Poučné historky z morového roku

Autor
Štítky

Nedávno jsem si při čtení jakéhosi komentáře k současné pandemii vzpomněl na knihu Daniela Defoa (1660-1731) "Deník morového roku" (Odeon, 1982). Knížka popisuje události roku 1665, kdy v Londýně a okolí propukl mor. Defoe, kterému bylo tehdy 5 let, čerpal ze zápisků / svědectví svého strýce Henryho Foea, který zůstal v Londýně a byl očitým svědkem událostí. Odborníci tvrdí, že jde o první knihu, kterou lze označit jako "literaturu faktu". Znám Ivanova, a tak musím souhlasit. Tady je pár ukázek z ní. Takové útěšné čtení.

Počátek epidemie.

Defoe začíná pěkně od začátku, tak, jak se patří (str. 7 a dále): "Tu však na sklonku listopadu či počátku prosince roku 1664 zemřeli v Long Acre či spíše při horním konci Drury Lane na mor dva muži, prý Francouzi."

"Dostavili se tam dva lékaři a felčar. Poté to bylo obvyklým způsobem vytištěno v týdenním soupisu úmrtí, a to takto "Mor: 2x, Nakažené farnosti: 1". "

"... v poslední prosincový týden zemřel pak v témž domě další člověk na touž chorobu. A pak jsme opět byli v klidu, asi tak šest týdnů."

Na straně 11 už píše: "... velkou stísněnost mezi lidem způsobilo to, že počty úmrtí v týdenních soupisech v těchto týdnech [konec prosince až polovina února] velice vzrostly [asi na dvojnásobek]." (Defoe udává přesná čísla podle farností.)

Pak následuje taková mezihra, kdy Defoe popisuje, jak nemoc postupuje městem, jak jsou zasahovány další a další farnosti. Jak si lidé dělají zásoby (známe to!) nebo utíkají z města na venkov k příbuzným. Celý královský dvůr odjel pryč!

Defoeův strýc se také rozhodoval, zda odejít. Už byl odhodlán, ale vždy došlo k nějaké události, která ho zdržela. "... sdělení, jež mi, jak jsem se domníval, přicházela z nebes a znamenala po mne jakýsi pokyn ... abych setrval." (str. 20) "... od té chvíle jsem byl odhodlán ve městě zůstat ... Jelikož čas mého žití je v Jeho rukou, bude On s to mne uchovat v době nákazy stejně tak jako v době zdraví, a jestliže nebude považovat za vhodné mne zachránit, stejně budu v jeho rukou a je správné, aby On se mnou naložil, jak On bude považovat za správné." (str. 21)

Začalo zapečeťování domů, ve kterých se vyskytl někdo nemocný morem. Dělo se tak podle "Zákona o křesťanské pomoci lidem nakaženým morem". Defoe o tomto opatření hovoří na více místech a probírá je z různých úhlů. Na str. 170 říká: "Dodnes panuje pochybnost, zda zapečeťování vcelku vůbec jakkoli přispělo k zastavení nákazy, a já vpravdě nemohu říci, že ano, neboť nic nemohlo se řítit zuřivěji a vztekleji než tato nákaza, když byla na vrcholu zběsilosti, přestože nakažené domy byly zapečetěné tak přesně a účinně, jak to jen bylo možné."

Rozmohli se šarlatáni: "Pilule proti moru!", "Neporovnatelný nápoj proti moru!", "Jedinečná opravdová protimorová vodička!" ... "Chudým poskytujeme rady zdarma!". (Nenašel jsem tam ale žádnou zmínku o rouškách. Nemají je ani postavy na obrázcích, kromě takového toho "atombordelu" se zobákem, který nosili lékaři.)

1. července bylo vydáno nařízení londýnského starosty (str. 47), které ustanovovalo, jak se má postupovat při řešení situací, které vznikaly: ošetřování nemocných, postup ranhojičů a ohledávaček, separace nemocných, pohřbívání mrtvých, nařízení o čistotě ulic, uzavírání divadel, zákaz hostin. Uzavírací hodina šenků a krčem byla stanovena na devátou (Prymula to dnes (23.9.2020) šoupl na desátou.) Ve městě byly pozabíjeny všechny kočky a psi (str. 132).

Mor se projevoval ve dvou formách: Při první z nich nebylo na člověku - někdy až do poslední chvíle - nic nápadného. Až najednou se mu udělalo hodně špatně, sedl si nebo padl na zem a v několika okamžicích umíral. Na trupu se objevily morové skvrny. Při druhé formě se člověku vytvořily hlízy v podpaží a v tříslech. Pokud je ranhojič rozřízl a vyčistil, člověk měl naději se uzdravit. (Pozn. 3)

Složité bylo, jak poznat nemocného: "Tím si často lámali hlavu naši lékaři, ale hlavně apatykáři a ranhojiči, kteří neuměli rozeznat nemocné od zdravých. Všichni připouštěli, že to tak vskutku je, že mnoho lidí nosí mor v krvi a že jim užírá tělesnou podstatu a že vlastně jsou to chodící hnilobné mrtvoly, jejichž dech je nakažlivý a jejichž pot je jed, a přesto na pohled jsou právě tak zdraví jako ostatní lidé, a dokonce o tom ani sami nevědí ..." (str. 215) (No, dnes jsme na tom stejně.)

 

Epidemie zuří naplno.

Situace ve městě se neustále zhoršovala. Třeba str. 89: "... když se na naší straně města mor rozřádil naplno, nemohl člověk ani projít ulicí, aby každou chvíli na zemi neležela nějaká mrtvola. ... Mrtvoly vždycky zůstaly ležet na ulici [během dne] dokud o tom nedostala zprávu úřední místa a nedala je odvézt ..."

