Řemeslo

Autor
Štítky

Albert Schweitzer byl viděno dnešníma očima určitý sluníčkář své doby, ale je třeba mu přiznat, že svou pomoc Africe dělal za své. Sám se chtěl stát doktorem v Africe, sám vystudoval medicínu, psal po večerech knihy, dělal varhanní koncerty a za peníze takto vydělané odjel do Afriky, která se  mu nakonec stala osudem. Knížky, které o tom napsal, stojí za to. 

Dnes budu parafrázovat jednu jeho myšlenku, kterou napsal v knize "Z mého života a díla". Má tam kapitolu o pomoci Africe. Teď se to skloňuje i mezi politiky a mocnými, schvalují se různé Marschalovy plány africkým zemím a móóře miliard dolarů, lecjaká neziskovka i církev buduje v Africe školy a dělají to tak už padesát let a stejně se chystají na pochod nepředstavitelné miliony lidí, protože v Evropě jim bude líp a Merkelová je tam pustí. 

Co tedy o tom všem napsal člověk, který tam byl, žil, léčil a prožil to všechno na vlastní kůži bez turnusů, střídání, ale také bez politikaření? 

Inu, že Afrika potřebuje výuku řemeslům. Že humanitní vzdělání je na nic v zemi, která nevygeneruje žádné zboží, maximálně tak suroviny. Že vzdělaný černoch (on ještě skutečně říkal Afričanům černoši) nakonec pohrdá prací, protože to je jen pro ty blbce a sám se angažuje možná tak ve státní správě, ale většinou si začne hrát na bílého sáhiba a tráví život ne prací, ale tím, že je vzdělaný. 

Ve středověku v Evropě nebylo moc vzdělanců a byli pro život běžného člověka úplně zbyteční. Parní stroj nevymyslel filozof, ale řemeslník. Soustruh nevymyslel církevní otec a převodovky jako první konstruovali sekerníci a mlynáři. Hodinář postavil první plynový motor, kováři a slévači ymysleli, jak udělat hlaveň pušky či děla rovnou a ono se to pak dalo použít na parní válce. Otec parní lokomotivy George Stephenson se naučil číst až jako dospělý, ale už v patnácti dokonale rozuměl všem součástem Newcomenova ohňového stroje. Moderní tkalcovské stavy konstruovali lidi, kteří tkaní rozuměli, obráběcí stroje první konstruovali lidé, kteří uměli obrábět, koneckonců i moderní pluh sestrojili bratři veverkové - zemědělec s kovářem.  A John Deere byl také kovář. Většina těchto vynálezů se objevila dřív než slovo inženýr. Až když byly položeny základy průmyslu, tak přišli ti další, kteří vymýšleli z laboratoří a od psacích stolů. Pak teprve se uvolnilo místo pro lidi, kteří parní stroj spočítali a lépe vyvážili. Pak teprve přišel graf pracovního cyklu tepelného stroje.  Nejprve stála těžká a málo efektivní vysoká pec (která ale chrlila železo  a vydělala si na sebe i šlechtice, který financoval její stavbu), pak teprve přišel Bunzen, který začal používat pro efektivitu její kychtové plyny. Nejprve byly doly na uhlí, které vybuchovaly, zaplavovaly se, ale chrlily uhlí, pak teprve přišli borci, kteří zavedli ventilaci, vrtací kladiva a Nobel také přišel až ve chvíli, kdy prostě existovala poptávka po bezpečné trhavině. A kdyby nebyl Nobel, byl by někdo jiný. 

Proto taky dneska stojí skoro všechny nové výrobky za houby. Vymýšlejí je lidé, kteří s nimi nikdy nepracovali ani to nemají v plánu. Platí to pro traktory stejně jako pro telefony. 

A hele, ono to neplatí jen pro Afriku, ale vlastně i pro tu naši vzdělanou Českou republiku, kde je každý druhý vysokoškolák, ale neumějí dohromady vůbec nic a práce jim nevoní. A sice se pořád mluví o robotizaci, ale v celé Ojrópě je nedostatek vyučených, kteří by něco uměli. Dokonce jsme tak daleko, že stačí chodit včas do práce a kapitalista nenasyta platí školení, protože nic lepšího nesežene. Nakonec největší poptávka je po dělnících a jejich drábech. Jak má nastat nějaká robotizace, když nikdo neumí robota opravit a udržovat? Když nějaký manažer prohlásí cosi o deseti dalších za branou, odpovědí je dělnický smích. 

Jste zručný automechanik? Ale opravdu zručný, umíte nejen napojit auto na diagnostiku, ale rozumíte mu, čtete tuningové časopisy, dáváte si do kupy veterána, víte jak funguje zapalovací i žhavící svíčka? Tak jste za vodou. Kterýkoliv autoservis se po vás v záplavě vzdělaných, ale nic neumějících blbečků oblízne. Svým způsobem, pokud opravdu rozumíte logistice a nejste blbec přes počítače, tak při denšní fluktuaci zaměstnanců nezůstanete dlouho dělňasem ani ve skladu DHL. Umíte vydrátkovat rozvaděč? Za každého takového letos odcházejí čtyři do důchodu. Pokud vás baví soustružení, přijmou vás i bez výučáku a pokud vám to půjde, za dva roky budete požívat veškerých výhod odborové organizace ve firmě. 

Vlasně by to nebylo až tak těžké, nastartovat prosperitu. Stačí jen opravdu něco umět. Nejen kecat, psát porady a vyplňovat hlášení ISO 9001. Pokud opravdu umíte, i ta zahraniční korporace vás vezme, protože takové lidi potřebuje. Sice nebudete mít peníze, jako kamarád náměstka, ale k žití to bude. A za pár let můžete stát s vlastním soustruhem ve vlastní garáži.

