Odložená platba

Autor

Včerejší diskusí zarezonovalo naše poměrně časté téma přírody tentokrát ve vztahu k australským požárům a samozřejmě došlo na našeho kůrovce. Proto se chci omluvit Targusovi - jeho článek posuneme o pár dnů, protože kromě přírody, která by nás měla zajímat z podstaty věci, tak navíc pokračuje íránská story, tentokrát plná demonstrantů a britských velvyslanců, aby středověcí ajatoláhové odstoupili. Během dne se dozvíme další informace a zítra to prodebatujeme. Dneska si dáme přírodu... 

Začnu osobní vzpomínkou... V roce 1993 naší tehdejší třídní učitelku navštívila její vyemigrovaná rodina z Austrálie. Vnuk paní učitelky byl v našem věku a ona ho vzala do školy, aby popovídal o tom, jaká ta Austrálie vlastně je. Utkvěla mi jedna věc - v Austrálii je v létě takévé horko, že se nesmí běhat, protože člověk po chvíli znenadání omdlí horkem z přehřátí, což je nebezpečné především pro člověka který je sám- pokud by omdlel přímo na sluníčku a nikdo  mu nepomohl, nemusí to přežít... 

Austrálie je horký a suchý kontinent. Po antarktidě je nejsušší. V létě tam teploty běžně dosahují čtyřiceti stupňů, všechno vyschne do naprostého suchopáru. Australský buš pak snadno zahoří... Doteď je to asi všechno jasné... Když je někde horko a sucho, tak tam prostě hoří. Na to nepotřebujete australské teploty, stačí žně u nás, kdy máte suché ještě neposečené pole a pak stačí jedna jiskřička od žací lišty, když křísne o kámen a pole hoří jak fík. Australské teploty jsou vyšší, vše je sušší, požáry jsou častější. 

Když teď sleduju ty komentáře k australským požárům, nemohu uvěřit, k čemu jsme za poslední roky dospěli. Prý je to globálním oteplováním, rekordní vedra... přemnožené lidstvo, miliarda mrtvých zvířat... Komentář stíhá komentář, každý trousí moudra, prokádá se to drastickými záběry, běžný divák a čtenář to hltá a ve víru keců zanikne to podstatné... 

Víte, ono v Austrálii hoří od nepaměti, protože sucho tam není od letoška, ale bylo vždycky. A je tak nějak jedno, jestli požár začal kvůli teplotě 45° nebo 39°. V létě je buš suchý a hoří... 

Problém je v něčem jiném - od jisté doby se člověk vzmohl, začal se starat o přírodu a k tomu patří i velká letadla na hašení, výkonná hasičská technika, systém varování před požáry, zpracované požádní plány. A najednou buš hoří mnohem méně často. Respektive většina požárů je rychle odhalena, včas ohraničena a zlikvidována. Nechceme přece, aby lidem hořely domy že? 

Jenže... když nepřijde požár, tak nám jaksi na zemi přibývá palivo... V zimě naroste tráva, keře shodí nějaké větve a tak se to hromadí a hromadí. Protože na hasičskou techniku peníze jsou, ale těžko někdo bude uklízet tisíce čtverečních kilometrů divočiny. To ani nejde. A tak kdysi přicházely požáry pravidelně a často, jen tak prolétly rychle krajinou, shořela při nich trocha suché trávy a sem tam větev, větším stromům to neublížilo, zvířata to víc vyhnalo než zabilo a vyčistilo to buš od bordelu, od jisté doby se hasí. Díky tomu máme v buši místa, kde nehořelo celá dlouhá desetiletí, ale příroda pěkně ukládala palivo. 

A teď se prostě jen zadařilo... místo malého požáru trochy trávy máme požár jako z pekla, protože je tam dost materiálu na hoření. je ho tam tolik , že ten oheň umí zapálit i stromy, kterým to dřív nijak neuškodilo. A tak to hoří a hoří a najednou to hasiči nezvládají, protože svými předchozími zásahy v podstatě připravovali tuto situaci. 

Není náhoda, že ty požáry hoří v obydlených oblastech - ano přesně tam, kde hasiči celá desetiletí pracují a zachraňují životy i majetek. V neobydlených částech Austrálie mezitím hoří každý rok, ale nikdo si toho nevšimne, protože požár trochy trávy není ničím zajímavý...

