První padlý...

Autor

Tak nám z hnutí ANO vystoupil poslanec ze Semil, David Pražák. Stačilo púár výhružných mailů od pravdy a lásky, stačilo pár úpěnlivých proseb od rodiny, kterou liberální demokracie tak zlehýnka ocákala bahnem, stačilo, aby jeho dcera nemohla vydržet se svým okolím a ejhle, vládní stoosmička už je jen stosedmička. Stačí to vzít tak nějak po boševicku… Dcera je šťastná, že tatínek zavrhl zlého Babiše a zařadil se po boku takových morálních majáků jakými byli Vondrák, Macura, Charanzová, Dlabajová, Jourová, Pelikán, Telička, Zlatuška, Pilný, Stropnický…

A já teď vlastně přemýšlím, jestli tihle všichni odešli od Babiše, protože se jim nelíbilo směřování hnutí ANO a nebo proto, že se to nelíbilo někomu jinému a tak nasadil denunciační dopisy, psychický teror, nátlak na rodinu, šikanu dětí ve školách a podobně. Pravda a láska se fašizuje už dlouho, teď se změnilo jen to, že se tím přestali tajit.

Tím se také vysvětluje, proč si Babiš drží Plagu i Metnara a vyjadřuje jim důvěru. Kdyby je po zásluze vyhodil, měl by o další dva poslance méně. A kdyby k nim vyrazil ještě Taťánu Malou za její pojetí lidskoprávní agendy, byla by z toho už jen vládní stočtyřka. Kdyby pak vyhodil ještě Vojtěcha, Pastuchovou a nebo třeba Válkovou, či Králíčka, což jsou poslanci, kteří hlasovali pro Istanbulskou úmluvu, tak už nemáme žádnou vládní většinu, ale měli bychom po ptákách… a zpátky Modroptáky.

Hnutí ANO má totiž svoje progresívní liberální křídlo, které sice není až tak velké, ale dostatečné na to, aby bez něj žádná Babišova vláda nevznikla. Při trošce pátrání najdete u výše zmíněných jmen i slovo ASPEN a vlastně raději ani nechcete vědět, co všechno tam ještě najdete. Vězte proto, že součástí vládní koalice jsou poslanci, kterým stačí poslat dopis o tom, jak je budou vláčet bahnem a oni se poserou, protože jejich rodinám už to libtardi v soft verzi dělají. Vzpomeňte si, jak se ukázkově posral Čestmír Strakatý a jakou krásnou soudružskou sebekritiku provedl.

Poslanec Pražák už poslancem je. Už nemusí předstírat stranickou disciplínu, už se může pohoršovat nad nočním hlasováním, které je dovoleno jen v případě hlasování o církevních restitucích, pandemickém zákonu, zákonu o zdravotním pojištění nebo o obrání důchodců, ale nikdy ne o České televizi. Vondrák i Macura byli stejní, to samé byl Pilný i nejlepší eurokomisařka – cenzorka všech dob, Věra Jourová, předtím sekretářka, které Babiš nabídl perspektivu, o které by se jí jinak mohlo jen zdát. Všichni to udělali stejně. Vylezli po Babišových zádech nahoru, dostali se k požitkům a pak se vrátili do liberálního hnízda.

To jen, abyste věděli, jak se tato hra hraje a jak je pro liberálfašismus snadné někoho zastrašit. Jak je snadné, aby pak Pražákova dcera byla hrdá na svého tatínka, protože přestane být vyvrhelem. Píšu to, abyste věděli, že Babiš možná své sliby splnit chce, ale má tam nějaké lidi, co je plnit nechtějí, protože se pravdy a lásky bojí a pokud se nebojí oni, bojí se jejich manželky, jejich děti, jejich sousedi… Fašismus je už takový, nemůžete prostě říkat, co si myslíte, protože to má následky stejně jako to mělo následky už za Výmarské republiky, ani ještě nemusejí mít neomezenou moc.

Škála fašistických možností je široká. Vzpomeňte na Ondřeje Prokopa. Mladý, charismatický, dobře připravený… nic neukradl, vše doložil, ale přesto byl odstraněn. Když za ním jeho šéf nestojí, tak holt bude mít v hnutí jen takové Pražáky a Vondráky.

Dovoluji si také připomenout, že když fašismus přijde k neomezené moci, potřebujete k jeho svržení Stalina, nikoliv Kurta von Schleichera. Když fašismus přijde k neomezené moci, vždycky vyrazí na Rusko. Když fašismus přijde k neomezené moci, nemá slitování ani se svými. Když tedy Vítek Rakušan mluví jako kachna, vyvěšuje pytle na mrtvoly jako kachna, volá do války jako kachna a podílí se na rozesílání výhružných mailů jako kachna, tak to prostě bude kachna. I svého Himmlera už má. Právě byl zvolen senátorem takovým počtem hlasů jako nikdo nikdy předtím.

Média, jak vidno, nejsou jedinou zbraní pravdy a lásky. Mají i pouliční výbory, které umějí velmi dobře působit na všechny morálně rozevláté a nedostatečně mravně ukotvené jedince, kteří nešli do politiky, aby bojovali za národ, ale kvůli společenské prestiži, která je ve zlatém hajzlu Timura Mindiče, když se na vás libtardí přátelé budou dívat skrz prsty.

Totalita vždycky přichází za potlesku studentů a lepších lidí. Ani Chomejní nepřišel k moci proti vůli těch mladých a vysokoškolsky vzdělaných. Spousta českých Židů tleskala Dolfimu při záboru pohraničí, protože to přece byli hrdí Němci a chtěli být „fraj fon der čechoslovakaj…“ a ani na schodech smrti v Mauthausenu ještě nechápali, kde se stala chyba.

