Old MacDonald á la Mississippi

Autor
Štítky

Občas na FB koluje citát: "If you ate today, thank a farmer; if you ate at your table, thank a trucker; if you ate at peace, thank a soldier." (Pokud jsi dnes měl co jíst, poděkuj farmáři; pokud jsi měl co jíst u svého stolu, poděkuj kamioňákovi; pokud jsi jedl v míru, poděkuj vojákovi.) Už tenhle prostý citát osvětluje jeden z rozdílů mezi Čechy a Američany (tedy aspoň staršími ročníky). V Česku si tak trochu pěstujeme pohrdlivý postoj k těmto profesím. Třeba jen označení zemědělské školy "hnojárna", o vtipech na policisty a vojáky se asi zmiňovat netřeba. Tady vnímám odlišný postoj. Spousta lidí, když potká vojáka nebo policistu v uniformě, třeba v restauraci nebo samoobsluze, řekne: "Thanks for your service." (Díky za vaši službu.) Totéž platí i pro veterány, kteří často nosí kšiltovku s výšivkou příslušnosti k té či oné divizi. (Můžeme diskutovat o tom, zda je to zasloužené či nikoliv - viz "Ťokův průsmyk", Forrest Gump, stažení z Afghánistánu), ale tenhle jev se tu vyskytuje - ať se vám to líbí nebo ne. A postoj k farmářům tu je také jiný. Být farmářem je zde vnímáno jako důstojné povolání, jako něco, co si zaslouží úctu. Začíná to už u rodičů - v jejich hlase slyšíte hrdost, že jejich potomek se věnuje farmaření. A začíná to už odmala. Rodiče vychovávají děti tím, že je zapojí do péče o domácí zvířata. Děti za ně nesou odpovědnost a zisk z toho zvířete pak je jejich. Další způsob, jak se děti zapojují do práce v zemědělství, především pak v živočišné výrobě je skrz více než 100 let starý program/organizaci pro mládež - 4H (čti fór ejč) - zkratka pro "Head, Hands, Heart a Health" (Hlava, Ruce, Srdce, Zdraví), jejímž cílem je výchova dětí a mládeže k zemědělství. Jednou z viditelných aktivit je například účast dětí na zemědělských veletrzích, kde malí prckové předvádějí krávy, koně, kozy - zkrátka zvířata, o která se doma starají, i když v mnoha případech asi s pomocí dospělých. Vzhledem k tomu, že já jsem do farmaření spadla bez předchozí přípravy, vidím to jako dobrý krok v životě mladých - jednak tím získávají zkušenosti do budoucna a jednak si cvičí vytrvalost (ono je rozdíl se postarat o zvíře čas od času a starat se o ně sedm dní v týdnu, svátek nesvátek). Je možné, že tyto znalosti a dovednosti budou v blízké době důležitější než schopnost řešit kvadratické rovnice.

Starej Donald z anglické písničky pro děti choval spoustu zvířat - slepice, prase, krávu, kachny, husy, krůty... Však o tom zpíval i Miro Žbirka. (https://www.youtube.com/watch?v=gXjxrS-tAdM) Když jsme se sem přestěhovali natrvalo, rozhodli jsme se jít v MacDonaldových stopách a pořídili jsme si slepice. Legrační je, že v češtině chováme slepice, v angličtině keep/raise chickens (kuřata). První kroky připomínaly Pata a Mata. Bill na internetu objednal kurník "Made in China" a začali jsme se poohlížet, kde že by se nějaké slepice daly sehnat. Prvním pokusem byl obchod Tractor Supply. Tehdy nejbližší pobočka byla nějakých 70 km u dálnice do Jacksonu. Bill požádal svého syna, aby se tam cestou z práce zastavil a tucet kuřat koupil. Frank skutečně přivezl 12 kuřátek - "Dostal jsem je se slevou - už jich moc neměli, tak jsem vám vybral ty, co vypadaly životaschopně." Z kuřátek se "vyklubaly" bantam chickens (miniaturní slepice) - směs kohoutků a slepiček. Jejich vajíčka jsou tak poloviční velikosti než normální a slepičky mají sklony ke kvokavosti, ale práce je s nimi stejně. Většiny z nich jsme se postupně zbavili, ale jednu, pojmenovanou "Fluff" (Nadýchaná) jsme si ze sentimentu nechali. Slouží jako živý inkubátor. Dalším příspěvkem k chovu slepic byl dar od Billova kamaráda. Pět kusů, nicméně, z nich se "vyklubali" samí kohouti. Co s nimi. Nejdřív jsme se pokusili jich zbavit na burze drůbeže. Nikdo je nechtěl (no, bodejť jo) a tak jsme se domů vrátili nejen s našimi kohouty, ale navíc s 5 leghornkami a 3 perliččími kuřaty. A co kohouti? Ti nakonec skončili v polévce našich sousedů. Postupně jsme nakoupili spoustu slepic různých plemen - neuměli jsme se rozhodnout a tak jsme nakupovali tu jedno plemeno, tam druhé - leghornky, rodajlendky, australorpky, wyandotky, orpingtonky, sexlinky, welsummerky a plymutky. Časem jsme došli k závěru, že chovat více plemen je jako sedět na dvou židlích a tak po zvažování všech pro a proti jsme se rozhodli pro plymutky. Mají klidnou povahu, jejich vajíčka mají pevnou, hnědou skořápku, žloutky jsou tmavší než od leghornek (byť ty snášejí vajíček víc), mají dobré procento úspěšnosti při inkubaci a dají se chovat i na maso - což je, pokud si vychováváte vlastní kuřata z inkubátoru, dost podstatné - vylíhlí kohoutci se dají dobře vykmit.

