Loď snů

Autor
Štítky

Tak co říkáš, můj milý deníčku? Už jsme se trochu zabydleli, žejo. – Není to špatný: webové rozhraní sice nic moc (to hodně přeháním – ve skutečnosti neexistuje), nemůžu se vracet k jednou publikovanému textu a pulírovat překlepy, ladit detaily, jemné významy a jinotaje, což já rád. Ale na druhou stranu to zase posiluje autorskou zodpovědnost, což je krok správným směrem. Je to prostě něco za něco, jako všude a vždycky. Každá mince má dvě strany. Ale co je pro nás hlavní: máme tu opravdickou a živou diskusi, ne ten mrtvolný europuch, jako třeba ... –  no, nechme to; čo bolo, bolo.

Je to tady, pravda, trochu takový Klub nespokojených, pořád brblají, pořád na něco nadávají. – Ne, nic neříkej, jako bych tě slyšel: kdy jsem já naposledy někoho pochválil, no? Řekni jméno! Nepamatuješ si, že? Nic si z toho nedělej – ani já ne.

Ale dobře: politiku prozatím necháme být a zkusíme otočit minci na líc.

Mince totiž, můj milý deníčku, to je skvělá věc. S jistou dávkou abstrakce ji můžeme považovat za část plochy, která dvě strany. V symbolické rovině to představuje možnost volby, to je ohromná vymoženost – protože existují i plochy jednostranné, na nichž, milý deníčku, můžeš rejdit donekonečna – a pořád jsi tam, kde jsi byl i předtím; můžeš volit jako vůl, a žádná změna. Starý Möbius by mohl vyprávět, ó jé! 

A prosím tě, bez poznámek, že ti to něco připomíná. Ono totiž nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. Mohl bys třeba jednostrannou plochu povýšit do 3D a utvořit těleso, do něhož lze kapalinu nalít, a nikdy ji už nevyleješ ven. Z takové láhve bych si nikdy nemohl nalít portské; z takové představy mne jímá hrůza. 

Takže já si teď z láhve (která má vnitřek a vnějšek) do sklenice (která rovněž má vnitřek a vnějšek) naleju vyvážené, zadumané portské, a upiju doušek: tawny, ročník 2011. Vynikající.

---ﬡ---

Kráčím kamenitou stezkou do strmého svahu. Z blankytu nade mnou, za nímž lze vytušit bezednou čerň nekonečna, oslepivě sálá slunce. V hlubokých roklích i ve stínu severních svahů leží loňský sníh, který nikdy zcela neroztaje. Mezi kameny, po nichž stoupám, tečou stružky ledové vody. Uprostřed výhně dnešního odpoledne se na tatranské magistrále setkávají léto a zima. Léto a zima se takhle intimně dotýkají málokdy, a dneska si to užívají. Nahlas to neřeknu, ale myslet na to můžu: ony se vášnivě milují, protože ta příležitost nepřichází často.

Kleč a suť, kameny a lišejník. V trsech trávy zasvítí květy, které neznám.

Jolana se zastaví a ohlédne:

„Tohle je mochna, a tady tohle,“ shýbne se až k zemi, ukazujíc mezi kamení, „tohle je dřípatka. Slovensky je to, myslím, soldanelka, ale nevím to jistě.“

Bože milý, jsi-li – říkám si v duchu s Karlem Havlíčkem – chraň duši mou, mám-li jakou.

Protože já nevidím mochnu, nevidím soldanelku, nevidím všechny ty lišejníky, které Jolana umí odříkat líp než já malou násobilku – já vidím jen Jolanu, a to je všechno, co je.

Jolana, stále sehnutá, prohlíží dřípatku karpatskou, a já, sehnutý nad Jolanou, snaživě vytvářím zdání, jak mě dřípatka-soldanelka zajímá. Jaké má okvětní lístky. Jolana má za tričkem taky pěkné okvětní lístky. Ze své pozice nad soldanelkou to velmi dobře vidím.

Když se Jolana zvedá, uhýbám jen málo, maličko, takže o mne Jolana zavadí. Letmý dotek, letmý úsměv. Jolana krásně voní: větrem, sluncem a Jolanou.