Str. 71: "... nakažení lidé, jejichž konec se blížil, a kteří také blouznili, přibíhali k šachtám [otevřené hromadné hroby] zabaleni do pokrývek nebo houní, vrhali se dolů, a tak se, jak sami říkali, pohřbívali."

Str. 91: "Zvláště bolest z hlíz byla velice prudká a pro leckoho nesnesitelná. Dá se říci, že lékaři a ranhojiči mnoho ubohých stvoření přímo umučili k smrti. Když hlízy zatvrdly, nasazovali prudké placky, náplasti či obklady, aby je vytáhli, a když to nestačilo, řezali je a nasekávali příšerným způsobem. Některým hlízy tvrdly dílem v důsledku prudkosti choroby, dílem proto, že je vytahovali příliš prudce, a byly potom tak tvrdé, že je žádným nástrojem nebylo možno rozříznout, a tak je tedy vypalovali žíravinami, až mnozí z těch muk ve zběsilém šílenství umírali, někdy dokonce i přímo v průběhu zákroku."

Str. 126: "... mezi nejpolitováníhodnější případy patřily těhotné ženy, neboť když přišla jejich zlá hodinka a dostavily se bolesti, nebyl nikdo, kdo by jim pomohl, neboť ani bába ani sousedka se k rodičce za nic nepřiblížily. ... Bylo téměř vyloučené, aby chudá žena získala k sobě jakoukoli pomocnici. ... Mnohokráte takto matka i dítě byly zmařeny. Zvláště pak, měla-li rodička v sobě mor, nikdo se k ní nechtěl přiblížit, a tak často i s dítětem zahynula. Někdy třeba matka zemřela na mor a dítě bylo napůl na světě ... Některé umíraly zrovna při bolestech porodních a dítě na svět ani nepřivedly."

Téměř se zastavil hospodářský život (str. 105): "... mistři těchto [zbytných] řemesel - jako švadleny, kloboučnice, ševci, truhláři, čalouníci, tkalci ... zastavili práci, propustili veškeré tovaryše a jiné síly a všechno služebnictvo." ... "Mořeplavba rovněž ustala, lodi nevyplouvaly, ani nepřiplouvaly jako dříve, takže námořníci byli také všichni bez práce a mnozí z nich v krajní a nejhlubší nouzi ..." ... (str. 106): "Všechny rodiny se co nejvíce omezily ve způsobu žití."

Na straně 99 Defoe popisuje zoufalou situaci chudých: "Nutno přiznat, že jakkoli byl mor hlavně mezi chudým lidem, přece jen měli chudí nejvíc odvahy a nejméně moru se obávali a zabývali se svou prací s kuráží až nelidskou, aspoň ji musím takto nazvat, neboť nebyla založena ani na náboženství, ani na prozíravosti, rovněž opatrností se nezatěžovali, ale vrhali se do jakékoli práce, jen když dostali zaměstnání, ať bylo sebenebezpečnější. Tak třeba ošetřování nemocných, hlídání zapečetěných domů [bylo jich až 10 000!], doprava nakažených do morního špitálu a - ze všeho nejhorší - doprava mrtvých do hrobu."

 

A Defoe to tak trochu zvráceně komentuje:

"A pak, jakkoli věc sama o sobě truchlivá, přece jenom to byla svého druhu spása, totiž mor, jenž strašlivě řádil od půli srpna do poloviny října, skosil za tu dobu třicet, čtyřicet tisíc právě těchto lidí, kteří, kdyby bývali byli uchováni, by svou chudobou byli nesnesitelným břemenem. Chci říci, že by město bývalo tu zátěž neuneslo a nemohlo by je všechny uživit, dříve či později by tedy byli dohnáni k nutnosti vyplenit buď město samo nebo přilehlé okolní oblasti, jen aby se nějak uživili, což by bývalo celou zemi, a tedy i naše město, uvedlo do krajní hrůzy a zmatku."

Vypadá to, jako by Defoe říkal sám svůj názor. Pravda je ale složitější. Defoe psal pamflety, které se vrchnosti (zřejmě královna Anna) moc nelíbily. Tak na něho zaklekla: Defoe skončil na pranýři a ve vězení (r. 1703). Od té doby mohl psát jen to, co mu dovolili, případně co mu nakázali. (Tato kniha vyšla r. 1722.) A tak to řekl jakoby sám za sebe, ale ten, kdo záležitosti tak zorganizoval, byl starosta, radní a královská rodinka. Když se to hodí, elity to prostě zařídí tak, aby chudí zemřeli.

Na straně 102 Defoe přiznává, že morová katastrofa nemusela být tak hrozná: "... ani náš starosta ani jeho hejtmané nepřijali nižádná opatření ze své funkce městských úředníků v zájmu nařízení, jichž mělo být uposlechnuto. Prstem nehnuli, aby snad pomohli městské chudině. Občanstvo nemělo nikde veřejná skladiště či zásobárny obilí či mouky pro podporu chudého lidu. Kdyby se o to bývali sami postarali, jak je to v takových případech zvykem v jiných zemích, bývalo by pomoženo mnoha ubohým rodinám, jež pak byly uvrženy do krajní bídy ...". (Míra bídy v Londýně přesahuje naše představy. Vyprávění Thomase de Quincey nebo jediná věta v Orwellově Válečném deníku otevírají pohled do hlubiny.)

"O stavu městské pokladny mnoho říci nemohu. Městská rada prý byla nesmírně bohatá. Že tomu tak opravdu bylo, je možno usoudit podle nesmírných částek, jež vynakládala na přestavbu veřejných budov po velkém požáru města Londýna ..." K požáru došlo již za rok! - 2. září 1666. (Urzidil (viz pozn. 4) na str. 85 píše, že byl založen "zločinnou rukou v City".) Takže peněz bylo dost, ale na chudé při epidemii je nechtěli plýtvat ... (V nynější "pandemii" nějaké peníze pro chudé jsou, to je zřejmé. Kolik z těch 500 miliard ale kdesi "zmizelo", to se asi nikdy nedozvíme. Nu ale je to pokrok.)