Zopakuji to, co jsem psal už v článcích o hospodaření s vodou i s lesy... vysokoškolsky vzdělaní inženýři a doktoři si udělali celé fakulty, které zcela dle zákona a vyhlášek vychovaly tisíce projektantů i pracovníků, aby se voda trubkami odvedla z krajiny rovnou do řek. Proč? Protože nikdo nechce mít na botičkách od Gucciho bláto. Celá desetiletí odváděli v souladu s přáním lidu vodu pryč a tď se diví, že se jim to povedlo. 

Jiní inženýři zase zcela podle zákona v souladu s vědeckými poznatky vychovali tisíce pracovníků, kteří v lesích dokolečka dokola sázeli smrky, protože to dobře rostlo a dalo se to použít. Zároveň dobře placení kindermanažeři zredukovali péči řádného hospodáře na zisk. Zrušili hájovny, zrušili dřevorubecké party, které ještě před třiceti lety byly v každém polesí.  Ano, kdysi skoro celý zisk ze dřeva padl na plat hajného a dřevorubců. Dneska peníze odcházejí z lesa kamsi do Prahy a tak není divu, že Praha vzkvétá a lesy chřadnou. Tisíce ekologů si přáli a přivazováním ke stromům to zdůrazňovali, že les se má ponechat přirozeně. Lesy ČR jim to splnily... o lesy se už dávno nikdo nestará, jen se v nich kácí.  A teď se všichni diví, že se jim to splnilo.  Les byl kdysi pojištěním pro majitele. Nechal se růst a až jednou přišla pohroma, les se pokácel, dřevo se prodalo, majitel se zahojil z pohromy a nechalo se to růst znovu. A v mezičase se les chránil - především vyřezáváním nemocného dřeva na otop. Ale to ještě byla lidská práce levná - pacholek mohl za den přivézt jeden vůz dřeva a stejně se to sedlákovi vyplatilo. 

V té Austrálii je to přesně totéž. Kvalifikovaní inženýři a doktoři přes požární ochranu vychovali tisíce následníků, kteří zcela v souladu s přáními obyvatel vytvořili systém, který zachránil tisíce životů a miliardy peněz v majetku. Ale příroda se o svoje připravit nenechá. Teď jen jednorázově udělala přesně to, co by v jiných podmínkách dělala pozvolna každý rok. Na ty požáry se tam schylovalo dlouhá léta. Kdyby to nebylo letos, stalo by se to za rok nebo dva. Teď tam lidi čekají na evakuaci na plážích a viní ze svého neštěstí premiéra. Zbytečně... příroda jede podle svého, stejně jako to dělá v případě našich vyschlých studní a zničených lesů. 

Ano, je možné udělat monokultury, je možné mít les produkující dřevo, je možné mít chovný rybník.  Je možné zabrat buš pro stavbu baráků. Je možné vyměřit pole a pěstovat řepku.  Ale je nutné se o to řádně starat a dát tomu co to potřebuje. T ynáklady stejně jednou budou zaplaceny. Je možné platbu odložit a doufat, že to zasáhne někoho jiného. Ale jednoho dne nás neřádná péče dožene. 

 Nebo je možné to nechat na přírodě a nezasahovat jí do toho. Příroda si vždycky vytvoří co potřebuje. Má dost času. Ona si zavede rovnováhu. Ale nebudeme mít les, ale prales. Nebudeme mít louky, ale savanu. Nebudeme mít rovnou řeku, ale meandrující tok. 

Hlavně ale nejde to dělat napůl. Není možné vnést do krajiny člověčinu a pak chtít po přírodě, aby to respektovala a starala se o to. Pokud přírodě něco zabereme, musíme se starat my. Příroda to umí jen po svém. Pokud to zanedbáme, přijdeme o všechno a ještě to bude katastrofa nevídaných rozměrů. Přitom ale tohle všechno je jen odložená platba za špatnou péči. 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (86 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

Nemyslím si, že by v Austrálii měli v buši tolik popadaných větví na ohně. Mají tam termity kompasové a ti dřevo rádi.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

o suché trávě.
Ovce a klokani všecku nesežerou.
A co spadané listí?
A co termití hovna?
A co hovna vůbec?