Stoupání střídá sestup a výhled do kraje. Tuhle trasu dobře znám, a tak můžu Jolaně pojmenovat, co vidí: štíty, doliny... pod námi se leskne malé pleso. Jolana stojí blízko mne, blíž, než by musela – tak blízko, že na mě dosáhnou její vlasy, vlající ve větru. Teď si jistě myslíš, můj milý deníčku, že Jolana má vlasy nejmíň po ramena, ale to je omyl. Má je mnohem, mnohem kratší.

„Až půjdeme kolem plesa, mohli bysme zastavit a sníst svačinu – co ty na to? Ať ji nepřinesem zpátky,“ povídám a Jolana přikývne. Přikývne a opře se o mne, jako by celý život nedělala nic jiného.

---ﬡ---

Portské, můj milý deníčku, to je vynález. Jestlipak víš, komu za vynález portského vína vděčíme? – ani to nezkoušej, to bys neuhodl. Vděčíme za něj stejnému fenoménu, který významnou měrou přispěl k zatím částečnému rozpadu Čtvrté říše, jíž se poněkud eufemisticky přezdívá Evropská unie. Oním činitelem, který mám na mysli, je odvěká anglicko-francouzská řevnivost.

Když se někdy v 17. století už kdoví po kolikáté mezi sebou rozhádaly Francie sladká a hrdý Albion, a hrdým Albioncům tím pádem vyschnul pramen dobrého pití, začali Angličané hledat jinde než ve Francii. Našli moji rádcové, našli; jenže to bylo krapet dál, a navíc po moři, až v Portugalsku. Naštěstí a bohužel, víno se cestou většinou zkazilo – a podle kyselých koňských obličejů soudě, vinného octa bylo v Albionu vždycky dost. To byl docela problém, až někoho napadla spásná a klíčová myšlenka: totiž konzervovat víno přídavkem pálenky a zvýšit obsah alkoholu na nějakých 19 – 21 %. Zárodek portského vína byl na světě.

Vidíš? Kdyby Evropská unie vznikla už v 17. stol. n.l., nikdy by nevzniklo portské a já bych zůstal do smrti abstinentem, protože jiné pití – kromě čaje ovšem, ale to je zcela jiný příběh – mně prostě nechutná. Není to dostatečně jasný a zcela postačující důkaz škodlivosti Evropské unie?

Já vím, deníčku. Zůstal jsem napůl cesty a proto mám latentní sklon stále si stěžovat a furt na něco brblat. Říká se, že lepší je umilovat se k smrti, než v domově důchodců vzpomínat na pracovní úspěchy. 

A ty se ptáš, co já? 

Jak vidíš, to první se mně nepovedlo. Ani na domov důchodců to zatím nevypadá, takže zbývají jen pracovní úspěchy a portské. – Ne, ne, já vím, ještě spoustu věcí mám, třeba tyhle tři oříšky.

Ale kruci, plácám... jednak je to portským, a pak taky tím, že Jolana byla trochu podobná Popelce. Ne úplně moc, jen trochu. Ale kdykoli vidím Popelku kráčet v přestrojení za myslivce hlubokým sněhem, vzpomenu si na Jolanu. Tak to prostě je.

---ﬡ---

Je to zvláštní: přesto, že pleso při sestupu vidět je docela dlouho, přesto, že kolem něj vede chodník jen o něco málo níž, než je kamenitá terasa obrostlá klečí, nikdy jsem u plesa nikoho nepotkal. Ani odpadky jsem tu nikdy neviděl, a ty já často sbírám. Nejednou jsem v Tatrách vyšel s prázdným batohem, abych se na chatu vrátil s plným. Tady to tak není. Nikdo sem nechodí.

Sedíme na kamenech, hladina se ani nehne.

„Voda je tak čistá,“ řekne Jolana, „že by se snad dala i pít.“

„To by se určitě dala, bez obav,“ povídám, „ale opatrně, je ledová.“

Jolana do vody namočí prst: „Ledová? Nezdá se...“

Kdybys mě v tu chvíli viděl, deníčku, jistě bys na mé tváři spatřil shovívavý úsměv: „Pět nebo deset centimetrů pod hladinou jistě ne, ale pak...!“

„Tak já to zkusím,“ praví Jolana, a já očekávám, že se nakloní nad hladinu a zanoří do vody paži až po loket. Jenže Jolana si rozvazuje boty, sundává tričko a kraťasy a na kámen u břehu vstoupí jen v kalhotkách. Ty kalhotky jsou bílé, obyčejné, bez krajek. 