Z dnešního článku neplyne žádný okamžitý závěr. Nepsal jsem ho, aby měl na konci nějakou trefnou pointu. Ano, chci tím říct, že se musíme také organizovat a musíme to dělat lépe a radostněji, protože z Andrejovy personální politiky s železnou pravidelností vycházejí Plagové, Vojtěchové, Metnarové, Pražákové, Vondráci, Macurové a Jourové, ale tohle já teď říkám pořád dokola a ještě mockrát vás pozvu na Vidlákovnu, abych vás pro to nadchnul. Dnes chci jen upozornit na to, co doteď nebylo úplně vidět, protože pravda a láska měla ještě nějaké zábrany.

Bacha na pouliční výbory. Oni nemají jen média, oni mají i domovní důvěrníky, konfidenty a dostatek zblblých studentů, kteří vás budou vláčet bahnem, kdykoliv se jim rozkáže. A když se vaše personální politika bude řídit podle přání vašich nepřátel, doplatíte na to. Podívejte se do dívčích tváří na demonstracích Milionu dlažebních kostek pro demokracii. Jedna Irma Grese vedle druhé.

_________________________________________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud nás chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky.  Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízíme možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g360

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.5 (18 hlasů)

Komentáře

"Šikanovaná dcera" je jen zastírací manévr pro veřejnost, který mu někdo (kdo ho přesvědčil) zřejmě doporučil. Takový politik by byl bačkora, která není dobrá pro nikoho (ani jako nezařazený), ani jako příklad své dceři. (Víte, já bych zůstal, ale dcera nechce, jí se líbí Rakušan a Pavel...)

Průměrný počet slepic: 4 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

Taky mi kdysi jeden výhružný dopis přišel. To jsem byl zrovna v nějakém finančním průseru a dopis mi poslal úřad Správy sociálního zabezpečení, že jim visím tři zálohy. Dopis byl uložen v obálce a na ní byla taková průhledná slída a pod ní adresa, kde bylo toto: oslovení - dlužník a pak následovalo plné jméno a adresa. Toto mi poěťačka hodila do schránky.

V té době jsem vozil krmivo pro psa a kočku řediteli děčínské sociálky, tak mu říkám, že mi to přijde necitlivé. Že, když pošťačka to vidí, tak to pak roznese po babkách v okolí a bude se vědět, že berrnard zrovna je v nějakých průserech. Přitom jde o problém, který byl mezi mnou a sociálkou a o kterém jsem věděl, že ho vyřešit musím a celé to zacálovat včetně penále, ale nemusej se tím zabývat všichni kolem. On mi řekl, že mají z ústředí takový mustr na tyto papíry a že s tím nic udělat nelze.

Když jsem k němu přijel příště s další várkou, říká: Pane berrnarde, přemýšlel jsem o tom a měl jste pravdu, bylo to dost necitlivé. Tak jsem zařídil, že příště už zde na děčínsku se toto dít nebude. Oslovení už je pouze pán, nebo paní. Byl to rovnej a fajn chlap.

Průměrný počet slepic: 2.6 (7 hlasů)

In reply to by Divísek

Trvalý odkaz

U berrnarda na zaklade jeho - zde sirokemu publiku  vypravenych  (ocenil jsem teda jeho odvahu priznat si ten stud, jak kdysi chteli zmlatit nejakeho hocha na  rande, tohle by  priznal  byt po mnoha letech asi malokdo)   zivotnich pribehu aspon vime, co to je za cloveka. To byva vzdy poucne. Zato u Diviska si jsme jisti vlastne jen jedinou veci -  ze zurive nenavidi Zidy. Nic moc dalsiho - nejakou spolehlivou informaci kdo to  je, cim se zabyva atd. -  o nem vlastne nevime

Průměrný počet slepic: 2.8 (4 hlasů)

že se jedná o nějaký stihomam. Zajímavé je, že mu nevadí někdy i obsáhlé kopie jiných webů, ale berrnardovy originály jo. Myslím, že by si Divísek měl "založit vlastní blog, kde si svoje pocity z berrnarda bude moci psát každý den. Tohle je totiž blog někoho jiného a není to diskusní fórum nešťastných opuštěných lidi, kteří nemají jinou možnost, jak někoho kritizovat. " ***

*** trochu jsem ten citát upravil :-)

Průměrný počet slepic: 2.1 (7 hlasů)

který čítá 0,2 % světové populace a ovládá, dle něj, vše. 

Sice nikoho z nich osobně nezná, ale když na diskusním fóru potká jednoho, který svůj původ nejen přizná, ale ještě je na něj drze hrdý, natáhne zbroj a se vztyčeným kopím vyrazí do spravedlivého útoku.

Potíž je v tom, že jeho kopí je dost tupé a brnění si musel koupit někde v sekáči, mít za protivníky jen takovéto lidi, už by nám patřil Mars i s Venuší.

Průměrný počet slepic: 2.6 (5 hlasů)

O co se bobánci snažíte?? padají z vás samé trapné osobní invektivy, aby pan domácí zavřel vrata a vy byste tady mohli jeden přes druhého vypiskovat ty svoje trapárny? už mě začínáte fest srát /sry

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

Jo Jójiš, to mi nic neříká.

Průměrný počet slepic: 1 (2 hlasů)

Že to nastavené zrcadlo vám hodně leze na nervy. 

