Noc dlouhých nožů

Autor
Štítky

Právě koukám na Primě na Hitlerovi bodyguardi čtvrtý díl a divím se, že se je ještě divím.


Popisovali tam Noc dlouhých nožů. Ne, že bych o ní nikdy před tím neslyšel, ale tentokrát řekli pár větiček navíc. Pár větiček a všechno je jinak.

Podstata informace byla, že se nejednalo jen o Roehma a to, že SA uvažovali (dost možná jen akademicky) o tom, že by odstranili Hitlera, pokračovali v revoluci a tak se jednalo o vnitrostranický boj o moc a Hitlerovo křídlo bylo to rychlejší. Tentokrát navíc řekli i to, že Hitlerovi se to všechno začínalo rozpadat pod rukama.

To, jak uvažovali v SA šel jeden z přítomných okamžitě říct Hitlerovi. Taky Hitlerův spojenec Mussolini Hitlerovi říkal, ať SA uklidní. Mussolini měl v té době Itálii pevně v rukou, Hitler byl u moci čerstvě a jeho moc byla ještě křehká. Tehdy byl ten silnější a zkušenější Mussolini.

Nenacistický von Pappen měl projev, ve kterém kritizoval SA. Sice projev nacisté včas zachytili a nebyl odvysílán, posbírali všechny noviny, kde byl otištěn (jako naše posametová estébé Dolejšího analýzu), ale bylo to o fous. Hindenburg si pozval Hitlera a vyhrožoval mu stanným právem a armádou, když nezasáhne proti SA.

Co konkrétně dělali SA, že to všem vadilo nebylo zmíněno a celkem to nebývá nijak zmiňováno. Z toho, že se o tom nic neříká to vypadá, že se nedělo nic, v Německu byl ospalý klid a jen v nejvyšších patrech se kluci porvali o moc. Jenže to by Hindenburg neměl důvod Hitlerovi vyhrožovat, von Pappen si na něco stěžovat a Mussolini by neměl o čem radit.

I když není o chování SA nic zmiňováno, z kontextu můžeme vyvodit, co chybí. Zaprvé SA byli všeobecně z nižších tříd a chtěli dělat revoluci. Skutečnou revoluci, kde vyženete paďoury od jejich koryt, oberete je a zaberete jejich místa, popřípadě ženy. Proto byli 15 let v SA, ne aby koukali, jak se na ně paďouři s čerstvě připnutým odznakem nebo i bez něj dál koukaj svrchu. Celkem logicky chtěli pokračování revoluce a celkem logicky tohle Roehm chápal. On to konec konců chápal i Hitler.

Jenže Hitler se dostal do vedení státu a jako (téměř) hlava státu měl 1. zájem se tam udržet a 2. mít ten stát co nejfunkčnější. Ad. 1 psal se rok 34, Hindenburg byl naživu a hrozilo nebezpečí, že budou za nějakej čas zase volby. Nacisti ty minulé sice vyhráli, ale ty příští mohli zase prohrát. Nebylo cílem Hitlera a hnutí jako celku nasrat a vystrašit zbytek populace a ty volby zase prohrát. Postrašit sem tam někoho, nějakou skupinu klidně, ale všechny určitě ne.

 Ad 2. Hoši z SA nebyli žádní intelektuálové a jejich talent byl spíš v pěstech než v mozku. Kvůli tomu ostatně SA vznikly, aby byly protiváhou komunistickým úderkám, co jim chodily rozbíjet schůze a občas někoho i zavraždily. V SA sice byli zažraní nacisté, ale spousta z nich se na nic moc dalšího nehodila. Vyházet paďoury z jejich míst a nahradit je členy SA, jen aby se členům SA udělala radost, by bylo pro Hitlera/Německo stejně škodlivé, jako pro nás Únor 48.

 Dneska, za vlády stalinistů z Charty se předstírá, že po Únoru se zase tolik nestalo, ale ve skutečnosti to byla obrovská katastrofa. Z důležitých míst v celé společnosti, odshora až dolů byli vyházeni ti schopní a pro svou práci nejvhodnější (protože prošli výběrovými řízeními nezatíženými politickým výběrem) a nahrazeni neschopnými, kteří suplovali reálné schopnosti politickou uvědomělostí.
 Únor 48 nebyl jen o tom, že se vyměnili ministři, šéfové policie a armády, ředitelé velkých podniků. Výměna a čistky prošly celou společností odshora dolů a odstranilo se to kompetentní a charakterní a nahrazovalo se to ne/polo-schopným a bezcharakterním. Vyházely se učitelky ze základek a učit šly nevzdělané dělnice. Nejlepší sedláci se zavřeli, jejich rodiny přestěhovaly, zbytek se nahnal do JZD a ve vedení byli ti nejnadšenější soudruzi, většinou nejneúspěšnější sedláci na vesnici. Ono se to dobře dělí rovným dílem, když na začátku dáváte nejmíň.
 Vlastníci firem a firmiček skončili katastroficky, vyhnaní do jiných měst někam do dělnických profesí, když neskončili rovnou ve vězeních. Ten Mašínem zavražděný účetní je krásný příklad. Majitel firmy ve vedení už tuším nebyl, byl tam neschopný aparátčík, účetní tam byl trpěnej, protože bez něj by to aparátčík už tuplem nezvládal a ještě se na účetního dala hodit vina za aparátčíkova špatná rozhodnutí. Tohohle účetního Mašíni zabili, ale jinak tihle nižší kádři vyletěli, když když za ně byla náhrada, nějaká vyškolená rychlokvaška s těch správných poměrů.
 Ta prokurátorka, slavná, že odsuzovala Horákovou měla tehdy dvouletý právnický rychlokurz a ve skutečnosti spíš tíhla k divadlu. (Horáková ve skutečnosti taky hrála divadlo, takže celý proces připomíná představení už jen tímhle.) Stejně tak na právech zůstal bezcharakterní aparátčík Pelikán, otec nedávného ministra, kdežto jeho slušný spolužák Štěpánek byl z fakulty, páně Pelikána přičiněním, vyloučen. Krysa Pelikán to samzřejmě neudělal jen tak, ale jako albrightovskou odplatu za pomoc. Dodnes to je vidět na našem právním systému. Samozřejmě, z logiky věci zůstali u fochu jednak ti bezcharakterní, co na kdekoho kdeco věděli a pak ti, kterým bylo co vyčítat a tak byli ovladatelní. 
 Stejně tak Milan Kundera napsal celý román o tom jak uvědomělý idiot dal vyhodit svého normálnějšího spolužáka a jak  to vyhozenímu zničilo život. Tyhle historky se opakují v literatuře šedesátých let pořád dokola. Vyhazovalo se i ze středních škol a už na základkách se děti třídily ne podle nadání, ale podle uvědomělosti rodičů.
 