Jolana okamžik postála na kameni, a pak – jinak se to opravdu říct nedá – rozvážně sundala i kalhotky, seskočila z kamene zpět a položila je ke svým věcem. „Ty nepůjdeš?“ řekla, a nakročila na kámen. 

Nikdy neříkej nikdy, můj milý deníčku. V dobách své největší plavecké slávy jsem byl nevývratně přesvědčen, že nejen že se nikdy nedám k otužilcům, ale že to ani nezkusím. A vidíš? Es kommt der tag a všechno se změní.

Jolana už byla v půlce a já jsem vsadil vše na jednu kartu: skok. Deníčku, nebudeš tomu věřit, ale ani Mark Spitz křížený s Shane Goldovou by mně v té chvíli nestačil. Kraulem jsem doplaval k Jolaně, pak  kotoulovka – obrat, a delfínem zpátky na břeh. Hu!

Jolana taky doplavala ke břehu a vystoupila na kámen. „Nemám ručník, musíme oschnout.“

V ten okamžik mě napadla geniální myšlenka, ten den už druhá. 

Ta první byla dát do batohu kromě svačiny i ručník, protože jsem věděl, že půdeme kolem plesa. 

Ta druhá geniální myšlenka byla přehodit Jolaně ručník přes ramena.

„Je dusno,“ řekl jsem a uvědomil si teplo, vystupující z Joaniny pleti. „Měli bysme jít – možná přijde bouřka.“

„Ať přijde,“ řekla Jolana a položila mi ruce kolem ramen.

---ﬡ---

Pichlavé slunce se posunulo k západu, stíny se o něco prodloužily a na obzoru se začaly materializovat zlověstné hradby mraků. Prodíráme jsme se klečí ke kamennému chodníku, když v tom Jolana řekne:

„Počkej...“ a shýbá se, sáhne mezi kamení, zvedá ze země minci: „...koruna!“

Otírá ji ubrouskem. „Páni... ta je stará! Jako já...!“ a pohodí korunou v dlani. 

Taky se dívám: „Někdo ji tu ztratil, neleží tu dlouho. – Tak vida, přece...“

„Co – přece...?“

„Přece jen sem někdo chodí. Ale málo, nikdy jsem tu nikoho nepotkal.“

Jolana zamyšleně: „Počkej chvilku,“ vrací se k plesu. Postojí na kameni jako předtím, tentokrát oblečená, korunu v dlani. Tu pak vyhodí, chytne, položí na hřbet druhé ruky. Dívám se na Jolanu a vidím, že něco nevyšlo, něco je špatně.

Jolana hodí korunu do tiché hladiny, která se za ní zavře. Potom se vrací ke mně: „Pojďme.“

Cestou do chaty jsme zmokli, jako kdybychom se koupali oblečení. Na zápraží chaty jsme vyždímali větrovky. Jolana patří k typu žen, které jsou krásné za všech okolností, a já jsem z ní nedokázal spustit oči: „Až se vrátíme z hor, přijedu za tebou...“!

„To tě nesmí ani napadnout,“ řekla Jolana a bylo vidět, že to myslí vážně.

---ﬡ---

Mince, můj milý deníčku, to je ztělesnění volby. Ale taky to může být fyzická manifestace náhody. Nebo osudové nápovědi. Napadlo tě to někdy? Tak třeba já bych si teď mohl hodit korunou – ani náhodou není tak krásná jako ta s dívkou, sázející lipovou ratolest – a když padne hlava, naleju si ještě jednou skleničku. Když padne orel, naleju si dvakrát půl. Za ty roky jsem to přivedl k dokonalosti, mám to vymyšlené, jak vidíš.

Jenže se mi nechce, tak si naleju rovnou – vyjde to nastejno. – No vida; a láhev je prázdná.

Přemýšlím, jak ti ten příběh dopovědět, když mi docházejí pohonné hmoty. Když dovolíš, uchýlím se k plagiátorství, pro jednou se svět nezboří:

Jsem si vědom, že každé pořádné vyprávění má skončit svatbou, můj milý deníčku, a jsem rád, že tě nemusím v tomto důležitém bodě zklamat.

Zhruba dva měsíce po mém návratu z hor jsem našel ve schránce dopis. Adresa byla nadepsána úhledným, drobným rukopisem, který jsem neznal.

Otevřel jsem obálku a vyňal tuhou kartičku, na níž bylo ozdobně vytištěno:

Jolana Nováková a Petr Skalský oznamují...

