Historie US Army - 2. díl

Autor
Štítky
 

1901 - Vyslání vojsk do Kolumbie.

1902 - Invaze do Panamy.

1903 - USA poslaly k  panamské šíji válečné lodě za účelem izolace kolumbijské armády. 3. listopadu byla vyhlášena politická nezávislost Panamské republiky. Ve stejném měsíci Panama, která byla doslova závislá na USA, byla nucena podepsat smlouvu se Spojenými státy, podle nichž území pro výstavbu kanálu bylo poskytnuto natrvalo pro užívání USA. Státy měly možnost v určité oblasti postavit a pak provozovat kanál, mít tam ozbrojené síly, atd. V roce 1904 byla schválena Panamská ústava, Spojeným státům bylo uděleno právo vylodit vojska v kterékoli části země, což bylo opakovaně využito vládou USA k potlačení anti-imperialistických projevů. Prezidentské volby v roce 1908, 1912, 1918 se konaly pod dohledem amerických vojáků.

1903 - Invaze do Hondurasu, Dominikánské republiky a Sýrie.

1904 - Vyslání vojsk do Koreje, Maroka a Dominikánské republiky.

1904 - 1905 - Američtí vojáci zasahují do rusko-japonské války.

1905 - Američtí vojáci zasahují do revoluce v Hondurasu.

1905 - Vyslání vojsk do Mexika (pomohla diktátorovi Porfirio Díazovi potlačit povstání).

1905 - Vyslání vojsk do Koreje.

1906 - Invaze na Filipíny, potlačení osvobozeneckého hnutí.

1906 - 1909 - Američtí vojáci jsou na Kubě během voleb. V roce 1906 proběhla vzpoura liberálů protestujících proti bezpráví spáchaného vládou prezidenta E. Palmy. Palma žádá USA, aby vyslaly vojáky, ale americká vláda vyšle na Kubu zprostředkovatele. Po odstoupení prezidenta E. Palmy, USA oznámily vytvoření prozatímní vlády v zemi, která bude u moci tak dlouho, dokud v zemí nebude obnoven pořádek. 10. února 1906 - vítězství liberálů ve volbách. H.Gomes zvolen prezidentem Kuby.

1907 - Američtí vojáci prosazují protektorát „dolarové diplomacie“ v Nikaragui.

1907 - Američtí vojáci zasahují do revoluce v Dominikánské republice.

1907 - Američtí vojáci se účastní války Hondurasu a Nikaragui.

1908 - Američtí vojáci jsou v Panamě během voleb.

1910 - Nikaragua. Američtí vojáci napadnou přístav Corinto a Bluefields. USA poslaly vojenské jednotky do Nikaragui a organizovaly protivládní spiknutí (1909), po kterém byl Zelaya nucen uprchnout ze země. V roce 1910 byla vytvořena junta z pro-amerických generálů: X. Estrada, E. Chamorro a zaměstnance americké těžební společnosti A. Diaze. Ve stejném roce se stal prezidentem Estrada, ale poté byl vyměněn A. Diazem, který byl podporovaný americkými vojsky

1911 - Američané se vylodili v Hondurasu kvůli podpoře povstání pod vedením bývalého prezidenta Manuela Bonnily proti legitimně zvolenému prezidentovi Miguelovi Davilouvi.

1911 - Potlačení protiamerického povstání na Filipínách.

1911 - Zavedení vojsk do Číny.

1912 - Američtí vojáci vcházejí do Havany (Kuba).

1912 - Američtí vojáci jsou v Panamě během voleb.

1912 - Invaze vojsk USA do Hondurasu.

1912 - 1933 - Okupace Nikaragui, neustálý boj s partyzány. Nikaragua se stala monopolní kolonii „United Fruit Company“ a dalších amerických společnosti. V roce 1914 byla ve Washingtonu podepsána dohoda, podle které Spojené státy měly právo vybudovat mezi oceánský kanál v Nikaragui. V roce 1917 se stal prezidentem E. Chamorro, který uzavřel se Spojenými státy řadu nových dohod což vedlo k ještě většímu zotročení země.

1914 - Američtí vojáci vstupují do Dominikánské republiky, boj s rebely o Santa Domingo.