 Není divu, že společnost fungovala a funguje jaksi ztuha, jak zavirovanej počítač. Když vám velí blbec, tak se musíte krejt, utnete iniciativy, který stejně nepochopí a spokojíte se jen s plněním pracovních zadání vyšlých z jeho zaostalého mozečku. Sice se to pomalu dávalo do pořádku, ovšem základy byly špatně rozvrženy a tak se to pořád někde sralo.

 
 Právě tomuhle všemu se Hitler Nocí dlouhých nožů vyhnul. Schopní/všehoschopní náckové samozřejmě měli přednost, ti kdo přímo šli proti, museli pryč, ale všeobecná výměna kádrů ve prospěch SA se nekonala a Německo jako celek fungovalo tak účinně jako před tím a žádní revolucionáři se nemuseli v postarším věku pracně učit novým dovednostem. (Bohužel pro nás, na koho se pak účinně vrhli.)
 
 
 Ve světle těhle pár vět to, co vypadalo na začátku jen jako vnitrostranický boj o moc, najednou začíná vypadat jen jako pragmatické a rázné rozhodnutí v situaci, kde v podstatě nebylo na výběr a Hitlerova klika, sice brutálně a bezohledně, skloubila vlastní zájem se zájmem státu a společnosti. (Na úkor rádoby-revolucionářů nahrazujících uvědomělostí kompetence)

 Z následných reakcí (absence reakcí) je jasné, že to populace musela uvítat. Vzhledem k tomu, jací byli celá dvacátá léta, se po volebním vítězství v roce 1933 museli SA spíš cejtit na koni (přeci jen vlastně vyhráli) a tyranizovat běžné spoluobčany, které se režim ještě spíš snažil získat než zastrašit.
 Hitler neudělal nic proti základní mase svých příznivců z SA. Jen organizaci dekapitoval a zlikvidoval nejvyšší vedení SA, které jediné znamenalo hrozbu. Na SA začaly platit stejné zákony jako na ostatní a jejich význam jako organizace se stal v podstatě symbolický, asi jako u našeho porevolučního Sokola, nicméně furt to bylo plus, že jste byl angažován.

 Společnosti jako celku se ulevilo. Občané lambda se už nemuseli bát pouličních band, ale státu (jako všude jinde).

 Hitler to provedl s minimálními ztrátami na životech. Definitivně, bez polovičatostí a bez rizika, že by se dotyční kdy vrátili a začli něco punktovat v ten nejhorší moment. Všechny ostatní varianty byly krvavější. Revoltu utípl v zárodku, kdy se myšlenky teprve formovaly a ještě bylo relativně daleko ke společenskému konfliktu, ale zároveň už v době, kdy bylo jasné, že to k němu nakonec dojde, když se neudělá nic.

 Historici tohle všechno jistě dobře znají, ale proč se to jen nedostává do mediálního prostoru jaksi více. Hitler toho má na triku dost i tak.

Komentáře

Trvalý odkaz

Kde čmoud bere tu jistotu, že byli - vyházeni ti nejlepší, nejschopnější.
Dělal jsem na povrchovém dole hezkých pár let, vyrůstal jsem v jeho sousedství, táta, máma, dědek, strejdové tam měli obživu.
Tak jsem se zajímal o historii onoho dolu, techniku těžby uhlí.
A zjistil jsem že:
Dokud byli u "vesla" ti nejschopnější, nejlepší, tak se uhlí těžilo tzv mlejnkováním. Prostě se kopalo motykama a lopatou -uhlovkou- se házelo na huntíky, které se tahala lanovkou na povrch.
Až přišel Hitler, a v r.1944 objevily se koleje, párovky, parní a elektrické bagry.
Ale to už byli ti nejlepší a nejschopnější od komidla odstaveni.
U autora je zřejmě někde chyba
(Schválně jsem vybral příklad šachty, protože ho mám osobně osahaný)

Trvalý odkaz

Dost dobrý Čmoude. Myslím jako námět. Jenom trošičku dopracovat a ČT podle toho natočí dokumentární film. V koprodukci s nějakou, a možná i několika, stiffung od našich milých sousedů. Pár drobnejch by mohly přidat i různé Ligy proti bolševizmu. To budou sice jenom drobný, ono to téma není mimo východní Evropu až tak aktuální, ale něco málo by kápnout mohlo.

Když se někdo dožaduje, aby vlaky jezdily na čas, ještě nevolá po návratu nacistů, kteří taky zvládali dodržovat jízdní řády.

Uvažujte o tom.

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

Vlaky mají jezdit podle jízdního řádu. Ale proč mi to píšete?

Já vám jen navrhl perfektní kšeft. Svým příspěvkem jste dokonale vystihl směr kterým se budou ubírat dějiny publikované hromadnými sdělovacími prostředky a vyučované na školách. Tedy: Hitler rozumný, komunisti blbí. A vy jste to geniálně vystihl! Stane se to nezávisle na vás. Ale mohl byste se postavit do čela a něco na tom trhnout. Zvažte to, než to udělá někdo jiný. Třeba Janda.

Protože píšete nesmysly a dobře to víte.

Snažíte se dělat, že jste to špatně pochopil. Tak udělal Hitler něco líp než komunisti, děláte, jako bych nevěděl, že jiný věci udělal zase blbě a komunisti dobře. Taky se něco nepovedlo USA a něco se jim povedlo. Něco se nepovedlo Britům a něco dělal dobře i Džingischán.

Jen se ztrapňujete těmahle hloupejma argumentačníma trikama.

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

Komu není rady, tomu není pomoci, říkávala moje babička. Myslel jsem to upřímně.

