Poslední stéblo

Inzo, už v minulých komentářích jsem psal, že v mnoha ohledech se s vámi shodnu. V čem se ale evidentně naprosto lišíme je pohled na to, co by Palestinci měli dělat nyní. Já vůbec nerozporuji, že vznik Izraele byl pro Palestince katastrofou, byl nespravedlivý atd. To vše je pravda. Jenže je to 80 let.

Zdůraznil bych, že války je třeba umět vyhrávat, ale na druhé straně je důležité umět i prohrát. Prostě, když nemám nejmenší naději na vítězství, je třeba se s vítězem nějak domluvit. Je jasné, že podmínky nebudou takové, jaké bych je chtěl mít, ale to je prostě daň za prohranou válku. Palestinci zjevně to druhé nezvládli (a nezvládli samozřejmě ani to první). Stále si hýčkají pocit nespravedlnosti, ale takových národů na světě je. Co třeba Finové, které CCCP přepadl a zprvu je chtěl připojit jako další sovětskou republiku? Jen díky tvrdé obraně si Finové vymohli lepší podmínky, ačkoliv přišli o druhé největší město atd. Samozřejmě, mohli bojovat dál, udělat partyzánské hnutí, teroristické útoky atd Myslíte, že by si polepšili? I Němci po II sv.v. přeci nemuseli přijmout mír, mohli realizovat plán s Wehrwolfy na teroristické akce - ovšem jak dlouho myslíte, že by to spojence „bavilo“, než by sáhli k drastickým opatřením? Prostě, Palestinci nemají šanci na vítězství, jejich jedinou nadějí je akceptovat izraelské podmínky, které určitě budou tvrdé, ale povedou ke vzniku jejich státu. Na nějaké „právo na návrat“ mohou rovnou zapomenout. Bohužel, prohráli válku a v celých lidských dějinách se bralo jako samozřejmé, že vítěz si diktuje podmínky a poražený se musí podřídit.

Je přitom psychologicky zajímavé, že zdejší oponenti Ukrajiny včetně Vidláka ji vyzývají, aby se vzdala a přijala ruský diktát, protože stejně nemá šanci zvítězit, ovšem u Palestinců je přesně stejná situace nevede k stejnému závěru. Za sebe si myslím, že Ukrajina má stále šanci ubránit solidnější podmínky, než jim Rusové zatím nabízejí (v podstatě to je bezpodmínečná kapitulace), zatímco Palestinci nemají šanci žádnou. Nemyslím si ani, že by mohli zvítězit „dělohami svých žen“. Taky hrozí, že sice tyto dělohy budou fungovat skvěle, ale nová palestinčata už se nebudou rodit v Palestině.

Mimochodem Inzo, s několika rozumnými Palestinci jsem se zde v Evropě bavil. Víceméně uznávají, že Hamás je mafie, grázlové největšího kalibru, a jedinou šancí Palestinců je akceptovat co nejdříve izraelské podmínky. Nejsem si ovšem jistý, zda je toto názor většinové palestinské společnosti, která je schopna se radovat z masakrů, které jsme viděli před týdnem.

Rajchl neuvedl, odkud se ta dvojjazyčná tabulka - bez nájmů - vzala. Sám ji určitě nespočítal.

Považuji takové prezentování faktů za nejlepší způsob, jak podkopat svou důvěryhodnost :-)

A úplným nesmyslem je uvádět průměr v haléřích, když odchylka bude kolísat přinejmenším v desítkách korun.

Závěr: naprosto nedůvěryhodná fušeřina :-)

jste dostal 205 000 Kč které nám odebral stát, aby jste měl elektřinu tam, kde už ji stejně máte. Píšete, že se vám to nezaplatí, a nám, co se na ty dotace skládáme samozřejmě tuplem ne. Navíc máte krám, který se může porouchat a dokonce způsobit další škody. Po životnosti z toho bude nebezpečný odpad. Úžasné!

.. a protože jsou zapojeny do série, tak je třeba, aby VŠECHNY "koukaly" stejným směrem, dopadalo na ně STEJNÉ množství světla. Když třeba máte dům orientovaný osou sever - jih, a sedlovou střechu, tak jednu sadu panelů namíříte východ, ta nastartuje a dodává dopoledne, a druhou sadu panelů umístíte na západ, kde máte zase vrchol výroby odpoledne, máte tak vlastní elektřinu po větší část dne. Pokud je dům orientován z východu na západ, tak všechny panely směrujete na jih.

Jednotlivé panely jako je ten, o kterém hovoří INZA, dávají napětí zhruba od 40,5 do 49,5 V, v závislosti, jak jsou osvíceny Sluncem, jak moc či málo jsou ohřáté, a jaký proud je z nich odebírán. On totiž panel přemění z dopadajícího světla na elektřinu jen něco málo přes 20%, zbytek se přemění na teplo, a to se musí z panelu odvést. Čím je panel teplejší, tím méně elektřiny vyrobí. Nejúčinnější je za zimních mrazů, kdy je schopen dodávat i 120% svého jmenovitého výkonu, tedy, pokud na něj vhodně svítí Slunce, a to je v zimě třeba jen hodina - dvě za den.