Průměrný počet slepic: 3.9 (8 hlasů)

Nu, to moje se ještě nikdy nevznítilo, i když někdy po těch feferonkách bych se ani nedivil.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Mayovek, věděl byste, že soudruzi beduíni se po nocích zahřívali u ohňů krmených velbloudím trusem.
Pochopitelně sušeným...

Průměrný počet slepic: 3.5 (6 hlasů)

Divokým Kurdistánem? To byl slabý odvar proti cestě Rumunskem v létě 1989. To už tam snad neměli ani ten trus. Jakýkoliv. Neb jak píše klasik:
"Ostatně, poslušně hlásím, co bychom tam na tý latríně dělali? Není z čeho tlačit. Podle maršrůty měli jsme už dostat na několika stanicích večeři, a nedostali jsme nic. S prázdným žaludkem na latrínu nelez!"
Ale uznávám, že to jsem od Vidlákova dnešního tématu dost utekl, za což se omlouvám a už mlčím, už mlčím.

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

po kačeních prdelích, kde nemají ani to příslovečné hovno. A dobře vám tak, máte bý mladý, chytrý a krásný.

Jinak já mám rovněž skvělý zážitek, a to ze země nedaleké od nás i od onoho Rumunska.
Přikvačil jsem po noci plné pohraničního čekání a hádek s celníky a fízly na feferónské hranici do Budapešti. Bylo to na ostrově Csepel. Celnice zavřená, všecko zavřené, všichni ještě chrápali a já potřeboval na velkou.
Tož chlape, řekl jsem si, civilizace v Maďarsku začíná až v osm ráno, hajdy pod návěs, jak jsi zvyklý z jiných krajů, však to tam dobře znáš. Jenže jen co jsem vyfičel z kabiny už to bylo fakt hóóódně nutné, takže trencle letěly dolů a úleva se dostavila dosti překotně.
Jen co jsem se očistil, málem jsem se posral znovu. Na dosah ruky mi za prdelí seděl nějaký multi kulti pěšťský trhač velikosti německého ovčáka a hleděl na mě. Tak rychle jsem trenky na prdeli ještě nikdy neměl. Ani na vojně při poplachu. A do kabiny jsem vyfičel jak splašená veverka. Jen co jsem usedl a kouknul z otevřeného okna na nevyžádaného společníka, říkám si - kurva, kde je moje hovno? Zbyl tam totiž jen použitý papír.
Ano ten csepelácký soudruh multi kulti pes ho zbaštil na časnou snídani a ani neřešil správnou teplotu pokrmu.
Z lítosti jsem mu hodil ještě půl krajíčku chleba, ale ten mu tak nejel, s tím se už nimral...

Průměrný počet slepic: 4.4 (19 hlasů)

I miminka nekdy sezerou hovna, kdyz je nechate na dosah.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jo, v létě 89 jsem byl na Fagaraši, a i když to nemohu porovnat s Kurdistánem, tak divočina to byla. Nepotkali jsme se tam?

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)

Praví indiánský náčelník na shromáždění bojovníků: „Bratři, mám pro vás dvě zprávy, jednu špatnou a jednu dobrou. Napřed tu špatnou. Protože jste byli celé léto líní a pili jste ohnivou vodu, nemáme na zimu nanošené dřevo a budeme tedy muset topit bůvolím trusem.“
Od bojovníků se tiše ozývá - fůůůůj.
„A teď tu dobrou zprávu. Bůvolího trusu je kolem mnoho.“

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Mohl to být indický náčelník, protože buvol v Indii opravdu žije. Anebo to byl opravdu indiánský náčelník, ale pak trus by musel být bizoní.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

Godote, transplantovat bachor a jezte krmivo s vysokým obsahem celulózy, trávu a tak. Pak udělejte potřebu na sluníčku při 35 stupních a za 3 hodiny škrtněte sirkou.)))

Průměrný počet slepic: 4.9 (7 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

V Austrálii hoří hlavně kůra z blahovičníků a suché listy, impregnované voduodpudivými hořlavými organickými látkami. Ta kůra se každoročně odlupuje v celých pásech. Termiti suchou kůru nežerou.
Blahovičník nemá rád konkurenci ani podrost, kde pak nevyrostou malé stromky blahovičníků.