Prostě na začátku je schopnost něco vyrobit. Ne to okecat, popisovat a snít o svém snu, ale reálně něco udělat. Znám několik skvělých modelářů, co lepí letadýlka nebo dělají vláčky. Ani jeden nemá vysokou školu, všichni dělají v normální fabrice u ponku, ale mají stejníé i větší peníze než já. Proč? Protože mají zlaté ručičky. Znám instalatéry, kteří nejdou pod čtyři stovky na hodinu. Ale za jejich rukama jsou rovnoběžné trubky, krásné spoje, které netečou a čistá práce. Znám pokrývače, kteří jezdí do práce na šest hodin, ale udělají během toho víc, než jiní za dvanáctihodinovou šichtu a ještě je radost na to koukat a kupodivu si za těch šest hodin vydělají víc než jiní za dvanáct. 

Co se společností plné vzdělaných ale jinak neschopných čechů, nebo černochů?  Nic. Mohou si na pracáku "přečísti Vergilia v originále". Zatímco jejich blbější spolužáci, kteří mají průmyslovky nebo učňáky a vzali svoji budoucnost trochu vážně, začali někde za minimální mzdu a za pár let je jejich kapitalistický privatizér přemlouvá, aby zůstali, protože za ně nemá náhradu.

Na začátku musí být výroba. Klidně i primitivní. Pak se na ni mohou nabalit zlepšováky a nakonec se s tím dá lítat na Měsíc a ještě padesát let potom se dá žít z naučených postupů a fortelů. (V USA se furt ještě dělají špičkové věci a v Německu také). 

V Africe (ale i u nás)  se musí začít normálně vyrábět. Ne iphony, ale jednoduché vozíky, které si bude moci dovolit i chudý černoch, aby dojel na trh s větší dávkou melounů. Pak na to namontují třeba nějaký jednoduchý motor, co spaluje všechno. Stejně tak u nás musí být nejdřív šikovný soustružník. V dnešní době tisknutí peněz se pro něj soustruh vždycky najde. Stejně tak se pro šikovného kováře vždycky najde výheň. Ale fakt šikovného, ne blbce. 

Vzdělaní teoretici jim maximálně utečou do západní Evropy, aby tam nic nedělali.   

Všechny kecy o vysokých školách u nás jsou nesmysl. Postačí tři roky v učňáku, které nejsou proflákané a opravdu něco naučí. Kdysi ty tři roky stačily na to, aby si sedmnáctiletý absolvent uměl naskládat ozubená kolečka na řezání závitů na soustruhu, elektrikářský zobák uměl spočítat závity cívky do elektromotoru nebo tranformátoru a zednický bažant uměl nahodit třicet metrů čtverečních omítky. Rovně. 

Co oproti tomu umí vysokoškolsky vzdělaný ekonom? Dovést bankovnictví a hypotéky do krize. Různých estetiků a absolventů evropských studií máme plné neziskovky, ale bez státního cecíku by byli všichni na ulici. Co já si už vyslechl od lidí, co opravdu rozumějí automatizaci... že za každého nahraditelného dělníka nastupují dva mnohem méně nahraditelní opraváři robolinek.  Za chvíli se vyplatí ševcovat na verpánku, aby takový člověk za dva tácy udělal boty, uživil se, vydělal si a ještě to bude levnější než záplava bot od Adidasu z Číny. Sice horších, ale za stejné peníze. 

Kdo umí, ten má vždycky menší nouzi než ti okolo něho, co nic neumí. To platí dokonce i na té vybydlené Ukrajině. I Rusové jsou schopní dávat svoje hospodářství krok za krokem dohromady z vlastních zdrojů. A to mají míň vysokoškoláků než Evropa. Ale určitě mají víc obráběčů, zedníků, námořníků, zámečníků a zemědělců.  Prostě když jste v průseru, nepodporují se vysoké školy, ale řemesla. Zámečník ledacos vyrobí i bez inženýra, ale inženýr bez zámečníka udělá kulový i kdyby měl k tomu deset robotů. 

Kdo něco umí rukama a v principu je jedno, jestli umí zabít a rozbourat prase nebo zafalcovat plech, jestli to dělá nožem, kleštěmi a nebo ohraňovákem, ten je za vodou. Vždycky pro něj bude práce. Možná ne pod laskavým státním dohledem, možná načerno, ale prostě bude. Stejně tak, když se někdo nebojí vyměnit plínu pacientovi nebo umí pohlídat pět dětí, takový člověk nikdy nebude v nouzi. Budoucnosti se   musí bát jen ten, kdo nic neumí. 

 

 

 

 

Komentáře

Trvalý odkaz

Ruchadlisti Veverkové byli bratranci, ale ono to je celkem jedno. Důležité bylo, že si to nenechali patentovat a měli z toho h*vno, stejně jako dnešní české lopaty, které hákujou skoro za suché z nosu. Jo, ručičky většinou mamlasa uživí, ale žádná hitparáda to teda není.
Čímž vůbec nechci tvrdit, že jedině diplom z VŠ zajistí svému majiteli slušný a hlavně trvalý příjem. To ani náhodou. S uživením mají problém i majitelé diplomu z technických škol, nemluvě o humanitních zaměřeních.

Stran Alberta Schweitzera asi tolik. Když chtěl páchat dobro za své a dokonce v Africe, proč ne. S takovým sluníčkařením problém opravdu nemám. Nečetl jsem od něj nic, ale knížku Dobrý den, Afriko! Expedice Lambaréné od Bárty jsem znal skoro zpaměti. Mám ji dodnes, i když vím, že už ji nikdo nikdy číst nebude.

Expedice Lambaréné! Targusi, to ještě muselo být dobrodružství! Strávil jsem před čtvrt stoletím jednu dvoutýdenní zahraniční cestu ve společnosti mj. s dr.(později prof.) Kropáčkem, celkem známým až legendárním arabistou, který byl jedním z účastníků té expedice a něco mi o tom vyprávěl. Vedle toho moje "dobrodružné" cesty v letech devadesátých blednou až do naprosté bezbarvosti. Ostatně - 60.léta byla opravdu něčím zvláštní, škoda, že je pamatuji jen jako kluk.