Ačkoliv ani já nemám rád, když si  kdejaký tlučhuba a titulkářky berou do huby "Čechy a český národ". 

Národní sportovní agentura, Česká národní banka, Národní protidrogová centrála, NÚKIB, Národní očkovací strategie....

Češi dluží..., Češi pijí méně..., Češi se obávají..., Češi zchudnou..., Češi neumí...

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

In reply to by Divísek

Trvalý odkaz

Divísku, opravdu poslední varování. Berrnard je tu asi o sto let déle než Vy. 

Průměrný počet slepic: 2.3 (3 hlasů)

Berrnard je tu o sto let déle a to je tak vše, čím se může chlubit. Bohužel. Ale je to jen můj čistě osobní názor a navíc ho zde nyní mohu i napsat 👍.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Turnov  - mesto v okrese Semily.    Malo cim nastvete Turnovaky vic, nez takovouto vetou :)  On ale ten bolsevik  kolem  roku 1950 dobre vedel, proc misto  nafoukaneho,  maloburzoazniho a malomestackeho  Turnova zvolil za okresni mesto daneho regionu  mnohem mensi  - zato s nalezitou delnickou tradici  - malomesto za kopcem totiz  Semily ...     Kdyby tohle - ten prestup do jineho mancaftu -  udelali pred volbami, tak budiz. Tohle je ale  trapne a odporne  novinky.cz/dalsi-odchod-z-ano-hnuti-opousteji-turnovsti-zastupitele-uvedl-tamni-starosta

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

nebo kohokoli, kdo mi to může stručně rozebrat, odpovědět. Nějak mi uniká celkový obraz.
Proč se Babiš nemůže zbavit toho progresivního křídla? Myslím tím, proč je nechal nasadit do voleb. Opravdu by potom nezískal, co získal. Osobně mi z těch jmenovaných z ANO je už hodně dlouho značně špatně, takže je nepodpořím i kdyby už jiná volba nezbyla. Nebo tam mají ještě jiné napnelismy? Nebo jen prostě nejsou lidi?

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Nejsou lidi... něco o tom vím. Také jsem sestavoval kandidátky. 

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

ty některý příspěvky vyhazuješ??

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Ne, nevyhazuju nic. Alespoň ne bez varování předem. 

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Blesk jako první (alespoň pro mne) napsal že premiér netleskal. V poledních zprávách Radiožurnálu posluchačům připomněli že se Babiš k potlesku nepřipojil.
Který z nich byl po 17. listopadu rychlejší při výstupu z KSČ? Rozvědčík?

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Jen takove upozorneni.  Jak mi v poslednich letech pripadaji Culikovy Britske listy naprosto ujete az silene  - tak zrovna v techto dnech  -  je to u Culika  tak trochu tradice, ze v dobacch kolem vyznacnych statnich vyroci se tam mohou objevit rozumne a zajimave retrospektivni clanky - tam naopak  vidim par clanku, ktere stoji za precteni  i kdyz s nimi nemusim treba ve vsem souhlasit  blisty.cz/art/ceska-spolecnost-musela-projit-radikalni-modernizaci-kopirujici-zapadni-vyspele-zeme-davno-pred-rokem-1918  blisty.cz/problem-nebyl-rozpad-rakouska-uherska-ale-reakce-na-hospodarskou-krizi-o-10-let-pozdeji blisty.cz/k-vyroci-17-listopadu-jak-padl-komunisticky-system-v-evrope-podle-gorbacovova-zivotopisu-druha-cast blisty.cz/zacina-evropa-v-otazce-ukrajiny-strizlivet

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Ja viem ze sa venujete hlavne CR a potom geopolitike, ale zaujimal by ma vas pohlad na udalosti okolo Madarska a EU. Ide ten novy saso na ruku EU, alebo to len hra. Ale miliardy dostane a za co?
A co Orban a jeho nominacia na sefa OSN, jeho planovane stretnutie s Vucicom? Aka hra sa tu hra? Ako do toho zasadit Trumpovu podporu zidovskemu statu a zidovskych financnikov ala Soros, ktory su napr. proti Orbanovi?

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

„Nejhorší od doby, kdy se vedou záznamy“: Brutální vlna veder si v evropských městech vyžádala životy více než 50 000 lidí!

Toto vychází ze studie s názvem [přeloženo] „Úmrtnost ve městech, související s horkem v důsledku klimatických změn způsobených člověkem v Evropě v létě 2026“.                                                                                                                                                                                           Nyní se však zdá, že existuje volitelná doplňková funkce pro počítání mrtvých:
 Úmrtní listy. Zdá se, že používání skutečných faktů je tak typické pro 20. století…

Jejich studie za léto 2026 odhaduje počet úmrtí souvisejících s horkem v 854 evropských městech na 50 391, přičemž 32 619 z nich bylo připsáno oteplování způsobenému člověkem. Působivá přesnost. Ne 50 000, to je pravda. Padesát tisíc tři sta devadesát jedna..
Háček?
Výpočet není založen na skutečných denních úmrtích, zaznamenaných v těchto městech během daného léta. Nebyl použit jediný skutečný údaj. Při tvorbě této studie nebyla porušena žádná fakta.
Studie místo toho odhaduje počet úmrtí na základě historických vztahů mezi teplotou a úmrtností, aktuálních teplot a údajů o populaci.                                                          Dostali jsme se do bodu, kdy počítač dokáže oznámit počet úmrtí ještě předtím, než se lékaři a patologové stihnou vyjádřit.
Pojďme se podívat, jak je tento nesmysl simulován:
1. Stanovení statistických korelací mezi teplotou a úmrtností s využitím historických dat z 232 měst.
2. Přenesení těchto vztahů do 622 dalších měst, pro která nejsou k dispozici žádná specializovaná tréninková data.
3. Odhad nárůstu teploty způsobeného člověkem v každém městě pomocí observačních analýz a klimatických modelů.
4. Odečtením tohoto zvýšení teploty simulujeme chladnější léto.
5. Aplikace modelů úmrtnosti na obě léta.
6. Poté výsledky odečtěte.
Zbývající částka je hlášena jako „úmrtí způsobená změnou klimatu“.