Mimochodem, co dělali komunisti dobře? Docela by mě to zajímalo.

Trvalý odkaz

-"Historici tohle všechno (o příčinách likvidace příliš radikálních bijců SA) jistě dobře znají, ale proč se to jen nedostává do mediálního prostoru jaksi více. "

Jedná se o známý a všeobecně tradovaný fakt - tekhle se to učilo i na školách od šedesátých let přinejmenším do Listopadu
*****

-"Dneska, za vlády stalinistů(!sic!) z Charty se předstírá, že po Únoru se zase tolik nestalo"

(Dnešní vláda "stalinistů" to je hodně silný čmoud i na Čmouda, jakkoli Čmoud s termíny zachází obdobně jako Jakub Janda. Jen opatrněji přidává ideové porno do polévky nesporných a všeobecně známých faktů. Čmoud je insitní géblsián ).
..."se předstírá, že po Únoru se zase tolik nestalo"
(No, zasmáli jsme se, pobavili jsme se, proč ne..)
*********

- Tohohle účetního Mašíni zabili, ale jinak tihle nižší kádři vyletěli, když když za ně byla náhrada
(Účetní coby nižší "kádr"... )

-"Vyházely se učitelky ze základek a učit šly nevzdělané dělnice".

(Á kruci! Mám příbuzenstvo zamořené učitelstvem, do školy jsem chodil již v padesátých letech a dodnes jsem nezaslechl nic o tom, že by učily nevzdělané dělnice! Naprosto dokonalá konspirace celé jedné generace dělnic za katedrami! )

..."posbírali všechny noviny, kde byl otištěn (jako naše posametová estébé Dolejšího analýzu)"...
(Tohle mě fakt zajímá! Rád bych si ji přečetl, opravdu ji neznám. Snad alespoň jeden jediný výtisk sběračům posametové estébé, pobíhajícím po všech trafikách unikl a jistě bude na internetu. Konečně mi snad spadnou šupiny z vočí!)
****

-Historici tohle všechno jistě dobře znají, ale proč se to jen nedostává do mediálního prostoru jaksi více.
(To máte těžký. Historici chodili do škol, kde je vesměs učily zakonspirované nevzdělané dělnice. Snad se vše po letošním listopadovém Majdanu obrátí a na katedrách historie je nahradí čmoudi s kreativním přístupem. )
*****

No ona ta analýza tehdy vyšla ve Špíglu (byl tištěn fialovým tiskem, obsahem spíše taková "drbárna" ) ve třech číslech po sobě. No dá se také stáhnout z Netu, i když tam je asi ve zkrácené verzi; když si ji dáte do vyhledávače, tak by vám měla naskočit. Tož asi tak...

Jo tak pánové jako Kohout nebyli stalinisti? Se podívejte do wikipedie. - Ano u Šabatů byli trockisti. Fakt o mnoho lepší.

Paní které se přezdívalo za jejích univerzitních let "rudá fena" a dnes nám hlásá, jak se radši bude mýlit s USA než mít pravdu s Putinem, aby pak prohlásila, že ji Amerika zklamala, když si tam zvolej Trumpa… to je podle vás kovaná demokratka?

- Mě přijdete jako Janda vy. Taky Janda a tihle dostávají prachy z jednoho zdroje.

-------
Ano účetní firmiček nebyli majitelé, nebyli to ani vedoucí někde od Bati. Říkejte si tomu jak chcete.

-----------

Á kruci! Mám příbuzenstvo zamořené učitelstvem, do školy jsem chodil již v padesátých letech a dodnes jsem nezaslechl nic o tom, že by učily nevzdělané dělnice! Naprosto dokonalá konspirace celé jedné generace dělnic za katedrami!

- Si děláte legraci. Naši příbuzný takový dělnice-učitelky měli, tak si melte, co chcete. Věřit tomu, že zrovna budoucím učitelům hlásili všechno o jejich levotách, ti jsou až ti poslední, co se to doví. Pak se o tom neceklo ani slovo. Plus vidím, co cpou učitelé do hlavy dětem dneska. Jak si tam pouštěj neziskovky atd. - Mezitím co jsem to napsal a teď jsem koukal na Motejla. On byl zase v padesátejch letech na právech, zkouškama jich prošla 100 a po prázdninách najednou měli o 200 spolužáků víc. Sám Motejl tam vysvětloval, jak se naučil několik citátů za Stalina a když nevěděl, tak začal citovat Stalina. Pokaždý s tím prošel. - To jsou základy našeho právnictví. - Vy jste tuším taky studoval práva. Vsadím se, že ani o tomhle jste nikdy neslyšel.

-------------------

Si ji vygooglujte. - To mi jako chcete naznačit, že neexistuje? - Jak pak mám věřit čemukoli, co říkáte, když ani tohle nedokážete.

-------

-Historici tohle všechno jistě dobře znají, ale proč se to jen nedostává do mediálního prostoru jaksi více.
(To máte těžký. Historici chodili do škol, kde je vesměs učily zakonspirované nevzdělané dělnice.

- Vaše ironie je hloupá. - Chcete mě tím přesvědčit, že si to teď v tom dokumentu s von Papenem a Mussolinim vymysleli, nebo, že si se to vždy učilo a jen já jsem to vždy viděl?

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

páry, páč si sereš do VLASTNÍHO hnízda.

Pokud jsem slyšel já, moji babi coby úču nikdo odnikud nevyhazoval, a to byla dcera pana řídícího z mimořádně zazobané rodiny.
Na druhé straně je fakt, že neměla VŠ, která ovšem tenkrát nebyla potřeba, k možnosti nastoupení na místo vyučujícího postačil tzv. učitelský ústav, který by asi dnešní vysoké pajdáky lehce zastrčil do své řitě.

A na rozdíl od zdejší komunity mám kapánek přehled, co se aktuálně ve školství děje. A s úplně čistým svědomím mohu prohlásit, že je to daleko horší, než to bylo v době, kdy údajně učily nevzdělané dělnice.
V Praze a okolí je zcela běžné, že na ZŠ učí maturanti, u nás v Goralii dokonce shánějí "jen" maturanta, aby učil na střední škole, protože dobře vědí, že žádného VŠ prostě neseženou. Pochopitelně odborný předmět, jak jinak.
Jako vrcholek (neboli po anglicku TOP), nebo chceteli perličku dodám, že u nás v Goralistánu je bez maturity souška, která zastupuje na prvním stupni. Je vyučená prodavačka...
Víc dodávat netřeba.