Ty perličky, co jsme si tenkrát přivezli z burzy postupně vyrostly a začaly připomínat kropenaté cyklistické přilby pobíhající po dvoře sem a tam a mimo jiné začaly snášet vajíčka. Narozdíl od slepic však perličky hnízdní instinkt nemají, takže sběr vajíček připomínal sběr hub - nikdy jste nevěděli, kde je najdete. Jejich vejce jsou menší než slepičí, tvarem připomínají pěstní klín, jejich skořápka je podstatně tvrdší a žloutek je hustší než slepičí, což by bylo OK, kdyby se ale také nezačaly  projevovat jejich dva nešvary. Prvním byla jejich hlasitost. Rády se posadily na hřeben garáže a začaly pokřikovat - jeden zvuk stále dokola, třeba hodinu. Druhým nešvarem bylo, že měly tendenci terorizovat slepice, což se negativně projevovalo na snůšce. Proto druhým rokem skončily jako hlavní chod na den Díkuvzdání. Jo, to měly za to, že nedržely zobák.

Dalším naším pokusem v oblasti drůbeže byli bažanti. Dostali jsme dvě bažantí slepice od paní, co se rozváděla a potřebovala se zbavit své drůbeže. Sehnali jsme jim bažantího kohouta. Byl to frajer, jen oči přecházely. Bažantice snášely vajíčka, ale k sezení na vejcích se neměly. Nakonec to za ně odseděla Fluff. Pak ale mojí nešikovností bažantí kohout uletěl a dál se nám už s bažanty nedařilo, proto jsme zbylé bažantí slepice poslali o dům dál. Asi o rok později jsme se vedle slepic začali chovat křepelky, když jsme od kamaráda koupili prvních 6 kusů - 3 slípky a 3 kohoutky. Byla jsem vůči tomu projektu dost skeptická, ale ukázalo se, že je to životaschopné. Z původních 6 křepelek se nám hejno rozrostlo a slouží převážně jako zdroj masa. Křepelky se nejčastěji připravují smažené s "UHO" omáčkou a buttermilk biscuits. Od jara do léta vychováváme křepelky v inkubátorech abychom je během pozdního léta a podzimu porazili; minulý týden jsme jsme uzavřeli sezónu a zůstalo nám posledních 30 kusů na chov pro příští sezónu. Křepelčí vajíčka mají velikost tak větší třešně. Jejich skořápka je křehká, ale pod ní je tuhá blána, takže vajíčka nelze rozklepnout, jak jsme tomu zvyklí u slepičích. Horní vápenatá vrstva se rozdrobí jak sváteční bábovka, ale blána pod ní zůstane netknutá. Proto se špička musí odříznout nožem nebo si musíte pořídit speciální nůžky na křepelčí vajíčka. Zato, když je uvaříte natvrdo (2,5 minuty), skořápku stáhnete bez nejmenších problémů. Pokud by někdo zvažoval chov křepelek v rámci samozásobování, můžu křepelky s čistým svědomím doporučit. Na péči jsou nenáročné a tiché. Jen na stravu jsou náročnější - vyžadují vyšší obsah bílkovin než slepice. A nejde je chovat v uzavřeném prostoru - smrdí (asi jako všechna drůbež). Jejich trus je vynikající hnojivo. Když jsem jej začala rozhazovat kolem ovocných stromků, nestačila jsem zírat, jak ty během krátké doby poskočily v růstu a nasadily plody. A tráva, na kterou jsem trus aplikovala krásně zezelenala a oproti mým předpokladům se nespálila. 

 

Bill měl jedno přání. Znovu mít krávu. Byly doby, kdy jich měl asi 60. Teď už takové ambice neměl - jedna by mu stačila. Zkontaktoval svého starého kamaráda a od něj jsme koupili naši krávu. Jerseyku. To bylo slávy, když jsme přinesli první nadojené mléko. Když jsem to přelila do skleněné nádoby, bylo vidět, že dobrou polovinu mléka představuje smetana. A tady jsme narazili na problém. Péči o krávu a pastvinu jsme měli vyřešenou, ale co jsme nedomysleli a nedoplánovali byl odbyt mléka a mléčných výrobků. Kráva nebyla žádná rekordmanka, ale stejně 8 litrů mléka dvakrát denně tu bylo. Pasterizaci jsme zvládli, máslo a tvaroh jsme se naučili dělat, ale dopravit to legálně na farmářský trh už bylo nad naše finanční možnosti, protože jediný povolený způsob přepravy je chladírenským vozem, a na to už jsme neměli. Docela jsem cítila úlevu, když jsme nechali krávu "vyschnout" a inseminovat. Moc jsme se těšili na tele. Bohužel, v jednu chvíli jsme převezli krávu na jinou pastvinu a nesedlo jí to, nadmula se a ani veterinář ji nezachránil. Bylo to, jako kdybychom přišli o člena rodiny a další krávu jsme si už nepořídili. Kdybychom ale pořizovali, asi bychom tentokrát šli a koupili ji na aukci v městečku. Aukce probíhají každou středu. I samotná návštěva aukce je zážitek - když postupně předvádějí jednotlivé kusy a vyvolávač brebentí tak rychle, že nestačíte ani sledovat.