Nemělo smysl číst dál. Loď snů narazila na útes a klesla ke dnu. Mince, která tam na ni už čekala, měla na líci reliéf dívky, sázející lipovou ratolest, a na rubu rok Jolanina narození.

---ﬡ---

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.3 (52 hlasů)

Komentáře

O skutečnosti, že peníze KAZÍ charakter...

Průměrný počet slepic: 2.5 (2 hlasů)

In reply to by Targus (neověřeno)

Trvalý odkaz

Moje zlušenost po 1989 je:
Jako kurva/blbec se narodíš, prožiješ svůj život a i zemřeš.
Jen to jen někdy vidět míň a někdy víc, což vyvolává dojem, že se měníš.
Ale ve skutečnosti jsi furt stejný, jen se úplně automaticky přizpůsobuješ okolnostem. A mezi ně patří i peníze.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by Targus (neověřeno)

Trvalý odkaz

ve kterých álimové z východu i záchodu, se splachovačem i bez, prozradili světu své vědění, a tvá moudrost prosvítá tmou beznaděje nevědoucích a trpících ještě více, než zadečky opálených sportovkyň z hladiny ledového tatranského plesa, ale tentokrát tě Alláh - a on je veliký - ranil slepotou.

Věz, že peníze jsou jenom zesilovač, nic víc. Kdo byl svině poté, co k penězům přišel, byl svině i před tím, dokud je neměl. Akorát byl svině malá a tak to bylo špatně vidět, a přišedší peníze jen upravily náš pozorovací úhel.

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)

soryjako, dělá si to, co chce.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

In reply to by Halef, dříve Alef (neověřeno)

Trvalý odkaz

Halefe,
stydíte se za své předky? Vaše jméno je kratší než ocásek myši! O, jak lépe zní Hádží Halef Omar ben hádží Abú'l Abbás ibn hádží Dávúd al Gossarah! :-)

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

se za své jméno samozřejmě nestydí, jinak by se musel na věky smažit v nejhlubší džehenně. Jenže ten nevěřící pes Vidlák, nechť ho Alláh nakrmí řepkou, udělal chlíveček na jméno tak krátké, že se tam moje jméno, dlouhé a skvělé jako zasedání Evropské komise ve věci koronaviru, prostě nevejde.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

pánové, skvělá výměna! Radost číst. Karel May bledne závistí.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

pozici:
Peníze slouží jako lupa k nalezení skrytých či málo vyčnívajících charakterových chyb.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Rádž Kápur cca pred 50 rokmi o peniazoch sa vyjadril približne takto: "Človek pochádza z opice, peniaze z neho urobili psa".

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

In reply to by jaryn (neověřeno)

Trvalý odkaz

On: Ste romantička?
Ona: Nie! Roman Tyčka je moj manžel!

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

za připomenutí a jdu si po dlouhé době pustit Horkyže slíže - Kýže sliz:
PS: to intro mě vždy spolehlivě rozesměje.

Průměrný počet slepic: 2.5 (2 hlasů)

Tím jste mi připomněl jeden politicky nekorektní vtip:

Přijdou Fero, Gejza a Eržika do trafiky a vybafnou na trafikantku:
"A znaš Jožu Kykolku?"
Trafikantka:
"Ne, neznám. V životě jsem ho neviděla".
Trojice:
"No a Dežo Kykolku znaš?"
Trafikantka:
"Je mi líto, ale ani toho neznám"
Trojice:
"Ty dylyno, tak proč maš nad dverami napisane "Známky - kolky"?"

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

Vstoupí takhle Dežo se zlatým řetězem na krku a s partou kamarádů do recepce v hotelu Sheraton a žádá ubytování.
Recepční nedůvěřivě:
"... a rezervaci máte?"
Dežo na to dotčeně:
"Ty pyčo, vypadame snat jako indyjani...?!"

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

Přijde Dežo na úřad práce, že by chtěl pracovat. Úřednice mu na to říká:" Máte velké štěstí, teď právě se se uvolnilo místo ředitele největšího místního podniku"." Pani vy si ze mne děláte srandu!" dí Dežo... "Jo, ale Vy jste začal jako první"

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Určitě existuje na síti spoustu takových blogů jako je vidlákův dvorek...na jeden takovej , který píše Ondra Kopička - zahradník,vinař, včelař jsem narazil nedávno, zajímavé texty a nyní i jeden pohled na Koronavirus ,

https://winepunk.cz/

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Paroubek říká to samé, co já.
http://vasevec.parlamentnilisty.cz/komentare/sultan-na-bosporu
Pokud se nepomůže Řecku bránit hranice, pokud přijmeme do EU Albánii, bude se brzo za Prahu bojovat pod Vídní.