Lidi, tohle jsou modely úmrtnosti naroubované na klimatické modely , s nepozorovatelným hypotetickým předpokladem na jednom konci pitevního rámu.

Více zde, přeloží gúgl:                                                          

 https://wattsupwiththat.com/2026/10/23/climate-death-toll-batteries-not-included/
 

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Na Slovensku máme takú búrky v pohári vody. Banáš vydal prepis rozhovorov s Lasicom, neautorizovaný. Ohradila sa dcéra, chytili sa toho mééédia. Dcéra obvinila Banáša, že jej otca vydieral, uverejnila jeho neodoslaný dopis.

Banáš zjavne c 1992 nejak chcel presvedčiť Lasicu, aby sa za neho prihovoril, keď ho obvinili so spolupráce s ŠtB, čo si Lasica a aj jeho dcéra yložil ako vyriedanie. Boli tam také slová ako:

- prečo mi píšeš také veci o mojej manželke (Magde)

- prečo sa do toho snažíš zatiahnuť moju rodinu

Samozrejme, dcéra nezverejnila, čím ich údajne mal vydierať. Mohla to byť milenecká aféra? Mňa skôr napadlo, či mu neprizvukoval, že aj jeho žena mala takú spoluprácu s ŠtB, za akú jeho vyhadzujú z diplomacie. Magda bola vtedy veľvyslankyňa vo Viedni, kde ju dosadil na Banášov návrh Kňažko skrz Havla.

Vie sa v tom.niekto povŕtať ďalej a viac?

Průměrný počet slepic: 2 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Bude deset vecer, za chvili se zdejsi navstevnici vsichni premisti k novemu clanku a tak sem snad mohu  ted  prihodit delsi text. Je to o jedne  polozapomenute  kapitole zidovske historie. Psal o ni  28. 2. 2012 Birobidžanský Štern.  Klicova  slova:  Golda Meir a Molotovova zena, sovetsti a americti Zide.  Sjednocení všech Židů rozhodně nepatřilo do plánů Stalinova vedení. Prihodme  i  mapu, kde se nachazi Birobidzan, ma uzemi dvakrat vetsi, nez Ceska republika 

 

 