 

Místo krávy nám do klína spadly včely. To bylo tak. Zdálo se nám, že přestože naše ovocné stromy hezky kvetou, úroda není nic moc. Došli jsme k závěru, že to bude nedostatečným opylováním. Přes internet jsme zkontaktovali včelaře, který byl ochotný nám včely za úplatu na pozemek usadit. Z včelaře se vyklubala včelařka - původem Filipínka. Přivezla úl a začala jej usazovat. Já, celá nadšená jsem z dáli fotila. Bohužel, jedna včelka se mi zapletla do vlasů a zavolala si kámošky na pomoc. V běhu do sprchy jsem bezesporu zlomila světový rekord na sto metrů. I za tak krátkou dobu si mě holky stihly hezky podat. Několik dní jsem vypadala jako Číňan. Milá včelařka se později ještě jednou objevila zkontrolovat včely a pak najednou bylo naprosté ticho. Nebrala telefony, ... nic. Co teď s včelami? Chodila jsem kolem úlu snad třičtvrtě roku, než jsme se příští jaro rozhoupali a přihlásili do jednodenního kurzu. A abychom neměli včel málo, tam jsme ještě vyhráli oddělek. Z pána, co oddělek do slosování věnoval, se stal náš přítel na telefonu, který ochotně radil, když jsme narazili na problém. Samozřejmě jsme si pořídili literaturu, ale nejvíc jsem se naučila od dvou českých včelařů, co dávají videa na youtube (Bioúly a Včelařství u Raula). Anglická videa, na která jsem narazila byla jen jednorázová - třeba rozšiřování úlu, ale ta česká byla systematická, ukazující činnost včelaře během celého roku.

Posledním domácím zvířetem, které tu s námi žije je kočka. Jednoho dne přišla, rozhlédla se a řekla: "Líbí se mi tu. Jestli budete hodní, můžete tu bydlet se mnou." Dostala jméno Yellow (Žlutá). Zatímco česky na kočku voláme, nebo spíš šeptáme "čičí", anglicky voláme hodně vysokým hlasem a rychlou kadencí "kiddykiddykiddýýý". Nejlegračnější je, pokud tak volá mužský rumcajsovitého typu.

Teď, jak se blíží konec roku nám práce s drůbeží i s včelami ubylo a začínáme plánovat, co budeme dělat příští jaro, ale při všem tom plánování mě napadá citát: "Chceš-li Boha pobavit, vykládej mu o svých plánech." 

Na prvním snímku vidíte vítěze předvádění krav v kategorii dětí - viz. 4H aktivita. Na druhém snímku můžete porovnat kravín v Tennessee a v Čechách. Ten v Tennessee patří Billovu kamarádovi, co nám prodal naši krávu. Ten český je družstevní, velice moderní, se spoustou automatizace. Vedle zemědělské výroby mají i síť vlastních řeznictví a jejich nejnovější krok je vybudování vlastní minimlékárny se speciálním mlékem A2 http://mlspardubickehokraje.cz/web/2021/11/12/zd-sloupnice-zacala-vyrabet-mlecne-vyrobky/?fbclid=IwAR38OUIPxTMSMkjXDTXE5tunV2d5DIs7Cj8lJ6CB-aDEVwhGKts1yjb5Nsg . Další snímek jasně ukazuje tu uřvanou perličku a na posledním snímku je kompilace fotek z aukce dobytka ze včerejška. I tam jsem zahlédla starého pána, jak ukazuje aukci vnukům (cca 5 a 6 let). A ještě přikládám youtube nahrávku, jak zní vyvolávání při aukci. Byť toto není ze zdejší aukce, ten zvuk je téměř identický. Nechápu, jak někdo může takové zvuky vůbec vyloudit. https://www.youtube.com/results?search_query=cattle+auctioneer+rap

aukce

porovnání

perlička

aukce

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.8 (110 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

Paní Petro, zajímavé povídání :)

Průměrný počet slepic: 4.6 (23 hlasů)

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

maximum dosage of cialis <a href=https://cscialisan.com/>cialis from india</a> cialis superactive

Zatím bez slepic

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

Levitra Viagra <a href="https://asalasixo.com/">is furosemide potassium sparing</a> furosemide mexico

Zatím bez slepic

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

walmart priligy <a href=https://apriligyn.com/>cheapest priligy uk</a> best site to buy priligy canada

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

hříšnou myšlenku, snad to bude čitelné a srozumitelné.
Povinnost převážet mléčné výrobky na trh znamená pořídit si chladicí box.

Otázka - musí být ta chladicí bedna nějak certifikovaná, anebo by soudruzi kontroloři snesli samo-domo výrobu?

Teď to vezmu podle Evropy - pokud bych něco takového potřeboval řešit v Ojropě, pořídil bych si přívěs za osobní auto. Tedy spíše jen šasi, neboli nápravy s nějakým základem rámu. Na to bych postavil hliníkovou, anebo nerezovou dvojitou bednu a dovnitř mezi plechy bych nacpal izolaci. Polystyren, keramickou vlnu, spešl papírový zásyp, v nejhoršším případě bych na šroťáku ukradl a kanibalizoval nějaké vyřazené lednice.. To by vyšlo na pár peněz. Dále bych pořídil dvě, tři starší chladničky z kamionu a z nich bych vykuchal střeva, kterými bych pak následně svůj box vychlazoval.
Lednice z aut bych použil proto, že jedou na 12 nebo na 24 voltů (v USA asi na 12), tudíž bych jako zdroj napětí mohl použít akumulátor z osobáku, případně bych do motoru narval další alternátor či dynamo, abych neměl akumulátor za hodinku vytlučený.

