podmínek současně. V současné době jsou tyto podmínky splněny a není jasné, kdy se taková příležitost znovu naskytne, pokud vůbec někdy. Nyní je čas jednat. Teď."

Jakkoli barbarské se tyto návrhy mohou zdát, odrážejí to, co si zřejmě mnozí izraelští představitelé v soukromí šuškají a co přinejmenším jeden bývalý vládní spindoktor (ovlivňovač veřejného mínění) otevřeně prosazoval jako altruistické řešení palestinského "problému".

Nyní Institut předkládá jinou, snad humánnější fantazii, jak dosáhnout stejného cíle, který bezohlednými prostředky řešil Sofer. Aby se to podařilo, stačí, aby Palestinci složili zbraně a vydali se směrem k poušti do trvalého exilu.
----
Kit Klarenberg je investigativní novinář, který zkoumá roli zpravodajských služeb při formování politiky a politického mínění.

   Smlouva stran, které mají rozdílné názory na budoucí uspořádání státu možná je. Dvě etablované strany se mohou domluvit na nějakém průniku zájmů, na "společném jmenovateli". Jenže ty strany musí napřed existovat, aby se měl kdo s kým domlouvat. To zatím nevidím. Co vidím, je budoucí společný jmenovatel. Ten bude znít: vytlačit z politiky všechny "umazané" amatéry. Ty, kteří se už zapojili do struktur "všeobecného vládnutí". Kteří přijali nějaké úplatky nebo aspoň přísliby  budoucích úplatků. Všechny, kteří jsou napojeni na struktury EU, ASPEN institut, na oligarchické skupiny v hospodářství. Pro které je politika a její benefity zdrojem příjmů.

   A to vidím jako opravdu velmi těžké. Do politiky totiž většinou vstupují lidé, kteří "to nechtějí nechat tak" - a zanedlouho pom své prezenraci už jsou obklopeni lobbisty výše zmíněných skupin, kteří jim nabízejí "dobré rady od zkušených". A svou pomoc. Za pár měsíců po zvolení se stávají opatrnými ve vyjadřování, k lecčemu se raději nevyjadřují a opakují nějakou mantru, kterou je mezitím naučili. Pozoroval jsem to na třech naprosto normálních, běžných lidech, kteří nebyli žádní outsideři. Ze známých se stávají politici. 

   Ti, kteří nechtějí poslouchat cizí dobré rady a "melou si stále svou" začínají být napadáni v tisku i jiných médiích, dokonce i od novinářů, kteří mají podobné názory. Tedy měli. Mezitím si je někdo ochočil. Jiní novináři, říká se jim investigativní, šmejdí po známých oněch nových politiků, sousedech, kolezích ze zaměstnání a někdy i rodinných příslušnících, kteří často ani netuší, že tomu pánovi v kavárně, který se zajímá o jejich práci nebo koníčky mezi řečí řeknou nějaké podrobnosti, které se dají použít nebo překroutit a použít pak. Bulvár. Pár fotek teleobjektivem a k tomu nepravdivé popisky. Pár telefonátů, ve kterých politikovi někdo nabízí pomoc, pokud...  ...a zapomenou dodat formulku "hovor je monitorován".

   Slabší povahy utečou, protože je kamarádi a známí přestávají zvát na pivo. Silnější vytrvají, obrní se a začnou se orientovat. Co se smí, co by se mělo a co se nesmí, nechce-li mít politik na krku žalobu. 

   Rád bych tady napsal něco veselejšího, nadějnějšího. Ale měl jsem smůlu/štěstí pobíhat kolem proto-politiků, budoucích politiků v době, kdy vznikala Občanská fronta. Macek, Topolánek, Dostál, Sidon. A taky zdánlivě neorganizovaní Cikáni, kteří tenkrát donesli na OF velmi slušnou částku v hotovosti a požadovali, aby se na ně "pamatovalo". Tenkrát jsem udělal jedno z mála dobrých rozhodnutí. Neangažovat se. Chcete ozvučit náměstí Lidových milic? Umíme! Zajistěte mi spolupráci se Spoji kvůli ozvučení náměstí a přilehlých ulic,  Čs. rozhlasem a Čs. armádou, aby zajistili 220V z generátoru pro ozvučení, kdyby někoho napadlo vypnout proud v době, kdy tam bude mluvit Václav Havel. Jelikož krajské orgány měli stažené zadky, protože netušili, jestli vzápětí neskončí ve vězení vytvořili mi glejt s takovými pravomocemi, že jsem jenom přišel, ukázal ho - a poroučel. Když jsme tak seděli u rohového okna v prvním patře kavárny Praha, zažil jsem i velmi nepříjemné okamžiky, kdy nám pan vedoucí nechával přinášet kávu, víno a obložené mísy, které nechtěl platit. A to jsme byli vlastně jen technické zajištění ozvučení. Asi to nepochopil. Podlézavost některých lidí nezná mezí.