V říjnu 1952 se konal XIX. sjezd sovetske komunisticke strany. Na následujícím plenárním zasedání Ústředního výboru Stalin ostře kritizoval Mikojana, Vorošilova, ale zejména Molotova, který byl po mnoho let Stalinovou pravou rukou. Známý sovětský spisovatel Konstantin Simonov ve svých vzpomínkách „Očima člověka mé generace“ v časopise „Znamja“ (č. 4, 1988) podrobně popisuje, jak plenární zasedání probíhalo: „Ze Stalinova projevu vyplývalo, že člověkem, kterého nejvíce podezříval ze sklonu ke kapitulantství, člověkem v tomto smyslu pro něj nejnebezpečnějším byl… nikdo jiný než Molotov. O Molotovovi mluvil dlouho a nemilosrdně… Nikdy jsem nepochopil, v čem byl Molotov vinen, pochopil jsem jen to, že Stalin ho obviňuje z řady činů v poválečném období, obviňuje ho s takovou zuřivostí, která, jak se zdálo, souvisela s přímým nebezpečím pro Molotova, s přímou hrozbou, že Stalin vyvodí ty konečné závěry, které bylo možné od něj vzhledem k minulosti očekávat…“ Hlavní vina Molotova však byla konkrétnější. Jeho manželka Karpovská Perl Semenovna (stranická přezdívka – Perla - Zemcuzina) v té době seděla ve vězení. Byla zatčena za styky s izraelskou velvyslankyní v SSSR Goldou Meir. Takto o tom psal týdeník „Argumenty a fakty“ (č. 10, 2008): „Podle údajů například, prvního tajemníka kurského krajského výboru L. Jefremova Stalin na tom samém říjnovém (1952) plenárním zasedání zmínil tři politické chyby Molotova. Jednu z hlavních popsal přibližně takto: ‚Soudruh Molotov si své manželky váží natolik, že sotva stihneme přijmout rozhodnutí Politbyra k té či oné důležité otázce, a už se o tom rychle dozví soudružka Žemčužina. Vypadá to, jako by nějaká neviditelná nit spojovala Politbyro s Molotovovou manželkou Žemčužinou a jejími přáteli, včetně těch zahraničních, například jako je izraelská velvyslankyně Golda Meir. Je jasné, že takové chování člena Politbyra je nepřípustné!“  A zde jsou argumenty, které v knize „Kremelské manželky“ uvádí básnířka Larisa Vasiljevová: „V roce 1948 se na mapě světa objevil Izrael. Byl vytvořen na základě rozhodnutí OSN za aktivní podpory SSSR. Jako první jsme oznámili navázání diplomatických vztahů s Izraelem. Izraelskou velvyslankyní v Moskvě se stala Golda Meir. Žemčužina uspořádala recepci na počest Goldy Meir a začala ji navštěvovat. Říkalo se, že Polina a Golda Meir byly vlastně kamarádky už ze školy… Polina Žemčužina společně s Goldou Meirovou vypracovala plán a připravila dokument pro Ústřední výbor s žádostí, aby byl Krym prohlášen za židovskou autonomní oblast. O „Zápisku o Krymu“ a o tom, že naše židovská autonomní oblast byla zapojena do těch dávných politických her, si povíme o něco později.   Z televizního pořadu na NTV z 22. 7. 2002 o Polině Žemčužině: „Polina vedla rozhovor s Goldou Meir, izraelskou velvyslankyní v SSSR. Stalin ukázal přepis jejich rozhovoru Molotovovi.   Stalin ukázal Molotovovi přepis jejich rozhovoru. Rozhovor se týkal tajemství, o kterém věděli pouze Stalin a Žemčužina. Nyní toto tajemství znala i Golda Meir. „Ještě že jsem z toho vyvázla tak lehce!“ řekla Polina Žemčužina. „Mohli mě klidně zastřelit!“ Důvod k zatčení Molotovovy manželky tedy existoval, a to dokonce pádný.  Z knihy F. Čujeva „Sto čtyřicet rozhovorů s Molotovem“ (Moskva, 1991). Molotov: „Když na zasedání Politbyra přečetl (Stalin ) materiál, který mu přinesli čekisté o Polině Semenovně, roztřásly se mi kolena. Ale proti spisu, který na ni vedli, se nedalo nic namítat. Čekisté se opravdu snažili. Z čeho ji obviňovali? Ze spojení se sionistickou organizací, s izraelskou velvyslankyní Goldou Meir. Chtěli z Krymu udělat židovskou autonomní oblast. Měla dobré vztahy s Michajelsem. Čekisté ho považovali za cizince. Samozřejmě měla být při navazování známostí vybíravější. Byla odvolána z funkce. Zatkli ji, když ji předvolali do Ústředního výboru. Mezi mnou a Stalinem, jak se říká, přeběhla černá kočka. Seděla více než rok ve vězení a více než tři roky strávila ve vyhnanství. Beria na zasedáních Politbyra, když kolem mě procházel, mi říkal, nebo spíše mi šeptal do ucha: „Polina žije!“ Seděla ve vězení na Lubjance, a já o tom nevěděl. V roce 1949 jí při zatčení předložili obvinění z přípravy atentátu na Stalina. Vyšinskij mi o tom později vyprávěl. Než mě odvolali z funkce ministra zahraničních věcí, přišel ke mně Stalin v Ústředním výboru a řekl: „Musíš se rozvést se svou ženou!“ A Polina řekla: „Pokud je to nutné pro stranu, pak se rozvedeme.“       . Na konci roku 1948 jsme se rozešli a v únoru 1949 ji zatkli.“ P.S. Žemčužina zemřela v roce 1970. Molotov zemřel 8. listopadu 1986 ve věku 96 let…   Vraťme se k dalším postavám našeho příběhu. V letech války, konkrétně v roce 1942, byl založen Židovský antifašistický výbor (EAK). Zde jsou úryvky z oficiálního dokumentu („Izvestija ÚV KSSS“, 1989, č. 12): „EAK byl založen v letech Velké vlastenecké války s cílem mobilizovat sovětské i světové veřejné mínění proti zločinům fašismu. Počátek činnosti EAK se datuje do období února až dubna 1942. Předsedou EAK byl  narodni  umělec SSSR S. Michoels, odpovědným tajemníkem byl Š. Epstein a poté I. Fefer. Výbor měl svůj tiskový orgán – noviny „Eynikajt“, které se distribuovaly jak v SSSR, tak v zahraničí.“    Hlavním cílem EAK bylo šíření sovětské propagandy mezi světovým židovstvem, především mezi Židy v USA a Anglii, s cílem získat materiální a morální podporu SSSR ve válce s Německem.  

Po druhé světové válce Stalin udělal velmi mnoho pro to, aby se na mapě světa objevil Stát Izrael, ale byl podveden. Stalin počítal s tím, že Izrael se stane oporou SSSR na Blízkém východě. Haganá totiž vedla krvavý boj s Brity, dokud ti neopustili Palestinu. Stalinův odhad se ukázal jako mylný. Izrael se stále více orientoval na USA.  Poté došlo v Moskvě k událostem, které ještě více negativně ovlivnily Stalinův postoj k Židům.      Jak je známo, velvyslankyní v SSSR byla jmenována   Golda Meir. Do Moskvy přijela v září 1948. Následovala slavnostní ceremonie předání pověřovacích listin. Poté, v den židovského Nového roku, Golda navštívila moskevskou synagogu. Z knihy G. Meir „Můj život“:    „…Ulice před synagogou byla k nepoznání. Byla zaplněná lidmi. Byli tu lidé všech generací: důstojníci Rudé armády, vojáci, teenageři i kojenci v náručí svých rodičů. Obvykle o svátcích do synagogy přicházelo asi sto až dvě stě lidí – tady nás však čekal padesáti tisicovy dav… Bez přehlídek, bez projevů, vlastně bez slov vyjádřili moskevští Židé svou hlubokou touhu, svou potřebu podílet se na zázraku vzniku židovského státu, a já jsem pro ně byla symbolem tohoto státu.“  

