Řemesla II

Autor
Štítky

Dnes budeme pokračovat ve včerejším tématu. V diskusi se nahromadilo dost otázek k vysvětlení a ledacos budu muset vidlácky dovysvětlit a uvést na pravou míru.

Na začátek bych měl asi říci, že nejsem nijak zaujatý proti vysokoškolákům a skutečně bych nechtěl, aby mě operoval chirurg samouk. Ale na druhou stranu nevidím rozdíl v tom, jestli mi odebírá krev sestřička s bakalářem, diplomovaná specialistka, sestra s maturitou a nebo sestra s učňákem. Všechny tyto kategorie existují a opravdu nechápu, proč musí mít dnešní sestra vysokoškolský titul, aby dělala totéž co její starší kolegyně, které stačila maturita. Nemluvě o tom, že plat sestry zůstal blíž úrovni toho učňáku než vysoké škole. A krev se bere pořád stejně.

Svým včerejším článkem jsem chtěl především říci, že nevěřím v záchranu našeho průmyslu, zemědělství a hospodářství chrlením inženýrů. A to ani tehdy, když budou chytří. Prostě se tu neuplatní. Maximálně utečou do ciziny. Jediní inženýři, kteří se uplatní jsou ti, co míří do Škodovky, pár jich může jít do zbrojovek nebo hutí, ale ruku na srdce, jaderné strojírenství zmírá na úbytě, doly se zavírají, nedělají se geologické průzkumy, neotevírají se ložiska, lokomotivy se skoro nedělají, ani tramvaje, ani trolejbusy. Ještě se uplatní programátoři, pokud jsou schopní, ale i v tomto oboru už se ukazuje strop a konkurence v Indii.  A i kdybychom nakrásně pro všechny ty obory inženýry měli, nemáme ty továrny ve kterých se to bude vyrábět, protože jsme je už dávno prodali, nechali rozkrást a zbořit. Stejně tak nemáme ty horníky, slévače, zámečníky, hutníky, soustružníky. 

V Číně na začátku jejich hospodářského zázraku nebyli automobiloví a elektroničtí inženýři, ale americké a jiné zahraniční firmy a čínská levná pracovní síla. Ovšem pracovitá síla schopná se něco naučit. Ani to nemuseli být lidi pracovitější a schopnější než tady u nás, ale je jich tam hóóódně a tak prostě měli z čeho vybírat. Ti schopnější se pak stali předáky, mistry, pak postoupili i do managementu a za pár let už učili na čínských univerzitách další generaci. Na začátku nebyli geniální vysokoškoláci ani prestižní čínské univerzity. Na začátku byla skromná pracovní síla a mezi nimi dostatek schopných lidí, co se něco uměli v práci naučit. Až teď je z toho Huawei... Až teď se dělají investiční celky, až teď chrlí jejich univerzity vysokoškoláky. A jejich vnitrozemí stále chrlí skromnou a schopnou pracovní sílu. 

Nemá smysl stavět špičku pyramidy, když pod ní chybí široká základna. Máme sice absolventy, maturanty i vysokoškoláky, ale hodně z nich se hodí tak někam k pásu opakovat jednu činnost. Zpovykaní blahobytem, neschopní ani přijít včas do práce. Nejvíc dnešních pracovních míst je právě pro tu pásovou výrobu. Pak pro mistry u pásové výroby a pak pro jejich šéfy. Pro inženýry není o moc víc práce než bylo před deseti roky. Dokonce jestli jí není méně. Dovážíme cizince, protože ti naši nemají ani návyk pracovat a za pár šupů přece dělat nebudou. A tak máme třicátníky, kteří co rok mění práci, protože přece nebudou dělat za pakatel, ale nikdy se nic nenaučí, nikdy nepostoupí, nikdy se v ničem nestanou odborníky, nikdy nebudou zruční a nebude nic, čemu by opravdu rozuměli. 

Měli bychom ty dnešní děti naučit pracovat. Tak, aby se v té korporaci při výrobě obrazovek uměli naučit něco dalšího. Aby za pár šupů na páse dělali jen pár let. Aby pak mohli jít dělat mistry. Nebo aby si otevřeli vlastní pobočku, kde budou jiné mladé řadit do pásu dělat obrazovky. 

Jak má u nás nějaký inženýr otevřít moderní firmu, když nesežene nikoho, kdo by ty jeho nápady uměl sestrojit? 