Epidemie vrcholila v období od poloviny srpna do poloviny října. "... To už asi devátý týden umíralo bezmála tisíc lidí denně ..." a Defoe připojuje (str. 109) tabulku s celkovými počty mrtvých v jednotlivých týdnech. Na stránce 110 uvádí oficiální počet lidí zemřelých v Londýně na mor: 68 590! 

Domnívá se ale, že jejich skutečný počet byl vyšší - až 100 000. Tedy asi každý pátý obyvatel Londýna (viz anglická wikipedie). A uvádí k tomu důvody: pohřbívalo se za tmy, mrtvé vysypané z káry, která dorazila na hřbitov, asi těžko někdo přepočítával. Hrobníci či kostelníci, kteří vedli evidenci, často umírali, a tak se mohlo stát, že se jejich seznam s počty mrtvých ztratil. Dost bylo i lidí, kteří - nakaženi morem odcházeli do polí a lesů a tam umírali někde v křovinách. (Jako nedávno kdosi těsně za zastávkou MHD v Praze Běchovicích, na rušné výpadovce na Kolín. Mrtvola tam ležela asi měsíc.)

Na vrcholu epidemie Defoe městské radní a úředníky ale chválí: "Městská správa ... moudře podporovala lid na duchu, vydávala znamenitá nařízení a předpisy pro správu obyvatelstva, pro udržování pořádku v ulicích a pro zajištění toho, aby se každému dostalo všeho potřebného." (str. 195).

Str. 197: "... byl neustále plný dostatek chleba, navíc levného jako jindy ... Rovněž na trzích nikdy nechyběly potraviny, dokonce v takové míře, až jsem se tomu začasto divil ..." A dále: "Veškeré nutné práce, jež spolu přinášely děs, jež byly hrůzyplné a nebezpečné, konaly se v noci."

Rozmohlo se také dávání milodarů. Nešlo o drobné částky. Str. 225: "... ku pomoci chudým tohoto postiženého, zle navštíveného města přišlo nikoli jen mnoho tisíc liber, ale statisíce liber. Dokonce mi jeden člověk tvrdil, že napočítal přes sto tisíc liber týdně, které rozdělili správci farností ve svých farnostech ..." (Libra byla spousta peněz. Většina chudých libru vcelku nikdy neviděla.)

Epidemie ale stále postupovala s neztenčenou intenzitou ... "Oč horší bylo dopuštění za oněch strašlivých časů, o to víc vzrůstal úděs lidu, jenž se v prudkosti svého děsu dopouštěl tisíce nevysvětlitelných věcí ... Někteří chodili po ulicích řvouce a plačíce a lomíce rukama, jiní zase se modlili a pozvedali ruce k nebesům, volajíce k Bohu o slitování." (str. 113)

Str. 176: "... když morní nemoc vrcholila, vyvolávala skoro u každého nepříčetné třeštění, a v takovém stavu se žádný nemocný nedal přemluvit, aby zůstal na loži, a platilo na něj pouze násilí. Nejeden z těch ... se vrhl z okna, když zjistil, že dveřmi ze svého domu odejít nesmí."

Str. 183: "Musím však ještě promluvit o vrcholícím moru, kdy běsnil na hranicích zkázy a lidé klesali pod tíhou toho nejpříšernějšího děsu, ba dokonce, jak už jsem pověděl, propadali zoufalství. Je až k nevíře, do jakých výstřelků doháněly lidi jejich vášně v těchto krajnostech morového navštívení ..." A Defoe popisuje událost, kdy morem nakažený muž vyběhl nahý z domu, běží uličkou, tančí a vykřikuje a jeho příbuzní se ho snaží dohnat, volají na chodce, aby ho zastavili, ale nikdo se neodvažuje ...

Některé skupiny obyvatel byly kupodivu ušetřeny. Třeba venkované dovážející potraviny do Londýna (str. 197): "... vyčítal jsem si, že jsem příliš bojácný a opatrný a nevycházím ven, zatímco venkované zcela volně a směle docházejí na trh, jakoby ve městě nebyla nižádná nákaza či nebezpečí, že ji člověk dostane."

Další ušetřenou skupinou (str. 163) byli námořníci z lodí kotvících v tečišti, jak se říká řece nedaleko moře, v řadách či zástupech přesně jedna za druhou, z přístavní Tůně až kam bylo dohlédnout. "... pokud vím, nepostihl mor nikoho na těch lodí ... přestože si lidé často chodili na břeh do venkovských městeček a do vesnic a venkovských usedlostí nakupovat čerstvé potraviny, drůbež, prasata a pod. pro své vlastní zásobování."

 

Na vrcholu epidemie.

Na vrcholu epidemie najednou dochází k jakési změně v chování lidí. Defoe to popisuje na str. 186: "Zmínil jsem se již, jak byli lidé uvedeni do stavu zoufalství, kdy se již pomalu života vzdávali, a právě to mělo na nás asi tak po tři čtyři týdny podivuhodný účinek: lidé byli pojednou odvážní a troufalí, už se plaše nestranili jeden druhého, neuzavírali se doma, ale všudy a všude chodili a začínali se spolu i bavit."

A na str. 182: "Celé ulice vypadaly opuštěné, ... naprosto vylidněné, dveře od domů byly zotevírané, okna rachotila ve větru, neboť domy byly prázdné a okna neměl kdo zavírat. Jedním slovem lidé se začínali zbavovat strachu a říkat si, že všechna nařízení a opatření jsou tak jako tak marná a že čekat již není možno nic jiného než všeobecnou zkázu. A právě na vrcholu tohoto všeobecného zoufalství zalíbilo se Bohu zastavit svou ruku a zmírnit zuřivost nákazy tak, že to bylo stejně překvapivé jako její počátek ..."