Stalinova reakce byla jako vždy nemilosrdná. 29. ledna 1949 otiskla „Pravda“ (orgán Ústředního výboru strany) úvodník „O jedné vlastizrádné skupině divadelních kritiků“. Článek je obviňoval z toho, že „ztratili svou odpovědnost vůči lidu a jsou nositeli hluboce odpudivého, sovětskému člověku nepřátelského a bezkořenového kosmopolitismu“.   Mezitím se EAK, ať už dobrovolně či nedobrovolně, stával orgánem zastupujícím zájmy celého židovského obyvatelstva SSSR. Sjednocení všech Židů však rozhodně nepatřilo do plánů Stalinova vedení. S koncem války se EAK ocitl bez práce a na konci roku 1948 byl zrušen, přičemž vedení výboru bylo zatčeno.  Na uzavřených zasedáních Vojenské kolegie Nejvyššího soudu, která začala  začala 30. dubna 1952 pod předsednictvím generálporučíka spravedlnosti A. Čepcova, byli členové EAK obviněni ze spojení s „židovskými nacionalistickými organizacemi v Americe“, v zasílání těmto organizacím „informací o hospodářství SSSR, jakož i pomlouvačných informací o postavení Židů v SSSR, a v tom, že na pokyn amerických židovských nacionalistů nastolili otázku osídlení Krymu a vytvoření židovské republiky na tomto území…“

Uvedeme v plném znění „Zprávu o Krymu“, která byla na počátku 90. let minulého století objevena v Centrálním archivu KSSS.    „Zástupci předsedy Rady lidových komisařů SSSR, soudruhu V. M. Molotovovi.    Drahý Vjačeslave Michajloviči!    V průběhu Vlastenecké války vyvstala řada otázek souvisejících s životem a uspořádáním židovského obyvatelstva v Sovětském svazu.  Před válkou žilo v SSSR až 5 milionů Židů, z toho přibližně jeden a půl milionu Židů ze západních oblastí Ukrajiny a Běloruska, Pobaltí, Besarábie a Bukoviny, jakož i z Polska. V sovětských oblastech dočasně obsazených fašisty bylo, jak se dá předpokládat, vyvražděno nejméně 1,5 milionu Židů.  S výjimkou stovek tisíc vojáků, kteří se obětavě bojovali v řadách Rudé armády, bylo veškeré ostatní židovské obyvatelstvo SSSR rozptýleno po středoasijských republikách, Sibiři, na březích Volhy a v některých centrálních oblastech RSFSR.   V první řadě se samozřejmě klade otázka návratu do rodných míst, a to jak pro evakuované židovské obyvatelstvo, tak i pro všechny ostatní evakuované. Vzhledem k tragédii, kterou židovský národ v současné době prožívá, to však nevyřeší problém usídlení židovského obyvatelstva SSSR v plném rozsahu.   

Za prvé, v důsledku mimořádných fašistických zvěrstev, zejména vůči židovskému obyvatelstvu, a jeho hromadného vyvražďování v dočasně okupovaných sovětských oblastech ztratila rodná místa pro mnoho evakuovaných Židů svůj materiální i psychologický význam. Nejde o zničená sídla – to se týká všech, kteří se vracejí do svých rodných míst. Pro obrovskou část židovského obyvatelstva, jehož členové rodiny se nestihli evakuovat, jde o to, že rodná místa byla fašisty proměněna v masové hřbitovy těchto rodin, jejichž příbuzné a blízké již nelze oživit. Pro Židy z Polska a Rumunska, kteří se stali sovětskými občany, otázka návratu vůbec nepřichází v úvahu. Jejich příbuzní, kteří tam zůstali, byli vyvražděni a všechny stopy židovské kultury byly smazány z povrchu země.  Zadruhé, vzhledem k mimořádnému nárůstu národních kádrů mezi bratrskými národy, kteří budují svou kulturu, nachází značná část inteligence židovské národnosti, která dříve působila v různých oblastech národní kultury bratrských národů, stále menší uplatnění pro své síly, což vede k diskvalifikaci širokého okruhu této inteligence.     Kulturní energii, která se hromadila po staletí, by inteligence židovské národnosti mohla s obrovským přínosem využít při budování židovské sovětské kultury, která se může pochlubit velkými úspěchy. Rozptýlenost židovského obyvatelstva, které ve všech republikách tvoří zanedbatelnou menšinu, však neumožňuje toto uskutečnit.   Politicko-výchovná a kulturně-osvětová činnost mezi židovskými masami v jejich rodném jazyce fakticky ustala. Stávající nepatrný počet židovských kulturních institucí (několik divadel, jedno nakladatelství a jediný týdeník) není schopen uspokojit kulturní potřeby a požadavky více než třímilionového židovského obyvatelstva.   To, že je obrovská masa židovského obyvatelstva ponechána roztříštěná, bez politické a kulturní výchovy v rodném jazyce, vytváří volné pole pro intriky cizích a nepřátelských vlivů. 

V průběhu války se vyostřily některé kapitalistické přetrvávající jevy v psychologii jednotlivých vrstev různých národností, včetně části jejich inteligence. Jedním z nejvýraznějších projevů těchto přetrvávajících jevů jsou nové výbuchy antisemitismu. Tyto výbuchy jsou všemožně podněcovány fašistickými agenty a skrytými nepřátelskými živly s cílem podkopat nejdůležitější úspěch sovětské moci – přátelství národů.   Tyto nezdravé jevy jsou vnímány jako mimořádně bolestivé všemi vrstvami židovského obyvatelstva SSSR, které se projevily jako skuteční vlastenci hrdinstvím svých nejlepších synů a dcer  na frontách Vlastenecké války i v zázemí. Projevy antisemitismu vyvolávají v duši každého sovětského Žida bez výjimky ostrou reakci také proto, že celý židovský národ prožívá největší tragédii ve své historii, když v důsledku fašistických zvěrstev v Evropě přišel o přibližně 4 miliony lidí, tj. o čtvrtinu svého počtu. Sovětský svaz je přitom jedinou zemí, která zachránila život téměř polovině židovského obyvatelstva Evropy. Na druhou stranu skutečnosti spojené s antisemitismem v kombinaci s fašistickými zvěrstvy přispívají k nárůstu nacionalistických a šovinistických nálad v některých vrstvách židovského obyvatelstva.  

