Mnichov ještě jednou

Autor
Štítky

Jelikož se na Vidlákově hnojišti podle mého očekávání rozhořela ohnivá debata o vojenských aspektech Mnichova, dovoluji si prozatím předložit pár faktů, které mi kdysi poslal jistý pán, jehož nick v někdejším debatérském kruhu na ACZ zněl Jakelin de Mailly.

Původně jsem chtěl dát na veřejné fórum naši kompletní korespondenci, aby jeho vyjádření byla pochopitelnější a rovněž by byla seřazena v jakési posloupnosti. Bohužel se mi pan JdM prozatím neozval, takže si nedovolím zveřejnit jeho maily v kompletní podobě, protože byly určeny pouze mně, a to za účelem sepsání článku o Mnichovu před pěti lety. Tento článek pak vyšel na ACZ. Myslím však, že po odchodu pana Libora Stejskala byl tento, stejně jako naprostá většina mých povídek, z tamějšího archívu vymazán.

Ještě k odbornosti pana JdM.

Tento pán absolvoval studia na vysoké vojenské škole v oboru vojenská historie (tedy zbraně bitvy, logistika, taktika, strategie). Jeho knihovna a samozřejmě také znalosti byly pro mne jako laika ohromující. Zároveň se jako voják z povolání účastnil i několika misí v zahraničí a měl praktické zkušenosti přinejmenším ve vojenské službě, pokud ne v přímém boji.

Nyní už k technickým detailům, které mi zaslal k článku:

 

Síly Wehrmachtu a čs. armády v září 38:

Německo - 3,5 mil vojáků v případě mobilizace.
V září ´38 schopno doplnit 50 divizí na 60 během 10 dní.

reálná kalkulace:
proti ČSR na území Čech a Moravy 503.604 vojáků, 1.300 tanků, 8.480 děl
Pro útok na ČSR připraveno v první vlně 39 divizí.

ČSR - celkový počet mobilizované armády 1,5 miliónu, avšak přímo u bojových útvarů jen 657.486.
2.300 děl,1.376 PT kanónů /z toho 227 pevnostních 40mm/, 1.063 minometů, 348 tanků, 70 tančíků, 60 obr. aut.
Armáda měla po mobilizaci 40 svazků - 35 pěších divizí /včetně "hraničních oblastí" v síle divize/, 4 rychlé divize, 1 motorizovaná divize.
Mobilizace neproběhla podle plánů a řada improvizací negativně ovlivnila strukturu armády /zmíním později/.

Německo schopno doplňovat posilovat útočící svazky, povolávat zálohy.
ČSR dosáhla mobilizací svého vojenského maxima, dále schopna postavit asi jen 4 divize ze starších ročníků.

Dislokace a úkoly sil:

Čs. 1. armáda - zajištění mobilizace, obrana Čech na linii opevnění, způsobení co největších ztrát nepříteli, poté ústup pod předpokládaným silným tlakem nepřítele na linii Vltavy, případně zachycení se úpornou obranou na ČM Vysočině.
Stav: 9 pěších divizí, 1 rychlá divize, 4 hraniční oblasti, 1 svazek zajištění hranic.

Proti této armádě stály 8., 10. a 12. německá armáda o síle 16 pěších divizí, 3 motorizovaných divizí, 1 tankové, 1 lehké a 1 horské divize. Tyto svazky měly vést útok proti Čechám na celkem 6 operačních směrech - 2 útoky na Prahu ze severu přes oblast Liberce, 1 ze severovýchodu mezi Ústím n. L. a Karlovými Vary, 1 ze západu přes Plzeň a 1úder měl vést z jihu na Č. Budějovice, kde se měl poté rozdvojit s jednou větví postupu na Tábor a druhou na Jihlavu.

Čs. 2. armáda -  dislokována na S. Moravě a Slezsku, na směru Opava-Olomouc-Brno, s úkolem nedopustit obklíčení 1. armády ze severu.
Stav: 2 pěší divize, 2 hraniční oblasti, půl svazku zajištění hranic.


Proti této armádě stála německá 2. armáda o síle 6 pěších divizí, 1 motorizované divize, 1 tankové, 1 lehké divize, 1 výsadkové divize a 4 divizí Landwehru /domobrana/. Tyto svazky měly za úkol vést úder ze severu vstříc německé 14. armádě, útočící z jihu a odříznout tak čs. 1. armádu v prostoru Čech.

Čs. 4. armáda - dislokována na linii opevnění J. Moravy s úkolem pevně držet obranné pásmo s důrazem na směr Vídeň-Brno a nedopustit obklíčení 1. armády z jihu.
Stav: 4 pěší divize, 2 rychlé divize, 1 motorizovaná divize, 1 hraniční oblast, půl svazku zajištění hranic.

Proti této armádě stála německá 14. armáda o síle 3 pěších, 2 lehkých, 2 horských, 1 motorizované a 1 tankové divize. Tyto svazky měly za úkol vést úder z jihu vstříc 2. armádě za účelem odříznutí čs. 1. armády.

Čs. 3. armáda - dislokována na Slovensku a jejím úkolem byla jeho obrana "nezbytnými silami" a nedopustit oddělení a rozdělení sil na Moravě.
Stav: 2 pěší divize, 1 rychlá divize, 4 hraniční oblasti, 1 svazek zajištění hranic.

Zálohy čs. armádního velení - 8 pěších divizí, dislokovaných na ČM Vysočině a SZ Slovensku.

Poměry počtů některých zbraní v armádách N/ČSR:

Poměr tanků                       2.000 / 348 (pár tanků bylo v záloze, zabavily se stroje ze zahr. zakázek nebo v opravě, často nedokončené)
Poměr letadel                      3.000 / 568
Poměr obrněných aut OT  1.200 / 60

 

Velikost a výzbroj jednotlivých divizí

německá pěší divize 1. vlny

18.000 mužů
516 kulometů
140 minometů /96 x 50mm, 54 x 81mm/
25 pěchotních děl /19 x75mm, 6 x 150mm/
75 PT kanónů /37mm/
48 houfnic /36 x105mm, 12 x150mm/
12 PL kanónů 20mm
3 obrněná auta
500 nákladních aut
100 osobních aut
500 motocyklů
200 motocyklů s přívěsným vozíkem
5.000 koní

německá motorizovaná divize

16.500 mužů
500 kulometů
140 minometů /-"-/
25 pěchotních děl /-"-(
75 PT kanónů /-"-/
48 houfnic /-"-/
12 PL kanónů 20mm
30 obrněných aut
1.700 nákladních aut
1.000 osobních aut
1.300 motocyklů
600 motocyklů s přívěsným vozíkem