Nemocný muž na Bosporu u ž není Turecko, nemocným mužem je EU.

Už to tu bylo.

Průměrný počet slepic: 4.6 (11 hlasů)

V nastávající válce Turecka (člena NATO) s Řeckem (členem NATO) je zapotřebí aktivovat článek pět!
Všichni vojáci Nato se rozpočítají na sudé a liché, polovina bude bránit Řecko proti Turecku, druhá Turecko proti Řecku.

Výjimkou bude česká armáda, která bude ve zbytku světa pro změnu bojovat za Brusel! (bojování za Prahu je nebezpečným nacionalizmem.)

Průměrný počet slepic: 4.8 (16 hlasů)

Budou branit Recko pred Afganci a Turecko pred Afganci.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

https://www.studenta.cz/life/fun-chill/gender-az-na-prvnim-miste-aka-ho…

Autor řeší otázky, které už vnucčkata řešit nebudou:
Kdyby si v dětství hrál s nejnovější unisexuální Barbií, možná by dodnes přemýšlel, zda jeho tehdejší spoluplavkyně měla být raději žena s amputovanýmo ňadry a umělým penisem nebo muž s ňadry na suchý zip a umělou vaginou.

V dobách koronaviru je třeba s barbiemi v ruce směle hledět vpřed.

Zatímco Turecko urychleně plní Albánii přebytky Islámského státu, Evropská unie se bleskově snaží přijmout Albánii do Evropské unie. Připrchlíci žádající o azyl jsou přece jediní, kdo mají zajištěn neomezený pohyb přes hranice EU.

Doplnění vyprázdněného lébensraumu 4. Říše po budoucích vyhynulých a nenarozených je mírovým humanitárním blitzkrígem tohoto týdne.

Průměrný počet slepic: 4 (9 hlasů)

In reply to by Asfaltový holub (neověřeno)

Trvalý odkaz

Re: Asfaltový holub
"Zatímco Turecko urychleně plní Albánii přebytky Islámského státu, Evropská unie se bleskově snaží přijmout Albánii do Evropské unie. Připrchlíci žádající o azyl jsou přece jediní, kdo mají zajištěn neomezený pohyb přes hranice EU"

Vyzerá to tak, že sa súbežne s koronavírom rozširuje aj iná pandémia - strata súdnosti

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Roztomile ses bránila, když jsem nás strkal k fotografující se skupince neznámých lidí, abychom naší nenucenou a veselou přítomností dodali snímku chybějící poetiku. No a dnes musíš uznat, zvlášť, když nás čas zase odsunul do ticha, jaká je to škoda, že ses bránila tak usilovně, že se můj záměr nezdařil. Mohla to být jediná fotografie, na které bychom byli spolu. A už navždy. Tak bezstarostní a tak zamilovaní. A unuděné návštěvy u úplně cizích lidí by si nás, bez evidentního zájmu, občas prohlídly. Ale možná by si někdo, s citem pro věci nejvzácnější, všiml toho nenápadného štěstí někde na okraji bezvýznamné fotografie.

Průměrný počet slepic: 5 (9 hlasů)

Tohle se mi libi. Obcas koukam na lidi na starejch fotkach, kdo byli, co delali, co si mysleli. Na vas by to bylo asi videt.

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

https://www.worldometers.info/coronavirus/

Worldometr přidal další sloupeček.
Počet mrtvých na koronavirus, připadajících na milión obyvatel té které země.

Zatím má Itálie PADESÁTINÁSOBEK mrtvých na počet obyvatel než Čína od začátku epidemie.

Jistě v tom nezůstane sama a jistě to není konečné číslo.