Kdyby se vám nechtělo trotlovat s motorem a chladicím kompresorem, ještě bych měl tip na škatuli, kterou měli kdysi chlapi, kteří od nás jezidli Střední Východ.
V Turecku na Londře (Londra byla lokalita u Istanbulu, kde se nacházela celnice) si chlapi nechali u Turků udělat spešl boxy s dvojitými stěnami z nerezového plechu. Nerez, jak je známo, velmi špatně vede teplo, tudíž mezi vnitřní a vnější stěnu skřínky nasypali chlapi ledovou tříšť a jídlo jim v takové "lednici" vydrželo klidně 2 týdny, i když byli v mnohem teplejším klimatu.

A problém transportu zboží na trhy by byl vyřešen.

Průměrný počet slepic: 4.6 (17 hlasů)

To je od vás hezké, pane Targusi, že ač jste téměř grogy, přesto si najdete sílu dát dobrou radu. Nicméně - tehdy byl problém právě v převozu - nepovolovali chlazení ledem ani lednici napájenou z baterie. (I když by převoz trval nějakých 15 minut a pak jsme mohli lednici zapojit do místní sítě). Ale Berušku, jak jsme jí říkali, už nemáme, takže to teď nemá moc cenu řešit. Ale stejně - ještě jednou děkuji. Moc si toho vážím.

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)

In reply to by Petra (neověřeno)

Trvalý odkaz

bylo by zde jedno řešení.
Zapřáhnout za auto převozák a Berušku pocickat na trhu.
( Známý takhle vyběhnul s hygieniky, ti kontrolují pouze příchozí )

Průměrný počet slepic: 4.5 (11 hlasů)

:D To jako myslíte, že bychom ji na trhu nejen podojili, ale i mléko odstředili a přepasterizovali? Ne, to si nemyslím, že by prošlo hladce. Ale představa, jak na trhu dojíme krávu a zákazník se zájmem sleduje, je usměvavá. Díky.

Průměrný počet slepic: 4.4 (9 hlasů)

In reply to by Petra (neověřeno)

Trvalý odkaz

Kdysi dávno v 90. ve městě Most dělali zabijačkové hody na na tzv plechovém náměstí.
Přitáhli vykoleného čuňase, rozpůlili a zatopili od kotly
Sukces ohromný, od dětí které tam vodily učitelky ze školy na čumendu po důchodce.
Nakonec se prodalo všecko, ani kopejtko nezůstalao.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

In reply to by mirek58 (neověřeno)

Trvalý odkaz

Na zabijačcce jsou nejpoutavější ty úvodní fáze. Jenomže to se díky EU už dnes na veřejnosti nesmí.

Průměrný počet slepic: 3.6 (7 hlasů)

Nějaký příklad ?

Průměrný počet slepic: 2.5 (2 hlasů)

In reply to by Petra (neověřeno)

Trvalý odkaz

...také jsem zděšen, jak může p. Targus druhým doporučovat své experimentální a nevyzkoušené chlazení, jen na základě toho, že jemu to fungovalo a kdo ví zda vůbec to 10 let testoval...k čemu bych to experimentalní a nevyzkoušené a 10 let netestované jen přirovnal, hm, nic mne teď nenapadá, ale rozhodně bych se tomu vyhnul! Je vidět, že také vaše místní úřady k tomu mají podobný postoj.

Průměrný počet slepic: 2.3 (18 hlasů)

In reply to by Petra (neověřeno)

Trvalý odkaz

"dobře radit" všem okolo.
Proto nejsem nejsem schopen najít si žádné rozumné zaměstnání, páč mě mají za chvíli všichni plné zuby. Skutečnost, že jim doslova tečou peníze z firmy někam do ... pryč, jim přitom vůbec nevadí.
... zvláštní svět...
Naštěstí pro ostatní už brzy umřu...

Průměrný počet slepic: 3.8 (8 hlasů)

v Komárově (jak je fabrika Buzuluk na pístní kroužky); v okolí mají po dědině všechno z nerezu, i králíkárny.

Průměrný počet slepic: 4.2 (11 hlasů)

"nesnažte se..."
On nic o Buzuluku, ani o Komárově ani netuší...

Průměrný počet slepic: 3.7 (6 hlasů)

V Buzuluku Komárov vyráběli granáty. Tedy ty gumové, co jimi házelo ve škole v tělocviku i jinde.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

To je pravda, to nelze rozporovat.

Proto se také tážu, když něco nevím.
Od lidí dobrých a aspoň trochu inteligentních se dočkám odpovědi , od hňupů (hňupky prominou) urážek.

Hezký den.

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

Králikárna z nerezu ....dobrý nápad.
Káry a vidle z nerezu mají taky ?

Průměrný počet slepic: 2.5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

mrazáky, ovšem pozor na ně, jejich chladicí technika není dimenzována na vibrace a otřesy, které při jízdě vznikají.
Poznamenávám, že píšu o výrobcích dodávaných na trhy EU, o kvalitě zboží tohoto druhu v USA nevím nic.