Ostatně právě prof. Kropáček je příkladem, že ty humanitní vědy nelze prostě jen zavrhovat. Mimořádný člověk - pravda, vystudovaný dávno za minulého režimu. Před takovým jen uctivý hlubokosklon a dosti pokory při úvahách o vlastních znalostech, zkušenostech, zážitcích a i názorech.

pan Kropáček (tituly s dovolením vynechám, nepřikládám jim zásadní význam) úplnou náhodou dokonce i něco uměl.
Pročež prožil dobrodrůžo. Kdyby neuměl nic, skončil by na prvních afrických hranicích, v horším případě v base. A než by všechny kluky pustili z lapáku, náklad by byl rozebrán a dobrodrůžo by končilo odvozem oněch osmi pomatenců zpět do českých luhů a hájů. V tom lepším případě.

Trvalý odkaz

Mám obavy, že se v tématu střetává několik různoběžných, protichůdných problémů.
1. Historie, kdy nebylo nic a to něco se muselo vynalézti.
2. Oblasti, kde to bez šikovných rukou nešlo v minulosti a nepůjde ani v budoucnosti.
3. Současnost, kdy je již skoro vše vynalezeno a na zdokonalování toho již vynalezeného se bez znalostí neobejdeme.
4. Budoucnost, kdy to již bez znalostí určitě nepůjde a je jedno, zdali ty znalosti budou získány na nějaké VŠ, nebo pomaleji praxí.
5. Otázka technického a humanitárního vysokého školství a jejich kvalitativní obsah.
6. Vidlákovo těžké nesení, že nedokončil VŠ.

Nedokončení VŠ jsem těžce nesl jen do chvíle než jsem zjistil, že dělám inženýrskou práci ve společnosti jiných inženýrů a že mi moji dodavatelé a zákazníci tak jako tak říkají: "pane inženýre". Pak mi to vadit přestalo.
Jo na začátku jsem dělal mezi lidmi, kteří fakt něco uměli a jejich inženýrský titul, to bylo něco. Pak odešli do důchodu, na jejich místa přišli mladší, kteří už uměli stejně jako já, pak přišli mladší inženýři než já a ti už uměli houby. Od té doby jsem si vysokoškolského vzdělání přestal vážit. Možná to jaderní nebo báňští inženýři mají jinak, určitě ještě pořád existují kvalitně připravení statici či turbináři, ale když vidím, jak se drolí mosty a nefungují paroplynové elektrárny v Turecku, tak si říkám, že to bude spíš symptom než náhoda.
Dneska dělám práci spolu se čtyřmi kolegy, kteří mají na starosti jiné divize a ti ostatní jsou všichni inženýři. Mají díky tomu o nějakou tu tisícovku vyšší plat, ale zase ne o tolik a já sám si na peníze rozhodně nemohu stěžovat.
Ale mnohem víc si vážím svého řeznického řemesla. Skladování obilí se bude dělat jinak, podnik ve které pracuju se bude transformovat a nevím, zda ještě bude zapotřebí moje profese. Prase se ale bude rozbourávat pořád stejně a kdo ho umí zabít a zpracovat, ten bude mít pořád co dělat. Jíst se musí. Mnohem víc, než si dodělat titul z inžinýra přemýšlím o tom, že si dodělám výučák pro jatka.

Ten výučák na řezníka bych bral jak prioritu - stejně by se Vidlák nemusel moc učit - jen trochu teorie, ostatní zná, všeobecnou část učňáku by nemusel tak brnkačka. Na jeho místě bych ho už měl. Já měl to štěstí, že moje VŠ (dneska to už studovat nejde) byla tak napůl praktická, dá se říct řemeslo víc do hloubky a napůl spolvědy, včetně filosofie, psychologie, sociologie což mně začalo zajímat a tak jsem se nebifloval jen nutné ke zkouškám, ale přečetl mnohé co jsem nemusel.
Moje zkušenost je - že to prakticky uplatnitelné - tedy řemeslo je grunt, ale ta teorie navrch je víc než potřebná, byť asi každý na to nemá. Kdyby ji měli Veverkové tak by toho určitě dali dohromady víc a neskončili by o žebrácké holi. Ostatně si myslím že i takový Tesla..... Možná ????

Bohužel taková generační degradace, jak ji popisujete u inženýrů, probíhá velmi rychle a nezvratně i u těch řemesel. Dnes i když už se někdo vyučí, tak nevidí budoucnost v tom, aby chodil 15 let za mistrem a okoukával ho, aby se z něj taky nakonec stal Mistr. Protože on to přeci nemá za potřebí, uteče do automotiv jako operátor výroby (pozor, pane Vidlák, slovo dělník v dnešní době je těžký prohřešek) na 3 směny, stane se z něj otrok a je zase o jednoho řemeslníka míň. A do důchodu odchází staří pardálové, kteří si poradili se vším, jen to neměli koho naučit. Tato nekontinuita se nám těžce vymstí, protože ta podstata řemesla, ta zkušenost přesahující návod od výrobce jednotlivých komponentů, ta prostě vymře. A pak bude Vidlák jediný v republice, který bude vědět, jak pověsit prase, když nemá háky na pojezdové dráze jako na jatkách, až umře, bude muset zas někdo vynalézt trojnožku znova. No, to byla jen taková ilustrace, nevím, jak to Vidlák dělá...