A na straně 261 až 262: "Vskutku je téměř k nevíře, jakou příšernou spoušť ty poslední týdny [první 3 týdny v září] způsobily ... zemřelo neméně než 30 000 lidí a onemocnělo téměř 100 000." 

 

Obrat.

Ale: "Bylo to podivuhodné, ... kamkoli přišli [doktoři] na návštěvu k nemocným, shledávali, že se jejich stav zlepšuje, buď se úspěšně vypotili nebo se jim otevřely hlízy nebo jim vředy poklesly ... nebo nastal jiný příznivý příznak takže do několika dnů se všichni začali uzdravovat ..."

Na stranách 238 a 239 Defoe popisuje, jak to vypadalo v dalších týdnech: "... další týden ... poslední v září, soupis poklesl o téměř dva tisíce."

A dále: "Je pravda, že mor ještě stále byl v hrozivé výši, takže další soupis uváděl neméně než 6460 a další 5720, přesto však ... se zdálo, že se lidé uzdravují rychleji a ve větším množství než dosud. ... Neboť bylo tou dobou nakaženo neméně než 60 000 lidí, a z toho 20 477 zemřelo a téměř 40 000 se uzdravilo. Kdyby však tomu bylo jako dříve, pravděpodobně by z toho celkového počtu nemocných pomřelo na 50 000, ne-li víc, a dalších 50 000 by bylo onemocnělo, neboť jedním slovem nemoc začala postihovat veškeré masy lidí, a zdálo se, že nakonec neunikne vůbec nikdo."

"V průběhu několika týdnů ... celkový pokles pokračoval a další říjnový týden klesl soupis o 1843, takže počet mrtvých na mor činil již pouhých 2665, a týden nato o dalších 1413, a přestože bylo zřetelně vidět, že přemíra lidí je nemocna, přemíra dokonce ještě větší než obvykle, a přemíra jich také dennodenně onemocňovala, ale jak bylo výše řečeno, zhoubnost nemoci již polevila."

Epidemie tedy neskončila najednou, ale postupně "vyhasínala". Ještě "... ke sklonku roku [1665] bylo neustále mezi dvěma a třemi sty případů ..." (str. 255). Ojedinělé případy se vyskytovaly i v dalším roce. Až do velkého požáru v září 1666.

Když to tedy zrekapituluji: Počet nakažených stále vzrůstal, ale procento lidí, kteří zemřeli, klesal. Zvyšoval se podíl těch, kteří měli jen mírné příznaky. A jak to tedy skončilo? Klesla snad najednou výrazně nakažlivost? To těžko - vždyť během epidemie zůstávala v podstatě stále stejná. Vypadá to spíše tak, že epidemie postupovala pořád dál. Ale většina nakažených nejen že neumírala, ale oni dokonce neměli ani žádné nápadné nebo vůbec žádné příznaky moru. Prodělali mor a ani o tom nevěděli. Nakonec byl promořen celý Londýn.

Ono to tak vypadá i u jiných nemocí. Když se do populace dostane nová nákaza. Třeba u eboly nebo syfilis. Jako bychom hodili kámen do rybníka: Voda vystříkne, udělají se vlny. Ty se šíří dál a dál. Jsou ale pořád menší a menší. Když doběhnou k nám ke břehu, už je třeba ani nerozeznáme od klidné hladiny.

 

Epilog:

V době moru byly vytvořeny nové hřbitovy. Některé byly pak dále používány, jiné byly zrušeny a brzy poté "... se na nich začalo stavět, takže klid mrtvých byl porušen, jejich těla znectěna a znovu vyhrabána ..." (str. 245). (Měl jsem kdysi kus lebky ze středověkého morového hrobu. Kousek od našeho baráku bagrovali kanalizaci a tam, kde procházela morovým hřbitovem, byly až metr mocné kapsy plné kostí. Na rozdíl od kostí, které vyhrabávali v Londýně, už moje kost na sobě vlasy ani maso neměla.)

Ve světle současné "pandemie" se člověku dere na mysl, zda i pohromy let 1665 a 1666 (mor + požár) v Londýně nebyly způsobeny záměrně. V každém případě kombinovaný efekt těchto dvou pohrom odpovídal válce: zabíjení lidí a ničení materiálních hodnot ve velkém měřítku.

------------------

Poznámky:

1. Článek je trochu dlouhý, rozvláčný. Protože i Defoe byl rozvláčný. Tenkrát se tak psalo. Třeba Cervantes (1547-1616). Život plynul pomalu, dlouhé zimní večery ...

2. Anglický originál (A Journal of the Plague Year) vyšel poprvé roku 1722.

3. Mor: Inkubační doba 2 až 3 dny (výjimečně až 10 dnů); původce: bakterie yersinia pestis; způsob šíření: kousnutí nakažené krysí blechy (dýmějová forma moru) nebo kapénkovou infekcí od nakaženého člověka (téměř 100% smrtelná); léčba antibiotiky (streptomycin, chloramfenikol, tetracyklin). Za socialismu se proti moru povinně očkovali ti, co cestovali do Indie.

4. Dobu moru zažil v Londýně také náš Václav Hollar. Rytec světového jména. (Dobrá kočzka, která nemlsá.) Během moru mu zemřel syn James. Ještě jednou se oženil s mladou ženou, s níž se potkal během epidemie. Ale osud mu už nepřál. Zemřel slavný, ale chudý a zadlužený. Johanes Urzidil (který také nezemřel tam, kde se narodil) o něm napsal pěknou knížku.