Průměrný počet slepic: 4.4 (8 hlasů)

se používají v běžné dodávce třeba i 5 ks, dva Zanussi (495 litrů) , dva o málo kratší se skleněnými šoupacími okny Elektrolux a ještě jeden menší "algiďácký" Austria Haustechnik, to vše staré již asi 15 let a každý den v provozu a přes ty skákací železa, co úřední škůdci umísťují na vozovkách a každý den dobře 50-100 takových dynamických rázů přes ty železné skákačky a pořád to mrazí naplno a v obyčejné dodávce do 3.5 t je měnič (střídač) a ty všechny mrazáky jedou již 15 sezonu a i největších vedrech v provozu mají -18°C, střídač má příkon 3000 VA, dává 230 V. V sezoně se jezdí každý den skoro 500-700km a vozí v nich balená zmrzlina ve 2.5 l nebo 4.7 l. I s řidičem a dalším člověkom to má dohromady plně naložené 2860 kg a v provozu 10-14 hodin denně.
Zmrzlé to je jako kámen.
Nebo případně navíc mražené dorty.
A jinak chladicí dodávky jsou taky ale na obyčejné dorty a chlebíčky a samozřejmě že by to stačilo i na mléčné výrobky, ty chladí pokud naplno, tak k 0°C, ale mléčné výrobky nesmí zmrznout, tak to stačí až dost. Jinak jsou také dodávky kombinované, že buď jen chladí k 0°C, nebo mrazí do -24°C, nebo se dělají na přání také dělené, část prostoru chladí do -24°C a část mrazí nejméně k 0°C
, ty jsou ale dost drahé a složité, hlavně kvůli kompresoru. A některé se dají před jízdou nachladit kabelem ze sítě, nemusí běžet motor, to až pak po cestě. Jinak stará dodávka chladicí se dá pořídit značně ojetá třeba za kč 20 000, asi 15 let stará. Dělat se s nějakými úpravami je škoda času. A ještě vydrží třeba tři sezony, pak se za pár šlupek koupí podobná, je jich plno.

Průměrný počet slepic: 4.6 (13 hlasů)

klasických kompresorů a výparníků oproti těm "jedině správným", protože předraženým (kompresorová lednice do auta se šuplíkovým prostorem cca 24 litrů stojí cca od 12 000 Kč nahoru) není z mé hlavy, to je z hlavy opraváře, který mi ty lednice občas opravoval.
Čímž vůbec netvrdím, že vám ty mrazáky nefachčí, to bych si nedovolil.
Problém asi bude ve velikosti, autolednice bude mít kompresor a výparník přizpůsobené své - dejme tomu pětinové - velikosti a v konstrukci motoru - rozjet kompresor motorkem 12 V není zas taková sranda.

Dobrá připomínka - že dnes už existují měniče 12/24 V ÷ 220 V, což kdysi nebylo. Jednotka "kdysi" je třicet let zpátky.
Bohužel v práci (v autě) sloužily pouze k tomu, aby řidiči jedli v poklusu při nakládkách a vykládkách, nikoli jako normální lidi - vsedě u stolku a z talířů a hrnků
Průšvih je, že to má docela mega-odběr, takže je potřeba lehce posílit kabeláž, vložit do ní pojistku 50 A a nepouštět více spotřebičů naráz, případně mít současně s mikrovlnkou nebo konvicí i nastartovaný motor.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

Ano, to máte pravdu, to se dá ale při pořizování dodávky udělat a má to tu výhodu, že když by náhodou začal třeba nějaký mrazák unikat do pláště, což je prostě "konečná", tak se dá snadno levně nahradit dalším. Pět najednou neodejde. A vzít z něj třeba kompresor + ventilátor, kterým se dá spravit zase jiný podobné velikosti, kdyby v něm náhodou odešel. Kompersor měnit za nový je tak 5000,-, 6000,- + chladivo, takže se to řeší takhle. Když by ale začalo unikat chladivo do pláště někde v chladicí či mrazicí dodávce, tak je problém nalézt, kde se to stalo a znamená to rozpárat prakticky značnou část tepelné izolace, asi 10 cm silné a nemusí se to povést a dodávka je dost dlouho mimo provoz .Tak bez puštěného motoru se ten měnič vůbec nespustí, musí mít výkonnější alternátor a nejlépe to pracuje při jízdě, spotřebu to zvýší jen trochu a klimatizace či topení, běží plus světla. A jak se postupně vykládá zmrzlina či dorty u jednotlivých kaváren a cukráren, tak největší nápor na střídač měnič je jen malou část jízdy, po pár místech je vyložený první velký a hned se sníží odběr a v polovině šichty se nechají jen dva tři menší. Takže to je docela dobře vymyšlené. A kupodivu, měnič na 230 střídavých ani za 15 let neodešel. Stojí to tak kč 30 000 a je to dost složité zařízení.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

mlíko snese hodně.
To já pamatuju, jak mlíkaři nad ránem nastavěli u mlékárny hraničky s flaškovým, potom konve s nalívaným. Až mlíkařka přišla do práce natahala to dovnitř, a prodávala. Nikdy se nikomu nic nestalo a všichni jsme to ve zdraví přežili.
Teda leda by to tenkrát bylo opravdové mlíko co se i skyslé dalo pít, a ne chemické patoky. Na dědinách byly mlékárny, co sbíraly mlíko od vidláká/ v kýýblech/ prohnali je takovým trubicovým přístrojem na dstraňování případných nečistot a uskladnili v jakýchsi konvách, kde počkalo/50tá léta/ na hromadný odvoz. A nikdy nikomu nic nebylo.
Furt si musíte něco vymýšlet aby to nešlo.
:-)

Průměrný počet slepic: 4.8 (16 hlasů)

nezřídka se stávalo, že do flašky se hodili peníze a když šel okolo tak prostě flašky vyměnil. Pracovalo se od 6ti, takže kolem páté to probíhalo. Nikdo nekradl a vše probíhalo k oboustranné spokojenosti. Jo kdeže ty lońské sněhy jsou. Lidi byli nějací lepší. I bez lepšolidí.