Trvalý odkaz

viděl jako bonus do praktického života.
Ale to jistě úhel pohledu, kterýžto máme každý úplně jiný.
Mám-li plknout něco za sebe, stran technické invence dokázala taková VŠ za 5 let docela silně spoutat a jakékoli pokusy o vymýšlení z adeptů vymlátit. A stran řízení lidských zdrojů (prosetí zájemců o diplom na technikách dosahovalo až 90 %, ovšem bylo to dáno i úrovní zájemců) dokázala otrávit na zbytek života.
To je ovšem hodnocení stavu minulého, kdy adept na titul musel dokonce i něco znát, a závěrečná práce o flaškách na víno, anebo o krmení králíků by prošla asi dost ztuha. Dnes je doba poněkud jiná a prakticky každému platícímu zájemci je školami vyhověno, často dokonce ve zkráceném časovém intervalu.

Trvalý odkaz

No sice souhlasím ze základní myšlenkou a nesouhalsím o nechsopnosti vysokoškoláků, protože Vidláku, ruku na srdce, proč by si dělal produktiuvně, když rodina a vyšší mzda, když přehazuješ papír...

Ale podobný článek jinými slovy napsal jistý Kubáč: petr-kubac.blog.cz/1901/nekvalita-elity

Co se mi líbilo, byl závěr, který shrnul Vidlákovu zákaldní myšlenkunejlépe, cituji :
   "Zvykněme si, že prázdné sudy duní nejvíce. S nástupem "vzdělanostní společnosti", všeobecného lhaní a propagandy budou teprve dunět."

Trvalý odkaz

Tentokrát s Vidlákem nedokážu bezvýhradně souhlasit. Pokud v malém městě zkrachovala relativně velká fabrika nebo důl a podobně, která živila podstatnou část města, přišla bída i na nejšikovnější řemeslníky. Ubylo významné množství zákazníků, lidé žili z podpory v nezaměstnanosti a neměli na pokrývače, na zedníka který bezchybně omítne nebo obloží koupelnu, na kadeřnici ... Pokud se něco pokazilo, nebo tekla střecha, nebo bylo potřeba ostříhat vlasy, nastoupila vzájemná výpomoc. Výsledek práce byl amatérský, ale byl zadarmo. Známe z ne až tak vzdálené minulosti.

In reply to by babaluba (neověřeno)

Trvalý odkaz

Když u nás v západních Čechách zkrachovaly fakt velké porcelánky, tak první měli novou práci zámečníci, údržbáři a podobní. Protože míchačka na kaolín či vypalovací pec má stejné motory a trubky, jako všechno ostatní. Kdo byl fachman, ten šel v podstatě do nové práce ihned, ti ostatní je následovali postupně.
Kupodivu i běžní dělníci, co zaváželi pece a malířky porcelánu se brzy znovu chytli. Ukázalo se, že malovat se dá i na sklo a jiné průmyslové předměty a tahat je možné i vozíky v logistickém parku.
Nejhůř se chytali technologové. Ti, kteří byli ukrutně specializovaní jen na porcelán a nic jiného neuměli a jejich vzdělání nebylo na nic jiného. Když také dvacet let děláte do porcelánu, tak se těžko přeškolujete na IT. Někteří z těch inženýrů to zvládli. Jiní začali dojíždět, někteří začali prodávat pojištění a několik z nich začalo chlastat.
Ano, když zkrachuje továrna, je to vždycky problém pro celé okolí. Ale první se z něj dostanou ti, kteří umějí něco, co se dá použít nejen v té továrně, ale i jinde. Ti zpravidla na tom zůstanou platově stejně. Ostatně malířky porcelánu zjistily, že si v Kauflandu vydělají víc. Skladníci přestali vozit ještěrky s porcelánem a začali vozit ještěrky s prášky na praní a bylo to vlastně totéž. I platově. Jen technolog výroby zjistil, že v oboru práci nemá a musí někde začít znovu od nuly za mnohem menší plat.
A nejhůř na tom byli ti, kteří měli v továrně nějaké teplé kancelářské místečko. Papírová rutina, kafíčko u sekretářky, pár telefonátků... těm se život otočil nejvíc.

Nezlob se, ale to co jsi popsal tak nebylo, že práci našel první řemeslník co něco umí, ale popis člověka lopaty k výrobnímu pásu... Což je trochu jiné než co tvrdíš ve článku "práci sežene člověk co něco umí ala řemeslník", protože v této odpovědi sám tvrdíš, že "specialista" se musel přeučit a hůř se uplaˇoval, tedy vlastně potvrzuješ to co napsal ten co mu odporuješ, že nemá pravdu a hlavně tímto příspěvkem píšeš, že co jsi napsal není pravda, že řemeslník, tedy specialista sei najde práci... Práci si najde ten kdo je ochoten dělat nejmín kvalifikovanou praci za co nejmin penez, když tedy nějaká v daném regiunu je což ty píšeš jako že je automaticky, ale byla realitou pouze tam kde jsi bydlel, kdežto na šumavě apod. místěch by ti řekli něco jiného...

A ten konec, že se otočil život nejvíc jenom těm co točili papíry? Hele, otoc děla v továrně, pak protože měl známého sehnal práci a byl fakt fakchman na to co uměl... A práci našla dřív moje mamka "papírovej drak", protože storjírenské firmy krachovali a jediné co vznikalo byli prodejci, montéři, když přijímali max 30let, protože 50 a více byli za zenitem...
Vidláku, jak jsem napsal, že článek byl slabší, ale nosná myšlenka dobrá, teď si příspěvkem pro mě sestřelil článek jako totální blábol, protože tímto příspěvkem si vlastně upřesnil co jsi napsal a uvedl do kontextu, který je blud ;)

P.S. nemyslím to útočně, spíše bych hádal, že jsi něco chtěl napsat, ale napsal jsi něco co vyznělo fakt úplně mimo realitu...

