Přirozený volič - doplněno

Nový článek vyjde až zítra... když už se mi po delší době podařilo napsat něco trochu smysluplného, chci si to ještě jeden den užít.... 

Vidlákov je malé město. Skoro všichni se tu znají. o to vyhroceněji zde probíhá současná diskuse o budoucí hlavě státu. Vidlákov se nijak nevymyká zbytku republiky. Čtyřicet procent pro Zemana, čtvrtina pro Drahoše a zbytek hlasů rozprostřen mezi ostatní kandidáty.

Mně osobně pro diskusi stačil tento blog. Žádnou osobní agitaci mezi kamarády jsem nevedl, nenosil jsem žádnou placku s osobními sympatiemi a nebo antipatiemi, do debat před kostelem ani hospodou jsem se nezapojoval. Když o tom tak přemýšlím, nikdo se mně na moje osobní preference nezeptal, tak jsem je nikomu neříkal. V prvním kole jsem to hodil Zemanovi, moje žena zase Drahošovi.

Po volbách žena zašla na kafe ke kamarádce, pokecat o radostech i starostech matek s hodně dětmi a došlo i na volby. Tam se místní evangelická sociální skupina poprvé dozvěděla, jak jsem vlastně volil. Ona ženina kamarádka z toho celou noc nespala, druhý den se svěřila druhé kamarádce. Ta z toho také celou noc nespala další den se svěřila třetí kamarádce a ta třetí té druhé opáčila, že také volila Zemana. To už bylo příliš. To se tak přece nemůže nechat, slovo dalo slovo a skončil jsem u té druhé kamarádky v obýváku, abych jí vysvětlil, proč jsem proboha volil Zemana,když on je přece.... ano to všechno, co se o něm říká.  To víte, nerad přicházím o kamarády obzvlášť z tak blbého důvodu, jako je politika a tak jsem šel vysvětlovat...  

Snažil jsem se čtyři hodiny a v podstatě zbytečně. Neobhájil jsem se.  Zeman zůstal tím nehorším, Drahoš tím nejlepším. Nakonec jsem této kamarádce slíbil, že se podívám na weby, které mi doporučila a ještě jednou se nad svojí volbou zamyslím. A jak jsem slíbil,tak jsem udělal.

K mému překvapení jsem zjistil, že jsem Zemanův naprosto přirozený volič.

Z toho, jak Zemana líčí Respekt, jsem zjistil že já mám úplně stejnou povahu. Jsem do jisté míry  sebestředný, ješitný (ano, doopravdy takový jsem), rád se poslouchám, při hovoru skáču druhým do řeči, obdobně jako on měním témata hovoru, jsem obdobně jako on sečtělý a vyrostl jsem na stejných knížkách. A kdybych se ocitl pod palbou novinářů tak jako Zeman, případně měl odpovídat na dotazy, tak jak je v  Respektu nebo u Drtinové pokládají, zřejmě bych se k nim choval stejně. Nebo spíš hůř... on už je v politice dlouho a dávno si zvykl. Já bych byl sprostý o moc dřív. Stejně jako Zeman mám rád kvalitní pálenku (já jsem ale spíš na meruňkovici), potrpím si na vepřové hody, k snídani si klidně udělám řízek, nechodím běhat a necvičím. V Zemanově věku budu vypadat dost podobně a budu mít zřejmě i podobné zdravotní problémy. Aby nedošlo k mýlce, toto není ironie, říkám to naprosto vážně. 

Pak jsem si přečetl pár analýz na webu demagog.cz a zjistil jsem, že jsem úplně stejný lhář jako Zeman. Kdyby tam na tom webu někoho zajímaly moje články tady na Kydech a udělali jim stejný rozbor, asi bych dopadl ještě o dost hůř než Zeman. Ukázalo se, že moje každá druhá věta je zavádějící, nevyjadřuju se přesně, operují s čísly velmi volně, nepamatuju si skutečnosti a tak je používám zcela libovolně. Dost často vytrhávám věci z kontextu, ještě častěji spojuji zcela nesouvisející fakta. 

