Pochopit elity

Autor
Štítky

Málokdy přetiskuji na Kydech články vyšlé někde jinde, ale dnes udělám výjimku.  Na Nové republice vyšel podle mě vynikající text Petra Hampla, který za sebe podepisuji od prvního do posledního písmenka a říkám že jsem s Hamplem na stejné vlně. 

A nyní Petr Hampl osobně: 

V Prolomení hradeb přirovnávám novou aristokracii k vrcholovým fotbalistům. Je to jenom přirovnání. A jako každé přirovnání, ukazuje, že obě ty společenské vrstvy mají něco společného. Ale jenom něco, v řadě jiných ohledů se naopak liší.

Fotbalisté sdílí podobný pohled na svět, často podobné účesy, jezdí podobnými auty, chodí do stejných restaurací a tráví dovolené na podobných místech. Dokonce i jejich manželky vypadají tak, že kdybyste je prohodili, většina lidí by si nevšimla změny (a kdo ví, jestli by si té změny všimli manželé). Myslí tedy podobně, mají téměř shodné zájmy, a když to na přijde, dokážou ty společné zájmy velmi efektivně hájit – třeba platy nebo přestupové podmínky.

Nicméně přesto jsou schopni hrát proti sobě navzájem s maximálním úsilím, tvrdostí a často i záludností. Stejně jako příslušníci finanční a mocenské elity. V těch všech vzájemných bojích ale platí jedno nepsané pravidlo. Můžeš provést v zásadě cokoliv příslušníkovi stejné společenské vrstvy, ale nesmíš ohrozit zájem společenské vrstvy jako celku. Fotbalista se může dopustit likvidačního zákroku, může simulovat nebo intrikovat proti ostatním. To se spraví nějakým trestem, případně přestupem do jiného klubu. Ale představte si, že by fotbalista založil vedl kampaň proti nesmyslně vysokým odměnám hráčů a že by tvrdě kritizoval okázalý nevkusný přepych, který je pro tyto lidi typický. Takového fotbalistu vyvrhne celé společenství. Nikdo s ním nebude chtít hrát, nikdo jej nebude chtít nasadit. Nakonec mu nezbude než z vrcholového sportu odejít.

Chaos nebo centrální řízení?

Jsou dvě možnosti, jak k takové společenské vrstvě přistupovat.

Za prvé. Můžeme ji brát jako skupinu, kde probíhá více méně spontánní dění, kde zuří ostrá vzájemná konkurence, ale kde také dokážou hájit společné zájmy proti ostatním. Třeba tak, jako se díval Marx na továrníky nebo Hampl na novou aristokracii (k tomu se ještě dostaneme).

Za druhé. Můžeme vyjít z předpokladu, že nic se neděje náhodou a vše je řízeno. Budeme tedy předpokládat, že existuje nějaké vedení, a to dává rozkazy ostatním fotbalistům. Výsledky zápasů jsou domluvené předem.

Pro každý z těch dvou pohledů existují určité argumenty. Občas prokazatelně dochází k tomu, že výsledky zápasů jsou domluvené, na druhou stranu jiné hry působí velmi autenticky. Třeba ani po téměř 50 letech se neobjevil žádný náznak toho, že by Panenkův dloubák, kterým v roce 1976 rozhodl mistrovství Evropy, byl domluvený. Že by německý brankář Sepp Maier dostal příkaz od nějaké mafie, aby nechal padnout gól.

Jak tedy postupovat? Kterému hledisku dát přednost? Nezapomínejme přitom na paralelu s vlastníky a vrcholovými manažery. Nehraje Barca proti Arzenálu, ale zápasí automobilky, farmaceutické firmy nebo třeba banky. Manažeři všech úrovní přestupují mezi týmy podobně jako hráči. A přestupují i vlastníci, protože prodat balík akcií a koupit jiný je čím dál snadnější. Máme vše analyzovat jako jeden centrálně řízený celek? Nebo spíš jako spontánní chaos, kde hráči mají určité společné zájmy, a kde se snažíme pochopit zákonitosti?

Kritériem by mělo být, který z pohledů dává lepší předpovědi. Dokáže předem uhádnout více výsledků ten, kdo sleduje jednotlivé hráče, detailně pozoruje jejich styl hry, všímá si formy a strategií jednotlivých trenérů? Nebo toho víc uhádne ten, kdo dění na hřišti ignoruje, ale sleduje obchodní operace mezi šíbry? Pomůže nám víc zpráva o zdravotním stavu Tomáše Součka nebo informace, kteří magnáti společně hráli minulý víkend golf? U fotbalu je to jednoznačné, navrch mají předpovědi těch, kdo sledují dění na hřišti. Ale u byznysu a politického vývoje?

Poněkud přecpaná slonovinová věž

Nová aristokracie se od vrcholových fotbalistů liší nejen vzděláním, schopnostmi a ambicemi, ale také tím, že se jedná o obrovskou skupinu. Pokud vyjdeme z rozdělení profesora Kellera na diskrétní elitu (vlastníci největších majetků) a pomocnou elitu (vrcholoví manažeři), docházíme k následující počtům.

Diskrétní elita zahrnuje půl procenta obyvatelstva, to znamená nějaké čtyři miliony lidí žijících převážně v Evropě a USA. V době soukromých letadel a elektronické komunikace pro ně není obtížné být v neustálém kontaktu. Tedy takové Finsko nebo Chorvatsko. Počet lidí dostatečný pro udržení vlastní národní kultury.

Pomocná elita čítá 3 – 5%, jedná se tedy o řádově 40milionovou skupinu, tedy takové Polsko.

Hranice mezi oběma skupinami je neostrá. Mnozí vrcholoví manažeři kupují akcie. Ostatně, ti úplně nejbohatší jsou zároveň také aktivními manažery. Mnoho příslušníků pomocné elity studuje na stejných elitních školách jako příslušníci diskrétní elity. Když dcera obyčejného ředitele vyroste do krásy, může pomýšlet na sňatek až do těch nejvyšších kruhů (stačí připomenout, jak se Melinda seznámila s Billem). Ale to nejdůležitější je, že všechny spojují základní hodnoty a přístup k životu. Někdo má tři soukromé tryskáče a jiný je rád, když si může dvakrát ročně půjčit podnikové letadlo. Někdo má palác a jiný jen vilu v luxusní čtvrti. Ale oba mají stejný náhled na Donalda Trumpa, migraci, xenofobii dělnických vrstev, výchovu dětí, počet pohlaví a globální klimatickou změnu. To je něco, co elity spojuje, a co je odděluje od pracujících lidí.