Procestoval jsem po jižním okraji celou republiku. Začal jsem u Karlových Varů a zakotvil kousek pod Brnem. Všude jsem našel zaměstnání. Byl jsem i na zmiňované Šumavě... a zatímco kolem Šumaváci brečeli, jak u nich není práce, udělal jsem si živnosťák a uživil sebe i manželku na studiích. Přidali jsme k tomu ještě 2 děti a koupili rodinný domek.
Jsem elektrikář, tedy řemeslník, ale v oboru jsem v podstatě nedělal. Pracoval jsem chvíli jako vodař, tesař, v sociálních službách, ve správě budov, v pneuservisu, ve strojírenství, v zemědělství... z každého oboru jsem si odnesl nějaké znalosti, které jsem využil v tom dalším.
Ze svých zkušeností říkám - kdo je ochoten pracovat, ten si práci na uživení najde. Pokud má k tomu dvě šikovné ruce, najde si i "lepší" práci. Pokud ne v oboru, tak mimo obor. Pokud ne v okolí, tak v jiném regionu. Jde jen o to, co jste pro to ochotni udělat. Ne, není to jednoduché, ale jde to. Jsem toho důkazem.

Trvalý odkaz

chyba tomu zhrnutie.
A podla mna je to to - ze stat musi dbat o spravne rozlozenie "vzdelanosti" medzi pospolitym ludom.
Nemozu byt vsetci VS, bo nebude kto robit. Nemozu byt vsetci bez vzdelania, bo budu robit - ale v zahranici a pri lopate a stat sa zosype.
Problemom je ze aktulany model vzdelavania je opat len biznis. Platby skole za pocet studntov - per capita. Je jedno co uci. A tak mame politologov kopec, historikov umenia, divadalenych kritikov, bezpecnostnych inzinierov, magistrov vsetkeho mozneho. A aj pravnikov vystudovanych za 2 roky :D.
A opat sme pri dotaciach. Statne VS by mali mat jednoznacny tlak na kvalitu. Sukromne VS bez statnych dotacii - to by sa ich pocet znacne zredukoval :D - a s jasne definovanymi pravidlami pre vyucujucich. (Ziadny lietajuci profesori)
Ale ked stat na to dlabe, mozme sa divit, popripade aj zasnut. To je asi tak vsetko.

Trvalý odkaz

Ještě jeden postřeh ze života. Když výroba aut začínala, musel každý dělník v dílně dokonale umět své řemeslo. Dokonalý truhlář, vyrábějící dřevěnou kostru auta, dokonalý klempíř na karoserii, dokonalý slévač na slitinové části, dokonalý soustružník na výrobu válců, dokonalý čalouník ... Co potřebuje umět dnešní dělník u pásu v automobilce? A uživí se dobře, i když je jen zapracovaný. Vše závisí na ekonomickém cyklu.

In reply to by babaluba (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jenom potvrzení toho co paltilo i za komančů nebo za bati, je potreba 5 procent vysokosklaku a 25 procent maturantu, ostatní jsou jenom "lopaty" co se zaučí a dělají co naplanuje to posledního ukonu onech 5 procent a 25 procent to dela snima, ale protoze jsou lepsi tak kontroluji praci lopat a pripadne resi vyjimky...

tim nechci schazovat slovem "lopata" prácu těchto lidí, ale jenom oakzajuju, že loapata je lopata, jeko uklizecka uklizeckou a ne kosmetickou podlach... Název sám nesmí urážet, ale newspeak zase nesmí přijít a navozovat něco co není. Dělník je slušné označení pro lopatu, z Vidlákova článku mám pocit, že má pocit, že dělník=řemeslník, což je blbsot, řemeslník je jeden z těch 25 procent populace co by měl mít maturu, protože má na to dělat sám, ale nechce dělat ve velké firmě...

Můžete být vysokoškolák a dělat manuální práci.

Vzdělání není jen o oboru. V Anglii zametaj inženýři ulice (pravda z východní Evropy, ale titul maj, prachy nemaj a řeč neuměj) a korporaci tam vede chlap, co vypadl ze školy v 16. Pokud vím, ani Baťa neměl vysokoškolské vzdělání. Steve Jobs vypadl hned v prváku a šílenej Gates, co připravuje redukci populace taky nedostudoval.

Viděl jsem kluky, co stavěli vedle v baráku jakousi terásku. Měli vystudovanou střední stavební. Nebyli to zedníci s pupkem a pivem po ruce. Spíš štíhlí sportovní týpci, co občas zašli do posilovny a organizovali se sami. Byli nejlepší reklama na řemeslo. V podstatě fungovali jako Baťa v počátcích. Jen neměli ambice se rozrůstat.

Osobně jsem chtěl být zedníkem celé dětství. Ne stavitelem, ne architektem. Zedníkem. Fakt se mi to líbilo. Šel jsem na školu, protože vzdělání má taky svý plusy a podle mě lidi jen s vyučením podceňujou sami sebe, protože nevěděj, jak si na tom poměrně stojej. Druhá věc, na střední vám nikdo neříká "Mladej, skoč nám pro pivo," ale mít řemeslo i vejšku by bylo podle mně skvělý.

Jedna holka dělala holičku. Známej ji odhadl na blonďatý bimbo, začal s ní flirtovat a pak postupně zjišťoval, že na ni vůbec nemá a to byl chytrej jak opice. Holka totiž vystudovala práva, nebavilo ji to a šla dělat holičku.

Ona je ve vzdělání (formálním i neformálním) jedna zapomínaná věc. Když chodíte na vejšku, tak vy nevzděláváte jen sebe. Vy tak automaticky vzděláváte i své budoucí děti a svá budoucí vnoučata. Děti tak do desíti, dvanácti jsou jak houby a co jim vysvětlíte, to si pamatují.