německá horská divize

17.200 mužů
220 kulometů
90 minometů /? x 50mm, ? x 81mm/
14 pěchotních děl /12 x 75mm, 2 x 150mm/
48 PT kanónů /-"-/
32 houfnic /16 x 75mm, 8 x 105mm, 8 x 150mm/
12 PL kanónů 20mm

německá tanková divize

11.800 mužů
324 tanků
220 kulometů
60 minometů / 36 x 50mm, 24 x 81mm/
14 pěchotních děl /8 x 75mm, 6 x 150mm/
50 PT kanónů /37mm/
36 houfnic /24 x 105mm, 12 x 150mm/
36 PL kanónů /20 x 20mm, 10 x 37mm, 6 x 88mm/
100 obrněných aut
300 OT a polopásových vozidel
1.400 nákladních aut
560 os. aut
1.300 motocyklů
700 motocyklů s přív. vozíkem

německá lehká divize

10.800 mužů
86 tanků
460 kulometů
60 minometů /? x 50mm, ? x 81mm/
10 pěchotních děl /? x 75mm, ? x 150mm/
50 PT kanónů /37mm/
24 houfnic /? x 105mm, ? x 150mm/
12 PL kanónů 20mm
100 obrněných aut
1.400 nákl. aut
600 motocyklů
1.100 motocyklů s přív. vozíkem
600 koní


čs. pěší divize

14.000 mužů
300-324 l. kulometů
120 t. kulometů
18 minometů
18 PT kanónů
36 děl /obvykle 24 x 80mm, 12 x 100mm/
3 tančíky

čs. motorizovaná divize

jako pěší, pěchota na nákl. autech, dělostřelectvo s mot. trakcí

čs. rychlá divize

12.000 mužů
98 tanků
12 obrněných aut
330 kulometů / 264 LK, 66 TK/
6 minometů
24 děl
28 PT kanónů
16 PL kulometů
874 nákl. aut
135 os. aut
298 motocyklů
2.832 koní

Na první pohled je tedy patrná strašlivá disproporce v palebné síle.
Co se čs. jednotek týče, některé byly oslabeny na úkor jiných, což se týkalo zejména rychlých divizí /např. 3. RD měla jen 8.500 mužů a stavy tanků byly 1. RD - 30, 2. RD - 40, 3. RD 16, 4. RD - 78, tyto tanky byly odeslány např na podporu různých obranných úseků/, zatímco některé hraniční oblasti, organizované takticky jako divize, měly až 20.000 mužů.

Srovnání výzbroje:
pušky - srovnatelná úroveň
kulomety - čs. vz. 26 výborná zbraň, nevýhodou malá kapacita zásobníku, vz. 37 výborná zbraň, nevýhodou použití pouze na trojnožce, vz. 24 /modifikovaný Schwarzlose/ - zastaralá zbraň komplikované konstrukce, vyžadující mazání nábojů během střelby. Německo - MG 34 špičková zbraň, první univerzální kulomet, spolehlivý, vysoká rychlost palby
minomety - srovnatelné
PT kanóny - čs. zbraně lepší
PL kanóny - jednoznačná převaha Německa jak v kvalitě, tak v kvantitě
Dělostřelectvo - moderní čs. typy srovnatelné s německými, avšak v menšině proti starším typům
tanky - čs.typy lepší
obrněná auta - z čs typů pouze OA. vz. 30 srovnatelný s něm., nevýhodou kulomety vz. 26 = nízká palebná síla. druhý typ vz. 24 byl příliš těžký a odkázán pouze na silnice.
letectvo - jednoznačná kvalitativní a kvantitativní převaha Německa.

Poměr tanků N/ČSR 2.000 / 348 (pár tanků bylo v záloze, zabavily se stroje ze zahr. zakázek nebo v opravě, často nedokončené)
Poměr letadel           3.000 / 568
Poměr obrněných aut, OT  1.200 / 60

Letadla

Německo:
stíhačka Bf 109 B - rychlost 47Okm/h a výše /podle verzí/, 2 - 3 kulomety MG 17 ráže 7,92mm /podle verze/.
stíhačka Bf 109 C - rychlost 47O, 4xMG 17
stíhačka Bf 109 D - rychlost 48O a výše, poslední verze měla silnější motor, takže šla přes 5OOkm/h, 2 x MG 17 /D-1/, 4xMG 17 /D-2/, 2xMG 17 + 2xMG FF ráže 20mm /D-3/
Do roku 1939 bylo postaveno 1.860ks Bf 109 / Mnichov byl koncem září ´38/.

střemhlavý bombardér Ju 87B Stuka - rychlost 390km/h, 2xMG 17 v křídlech, 1xMG 15 ráže 7,92mm zadní střelec, 1x250kg puma, 4x50kg
v době Mnichova k dispozici asi 200ks

bombardér He 111 - rychlost 350 - 390km/h /podle verze/, 1.500-2.000kg pum, 7xMG 15
bombardér Do 17 - rychlost 350-410km/h, 1.000kg pum, 6xMG 15

kromě těchto moderních ještě starší typy letadel jako stíhačka He-51 /nyní užívána k poz. podpoře/, Hs 123 /střemhl. bombardér/, Ju 52 a Ju 86 /bombardéry nebo transp/.

Celkem v roce 1938:

kolem 3.000 letadel:
- 1582 -2.052 bombardovacích
- 684 -1.000 stíhacích
- 622 průzkumných/lehkých bombardovacích

Letectvo utuženo zkušenostmi ze španělské války /200 pilotů v Legii Condor/, nové progresivní postupy /zavedení 4 členného Schwarmu/ vysoce nadřazené ostatním letectvům, zkušenosti s masivním bombardováním a pozemní podporou. Řada stíhacích es ze Španělska /W. Moelders 14 sestřelů/.

Čs. letectvo:
stíhačka B 534 - rychlost 375-405km/h, 4x 7,92mm kulomety /Bk B34 2x7,92mm, 1x20mm/, 80kg pum /dvouplošník/
lehký bombardér Š 328 - rychlost 280 km, 2x pevné 7,92mm, 1x pohyblivý 7,92mm dvojkulomet, 500kg pum /dvouplošník/
lehký bombardér A 100 - rychlost 260km/h, 2x pevné 7,92mm, 1x pohyblivý 7,92mm dvojkulomet, 600kg pum /dvojplošník/
rychlý bombardér B 71 - rychlost 430km/h, 3x pohyblivý 7,92mm kulomet, 600kg pum /2 motorový jednoplošník, licence SB 2/
těžký bombardér MB 200 - rychlost 280km/h, 5x pohyblivý 7,92mm kulomet, 1.440kg pum /2 motorový jednoplošník, licence Bloch MB 200/