1914 - 1918 - série invazí do Mexika. V roce 1910 začalo silné rolnické hnutí Francisca Pancho Villa a Emiliana Zapata proti loutce USA a Anglie, diktátorovi Porfirio Diazovi. V roce 1911 Diaz uprchl ze země a místo něj přišel liberál Francisco Madero. Ale ani on nevyhovoval Američanům, a v roce 1913 opět pro-americký generál Victoriano Huerta svrhl Madera a zabil jej. Zapata a Villa přitlačili, a na konci roku 1914 obsadili hlavní město Mexico City. Junta Huerta se zhroutila a Spojené státy přešly k přímé intervenci. Už v dubnu 1914 se v mexickém přístavu Veracruz vylodili američtí vojáci, kteří tam zůstali až do října. Prezidentem Mexika se mezitím stal ostřílený politik a hlavní vlastník půdy V. Carranza. Porazil Villa, ale oponoval imperialistické politice Spojených států a slíbil provést pozemkovou reformu. V březnu 1916 americká armáda pod velením Pershinga překročila mexickou hranici, ale nebyla to pro ně zrovna procházka růžovým sadem. Vládní vojáci a partyzánské armády P. A. Villy a Zapaty dočasně zapomněli na občanské nepokoje a sjednotili se proti Pershingovi a vyhodili ho ze země.

1914 - 1934 - Haiti. Po četných povstáních Amerika zavádí svá vojska, okupace trvá 19 let.

1916 - 1924 - 8letá okupace Dominikánské republiky.

1917 - 1933 - Vojenská okupace Kuby, ekonomický protektorát.

1917 - 1918 - Účast v první světové válce. Nejprve Amerika „udržovala neutralitu“, tj. prodávala zbraně za astronomické částky a nekontrolovatelně bohatla, vstoupila do války až v roce 1917, tj. na konci, ztratila pouze 40 000 lidí (Rusové například – 200 000), ale po válce se považovala za největšího vítěze. Jak víme, úplně stejně bojovala ve druhé světové válce. USA bojovaly v Evropě v první světové válce, aby změnily pravidla „hry“, ale ne pro zajištění „výraznější rovnosti možnosti“, ale kvůli zajištění budoucí absolutní nerovnosti ve prospěch Spojených států. Do Evropy Amerika nepřišla kvůli Evropě, ale kvůli zájmům Ameriky. Zámořský kapitál chystal tuto válku a vyhrál ji. Po skončení války cestou různých machinací ostatních spojenců uspěli v zotročení Německa, díky čemuž se válkou oslabená země dostala do absolutního chaosu, kde se zrodil i fašismus. Fašismus se také mimochodem vyvíjel s aktivní pomocí Ameriky, která mu pomáhala až do konce druhé světové války. Státy, kromě USA se po válce ocitly v dluhu u mezinárodních finančních skupin a monopolu, kde kapitál USA už hrál první, ale ne jediné housle. To, o co se snažily Spojené státy, toho i dosáhly - jak v Paříži v roce 1919, tak i v roce 1929. Státy si nezajistily mandáty a kolonie, ale právo a schopnost kontrolovat situaci ve světě, tak jak to chtěly oni nebo spíše americký kapitál. Samozřejmě, že ne všechny plány se podařilo uskutečnit a největším a nejbolestivějším omylem bylo nezávislé sovětské Rusko místo buržoazního závislého Ruska. S tím se zatím muselo počkat, ale zbytek Evropy byl „v podstatě monopolem Yankees a co“. Přibývá důkazů, že Spojené státy a Británie jsou hlavními viníky vypuknutí první světové války.

1917 - Američtí magnáti rádi financovali socialistickou revoluci v Rusku a doufali, že to vyvolá občanskou válku, chaos a celkovou likvidaci této země. Připomeňme, že ve stejné době se Rusko účastnilo první světové války, která mu to ještě zhoršovala. Zde jsou konkrétní jména sponzorů: Jacob Schiff, Felix a Paul Wartburg, Otto Kahn, Mortimer Schiff, Guggenheim, Isaac Seligman. Když občanská válka opravdu začala, Američané pustili své síly na urychlení zničení Rusů. Zvlášť velké naděje se upnuly na Trockého, proto se velmi naštvaly, když Stalin rozpoznal jejích plány a odstranil nepřítele. Po revoluci v roce 1917, americký prezident Woodrow Wilson nastínil americkou politiku, pokud jde o Rusko takto: Celá bělogvardějská vláda v Rusku by měla dostat pomoc a uznání Trojdohody. Kavkaz je součástí problému turecké říše, Střední Asie by se měla stát protektorátem Anglo-Sasů, Sibiř by měla mít oddělenou vládu a VelkoRusko novou vládu (tj., ne sovětskou). Po vítězství nad „rudým“ mořem Wilson plánoval vyslat do Ruska vojska z křesťanského sdružení mladých lidí „pro morální vzdělávání a řízení ruského lidu“. V roce 1918 američtí vojáci vstoupili do Vladivostoku a úplně vyhnat je z ruského území se podařilo až v roce 1922. Dále 23. prosince 1917 Clemenceau, Pichon a Foch z Francie a lordové Milner a Cecil z Anglie uzavřeli tajnou úmluvu o rozdělení sfér vlivu v Rusku: Pro Anglii Kavkaz, Kubaň a Don a pro Francii Besarábie, Ukrajina a Krym. USA se oficiálně úmluvy neúčastnily, i když ve skutečnosti držely v rukou všechny nitě, a zejména si dělaly nárok na Sibiř a Dálný východ ... Geografická mapa, kterou připravilo ministerstvo zahraničí Spojených států pro americkou delegaci na pařížské mírové konferenci to velmi přesně ukazovala: Ruský stát na té mapě byl pouze na Středoruské vysočině. Pobaltí, Bělorusko, Ukrajina, Kavkaz, Sibiř a Střední Asie na té mapě byly „samostatnými“, „nezávislými“ státy. Na tento plán se muselo ještě pár desítek let počkat.