Čmoude, dobrý... Líbilo se mi to. Já samozřejmě znám fakt chytrýho kluka, co je šťastnej truhlář, stejně jako ekonoma, co našel štěstí u kominíků. Klepl jsi hřebíček na hlavičku - vzdělání není věc papíru, ale věc mysli a osobnosti. Kdybych to hodně zjednodušil, pak asi platí, že "Chirurg může vždycky válet popelnice, ale "vyučený popelář" se skalpelem v ruce není zrovna šťastný nápad. I kdyby byl s tou kudlou sebešikovnější.
Člověk by neměl zaměňovat šikovnost, pracovitost s vysvědčením a diplomem. Nikdy ale třeba nezapomenu na odposlechnutý rozhovor svého času ve vlaku mezi dvěma třicátnicemi. Jedna jela na pohovor do nějaké firmy a kamarádka, zjevně už přijatá, jí důtklivě radila: "Hlavně nepřiznávej, že máš vejšku. To nechtějí." Samozřejmě, protože předpokládají, že taková bude buď hledět přejít jinam, nebo je ohrozí na pozici nižšího managementu... Jiná scéna - holčina v rodině, kde se na papír moc nekouká, si musela poměrně fest vyvzdorovat ČVUT. Tatínkovi sice lichotilo, že má chytrou dceru, ale za ty peníze, co stojí studium, mu to zas až tolik nestálo, když by mohla skončit někde v účtárně jako každá "normální holka". Není náhoda, že i statisticky má na další vzdělání dětí vliv vzdělání jejich rodičů.

Trvalý odkaz

Pane Vidlák.
Budou Vás popotahovat,že poukazujete na rozdíl mozkových závitů u bělochů a černochů.
Jasně se to ukazuje v Jižní Africe,kde se to nenaučili od bílých farmářů,které vyhánějí,vraždí,zabírají jejich majetek,ale hospodářství upadá,místo toho,aby se pozvedlo o technických oborech ani nemluvě.
U nás to není jen školstvím,přechodem na skladové hospodářství,zahraniční majitelé nepotřebovali řemesla,nebyl o ně zájem,tím upadlo i učňovské školství.Také pozoruji,kapitalista chce jen machři,na výchovu nových pracovníku nechce přispívat,tak se to různě dohání,buď od svých rodičů,nebo na fuškách.

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

No mě nejvíce dojalo, jak seděli "kapitáni průmyslu" z velkých podniků překvalivě mimo škody auto (proč???... :D) a bačeliv Čt, že učnovske školství je v zádeli, že stát s tím musí něco uděla, že oni nemají odborníky...

Co bylu překvapivé, ani jeden člvoěk se jich nezaptal, proč jejich firmy rušili v 90sátkách učnovske školství spojené s jejich podniky...

Trvalý odkaz

Tak bavíme se tady nakonec o dvou základních strategiích (i ve zvířecí říši): Úzká specializace přináší výhody tam, kde je prostředí stabilizované (ten umí to, ten zas ono a všichni dohromady udělají moc, resp. si nekonkurují v potravním řetězci). Naopak "dělat do všeho", byť v ničem třeba vyloženě nevynikat, zase pomáhá v době krizí, nestability a bedostatku (snadněji se přeorientujete na jiný zdroj dopravy).

Původně jsem si z článku odnášel poučení, že bez nějakého fundamentu se nedá dělat pořádně ani nadstavba. To bych i souhlasil. Nakonec - inženýr, který nemá představu o procesu a možnostech výroby dopadne vždycky hůř než ten, který ví, co je možné. Čína nakonec také začala svou reformu na tom, že se učila nejprve tu "špinavou práci", kterou jsme do ní delegovali a sami ztráceli schopnost ji dělat.

Ale teď to v debatě vypadá jako "vzpoura selského rozumu proti prázdnotě akademického vzdělání" a s tím, popravdě, úplně souhlasit nemohu. Jsem přesvědčený, že úroveň vědecko technického poznání dospěla do bodu, kdy si "hvězdolet v garáži" renesanční fachman jednoduše nepostaví. Byť by byl sebešikovnější.

Stejně tak jako se praktici - slévači - metodou pokus-omyl- střelcova utržená ruka nakonec dobrali k optimální technologii výroby puškové hlavně, nejsem si tak úplně jistý, zda jde o ideální postup pro zdokonalování vysokorychlostních turbín a lodních šroubů čelících záludnostem kavitace.

Zda je úroveň stávajícího technického vzdělávání dostatečná a zda jsme jako společnost ochotni akceptovat její případnou náročnost, je věc naprosto odlišné diskuse. Stejně tak otázka toho, o čem vypovídá nebo nevypovídá titul. Dlouholetý praktik v oboru samozřejmě bude vždycky lomit rukama nad člověkem, co právě vylezl ze školy - pokud bude onen vysokoškolák na tom stejně i po srovnatelné délce praxe, znamená to, že je buď na špatném místě, nebo má chybné vzdělání nebo tam prostě nemá co dělat jako člověk či daná pozice vysokoškolský titul nepotřebuje. Také se může stát, že je zrovna víceméně na tom získávání zkušeností. To paušalizování je prostě slepé.

Pokud si dneska není někdo schopen dodělat titul, může to být projev korekce původně chybného rozhodnutí, nebo osobní lemploviny, ale například i problémům v osobní rovině (zdraví, sociální situace rodiny). Asi jinak bude vypadat výrok: "Nedokončil jsem studium na jaderné fyzice" a "Nedokončil jsem bakalářské studium genderových aspektů krmných směsí pro žvatlokače tříprstého". Ve druhém případě jde buď o prozření rozumu, či naopak o naprostou a totální neschopnost dokončit něco, co jsem začal.

Instalatér ještě neznamená dobrý instalatér. Inženýr ještě neznamená dobrý inženýr. Stejně jako mnoho vysokoškoláků je jen "dutou nádobou", nejednoho zedníka bych k baráku nepustil ani na čumendu. Takže tak.