A s úplně čistým svědomím mohu prohlásit, že je to daleko horší, než to bylo v době, kdy údajně učily nevzdělané dělnice. -

A můžete mi vysvětli, jak to protiřečí tomu, co jsem napsal? - Psal jsem někde, že to pravý nejlepší začalo až po revoluci? Já si myslím, že kořeny dnešních sraček se táhnou až do padesátých let. Včetně těch porevolučních sraček. Já vidím místo revoluce jen "škatule, škatule hejbejte se".

Nepsal jsem nikde, že by se vyhazovali všichni učitelé, že ne? Nepsal? Nebo jo. - Jestli vaše babička nevadila Ksč a oni nevadili ji, tak na co by ji vyhazovali. Horší to měli ti, co vadili. - Mimochodem, rozpovídala se babička jak to bylo, když otec nějakýho žáčka něco plesknul v hospodě, přijelo si pro něj auto a po několikadenním výslechu na StB podobným tomu na gestapu měl pak milý žáček v papírech kádrovou poznámku, která ho pak stála doporučení na školu. - Všim se babička taky nechlubila. - Nic osobního, ale prostě o něčem se nemluvívá.

Já vám nepopírám vaše zážitky ani rodinnou historii. Jen vám poukazuju na to, že vedle to mohlo klidně bejt jinak a bylo.

Tak jako třídní nepřátelé, vedle kterých jste vyrůstal to třeba neměli tak perfektní, jak jste si myslel, jen nemohli ani ceknout, protože by dostali další dávku.

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

se ten marasmus má táhnout od 50. let.
Asi by bylo dobré definovat, jak takový marasmus vypadá. Včetně toho, jak nazvat dobu dnešní, když marasmus byl už v době, kdy se jeden ve škole dokonce i něco naučil.
Ad vaše povídání o několika dnech v báni kvůli jednomu pohlavku - jste fakt legrační. Můžete připojit nějaký pokec o Smolíčkovi, tu mám taky rád.

Trvalý odkaz

a nahrazovalo se to ne/polo-schopným a bezcharakterním. Napsal také Čmoud.
No to se Vám moc nepovedlo Čmoude. Opravdu mne zajímalo, jak mohl vyučený truhlář vyřídit ony politické kompetentní a charakterní špičkové elity. A at jsem to studoval, jak jsem studoval, tak ti převážně neschopní a bezcharakterní byli ti co únor 48 prohráli, až na výjimky samozřejmě, například Edvarda Beneše. Ale máte tam těch kyksů víc, například: Ta prokurátorka, slavná, že odsuzovala Horákovou. I v největších diktaturách prokurátoři nesoudí, soudí soudci a zatímco byl pořádán v roce 1968 a potom po plyšáku lynč na onu prokurátorku, jaksi jsem neslyšel, že by pronásledovali senát soudu.

A ještě: v říjnu jsme měli sraz po maturitě. S čilou paní profesorkou, které si všichni moc vážíme, jsme se shodli, že profesorský sbor naší střední školy byl velmi kvalitní. A to v něm byla polovina lidí, kteří si prošli profesionálně rok 1948.
Prostě generalizace toho co se stalo v roce 1948, tak jak to podal dnes Čmoud je jen černobílým viděním tehdejších událostí, takže viděním pokřiveným.

Tohle nebylo o vedoucích politicích, o těch valného mínění nemám a demoblok mi naznačuje, jak si je mám představit.

- Jde o to, že po únoru se prokádrovala celá společnost odshora až dolů. Od vysokých úředníků a majitelů firem, až po studenty a sedláky na vesnicích. - Dneska vidíme přeci to samý, nějakej dětskej psycholog zhodnotí Grétu z toho, co jsme všichni viděli a co o sobě sama řekla a zbaví ho funkce jak prašivýho.

Jo, prokurátor nevynáší rozsudek. Brožová-Polednová nesoudila jen četla obžalobu. Může se říct, že odsuzovala mravně, jako dnešní novináři - jakože slovo soudit má více významů? Co myslíte? - Poznal jste z toho o koho jde? Pochopil jste, že jádro informace je to, že měla dvouletý právnický rychlokurz a jaké teda asi byly její právnické kvality?

Jo, senát by soudit měli taky - jenže.... ona byla jen mladá holka nezaháčkovaná s ostatními tak senát asi ne. - Co chtěl autor říct, že no nebyla brilantní profesionálka.

------------

No, tak váš gympl asi zas tak dobrej nebyl, když vám nedošlo, že jsem nenapsal, že to byla kompletní změna, ale že se to jen probralo. Jakási decimace, ale abyste mě pak nechytal za slovo, že to byl každej devátej nebo dvanáctej nebo dvacátej.

Myšlenka je, když vezmete 100 % osazenstva, vyházíte z něj 5-10-20%, nahradíte ho ne tak kvalitníma, ale o to uvědomělejšíma lidma, tak se to na celkové kvalitě projeví. To nijak nevylučuje, že tam nějaký kvalitní lidi zůstanou a někde zůstane i celkově kvalitní gympl.

Rozdíl mezi generalizací a tím, co jsem napsal já je jako mezi "pokáceli jsme les" a "vykáceli jsme nejsilnější, rovné stromy".

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

Podle Čmouda: Vyházely se učitelky ze základek a učit šly nevzdělané dělnice.