Když k nim přičteme ještě lidi, kteří majetkově k těmto elitám nepatří, ale kteří o vstup horlivě usilují, máme nějakých minimálně 100 milionů lidí. Tak obrovská je současná slonovinová věž.

Spiknutí nebo zákonitosti?

Stejně jako u vrcholových fotbalistů, se nám nabízí dvě možnosti. Můžeme na novou aristokracii pohlížet jako na přísně centralizovanou skupinu, s nedílnými velitelskými pravomocemi a utajenou komunikací. Vše se děje proto, že to někdo určil. Nic není náhodné a nic není dáno „jen“ přirozenými zákonitostmi. Nebo můžeme sledovat dění uvnitř té skupiny, analyzovat trendy a snažit se pochopit obecná pravidla.

Ukázka první možnosti. Existuje skupina, která usiluje o zrušení hotovosti. Tato skupina má nějaké centrum, přijímá rozhodnutí, rozdává úkoly a řídí své služebníky. Postupně naplňuje nějaký plán, včetně harmonogramu, že – například – do roku 2030 mají ze světa zmizet hotová eura, do roku 2040 hotové dolary atd. Nebo může stejným způsobem třeba likvidovat tradiční rodinu nebo plánovat a organizovat masovou migraci do Evropy.

Druhá možnost je taková, že z tlaků na zvyšování zisků vyplývá nutnost omezovat či rušit hotovost. Téměř všichni příslušníci nové aristokracie o tom vědí. Všichni s tím tak nějak počítají. Všichni ten trend podporují a snaží se jej využít.

Čtenář by na první pohled řekl, že rozdíl je bezvýznamný. Jenže on vede k opačným prognózám. Stačí připomenout spory z poslední doby a události, které jsou před námi.

  • Bude Donald Trump prezidentem další čtyři roky?

  • Skončí epidemie do konce roku 2020?

  • Povede masové očkování k radikálnímu snížení nákazy?

  • Bude mít zavedení mobilních sítí 5G dramatické negativní účinky za zdraví obyvatel?

  • Budou karanténní opatření pokračovat i po masovém očkování?

  • Dojdou rusko-americké vztahy až k otevřené válce?

Ve všech případech tomu bylo tak, že zastánci teorie centrálního řízení předpovídali opak toho, co nastal. Zpětně pak žonglují slovíčky, že to vlastně mysleli jinak, případně triumfují efektními frázemi typu „rozdíl mezi konspirací a skutečností jsou tři měsíce.“ Jenže slogany vhodné pro reklamní kampaně nevedou k hlubšímu pochopení reality.

Horší je ale je, že lidé podnikají přesně opačné kroky a podporují přesně opačné strategie. Je islám hrozbou? Probíhá střet civilizací? Pokud věříte, že vše je řízenou tajnou skupinou boháčů, potom vás pouštní bojovníci ani ideologie islámu příliš neohrožuje, protože ta skupina to drží pod kontrolou. Mám se nechat očkovat? Tradičně by člověk rozhodl tak, že srovná různé míry rizika. Jestli je ale svět řízen tajnou skupinou, pak ta skupina určitě zfalšovala veškeré statistiky.

Svět bez kladných hrdinů

Naše dnešní situace je poměrně nepříjemná v tom, že pohled zaměřený na zákonitosti (dříve se používal výraz „racionální“) začíná být postojem menšinovým. Mainstream je ovládán fantazijně-konspiračními teoriemi, podle kterých je společenské dění řízeno Vladimírem Putinem, druhou stranu zase sytí servery typu Aeronet a Protiproud (a řadou menších), jejichž komentátoři jsou si jisti naprostou neomylností a žádný rozpor s fakty je nemůže zviklat. Vlastně jen Nová republika (většinou), Časopis Argument a komentáře Institutu Václava Klause se drží standardního racionálního myšlení. A jednotliví autoři napříč publikacemi.

Nicméně, nenechme se odradit a pokusme se ukázat, jak by takový nekonspirační pohled vypadal. Co ukáže jiného?

Vezměme třeba farmaceutický průmysl. Odvětví ovládané globálními kolosy, jejichž manažeři řeší pouze svoje bonusy. Morálka nulová, smysl pro odpovědnost nulový. Jenže vedle toho existují také predátorské právnické firmy - většinou rovněž globální. O jakékoliv morálce nelze mluvit ani zde. Predátorští právníci žijí jen tím, na koho je možné podat žalobu a kolik se z něj dá vyrazit. A vedle toho existují reklamní agentury a agentury public relations. V zásadě totéž. O televizních stanicích a dalších velkých médiích se ani nemusíme šířit.

Manažeři všech těch organizací jsou příslušníky nové aristokracie. Všichni mají podobné povahové rysy. Všichni sdílejí stejné pohrdání nižšími třídami. Ale to neznamená, že mezi nimi neprobíhají vzájemné zápasy.

To se třeba stane, že predátorská právnická firma napadne korporaci s tím, že nějaký lék má skutečně nebo domněle skrývané vedlejší účinky. Ve hře jsou miliardy. Soupeři se do sebe pustí naprosto nemilosrdně. Každá ze stran najme nějakou firmu na ovlivňování veřejného mínění. I mezi nimi probíhá zápas. Ten může mít různé výsledky:

  1. Buď se k nám dostane historka o tom, že zlá korporace svými léky zabíjí lidi a ušlechtilí právníci zjednávají spravedlnost. Čteme dojemné popisy údajných obětí jedovatého preparátu.

  2. Nebo se k nám dostane historka o tom, že ušlechtilí vědci z korporace zachraňují životy a zlí právníci jim to kazí. Čteme stejně dojemné popisy údajných obětí toho, že se lék k lidem nedostal včas.

Pro nás jakožto běžné čtenáře je důležité si uvědomovat dva aspekty.

Za prvé. Obraz reality, který se nám nabízí, je výsledkem manipulace. Na místě je zdrženlivost. Kdo si chce udělat skutečný názor, nechť jde do odborných publikací a pokusí se prokousat klinickými studiemi. Ani pak nebude mít plnou jistotu, ale určitý vhled snad ano.