I když čs. armáda patřila k nejlepším armádám na světě, nemohla se rovnat německé. Ta prováděla nejefektivnější základní výcvik na světě, její doktríny byly vylepšením osvědčených prušáckých modelů a velmi moderní a účinné. Paradoxně k tomu přispěla i potupná Versailleská smlouva, která ponechala Německu malou, avšak vysoce profesionální armádu, která hledala způsoby, jak maximálně zvýšit svou efektivitu. Síla německé doktríny spočívala v důrazu na pohyblivé vedení boje a teorii KESSELSCHLACHT, tj. obklíčení a zničení nepřítele. Velký důraz byl kladen na vytváření SCHWERPUNKT, tj. těžiště bojových operací, obvykle slabého místa v protivníkově sestavě, do kterého byl poté směřován drtivý nápor a po proražení dále živen zálohami a rozvíjen v souladu s teorií obkličovací bitvy. Velká síla německé armády spočívala v rozvíjení individuality svých vojáků, od nižších velitelů až po prosté vojíny, kteří byli vedeni k iniciativě, přijímání zodpovědnosti, přejímání velení v kritických chvílích jestliže velitel padl. apod. Tato tzv. AUFTRAGSTAKTIK byla v přímé opozici tradiční doktríně "rozkazů shora" a vedla k nevídané flexibilitě a účinnosti.
Doktrína čs. armády měla zpočátku, až do konce 20. let ofenzívní charakter. Vycházelo se ze zkušeností z vítězných válek proti Polsku a Maďarsku. S nástupem Hitlera začala být ražena více doktrína obrannějšího charakteru, avšak nebylo se zcela vzdáno ofenzivního pojetí boje.
Moderní myšlení lze pozorovat na vytváření rychlých divizí a motorizovaných svazků. Celkově lze řící, že v době Mnichova, po zesílení nac. Německa, byl plánem čs. armády boj "na zdrženou" do příchodu spojenců, zpomalení nástupu nepřítele na opevněních a poté vedení pohyblivé obrany s možností lokálních protiútoků. Tvrzení o "vlivu Francie na čs. doktrínu ve stylu zákopové války je nesmysl", stejně jako ty kecy o "francouzském protektorátu".


V čem tedy celkově spočívala síla něm. armády:
- po zkušenostech s úspěchem tzv. STURMTRUPPEN, tj. úderných jednotek z 1. sv. v., začala něm. armáda používat doktrínu tzv. kombinovaných zbraní - tj. vhodný mix pěších jednotek, které s sebou vezly své kulomety, minomety, pěchotní a protitanková děla. K tomu se později přidaly tanky a letecká podpora. Zatímco v jiných armádách kulomet sloužil k podpoře pěšího družstva, německá armáda postavila celou taktiku na kulometu, který se stal základem něm. družstva, a ostatní členové podporovali jej. To umožňovalo obrovskou palebnou sílu ve všech způsobech vedení boje - při útoku kulomet potlačoval odpor a prostřílel cestu, při obraně dominoval krytím pozic. Tato taktika slavila úspěch po celou dobu války a umožňovala i značně zdecimovaným německým jednotkám zůstat velice efektivními. Ve své roli MG 34 jasně dominoval nad hlavní automatickou zbraní čs. armády, kulometem vz.26. Obrovskou výhodu dávalo německé armádě progresivní a masové používání rádiového spojení.

Čs. tanky byly rozptýleny a nemohly klást dlouhodobý účinný odpor ani pěchotě, natož německým tankovým svazkům, které používaly svá vozidla v mohutné koncentraci a ve spolupraci s jinými druhy zbraní.

Čs. dělostřelectvo bylo taktéž rozptýleno a nemohlo poskytnout soustředěnou, silnou podporu. I na divizní úrovni bylo čs. dělostřelectvo deklasováno nejen počty, ale i ráží.


Zde je třeba připomenout, že sborové německé jednotky poskytovaly svým divizím navíc další dodatečnou podporu ve formě dalších dělostřeleckých oddílů, tankových pluků či brigád a ženijních a protileteckých jednotek.

Čs. letectvo nemohlo čelit soustředěným útokům ze všech stran - bránit vzdušný prostor, podporovat jednotky a napadat nepřítele. Nemělo k tomu ani počet, ani kvalitu. Protiletadlová obrana byla nejslabší z celé armády, na celou republiku bylo jen asi 250 PL děl s hlavní koncentrací kolem Prahy a zbrojovky si dokonce na vlastní náklady pořídily pár PL kulometů na svou obranu. Není třeba dodávat, že PLO neměla v této podobě absolutně žádnou šanci. Německá armáda byla hojně vybavena PL zbraněmi a v Polské a Francouzské kampani udělala z letadel, modernějších, než jsme měli my, při náletech na německé kolony fašírku.

Opevnění nebylo dokončeno, s jeho plnou výstavbou se započalo až 1936 a mělo mít 3 pásma /lehké, těžké a záchytné/, dokončeno mělo být až 1946. V období Mnichova nejvíce silné bylo na S. Moravě.
V podstatě jedinými plně bojeschopnými byly malé kulometné pevnůstky, tzv. Řopíky. Velkým objektům chyběly pancéřové zvony, specializované kanóny, minomety, kulomety, řada z nich byla staveništěm. Situace se řešila doplňujícími polními opevněními a zátarasy.
Oproti mýtu neexistujícího opevnění J. Moravy se v této oblasti nacházelo několik stovek Řopíků /celkem asi 1.000/.
Naše opevnění nemohlo Němce zastavit ani po dobudování, což ukázal pozdější válečný vývoj.
Všechna pevnostní pásma byla proražena /Mannerheimova linie, Peelovaa linie, Eben Emael, Stalinova linie atd./. V roce 1940 se německá armáda na řadě míst prostřílela plně obsazenou a vybavenou Maginotovou linií. Hlavní roli hrála PL děla 88mm, známý Flak - osmaosmdeátka.
Němci totiž při testech ve Španělsku objevili její dvojúčelový potenciál - kromě PL, ideální kanón proti tankům a bunkrům.
V r. 1938 Němci tento kanón měli.
Zde je třeba zmínit,že německé testování zbraní a jejich použití ve Španělské občanské válce se netýkalo jen "88", ale prakticky všeho, co Němci měli. Přineslo jim to obrovské zkušenosti a poučení, které čs. armáda neměla.

Jak by to tedy dopadlo v případě války ?