Na stránkách Evropských hodnot  a dalších jsem zjistil, že čtu  dobrou polovinu všech dezinformačních webů a nejen to. Četl jsem je už v době, kdy ještě nikdo ani netušil, že jsou dezinformační, protože je nikdo ještě nenapsal na příslušný seznam. Ke své hanbě musím přiznat, že jsem ještě nezačal číst Rossia Today, Sputnik a tak, protože mě to nějak nezajímá. Ale jinak Parlamentní listy a podobně, ty tedy čtu tak pravidelně, že stačí do Googlu jen zadat písmeno P a on mi je hned nabídne na prvním místě. S dalším překvapením jsem zjistil, že některé weby se na určité seznamy dostaly až ve chvíli, kdy se tam někdo zmínil, že by Drahoš nemusel být úplně dobrý prezident.  Ale neberte mě vážně, jsem jako Zeman, operuji si s fakty úplně volně. 

K tomu všemu se ukázalo, že mi nějak osobně nevadí Putin v Rusku a nechává mě chladným, že tam mizejí novináři. Mám také pochopení pro dobré vztahy s Číňanem a Dalajlámu si pamatuji především z toho, že kdysi řekl, že je přesvědčený marxista. O Ukrajině si myslím, že tam bojují oligarchové o moc a vůbec mi to nepřipadá jako boj za svobodu a demokracii. Stejně tak nevidím žádný boj o svobodu a demokracii v Sýrii, jen vím že tam každý týden vybombardují tu už úplně nejposlednější nemocnici.  Nemyslím si, že by to Američani měli pod kontrolou v Iráku nebo Afghanistánu, kupodivu mám sympatie pro stát Izrael a myslím si, že Česká republika má kamarádit pokud možno s každým. Protože dokud spolu lidi a stát mluví, tak se nestřílí. 

K mému dalšímu překvapení se ukázalo, že se také iracionálně bojím masové migrace migrace a i přes různá prohlášení mě zatím nikdo nedokázal uklidnit. Pořád mám naprosto hloupě pocit, že to hoši nahoře nemají ani pod kontrolou a dokonce se mi zdá, že je to horší a horší. Nepřidalo mi ani to, že jsem zjistil, že celé migrační proudy závisejí na tom, že se bude platit lybijským warlordům, aby si tam ty černochy zotročovali sami, případně to závisí na zavřených hranicích v Makedonii. Ukázalo se, že jsem xenofobní, málo si vážím pozitiv migrace a proboha si myslím, že když se  miliony lidí z těch velkých kontinentů přestěhují na ten nejmenší, jaksi to není řešení. 

Nakonec se ukázalo, že Zemana volí především lidi mimo velká města a s nižším vzděláním, kteří neovládají moderní technologie a mají problém s rozlišováním dezinformací. Já mám jen maturitu, žiju na vesnici, chovám prasata a vidle zatím nemají USB připojení a s počítači mi už dávno ujel vlak. Nejenže nerozpoznám dezinformaci, ale neumím si ani nainstalovat antivir a mám problémy si jen zvětšit písmo, když kopíruju článek. 

Když jsem toto všechno zjistil, tak jsem zase nespal v noci já... Uvědomil jsem si, že i v naší malé vesnické komunitě a té ještě menší komunitě evangelické, jsem v posledních dvou letech dostal do svých sborových bratrů a sester a vesnických  a pracovních přátel několik štulců, které by se daly označit za vpravdě Zemanovské. Figurovaly v tom určité podpásovky, jednání za zády, zlehčování zásluh a zveličování problémů i nepodložená obvinění. Se všemi těmito lidmi se nadále potkávám v kostele a každou neděli jim podávám ruku. Odpustil jsem jim, nepřipomínám jim staré hříchy a za nějakou dobu to úplně vyvane. Pokud bych měl připustit, že je Zeman takové vtělené zlo, jak je mi vykreslován, pokud bych jej měl odsoudit za jeho chování a jednání, musel bych spolu s ním  odsoudit celou řadu úctyhodných lidi v mém okolí a musel bych zcela jednoznačně odsoudit i sebe.

Pro mou závadnou povahu je tedy příznačné, že udělám to, co je jednodušší. Neodsoudím ani sebe, neodsoudím nikoho ve svém okolí a tedy neodsoudím ani Zemana. Smířil jsem se s těmi, co se pustili přímo do mě a smířím se i s tím jaký je Zeman. A budu mít naději, že i mně bude odpuštěno, protože se zcela vážně od Zemana v podstatě neliším. Jsem Zemanův přirozený volič, protože jsem jako on. 

PS. A tomu Putnovi bych taky žádnou medaili nikdy nedal. Jeho vysvětlení činů Pussy Riot (česky Kundí vyrvál), že jsou ty holky jurodivé pro Krista, to mě bude strašit ve snech ještě dlouho.