Já začal chodit do první třídy v těch nejhorších padesátých letech a Čmoud mne svými úvahami donutil vzpomenout si na své učitele ze základky. Na úvod napíši, že na ně vzpomínám s láskou!
Moje první třídní učitelka věru nebyla žádná dělnice. Byla nízké, zavalité postavy a občas i cholerické povahy. Měla to nedělnické privilegium, že si své žáky na veliké (pět prvních tříd A,B,C,D a E), za Masaryka postavené moderní škole, mohla přednostně vybírat. Vedla totiž třídu A a ta musela být nejlepší. Žáky si vybírala jednak při zápisu rozhovorem, jednak podle toho, z jaké rodiny žák pocházel. Výsledkem bylo, že žádný z mých spolužáků a spolužaček ve třídě A nebyl z dělnické rodiny. Dodnes si myslím, že to nebyl nejlepší kádrově-pedagogický postup, ale jí se zřejmě osvědčil. Po nástupu do školy nastal tvrdý dril. Dnes by takový režim rodiče nazvali terorem a učitelku by udali. Tehdy tato učitelka požívala absolutní autoritu u nás i u rodičů. Ten dril nebudu raději popisovat. Výsledkem ale byly skvělé výsledky jejich žáků i v pozdějším studiu. Tedy až na mně.
A ještě jedna zmínka. Ze 32 spolužáků chodili všichni na nepovinný předmět náboženství, až na dva. Samozřejmě Laca a také spolužáka židovského původu (pozdějšího reprezentanta státu Izrael v plavání), pro jehož rodiče byl náš katolický katecheta v tomto oboru nedostatečně kvalifikován. Já jsem si znalosti z náboženství doplňoval na tajnačku postgraduálně, neb jsem věděl, že bych rodiče nepotěšil, a to tak, že jsem do sešitů spolužáků domalovával obrázky podle příběhů z Bible, tu Adama a Evy a hada se stromem poznání, onde Noemovu archu, neb mi šlo kreslení.
Ještě vzpomenu našeho ředitele a jeho zástupce. Ředitel byl podobně malé a zavalité postavy jako naše třídní a nikdy s námi nemluvil, jen tiše procházel po chodbách. To stačilo, okamžitě byl klid, pokud před tím náhodou ne. Zástupcem ředitele byl bývalý major armády Slovenského štátu, který se zúčastnil povstání a potom přečkal do roku 1945 s partyzány v horách. Rovněž absolutní autorita. Z jeho vyučování počtů si pamatuji jednu větu. Říkal: "Pamätajte si, opatrnosti nikdy nezbývá!" Po prožité válce, věru věděl co říká.
Mockrát mi to později v životě pomohlo.
Nevím jak je starý Čmoud a jaké období našich dějin osobně zažil, ale ty moje dějiny z padesátých let minulého století určitě ne.

Trvalý odkaz

Moje sestra nastupovala do školy v roce 1952, já v roce 1955. Moje kmotra byla učitelka v jiném městě, než žila naše rodina. Hodně se u nás doma řešilo, že učitele se museli zúčastňovat schůzí, kde je přesvědčovali ke vstupu do KSČ. Ty přesvědčovací akce kmotra líčila jako nepříjemné, ale nevstoupila - a nestalo se jí nic.
Když jsem chodila do čtvrté třídy, nastoupila naše nová učitelka - bylo jí 17 let. Byla z ročníku posledních absolventů učitelských institutů. Kdo to neví, tak až do roku cca 1959 byli učitelé prvního stupně základních škol (možná dokonce celých, tehdy osmiletých základních škol) vzděláváni v čtyřletých učitelských institutech, což byly střední školy, kam se nastupovalo po základce. Pak tyto absolventy učitelských institutů nutili do povinného doplnění vysokoškolského vzdělání dálkově, ale ti starší nemuseli. Někteří vzdali a ze školství odešli.
Sestra i já jsme patřili do silných poválečných ročníků. Za války se rodilo málo dětí, lidé rodičovství odkládali a pak si to vynahradili. (Mimochodem ony omílané Husákovy děti jsou následkem toho, že se děti rodily těmto početně silných poválečným ročníkům, Husákovy zvýšené přídavky na děti a pod. s tím mají jen málo společného.)
Sestra chodila do první třídy kde bylo 45 dětí. v mojí třídě bylo 40 prvňáčků. Pak třídy rozdělili a protože bylo málo učeben, od třetí třídy se chodilo do školy střídavě týden dopoledne a týden odpoledne. V mém městečku postavili další, třetí základní školu, takže od poloviny mé šesté třídy už bylo učeben dost. Nevím o žádném nekvalifikovaném učiteli, přestože tříd výrazně přibylo. Učili učitelé v důchodu a mladým učitelům zajišťovali ubytování v podnájmu.
O tom, že děti neměli kvalifikovaného učitele, vím zprostředkovaně a nebylo to v období po roce 48 ale mnohem mnohem později. Můj kolega v práci se nastěhoval do tehdy nového pražského sídliště Jižní město, kde bylo postaveno několik škol, ale nebyli pro ně učitelé. Jeho syna v první třídě učila holka co měla akorát maturitu z gymnázia.
Pokud Čmoud zná někoho, koho na základce učila nevzdělaná dělnice, jistě to uvede jako argument, já v té době žila a o nikom nevím. Samozřejmě neberu mistry v odborných učilištích.

potvrzuji to, co píše babaluba, nepamatuju, že bychom na základce měli někoho nekvalifikovaného /Č.Budějovice, samozřejmě mohlo se stát, že někde v pohraničí, kam nikdo nechtěl, nekvalifikovaní učili/, na tehdejší SVVŠ - tedy gymnáziu jme měli vynikající /tehdy/ profesory a směli na středních školách učit jen lidi s univerzitním vzděláním, výjimky byly, ale bylo to pak vázaný na platové zařazení a postup. Ovšem je pravda, že učitelé museli držet ústa co se týká politických názorů a hlavně náboženského přesvědčení, to pak opravdu následoval vyhazov. Někteří byli členové KSČ - samozřejmě mezi nimi stejně jako ostatními byli lidi dobří i hajzlové, ale byla jich menšina. Mně se párkrát stalo, že jsem něco nevhodného ve třídě utrousila, trnula jsem, co z toho bude, ale studenti to na mne nikdy nepráskli. Mistři odborného výcviku museli mít maturitu. Ale zhruba od osmdesátých let, po reformách komunistického tajemníka Havlína se otvírala taková rychlostudia pro mistry, kde snadno dosahovali /po třech letech/ vysokoškolského diplomu a na úrovni školy to začínalo být znát, učili ovšem ty odborné předměty. Teprve po revoluci nastala strašná degradace, kdy plno lidí odešlo ze škol za jinými penězi jinde, otevřelo se neskutečné množství soukromých škol - to byla pro majitele "rejže", kdy vybírali školné a zároveň jim až 90% provozních nákladů hradil stát /na to uozorňoval tehdejší ministr školství za socdem Eduard Zeman, ale s tím se nepohnulo/ a tehdy do školství přišla spousta nekvalifikovaných, mezi jiným i býv. důstojníků, vyhozených z armády a to byli často bezmozci. Jen když slyším, jak máme po třiceti letech těch "moderních trendů" rozvoraný školství a vzpomenu, jak tehdy v počátku, kdy školství "ještě bylo dost v pořádku", jak nám spílali, jací jsme bylo neumětelové a blbě jsme všechno dělali, je mi z toho dost smutno. Učila jsem od r. 1976-2014.