Držme se scénáře "ČSR odmítla Mnichovský diktát", zůstala osamocena.
Původní plán německého hlavního vstřícného úderu ze S. a J. Moravy byl nakonec zřejmě zavržen, takže něm. armáda by zaútočila po celé délce hranic a hledala SCHWERPUNKT. Současně by luftwaffe nevyhnutelně vybojovala absolutní nadvládu ve vzduchu a poté přešla k útokům na města, podporovala poz. jednotky, rozvracela týl. Dřive nebo později by došlo, v řádu dní, k proražení obr. linie, nebylo by možno čelit palebné síle něm jednotek, čs. armáda by se začala stahovat na Moravu a Slovensko. Zde je třeba říct, že většina zbrojovek a klíčového průmyslu  se nacházela v Čechách a na Moravě a po jejich zničení nebo obsazení by nastal nedostatek střeliva, zbraní, náhradních dílů, paliva atd. Z 18 hlavních muničních skladů se jich jen 6 nacházelo na Slovensku. Odpor mohl být kladen max v řádech pár  týdnů. Zatímco německá armáda by bojovala s nezranitelným zázemím, mohla doplňovat ztráty a nerušeně sílit personálně a materiálně, čs. by čekala jen postupná zkáza. Rozklad by byl urychlen Němci, sloužícími v ćs. armádě a asi i Slováky, neochotnými bojovat za stát.
Zde je třeba podotknout, že v poslední fázi by nám pravděpodobně ještě zapíchli kudlu do zad Maďaři a Poláci.

Jediná šance ubránit se, a to poměrně slušná, byla s pomocí spojenců, a pro to udělala politicky i vojensky ČSR a její představitelé MAXIMUM.
Spojenci nás hodili Hitlerovi a proto veškeré debaty o tom jsou zbytečné.

Malé nahlédnutí je v osudu polské a jugoslávské kampaně.
Oba státy byly stejně jako ČSR heterogenního obyvatelstva, což se projevilo na výkonu armády.
Oba státy nedostaly pomoc od svých spojenců, i když ti již byli s Němci ve válečném stavu.
Polsko zpečetil vpád SSSR, ale i tak by byli Poláci rozsekáni na kusy.
V Jugoslávii chorvatští ustašovci dezertovali z armády a aktivně napomáhali německým vojskům.
Obě země drceny ze vzduchu.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Komentáře

Trvalý odkaz

JJ. Mohli jsme přitom tak krásně umřít za ty, kteří odmítli bojovat s námi... a ještě si vysloužit odsouzení "civilizovaného světa"... A my, místo toho, se jenom ohneme - a pak si dovolujeme ještě ukázat prstem...

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

http://blog.aktualne.cz/blogy/jan-berwid-buquoy.php?itemid=32500

Dabl dochtor je jistě pro mnohé zdrojem veselí či vzteku, ovšem tomuto jeho výpotku nelze upřít jistou část racionality.
Dále si dovoluji zkopírovat příspěvek jistého A. Hrbka, dlohodobého světlého zjevu tamtéž:

Od samého počátku koncipovala Francie Československou republiku jako součást tzv. „sanitárního kordonu“, který měl chránit střední a západní
Evropu před vpádem bolševiků. Součástí tohoto kordonu byly pobaltské státy, Polsko, Československo a Rumunsko. Tomu odpovídaly i počty a rozložení vojenských sil.

Neúspěch československé armády pod sice "přátelským"italským ale neschponým vedením ve válce proti Maďarské republice rad přivedl Francouzskou vojenskou misi k názoru, že dosavadní, více či méně provizorní, zcela nesourodou československou armádu je nutné zásadně reorganizovat a unifikovat.

Československý důstojnický sbor byl totiž sestaven narychlo, z velice různorodých skupin. První skupinu tvořili důstojníci z řad ruských, italských, francouzských a srbských legionářů. Tato skupina byla nejméně jednotná. Další skupinou byl důstojnický kádr Čechů a Slováků z důstojnického sboru rakousko-uherských ozbrojených sil. Obě skupiny měly ovšem zcela jiné zkušenosti a zásady. Třetí skupinu pak tvořili důstojníci z řad dobrovolníků, kteří měli sice idealistické zásady, ale žádné zkušenosti.

Nejprve armádní velení přikročilo ke stabilizaci vyšších útvarů a jim přímo podřízených útvarů. Prezident T. G. Masaryk jmenoval v červnu 1919 náčelníka francouzské vojenské mise generála Maurice Pellého nejvyšším velitelem československé armády. Ten pak jmenoval francouzské generály zemskými veliteli (jinak pro zajímavost – generál Pellé se v dubnu 1921 v Praze oženil s Jaroslavou Braunerovou).

Tento velmi potřebný a účelný krok měl ovšem tu nevýhodu, že francouzští generálové se v zásadě připravovali na válku minulou a ne na válku příští. Projevovalo se to hlavně ve strnulé a zastaralé organizaci vševojskových svazků, které byly těžkopádné, technicky
nedostatečně vybavené a málo pohyblivé. Pěší divize o dvou až čtyřech pěších plucích nebyly bez potřebné motorizace a se slabou dělostřeleckou podporou vhodné pro vedení útočných operací. O letectvu nemluvě.

Nejvýznamnějším projevem tehdejšího francouzského vojenského myšlení byla však „fortifikace“, tedy přehrazení očekávaného směru hlavního úderu nepřítele systémem vzájemně spojených, železobetonových, hluboce zapuštěných opevnění, vybavených na dlouhodobé obléhaní.

Tento systém měl ovšem dva zásadní nedostatky. Z ekonomických důvodů nebylo možno vybudovat opevnění v potřebné síle po celé délce hranic. A nepřítel také nebyl ochoten krvácet při dobývání pevností, raději je obešel. V konečném důsledku byl voják veden k tomu, aby pasivně seděl za betonovým valem a čekal, až bude napaden. Ztratil tak snahu nepřítele sám aktivně napadnout. Tyto chyby se projevily nejprve v Československu a pak i v samotné Francii.

Obrovské peníze, vynaložené na obranná opevnění, byly v obou zemích vyhozeny do vzduchu.

Zatím bez slepic

Pokud si dobře pamatuji, měl snad jeden z francouzských generálů (snad právě Pellé?) na protest proti Mnichovu přijmout ČS státní občanství...
Ty pevnosti měly ještě jeden dopad - peníze, které se nalily do nich a do vojenské výzbrojní pomoci státům Malé dohody chyběly právě k pokrytí nákladů na vývoj a výzkum v té době prudce akcelerující letecké techniky. A samozřejmě hospodářská krize k tomu.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

je absencia ... kedze cely clanok sa pise v znameni slova keby (cz kdyby) ... moznosti povolania bolsevika na podporu cs.armady.
Mne to tak vychadza, ze Benes radsej vydal CSR nemcom nez by si vypomohol ruskymi hordami :D
A to ze rusi mali zasadny zaujem o alianciu je zjavne z usilia pri rokovani s GB, F.

Zatím bez slepic

Který mohl přijít pouze se souhlasem Francie viz smlouvy, tak nepiš lži a nejdřív studuj Zvedavce...