 

Jsme na tom stejně jako ta Čína v sedmdesátých letech. Klausův "Velký skok" a Kalouskova "Kulturní revoluce"  taky zničily co se dalo. A máme to, co udělali oni - otevřenost světu. A máme třetinové platy oproti Německu, zároveň se s nimi snadno domluvíme... Máme tu jejich korporace, ale na rozdíl od Číny nevidím ani pokusy o Joint Venture, ani nevidím snahu připravit kvalifikovanou pracovní sílu jako základnu ze které pak vzejdou české firmy. Ano, ať české firmy klidně vzniknou ukradením německých a amerických nápadů s přidáním deseti procent českých ručiček a hlaviček. Jenže nevidím statisíce mlaďochů, kteří se jen třesou na to, aby Siemensu ukradli knowhow a pak to zkusili sami. Jo, máme takové, ale máme jich sakra málo. 

Nejdřív musí být alespoň důvod sem dávat pobočky německých firem a v nich musejí dělat mlaďoši, kteří po práci budou spřádat plány, jak si pronesou součástky a postaví si v garáži (ve startupu) vlastní linku, místo aby chodili chlastat.  Můžeme jim pomoci pořádnými základy. Aby uměli ze základky jazyk, z učňáku obsluhovat stroje a řezat rovně a z průmyslovky pár základních výpočtů. Koneckonců, ví někdo z nás, jakým směrem se budou vyvíjet obory budoucnosti? 

A hlavně - musíme to dělat masově. Tam dole. Aby bylo z čeho vybírat ty vysokoškoláky. My místo toho děláme masově vysokoškoláky, kteří jdou na univerzity v podstatě bez základů. Někteří se uplatní. Ale dvě třetiny otitulovaných se neuplatní, protože v normálním systému by se na vejšku nikdy nedostali. A tak máme pár schopných, kteří by se uplatnili vždycky a všude, pak hromadu neschopných, ale s titulem a pak ještě větší hromadu nevzdělaných bez titulu. Přitom tam dole učňák trvá jen tři nebo čtyři roky a to v době, kdy jsou to ještě děti a dají se formovat. Ale to by samozřejmě musela škola učit a ne naslouchat neziskovkám o rovných šancích.

Místo abychom poslouchali o univerzitním vzdělání, měli bychom se zaměřit na to, aby co nejvíc mladých blbých a vysokoškolsky nevzdělatelných lidí alespoň umělo míchat maltu, nebo řezat závity.  Aby měli šanci i na jiné uplatnění než jen obracet hamburgery. Možná skutečně jinou práci na začátku nedostanou. Ale pokud nebudou umět složit motor nebo vydrátkovat rozvaděč, tak od těch hamburgerů nikdy nepovýší. Ale pokud to umět budou, dostane se z Mekáče na lepší práci alespoň někdo. A tu a tam si nějaký český schopný inženýr bude moci vybrat české schopné soustružníky a budou třeba vyrábět něco jednoduššího, ale lepšího než malotraktor Vari. Zrovna do tohoto mám chuť se pustit sám. Ale nejsem soustružník a neznám nikoho dvacetiletého, který by do toho se mnou šel. 

Nemám starosti o ty schopné a pracovité. Ti se probojují vždycky ať začnou na jakkoliv nízkém postu. Mám starosti o ty, které nikdo nenaučil ani dělat ani myslet, jen na všechno kašlat a říkat tomu budoucnost. 

Pokud budeme mít dostatek firmiček, které něco dělají a budeme mít dostatek soustružníků a dalších profesí, pak budeme potřebovat i ty inženýry. Ale také potřebujeme otevírat ložiska, umožňovat lidem začít podnikat na zelené louce bez buzerace a starat se, aby každý nebyl jednou nohou v kriminále, protože porušil nařízení číslo 56584. 

Ovšem na začátku je základ. A základ je skromná a schopná pracovní síla. Hned nad tím jsou schopní řemeslníci, kteří mají zlaté ručičky (ale i hlavu - třeba programátoři). Na ně se pak nabalují vysokoškoláci, ne naopak.  Bez pracovitého základu nám vysokoškoláci budou jedině utíkat. 