   Proto jsem se rozhodl, že do politiky v žádném případě nepůjdu, i když jsem tehdy byl ve věku, kdy by to dávalo smysl. Dodatečně hodnotím toto rozhodnutí jako správné. Ale stav naší věrchušky a navazující struktur nižších řádu nutně opotřebuje rekonstrukci, jinak dopadneme opravdu nedobře. Takže fandím každému, kdo se o to pokusí. Kdo je dostatečně odolný a poctivý a dokáže kolem sebe soustředit dostatek spolupracovníků, kterým nejde v první řadě o funkce.

   Mimo jiné - proto nejsem straníkem Trikolory. Byl jsem na dvou schůzích, když se zakládaly krajské pobočky a tam jsem viděl, kolik lidí se hrne do politické práce právě kvůli těm funkcím a prebendám - a na třetí schůzku jsem už nepřišel.  

Promiňte mi tu spoustu slov, nějak jsem se rozpovídal....

Já plně souhlasím s tím, že EU se řítí do katastrofy. Její nepřátelé musí pouze tiše a nevěřícně zírat na to, jak se zde dostali nahoru ultralevicoví idealisté, kteří svými grýndýly, lgbteismy, feminismy a wirschaffendasismy náš prostor potápějí. V tomto se asi shodneme.

Krz co ale asi nejede vlak, je to, že u války na Ukrajině, kde je mnoho rozbombardovaných čtvrtí a v nich zahynuly tisíce dětí a ženských, já nevěřím, že všichni tito byli fašisti, kteří před spaním hajlovali. A nevěřím tomu, že za to může Západ. První granát přiletěl z ruské strany. A s těmi, co věří, že když je půlka Ukrajiny rozbombardovaná, celá válka se odehrává na jejím území, miliony lidí musely zdrhnout a tisíc zdochly, že za toto mohou ukrajinci a Západ, si já prostě k jednomu stolu sednout nemohu.

Zkuste si něco nastudovat o Doněcku a Lugansku v roce 2014, o Majdanu.

Zajděte si na můj blog a do vyhledávacího řádku napište "Majdan" No a potom si najděte i jiné zdroje, aby jste nebyl ovlivněn názorem jednoho člověka.

Je ti prd platný, že na vsích za tebou (nebo Rajchlem) všichni půjdou. Ale dokud nepřesvědčíš pražáky a brnáky, tak jsi prohrál. A přesvědčit někoho kdo má za rohem hitlermarket, doktora, školu, práci. Kdo neřeší čím bude topit v zimě, kde sebere krmení pro slepice, jak se dostane do práce, jestli prohrnou cestáři silnici, tak dokud tohoto člověka nepřesvědčíš, tak jsi stejně prohrál.

Je to bohužel realita. Ale ve městech se maj furt dobře. Budou si žrát svoje buřty v teple a poté co přijdou z práce se rozvalí na gauči a bude čumět na televizi.

A volit Fialu, dyt to dělá dobře.

My s tím bordelem moc nezmůžeme, to je boj vlivných. Jediné co můžeme je zodpovědně volit (dokud nebude korespondenční volba). Já jen doufám, že po smrti si to každý z těch zlořádů zodpoví před nejvyšším ....

nabral lidi ze širokého spektra alternativy a 1,3 % byl výsledek. Jedině samostatně PRO a když každý z té stovky tisíc probuzených pošle litr na kampaň do EP, tak je PRO v EP na 100 PROcent. 

Vidláku, při vší úctě k vám, moc mi není jasné, proč si myslíte, že vaše řešení by fungovalo. Jestliže se nejsou schopny domluvit na budoucím koaličním programu a základních ekonomických/legistlativních krocích strany, proč si myslíte, že by toho byly schopné osobnosti? To by podle mne bylo ještě horší, protože zatímco v případě strany jde o skupinu lidí, kde je vždy nutný nějaký kompromis, v případě osobností by šlo o konkrétní lidi a jejich konkrétní světonázor, takže by si to velmi rychle začali brát osobně. Fakt nevidím reálně, aby byli v jedné straně zapřisáhlí pravičáci a levičáci. Jakkoliv současné problémy do jisté míry smazali toto zásadní rozdělení, tak podle mne nezmizelo, je pod povrchem a vynořilo by se v případě hledání konkrétních opatření.