Průměrný počet slepic: 3.8 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Je to již 75 let, co se Praha stala terčem amerických náletů, 25.března počítala Praha své oběti. 25.dubna byla zničena také Škodovka v Plzni. Tyto události se dnes nepřipomínají. Historici nedostávají od politiků patřičné zadání a samotní politici radši taktně mlčí. Americké nálety na úplném sklonku války vyvolávají otazníky i dnes. Proč, až do té doby továrny nerušeně vyrábějící válečnou produkci, se náhle staly cílem náletů ?

http://www.novarepublika.cz/2020/03/letadla-nad-prahou.html

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

In reply to by Anonym (neověřeno)

Trvalý odkaz

Kralupy nad Vltavou.
Proč byly vymláceny provozuschopné fabriky, je na bíledni. Tehdy už každý věděl, že obnovená ČSR spadne do sféry vlivu SSSR a emeryčtí soudruzi už měli prakticky splněno. Čekalo se, až se Sověti dotáhnou na předem určenou linii.
Vyřešený problém.

Průměrný počet slepic: 4.9 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

davali informacie. Som hlboko sokovany a este hlbsie znepokojeny, akym sposobom informuju media o rozdeleni nakazy Covid-19 medzi pospolitym ludom:

V Německu stoupl podle RKI za den počet nakažených o 4191 na 31 554. Nejvíce infikovaných je ve věkové skupině mezi 35 až 59 lety, ve které je potvrzených zhruba 7000 nakažených žen a 9000 mužů. Následuje skupina mezi 15 až 34 lety s 4000 ženami a 4300 muži. Ve skupině od 60 do 79 let je infikováno 2200 žen a 2900 mužů.

https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/pocet-obeti-v-neme…

Ziadam tym to doplnenie rozlozenia nakazy medzi vsetkymi uznanymi druhmi pohlavi.
I v tychto tazkych casoch je nutne, aby sme neustupili ani o piad z vybojovanych pozicii a zachovali si svoj status LGBTI+-Autobus.

Verim, ze mojej opravnenej ziadosti bude vyhovene.

S uctou,

Zvedavy traktor :D :D :D :D (toho casu plne na baterky.. splnajuci Green Deal)

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

In reply to by josefka (neověřeno)

Trvalý odkaz

už jsme všichni kamarádi, šijeme roušky (i Lucka Bílá), semkli jsme se, všichni už víme, kdo lže (a krade) a kdo nelže (a nekrade), už se nenecháme napálit, víme co je správné a co ne. Jsme posílení a valíme plnou parou ke světlým zítřkům, které znamenají včera.

Už se mi stýskalo, tak Vás jenom trochu škádlím.

Průměrný počet slepic: 3.3 (4 hlasů)

In reply to by josefka (neověřeno)

Trvalý odkaz

"deník.cz" jsou sorošem a bakalou financované noviny, jako redakce ti nejprodejnější a Palata profláknutá prodejná děvka sice déle jsem od něj nic nečetla, deník.cz by byla muka otevřít, ale z dřívějších jeho vyjádření a komentů vstávaly vlasy hrůzou.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Tiskový mluvčí FF se dopustil něčeho nehorázného - básnickým přirovnáním pochválil ženám, jak jim to s rouškami sluší.
Okamžitě letěl.

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/karlova-univerzita-petr-kukal-mluvci…

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Pochvalil je, ze vypadaji jak perske princezny. Asi videl moc muslimskyho porna.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

Ošklivka z Persie? Princezna Qajar byla symbolem krásy, muži kvůli ní páchali sebevraždy

Zdroj: https://www.extra.cz/osklivka-z-persie-princezna-qajar-byla-symbolem-kr…

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Copak tohle se dělá, veverko?!!! Než já lopotně sesmolím, šup oříšek do tlapek a šup s ním na sklo!

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Příště jedině s Vaším výslovným souhlasem. Ale my veverky jsme velkorysé, Vy se ptát nemusíte.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Ale to já taky umím být velkorysý... hm... ale jo... ;)
A tuhle knížku znáte? http://veverackakronika.bloudil.cz/
O veverkách v kostce: http://www.veveratka.cz/

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

to o těch nalezených veverčátkách je asi užitečné, i když vůbec netuším, jak často lidi opuštěné veverče najdou.
Ta "Kronika" se ovšem dotkla mé veverčí hrdosti. To tak, poníženě poskakovat po umělých konstrukcích zhotovených s podlým úmyslem vetřít se nám do soukromí. Tůdle!