Za druhé. Obě strany sporu chodí do stejných restaurací a stejných klubů. Možná si tykají a možná jezdí na dovolené do stejných destinací. Mají stejný vkus a stejné politické názory. Občas dokonce sdílí byt a lože. Nebo se aspoň potkávají na stejných večírcích. Podobně jako vrcholoví fotbalisté z konkurenčních klubů. Mezi oběma stranami samozřejmě také probíhají přestupy. Právník, který drtí korporaci, v ní možná bude příští rok komerčním ředitelem.

Prohnilí proti prohnilým

Stejně členitý obraz nám nabídne pohled na covidovou epidemii (nebo falešnou covidovou epidemii, chcete-li).

Omezení pohybu neuvěřitelně zvýšilo zisky přepravních firem, zásilkových obchodů a dalších podniků na ně navázaných. Stejně tak vyrostla on-line zábava a další obory. Je tedy v jejich zájmu vše co nejvíc prodlužovat.

Jenže na zábavní průmysl, cestovní ruch a další obory dopadla stejná opatření zničujícím způsobem. To se týká i třeba výrobců letadel a tisíců jejich dodavatelů. Firma Boeing ohlásila nejhorší výsledky za posledních 50 let a musela zastavit řadu rozvojových projektů. Airbus je na tom podobně.

Máme tedy dvě skupiny příslušníků nové aristokracie, jejichž zájmy míří opačným směrem.

Podobně můžeme sledovat zápas tabákového průmyslu proti průmyslu zdravého životního stylu nebo zápas tradiční energetiky proti firmám vydělávajícím na boji proti (domnělé či skutečné) globální klimatické změně.

Kromě toho zuří nelítostný konkurenční boj mezi firmami působícími ve stejném odvětví, a stejně nelítostný konkurenční boj uvnitř firem. Obecně platí, že ti, kdo něco vyrábějí, jsou slabší než ti, kdo prodávají, domlouvají a komunikují, ale nemusí tomu tak být vždy.

Totéž platí i ve farmacii. Jsou skupiny, které vydělávají na očkování, a tudíž ho prosazují. Ale jsou skupiny, kterým očkování kazí byznys, protože pak prodají méně léků, medicínských přístrojů a pomůcek. A další skupiny, které prodávají vitamíny, a tudíž zase prosazují prevenci. Velmi často se jedná o divize stejných korporací. Výrobci očkování zase soupeří mezi sebou. Všimli jste si, kolik je v tisku článků o vedlejších účincích vakcíny? A všimli jste si, že téměř výhradně varují před těmi, kdo kazí cenu? Očkování u Johnsona vyjde na desetinu toho než u Pfizeru. Je to náhoda? A je náhoda, že úřady zasahují téměř výhradně proti levným vakcínám? Odpověď zní, že můžeme mít různá podezření, ale spolehlivou odpověď se nedozvíme.

Ale vedle toho je tu jasný trend. Ti nejbohatší dále bohatnou. Majetky této vrstvy rostou o desítky procent ročně. Rostly před covidem, rostly během covidu a budou růst po něm. Ne proto, že by tito lidé byli pracovitější, užitečnější nebo kreativnější než ostatní. Bohatnou proto, že podmínky jsou nastaveny tak, aby bohatství přecházelo od obyčejných lidí k nim. Je lhostejné, zda se tomu říká zdanění, emisní povolenky nebo podnikové zisky. Pořád se jedná o převod těch stejných peněz z kapes soustružníků do kapes vrcholových manažerů.

Pod nohama slonů

Otevírá se před námi obraz světa, který je mnohem složitější než centrální řízení, ať už davoskou, bilderbergskou či jinou skupinou. A také chmurnější, protože v něm nevystupují žádní kladní hrdinové.

Ti dole si ale mohou všimnout toho, že občas je výsledek takového zápasu výhodný i pro ně. Je dobré toho využívat, ale také vědět, že je to dočasné. Právě o to by měly být vedeny diskuze. Měly by být vedeny racionálně. Výkřiky typu „myslíte snad, že to s námi korporace myslí dobře?“ by neměly být brány jako argument. Samozřejmě, že nemyslí. Ale nevyplývá z toho, že ta nebo ona strategie je lepší nebo horší. Stejná korporace mi ze stejné chamtivosti prodává vitamíny i očkování. Rozhodnutí je moje.

Můžeme si ale být jisti, že ať bude výsledek jakýkoliv, nová aristokracie jako celek na tom neprodělá. Buď vydělají na vakcíně nebo na lécích a vitamínech. Buď na cigaretách nebo na jejich zákazu. Buď na karanténních opatřeních nebo na jejich zrušení. Buď na lechtivých fotkách nebo na genderové cenzuře. Nesmí to být ale proti zájmům nové aristokracie jako vrstvy. Proto je nepřístupné vydělávat na ochraně hranic, zastavování migrace, podpoře místního podnikání nebo třeba ochraně hranic.

Co by je doopravdy poškodilo, by bylo vrácení aktivit na národní úroveň. Třeba obnovení národního výzkumu a vývoje očkovacích látek. Místní vědci by samozřejmě dál četli zahraniční časopisy, přispívali do nich, jezdili na mezinárodní konference, a možná by si občas sáhli na zahraniční grant. Ale know-how by zůstalo u nás, pod národní kontrolou. Výsledek takového výzkumu by byl důvěryhodnější než dosud, i kdyby Piráti posílali udavačské dopisy do Bruselu třeba každý den.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (144 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

"....Kritériem by mělo být, který z pohledů dává lepší předpovědi. Dokáže předem uhádnout více výsledků ten, kdo sleduje jednotlivé hráče, detailně pozoruje jejich styl hry, všímá si formy a strategií jednotlivých trenérů? Nebo toho víc uhádne ten, kdo dění na hřišti ignoruje, ale sleduje obchodní operace mezi šíbry? Pomůže nám víc zpráva o zdravotním stavu Tomáše Součka nebo informace, kteří magnáti společně hráli minulý víkend golf? U fotbalu je to jednoznačné, navrch mají předpovědi těch, kdo sledují dění na hřišti. ..."

Větší naivní blbost by člověk asi marně někde hledal.
Pokud tedy nemá autor těchto vět " hřištěm" na mysli golfové hřistě. Ovšem i tak - bylo by zapotřebí informace o tom, jak se tam domluvili. Přesně, co bude v 30. minutě, co v 60. minnutě a co na konci. Ovšem kdo by potom sponzoroval, respektive vlastnil ty ligy ? Když by všecky sázkovky zkrachovaly ?
I v našem tisku se objevila před časem informace, ,že díky stopnutí fotbalových "soutěží" (o co se tam vlastně soutěží ?...o prachy sázkařů ?!??) coronavirem, přicházela italská mafie o několik miliard euro.....