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.3 (55 hlasů)

Komentáře

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

nastudovat reálie?
Těmi reáliemi myslím doložitelný fakt, že úplně stejný hladomor probíhal v téže době i v dnešní Moldávii, která tenkrát nebyla v SSSR a v Polsku. A samozřejmě také v Povolží, na Kavkaze a v Kazachstánu.
Btw. Kazachstán měl těch obětí nejvíce.
A že nejvíce obětí hladomoru na Ukraruině neměli samotní Ukrajinci, nýbrž obyvatelé oblastí, kde se mluvilo rusky?
Blbý, co?

Průměrný počet slepic: 4.8 (16 hlasů)

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

ty dva milioný- to jsou údaje ze sčítání lidu, nebo kde se vzaly?

Průměrný počet slepic: 1 (4 hlasů)

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ze sčítání lidu. Plus z dalších veřejně dostupných článků o demografii Ukraruiny.

Průměrný počet slepic: 4.2 (6 hlasů)

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

následujícím způsobem
Do grafu se nanese černou barvou skutečná křivka znázorňující počet obyvatel v čase a poté červená křivka, která BY vznikla, KDYBY nebyl hladomor. Rozdíl mezi křivkami je prezentován, jako počet obětí. Skutečnost, že černá křivka stoupala i v době hladomoru, vůbec nikoho nesere, případně se vysvětluje tak, že na Ukraruinu se přistěhovali další lidé. Neznám nikoho, kdo by se dobrovolně stěhoval do země, v níž probíhá hladomor, a rád se s takovými lidmi seznámím.
Nikdo nehloubá nad skutečností, že pokud hladomor probíhal cca 3 roky (první závažné problémy s distribucí potravin započaly už v r. 29), zákonitě by dramatickým způsobem poklesla natalita, protože když není co žrát, tak se zas tak moc dětí nerodí.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Porodnost
Ten příběh je prostě potřeba ještě dopilovat, vybrousit, vyhladit, nalakovat a vycídit do mnohem vyššího lesku. Zatím to není ono.

A ještě opravdová pikoška - ukrajinští soudruzi bolševici, kteří podávali Stalinovi lživá hlášení jako reakci na jeho dotazy, cože se to na Ukraruině děje a jak je rozdělována potravinová pomoc, kterou prý SSSR nakupoval v Turecku a v Íránu, skončili nakonec na popravišti, protože sovětští soudruzi se generálně řídili heslem, že pod každým průserem je příjmení, otčestvo a jméno. Po odchodu Ukraruiny ze svazku SSSR, tedy vlastně SNS, byli posmrtně amnestováni. V kontrapunktu s tím, co se událo na Ukraruině následovně, by to bylo k smíchu, kdyby to nebylo k pláči.

Průměrný počet slepic: 4.6 (13 hlasů)

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

na cenzuře facebooku a na účelovém přepisování histrie i současnosti (předmětný politický "historik" je členem "Real Facebook Oversight Board"), považuji za naprostou ztrátu času.
"Bloodlands" je z téhož ranku. Pseudohistorický účelový politický spisek.

Až narazíte na něco objektivnějšího, dejte vědět.

Průměrný počet slepic: 4.6 (12 hlasů)

možná je někdy užitečné číst knihy, které nekonvenuji s vašim názorem. Tahle kniha není jen o řádění bolševiků, ale i o řádění Němců. A je tam hodně odkazů. Pokud ale věříte, že v Katyni vraždili Němci a né sověti, je ji opravdu zbytečné číst.

Průměrný počet slepic: 1 (5 hlasů)

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

obojí a na místě je se zeptat, proč k tomu došlo. Na Kydech se to už probíralo nejméně jednou. Koba měl sloní paměť a byl beze sporu náramně mstivá svině, o tom žádná.
Nicméně přinejmenším někteří ruští historikové přinesli zajímavé poznatky a dokumentaci, která se k současné interpretaci prostě nehodí, takže se o tom jednoduše mlčí. Asi stejně, jako s tím Stalinovo řízeným hladomorem.
Ostatně s přihlédnutím k pozdějšímu vývoji je dnes možno prohlásit, že se Stalin moc nespletl. Vyzbrojil a vycvičil nejdříve tři pěší divize. Polský velitelský sbor pak více méně odmítl bojovat na východní frontě, takže se vyjednal odchod Poláků pod anglické velení. Posléze opustilo SSSR přes Írán asi 80 000 služebně zařazených polských vojáků.
Čistě z logického hlediska mi nedává smysl povraždit nějakých dejme tomu 25 000 polských důstojníků a následně vyzbrojit a vycvičit polské kmány k boji.
Taky mi velice těžce nesedí uváděné počty důstojnického sboru. Ve třech divizích o celkových 25 000 mužích bylo začleněno 1 000 důstojníků, což je podle mne naprosto normální stav (25 kusů na 1 důstojníka).

Průměrný počet slepic: 4.9 (7 hlasů)

25 vojáků na jednoho důstojníka rozhodně tehdy nebyl normální stav. Nemáte ani nejmenší představu o tom, kolik vojáků a poddůstojníků spadalo pod jednoho důstojníka ať už v tehdejší sovětské či polské armádě.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

To jsem zvědav, co vypotíte.
Lajtnant měl k sobě kolikpak kmánů? To mě zajímá.
Jinak organizace SA se nijak dramaticky nezměnila ani po WWII., po níž přebrala organizaci ČSLA podle sovětského modelu.
Aby bylo jasno, bavíme se o bigoších. Poláci stejně nic jiného neměli.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Katyň proběhla v 1940, v té době byli polští kmáni ještě v gulaku. Vyzbrojování začlo až v1941. Vyvražděni nebyli jen důstojníci, ale i lidé které bylo možno označit za inteligenci.
To, že v Katyni vraždili sověti uznává dnes i Rusko. Kniha kterou jsem jmenoval není beletrie, ale historie, a jsou v ní doložené archiváliemi nejen zločiny sovětů, ale i Němců, Ukrajinců a Poláků. Je to kniha o nešťastné zemi.