Zatím bez slepic

a pomaly aby to aj prdelka pochopila
CSR mala nejake zmluvy s F a F a GB sa na to co?? no predsa vykaslali
Opat sme u toho, ze v krajnych udalostiach rozhoduje o tom, ako sa to bude vyvijat dalej, to comu sa hovori pritomnost guli :D
Benes ich nemal. Je velmi alibisticke sa odvolavat na to, co kto ma zazmluvnene, ked ti pred ocami ti zmluvni partneri trhaju zmluvy na "cary".
Takze suhlas F si mohol Benes strcit ..vsak vies kam...ass :D

Zatím bez slepic

In reply to by Zvedavec (neověřeno)

Trvalý odkaz

No krajní události? Jako ty v běhneš do hospody plné cigánů a začnbeš řvát "cigání jsou kokoti" :D Myslíš, že Beneš byl podobného intelektu, aby toto udělal, když prakticky každý kromě SSSR, řekl, že by vyhlásil válku ČSR či by minimál něřekl, že ČSR je agresor a pak zavedl blokádu...
Tak je fakt možné být hrdej za každou cenu nebo být chytrej a být po 5 letech vítěz... Je to stejné jako, když můj soused zaplotil pozemek co byl můj a postavil tak stodolu (cca150m2) a 15let se cítil jako geroj, pak začala revize katastru a musel by bourat a vyměnil mi ousední pozemek co měl 3000metrů jenom aby mu zůstalo těch 150, já mám teď zahradu (stavební pozemky) 2x větší, byl jsem 15let za loosera co se nechce soudit a vyjebe sním každý, jenomže jako Beneš jsem jel na výsledek ne na dočasné gerojství...

A to je rozdíl mezi tebou a mnou, já podle tebe jsem v oné prdeli, ale reálně jsi v ní ty ;)

Zatím bez slepic

opat plati, ze geny nevycuras :D
Zjavne mate v mentalite sa ohnut, zatial co ini na vas seru. Preto si volite premierov akych si volite. A potom obdivne vzhliadate k Orbanovi, Ficovi, co maju gule.
Realne v prdeli nie som, zato podla nicku si prdel osobne ty :D :D to je ten zasadny rozdiel.
A len tak naokraj... zatial v telke nedali jediny pripad nutene zburanej ciernej stavby. Az by ju davali, daj link :D

Zatím bez slepic

Tak jistě, čurat geny jsem se nikda nepokoušel a ani mě to nenapadlo jako tebe ;)

No já blbější co nemá onu ohnutou páteř, když přijde velká voda se pokorně ohnu a vylezu na kopeček a obdovuju jak hrdinové s neohnutou páteří bojují ve vlnách záplavové vlny ;)

Tak jistě podle šatů/nicku poznáš člověka, to platilo vždyť už (myslím) Werich o tom zpíval ;)

No a zajisté, když je to v TV, tak se nic jiného nestalo ;), no tak když máš problém, podívej se na TV, tam najdeš odpověď, já raděj zašel za právníkem a ve výsledku jsem dosáhl výměny 150:3000, takže ano, jsem blbec co se sám nazval prdelí ;). A blahopřeji tvým rodičům, že genově mají syna co nikdy neohne záda ;) :D

Zatím bez slepic

Omluva, mělo být napsáno:

...No já blbější co má onu ohnutou páteř...

Takže potvrzení, že kromě ohnuté páteře i rozum občas chybí :(

Zatím bez slepic

In reply to by Zvedavec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Milý Zvědavče, připosranost Čechů i Beneše, Beneš či Češi neměli koule - to jsou poněkud silná a neuvážená slova. Napíšu Vám to úplně jinak, než ostatní. Kdyby byl tehdy prezidentem Emanuel Moravec, ČR by se bránila a šla by do vojenského konfliktu s Hitlerem. Co tím chci říci? Že záleží na tom, kdo má to rozhodnutí na sobě. Jeden uvažuje tak, druhý jinak. Jak by to v takovém případě dopadlo, jsou hypotetické úvahy nemající žádný význam. Žádný. Lze o tom vést v podstatě jen plané diskuse. Z mého hlediska Vámi použitá slova dokladují spíše řekněme poněkud přehnané sebevědomí a pohrdavost k druhým či spíše k Benešovi. Podobně jako jinde kdosi tvrdí, že Beneš se svým rozhodnutím stal zločincem na duši národa. Jednak je to lež, což dokladuje jako odboj domácí, tak i zahraniční v následujících letech. A jednak není rozhodující to, zda bylo či nebylo správné rozhodnutí, jaké Beneš učinil, ale to, zda se rozhodoval poctivě a zodpovědně. A dle mého soudu se tak Beneš rozhodoval - komplexně a zodpovědně. A dle mého subjektivního soudu i správně. S ohledem na všechny aspekty dotýkající se věci. O tom, zda to bylo správné či nikoli budou ty plané spory zřejmě věčně. Nicméně minulost a průběh tehdejších událostí to nezmění. Jakékoli poučení, jak tvrdí jinde mnozí je v podstatě nesmysl. Vždy bude ležet rozhodnutí na konkrétních lidech a ti se budou rozhodovat podle toho, zda budou benešovského naturelu nebo naturalu Emanuela Moravce nebo Zvědavce. Přiznám se, že já dávám přednost benešovskému typu před rychlostřelci Vašeho typu.

Zatím bez slepic

In reply to by Alex (neověřeno)

Trvalý odkaz

"Milý Zvědavče, připosranost Čechů i Beneše, Beneš či Češi neměli koule - to jsou poněkud silná a neuvážená slova. Napíšu Vám to úplně jinak, než ostatní. Kdyby byl tehdy prezidentem Emanuel Moravec, ČR by se bránila a šla by do vojenského konfliktu s Hitlerem. Co tím chci říci? Že záleží na tom, kdo má to rozhodnutí na sobě. Jeden uvažuje tak, druhý jinak. Jak by to v takovém případě dopadlo, jsou hypotetické úvahy nemající žádný význam."

S touto castou Vasho vyjadrenia sa v podstate zhodujem. S jednou malou, ale zasadnou vynimkou. Preco prezident nezostal doma, pri svojich ludoch, prezil pohodovo vojnu v Londyne, a ked bolo po vsetkom vratil sa, dal sa dokopy so Stalinom a robil "poriadky" s tymi, ktori sa tak zbabelo nezachovali...

Zatím bez slepic

In reply to by JAHA (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ad: Alex

Na zaver som zabudol napisat to podstatne, co mne z toho vyplyva.

Ano, zalezi na tom, KTO ma to rozhodnutie na sebe. Ale hlavne, aky ma CHARAKTER. A Benes svoj jasne ukazal nielen hned PO mnichovsej zrade (ale to by bolo na inu diskusiu, co a ako charakterne robil pred vznikom CSR), ale do konca svojho zivota...