S cílem normalizovat hospodářský růst a rozvoj židovské sovětské kultury, s cílem maximálně mobilizovat všechny síly židovského obyvatelstva ve prospěch sovětské vlasti, s cílem plně vyrovnat postavení židovských mas mezi bratrskými národy, považujeme za aktuální a účelné v rámci řešení poválečných problémů nastolit otázku vytvoření Židovské sovětské socialistické republiky. Ve své době byla v Birobidžanu zřízena Židovská autonomní oblast s perspektivou jejího přeměnění na židovskou sovětskou republiku, aby se tímto způsobem vyřešil státně-právní problém i pro židovský národ. Je třeba uznat, že zkušenost z Birobidžanu z řady důvodů, především kvůli nedostatečnému využití všech možností, a také vzhledem k jeho extrémní vzdálenosti od míst, kde se nacházejí hlavní židovské dělnické masy, nepřinesla očekávaný účinek. 

 Navzdory všem obtížím se však Židovská autonomní oblast stala jednou z nejvyspělejších oblastí v Dálného východního kraje, což dokazuje schopnost židovského lidu budovat vlastní sovětskou státnost. Tato schopnost se ještě výrazněji projevila při rozvoji nově zřízených židovských národních oblastí na Krymu.  Vzhledem ke všemu výše uvedenému považujeme za účelné vytvoření židovské sovětské republiky v jedné z oblastí, kde je to z politických důvodů možné. Domníváme se, že jednou z nejvhodnějších oblastí by bylo území Krymu, které v nejvyšší míře splňuje požadavky jak z hlediska kapacity pro přesídlení, tak i díky dosavadním úspěšným zkušenostem s rozvojem židovských národních oblastí v této lokalitě.   Vytvoření židovské sovětské republiky by jednou provždy vyřešilo v bolševickém duchu, v duchu leninsko-stalinské národní politiky, problém státně-právního postavení židovského národa a dalšího rozvoje jeho staleté kultury. Tento problém nebyl nikdo schopen vyřešit po mnoho století a vyřešit jej lze pouze v naší velké socialistické zemi.   Myšlenka vytvoření židovské sovětské republiky se těší mimořádné oblibě mezi nejširšími židovskými masami Sovětského svazu i mezi nejlepšími představiteli bratrských národů.

Při budování židovské sovětské republiky by nám poskytly podstatnou pomoc také židovské lidové masy ze všech zemí světa, ať už se nacházejí kdekoli. . Na základě výše uvedeného navrhujeme:

1. Zřídit židovskou sovětskou socialistickou republiku na území Krymu.       

2. V předstihu, ještě před osvobozením Krymu, jmenovat vládní komisi za účelem vypracování této záležitosti. Doufáme, že našemu návrhu, na jehož realizaci závisí osud celého národa, věnujete náležitou pozornost.

S. M. MIKHOELS    ŠACHNO EPSTEIN    ICIK FEFER     Moskva, 21. února 1944.“

„Zápis“ redigoval Solomon Lozovskij, starý bolševik, Molotovův zástupce v Narkomindelu a Ščerbakovův zástupce v Sovinformbüru.

Zajímavý je následující fakt: „Zápis“ byl sepsán v únoru, zatímco Krym byl od fašistů osvobozen teprve 12. května 1944.        „Zápis“ byl odložen do archivu, ale ukázal se být „minou“ se zpožděným účinkem, která „vybuchla“ v roce 1948. Časopis „Rodina“ v roce 1991 (č. 11–12) poznamenal: „Následovaly žádné praktické kroky. Je třeba poznamenat, že dopis neobsahuje žádná obvinění proti krymským Tatarům a navíc byl napsán nikoli po, ale před deportací. Již v roce 1948 však byl vytažen z archivu a stal se jedním z hlavních důkazů vyšetřování v případu vedení EAK.“   

Jedním z hlavních iniciátorů nové protižidovské kampaně byl G. M. Malenkov. Právě on společně s L. P. Berijou a ministrem státní bezpečnosti V. S. Abakumovem připravil rozhodnutí Úřadu Rady ministrů SSSR o okamžitém rozpuštění EAK. Je rovněž známo, že 13. ledna 1949 si Malenkov a místopředseda KPK při ÚV VKP(b) Matvej Škirjatov, přezdívaný za zády „Maljuta Skuratov“,  S. A. Lozovského předvolali na „rozhovor“ na Staré náměstí, kde ho vydírali „krymským dopisem“ a nutili ho přiznat se k „zločinné činnosti“.   18. ledna 1949 byl Lozovský vyloučen z ÚV VKP(b), vyloučen ze strany a zatčen. V té době nebo o něco později se za mřížemi ocitli také členové EAK I. S. Fefer, V. L. Zuskin, B. A. Šimelovič, L. M. Kvitko, P. D. Markiš a další. Poté se rozběhl vyšetřovací aparát, který byl doladěn již ve 30. letech. Byly použity zfalšované výslechové protokoly a celý arzenál metod k vynucení požadovaných přiznání.  Z protokolu výslechu Juzefoviče (bývalého zástupce Lozovského, člena Židovského antifašistického výboru) ze dne 26. 1. 1949: 