Průměrný počet slepic: 4.9 (16 hlasů)
Trvalý odkaz

Asi měli, ale dnes už by to byl zřejmě jen folklor....nebo byznys...

Nemám moc iluzí o lidech, kteří přišli mezi prvními do Ameriky - a tedy i o těch "tradicích", které si vymysleli, včetně tradiční úcty k vojenskému řemeslu. Někdy nám je sice líčí jako lidumily, velké bojovníky s přírodou, pracovité, poctivé , prostě vysoce charakterní bytosti takřka biblické velikosti.
A co takhle zloději, vrahové, šejdíři, podvodníci,.lháři, pokrytci, spekulanti, chamtivci.......
Jak jinak by dokázali provést takřka civilizační genocidu celého kontinentu ? Přemlouváním, argumentací, kázáním, vzorovým chováním, písněmi, uskromněním se.... ?
---------------
Jste dobří, i když asi už nejste nejmladší - tak pustit se do chovu tolika zvířat...
Já to zažil za mala...ne že by mě to nepřitahovalo, ale .......znáte ten vtip ?

Vesnická chalupa, taková malá usedlost, polorozpadlá. Mladík přijde z práce, nejprve se jde kouknout do stáje.
Za necelou minutku z ní vyběhne a volá vyděšeně na otce : " Tato, tato, oni nám vrátili v restituci statek a všecky polnosti ?"
- " No ano, jak jsi to poznal, synu můj drahý ?"
" Kůň se nám oběsil ! "

Průměrný počet slepic: 3.5 (26 hlasů)

Jožinek nám už zase lže. V době Kolumbova příjezdu na Antily žilo na území severní ameriky (včetně Kanady a Aljašky) cca 4 až 10 milionů obyvatel.
Odhady se různí, ale vzhledem k tomu že tehdy byly mezi indiány naprosto běžné mezikmenové vyhlazovací války s takovými chuťovkami jako jsou krádeže žen, pobíjení malých dětí cizího kmene, kanibalismus, mezikmenové otrokářství a další svinstva ve kterých si libují primitivové, kloním se spíše k těm čtyřem milionům.
Mimochodem spousta kmenů ještě před Kolumbem zanikla - byla vybita sousedy. Barvitě o tom vypráví indiánské pohádky. Většina filmů které je dnes možno vidět lakuje indiány narůžovo.
Indiáni se k sobě navzájem chovali mnohem víc genocidně něž kdy vůči nim dokázali naši bratři v kristu.
Něco jako zásady mezikmenového soužití, respekt k soukromemému majtku a hranicím pozemků jsme jim museli namlátit do hlav pomocí winchestrovek a gatlingů.
Dnes je jen na území USA osm milionů indiánů.

Průměrný počet slepic: 2.7 (24 hlasů)

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

dneska ti elfove jsou tupi az to buci.

Kolik bylo na uzemi S. Ameriky Indianu pred Kolumbem se uz nikdy nedozvime, ale konsenzus vedcu a archeologu druhe poloviny 20. stoleti se ustalil na kolem 50 milionech. K novejsim odhadum se doporucuje pristupovat opatrne, protoze se ty odhady postupne snizuji v prime umere s nastupem progresivistu. Proste masova genocida je fuj, takze to dnesni novi badatele vidi na "zanedbatelne" 1-2 miliony.
Zaroven s tim se kazdy rok zvysuji odhady obeti Stalinskych cistek a jestli to takhle pujde dal, tak uvidime jeste zajimava cisla. Mimochodem, podle zapadnich expertu (u nas je to treba Mitrofanov) je Putin kazdy rok bohatsi o priblizne 10 miliard dolaru.
Tolik k tem cislum.

jinak na tom jejich VUMLu je asi neucili o evropskych valkach s takovymi chutovkami jako znasilnovani a kradeze zen, pobijeni (nejen) malych deti, otrokarstvi...
Indiani byli lide jako vsude jinde, jenom o par stoleti zpatky.
Meli jsme to i una doma, treba ta o Slavnikovcich:
"Přítomní Slavníkovci se ukryli v kostele, ale útočníci je lstí vylákali - slíbili, že jim nic neudělají. Byli zavražděni všichni. Starci, děti, ženy, nemluvňata."

a tu o Vrsovcich znate?
"Nemohl jsem se dověděti, kolik hlav z tohoto rodu bylo vydáno na smrt, protože nebyli zabiti ani jednoho dne, ani na jednom místě. Neboť jedni byli vedeni na tržiště a jako dobytek byli skoleni, jiní byli na hoře Petříně sťati, mnoho jich bylo povražděno v domech nebo na ulicích. Ale co mám říci o smrti synů Mutinových, jejichž smrt byla snad nad každou jinou smrt ukrutnější? Byli to hodní hošíci, v tváři sliční, na pohled líbezní, jakých by ani bystrý umělec v bílé slonovině, ani malíř na stěně nedovedl vypodobiti. Neboť jsme je viděli, jak byli žalostivě vlečeni na tržiště, a slyšeli, jak častokrát volali: Máti má, máti má! až je oba krvavý kat, jako prasátka je drže v podpaží, podřezal nožem. "

Tesim se az tu zapadlo bude vypravet o ozdravnych pobytech v Osvetimi a jak se Zidi mezi sebou mlatili a pobijeli a rozsoudit je musel az Hitler.