Komentáře

Trvalý odkaz

Napsal uživatel Laco G. Mlynář (neověřeno) dne So, 05. 01. 2019, 17:03
Trvalý odkaz
Ještě kreativita

Když jsem po plyšáku poprvé dorazil do Dánska, překvapilo mne, že nikde široko daleko na té placce nebylo vidět tovární komín. Široko daleko jen placka a placka a pasoucí se dobytek. Jak si můžou bez fabrik vydělávat na živobytí ptal jsem se zaostale.
Potom jsem se dostal k systému firmy TMI, což byl v podstatě plánovací systém diářů složený z nejrůznějších formulářů. Myšlenka a potištěné papíry formulářů. A ono to řídilo týmy britských jaderných ponorek, aerolinky a samozřejmě různé další pracovní týmy a zase globálně. Firma TMI nedělala nic jiného, než že potiskovala papír a expedovala formuláře + školila systém. Dnes v éře Outlooku už nemají takový obrat, tak asi vymýšlejí něco jiného.
Nebo jiný příklad, malá firma na dánském venkově vymyslela balení kávy do papírového sáčku, do kterého se jen napustí teplá voda a pijete kávu i ve 4.000 metrech nad mořem. Zase expeduje celosvětově.
Prostě kreativita, pracovitost, nápad. Továrních komínů z 19. století netřeba. Šanci má každý komu to myslí a není líný. A nemusí mít do začátků miliardy.
Nebo druhý příklad.

Odpovědět

Napsal uživatel Gerd (neověřeno) dne So, 05. 01. 2019, 17:53

In reply to Ještě kreativita by Laco G. Mlynář (neověřeno)
Trvalý odkaz
Tovární komín

Ano, jako v Dánsku to také jde, ale někde přeci jen ten komín stát musí. Co na tom, že není v Dánsku, někde se ten nápad vyrobit musí, jinak zůstane pouhým nápadem.

Odpovědět

Napsal uživatel Godot (neověřeno) dne So, 05. 01. 2019, 17:55

In reply to Ještě kreativita by Laco G. Mlynář (neověřeno)
Trvalý odkaz
Kdo?

Možná máte pravdu, ale mě tak napadlo, kdo vyrábí ty papírové sáčky. Asi nějaké papírna. V té papírně asi jsou nějaké stroje. Někdo je asi musel vyrobit. Nejspíš asi v nějaké továrně. Tu továrnu asi musel někdo postavit, hodně betonu a oceli nejspíš. Ty stroje budou nejspíš taky hodně z oceli. Asi ji vyrobili někde v železárnách.
Ty papírové sáčky musel někdo dopravit do obchodu. V současných podmínkách nejspíš kamionem. Ten kamion musel, asi, někdo vyrobit. Kamion má mj. motor, docela velký..... a tak dále.
Pes jitrničku sežral..... Bez těch továren to tak úplně asi nepůjde.

Odpovědět

Napsal uživatel Godot (neověřeno) dne So, 05. 01. 2019, 17:56

In reply to Kdo? by Godot (neověřeno)
Trvalý odkaz
Pardon

Jo a pardon, ještě drobnost - pít kávu z papírového sáčku.... no děkuju pěkně :-(

Odpovědět

Napsal uživatel Laco G. Mlynář (neověřeno) dne So, 05. 01. 2019, 18:51

In reply to Pardon by Godot (neověřeno)
Trvalý odkaz
Máte pravdu je to hnus pít kávu z papíru

Jenže ono když jste horolezec a šplháte se do třetího tábora v 5.000 metrech nad mořem jaksi nikde porcelán Henrietta není k dispozici a i na takové kávě si rád smlsnete. Důležité je, zda si tyto produkty našly trh, t.j. zákazníky a ony jó. S těmi továrními komíny máte pravdu, papírna je musí mít, ale není nutné, aby byla zrovna v Dánsku, kde moc lesy nemají. Holt ať dělají papír ve Švédsku, že? Na provozování papírny moc jiskrného rozumu netřeba. Vydělat miliony na zpracování papíru z papírny, jako to dělala TMI ano. A o to jde.
Udělat papír umí od renesance každý lepší řemeslník. Vymyslet organizační systém pro řízení korporací a vtělit myšlenku do formulářů už vyžaduje trochu víc. Před 30ti lety to šlo pomocí formulářů TMI, dnes je na to SAP soft produkt a zase globální. Mimochodem poradci pro moduly SAP berou od 100.000 měsíčně výš.

Odpovědět

Napsal uživatel Godot (neověřeno) dne Ne, 06. 01. 2019, 00:13

In reply to Máte pravdu je to hnus pít kávu z papíru by Laco G. Mlynář (neověřeno)
Trvalý odkaz
100 000 ?

Záleží na tom, v jaké měně. Sto tisíc v korunách není žádný zázrak. Čtyři tisíce éček..... Mimochodem velikost trhu pro horolezce nad 5000 tisíc metrů si moc představit neumím. Asi jako Přeštice?