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

In reply to by Rodinné Štěstí (neověřeno)

Trvalý odkaz

jsem seděl jedno pěkné dopoledne v předzahrádce golfové restaurace na Ostravici, bylo bezvětří a naprosté ticho. V dálce pracovali 2 golfisté a přes značnou vzdálenost byl slyšet jejich rozhovor. Bavili se o dotačních miliardách. Jenom jsem nezachytil, zda byli příjemci, nebo donátoři.

Průměrný počet slepic: 4.2 (11 hlasů)

Už jen rozpoznat co bude , z hlediska pracujícícího golfisty, výhodnější - zda dávat (ze státního), nebo brát (ze státního).
Proto také jich na golfovém hřišti pracuje více, aby si to ujednotili.
Je to vlastně těžká kolektivní práce, principialně obdobná kolektivní práci za realsocíku (centrální byrokratický kapitalismus sovětského typu) , individualní výnosy jsou však nesouměřitelně vyšší. Leda by někdo pověřený odposlouchával, ale i to je kolektivně řešitelné.

Průměrný počet slepic: 4.6 (11 hlasů)

obchody. Je to ideální prostředí, kde se dělí koláč.
Klid, pohoda, možnost soustředění, čas na promýšlení odpovědi a následků.
Naprostý rozdíl od jednání v kanclu s hordou právníků a manažerů u stolu.
Na greenu se dohodly základy a každej " vlastník" po návratu do kanclu zaúkoloval svůj řídící tým se zadáním dohodnutého výsledku.

Průměrný počet slepic: 3.5 (4 hlasů)

„Bavíme se na večírku/ na golfu/ a chudina u PC na fotkách,“

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

Když nevíš, tak možná někdo jiný se ozve....

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Nevím, proč to stavět buď a nebo. Samozřejmě lidé té určité vyšší vrstvy mají nějaké společné zájmy, podléhají módním trendům a touze po dalším navýšení příjmu, jsou zatíženi hypotékami, závislí na svém vysokém životním standardu atd. To ale nevylučuje, že skupina miliardářů má nějaké dlouhodobé cíle. A tím netvrdím, že by snad ovládali celý svět, spíš je těch skupin víc ve vzájemné konkurenci z různých zemí a kultur a náboženství. Pro takovou skupinu není problém tu vyšší třídu top managerů a šéfredaktorů ovlivňovat vytvářením módních trendů, vydáváním zpráv o politice ze svých think tanků, výběrem komu dají dotace a komu ne, povyšováním atd. I takovou korporaci jde ovlivňovat bez toho, aby toho klíčového hráče někdo znal. Manageři poboček dostanou oběžníky, jak mají pobočku provozovat, ale nevědí, kdo je píše pro správní radu. Nižší zaměstnanci jen uvidí, že šéf pobočky oznámil, že pravidla se mění. Maximálně budou proklínat šéfa, ale už nedohlédnou dál až těm pisatelům oběžníků. Proto je pravda mezi oběma možnostmi. Není to ani zcela neřízený proces, protože politici, investoři, mediální kapitáni se potkávají na různých ekonomických, kulturních, ekologických politických fórech. Není to ale ani 10 pánů, kteří řídí každý pád lístečku ze stromů na celém světě. I za kovidu mají ti nejvýznamnější lidé v USA jiné zájmy než ti v Číně a ještě jiné ti v Rusku. Výjimečně se mohou na chvíli shodnout na společném cíli jako je zabránit jaderné válce, ale ve většině věci jsou si konkurenty. To už bylo ve středověku tajné dohody mezi králi, šlechtou a intriky některých církevních pánů. Ani tehdy sedláci nemohli vidět všechny souvislosti. Neměli dost informací. Dnes mají lidé naopak až moc informací, nestíhají všecko číst a zjistit, kde je pravda. Někdy měly české země i štěstí, jako když Přemysl Otakar I. měnil strany, nechal si postupně potvrdit královskou hodnost od římského krále a později císaře, od římského vzdorokrále i od papeže. Kovid proto určitě nevypustily všecky skupiny po společném hlasování, ale možná jen jedna (omylem?) a pokusila se potom tím poškodit ty konkurenční, když už to uniklo z laborky nebo z netopýra. P. H. tvrdí, že se nedá napasovat jednání takové miliardářské skupiny do sociologických teorií, protože je nepravidelné, ale to bylo vždy, že různé vrstvy společnosti měly různé zájmy, to se dalo zjistit a popsat, vysvětlovat a potom se stalo něco nečekaného, zemřel král předčasně, jeho nástupce z osobních důvodů vyměnil skoro všechny rádce a ministry, nakonec překvapivě změnil spojence, i když předtím všichni tvrdili, že taková změna je nemožná, že by nedávala smysl. Ani smysl mít geopoliticky nemusela, mohla stát oslabit, ale nový král ho chtěl vidět z nějakého svého pocitu. Například to bylo rozhodnutí cara Petra III. uzavřít mír s Fridrichem Velikým proti vůli šlechty, i když pro Rusko by bylo výhodnější Prusko obsadit a donutit kapitulovat.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

Já bych každou myšlenku nepodepsal. Je to jen pohled z velké dálky někoho, kdo stojí mimo a tedy zkreslenou optikou. Dle Vidlákova levicového naturelu (nemyšleno zle).
Dle pohledu z obrácené strany se dá konstatovat, že na těch dole, zas až tak moc nezáleží. Pokud dostanou za svoji práci dobře zaplaceno (chléb a hry), tak je to OK. Nositeli pokroku (a o to jde) jsou ti úspěšní miliardáři. Ti posouvají svět dál (v dobrém i ve zlém). Můžete s tím nesouhlasit, ale to je tak vše.
Ano, hrajeme jen hru na demokracii. Kdyby ta mohla něco radikálně změnit, tak by již nebyla. Tváří se, že je, ale není. Manipulace a zase jenom manipulace.