Austrálie má největší požáry, protože má blahovičníky. Prostě, blahovičníky podporují oheň a hoří, kde má.

Průměrný počet slepic: 4.7 (12 hlasů)
Trvalý odkaz

Principiálně může mít autor pravdu, nicméně mám dojem, že to jen tím nebude, protože i v Austrálii nebyly všechny oblasti suché a letos hoří hlavně tam, kde normálně nehořívalo.

Průměrný počet slepic: 2.3 (3 hlasů)

In reply to by Medák (neověřeno)

Trvalý odkaz

lépe.
Autor stati píše, že právě letos hoří zejména tam, kde se po dlouhá léta dařilo vzniku požárů zabraňovat.
Anebo čtu úplně jiný článek?

Průměrný počet slepic: 3.8 (13 hlasů)

A navíc, všude je to, co lidská paměť sahá, někdy poprvé.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

Autor píše o suchém buši, kde se požárům zabraňovalo, já o tom, že letos hoří primárně v oblastech u pobřeží, které suché nebývaly a tudíž tam dříve nehořelo.

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

In reply to by Medák (neověřeno)

Trvalý odkaz

někde vlhko, že tam nenarostou větve a tráva?

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

A vy si ze mě asi děláte prdel. Ve skutečnosti jich vyroste víc, ale normálně nevyschly na troud jako ve vnitrozemí. Zkuste se podívat na mapu Austrálie, hustěji osídlené oblasti jsou od moře k horám, které zachycují vláhu, proto je větší část kontinentu suchá. Ale to byste měl znát už ze základky ze zeměpisu.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

U moře, ne v chladnějších horách, v subtropech? Nemluvím o tropech na severu yorkského poloostrova.
Blahovičník.
Jejich kůra se loupe už suchá. A suché listy jsou voděodpudivé. Srážky tam mají sezónní charakter, existují suchá a vlhká období. Je tam PRŮMĚRNĚ vlhčeji než ve vnitrozemí, ale to neznamená, že tam nikdy nehořelo. Požáry byly pouze méně časté.

Na kraji měst tam teď hoří. V Kalifornii to samé už desetiletí. Hasiči oheň potlačují, místo malého ohně jednou za 2 roky mají jeden velký za 20 let.

Průměrný počet slepic: 4.4 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

Ano, když si člověk přeje něco jiného, o čem si myslí, že bude lepší, splní se mu to. Pak zjistí, že to nové sice má to, co chtěl, ale už nemá to nejlepší z původního a diví se. Lítost mu ale původní nevrátí. Platí to pro každou oblast lidského konání. Zvláštní je, že ani zkušenost člověka nezastaví stejnou chybu opakovat. Sice tomu už teoreticky rozumí, ale dál dělá pitomosto jako před tím, protože věří, že teď už to určitě vyjde.

Průměrný počet slepic: 4.6 (18 hlasů)

mého známého.
Dlouho snil o tom, že si konečně pořídí pořádný aparát na pálení chlastu.
Takže si postupem doby zjistil, kdo mu ho udělá, domluvil se, objednal si, chlapi mu to přivezli, sestavili, natáhli plyn a elektriku, přece nebude ve sklepě topit kradeným dřevem, anebo dokonce drahým uhlím. Chlápek počkal do podzimu, nalil kvas, sedl ke kastrolku a čekal, až to začne kapat.
Pak jsem ho potkal, byl nasraný, jak brigadýr - co ti je - ptám se ho, protože jindy řečný a srdečný známý se proměnil v kakabuse. A můžete hádat. Onen známý byl nasrán, protože chlapi ze železáren mu doma na fušku postavili v podstatě výrobní linku, kde bylo nutno akorát nalít kvas, zmáčknout čudla a pak ze zásobníku stočit destilát do flašek. Anebo to vychlastat stylem - z krku do krku.
A řekl mi - člověče, mě to přestalo bavit. Už nemám radost ani z toho, o kolik jsem ojebal stát na spotřební dani a dph.

