Co po bramborách?

Autor
Štítky

Dnešním článkem hodlám odpovědět Kadlasovi, který nedávno vznesl dotaz, zda se v tuto dobu dá ještě zaset něco po bramborách. .Jak jsem vyrozuměl z jeho příspěvků, ranné brambory Impala má již sklizené, nebo se na to čerstvě chystá a řeší, co dál, aby mu záhonky neležely až do listopadu ladem.  Kadlase mám rád, protože nejenže se pustil do zahradničení, ale ještě navíc se s námi dělí o své poznatky. Dnešní článek tedy píši přímo pro něj. 

Kadlasi, zaset nebo zasadit se dá ještě téměř všechno, kromě rostlin krátkých dní. Odpusťte si proto všechny ředkvičky, špenáty, jarní cibulky a podobně, protože všechno Vám sice vzdejde, ale výsledek nebude valný, protože to bude směřovat nikoliv k výživnému kořenu, ale ke květu a plodu. 

Bez problémů můžete zaset mrkev, petržel, pórek a moji oblíbenou červenou řepu. Pokud bych se mohl přimluvit, mrkev si na kousku záhonku vyzkoušejte, ale jinak na celou plochu frkněte červené řepy co se vejde. Červená řepa je vitamínová superbomba, snadno se zavařuje a v čerstvém stavu ji stačí povařit doměkka, přidat trochu kozího sýra (nebo mozzarely) a máte skvělou večeři, kterou nepohrdne ani takový závislák na mase, jako jsem já. 

Až si půjdete kupovat semínka, musíte si koupit odrůdy se zkrácenou dobou růstu, ale to není problém. Mají je úplně všude, stačí si jen vybrat. 

Samozřejmě všechno má jeden háček... 

V této chvíli máme na obloze nejpalčivější sluce, které dokáže za jeden den vysušit včerejší třicetimilimetrový déšť. Slunce má obrovskou sílo co do růstu, ale také co do spotřeby vody. Jste schopen každý večer zalévat? Pokud ne, zasejte řepku nebo hořčici. Řepka se vám postará o vyhubení plevele a zároveň budete mít krásné zelené hnojení. 

Pokud budete zasívat do půdy po bramborách, bude docela solidně slehlá. Můžete ji načechrat, přerýt nebo přeorat, ale ve všech případech přijdete v celé vrstvě, se kterou pohnete, o vodu. A bez nakypřené půdy nic kořenového nevypěstujete. 

Takže: 

1. Pokud jste schopen zalévat, zasaďte s klidně ještě jednou Impaly. V říjnu budete mít druhou úrodu. Nebo si zasaďte mrkev, ale budete mít kupu práce s pletím. 

2. Pokud vydržíte zalévání alespoň tři týdny, zasaďte červenou řepu a nebudete litovat. Po třech týdnech už rostlinka ledacos přežije sama. 

3. Pokud toho máte plné zuby, rozhoďte na záhonku řepku. Až zaprší, tak vzejde a zadusí veškeré plevely. Musíte jen sledovat, aby nekvetla a nevyháněla květy. Dokud má jen velké zelené lupení, je vše v pořádku.  Pokud nasadí nan květ, nebo prostě v říjnu ji pokosíte, zaryjete nebo zaořete. 

Nevím, jak jste na tom s průmyslovými hnojivy. Pokud nejste jejich kategorický odpůrce, rozhoďte před setím trochu ledku. Přepočet je 150 kg na hektar. Pokud vám nezáleží na penězích, použijte místo ledku NPK, NPS nebo Amofos. Dávkování je prakticky stejné. 

Pokud jste kategorický odpůrce průmyslových hnojiv, moc vám po těch bramborách na té vyčerpané půdě nevyroste.  

Až sklidíte na podzim, zaorejte nebo zaryjte hnůj. Samotné lupeny řepky nestačí, stejně tak nestačí průmyslová hnojiva. Bez hnoje si vydojíte půdu.   A bacha... kompost to nezachrání. Je ho vždycky málo.

V zimě - ideálně v lednu - až napadne sníh, rozhoďte na záhonky vápno. Normální hydrát koupený ve stavebninách, Dvacet kilo na 500 m2.  Dělá se to na sněhu proto, aby vápno ztěžklo a neodfoukl ho vítr. 