Na závěr kontrolní otázka pro Vidláka: Kdo u Vás v rodině rozhoduje? Třeba o tom kam na dovču, zda opravit střechu, pronajmout pole, koupit nové auto a jaké, koupit traktor, koupit antracit, ... ? Demokratická volba všech nebo si pán domu protlačí svou?
Tím jsem chtěl naznačit, jak by dopadala všelidová hlasování na témě vystoupit z EU, omezování/neomezování u Covidu, výše daní, minimální mzda, minimální důchod, ...

Průměrný počet slepic: 2.9 (9 hlasů)

A zároveň si odpovím, drtivá většina by hlasovala podle svých KRÁTKODOBÝCH (a to je ten průser) POTŘEB a výhod. V případě automatického zrušení dluhů a exekucí by ti co dluží a mají exekuce (+ dobráků co to myslí vždy dobře) hlasovali pro oddlužení, ohledně razantního zvýšení důchodů hlasovali důchodci a skorodůchodci pro, ohledně dvojnásobné mzdy by zaměstnanci byli pro, ...

Průměrný počet slepic: 4.5 (4 hlasů)

pro ETA, když už si odpovídáte tak si zkuste odpovědět na otázku proč jsou odsouzení ve výkonu trestu pouštění na podmínku po půlce domů. Odpověd je jednoduchá je to výhodné pro většinu kolem a tohle dosadte za exekuce ,důchody,platy.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

...volební masy.... - to je všecko jen taková jakási rodina. Rozhoduje tam pán domu.

Souhlasím s tím, že nositeli pokroku jsou ti úspěšní miliardáři, pokud tedy ale za pokrok považujete i světové války a pod.
Jen malilinkatá technická - např. Mendel, Kristus, Kepler, Komenský....ale i Watt nebo Edison či další jiní - žádnými miliardáři nejprve vůbec nebyli, ba někteří ani posléze. To je ale asi tak vše co se s tím dá dělat. tedy malinko technicky poznamenat.

Vy byste mohl vyučovat hned teď, na plný úvazek a z fleku předmět " politické prognozy všeho druhu" , například na nějaké z četných politologických kateder.
Nebo aspoň zvěstovat z kazatelny, např.katolické. O nedělích.
Plat by byl v obou případech stejný, však má se odměňovat dle společenské užitečnosti práce. Záruky omezené, to je jasné.

Hezký den.

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)

Aplikovat demokracii na malé kolektivy velikosti rodiny je absurdní. V těch se rozhoduje jinak a lépe. Demokracie má smysl až u skupin nad více stovek. A má také horní mez, kde už se lidi nedokážou dohodnout skoro na ničem. Už EU nelze řídit demokraticky, natož celý svět. A samozřejmě se demokratické postupy aplikují jen na některá rozhodování. Navíc každá demokratická společnost má parazity, co ji poškozují. Demokracie je někdy docela dobrý nástroj a v jiných poměrech je k ničemu nebo dokonce škodlivá. Jen debil si ji vytkne jako nejvyšší cíl svého snažení.

Průměrný počet slepic: 4.4 (10 hlasů)
Trvalý odkaz

Podle mně, charakterizuje tyto lidi namyšlenost, nafoukanost. Což je známka hlouposti. Protože, když o někom řeknete, že je náfuka, současně říkáte, že je to blbec. Chytrý člověk totiž ví, že nemá být na co namyšlený.
Tito lidé se vyznačují pohrdavým postojem vůči každému, kdo je (podle nich) na nižším stupni společenského žebříčku.
Moje sestra mě kdysi citovala výrok sekretářky jejího ředitele, že: „má auto v opravě a tak musela jet do práce sockou!“, čímž myslel MHD. Kráva!
Těmto lidem je společný pohrdavý postoj k lidem, kteří se živí manuální prací. To nemusí být, třeba kopáč nebo automechanik, ale i počítačový technik, který se ohání šroubovákem. Musím, bohužel, konstatovat, že k těmto lidem patřili i moji rodiče. Můj otec byl neskutečně manuálně levej a ještě se tím pyšnil. Podle něho to z něj dělalo lepšího člověka. Protože „za první republiky si člověk na všechno zjednal!“. A moji matku tím vytáčel do bílého žáru: „ jo, ale první republika je už třicet (čtyřicet) roků pryč!“.
Podskupinou jsou ti, kteří mají stejně pohrdavý postoj k lidem, kteří nemají vysokoškolský titul.
Vybavuju si výrok jednoho známého lékaře, který mému otci (táta byl potravinářský chemik, průmyslovák) řekl, že nechápe jak to, že lidi bez titulu z toho nemají mindrák. Blbec!
Další podskupinou jsou vysokoškoláci (nejčastěji absolventi UK) s pohrdavým postojem vůči inženýrům. Jsem elektrotechnik a už jsem se s tím několikrát setkal.
S dalšími podskupinami nemám osobní zkušenosti. Snad jen vzpomínka na na jednu rozvedenou učitelku, kterou jsem se kdysi pokoušel sbalit. Byla vdaná za nějakého hudebníka v nějaké nicotné kapele. Vyprávěla, že to s ním bylo těžké: „Co to děláš, vždyť tohle není normální!“
„No a co? Umělci nejsou normální lidi!“
Oni tu svoji vyšinutost berou jako mimořádnou kvalitu, hodnou zvláštního respektu a uctívání.
Jsi exhibující „umělec“, nebo buzna, která si myslí že je zneuznaná? Media hlavního proudu, se už o tvoji popularitu postarají! Příkladů bezpočet. A systém je nastavený tak, že tohle všechno lopaty musí živit.
Ale platí, co jsem napsal na začátku: Namyšlenost je známka blbosti. A je ůplně jedno kolik máte titulů před nebo za jménem. Jestli jezdíte s MHD či chodíte pěšky a nebo si vozíte zadek v bouráku se šoférem!

Průměrný počet slepic: 4.6 (17 hlasů)
Trvalý odkaz

O výsledcích zápasů fotbalistů rozhodují sázkové kanceláře.
Nastupující aristokracii řídí banky.
Téma nepodmíněný příjem a do toho navýšení domovní daně,tak jak to může dopadnout.

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)

20% děcek vyhodit od státní maturity,aby byla vrstva mladých,co nemají vůbec nic. Lepší je co znáš než co máš,tak aby na to ani neměli papír

Průměrný počet slepic: 3.2 (5 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

vyhrála jste soutěž o nejblbější dnešní příspěvek.

Průměrný počet slepic: 1.8 (5 hlasů)

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tasil jste trumfa.