Odpovědět

Napsal uživatel Milan V (neověřeno) dne So, 05. 01. 2019, 20:38
Trvalý odkaz
Když má ČR prosperovat tak

1)musí vyrábět finální produkty (systémy, investiční celky) které všichni chtějí kupovat, my jsme jen přeborníci ve výrobě součástek pro automobilový i jiný průmysl nebo v montování těchto do celků které prodá nakonec zahraniční kapitalista
2)musí umět kšeftovat, prodat ten finální výrobek či investiční celek a shrábnout zisk
To uměl v Československu akorát Baťa a pak ČKD, Škoda (bylo jich víc...)
S příchodem "věku křemíku" tj počítače, internet, mobily, se najednou stala výroba (hardware) extrémně komplikovaná a náročná na obrovské investice. Už to není svět Vidláků a řemeslné zručnosti, svět mého dědy, ale svět velkého kapitálu, rozsáhlého trhu a extrémně složitých technologií. My máme šance akorát v software a pak v tvorbě systémů=produktů s inovativním nápadem, postavených z globálně dostupných součástek, finálních produktů s dobrým marketingem.
Naše bohatství v ČR už není zlato a stříbro (to už králové vytěžili) ani starý průmysl (ten už Klaus úspěšně z 95% zlikvidoval) ale vzdělání řemeslné, technické, obchodní a vědecké (ne gender, LGBT+ a podobné studia) a stále ještě existující (??) vlastnictví půdy.

Odpovědět

Přidat komentář

Trvalý odkaz

Vidláka čtu moc rád, protože z jeho příspěvků je téměř vždycky citit optimismus nebo aspoň nějaká naděje do budoucna. Trochu to člověku po ránu zlepší (nebo aspoň nezhorší) náladu. Na rozdíl od většiny mainstreamu i alternativy, kde to působí depresivně, hemží se to špatnými zprávami, pesimismem a chmurnými vyhlídkami.
Vy všichni, kteří ho tady kritizujete máte logicky vzato pravdu, že to nejde (třeba to VARI) a umíte to krásně a přesvědčivě zdůvodnit. Na druhé straně: kolik objevů, vynálezů a zlepšováků by nevzniklo, kdyby neexistovali takoví blázniví Vidláci, kteří místo toho, aby si v pohodě zdůvodnili, že to nejde, tvrdohlavě a s nadšením šli do toho.

Ale ono jde s tím Vari, a když bude Vidlák houževnatý, tak to dotáhne do konce. Ale je to asi tak 100 x více práce než si Vidlák představuje. Musí přemýšlet i nad strategií, jak zabránit Číňanům to ukrást. Ideálně přímo technicky. Když Vidlák bude opravdu chtít, tak to dotáhne do konce. Ale musí si uvědomit, že tahnounem musí být on sám, a pokud chce někoho k tomu přesvědčit (mladého soustružníka), tak bude muset najít pádné argumenty nebo si ho zaplatit.

Měl bys započítat do svých teorií jadnu základní, že v Číně okopírování druhého je považováno za poctu tomu koho kopíruje, nebere se to jako krádež...
A za další německý zázrak v 19 století je založen přesně na tom samém, na kopírování, kdy v Anglii začalo palatit autorské právo a ekonomika šla do kytek a přešlo se na žití z koloniíí...
To samé je i holywood, který je založen na tom, že v New Yorku platitli autorská práva na techniku a psané díla, ale neplatili v Kalifornii...
Proč SSSR dokázalo na začátku války vyrobit (cenu si cucám s prstu) jeden samopal za 15000 rublů, ale na konci za 3000? Protože neplatili "autorské práva" a výrobu zadali po celém SSSR (ne jeden podnik) a nápady z jednotlivých závodů sdíleli a nebralo se to jako krádež, to knowhow...

On rozvoj státu nikdy nebyl velký tam kde jsi omezen a bráníš sousedu použít nový nápad za smrtící poplatek...

Trvalý odkaz

Takže po přečtení článku II jsem pochopil co Vidlák chtěl říci, zde popisuje něco a dává do souvislosti s něčím jiným...

Je to o nastavení školství a tím jeho degradaci, kdy dneska znalostně Bc. je to co dříve SOU, to co dnes Ing. dříve průmyslovák, do co dnes doktorant, to dnes Ing. Takže ty si stěžuješ, že ti krev bere vysokošlolačka, ale už nevidíš, že "znalostně" díky degradaci vzdělání máš před sebou "maturantku z roku 1980"...

Vidláku, ty samotnému Ing. přisuzuješ něco co už neobsahuje, nějak jsi zapomněl změnu obsahu slov a pak každý mluví oo voza a druhý o koze...

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.