Zatím bez slepic

In reply to by JAHA (neověřeno)

Trvalý odkaz

No vidíte, a já zase zcela zásadně nemohu souhlasit s Vámi. (smějící se smajlík) Beneš byl spolu s Masarykem a samozřejmě dalšími velice respektovaným politikem v zahraničí. Už to naznačil Laco jinde - součástí té kompelexnosti vyhodnocení situace je i jistá předvídavost a Beneš byl kompetentním politikem. Co by byl platný doma? V Londýně byl pro ČR daleko platnější. Tolik velice stručně k Mnichovu. Co se týká po válce, netuším kde vidíte nějaké selhání charakteru. Leda byste byl z těch, kteří vědí, co měl tenkrát dělat, aby byl vývoj jiný. Jiný by nnebyl. A zkuste se vžít do tehdejší situace i s tehdejším klimatem. A ten charakter na základě útěku? Ten "útěk" po Mnichovu má přece zcela jiný charakter než ten "neútěk" po válce. S charakterem souvisí, ale ani v jednom případě si nemyslím, že by Beneš charakterově selhal. Přesně naopak.

Zatím bez slepic

In reply to by Alex (neověřeno)

Trvalý odkaz

Potom asi nemate vedomosti o tom, co sa dialo s Benesovym vedomim a suhlasom. Alebo Vam je to jedno a pricitate to jeho statnickej diplomacii?

https://www.upn.gov.sk/data/files/SKL-GULAG-SK-151211-web.pdf

Alebo jeho priklon k Stalinovi a jeho metodam je pre Vas diplomacia, dokonca statnicka?

A roky 1946 (posledne slobodne volby do padu komunizmu) - 1948, to je tiez diplomacia, statnicka?

A dat sa aklamativne zvolit prezidentom po serii manipulacii po prichode z pohodlneho prezitia vojny?

A neschopnost odist VCAS, ked uz bol mozog postihnuty a nezostat silou mocou pri kormidle a priviest komunistov k moci v roku 1948 - to je statnicke a poukazuje to na rozhlad a diplomaciu?

Teda, to musite byt do neho zamilovany...

Vy ste nepostrehli "zahadne" miznutie a "nehody tach ludi po vzniku CSR, ktori mali poznatky o defraudacii prispevkov zo zahranicia Benesom, ktory "spravoval" kasu PRED vznikom CSR, a ktori mali tiez poznatky o jeho zasadnych, az smrtelnych rozporoch so Stefanikom (neviem, co u Vas znamena znacka CR, ktoru stale pouzivate), ktory slubil vsetko vysetrit po navrate do novovzniknutej CSR?

Atd., atd. Same "statnicke" rozhodnutia v "prospech" CSR...

Pfuj. Prepacte. Ale minimalne nechat odvliekat ludi (teda, nie ludi, Slovakov, vacsinou z vychodneho Slovenska) ako otrokov do stalinskych gulagov - ved z toho sa slusny clovek pozvracia a nie ze bude toho cloveka obhajovat. Keby urobil IBA TOTO JEDNO ZLO voci obyvatelom vlastneho statu, aj tak si zasluzi opovrhnutie.

Zatím bez slepic

In reply to by JAHA (neověřeno)

Trvalý odkaz

Prepacte, OSPRAVEDLNUJEM sa, ze sa vyjadrujem trochu expresivne, ale medzi odvlecenymi bol aj moj dedo z maminej strany, ktoreho odvliekli BEZ akehokolvek obvinenia, je na zozname nespravodlivo odvlecenych, ktorych zoznam dodal Sovietsky zvaz az po odtajneni zvazkov GRU, ktoreho odvliekli od 9!!! deti, vacsinou neplnoletych a s ktorym som mal moznost o tom debatovat, tesne pred smrtou. A v tejto suvislosti obhajovat Benesa, ktory o tom vsetkom VEDEL, mi pripada ZVRATENE.
Malicku cast pravdy mi povedal, az ked vedel, ze zomrie, aj tak mal s tym velky problem, aby som neprezradil NIC, lebo sa bal odvety. Pustili ich totiz na zaklade intervencie Cerveneho kriza a inych medzinarodnych organizacii, NIE Benesa!!! A pustili ich len s tou podmienkou, ze do smrti o tom vsetkom nebudu hovorit...

Pozrite si par svedectiev ludi, ktori sa DOZILI padu komunizmu.

P. S. Na zozname tych, ktori mali byt odvleceni bol i moj skoro nedospely ujo (mamin brat), ktory zije dodnes. Iba akousi administrativnou chybou Rusov nebol zo zberneho tabora odvleceny.

P. S. 2

Myslite si, ze ked katolicka cirkev pred par mesiacmi blahorecila jednu z obeti "oslobodzovania" vychodneho Slovenska, Annu Kolesarovu, ze to nie je na zaklade x-krat na vselijakych urovniach preskumanych dokazov?

Zatím bez slepic

In reply to by JAHA (neověřeno)

Trvalý odkaz

Asi som nedal odkaz na svedectvo tych, ktori sa dozili moznosti slobodne vypovedat. Moj dedo sa toho nedozil...

https://www.youtube.com/watch?v=yCxAWLYeCjo

Zatím bez slepic

In reply to by JAHA (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tak především, mně expresivní vyjadřování nevadí - opravdu ne. Mně zajímá jen ta věcná část. Dnes už bez výjimky. A jakkoli Vás mohu chápat a rozumět, proč jsem Vás nazvedl, svůj názor nemám důvod měnit. Charakter člověka nemůžete dle mého soudu hodnotit Vaším způsobem. A já to takto nikdy hodnotit nebudu - nemohu.
V čem je ve Vašem způsobu hodnocení chyba? Pro stručnost si pomohu alegorií na 2 příkladech. Emil Hácha - asi víte, kdo to byl. Protože byl prezidentem po abdikaci a za Němců byl symbolem zrady a kolaborantství. Pro mne samo to prezidentsví nic neříká o jeho charakteru. Druhý příklad ukazuje proč - advokát K.H.Franka, Kamil Ressler v procesu s ním po válce. Ten byl uznáván jako nej, nej advokát a proto ho doslova ukecali ač nechtěl a dlouho odmítal, aby vzal obhajobu K.H.Franka. Mělo se tím jednoznačně ukázat na spravedlnost procesu, že nejde o pomstu. Ressler dostál své profesionální pověsti, které se žádným způsobem nezpronevěřil. Přestože K.H.Frank byl odsouzen, byl s ním "odsouzen" i jeho advokát - veřejností - a to tak, že ho to zničilo.
Snad jsem to naznačil srozumitelně. O charakteru neříká nic z toho, co dotčený člověk nemůže ovlivnit ani změnit, ale to zda, co ovlivnil ve prospěch lidí, jejichž je zástupcem či zmírnil. Zkrátka jak konal tam, kde mohl. Tam je skryt charakter.

Tipnu si, že se mnou asi souhlasit nebudete. A oba s tím nic neuděláme. Mám to nastaveno jinak.