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

jak lidi mají různé názory.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Sázkovým kancelářím je to jedno, kdo vyhraje, zisk mají v obou případech stejný. Kurz počítají podle vsazených peněz na tu či onu stranu, tak že jediné co musí udělat je dobře nasadit počáteční kurz a zbytek už je jen automatická trojčlenka (zjednodušeně).

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

Příklad, nijak vzácný : favorit výhra kurz 1, 2 m vsazeno v agregátu 20 mega....remíza kurz 5 vsazeno 300 tisíc...favorit prohra kurz 12 vsazeno 100 tisíc (plus kurzy 10, 02, 12...ale to je okrajové)
Plus samozřejmě řada dalších sázk. příležitostí na průběh tohoto zápasu, tam obdobně. Plus kumulativní sázky.
Favorit prohraje (nebo remizuje, ale zjednodušíme to) : sázkovka (zjednodušeně) bere cca 20 mega (minus max 1, 5 mega). Z jednoho zápasu získává přes 18 mega.
Takhle se dělají peníze pro podporu " sportu", což je , v případě se facto vlastnění celých soutěží sázkovkou minimálně obrovská afinita k systémové korupci.
Sázkaři loseři jsou navíc kriminalizováni, když to přeženou a vsadí všecka svá aktiva a prohrají. Což je absurdní - to oni jsou těmi skutečnými SPONZORY, měli by být uctíváni, jak papaláši, tak i těmi potetovanými dolarovými milionáři v trenýrkách.

Samozřejmě že jinde ztrácí, ale na VELKÉ (jistěže např. aktualní ME máznuté nebude, tady budou velké prodělky sázkovek) zápasy se sází hodně , na ty okrajové méně.

Průměrný počet slepic: 4 (3 hlasů)

Sázkový byznys musí fungovat automaticky bez lidského zásahu. Funguje to tak, že sázková kancelář chce např ze sázek 10%, na jedné strane se vsadí 100 na druhé 1000 to je 1100 celkem pro sázkovou kancelář 10% tj 110. Na výplaty má pak 90% tj 990. Kurz na jedné straně je pak 990/100 na druhé 990/1000. Podle toho jak přihazují se kurzy automaticky přizpůsobují.
Kdysi to u Vlka popisoval jeden insider. Základ je, že je toho tolik a tak rychlé, že to nemohou (snad kromě prvotního kurzu) vůbec dělat lidé, bo by to nestíhali.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

si ani okynko neotevres bez cipu, to je ten pokrok

--------------
Týdně nedokončíme kvůli čipům až pět tisíc aut. Máme stanovený strop, pak by se výroba musela zastavit, říká šéf výroby ve Škodě Auto

Až skončí náš rozhovor, tenhle díl okamžitě vracíme do výroby. Znamená pro nás jedno dokončené auto – říká Michael Oeljeklaus, šéf výroby a logistiky ve Škodě Auto. V ruce drží černou hranatou součástku o velikosti zhruba deset krát pět centimetrů. Aktuálně jde o jeden z nejvíce chybějících dílů v automobilovém průmyslu. Konkrétně tato plastová krabička, obsahující mikročipy, ovládá elektrické otevírání oken.

Na odstavných plochách v okolí škodováckých závodů i na letišti v Hradci Králové teď stojí více než 33 tisíc nedokončených škodovek a s každým týdnem toto číslo narůstá o další tisíce. I proto se budou minimálně do začátku celozávodní dovolené, která začíná zkraje srpna, rušit desítky směn, protože firma nemá dostatek polovodičů. Vyrábět vozy, které kvůli chybějícím dílům nejde dodat zákazníkům, nemůže donekonečna.
https://archiv.ihned.cz/c1-66943150-tydne-nedokoncime-kvuli-cipum-az-50…

------------------
Škodovácké závody v Kvasinách i Boleslavi výrazně omezují na dva týdny výrobu. Zaměstnanci se začali bát o místa, tvrdí odboráři

Část provozu ve Škodě Auto se od příštího týdne zcela zastaví. V Kvasinách čeká úplné zastavení výroby na týden celý závod. Také v závodu v Mladé Boleslavi se omezuje provoz na montáži i ve svařovně. Uvedl to ve čtvrtečním vydání týdeník Škodovácký odborář. Příčinou je nedostatek dílů s mikročipy, který trápí celý autoprůmysl. Bez nich nelze auta dokončit a dodat zákazníkům.

https://auto.ihned.cz/c1-66944520-skodovacke-zavody-v-kvasinach-i-boles…

Průměrný počet slepic: 4.2 (6 hlasů)

In reply to by prox (neověřeno)

Trvalý odkaz

Odkud nakupujeme čipy a další zboží? Jak je přepravujeme?
Díky nehodě v Suezu je zpoždění lodní přepravy, zjistěte si,
kolik tisíc lodních beden čeká jen v Číně na přepravu,
pokud tedy přístav kvůli covidu úplně, nebo z velké části nestojí.
Prý to ovlivní i vánoce.
Že bychom si čipy a další části vyrobili raději sami?

Průměrný počet slepic: 2.5 (6 hlasů)

Proc, ptate se proc ?

Proc stoji baliky v cine ? Cekaji na kontejnery z evropy a ameriky, ale protoze se nic z techto zemi do ciny neposila, tak prepravci nechteji vozit prazdne kontejnery zadarmo zpet

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

opět jsem se vyjádřila nepřesně - lodní kontejnery čekají v Číně na přepravu z Číny do světa,...