„JUZEFOVIČ: Jako první začali o vytvoření židovské republiky na Krymu hovořit Michajels a Fefer. Všichni jsme se shodli na tom, že z hlediska podnebí je Krym nejvhodnějším místem pro založení židovské republiky.       OTÁZKA: Nejde o klimatické podmínky, ale o to, že založení židovské republiky na Krymu požadovali vaši američtí páni. Proč jste to tajil?       JUZEFOVIČ: To je pravda, ale dozvěděl jsem se o tom až tehdy, když do SSSR přijel americký zástupce Goldberg… Je to významný podnikatel spojený s Bílým domem, vydává reakční noviny v New Yorku a zastává vedoucí pozici v řadě židovských nacionalistických organizací v USA. Po příjezdu do Moskvy Goldberg při svém prvním setkání s námi s velkým uspokojením ocenil naše úsilí o vytvoření židovské republiky na Krymu. Z jeho slov bylo patrné, že tato otázka pro něj nebyla nová. 

Když nás, nacionalisty, povzbuzoval, Goldberg říkal, že Krym by se měl stát židovskou slávou, židovskou Kalifornií, a zároveň jednoznačně poukazoval na blízkost Krymu k Palestině a prohlašoval, že je nutné navázat užší vztahy mezi sovětskými a palestinskými Židy, přičemž zdůrazňoval svou připravenost v této věci zprostředkovat… Goldbergovi bylo zřejmé, že Američané mají zjevný zájem o to, aby s pomocí židovských organizací vytvořili na území Krymu nejprve republiku a poté židovský stát, který by bylo možné využít jako opěrný bod proti Sovětskému svazu…      OTÁZKA: Jaký vztah měla k vašim zločinným cílům  „Žemčužina“?     JUZEFOVIČ: Povzbuzeni Goldbergovou podporou se Michajels a Fefer rozhodli využít „Žemčužinu“, jejímž prostřednictvím měli v úmyslu předložit sovětské vládě otázku o přidělení Krymu Židům. Michoels byl od samého počátku úzce spjat s „Žemčužinou“ a říkal, že se s ní radí o našich židovských záležitostech a získává od ní podporu. Vědomi si toho, my, židovští nacionalisté, jsme na „Žemčužinu“ pohlíželi jako na naši patronku, která pozorně naslouchá všem našim žádostem a židovským záležitostem obecně.   

 OTÁZKA: A pomohla vám Žemčužina?   JUZEFOVIČ: Jak vyprávěl Michajels, setkal se s Žemčužinou, seznámil ji s našimi plány ohledně Krymu a ona slíbila, že nás podpoří.  Krátce po setkání Michoelsa s Žemčužinou, k němuž došlo na počátku roku 1944, vypracovali Michoels a Fefer návrh dopisu o předání Krymu Židům.“ (Z knihy Larisy Vasiljevové „Kremelské manželky“. Moskva, „Vagrius“, 1993, s. 341–342).  V dubnu 1952 byl případ postoupen Vojenské kolegii Nejvyššího soudu SSSR, která 18. července odsoudila S. A. Lozovského, I. S. Fefera a další – celkem 13 osob – k popravě zastřelením. Po Stalinově smrti v listopadu 1955 byl rozsudek nad odsouzenými v takzvané kauze Židovského antifašistického výboru zrušen a řízení bylo zastaveno pro nedostatek skutkové podstaty trestného činu.

V každé klasické tragédii se vyskytuje trochu humoru. J. Borejev ve své knize „20. století v pověstech a anekdotách“ vypráví: „Provinční židovský spisovatel Gontar byl zatčen v souvislosti s případem ŽAK. Ve vězení mu oznámili, že byl odsouzen k patnácti letům za špionáž ve prospěch Anglie. Gontar požádal: ‚Dejte mi potvrzení, že jsem anglický špión. Až mi skončí trest, půjdu na anglické velvyslanectví a požádám o peníze za odvedenou práci.‘           A nakonec přichází rozuzlení, jako v každém dramatu či tragédii, kdy se vše dostává na své místo. Na říjnovém plenárním zasedání ÚV v roce 1952 Stalin z tribuny o Molotovovi řekl: „Ten samý Molotov – výjimečná osobnost, člověk nejvěrnější naší věci. Zavolejte ho, bez váhání položí život za stranu. Ale proč si dovoluje pod vlivem ‚chartreze‘ na recepci souhlasit s anglickým velvyslancem s vydáváním buržoazních novin a časopisů v naší zemi?   Jaká je v tom naléhavá nutnost, jaký z toho mají sovětští lidé užitek? A co znamená návrh soudruha Molotova předat Krym Židům? K čemu to bylo potřeba?.. Máme židovskou autonomii. Nestačí to snad? Ať se tato republika rozvíjí. A soudruh Molotov by neměl být obhájcem nezákonných židovských nároků na náš sovětský Krym.“ („Sovětská Rus“, č. 3, 2003).  

Kdysi Kateřina II. připojila Krym k Rusku. V roce 1954 N. S. Chruščov daroval Krym Ukrajinské SSR. A Židovská autonomní oblast zůstala součástí Ruské federace, ačkoli mohla být začleněna do Ukrajiny. Taková je historie s geografií…      Nikolaj Boriskin

Průměrný počet slepic: 4 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Jsem retardovaný jedinec. Nedokáži se registrovat. Libor Sobala. Poraďte mi, jak to provésti

Zatím bez slepic

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.