Mnou zmíněné studium - tříleté - bylo ale něco jiného než DPS, tohle studium nahrazovalo pro zmíněnou kategorii osob plnohodnotné vysokoškolské vzdělání, dokonce se jim umožňovalo dosáhnout titulu PaeDr. DPS jsme museli dělat všichni, kdo neměli učitelské směry - například na VŠE se do revoluce studovalo přímo "učitelství ekonomických předmětů" na národohospodářské fakultě, kdo studoval jiný obor - například já vnitřní obchod a pak jsem začala učit, přímo na VŠE se studovalo dvouleté DPS.

Mnou zmíněné studium - tříleté - bylo ale něco jiného než DPS, tohle studium nahrazovalo pro zmíněnou kategorii osob plnohodnotné vysokoškolské vzdělání, dokonce se jim umožňovalo dosáhnout titulu PaeDr. DPS jsme museli dělat všichni, kdo neměli učitelské směry - například na VŠE se do revoluce studovalo přímo "učitelství ekonomických předmětů" na národohospodářské fakultě, kdo studoval jiný obor - například já vnitřní obchod a pak jsem začala učit, přímo na VŠE se studovalo dvouleté DPS.

In reply to by insegnante (neověřeno)

Trvalý odkaz

insegnante - Sama píšete, že jste byla v krajském městě. - Podívejte se jak vypadá dneska rozdíl mezi venkovem a Prahou? Jedni volí Zemana, druzí Drahoše. Vidíte, jak to je na procenta půl na půl? - Tak jaký rozdíl mohl být mezi městy a venkovem tehdy.

Sametovou revoluci jste zažila jako dospělá. - Hlásili jste dětem, kdo je předělanej lampasák a další nekvalifikovaní bezmozci? Hlásili jste jim, která angličtinářka ještě před rokem učila ruštinu a tělocvik? -

Navíc znova upozorňuji, že netvrdím, že to bylo plošně, ale nějaké procento to postihlo a i to počítá.

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

komouši zavedli tzv. umístěnky, aby nedocházelo k tomu, co nám tady cpeš do palic. Profese, které bylo potřeba rovnoměrně "rozprostřít", byly poněkud "nahnány" do lokality, kam se nikomu nechtělo.
V našem Goralistánu to byli takřka všichni starší učitelé, které si pamatuju, coby malý žáček "národní školy", jak se tehdy ještě říkávalo. Takže např. moje učitelka na prvním stupni pocházela z jižní Moravy. Do práce to měla z městečka hodinu a půl pěšky, protože autobusy tehdy ještě nejezdily, do dědiny nevedla zpevněná silnice a na zimu se jí dědina složila na pořádné boty.

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

ještě v šedesátkách. A byly zavedeny hned po válce, protože pohraničí bylo vylidněno z důvodu dvou odsunů. Jednoho v r. 38, kdy vyfičeli čeští státní zaměstnanci, a druhého, poválečného, kdy pro změnu vyfičeli Němci a zjevní kolaboranti.

Ještě doplním. Až do roku cca 1960 se na prvním stupni základní školy vyučovalo náboženství jako nepovinný předmět. Vzhledem k náboženskému složení obyvatelstva na mojí základku docházel evangelický kaplan a katolický farář. Na náboženství děti přihlašovali rodiče, z mojí třídy na náboženství nechodily asi 2 děti, ostatní chodili. Mezi dětmi jsme se ptaly: Jsi Eva nebo Kata? Když ve čtvrté třídě přišla zmiňovaná 17-tiletá nová učitelka, přesvědčovala nás, abychom rodičům řekli ať nás nepřihlašují, že ona z toho bude mít nepříjemnosti, když bude mít ve třídě mnoho přihlášených. Rozplakala se před třídou. To jsou věci, na které se nezapomíná. Určitě by ji kvůli mnoha přihlášeným nevyhodili, učitelů byl nedostatek, ale znepříjemňovat život uměli.

In reply to by babaluba (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ještě v roce 1962 si pamatuji, že v naši vesnické ZDŠ vyučoval nepovinné náboženství místní farář. Děti do hodin získával i tak, že jim do sešitů pomocí tiskárničky dával obrázky, které si děcka vybarvovala pastelkami.

PS. Ten farář fungoval ještě před cca 15-ti lety. Nepamatuji si, že by za celou dobu měl jakékoliv větší problémy s vedením farnosti ze strany státu (v obou režimech), oveček měl vždy požehnaně a kostel celkem udržovaný. Chodil do hospody na pivo, do kina, vedl kapelu pro místní divadelní spolek, měl i pár dětí se svou kuchařkou a nepamatuju se, že by to vše někomu obzvlášť vadilo.

In reply to by SaturniN (neověřeno)

Trvalý odkaz

Já vím o faráři, co učil na průmyslovce? - Jak to vylučuje, že na jiný základce učila dělnice?

S nějakým rychlokurzem a šikovně formulovaným vysvědčením, že absolvovala pedagogickou školu a je řádně kvalifikovaná učit? - Po pár letech to nebude hned poznat. Byste ji musel zkoumat kádrový papíry nebo padnout na jejího bývalého mistra a ten vám to nad pivem řekne, pokud budete vypadat důvěryhodně.

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tak to jsem si teda nevšiml.
A když už je o tom řeč, tak chodil jsem v padesátých letech do poměrně velké základky, ale žádné dělnice tam neučily. No asi jsem měl štěstí, když už je o tom řeč ...

Asi takhle. Oni vám to přeci jako dítěti nebudou hlásit, že ta vaše učitelka má jen nějaký zaučení a lidi se v padesátých letech báli mluvit.