Průměrný počet slepic: 2.3 (4 hlasů)

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

mělo vyvraždění celého - dobrá, uberu - většiny důstojnického sboru a následná výstavba polských jednotek?
Neboli proč v r. 1940 nevytloukli min. 200 000 zajatých Poláků zavřených v pracovních táborech? není tu něco špatně?
Argument, že Stalin a spol nevěděli, že je čeká válka s Hitlerem, neberu. Podepsání paktu R x M předcházela dlouhá jednání s F a GB o vytvoření koalice proti Německu. Hitler si vytíral smlouvami zádel, jak na běžícím pásu.
O eliminaci polské inteligence se bavit nebudeme. Likvidace vzdělaných osob oblíbená kratochvíle všech zúčastněných stran v místě a čase. Řekl bych, že to bylo podobné, jako v 15. stol. v Čechách s husity, kdy je jim vyčítáno upalování kněží, kteří nechtěli sloužit sub utraque, zatímco katolíci upalovali bez ptaní všecky kacíře a je to v pořádku.
Pilsudzki se rusky mluvícím obyvatelstvem taky moc nesral, koho nezabili, toho nechali umřít hladem. O Hitlerovi a jeho třech akcích zaměřených na vzdělanější lidi nemluvě. Tam ovšem šla fičura až na milión a půl jen v prvním roce války.
Zásadní problém je, že absentující čísla si prostě autoři dopočítají podle předem zadaného výsledku.
Ještě jeden akademický dotaz. Co vás přivede k tomu, abyste při nějaké - libovolné - činnosti našel masový hrob?
Odpovím za vás - můžete na něj narazit takřka výlučně při hledání vhodného místa k vytvoření masového hrobu. Všechny činnosti mají totiž své zákonitosti.
Mimochodem největší procentuální ztráty na civilech neměli Poláci, nýbrž Bělorusové. Tedy obyvatelé míst, kde byly nalezeny masové hroby. To jsou paradoxy...

Průměrný počet slepic: 3.9 (7 hlasů)

Vyučila se sice za kožešnici na pražském učňáku, ale co po revoluci s kožešnicí. Bylo ji 18,
byla moc hezká, štíhlá a hodně sexy.
Vdala se a manžel byl vydavatel pornočasopisu.
A po tomto úvodu se konečně dostávám k tomu důležitému.
Když jsem na choti své neteře vyzvídal, jak takový byznys funguje, dozvěděl jsem se, že foto studia provozuje pouze pár vydavatelů, pak existují nezávislá studia a většina vydavatelů prostě jen kupuje fotografie. Takže ve většině případů fotky léta kolují v prostoru a čase.

A tohle mě napadlo, když jsem shlédl odkazovanou sérii fotografií. A stejné myšlenky mě napadají, když se dívám na různé historické dokumenty. Ty záběry jsou povětšinou univerzální a vhodnou kombinací pravdivých záběrů míst (město, výrazná krajina, ale čas už může být nepravdivý), detailních záběrů (střílející děla, bojující vojáci, hromadné hroby, ... ty už úplně mimo prostor a čas reálných událostí), sugestivního komentáře a vhodného hudebního doprovodu je vytvořen nezpochybnitelný dokument.

A pak že znalost historie je podmínkou toho, abychom ji už neopakovali. Jo, historii skutečně opakovat už nebudeme, ale tu vymyšlenou.

Průměrný počet slepic: 5 (17 hlasů)
Trvalý odkaz

https://zemavek.sk/budu-sa-rozdavat-peniaze-dostane-kazdy/

Pěkný text Markéty Šichtařové o rozporu mezi neohraničeným "tisknutím" peněz, které probíhá od krize 2009 a (ne)spuštěním následné inflace.

Bankovním copperfieldům se podařilo nemožné - zabránit mega krizi spojené s definitivním runem na banky a nechat inflaci zuřit v takové podobě, aby si toho nikdo nevšiml !

Nyní začíná druhé kolo, jak se hrozby kolapsu systému fiat měny zbavit na dlouhé období. S pomocí covidového náboženství je možné velmi rychle dospět ke zrušení peněz tak, jak je známe, a jejich 100% náhradě ve formě digiměny, vrtulníkového základního příjmu a sociálního kreditu pro zajištění akceptace "blboňů", jak by řekl sasin.

Přeji pěknou neděli všem a doporučuji nezapínat ČT24.

Průměrný počet slepic: 3.8 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

Pochvala za článek o moru,citace starého ,ale dobrého Defoa je jako doušek vody na rozpálené poušti,zvláště v kontextu dryáčnických zpráv o Covid-19,greem-dealu atp.V něčem Defoe připomíná dílo našeho Eskymo Welzla.Jsou to to dlouhé morytáty,ale čte se to jedním dechem.Je vidět,že lidé od dob morových nic nového nestihli vymslet,až na zmíněná antibiotika

Průměrný počet slepic: 4.3 (7 hlasů)

číst to před spaním není to pravé ořechové

Zatím bez slepic

30 let na zlatém severu.

Nádhera. Pěkný jazyk. Těsnohlídek to dal dobře do hromady. Prý má Welzl hrob v Davsonu.

Welzl stavěl Transsibiřskou magistrálu, Matěj Kuděj Transpacificku železnici. Oboje se stavělo v přibližně stejné době.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Ještě vymysleli očkování, to s těmi epidemiemi a pandemiemi také zamávalo. Ještě pamatuji lidi s kůží poznačenou pravými nešťovicemi a osobně jsem znala paní, chodící o dvou francouzských holích, která mi řekla, že byla poslední, kdo v republice onemocněl obrnou.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

"Kvůli otrávené Bečvě píší Jourové. Má prý srovnat Babiše"
* * *
(...) Na eurokomisařku Věru Jourovou, která dohlíží „na evropské hodnoty a transparentnost“, se otevřeným dopisem obrátila skupina institucí z několika zemí kvůli otravě řeky Bečvy a nařčení českého premiéra vůči Deníku Referendum, jenž přinesl údajné indicie, jež prý ukazovaly na podnik DEZA z holdingu Agrofert. Požadují, aby Jourová věnovala pozornost vládě práva v ČR a aby vyzvala českého premiéra k omluvě zmíněnému deníku, který na svém webu dopis zveřejnil. (...)