1918 - 1922 - Intervence do Ruska. Celkem se jí účastnilo 14 zemí. Američané si přivlastnili hodně ruských zlatých rezerv, když je vzali admiralovi Kolčakovi kvůli slibu o dodávce zbraní. Slib však nesplnili. Tohle zlato je zachránilo během Velké hospodářské krize, kdy se vláda rozhodla vypořádat s obrovskou nezaměstnaností najmutím na civilní službu. Pro zaplacení za tuto neplánovanou práci bylo potřeba obrovské množství peněz, a tehdy se ukradené zlato hodilo. Tohle však není jediná ztraceném zlatě.

1918 - 1920 - Panama. Po volbách se do země posílají vojáci k potlačení nepokojů.

1919 - Kostarika. Povstání proti režimu prezidenta Tinoco. Pod tlakem USA Tinoco odstoupil, avšak nepokoje v zemi se nezastavily. Proběhlo vylodění amerických vojáků pro „ochranu amerických zájmů“. Prezidentem byl zvolen D. Garcia. V zemi byl obnoven demokratický systém.

1919 - Američtí vojáci bojující na straně Itálie proti Srbům v Dalmácii.

1919 - Američtí vojáci jsou v Hondurasu během voleb.

1920 - Guatemala. Dvoutýdenní intervence.

1921 - Americká podpora rebelů, kteří bojovali za svržení guatemalského prezidenta Carlose Herrera ve prospěch „United Fruit Company“

1922 - Intervence v Turecku.

1922 - 1927 - Americké síly v Číně během lidového povstání.

1924 - 1925 - Honduras. Vojáci vtrhli do země během voleb.

1925 - Panama. Americké síly rozehnaly generální stávku.

1926 - Nikaragua. Invaze.

1927 - 1934 - V celé Číně jsou američtí vojáci.

1932 - El Salvador invaze od moře. V té době tam byla vzpoura.

1936 - Španělsko. Zavedení vojáků během občanské války.

1937 - Jeden vojenský střet s Japonskem.

1937 - Nikaragua. S pomocí amerických vojáků se Somoza dostal k moci, když svrhl legitimní vládu Hamída Sacasa. Somoza byl diktátorem a jeho rodina vládla v zemi příštích 40 let.

1939 - Zavedení vojsk do Číny.

1941 - Jugoslávie. Převrat v noci z 26. na 27. března 1941, který provedly anglo-americké zpravodajské služby, v důsledku státního převratu byla svržena vláda Cvetkoviće-Matcheka.