Tyto stringy (řetězy panelů) jsou připojen na tzv. MPPT regulátory, což jsou obvody, které hledají kompromis mezi proudem a napětím tak, aby panely dodávaly co největší výkon. Tento MPPT regulátor začíná pracovat zhruba při 200V a pokud je napětí vyšší než 800 - 850 V (podle typu střídače, předpokládám že máš buď GoodWe, Growatt nebo Solax) se naopak odpojuje, aby se nepoškodila elektronika střídače. Když dáte na string panelů hodně, tak se může stát, že v zimě, kdy je mráz, obloha bez mráčku a Slunce svítí přímo na panely elektrárna nevyrobí vůbec nic, protože panely dávají tak vysoké napětí, že je MPPT regulátor odpojí. Když jich zase dáte málo, tak po zastínění několika panelů klesne napětí stringu pod 180V a MPPT regulátor se odpojí. Návrh elektrárny na střeše je tak trochu alchymie, jsou na to drahé programy, je třeba mít praxi a selský rozum. Troufám si říci, že velká část elektráren je vyprojektována blbě, a mnohé jsou i blbě zapojeny.

Elektrárna musí mít vždy maličko vyšší napětí, než je napětí v síti, proto se také stává, že někde nedovolí připojení elektrárny s přetoky, (tzv. STANDARDNÍ PŘIPOJENÍ) protože už jich tam je mnoho. Pak je elektrárnu možno (za určitých podmínek) připojit v tzv. ZJEDNODUŠENÉM PŘIPOJENÍ,  kdy nejsou dovoleny přetoky do rozvodné sítě, tedy, všechna vyrobená elektřina se musí spotřebovat v objektu, nebo uložit do baterií. 

Nesouhlasím s tvrzením, že solární panely potřebují nějakou elektřinu ze sítě, aby mohly začít pracovat. Potřebují opravdu jen a pouze Slunce.

Generátory v malých vodních elektrárnách a ve větrnících se zase "opírají"  o rozvodnou síť, tedy, točí se o maličko rychleji, než je síťová frekvence a jsou rozvodnou sítí "přibržďovány", protože nedokáží "přetlačit" obrovské roztočené generátory ve velkých elektrárnách.

"Start do tmy" po Black-Outu mají u nás primárně menší vodní elektrárny. U Temelína je to pár přehrad Vrané nad Vltavou plus Slapy a Lipno. Tyto dvě, vlastně tři elektrárny také po speciálních linkách mohou dodávat Temelínu elektřinu na chlazení reaktoru, pokud by Temelím musel z důvodu Black-Outu přestát vyrábět, tak, aby nemuseli pálit naftu v záložních generátorech. Tedy, pokud by spadnula rozvodná síť, a všechny elektrárny by "popadaly" tak Vrané nad Vltavou "nastartuje do tmy", díky ní můžeme nastartovat Slapy, a můžeme začít budovat ostrovní systém, který se stále rozšiřuje tak, jak se k síti přifázovávají další a další elektrárny, a další další části rozvodné a distribuční soustavy. Startovalo by se buď z Vraného nad Vltavou nebo z Lipna.

Jak bude startovat "Dukovanský ostrov" nevím, mne zajímal ten Temelínský, bo jsem z Práglu :D

Pokud by nastal Black-out, tak by na našem území vzniknuly nejprve ostrovy okolo Temelína a Dukovan, a ty by se nakonec po vzájemném sfázování propojily. Má se za to, že pokud nebude poškozena rozvodná infrastruktura živelnou pohromou či teroristickým útokem, do 72 hodin pojede i poslední samota ve Šluknovském výběžku.

Těch 300 tisíc nazpět "nikdy" nedostanu

1 = měsíční zisk z prodeje se pohybuje kolem 1000 Kč, tj. min. 10 000 Kč ročně, tj. min. 200 000 Kč po dobu životnosti panelů

1 = (rozdíl kolik jste platil ročně za elektřinu před instalací a nyní) x 20 let ?=? 3 MWh x 6 Kč/kWh x 20 = min 300 000 Kč

tedy: 200 + 300 < 300  aneb kde se matfyzákovi vloudila chybička do kupeckých počtů?

Pokud píšete že máte denní spotřebu 15 kWh, tak pokud budu uvažovat jen 8 měsíců do roka a desetikorunu za kilowatu, tak to máte za 10 let ušetřeno. Ano peníze vám to nenasype ale ušetříte.

aspoň nemusím o fotovoltaice přemýšlet. Prakticky u všech známých, co si to pořídili, přišlo po počátečním nadšení k rychlému vystřízlivění.