Jinak v osmdesátých letech se známej gymnazista nedostal na VŠ, tak šel na rok učit. Jeho spolužák učí na základní škole teď a peďák určitě nemá, VŠ jo, určitě si dodělal nějaký pedagogický kurz. Píšete to samé.

Takže trochu logiky. Vážně si myslíte, že při všech porevolučních změnách a čistkách, kde se dalo, se soudruzi zastavili na prahu školství, řekli si - dali jsme zasloužilým, uvědomělým soudruhům k řízení banky, hutě, továrny, živnosti družstva, ale u vzdělávání soudruzi, u vzdělávání to nepůjde, protože děti to není něco tak snadného jako řídit továrnu, tam necháme ty profíky, jak to bylo.

- Když se po sametové revoluci navrátil můj známý z vojny, tak vyprávěl, že odešli komunističtí politruci a místo nich přišli noví demokratičtí do nově přejmenované funkce. Protože dělal v kanclu, tak měl přístup k jejich materiálům a nepřekvapivě to byli všechno bejvalí politruci a jen se přešoupali k jiným útvarům. - Kde to slyšíte od profesionálních vojáků? Nikdy. Udělalo se a každej dělá jakoby nic. Ale mile rád si zajdu za nějakejma historikama, co se tím zabývali maj to nastudovaný, podívám se na jejich detailní rozbor a pak budeme moci diskutovat kolik to bylo procent, jak to bylo v různejch regionech, rozdíly mezi městy, venkovem a pohraničím, jak to záviselo na krajským tajemníkovi atd.

- Jednou se bavili dva cestovatelé po Iránu. Jeden říkal, jak to tam hlídá mravnostní policie a jak to tam je striktní a den druhej se mu smál a vysvětloval mu, jak se snadno sežene na ulici prostitutka - pečlivě zahalená do jejich náboženského šátku a že se tam celkem snadno dostal mezi nějaký místní swingery. - Někdo nakoukl za kulisy, jiný ne.

Když jsem prošel ulicí ve Smečkách, žádný prodejce drog a zbraní jsem tam neviděl. Když jsem šel po Karlově náměstí, neviděl jsem tam žádnou prostitutku. - Přesto bych si netroufl tvrdit, že tam nejsou.

Co vám k tomu mám říct dál.

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

už fakt meleš hovna.
Na první stupeň můžeš jít učit s maturitou i teď, za podmínky, že si nejpozději do roka začneš doplňovat vzdělání, tedy přihlásíš se na dálkové studium příslušné VŠ.
Žádné rychlokurzy nebyly, nejsou a nebudou. Ono to studium pedagogiky a psychologie není zas tak těžké.
Výjimkou je, když máš VŠ potřeného směru a doplňuješ si pouze ony dva zmíněné předměty.
A šnelkurzy byly pořádány pro absolventy pedagogických institutů, v minulosti učitelských ústavů, což byly běžné SŠ. Tento si doplňoval např. můj ujec, který učil na středním pajdáku češtinu a hudební výchovu. A zas tak šnel to moc nebylo, protože to dělal dva nebo tři roky. Rozhodně to ale nebylo studium v řádu měsíců nebo dokonce týdnů.

Takže ta ženská, o který jsem psal byla ve skutečnosti gymnazistka nebo si to vymysleli, ti které učila. - Chápu dobře, co mi chcete vysvětlit?

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

odhalili, protože měla po kapsách špony ze soustruhu a v posteli měla namísto polštáře hezky vyleštěný suport, jak jinak.
A místo kafe pila teplou řeznou emulzi, to už tak drejeři dělaj...

Trvalý odkaz

a jak je možné, že se u ní udržel. Často se na netu uvádí, že se k moci dostal díky vítězství ve volbách a tím se zdůvodnuje, že když se "nelegitimní Babiš" dostal v demokratických volbách k moci, bylo to vlastně celé nedemokratické a Babiš muss weg.
Nikoliv, nikoliv, Hitler sice vyhrál volby, ale k moci se dostal díky shodě většiny pravicových stran, které byly vyděšeny z komunistů a díky pasivitě jako obvykle zrádných socanů.
Navíc Hitler už když psal v bavorské base, ve dvacátých letech Mein Kampf (kdo jej četl?), jasně popsal kam cílí. Do války o ruská (a také polská a jiná slovanská) území. Celé to bylo pokračováním stejných cílů císařského Německa. Viléma do války ponoukaly německé buržoazní velkoněmecké elity a to prokazatelně písemně, i když on byl jejich součástí a moc jej ponoukat nemusely. O dvacet let později stejné elity chtěly totéž znovu na druhý pokus. Likdvidace špiček SA byla jen nevýznamná epizoda, ten hlavní proud politiky by se v případě neúspěchu Akce jen o 5 let oddálil.

Problém s Hitlerem nebyl to, že se dostal demokraticky k moci. Problém byl, že další volby už nebyly svobodné.

Likvidace špiček SA se zdá bezvýznamná jen proto, že to Hitler vyhrál. Kdyby to prohrál a vedeni SA proti němu udělalo vítěznej puč, tak celá válka probíhala jinak, jestli by vůbec byla. - Historie nemá alternative, takže o tom můžeme debatovat donekonečna.