1941 - 1945 - Zatímco sovětská vojska bojovala s nacistickou armádou, Američané a Britové dělali to, co dělají obvykle - systematicky ničili civilní obyvatelstvo Německa, čímž ukázali, že nejsou o nic lepší než nacisté. Toto bylo děláno ze vzduchu pomocí kobercového bombardování měst, která neměla nic společného s válkou a válečnou výrobou: Drážďany, Hamburk. V Drážďanech bylo během jedné noci zabito přibližně 120 000 – 250 000 civilistů, většina z nich byli uprchlíci.  Stručně řečeno: 1) Pomáhat SSSR začali až v roce 1943, předtím byla podpora jen symbolická, 2) výše podpory byla malá a za obrovské ceny (stále se to splácí), zároveň je přitom špehovali a 3) současně Amerika tajně pomáhala nacistům, i když se o tom teď přímo nemluví. Obchod je obchod. Mimochodem, Bushův dědeček Prescott Bush se na tomto přímo podílel. Obecně zločiny Spojených států během druhé světové války jsou nevyčíslitelné. Například podporovali extrémně násilnické chorvatské fašisty, kteří se pak aktivně zapojili do protisovětského boje. Jakoby náhodně útočili na sovětské vojáky v naději zastrašit je svou palebnou silou. Dohodli se s Hitlerem, že maximální počet vojáků byl hozen do boje proti Sovětům a Američané pochodovali vítězně od města k městu, aniž by se setkali s jakýmkoliv odporem. Až pak nasnímali hrdinské filmy, kde si připisovali hrdinské činy sovětských vojáků. Jedním z nejstrašnějších zločinů je samozřejmě tajné sponzorování nelidských experimentů na lidech americkými fondy v nacistických koncentračních táborech. Kvůli finanční pomoci měla Amerika neomezený přístup k výsledkům výzkumu. Po válce byly všechny němečtí a japonští odborníci převezeni do Spojených států, kde pokračovali ve svém výzkumu na vězních, obyvatelích domovů pro seniory, přistěhovalcích, lidech v Latinské Americe atd.

1945 - Dvě atomové bomby svržené na vyčerpané Japonsko, což mělo za následek smrt asi 200 tisíc (podle jiných zdrojů 0,5 milionu) lidí, většinou žen a dětí. Široce rozšířená domněnka o tom, že bomby byly shozeny pro záchranu životů Američanů není pravdivá. Bomby byly shozeny za účelem zastrašení nového nepřítele, Stalina, když Japonsko se již snažilo vyjednat kapitulaci. Vedoucí velitelé druhé světové války, včetně Dwighta D. Eisenhowera, Chestera Nimitze a Curtise Lemaye, všichni neschvalovali použití atomových bomb proti poraženému nepříteli. Kromě toho byly bomby shozeny navzdory zákazu Haagské úmluvy z roku 1907 – „neexistuje žádná omluva pro neomezené ničení nebo útoky na civilisty a civilní objekty jako takové“. Nagasaki byl námořní základnou ... Po okupaci Japonska americkými vojsky zemřelo hladem 10 milionů lidí. Také, jako obvykle, Američané plně prokázali svou „civilizovanost“: dobrou tradicí bylo nošení „suvenýrů“, vytvořených z kostí a jiných částí těla mrtvých Japonců.

 
 
Hodnocení
Zatím bez slepic

Komentáře

In reply to by fotrák (neověřeno)

Trvalý odkaz

by měl dostat stejný flastr a měli bychom znát jeho jméno od samého počátku.

Zatím bez slepic

In reply to by fotrák (neověřeno)

Trvalý odkaz

U Ratha musí jít o něco dalšího, většího. - No to si piste, ze jo. Kdo byla ta Bakalova prokuratorka z USA. Jaky nazory mel Rath na dostavbu JA. Jak moc byl Rath nebezpecny retor.

Zatím bez slepic

In reply to by fotrák (neověřeno)

Trvalý odkaz

co jsem pochytil od sestřenčina manžela, který dělal u vyšetřovačky, kdyby byla postavena žaloba na tomhle, neměli tu nejmenší šanci Ratha udělat.
Totéž platí pro tzv. odposlechy. Ani náhodou, ani omylem.
Totéž kauza Buštěhrad. Z toho, co je veřejnosti přístupné, ani náhodou.
Pokud si dobře vzpomínám Rath pouze jednou a jednorázově žbleptnul, že ví víc, než je jiným lidem milé, zejména co se týká financí a ČSSD. Kupodivu se toho nikdo nechytl a nezačal šmejdit a zjišťovat.
Řekl bych, že Rathovi bylo rychle a rázně "domluveno" a investigativní pseudonovináři rychle pochopili, co mohou a co nikoli.
Pak bych ještě řekl, že je dobře, že nevíme, můžeme se cítit o maličko bezpečněji.

Zatím bez slepic

to ze sa citis bezpecnejsie je omyl ... zasada parlament a uz Cornwell?? (abo iny anglan) povedal, ze ked zasada parlament, tak zivoty a majetky obcanov su v priamom ohrozeni :D

mozes sa citit mozno tak trosicku len ako clen nezavisleho statu, ze nevies vsetky tlaky ... a je kupodivu, ze Rath nemal infarkt, nehodu, vaznu nehodu, a ze mu kotol v dome dobre spaluje a nevytvara CO :D

Zatím bez slepic

Představte si, že jdete na kafe, nebo do knihovny a cestou zaslechnete dva, nebo více lidí jak se baví o tom, jak udělají banku.
Vyslechnete, pokrčíte rameny a jdete si po svých.
Banka je vykradena a vás najdou jako svědka, že krádež byla připravovaná.
Jdete soudu vypovědět, co jste zaslechli a soud řekne, že je vaše svědectví nepřípustné, protože jste nešli prvoplánovitě poslouchat plány lupičů, nýbrž jste měl v plánu chlemstat kafe v kavárně, nebo krmit hlavu v knihovně.