Průměrný počet slepic: 4.5 (20 hlasů)

A teď si představte, že by se do těch evropských válek vylodili Indiáni a pobili 75% Evropanů. V logice pana Zapadla by to byli zkrátka humanisti, kteří by tady šířili indiánskou kulturu a vzdělanost. To by jsme se panečku měli. Žili bychom v rezervacích, chlastali, fetovali, jé to bychom se měli. A ještě bychom byli indiánům vděčni.

Průměrný počet slepic: 4.7 (15 hlasů)

Blbě se to čte.
Nebuď línej a pohodlnej, zbytek diskutérů taky není.

Průměrný počet slepic: 1 (5 hlasů)

Možná Vás zklamu. O židech ani o Osvětimi vyprávět nehodlám.

Zatím bez slepic

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

nemělo by být
Dnes je na území USA jen o milionů indiýnů?

Průměrný počet slepic: 4.2 (6 hlasů)

Navíc on " čte" s krvavou mlhou před očima, tu mu vytváří pouhý nápis v kolonce " napsal uživatel"...
Ten druhý pomocný blbeček má úžasné své vlastnictví - přináležení k té nejlepší rase a civilizaci na světě, to když mu někdo zpochybní - tak se vzteká, neb přichází takřka o vše, co je na něm významné.

A já psal o " civilizační " genocidě. Která jistě že souvisí s početní, nicméně řeč byla o zničení civilizace (kdy i uvnitř ní docházelo k bitvám a válkám o zdroje, stejně jako v Evropě, Asii....). Zřejmě ne při pomoci Písma, argumentů, diskusí, dobrých vzorů, poctivých obchodů...ale puškama, podrazy, krádežemi, vyhlazováním, nakaženými dekami...
Často se zmiňují krvavé obřady Aztéků (rasisté pak i zde dost přehánějí, vůbec je nezajímá, jak by asi vypadal logistika při hromadné popravě několik tisíc lidí během pár dnů)....no ale co např. Keltové ? Ti vystavovali lebky zabitých nepřátel u svých obydlí - což se mj. zobrazuje i v pohádkách, když je líčeno obydlí bab Jag , ježibab apod.

Škoda že nelze udělat tak aspoň na tři měsíce ze Zaprdla indiánskou matku dvou dětí, posléze zmasakrovanou.
A z hulvatha černocha kterému vzali jak půdu, tak styl života.
To je obrovská škoda. Že tento výchovný prostředek Otec a Syn a Duch lidstvu nenadělili. Asi byli moc důvěřiví, a příliš optimističtí. A stále jsou.

Průměrný počet slepic: 2.8 (4 hlasů)

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

file:///D:/,,,AMERIKA%20SEVER/200%20let%20terorismu%20USA_%20P%C5%99ehledn%C3%BD%20seznam%20v%C5%A1ech%20americk%C3%BDch%20v%C3%A1le%C4%8Dn%C3%BDch%20zlo%C4%8Din%C5%AF,%20teroru%20a%20v%C3%A1lek.html

Průměrný počet slepic: 3.4 (8 hlasů)

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

Oni si to ti barbaři vlastně zasloužili, byli to primitivové, kanibalové a najmě neznali tu pravou víru. A trochu taky zavazeli v rozletu dobromyslným evropským civilizátorům. A tak s pomocí, údajně boží, se dílo nakonec podařilo a uvolnilo se místo pro vyšší rasu, že jo. Inu břemeno bílého muže bylo přetěžké, ale stojí to za to, jak vidíme dodnes. Doporučuji dostudovat, např. Howard Zinn.

Průměrný počet slepic: 4 (13 hlasů)

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

Já nevím jak ti to sdělit tak, aby to došlo i do tvé nervové zauzliny nepoškozeně.

Víš vůbec co to je " civilizace", ty pomocný blbečku ?

Průměrný počet slepic: 3.3 (6 hlasů)

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tak jelikož město Tenochtitlan v Mezicocu na jezeře Tozcococ konalo trhy v Tlatelolcu, kde bylo pravidelně 60 000 stánkařů, tak se dá odhadnout, že jen tam mohlo být kolem 200 000 lidí. Takže samotný Tenochtitlan město měl podobný počet obyvatelstva. Takže jen ve Střední Americe mohlo být kolem 20 000 000 obyvatelstva. Co se týče vzájemného místního zabíjení, tak na to lze odpovědět, že o 400 let později údajně civilizovaná Evropa dokázala co jen u Verdunu a Douomontu za asi 10 měsíců pobít v počtu asi 970 000 lidí navzájem s moderními zbraněmi, něco takového by indiáni s primitivními zbraněni nedokázali. Postačí srovnání s 30 letou válkou, dodnes se s určitostí neví, zda vyhynulo a bylo pobito v novověké civilizované Evropě v českých zemích 1/3 obyvatelstva, nebo spíš 2/3. Každopádně ani o 100 let později nebylo v českých zemích více obyvatelstva, než před 30 letou válkou Takže horší mezi místním amer-indským obyvatelstvem, než mezi Evropany to ani poměrově, ani absolutně nebylo Naopak se dá řící, že čím časově pokročilejší Evropa provozovala války, tak tím více mrtvých. Takže je otázka, kdo koho "učil" civilizovanému způsobu života. Tak stačí jen lokální válka v bývalé Jugoslávii nebo nedávná 2.sv. Takže závěr je, že se Indiáni k sobě chovali vzhledem k jejich technickým možnostem provozovat zabíjení nejvýše podobně, jako Evropa ve stejné době a naopak Evropa si na počty obětí válek od té doby vedla stále hůře až to dovedla téměř k dokonalosti, tedy vellým počtům obětí za stále kratší čas, což indiáni ani náhodou nesvedli. Tak byli na tom vzájemně technicky podobně a zabít "u Indiánů" někoho bylo možné jen "napřímo" a útočník neměl nic jistého, šance byly podobné.