(...) Dopis byl Jourové odeslán ve čtvrtek 26. listopadu 2020 a podepsalo se pod něj šestnáct následujících institucí: ALTER-EU (Brussels), Bastamag (Paris), Corporate Europe Observatory (Brussels), Goliathwatch (Hamburg), Gresea (Brussels), Kultura Liberalna (Warsaw) ,LobbyControl (Cologne), MultiWatch (Basel), Novact (Barcelon, Observatoire des multinationales (Paris), ODG - Debt Observatory in Globalisation (Barcelona), OMAL - El Observatorio de Multinacionales en América Latina (Madrid), Re:Common (Rome), The Good Lobby (Brussels, Milan), Transnational Institute (Amsterdam), Xnet (Barcelona). (...)

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Kvuli-otravene-Becve-pisi…

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)

čtvrtý pokus.

Jacísi političtí aktivisté z Brusele požadují po Jourové, aby srovnala do latě Babiše, kterého pomlouvají jacísi političtí aktivisté z ČR?
To je takové hodně bruselské - tedy úplně na hlavu.

Průměrný počet slepic: 4.7 (15 hlasů)

starý a hloupý a škaredý, že jste zapomněl na někdejší existenci kulturně-politických úderek?
Snad si, kurva štelung, nemyslíte, že kvůli vám a Babišovi všichni ti vyjmenovaní šmejdi začnou chodit hákovat na šestou do Kolbenky?

Průměrný počet slepic: 4.7 (12 hlasů)

po nedělním řízku tak jednu budovatelskou hádanku.

Je to červené a skáče to po jevišti.
CO TO JE???

Kulturní vložka.

Průměrný počet slepic: 4 (6 hlasů)

nemá to být "kulturní menstruační vložka"?

Průměrný počet slepic: 3.2 (6 hlasů)

In reply to by lujjza (neověřeno)

Trvalý odkaz

To jste řekla vy, tak jste čuně.
Pane zemědělče, okamžitě jí vynadejte!
Tak, a já jsem tu dnes za decentního a distingovaného seladona.

Průměrný počet slepic: 2 (4 hlasů)

Pane Targus.
Jste mladý,krásný,chytrý a nezkušený.
lujjze nevynadám,může mít právě ona zkušenosti,nebo to zaznamenala z vyprávění.
Dříve,dokonce ani nebyly vložky,později žádné,aby dobře drželi.
Jenže,Vy jste myslel jinou vložku.

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

tudy se snažím hlavně nemyslet.

Zatím bez slepic

ujedete, viďte.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Pane Targus.
Napadla mne budovatelka Jiřina,ale ta je po smrti,tak jedině Geislerová.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

že lepší hlášku jsem nejen na Kydech, ale snad nikdy nikde - nečetl a neslyšel.
Navrhuju AH (Asfaltového holuba, aby nebyla pochybnost) na Nobelovu cenu srandy.

Průměrný počet slepic: 4.4 (8 hlasů)

toho německýho kradáka, co mi šlohnul vzpomínky :o))

Targu, to, co v posledních dvaceti letech vylezlo zpod všemožných politických a lobbyistických šutrů, nemá obdoby ani v nejtemnější stalinistické minulosti.
Máma s babičkou na 1. pol. padesátých let vzpomínaly s odporem a zklamáním. Ale než zemřely (2003 2010), stihly ještě zaznamenat a komentovat dění po plyšáku. Jejich komenty mě dovedly k názoru, že jsme se střemhlav zřítili do ještě většího marasmu, než byly "padesátky". Vč. množících se politických procesů, vražd a existenčních likvidací a dalších svinstev.

Jo, ta politická netáhla, to je další projev toho, že se historie opakuje.
Máma vyprávěla, že v "padesátkách" byla taky spousta agitátorů živících se držkou, kteří se velkým obloukem vyhýbali čemukoli, co jen zlehýnka zavánělo prací. Dtto aktivisté a podobná sebranka.

Průměrný počet slepic: 4.8 (16 hlasů)
Trvalý odkaz

snad lepší. Ovšem měli by si vzít učebnici matiky a přepočítat si svých 15metru, když ve skutečnosti jsou to necelé 4.

Průměrný počet slepic: 2.7 (7 hlasů)

In reply to by Carlos V. (neověřeno)

Trvalý odkaz

proč ne, je to obraz lidové moudrosti.
V "staré dobré" Americe by to zas nazvali pragmatismem.
Uvidíme jak to dopadne. Vše bude záležet na tom, zda typ lidí, navštěvující především obchodní centra
je už dost promořen, aby se to zas nerozjelo. Myslím, že už jsou.

Byl jsem včera na kraji Prahy u Vltavy, oblast mokřin a tůní na soutoku s Berounkou,
hodně lidí (ale v přírodě se to stratí, rozestupy mohou být i desítky metrů,
pár otužilců se ještě koupalo,
rozmnožili se tam bobři, okusují a kácí stromky,
spousta ohýnků okolo řeky, taky jsme si přinesli buřty a opekli si je
(než jsme je vytáhli z batohu, tak mladí okolo ohně nám nabízeli svoje, měli jich dost).
O tyhle lidi se v budoucnu nebojím ....