Zatím bez slepic

netrpím předsudky, ani falešnými představami.
A na vlastní kůži zažívám, co to je život v provincii Německé unie, když si se mnou vytírá prdel kdekdo.
To, co jste popsal, je jedna strana mince. Ta druhá je Rathova škatule, která se dostavila půl hodiny po jeho zadržení.
Kdyby to policajti nezveřejnili, docela obtížně bych tomu tehdy věřil, to přiznávám.
Dnes mi to již nedělá problém.

Zatím bez slepic

Mimochodem, první zveřejněné záběry ukazují Ratha při zadržení na chodníku, kdy poliši nakoukli do škatule.
Takže žádná půl hodina do zjištění zázraku změny vína na mrzký peníz.
Ta půlhodina se objevila až v čase, kdy zásahovka zázračné peníze spočítala ( dělá se záznam).
Jde o víc, jde o připuštění / nepřipuštění předložených důkazních zjištění ze strany soudu.
Ten tak hodil Rathovi záchranné lano.
Pralinkou je, že v jiných případech tak neučinil.
Ne, rozhodně ty moje poznámky nejsou předsudky, ani představy. Jen mám holt na určité věci sloní paměť.

Zatím bez slepic

Ptal jsem se současného poliše, školí zásahovku na úrovni kraje.
Jeho vyjádření:
Zadržení zájmové osoby ( pacifikace)
Prohlídka, kontrola oděvu a nesených věcí a jejich identifikace z hlediska nebezpečných předmětů!!!!!!!!!!!!!
Žádná půl hodina, obojí probíhá prakticky současně. Jde o bezpečnost zasahujících, párkrát totiž našli v nějakém "zavazadle" hodně nebezpečné předměty.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Nyní je důležitá "chvilka pro demokracii" v našem rybníčku.
Jde o to, zda a KDY si Hamáček toho Šmardu na kulturu prosadí.
Dnes ještě vládu socani neshodí, ale 30/6 je prý pro ně nepřekročitelná lhůta, nu a Zeman jim do 30/6 asi nevyhoví, protože bude na dovolené a bude je natahovat.
Tak ono se blbě shazuje vláda, když máte ministerský a poslanecký plat a další v nedohlednu...

Takže lhůta 30/6 zřejmě překročena bude a Hamajda bude muset zase státotvorně polknout a určit další termín.

Zeman bude s gustem natahovat tu Ústavu, aby zase mohla pravda a (L) láska podat nějakou tu žalobu na prezidenta....

Zatím bez slepic

vysloví nedůvěru sám.

Zatím bez slepic

To máte, Laska, jako u tech našich vietnamských originálů: Čim vic pruhů, tim vic Adýdas, čim víc žalob, tím víc ste inpíčmen.
*******************

Mělo by se vypsat výběrové řízení na soudce, který se zaváže odsoudit Zemana co nejlevněji k co nejvíce vlastizradám. Ušetřený peníz lze věnovat na školení českých soudců a státních zástupců americkými lektory.
Jinak to nezávislé soudnictví fakt nevybudujeme!

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Podoben dravému sokolu
bouchl hamáček do stolu:
Ministrem bude šmarda
už měl být na medarda
říkali v Aspen institutu
že jsem jak Desmond Tutu.
Pokáral mě i bakala
že na hovno je koala
a že mi zakroutí krk.
A že to není frk.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu „obrovskou silou“ až do bodu zničení v případě útoku na Spojené státy.
Donald Trump, prezident USA
26. června 2019 - 11:04

„Jakýkoliv útok Íránu na cokoliv americké se setká s ohromnou a nepřekonatelnou silou. V některých oblastech bude ohromující znamenat zničení," dodal.

„Už žádného Johna Kerry a Obamu!" napsal prezident s odkazem na bývalého ministra zahraničí a svého předchůdce, kteří v roce 2015 uzavřeli jadernou dohodu s Íránem

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

A hodnocení a predikce od Paroubka:
http://vasevec.parlamentnilisty.cz/domaci-politika/jaky-bude-osud-babis…
Na můj vkus je Paroubek až příliš velký pragmatik, ale je asi poslední, kdo dokázal řídit ČSSD směrem od útesu.

Zatím bez slepic