Průměrný počet slepic: 4.4 (17 hlasů)
Trvalý odkaz

Jednou jsem cosi napsal v diskuzi a následně byl z toho článek. Už si ani nepamatuju, co.
Pak jsem napsal něco o půdě v tropech a tamním zemědělství. A druhý den byl článek.
Teď, jak jsem napsal minule podrobněji o ohni v Austrálii, pravda, pan Zemědělec se na Vás obrátil s dotazem,... jsem si říkal, jestli nebude článek. A tumáš, je tady.
V poho. Článek to je dobrý. Jestli jsem Vás aspoň trochu inspiroval, je mi ctí ;)

Průměrný počet slepic: 4.6 (14 hlasů)
Trvalý odkaz

prožít pár let ve slunné Kalifornii.
Líčil zážitky s místními požáry.
Lidičky kolem baráků sekali trávu, likvidovali chroští.
Ale jen do té doby, než se zjistilo, že v té neposekané trávě, chroští, přebývá jakási myš.
Udělalo se pár demonstrací na záchranu biotopu onoho myšiska a byl ze zákona konec se sekáním a likvidací chroští.
A jak to tak v přírodě chodí, někde uhodil blesk, začalo hořet a už není ani biotop myšiska a ani baráčky.
Myšišťata se odstěhovali jinam, lidičky si baráčky postavili znova, jen zákon zůstal ( co kdyby se myšisko rozpomnělo na domovinu a vrátilo se!), neská se, chroští se nadále nelikviduje, a tak mají stavbu shořelých domků na krku do zblbnutí.
Blbne se na světě všude stejně v Austrálii, u nás, v Kalifornii.
A čím větší píčovinu někdo vymyslí a rozhlásí, tím víc mu lidí tleská.

Průměrný počet slepic: 4.7 (21 hlas)

hen ten oný, který závidí soudruhům emeryčanům, že si můžou co pět minut postavit nový barák jako hrad, který by našinec nepoužil ani na kolnu.

Průměrný počet slepic: 3.7 (7 hlasů)

ty dřevostavby, co odfoukne první hurikán nebo na jihu sežerou termiti?

Průměrný počet slepic: 4.9 (8 hlasů)

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

stará kolena moje sestřenice. Oproti emeryckým krabicím má ocelové vzpěry, aby se to nerozpadlo při bouchnutí dveřmi.
Předchozím majitelům vytekla v kuchyni pračka, takže se jí rozklížila podlaha z hen toho lepeného oného, co se dává namísto normálních desek nebo fošen.
Měl jsem tu čest podílet se na záchranné akci. Radši budu bydlet ve stanu, než v tomto kurníku. Nejsem vyučený řemeslník, ale tohle jsem fakt nedával. Ale nedivím se, že to soudruzi umějí postavit za měsíc i méně. Mít doma futra udělaná z dřevotřískových prkének chycených samořeznými šroubečky do sádrokartonu, to fakt ne...

Průměrný počet slepic: 4 (9 hlasů)

Ten lepenkáč Vám v ČR ochotně prodá každý developer za 3 mega+ "Vkusně" obouchaný plastovými nebo papírovými "obklady". Satelity jsou toho plné.

Průměrný počet slepic: 4.9 (8 hlasů)

sendvičová dřevostavba, rámová konstrukce s vatou mezi trámy, přes to poliš. Taky měli problém... tekla vestavěná lednice ve středu dispozice (podotýkám rozměr cca 350m2). Tekla delší dobu, asi 2 roky. Po vodorové izolaci, začaly mokvat obvodové stěny. Nikdo nevěděl, co to je, kde se ta voda bere. Rozebrali podlahu - ležaté trámy (pod roštěm) už byly shnilé.. až našli ten zdroj vody. Majitelé se vystěhovali do hotelu a celý barák odkryli do výšky 1m od podlahy. Podlaha ven, trámy se měnily po částech. Cena vysoká, ale majitele to nexralo. Oba měli stejně poměnkově modré oči (čočky), před domem 2 bílé Panamery. Rekonstrukce dobře dopadla, místo radiátorů dostali podlahovku a posléze měli i sucho.

Průměrný počet slepic: 2.8 (6 hlasů)

Myšišťata se odstěhovala!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
(Jen mě omlouvá, že jsem praštěnej do makovice)

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Ti "inženýři" nebo tak nějak, nejsou blbí. Oni vědí, jak to s těmi ohni je, už od 50 tých let. Je bych neosočoval.
Že se staví, kde se nemá, že se hasí, kde se nemá a nehasí, kde se má, ať už u protinožců nebo u nás, nejsou odborná rozhodnutí, jsou to POLITICKÁ ROZHODNUTÍ. Že ochranu majetku těch, kteří si svobodně s rizikem postavili barák v ohňové nebo záplavové oblasti platí z daní všichni.