Můj názor na řešení současných problémů je dlouhodobě konstantní a v podstatě trpký. Mohu za to já. A vy. A všichni mí kamarádi atd. Prostě všichni slušní lidé naší generace husákových dětí, kteří jsou již dostatečně vyzrálí a zkušení a mají jasný světonázor, nicméně nechtějí jít do politiky. A to ne proto, aby tam dělali kariéru, aby tam bojovali o funkce a dokonce vydělávali peníze - to poslední nepotřebují, mají své zaměstnání a jsou v tom tu více tu méně úspěšní. Ale proto, aby skutečně udělali něco pro sebe, svou rodinu, svou zemi. Z těchto poněkud vzletných důvodů.

Můj dědeček byl za 1.republiky člen Sociální demokracie. Ne proto, aby dělal kariéru, nechtěl do politiky, ale na zcela lokální úrovni se účastnil schůzí a z pozice obyčejného bankovního úředníka se pokoušel směřovat lokální politiky. A to je právě to, co dnes chybí. Současné strany jsou pouze skořápky plné generálů, ovšem mužstvo chybí. Ano, přiznávám se, jsem příliš pohodlný, nechce se mi trávit čas na mítíncích a schůzích, raději jsem s rodinou. Bohužel, takto to má většina lidí. Důsledky vidíme kolem nás. Máte můj obdiv, že jste ochotný se angažovat. Já a mne podobní bohužel ne. Ano, je to zásadní chyba!

Ba ne, opoziční smlouvou ten marast kolem nás jen započal. Tedy korupce, nepotismus, jánabráchysmus, politická dekadence. Neříkám, že za vše špatné může tento handl; špatní jsme my. Jen to bylo kodifikováno a tato parcelace hozena na papír. A jen tak na okraj, OS vynesla do výšin ohýbače ústavy Rychetského, jehož plody dnes sklízíme v pětilhářním gangu. Čímž se kruh  uzavřel.

Už jsem neměl v plánu dávat do dnešní diskuze pokračování ze včerejška, ale dnešní článek od Vidláka přímo vybízí k vložení pokračování dalšího odstavce z první kapitoly Zelené knihy od  Kaddáfího