Průměrný počet slepic: 4 (9 hlasů)

Nahuatl: Tak byli na tom vzájemně technicky podobně a zabít "u Indiánů" někoho bylo možné jen "napřímo" a útočník neměl nic jistého, šance byly podobné.
***
Já spíše z historické zajímavosti mám onen první dopis K. Kolumba adresovaný španělskému kralovskému páru. Dopis vznikal za dramatických okolností při návratu do Evropy. Možná ten text znáte, pokud ne, tak jen potvrzuje váš názor. Indiáni jsou definování jen ve vztahu k Evropanům (chodi nazí, jsou nevěřící, mají zlato, jsou mírumilovní, jezdí na člunech). Země je popisována z hlediska ekonomického prospěchu. Když Kolumbus sumarizuje úspěchy své cesty začíná informací o zlatě a pak, mezi zmínkou o vzácných dřevinách a koření, uvádí, že tam je dost "barbarských otroků". Obyvatelé Caribu, kteří jsou označeni za kanibaly, nejsou ovšem v konfliktu s Evropany. Tímto kořistnicko-majetnickým pohledem to tedy vše začalo.

Zajímavý protiklad chápání majetku než u Evropanů, ale nevím, zda se to týká Indiánů, ale je to doloženo z jedné etnografické zprávy z Papui, že majetek byl v zásadě to, co člen kmene držel v ruce. Pokud to neměl v ruce, nebylo to jeho (samozřejmě existovala možnost mu to vzít z ruky). Tento postoj byl problém pro misionáře, kteři bylo nuceni opustit své chatrče. V tom okamžiku se to "jejich" stávalo všech:-) Permanentní války, ktere mezi s sebou vedly kmeny, byly motivovány jejich "demonologií" - k loupežné a vražedné výpravě stačil nějaký úkaz, krom, samozřejmé krevní msty za smrt člena kmene...

Je možné považovat model vlastnictví "pouze to, co držím v ruce*, je mé" za komunismus?:-)

*co všechno lze držet v ruce nebo naopak nedržet, zvláště u můžů, vede k nevhodným dedukcí...:-)

Průměrný počet slepic: 2.5 (4 hlasů)

...od Ruth Bendiktové (Levi- Strausse nedávám /Smutné tropy jo/ , jeho výklad o jídle /syrové a vařené/ , zkoumaném optikou kulturního antropologa, je pro mě tak nezáživný, že jsem musel si dát okamžitě klobasu s křenem a vychlazenou desítku) " Kulturní vzorce". Třa se ní vrátit, výklad z druhé (i přímo tázání se přetvařují, lžou, mluví polopravdy...na to nemá licenci jen Zaprdlo) ruky, navíc ženské, je poučný.
Nebo Gruber - jak píše o cti coby prvním prostředku směny.....nebo o obdarovávání u některých kmenů (urážkou, smrtelnou, je i příliš hodnotný dar....i takové pythagorejství se na světě vyskytuje)

Vyhubením mnoha kmenů jsme možná přišli o víc jak jsme přišli tím, že jsme si z Ježíše Krista udělali meč, halucinaci, maskota nebo alibi, potažmo omluvy.
O jiné vzory hodné následování.

Víte o Olbrachtově románu " Dobyvatel" ? Že něco takového napsal ?

Průměrný počet slepic: 2.7 (6 hlasů)

mám doma.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

Idiote. Rovnou muzes zkusit curat proti fyzikalnim zakonum. Vzdy platilo a bude platit, ze silnejsi a schopnejsi civilizace se zmocni uzemi a zdroju te slabsi. Bud rad ze patris k te (zatim jeste chvili) silnejsi, jinak by si nemohl psat takove kydy o spatnych belosich a ubohych uslechtile prirodnich domorodcich.

Průměrný počet slepic: 2.5 (19 hlasů)

romantické!

Průměrný počet slepic: 4.3 (20 hlasů)

historie svedci, ze mate vicemene pravdu, jenom to nejsou fyzikalni zakony, ale zakony prirody (silnejsiho). Lide to jenom dotahli k dokonalosti.
Proc je tedy (treba) Hitler ten spatny?
Jedinou chybou kterou udela by pak bylo, ze prohral. V opacnem pripade uz byste tu nemohl psat takove kydy o cemkoli.

Průměrný počet slepic: 4.2 (16 hlasů)

In reply to by Sakura (neověřeno)

Trvalý odkaz

85 % Cechu bylo uznano za schopnych ponemceni. Sam Heydrich v soukromi vyhlasil, ze Cesi jsou cesky mluvici Nemci...

Průměrný počet slepic: 2.2 (13 hlasů)

dokonce zde na Kydech se vyjadřují jedinci,
kteří ač píší dosud česky,
byli by zřejmě uznání za schopné poněmčení i od samotného zločince a vraha Heydricha.

A zřejmě by s plným nasazením sloužili a udávali a navrhovali,
či možná i vykonali kde jaké to řešení "konečné" otázky......

Dá se vám odpovědět pouze takto,
fašisti a hulváti všeho druhu, vyližte si prdel!

Naši předci (vlastenci) neumírali kvůli takovým, jako jste vy.....

Paní Petře a ostatním se omlouvám.

Průměrný počet slepic: 4.3 (18 hlasů)