Trvalý odkaz

K článku jen podotknu, že se z historie zachovaly různé jednoduché náčrtky např. stavidel k rybníkům ve středověku, přestavba domu na jednoduchém výkresu formátu A3 ještě k roku 1910, apod. Jednoduchý náčrtek byl, protože každý řemeslník byl mistrem svého oboru a sám si stanovil postup, jak práci udělat a řešit případné změny podle toho, co se při stavbě objevilo. To vše zaniklo díky nezbytné specializaci. Hezké, ale systém se stává příliš komplikovaným a na kolaudaci domu dnes potřebujeme kolem 30 - 40 souhlasů různých úřadů. Výsledkem je, že sice mají všichni práci, ale veškerá výroba jde pomalu.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ještě v devadesátých letech stačil pro povolení ke stavbě chaty (komplet elektrika, vodovod, plynový sporák, septik) výkres A3, který jsem si, ač nestavař, udělal sám. Též jsem ji sám postavil (až na elektriku a plyn).

In reply to by Aldo (neověřeno)

Trvalý odkaz

A v roce 1910 totéž stačilo ke stavbě domu. Kdeže ty časy jsou, dnes potřebujeme:

Doklady ke kolaudaci stavby požadované stavebním úřadem
1. geometrický plán se zaměřením stavby
2. vytyčovací výkres
3. projektová dokumentace ověřená stavebním úřadem
4. dokumentace skutečného provedení stavby (pokud došlo ke změnám ověřené projektové dokumentace stavby schválené stavebním úřadem)
5. stavební deník k nahlédnutí popř. jednoduchý záznam o stavbě
elektro
6. revizní zpráva vnitřní elektroinstalace
7. revizní zpráva elektrické přípojky
8. revizní zpráva hromosvodu
kanalizace
9. protokol o těsnosti jímky na vyvážení po zabudování
10. prohlášení o shodě pro jímku na vyvážení
11. protokol o těsnosti vnitřního kanalizačního potrubí
12. protokol o těsnosti venkovního kanalizačního potrubí, kanalizační přípojky
13. smluvní doklad s osobou oprávněnou k likvidaci odpadních vod
14. povolení užívání vodního díla - ČOV, septiku
voda
15. povolení užívání vodního díla - studny, včetně povolení k odběru vody
16. rozbor vody ze studny (pitná voda)
17. doklad o tlakové zkoušce přípojky vody
18. protokol o tlakové zkoušce vnitřních rozvodů vody
plyn
19. revizní zpráva odběrného plynového zařízení
topení
20. revizní zpráva o kontrole spalinových cest (komínu) popř. doklad o kontrolní prohlídce
21. protokol o tlakové zkoušce ÚT a topné soustavy
ostatní
22. prohlášení o shodě provedené vzduchotechniky
23. protokol o přezkoušení a zkoušce výtahu
24. doklady o uložení nevyužitelného odpadního materiálu ze stavebních a bouracích prací na povolené skládce
25. doklad o řádném zneškodnění nevyužitelného odpadního stavebního materiálu (azbestu)
26. doklad o písemném oznámení archeologickému pracovišti zahájení zemních a stavebních prací popř. vyjádření archeologického pracoviště
27. prohlášení o shodě na instalovaný požární hlásič
28. zápis o předání a převzetí stavby, pokud byl sepsán
29. oprávnění a prohlášení o dodržení technologických a montážních postupů stanovených výrobci
30. doklady o ověření požadovaných vlastností použitých či zabudovaných výrobků
31. prohlášení o shodě na montáž sádrokartonových konstrukcí, oprávnění montérů, prohlášení o dodržení technologických a montážních postupů stanovených výrobci
32. prohlášení o shodě na montáž kontaktního zateplovacího systému, oprávnění montérů, prohlášení o dodržení technologických a montážních postupů stanovených výrobci
33. prohlášení dodavatelské firmy o provedení stavby v souladu s projektovou dokumentací stavby a všemi platnými právními předpisy
34. prohlášení stavbyvedoucího/dozoru o provedení stavby v souladu s projektovou dokumentací stavby a všemi předpisy

Doklady ke kolaudaci 2
35. doklad, ze kterého bude zřejmé, že při provádění zemních prací nedošlo k poškození sítí technického vybavení (např.Telefónica O2 Czech Republic, a.s., ČEZ Distribuce, a.s., RWE Distribuční služby, s.r.o., správce vodovodu, kanalizace, osvětlení)
36. další doklady vyplývající z podmínek stavebního povolení a podmínek dotčených orgánů
závazná stanoviska
37. závazné stanovisko Správy chráněné krajinné oblasti a Krajského střediska
38. závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru
39. závazné stanovisko Krajské hygienické stanice
40. závazné stanovisko Krajské veterinární správy
41. vyjádření Oblastního inspektorátu práce

Při závěrečné kontrolní prohlídce stavby stavební úřad dále sleduje:
· dodržení požárně bezpečnostního řešení stavby PBŘ (např. instalace hlásiče požáru a hasicích přístrojů s platnou revizí, dostatečné vzdálenosti nehořlavých ploch u komínu či krbu, EPS zabezpečení, vydatnost hydrantu, označení únikových cest, označení rozvaděče elektro, uzávěrů vody, plynu, požární uzávěry – dveře se zárubní, výlezy do podstřešního prostoru, atd.),
· splnění příslušných norem (výška zábradlí, madla, výška parapetu, výška otevřeného volného prostoru),
· dodržení vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb – u osob s pohybovými, zrakovými, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (parkoviště, rampy, chodníky, osazení zařizovacích předmětů v prostorech sociálního zařízení, madla, zábradlí, šířka dveří, atd.).

Některé doklady nejsou zapotřebí podle místa stavby, ale výše uvedený seznam je ten nejhorší možný případ.