Zatím bez slepic

In reply to by Alex (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ještě poslední snad přesnější dopněk závěru. Charakter nedělá vnější dojem, ale vnitřní pohnutky a úmysly s nimiž a dle nichž je konáno.

Zatím bez slepic

In reply to by Alex (neověřeno)

Trvalý odkaz

Souhlas, jenom dodám, že krásnou ukázkou, že vnější dojem a co se o kom říká nic nedokazuje o charakteru můžeme vidět dnes a denně, třeba u presidenské volby, co ukazuje ČT atd.

Zatím bez slepic

In reply to by Alex (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ono toho odboje zas tolik nebylo a jo, narod to poskodilo. - Jen se podivejte, co mame dneska vitacich zradcu.

Polaci jsou na svuj zbytecny odboj a zbytecne obeti hrdi. Hadejte s cim pocita Nemecko a Rusko u polaku a s cim u nas.

Zatím bez slepic

Opravdu mají být na co - viz Varšavské povstání a vůbec celá jejich historie.

Zatím bez slepic

Zrovna Varšavské povstání je krásná ukáska, hrdost a arogance vítězí nad rozumem, když rudá armáda poslala parlamentáře k povstalcům, velitel povstání ho nechal zabí, že s nima nebude vůbec jenat o pomoci, tak rudá armáda seděla a nechala poláky pod vedením toho blba vykrvácet...
Osobne Varsavske povstani ukazuje, že když je vůdce idiot, pak hrdinství nic neznamená, proto máme být hrdí na Beneše, poláci u povstání pouze na bojovníky dole, vůdci je svým rozhodnutím nehcali pozabíjet :(

Zatím bez slepic

Jistě. Těch odbojů se zúčastnila jen část národa a třeba z Vašeho hlediska malá. Nicméně taková, aby to mohlo tvořit dějiny, které každý národ hledá. Prostě to tak funguje, ať si o tom myslíte cokoliv. A má to vliv i na politická rozhodnutí - třeba i velmocí stran těch druhých. Třeba legionáři na vznik a na hranice (a třeba "lež" o československém národě) nově vzniklé ČR v r. 1918.

Zatím bez slepic

In reply to by Alex (neověřeno)

Trvalý odkaz

Nezlobte se, ale ja nevim, jestli si myslite, ze to na nas teda zadne stopy nezanechalo protoze to bylo smyto tim slabym odbojem nebo jestli to ten odboj nezachranil.

Ja myslim, ze zanechalo.

Anglani se k nemcum chovaj uplne jinak. Anglan zaslechne nemec a spusti sam od sebe "nemam rad nemce,"pak vodopad slov a "to jsme jim to dali a jeste nandame jestli se jim to nelibi. Tadz Havel vylezl "ehm, emh, omlouvam se vap ponizene nackove, ze jsme na vas a vase familie nebyli po druhy svetovy dost hodny" - Nikdo ho nezastrelil, nikdo ho nevyhodil z okna, nikdo ho na miste neumlatil.

Ja v tom rozdil v narodni povaze preci jen vidim.

Zatím bez slepic

Zcela obecně - jakákoli přelomová událost zanechá autentické stopy jen na generaci, která ji prožila. Další generace už jsou poznamenány způsobem, jakým je jim prezentována, přičemž jakýkoli emocionální účinek neustále slábne příchodem dalších generací. V kladném i záporném slova smyslu.

Zatím bez slepic

In reply to by Alex (neověřeno)

Trvalý odkaz

A neco pretrvava stovky let. Jinak by se vsechny evropske narody po par generacich vracely k tomu samemu normalu.

Zatím bez slepic

Omyl, svět kolem se mění, takže se nikdy nemůžeš vrátit k tomu co bylo, přát si to můžeš, myslet taky, ale to je všechno jenom přání, svět nikdy nebude stejný...

Zatím bez slepic

In reply to by Zvedavec (neověřeno)

Trvalý odkaz

"...a pomaly aby to aj prdelka pochopila..."

☺☺☺

Zatím bez slepic

Zvedavec, znáte mapu Evropy v r. 1938?

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Takže tady máme nějaké počty, kdy se neřekne B. Když by jsme neposlechli, Francie a Anglie prohlásila, že bude za viníky války považovat ČSR i se všemi důsledky pro ČSR. Nenapíše se, Polsko se přihlásilo k ultimátu s územnímy požadavky a to samé madarsko.
Nepočítá se s fanatickkým obyvatelstvem skoro 4 mega, které by podporovalo teroristické utoky an infrastrukturu, jako je železnice apod.

Targusy, pod tebou jako důstojníkem v době boje bych nechtěl být ani omylem, si cifršpion bez reálného spojení se skušeností. Co jsi nebyl na vojně a neučili taktiku? Šak se do konce 80 let ještě učila i na příkladech druhé světové, kde bylo ukazováno jak se bojovalo, proč a pak se i hrálo na to "jak by jsi se bránil ty" při "bojových hrách", ale vždy se ukázalo, že ČSR byl prakticky vyřízenej, protože by se udežel v řádu týdnů, ale diplomaticky by byl viníkem války...

Zatím bez slepic

že nejsem autorem tohoto textu (je to napsáno v úvodu).
Skutečnost, že nejsem příznivcem tzv. "válčení po bitvě", která v tomto případě vůbec neproběhla, je podružná.

Zatím bez slepic

No co píšu není "spochybnění čísel jako takových", ale to, že čísla jsou to poslední, důležité je to ostatní a proto s tebou nesouhlasím a to hodně. Nemůžeš vyhrát válku, i kdybychom měli 2x tolik tanků a letadel, protože okolní státy do jednoho jsou proti nám (byli), pak počítat tanky je super, ale když Francie nechtěla bojovat (viz Polsko), tak nějak nedokážů pochopit to počítání tanků ;)

Zatím bez slepic

já nechci nic vyhrát. Dokonce si ani nedovolím tvrdit, jako někteří zdejší diskutéři, že jsme měli bojovat a prohrát. Prý jako že čestně a hrdinně.
Líbí se mi věta z jedné Batličkovy povídky (zapomentutý autor dobrodružných příběhů):
"Čest? Za tu si nekoupíš ani benzín do zapalovače."
Muž, který tu větu pronesl, se nakonec opravdu čestně zachoval. Na rozdíl, od těch, kteří o té cti jen žvanili.

Ad počítání tanků - to je jednoduchá odpověď těm, kteří tady trousili moudra, že by nebyl žádný blitzkrieg, nýbrž že by šlo o opotřebovávací válku. Možná jo, ale s milionem mrtvých na naší straně a s obviněním z rozpoutání druhé světové války.

Zatím bez slepic

Tak, já neříkám, že máš vyhrát/prhrát, jeslti sji to tak pochopil, tak se omlouvám, já tvrdím, že začátek obrany začíná zhodnocením situace diplomaticky, ten tank je to poslední, před ním je i jak jsi sám napsal "odhodlaný voják" (kterému často stačí jedna mina a tank...)