Zatím bez slepic

Lodní kontejnery čekají v USA na vyložení, které se neděje kvůli koronaviru a těžce nestíhají. Ty kontejnery potom chybí v Číně a následně v celém světě.
Ohledně čipů je situace poněkud jiná. Loni automobilky omezily objednávky a některé zrušily. Výrobci čipů se potom orientovali na a iphony a počítače. Většina čipů se vyrábí na Tchajwanu. Do toho jim tam přišlo pár přírodních katastrof, co jim odstavily výrobu. Postavit novou fabriku na čipy znamená 2 roky práce a investici asi 10-20 miliard USD.
Když automobilky letos přišly za výrobci čipů, že okamžitě chtějí podstatně zvýšit výrobu čipů, dost se podivily, když jim výrobci čipů sdělili, že jim čipy vyrobí, ale kapacitu výroby mají naplněnou výrobou pro iphony, počítače a jiné věci (protože čipy jsou dnes už snad i v rychlovarné konvici) a aby se automobilky zařadily do fronty. Na to automobilky nebyly zvyklé, protože s dodavateli zachází s brutálním a jednostranným tlakem, a najednou jim někdo sdělil, že pravidla platí i pro automobilky.
Není třeba za tím hledat nic složitého, stačí jen pár lidí, co u výrobců aut špatně plánují, a v globálním světě je o průšvih postaráno. Systém globálního obchodu je zkrátka natolik složitý a provázaný, že jej poškodí jakákoliv nečekaná událost.
Událost v Suezu byla sice nepříjemná a zablokovala dodávky z Číny na cca. 2 týdny, ale větší dopady to nemělo. To vlna mrazů -20°C na pobřeží Mexického zálivu v únoru (výrobní závody AP, HMD a kaprolaktamu v Texasu a Louisianě) měla daleko větší dopad a důsledky té vlny mrazů přetrvávají ještě dnes, i když se situace už skoro stabilizovala. Dosud byl nedostatek plastů, za 3 měsíce jich bude naopak přebytek.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Spekoši potřebují nahradit výpadky zisků, nedostatek je víceméně uměle vyvolán.
Polystyrén se nepřeváží na dálku, kdo by taky vozil vzduch, že....A vyrábí se z ropných produktů, tam rozhoduje cena ropy....a ta už byla před lety vyšší jak je dnes.
Hrabivost za tím stojí, nic víc.

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

Podle informací z Číny neodezněl.
A polystyrén si objednejte, uvidíte,...

Zatím bez slepic

Nedostatek plastů končí právě teď. Ještě v létě čekejme dozvuky, ale od září už jej bude dost, možná přebytek.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

In reply to by prox (neověřeno)

Trvalý odkaz

A zkuste sehnat polystyren na zateplení, krabice třeba na náboje,
a něco od železa,.... pokud seženete, vyhrál jste a tak porovnejte ceny, za jaké se to prodávalo
před měsícem a za jaké nyní,...
a pokud něco chcete přepravit lodí, tak si měsíc počkejte, až přijdete na řadu a přístav možná bude fungovat.....

Průměrný počet slepic: 2.2 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Investor Brůna: Zachraň si úspory, kdo můžeš!
Napsal/a Vladimír Brůna 22. června 2021

Zdražování téměř všeho žere úspory jako kyselina. Oficiální inflace kolem tří procent? Ale jděte. Jen si říkám, že to s tou statistickou fabulací už trochu přehánějí. Střadatelé logicky – a často až v panice – hledají, kam peníze mimo běžnou spotřebu zaparkovat.

Došlo to tak daleko, že lidem už dnes ani nevadí zoufale nízký výnos z drahých bytů, ale hlavně, že drží něco hmotného. Proto je pořád tak velká poptávka po bytech.

Dražší stavby? Spíš bezcennější peníze
Šedesát procent prodaných jednotek v Praze není pro vlastní bydlení, ale jako druhý, třetí či další byt. Poptávka žene cenu. Velký zájem přitom není jen výsledkem levných hypoték, které navíc už opatrně zdražují a banky je poskytují obezřetněji. Je výsledkem i oprávněných obav, že naspořené peníze se obracejí vniveč.
Paradoxní přitom je, že převodů na katastru je rok co rok stejně. Letos to vypadá, že jich dokonce bude i o něco méně. Trh se tedy nehýbe více, rozhodně se ovšem hýbe dráž.

Jeden z diskutujících čtenářů pod článkem o tom, jak za posledního půl roku, a zejména za poslední měsíc, raketově zdražily stavební materiály, trefně poznamenal: dřevo, polystyren, jekly nejsou dražší o 40 až 150 procent, to jen o tolik klesla hodnota peněz.
https://hlidacipes.org/investor-bruna-zachran-si-uspory-kdo-muzes/

Průměrný počet slepic: 4.9 (8 hlasů)

ANO, už je líp.

Průměrný počet slepic: 1 (5 hlasů)

Anonym.
Už bylo líp a co nás čeká,budou mnozí zírat,kam nás přivedli naši současný přátelé,spíš protektoři.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

Rád přispěji.
Premiér Babiš je nově uváděn jako skutečný majitel Agrofertu. Ministryně spravedlnosti Benešová ale odmítá střet zájmů řešit. „Všichni jsou tu alibisti, nejradši by to všichni hodili na ministerstvo, abychom to centrálně posoudili,“ říká. https://denikn.cz/648582/vsichni-tu-jsou-alibisti-at-si-babisuv-stret-z…

Průměrný počet slepic: 1.4 (9 hlasů)
Trvalý odkaz

Můžu klidně napsat,to není elita,ale jelita a také o své bohatství rychle přijdou,tak jak k němu rychle přišli.

Průměrný počet slepic: 3.5 (4 hlasů)

Oni už nevěří ani na to ucho jehly a velblouda.
Myslí si, že i do Božího království vede čtyřpruhá dálnice a jezdí se tam kamiony narvanými zbožím, bez nutnosti platit clo.

Platon spatřoval vekou výhodu bohatství v tom, že umírající bohatec má nesouměřitelně vyšší možnosti jak kompenzovat křivdy, které na zdejším světě napáchal jiným.
Neskaj se už ani na tohle nehrá, dědici by takového nechali hodit do hromadného hrobu nebo rozpustili v kyselině sírové.

Leda kdyby vědci prokázali, že peklo existuje.
To by byly fronty - před finančákem, před ministerstvy, před nemocnicema, před kostely, před bankama (tam by se stála fronta směrem zevnitř)....davy s plnými kufry peněz, směnek a různých kupních a převodních smluv. Místa ve frontě by se ale prodávala (co kdyby to jeden nestihl ?) , tedy zase nespravedlnost.
:-D))

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Průzkum: Babiš znovu v čele
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Pruzkum-Babis-znovu-v-cel…
----------------
jen tak dál Piráti:

Drazí Piráti? Vyšší daně ano, řekl kandidát na ministra
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Drazi-Pirati-Vyssi-dane-a…

Průměrný počet slepic: 3.2 (9 hlasů)

In reply to by Maneca (neověřeno)

Trvalý odkaz

Řekl, že tuto myšlenku nemá cenu prosazovat, protože je moc radikální.