Průměrný počet slepic: 4.4 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

...mohl

Průměrný počet slepic: 1 (5 hlasů)

In reply to by Přítel klidu (neověřeno)

Trvalý odkaz

Příteli.
To bych se raději nechal píchnout Admirálovou včelou,než tou vakcínou co doporučuje Brusel,možná by to spíš pomohlo.
A máme další pandemii,co vejde do dějin a s podobným tvrzením,při všech těch možnostech,odbornících,vůbec si s tím neporadili.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Sputníka.

Zatím bez slepic

In reply to by Sputnik (neověřeno)

Trvalý odkaz

Já klidně i tu čínskou.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

In reply to by Přítel klidu (neověřeno)

Trvalý odkaz

do funkcí ministrů voleni "lidem"?

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

9

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

In reply to by Carlos V. (neověřeno)

Trvalý odkaz

0

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

In reply to by Carlos V. (neověřeno)

Trvalý odkaz

Člověk si povzdechl, že to s Váma jde od desíti k pěti, ale ono to je ještě horší - od desíti k nule...

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

tak jsem se včil pobavila a trošku , mno, snažila jsem se koukat na tom webu na Moravce. Vážně se nedá a nedivím se Lipovské, že se snaží.... Tak prý tam jsou odborníci na tv vysílání. Stojí to mraky peněz , ale, proti všem ostatním TV, kde je vysílání plynulé a bez závad, na super moderní ČT samej zádrhel, přerušované vysílání.... jejda co pa to. Vážně se nedá...

Průměrný počet slepic: 2 (4 hlasů)

Loni jsme tam byli a stihli ho zrovna když ráno otevírali. Fantastické. bylo tam jen pár turistů, prolezli jsme ho celičký, ochutnali kdeco a měli radost jak malé děti. Po desáté se tam nahrnuly davy a tak jsme už jen courali okolními ulicemi, hledali a fotili skřítky, obrazili pár kostelů a skončili v jedné klášterní restauraci (naproti celnímu úřadu, kousíček od nábřeží).
Suprový předvánoční výlet!

Průměrný počet slepic: 4.3 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

„Ve městě byly pozabíjeny všechny kočky a psi (str. 132).“

Pozabíjet kočky, které hubí skutečné přenašeče, přičemž samy jsou proti moru imunní, to je opravdu známkou totální idiocie a kretenismu. Ti lidé si snad ani nic jiného nezasloužili za tohle. Mimochodem, někde jsem četl, že jednou z možných příčin rychlého šíření moru bylo právě masivní vybíjení koček, které byly často spojovány s čarodějnicemi a zaživa byly házeny na hranice. Nějak mě vždycky opouští lítost vůči lidem, když podobné věci slyším.

Průměrný počet slepic: 3.8 (8 hlasů)

In reply to by tdx (neověřeno)

Trvalý odkaz

dělají novodobí soudruzi.
Oni vykládají jedině správnou historii, která započala dne 9. 5. 1945, vy vykládáte jedině správnou biologii z doby po vynálezu mikroskopu a objevu antibiotik.

Průměrný počet slepic: 3.5 (6 hlasů)

Ale o totální lidskou tupost. Lidé stále nechávají rozhodovat arogantní a hloupé, případně hodně vychytralé. Tehdy církev, dnes politiky. Princip je pořád stejný. Většina lidí tak nějak cítí, kolik věcí je špatně, nicméně necháváme ty nahoře vždycky dotlačit celou tu káru až za okraj srázu. Tohle opravdu nemá nic společného s biologií a antibiotiky. Lidé raději nechali upalovat "čarodějnice" a x století žít civilizačně za hluboko pod úrovní života v době antiky, byť si tady nechali zpátky zavést de facto otroctví v podobě nevolnictví, jen aby se hrstka mocných mohla dostatečně napakovat a realizovat své mimoňství. Dnes to zažíváme opět ve velkém.

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

Někdo umřel, protože měl kolem sebe větší počet koček či psů, tedy dalších přenašečů nakažených blech. Lidi si toho všimli a celkem správně reagovali jejich utracením, protože NEVĚDĚLI o nakažených blechách. Resp. mít tehdy svou osobní blechu bylo stejně normální, jako dnes mít svou kreditku. Anebo rodinné auto, až dvě. Až tři.
Nekecejte, že ji nemáte!!!
K dalšímu pochopení vývoje lidského uvažování, potažmo jednání, vám doporučím prostudovat zde na Kydech svou stať o UHAHA (univerzální hajzl Hanzlík).

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

... o kterých se vědělo už od dob antiky se prostě zabíjeli naprosto nevinní, kočky a "čarodějnice" mezi řadou jiných. Jestli je pravda, co se zjistilo v posledních letech, že se mor přenášel především blechami cizopasícími na lidech (případně kapénkovou infekcí u plicního moru), nikoli skrze blechy z hlodavců či jiných zvířat, tak nevěřím, že například přímo církev, jejíž některé řády se pomocí nakaženým přímo zabývaly, neměla dost empirických dat odpozorovaných přímo v terénu. To se vymyká jakékoli racionalitě, i když ve srovnání s dneškem bylo medicínských znalostí minimu.

Mimochodem, hlavním přenašečem blech by byly podle tradiční představy krysy, které se už od středověku - právě kvůli nesmyslnému vybíjení koček - pravidelně extrémně přemnožovaly. Důkazem lidské blbosti pak je, že místo přírodních predátorů se "řešila" situace modlitbami a krysaři se "zázračnými píšťalami", jak nám to dokládají některé středověké pověsti. Starověké civilizace budovaly zavlažovací kanály například, a rozhodně se tak nespoléhaly pouze na přízeň bohů a sílu modliteb a obětin. Já osobně bych prostě naše předky nepodceňoval, vymysleli toho o odhalili víc než dost. Jestliže byli schopni pouhým pozorováním přírody získat pozoruhodné informace o řadě věcí, nevěřím, že zrovna tohle by nebyli schopní vypozorovat taktéž.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Vy snad zpochybňujete existenci čarodějnic ?

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)