A co chystané miliardy od státu, tedy nás všech, pro soukromníky, kteří drží lesní majetky, aby se jim kompenzovaly ztráty z pádu cen dřeva???
Podělí se solidárně se státem o zisky?? Ne. Ztráty socializují, zisky kapitalizují. Mají si vzít půjčku, kterou zaplatí ze zisku, jak je to jinde v podnikání. U drobných vlastníků může pracovat v lese o víkendech celá rodina, je to investice pro vnuky... Pokud na správu svého majetku nestačí, mají uložit peníze jinam. Stát má mít předkupní právo. Takhle je to jen tunel na státní rozpočet.

Vrátíme se k Austrálii. Podle nějakých informací, které se ke mně dostaly, je australské zemědělství v mnoha částech Austrálie před zhroucením.
Přepasené erodované pastviny na Východě s obnaženým sterilním podložím. Byly vždy nestabilní a jak začalo být vody méně...
A erodovaná obilná pole na Západě.
Zasolené půdy díky vzlínání spodní vody a zavlažování při vysokém výparu a nedostatku srážek.
Prý to dlouho nevydrží...
Jedině prý radikálně snížit výnosy, u obilí i u dobytka. Kde se dřív uživilo 10 krav, se dnes bezpečně údajně uživí čtyři. Což zlikviduje tamní vývoz a neuživí tamní populaci. Takže dovoz...

Pane Vidláku, kdybyste, jako praktický zemědělec, někde mohl sehnat nějaké údaje??
článek o tom bych si s velkým zájmem přečetl.

PS:
Jo a v Austrálii je to "palivo" na mnoha místech kůra ze stromů v buši nebo savaně, odlupující se každoročně v celých pásech. Hoří jak papír. A hořící ji snadno rozfouká vítr po okolí.

Průměrný počet slepic: 5 (14 hlasů)

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

isiel svojho casu dokument o juznej Australii - teda o farmaroch tam posobiacich.
Nejaka kratka historia ze v 1800+nejake drobne tam dosli anglani a vsetko sa zelenalo. Tak si tam vykolikovali pastviny a vznikli mestecka ako na divokom zapade.
Vacsina tych mesteciek je uz prazdna. Tie statisicove stada dobytka vyzrali miestne travy na koren. Haldy kosti zdochnutych krav od hladu sa povaluju po okoli. Europske travy tam vysadzane nezniesli dlhsie sucha. Povodne travy korenovym systemom branili vzlinaniu slanej vody z podlozia. A kedze nie je povodna trava - na povrchu pody je krusta vytvorena zo soli a pody. A na nej sa neuchyti ani povodna trava.
Jeden farmar co ma par krav vravel (jeho predkovia tam mali este desatisicove stado), ze sa snazi zisit, ako s tym zabojovat a obnovit pastviny. Robia take ostrovceky o ktore sa dennodenne staraju, aby postupne ich rozsirovali. Ale je to proces nadlho. Na velmi dlho.
A co ma uplne fascinovalo boli muchy. Ja ked mam v obyvacke jednu muchu - mam z toho od nervozity na prdeli vyrazku.
Po tom chlapikovy muchy chodili ako u nas po cerstvom lajne. A nieze sa neohnal. On ani okom nemrkol ani hlavou nepotriasol. Iny kraj.. veru darmo :D

Průměrný počet slepic: 4.8 (8 hlasů)

Ovečka je milé, trošku hloupé zvířátko.
Jedna ovečka = živá sekačka na trávu; pokud máte dost velkou zahradu.
1000 oveček = naprostá devastace jakéhokoli porostu. Ovce totiž porost škubou, většinou i s kořeny, takže za nimi zůstává holá zemina. Pokud nemají opravdu obrovskou pastvinu, rozdělenou zábranami tak, aby se stačil obnovovat porost, zničí libovolně velký pozemek v poměrně krátké době. A když dojde tráva a bejlí, pustí se ochotně do křovin.