A jak jsi napsal tu citaci, stím lze jenom souhlasit, člověka poznáš pouze a jenom pod tlakem, ne v bezpečí podle keců viz jak někdo citoval Moravce, za pecí hrdina co chce padnou za vlast a když přišlo k reálné akci a měl se zapojit do odboje zase sedl za pec a opět jenom žvanil ;)

Pokud počty měli ukázat toto, ok, ale i tak trvám, že se musí říci i diplomatická situace, která ukazuje, že opotřebovací válka může vypadat i tak,že se zautočí o 14 později, když je hezky a hlavní útok se vede rovinou jižní moravy apod.

Zatím bez slepic

Emanuela Moravce jsem zmínil já. A pozor, jeho osud byl trochu jiný. On tehdy byl zástancem vojenského odporu stejně jako tehdejší ministr obrany generál Syrový. A zkratkou řečeno, k Němcům se dal proto, že český národ, jenž se nebránil považoval za natolik zbabělý, že na budoucí mapě světa nebude mít žádné místo.

Zatím bez slepic

In reply to by Alex (neověřeno)

Trvalý odkaz

Já tu jeho zradu chápal spíš tak, že dospěl k závěru, že je lepší i pro český národ být s budoucím vítězem, než se proti němu cukat. A pak už neměl kam couvnout. Jeho odhad se ukázal být tragicky horší než Benešův a zároveň - respekt si stejně nezískal, protože Němci rádi využili služeb kolaborantů, ale nikdy jim nevěřili a vždy jimi pohrdali. Ostatně, sám Heydrich konstatoval, že je škoda, že ty z Čechů, kteří by si zasloužili poárijštění nejvíc, bude třeba na neštěstí podrobit "zvláštnímu zacházení", neb by vždy hrozili ozbrojeným odporem...

Zatím bez slepic

Chápu, a je to možné. Do nikoho druhý člověk nevidí. Ale já bych jeho vlastním slovům a frustraci v nich klidně věřil.

Zatím bez slepic

In reply to by Alex (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ono to bude spíše o tom, že ten kdo zradí jednou, dost často zradí podruhé, proto němci kolaboranty pohrdali...

Zatím bez slepic

No jo, kdyby Heydrich videl nemce po kvetnu 1945, tak by se vylekal, ze se snad pocestili.

Zatím bez slepic

"Čest? Za tu si nekoupíš ani benzín do zapalovače."

Jesteze jste nevychovaval Husa,

Napiste za co byste byl ochoten polozit zivot vy? Za jeden dalsi den u koryta? Za svobodu vasich deti? Za zivot vasich deti? Za manzelku?

Zatím bez slepic

anonymovi se určitě nebudu zpovídat z toho, co by, kdyby
Za druhé: račte si přečíst celý můj příspěvek, nevytrhávejte z něj jedinou větu.
Za třetí: poněkud specifický náhled na mrtvoly a umírání pro ideály jsem si vytvořil v Bosně, v Srbsku a Kosmetu, i v Čečně. A nějaký anonym pro mne určitě není záminkou či důvodem pro přehodnocení.

Zatím bez slepic

jakoze Targus mate napsano v obcance, nejaky Targusi?

Tak se o tom rozepiste. Protoze nikdo nevi, co jste videl a co jste si z toho vyvodil a jestli jste nekde udelal chybu vy nebo jestli my neco nevime a mame si poopravit nase nazory.

-
Ja fakt nevim, co si jako predstavujete, ze se ma delat, kdyz nekdo mlati/zabiji vase dite nebo znasilnuje/mrzaci vasi manzelku. Nejaky Ghandiovky blbnuti s nenasilim muzete delat jen kdyz proti sobe mate nejaky relativne normalni lidi, nejradeji anglany ze stredni vrstvy, kterym to prijde blby vas masakrovat a z vaseho sekani vlastnich prstu se budou chytat za hlavu.

Ale jestli proti sobe mate nefalsovany psychopaty tak se tomu budou jen smat. Lidi jako krvava Madlena to budou mit kralovsky na haku, silena Teresa May to bude mit kralovsky na haku, svazacky z neziskovek to budou mit na haku, unudeny policajti, co jim je jedno, ze ma nejaka dalsi zenska rozleptanej oblicej kyselinou ci louhem to budou mit na haku, ta utocici paka z toho budou uchcavat blahem a mistni magor si z toho nejspis jeste prelesti klacka.

Zatím bez slepic

Takže další Moravec, nikdy nebojoval, ale ostatní soudí a ví coby kdyby, spíše uvěřím tomu, že když někoho na ulici napadnou, že ty se otočíš, že nic nevidíš a Targus pomůže než naopak, jak gerojsky píšeš :D

Zatím bez slepic

Assi, vy to porad nechcete pochopit.

Samozrejme, ze se v tom vasem pripade ja muzu podelat a Targus hrdinsky zachranovat. O tom preci neni debata.

Debata je o tom, ze ted a tady tvrdim, ze v tom pripade moje chovani bude horsi a Targusovo lepsi.

To je to, co tvrdim celou dobu. Ja se nevytahuju, ze jsem hrdina. Ja jem tvrdim, ze vzdavani se bez boje je trochu moc velka zbabelost. (Mensi zbabelost je se vzdat pred prvnim vystrelem, jeste mensi az po prvnim vystrelu, jeste mensi az po druhym, jeste mensi po prvnim mrtvym atd. Potrebujete na to planek nebo co je na tom boze k nepochopeni.)

Je zvlastni, ze me odsuzujete jako mozneho zbabelce tim, ze MOZNA udelam to, co Targus HLASA jako vseobecnou pravdu, ze se MA delat. - Srovnejte si to trochu v hlave.

Zatím bez slepic

Tak jinak.

Kdyz byl uprostred valky Benes u Stalina, jednani skoncila a Stalin se jen tak jakoby mimochodem Benes zeptal "A proc jste se vy Cesi vlastne v roce 1938 nebranili." tak Benes sedel jak bulik a nemel odpoved.

Kdyz ji mate vy nebo Targus tak ji sem prosim napiste. Benes vedel o duvodech prijeti diktatu uplne ze vsech nejvic a stejne ji nemel. Snazte se rict neco, co by i Stalin musel uznat. Prosim.

Zatím bez slepic

by nechalo zařvat čtvrt republiky jen proto, aby se ten zbytek mohl cítit dobře. Otřesné.

Zatím bez slepic

Myslím, že jste assi přehlédl první větu Targusova textu - "Jelikož se na Vidlákově hnojišti podle mého očekávání rozhořela ohnivá debata o VOJENSKÝCH ASPEKTECH Mnichova"

Zatím bez slepic