STRANA Strana je soudobou diktaturou. Je to moderní diktátorský nástroj vlády. Strana je vládou části nad celkem. Je to nejnovější diktátorský nástroj. Jelikož strana není individuální, uskutečňuje zdánlivou demokracii zřizováním parlamentů a výborů a propagandou prostřednictvím svých členů. Strana vůbec není demokratickým nástrojem, protože je složena z lidí, kteří mají společné zájmy, společné názory nebo společnou kulturu nebo kteří pocházejí ze stejného místa nebo mají stejnou víru. Vytvářejí stranu, aby dosáhli svých cílů, vnutili své názory nebo rozšířili vliv své víry na společnost jako celek. Cílem strany je dosáhnout moci pod záminkou provádění jejího programu. A přece demokraticky vzato, žádná z těchto stran by neměla vládnout všemu lidu vzhledem k rozmanitosti zájmů, idejí, temperamentu, míst a vyznání. Strana je diktátorský nástroj vlády, který umožňuje těm, kteří mají stejný názor a společný zájem, aby vládli lidu jako celku. V porovnání s lidem je strana menšinou. Účelem zřízení strany je vytvoření nástroje na ovládání lidu, zejména na ovládání nečlenů strany prostřednictvím strany. V zásadě se strana opírá o svévolnou autoritářskou teorii…, tj. nadvládu majite­lů strany nad ostatními jednotlivými příslušníky lidu. Strana předpokládá, že její nástup k moci je cestou k dosažení jejích cílů, a předstírá, že její cíle jsou cíli lidu. To je teorie ospravedlňování diktatury strany, která je základem pro jakoukoli diktaturu. Bez ohledu na to, kolik je stran, platí stále tatáž teorie. Ale existence mnoha stran stupňuje boj o moc, což vede ke zničení jakýchkoli plánů, sloužících společnosti. Takového zmaření vymožeností a plánů se chápe opoziční strana jako ospravedlnění k podkopávání pozic vládnoucí stany, aby mohla stáhnout koberec z pod noh vládnoucí strany a aby od ní, jako od konkurence, mohla převzít moc. Strany ve vzájemném boji sahají ne-li ke zbraním, což se stává zřídka, pak k pomlouvání a zesměšňování činnosti druhé strany. Je to boj, který je nevyhnutelně veden na úkor vyšších a životních zájmů společnosti. Některé, ne-li všechny, tyto vyšší zájmy se stanou obětí mocenského boje nástrojů vlády. Nechť zhroucení těchto zájmů podporuje argumenty opoziční strana nebo strany ve svém sporu s vládní stranou. Opoziční strana, jako nástroj moci, musí totiž sesadit vládnoucí orgán, aby se dostala k moci. Aby dokázala neschopnost nástroje vlády, musí opoziční strana zničit jeho vymoženosti a vyvolat pochybnosti o jeho plánech, i když jsou tyto plány prospěšné pro společnost. V důsledku toho se zájmy a programy společnosti stanou obětí boje stran o moc, přestože takový boj několika stran podněcuje politickou činnost. Je proto pro společnost politicky, sociálně a ekonomicky destruktivní. Kromě toho takový boj vede k vítězství jiného nástroje vlády, tj. k pádu jedné strany a k nástupu druhé. Ale je to porážka pro lid, porážka pro demokracii. A navíc mohou být strany kupovány nebo podpláceny zevnitř nebo zvenčí. Strana původně vzniká, aby zastupovala lid. Potom vedoucí skupina strany zastupuje její členy a nejvyšší vůdce strany reprezentuje vedoucí skupinu. Z toho vyplývá, že hra stran je podvodnou fraškou založenou na klamné formě demokracie, mající mocenský, sobecký obsah, založený na manévrech, tricích a politické hře. To vše potvrzuje, že systém stran je diktátorský, byť i s moderním nástrojem. Systém stran je otevřenou, a nikoli skrytou diktaturou. Svět ho ale ještě nepřekoná, a je tedy právem nazýván diktaturou moderního věku. Parlament vítězné strany je skutečně parlamentem strany, stejně jako výkonná moc určená tímto parlamentem, je mocí strany nad lidem. Moc strany, která by měla sloužit pro dobro všeho lidu, je ve skutečnosti rozhořčeným nepřítelem části lidu, totiž opoziční strany nebo stran a jejich stoupenců z lidu. Tak opozice není lidovou kontrolou vládnoucí strany, ale sama hledá příležitost k nahrazení vládnoucí strany. Podle moderní demokracie je zákonnou kontrolou vládnoucí strany parlament, kde většina poslanců je členy vládnoucí strany. Znamená to, že kontrola je v rukou vládnoucí strany a moc v rukou kontrolující strany. Tak se ukazuje jasně podvodnost, klamnost a neplatnost politických teorií převládajících v dnešním světě, z nichž vyvěrá současná tradiční demokracie. Strana je jen zástupce součástí lidu, ale svrchovanost lidu je nedělitelná. Strana vládne jménem lidu, ale správnou zásadou je nezastupitelnost lidu. Systém stran je moderní systém kmenů nebo sekt. Společnost ovládaná jednou stranou je přesně taková jako společnost ovládaná jedním kmenem nebo jednou sektou. Strana, jak již bylo řečeno, představuje názory určité skupiny lidí nebo zájmy jedné skupiny společnosti nebo jedné víry nebo jednoho místa. Taková strana je tedy nutně menšinou ve srovnání s veškerým lidem stejně jako je menšinou kmen nebo sekta. Menšina má společné zájmy nebo sektářskou víru. Z takových zájmů nebo víry se tvoří společný názor. Jen pokrevní příbuzenství odlišuje kmen od strany i když ostatně i při zakládání strany může existovat pokrevní příbuzenství. Není rozdílu mezi stranickými boji a kmenovými či sektářskými boji o moc. A jestliže kmenová nebo sektářská nadvláda je politicky odmítána a podpírána, musí být podobně odmítnut a popřen stranický systém. Oba systémy jdou stejnou cestou a vedou ke stejnému cíli. Negativní a ničivý účinek kmenových a sektářských bojů na společnost je totožný s negativním a ničivým účinkem stranického boje.