A o kauze perských princezen jste to napsal pěkně.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by veverka (neověřeno)

Trvalý odkaz

slyšel jste někdy veverky mluvit? To jsou příšerné zvuky, vůbec neladí s dojmem roztomilého zvířátka, který v nás veverky obecně budí.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

In reply to by veverka (neověřeno)

Trvalý odkaz

Budete asi překvapená, ale poměrně často. Snažejí se tu záchrannou stanici vést tak, aby byly veverky schopné návratu do přírody. Ne vždy se to však podaří a pak mají společnici, jež žije vedle nich do konce jejího života. A ta Veveřácká kronika je naopak naprosto skvělá kniha. To myslím teď bez jakékoliv srandy. Drama, romantika, láska, zrození i smrt. Všechno, co má velký život velké osobnosti (zde malé veverky) obsahovat. A opravdu ze života. Člověk na ty tvorečky získá úplně jinej pohled.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

že je Kronika pěkně napsaná. Muselo dát neskutečně hodně práce shromáždit pro ni materiál. Dělali to asi opravdu zapálení nadšenci.
Díky za tip, možná si ji někdy přečtu.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Vysvětlení je jednoduché.

- "básnickým přirovnáním pochválil ženám, jak jim to s rouškami sluší"

Perské princezny. Jak hloupá a nevhodná pochvala v těchto časech.

1. Perské!!! To snad pan mluvčí chválí Irán?!!

2. princezny!!! To zavání tím, že pan mluvčí chce chválit pouze ženy a nemyslí i na ostatní pohlaví ženám podobná, které zajisté také roušky okrašlují.

Tady je přece jasné - musel letět!

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

A nejvtipnější na tom je, že ty samé pak budou někde demonstrovat za práva muslimek nosit šátek přes obličej. Nebo celotělový stan.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

A pak potecou jak fontana, az je bude mlatit nejakej Turek.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

měla pořádný knír, že by jí jej záviděl leckterý rumunský zbojník.

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)

Petr Kukal měl před lety na Novinkách blog, v r. 2014 byl ze dne na den bez vysvětlení zastavený.
http://strednik.blog.cz

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

Napsala jsem k tomu přímo u dotyčného pár komentářů.
Vlastně zajímal by mne názor našeho scallopa, jestli je to z hlediska vyššího principu mravního od oné dívenky v pořádku.
Ten člověk Petr Kukal (kantor) dříve psával na blog.cz Středník, je to milovník a znalec Nezvala, zkrátka básník, který vydal i pár knih,.... Ale vyjadřoval se tak, že jeho okolí to zkrátka neuneslo a dívenka vyžaduje cenzuru.
Návrat do 50.tých let díky těm, kdo mají být elitou národa?
Je mi z toho mdlo.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

To to šlo rychle,
už se nedozvím, jaká že je vlastnost různost mezi Jolanou a onou děvčicou, jestli si také házela mincí, má-li si stěžovat na onoho mluvčího, nebo ne,....
No co su zvyklá. ale budu muset změnit své myšlení a vyvodit z toho další.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Svět se zbláznil už i u nás... Ale to my víme.

Tenhle text bych si uměl klidně představit i na Kydech, tónováním, přidejme i pozitivní motivaci, obdiv k ženám: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1502016876648911&set=a.27956456…

Dá se na takový text napsat: Nenosíme roušky, abychom byly sexy! Nevyjadřujte se tak laskavě jako mluvčí Filosofické fakulty! Fuj! Omluv se, prase! Laskavě nás nehodnoďte podle vzhledu!

Hádáte správně. Dá. A tak mluvčí fakulty z funkce odešel...

https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/v-rouskach-nejste-…

Bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo k pláči.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Petr Kukal předtím působil jako "správce twitterového účtu" MK (to musí být velmi bohaté ministerstvo, když si může dovolit takovou funkci) a vyhučel odtamtud úplně stejně jako z UK.
Kdysi dávno učitel, dnes spíš extrémista, který si o sobě myslí, jak je hrozně vtipný a kreativní. Jeho blogy na ACZ o něm vypovídají leccos: http://blog.aktualne.cz/blogy/petr-kukal.php
Když tak koukám na jeho profil na wikině, tak on je takový "bývalý" v mnoha oborech.
Třeba bude úspěšnější jako spisovatel na volné noze.

Nicméně...
Reakce na jeho poslední počin na CUNI JSOU PŘEPJATÉ.
Jenže to je v současné situaci asi předpokládatelné a člověk jako on by měl být schopen zvážit co, kdy, kam a jako kdo píše. A on (nejen) to podepsal jako mluvčí CUNI, jejímž byl ZAMĚSTNANCEM. No, a proto už jím není.

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)