Trvalý odkaz

Nejdříve k těm investicím v Africe. Rozumně to dělá Čína. Například s projekty nové hedvábné cesty. Na východě Afriky staví přístavy a železnice do vnitrozemí a školí místní personál a když staví, tak za hlídání čínskými techniky. Provoz první rok financuje Čína a potom, pokud místní neuhradí úvěry, dostává se infrastruktura do vlastnictví Číny. Ale pořád jde o zaměstnávání místních lidí a o rozvoj infrastruktury. Něco takového EU neumí. Je o tom hafo videí na YouTube.
Pokud jde o ty VŠ odborníky, asi by ani Vidlák nechtěl, aby jej operovala sestřička. Takže jsou profese, kdy to bez VŠ nejde. Druhá věc je, že CZ průmysl se naposledy zmohl na špičkové inženýrské dílo kolem roku 2000 dostavbou II. bloku JETE. Ze 70% dílo českého a slovenského průmyslu. Potom bylo všechno rozprášeno a dnes by české dodávky představovaly tak 25%. Na zlaté české ručičky nevěřím a vždy mne naštve, když někdo chválí jak se Češi dokážou dostat z českého bordelu pomocí talentu improvizovat. To už na světě umí kdejaký domorodec nedaleko pralesa. Dnes jste v balíku zejména pokud jste součástí ICT komunity. Řekněte, že umíte programovat v céčku a ukamenují vás nabídkami za 100.000 měsíčně.Umíte-li podřezat prase, přežijete, ale žádná hitparáda to nebude.

In reply to by Laco G. Mlynář (neověřeno)

Trvalý odkaz

Dneska je ale většina lidí v IT oboru také pouhými řemeslníky. Nedělejte z toho něco víc, je to řemeslo své doby. I tam jsou mistři, odborníci, ale většina dělá obyčejné řemeslo. Těch 100 tisíc jsou peníze, které dostanete až jako senior, tzn. že musíte umět a ne málo. I ten programátor-řemeslník se musí celý život neustále učit, dovzdělávat, chytat vlny trendů. Peníze jsou pak víceméně důsledek globalizace. U seniora se předpokládá, že umí výborně anglicky, protože celý život bifluje z anglicky psané odborné literatury. A tím pro něj není problém pracovat pro zahraničního zaměstnavatele, a to i nějakou formou vzdálené spolupráce. Proto se mu musí i zde nabídnout tolik peněz, aby si ho udrželi. Druhý faktor je trvalý podstav. Ve světě je obrovský hlad po kvalitních seniorech.

Když jsou dost dobří a v tomto případě i talentovaní, proč ne. V ICT se víc než kde jinde platí dovednosti, ne tituly a roky.
S tím prasetem je problém v tom, že to umí dobře i Ukrajinec. To tlačí cenu dolů.

Tohle je pomalu urban legend. Když se pak zeptáš firem, co měly zakázky v Indii, tak řeknou: nikdy více! Jsou sice levní, ale výsledkem ne neurčitá splácanina, kterou stejně dodělávají pracovníci ze střední a východní Evropy :-)

resp. vždy je po ruce nějaký generátor. Germáni včera v ARD Tagesschau hlásili, že větrníky díky bouři nad Baltem zdvojnásobily výrobu. Naštěstí u nás na hranici už máme nainstalovány obří trafa, která tu vlnu zastavují.

"Ten kdo umí podřezat prase si 100.000 měsíčně nemá šanci vydělat." Dnes už ne, ale ještě nedávno měla jistá organizace v severní Syrii a Iráku velkou poptávku po takových odbornících s nožem. Naštěstí ta doba je už za námi.

Ano, jen dodám, že seniorské posty v ICT zastávají už i pětadvacátníci. Ten kdo umí podřezat prase si 100.000 měsíčně nemá šanci vydělat.

- Seniorský post myslíte v českém významu nebo v anglickém. V angličtině totiž má slovo senior jako druhý význam také význam "vyšší" Senior officer není starší důstojník, ale vyšší důstojník, takže nějací plukovníci a tak. Junior officer jsou poručíci a kapitáni. Takže junior officer může být dvakrát starší než senior officer, protože to s věkem vůbec nesouvisí.

In reply to by Laco G. Mlynář (neověřeno)

Trvalý odkaz

Za 100,000 měsíčně pracují jenom opravdové špičky v programování. Znám spoustu programátorů, kteří píší v céčku a sto rozhodně namají, tak třicet až čtyřicet.
Na druhou stranu znám jednoho řezníka, který má rodinný podnik a odešel do předčasné penze, protože má nahrabáno, a začínal zde autorsky oblíbenou domácí porážkou prasete.
Když jsem stavěl dům, tak jsem se setkal se spoustou řemeslníků, uháněl jsem je půl roku(nedostatek pracovních sil a ohromná poptávka), aby přišli ke mně, a pod čtyři stovkyna hodinu (okolo 70,000 měsíčně) taky nešli.
Chtěl jsem jenom dodat, že to není tak černobílé, jak to líčí předešlý komentář.

In reply to by Další Vidlák (neověřeno)

Trvalý odkaz

V IT musíte umět a chtít dělat. Pokud se to spojí v jednom člověku, tak nezáleží na tom, jsou má školu. Důležitý je váš výkon a přínos. Navýšení znalostí se řeší specializovanými kurzy. Nechápu proč stát platí množství úplně zbytečných oborů. Pardon. Úplně zbytečné množství studujících v některých oborech.

In reply to by Další Vidlák (neověřeno)

Trvalý odkaz

s jednou ICT firmou u nás na severu a 30K má kodér, dobrý programátor univerzál 50k, Specialista 100K. U Vás ve vinařském kraji je to možná jiné. Ještě průměrná programátorská hodina se fakturuje od 1.500 Kč bez DPH u jednodušších projektů.

Změny bývají po většině "tažené", těch "tlačených" o kterých by se dalo říct, že byly úspěšné, něco přinesly a "vydržely" je v historii hodně málo.

Ta změna směrem k elektromobilitě je "tlačená" a ještě neumětelsky.

Nemám odpor ke změnám, mám odpor k "tlačení" a vadím mi, že bych to měl zaplatit.

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.