Průměrný počet slepic: 4 (7 hlasů)

Jestli ovce škubou kořínky, tak je na vině blbej bača!!!!!!!!!!!

Z logiky věci, komu by chutnalo mít plnou hubu hlíny?

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

bačové nemaj. Proto tam žerou chudinky ovečky trávu i s hlínou tak dlouho, až jim z toho hrábne a podpálí savanu.

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)

Když bude pan Vidlák hledat nějaké údaje o zemědělství, taky bych si ráda přečetla, jak je to s ovcemi.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

Stačí zajet do Portugalska a je vidět, co umí způsobit. Celé oblasti vypálené, trosky domů.Lidi to tam pěstujī, prože roste rychle a dobře se prodává na výrobu papíru, jak nám vysvětlili.Jenže když chytne, je to ohnivá stěna,před kterou nejde utéct. Ani nemusí být extrémní sucho, silice fungují jak aerosol. A ten pohled na následky je dost otřesný.

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

že je mužského i ženského rodu zároveň. Genderově vyvážená(ý). Jenže tam nehoří jen buš, ale i vzrostlé lesy se zápojem.

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

Bush senior i Bush junior jsou muži.
Jejich manželky a dcery Bush jsou ženy.

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

vozit žrádlo z míst, odkud utekli migranti.

Průměrný počet slepic: 4.1 (10 hlasů)

To je provokace?

Průměrný počet slepic: 3 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

a nechali statisíce zvířat uhořet u nich. Drát v přírodě je prasárna. Na Islandu jsou dráty zakázány zákonem, ostnaté určitě, a ovce má přednost před autem. Klidně bych těm paličům poslal kleště, kdyby věděli, k čemu jsou.

Průměrný počet slepic: 3.7 (7 hlasů)

V Argentině je zadrátovaná komplet celá zem. Pustina, a všude dráty. Nejvíc v Patagonii, na severu to vidět moc není. Údajně tak vyznačují vlatnictví pozemků a dráty jsou důkaz,že se o pozemky starají. A tak je tam vidět jen občas na drátě vidět chcíplá lama. Tam ale dráty zas tak moc nevadí, nic moc tam volně nežije. Jen je to dost divné.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Ládiku!!! mě ty dráty už dlouho leží v žaludku. Co leží , kvasí a bobtnají. je to prasárna, dříve po lesních školkách zůstávaly rozpadlé prkýnka a pár hřebíků, bohužel ale ty snad nenadělaly nějak velké škody a postupem času se přeci jen rozpadly. Dnešní pozinkované dráty přetrvávají velice dlouho. Chudáci zvířátka. Lidi jsou prasata. Dnes se přidaly chovy jelenů Sika a krajina je zase o mnoho více zadrátovaná. Jo za komoušů když jsem se procházel přírodou tak jsem viděl bažanty , zajíce a taky koroptve a sem tam dřevěnou ohradu. Dnes vidím jen dráty , dráty a dráty. Cože to stříhal ten náš ministr zahraničí Jirka Dienstbier?

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

In reply to by Hnidopich (neověřeno)

Trvalý odkaz

Nejen chudáci zvířátka.
Stačí hledat kešku někde v ostružiní, dobře maskované dráty citelně připomenou, že tam kdysi byla lesní školka. Jeden je rád, že doskáče domů ovázaný kapesníkem a není odnášen se zlomenou nohou.

Průměrný počet slepic: 2.3 (3 hlasů)

Oprava - ne anonym.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Jenže oplocenky nařizují lesáci jako ochranu proti přemnožené zvěři. A bez ní zase majitel lesa nedodrží lhůty, aby něco vyrostlo. Tedy lhůty nedodrží stejně kvůli suchu, ale má důkaz, že se o les staral.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Tohle nemůže být náhoda. K tématu nadhozenému Vidlákem se nám vyjádřil Milan Kundera:
http://www.zvedavec.org/komentare/2020/01/8158-omluva-milana-kundery.htm
Počítám, že tuhle omluvu na ČT číst nebudou, Hlídací pes ji rozebírat nebude.

Přiznávám, že mě z toho mrazí. Pokud někdo na konci života pocítí nutnost něco takového napsat...

Průměrný počet slepic: 4.9 (12 hlasů)