Průměrný počet slepic: 2.4 (8 hlasů)

"....
Posvítit by si chtěl i na lidi, kteří si v minulosti koupili parcelu, ale už s ní dlouho nic nedělají a jen sledují, jak roste její cena. Nestaví zde dům a parcela tak zůstává z pohledu pirátského radního nevyužita. Nebo na pozemku postavili byty, ale ty nepronajali, ani je neprodali.

„V tom druhém případě by asi pomohlo zdanění založené na hodnotě nemovitosti (myslím, že se tomu běžně říká ‚land value capture‘) – pak by se majiteli moc nevyplatilo dlouhodobě držet pozemek, který může být lépe využitý,“ vysvětlil Zábranský.

Podle Zábranského je to věc k diskusi a radní je přesvědčen, že tento model stojí za zvážení. Vyšší zdaňování majetku je podle něj na západ od našich hranic běžné a mohlo by být kompenzováno např. snížením zdanění práce.

Průměrný počet slepic: 3.3 (7 hlasů)

Vy si dokážete představit pražského piráta, jak PO VOLBÁCH diskutuje s nepiráty - a pokud ano, že pak přihlédne k jejich názorům ??
Já psal kdysi sci-fi povídky, ale tak bohatou fantazii nemám!
(Jestli Vy ano a myslíte to vážně, pak mezi hřiby moc velkou kariéru neuděláte.)

Průměrný počet slepic: 4.7 (12 hlasů)

Ale já jsem jen napsala:

"jen tak dál Piráti".

Já jsem přece netvrdila, že Piráti budou něco prosazovat - co mi to podsouváte? Každý ať si přečte názory pirátského kandidáta na ministra a udělá si sám představu, co chtějí.

Průměrný počet slepic: 4.2 (6 hlasů)

...kritizoval i Silvio Gesell, říkal, že bez znárodnění půdy by se nedala uskutečnit reforma finančního systému.
Jiní zase tvrdí, že společné vlastnictví půdy zakládá skutečný vlastenecký (vlast - vlastnit ?) vztah k dané společnosti, danému státu. Zjednodušeně řečeno - proč by se měl někdo, komu půda nepatřila, nepatří a patřit nebude , proč měl by kvůli ní (a tedy kvůli někomu, koho vůbec nezná) nasazovat krk ve válce ? Nebo jinak obětovat se. To je nelogické i neetické (přesto se to masově dělo, děje a bude dít).
Uvažoval ale o náhradě, ne tak vyčůrané jak B. Wootton (znárodněným poskytnout 100 % tržní ceny, ale postupně je 100 % zdanit)...půda by se pak za rozumnou cenu dlouhodobě pronajímala, to by jednak zablokovalo spekulanty a jednak oživilo stavební výrobu, zemědělství....mimo jiné.

V daném pirátském schématu jsou ale logické i etické díry, jednu jsem zmínil výše. Jedna z těch dalších vyplývá z tradičního to antievropanství - z paušalizujícícho fašismu, místo pythagorejské parametrizace a rozlišováni, bývají objekty zvrhlých choutek grázlů a rozmarů pitomců házeny do jednoho pytle, není rozlišeno např. mezi člověkem, který nemá peníze a tak mu pozemek leží leta ladem, až posléze tam nechá natáhnout sítě, nebo ho oplotí atd atd....a mezi spekošem, který jen kalkuluje. Říkají tomu " zákony".

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

kdo vlastní půdu by si ji měl ze zákona sám sekat. A bylo by po problémech s landlordy.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

před 1 hodinou
Nedávný masakr v Burkině Faso spáchaly děti ve věku 12 a 15 let

Většina ozbrojenců, kteří na začátku června v Burkině Faso zabili přes 130 lidí, byly děti ve věku od 12 do 15 let. Oznámila to s odvoláním na OSN a místní vládu agentura Reuters.

Skupina ozbrojenců v noci na 5. června zaútočila ve vesnici Solhan na hranici s Nigerem, postřílela civilisty a vypálila domy. Šlo v Burkině Faso o dosud největší akci radikálů hlásících se k teroristickým organizacím Islámský stát a Al-Káida.

Vládní mluvčí Ousseni Tamboura řekl, že většina útočníků byly děti, na což rychle reagovala OSN. Dětský fond OSN UNICEF ve svém prohlášení uvedl, že "s rozhodností odsuzuje verbování dětí a dospívajících do nevládních ozbrojených skupin". "Je to závažné porušení jejich základních práv," uvádí se v prohlášení.
Zdroj: ČTK
-------
Bude třeba založit neziskovku, která vysvětlí dětským připrchlíkům, že masakrovat a vyvražďovat je fuj a ee....
(Výjimku by mohla OSN povolit jen v preventivní obraně proti českým xenofobům, kteří jim nebudou chtít poskytnout ubytování).

Průměrný počet slepic: 3.4 (9 hlasů)

Školačky se učí střílet a házet granáty. Putinova Mladá armáda má dobýt i Krym
Putin dal svolení k zakládání speciálních vojenských škol pro dívky. Další bude na Krymu.Školačky z vojenské akademie v Moskvě.Školačky z vojenské akademie v Moskvě.Ruský prezident Vladimir Putin a ministr obrany Sergej Šojgu.
Autor: Darina Jíchová - 26. února 2018 • 16:35
Ruský ministr obrany a blízký spojenec prezidenta Vladimira Putina Sergej Šojgu chce nechat zřídit speciální vojenské základní a střední školy pro dívky na Krymu. Podobné instituce už v Rusku existují. V „Putinových“ vojenských akademiích se dívky ve věku od 10 až do 17 let učí střílet, vařit, zneškodnit teroristu, ale třeba i šít. Školy mají přísný režim, dívky nesmí nosit make-up a zavolat s rodinou si můžou jen na pár minut. Kritici zařízení přirovnávají k Hitlerjugend, informoval v pondělí list Daily Mail.

Vláda je připravená otevřít další instituce, kde se školačky kromě běžných předmětů učí, jak střílet ze zbraní i to, jak zacházet s ručními granáty. Za nápadem zvýšit počet vojenských škol pro dívky stojí ministr Šojgu, který navrhl, že nové instituce by mohly být zřízeny na původně ukrajinském poloostrovu Krym, který Rusko v roce 2014 anektovalo.
Ruská Mladá armáda vznikla v květnu roku 2016 a o hnutí je obrovský zájem, za necelé dva roky se k ní přidalo 192 tisíc dětí. Organizace zřizuje jak vojenské tábory, tak i školy.

Průměrný počet slepic: 2.9 (12 hlasů)