Trvalý odkaz

Zaráží mě ta fascinace Hitlerem. Každou chvíli dávají nějaký dokument o Hitlerovi, jeho životě, německých zázračných zbraních. Nejdříve popíší Hitlerův nástup k moci, jeho počáteční drtivá vítězství, později ještě zásahy do velení a celé to vlastně vyznívá tak, jací byli Němci skvělí a nebýt Hitlerových zásahů v posledních fázích války, jejich zázračné zbraně by vyhrály. Do toho se vyzdvihuje lepší zpracování německých zbraní, technická řešení zázračných zbraní a všichni dokumentaristi vyrábí značku Made in Germany. Fikaně, neustále podsouvají, jak byli Němci technicky na výši. Obdobně vyrobili značku Made in Japan.
A protože se o WW2 v dějepisu přeci jen učili všichni, stále se tím vytváří kult nacistů a jejich vojenských a technických úspěchů. Přitom to byla zvířata se zvrácenou ideologií zaměřenou na vyhlazení podřadných ras, tedy i nás všech, co zde diskutujeme.
Přes všechno ale Německo vděčí Hitlerovi za vybudování značky Made in Germany. On stál na jejím počátku, další bezejmenní dokumentaristé pak tu fascinaci Německem jen udržují. Paradox, že? Jeden z největších světových vrahů stál na počátku německých hospodářských úspěchů. Samozřejmě ne sám, základy pozdějších úspěchů se pokládaly už od roku 1850. A o 150 let později Němci úspěchy zúročili. Co jiného je v USA v lepších čtvrtích, kde musí mít Mercedes nebo Audi, aby mezi ostatními mohli vůbec přežít? A ten kulturní mem pronikl i do filmu. Jeden příklad z mnoha. Občas dávají seriál Dva a půl chlapa. Tam hraje hlavní roli autor znělek do reklam, ze kterých si skvěle žije v domě na pláži v Malibu, a jezdí Mercedesem. Další budování a šíření značky.
Něco podobného mají rapeři, kteří jezdí v autech Maybach, nebo čeští sportovci, jejichž poznávacím znamením na silnicích je bílé Audi.

Když se podíváme na dnešní situaci, kdo vlastně vyhrál válku? SSSR, USA, Velká Británie, nebo Německo a Japonsko? Do toho pak běží pořady, jak hnusní Češi po válce při odsunu ubližovali nebohým civilním Němcům. Jo, byla taková doba, po válce v mnoha lidech zůstaly vzpomínky na činnost gestapa a Němců vůbec. Ono zhruba v té době, kdy probíhal odsun Němců z ČSR, vyplavaly na světlo zvěrstva v koncentračních táborech, více podrobností o činnosti gestapa, udávání sousedů, prostě všechna špína lidských povah, kterou vypustila válka. A pak se zdvihla bouře těch, kteří se přestali bát. Můžeme odsun a co se při něm dělo odsuzovat, jenže základy těch událostí vznikly už dávno během WW2 činností Němců.
Ale ta fascinace Hitlerem do dnešních dnů je opravdu zajímavá. Je o něm mnohem více pořadů než o F.D Rooseveltovi. Stále se ještě buduje jeho aureola, že to byl sice hajzl, ale schopný hajzl, a kdyby vyhrál, měli by se jeho přátelé lépe. občas si někteří naivkové namlouvají, že by Češi pod Hitlerem po jeho vítězství přežili, a že jsme měli Němce raději nechat vyhrát. Zajímavé je, že jde vždy o lidi s kladným vztahem k SdL. Kdyby Hilter vyhrál WW2, a ta šance zde opravdu byla, slovanské národy by v lepším případě čekalo poněmčení, v horším smrt nebo otroctví kdesi na Sibiři.
Jestli máme někomu děkovat, že Češi, Moravané a Slezané přežili WW2, nejsou to Němci a vůbec nemusíme být vděční do Berlína. Děkovat můžeme jen těm, kdo vyhráli WW2, tedy SSSR, USA a Velké Británii. Přínos Francie byl symbolický, a spíše negativní, když si obětováním ČSR v Mnichově v 1938 vyzbrojila Hitlera pro boj s Francií v 1940, a tak vlastně umožnila celou WW2. Velká Británie by se bez pomoci ze zámoří také zhroutila.
Fascinace Hitlerem ale ještě dlouho bude ovládat svět dokumentárních filmů. Reklama zdarma na značku Made in Germany.

Fascinace, obdiv Hitlera se v současnosti zesiluje. Ne, že by se vyloženě lhalo, ale říká se jen určitá, pečlivě separovaná část pravdy. Pravidelná a cílená masáž Hitlerem ve veřejnoprávních médiích je toho dokladem. Pak stačí uvést např., že americký prezident tehdy považoval mnichovskou dohodu za dobrý počin k zabránění válce, párkrát to pak zopakovat a pak už se lze na tento výrok odkazovat jako na výrok verifikovaný a nakonec i obecně platný.
Hitlerem byl zcela nepokrytě oslněn i JFK, jen se o tom moc nepíše. Zatím. Ovčany je na to třeba nejdřív masážně připravit.
Blíže o JFK třeba zde:
https://www.reflex.cz/clanek/info-x/50572/fasismus-je-pro-nemecko-sprav…

Na takový podobně “verifikovaný” odkaz se pak např. odvolá naše vaše ČT a je nenapadnutelná i když provede obrovskou prasárnu, viz osočení lidické ženy:
https://www.denik.cz/z_domova/marie-supikova-gestapo-naciste-lidice-pam…
Pak jen televizní rada konstatuje, že prasácká reportáž ČT postavená na zpráskaném elaborátku jakéhosi (prý) historika je OK! To, že podruhé v životě ponížili oběť německých nacistů je jim v čt doslova u prdele.

a panu německýmu vyslanci se nelíbí Ádovy masky na tržnici -))

asi nekouká na našívaší ( ale jejich ) ČT

In reply to by Tony (neověřeno)

Trvalý odkaz

Mně napadlo, že kdyby vyhráli válku, tak se z kanceláře protektora ozvala stejná výtka. Vůdcova gumová maska mezi všemi těmi příšerami. Nebo byla vedle maska Havla, Clintonové a Madlény… - ne, to jsem neuvážil, špatný příklad.

Hitler je fascinující sám o sobě, protože takoví už záporné postavy bejvaj.

Řeknete "Byl to hodnej, slušnej chlap - a příbeh je u konce." - O zápornejch postavách se dá mluvit donekonečna a na Hitlera se nejspíš zapomene, až přijde další takovej.

Angličani mluvěj o Hitlerovi trochu jinak. Propaganda ČT, jde viditelně z Německa. Taky pro mně stačilo slyšet havlovu omluvu sudeťákům a dál jsem si nedělal iluze na čí straně stojí.

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

To si pište Čmoude, zejména jejich elity snad mají nacismus zažraný už v genech. Viz. germánský původ jejich dynastie, nebo nástup britské reprezentace na olympiádě v roce 1936. kdy před Hitlerem všichni jako jeden muž a jedna žena hajlovali, nebo před fotbalovým zápasem Británie - Německo v roce 1938, kdy také oba týmy hajlovaly atd. a tak podobně.

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.