Přeji Kadlasovi úspěšnou druhou půlku zahrádkářské sezóny a prosím, aby se s námi zase podělil o své postřehy. 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.5 (50 hlasů)

Komentáře

In reply to by Puck (neověřeno)

Trvalý odkaz

Šlapanická švestka nemívá šarku. Je dobrá i do nižších poloh.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

In reply to by Puck (neověřeno)

Trvalý odkaz

Kamarád si všiml, že švestky oslabené vesnickými exhalacemi jsou napadeny šarkou. Švestky které rostly výš, nad mračny exhalací, šarkou netrpěly.

Otec nasypal ke švestce (choulostivá Vlaška) nejvíce zasažené šarkou kýbl rzi, který mu zbyl po čištění ocelových profilů. Během několika let se rez vstřebala do zeminy a švestka se zázračně uzdravila. V chytré knize jsem se dozvěděl, že železo zásadně ovlivňuje funkci zeleného chlorofylu. Švestka změnila flekaté světle zelené listy za brčálově zelené bez fleků. Rovněž zmizely fleky a propadliny na plodech. Proto je možné, že mnohdy je domnělá šarka jen příznakem nedostatku železa.

Průměrný počet slepic: 5 (9 hlasů)

In reply to by MUDrland Wenca (neověřeno)

Trvalý odkaz

Díky !

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

In reply to by Puck (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ani letos ještě není pozdě. Zachránili jsme několik sadů jak slivoní, tak meruní. Mrkněte se zde https://www.biofitos.eu/pro-odborniky/.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

In reply to by Puck (neověřeno)

Trvalý odkaz

Proti šarce kterou trpěl můj sad zakrátko po výsadbě, jsem udělal následující opatření:

1) Do mladých stromků když měly průměr kmene kolem 5 cm, jsem do místa prvního rozvětvení vyvrtal díru, zasunul měděný drát o průměru něco přes 3mm, zahnul na koncích aby nevypadl a nechal zarůst. To aby strom si měl z čeho vzít měď proti puchrovitosti.

2) Ke každému stromu jsem do půdy strčil kus starého, ale nekontaminovaného železa (krovový hřebík, staré panty z pálení dveří a oken, aj.).

3) Přestal jsem hnojit chemickými hnojivy. Po deseti letech se půda vyčistila a v půdě začaly růst zahradní houby. Jejich mycelium spolupracuje s kořenovým systémem, (mycelium si bere z kořenů škroby a opačným směrem proudí voda a minerály). Nově nasazené stromy do živé zeminy rostou daleko rychleji. Chemická hnojiva likvidují neurální kořenovo - mykorhizní systém, který napomáhá ke zdravému růstu.

4) Začal jsem hnojit hnojem a občas dřevěným popelem.

5) Ve velmi malém množství jsem jednou přihnojil boraxem a síranem hořečnatým.

Možná by se tento soubor opatření obešel bez některého z nich. Nevím, ale výsledkem je že u švestek zmizely příznaky šarky a to i u odrůd k šarce náchylných, jako je Vlaška a Katalonský špendlík.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

In reply to by Puck (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ještě jsem zapoměl napsat, že jsem přestal hrabat spadlé listí. Půdní mikroorganismy je zvětšiny do jara rozloží. Trávu seču na výšku kompromisní výšku asi 10 cm, aby tráva neodebírala příliš mnoho živin z půdy, ale také aby zabraňovala vysychání půdy. Když je sucho seču do koše a obsah vysypávám ke kmenům. Když je mokro, seču bez koše, aby tráva hnila na ploše. Půda se tímto přihnojuje. Je to lepší než kdyby si seno odvezl místní chovatel dobytka.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Pro blboně znamená soběstačnost plnej regál v supermárketu.

Průměrný počet slepic: 4 (14 hlasů)
Trvalý odkaz

Už jsem to zmínil v diskuzi předchozího článku. Semena v klasických malých sáččích, co jsou běžně k dostání v hitlermarketech, jsou stará a ze sáčku vyklíčí jen pár rostlinek, někdy ani jedna. Nejhorší zkušenosti mám s petrželí (2 rostlinky ze sáčku) a špenátem (2 rostlinky z 6 sáčků). S takového zahradničení by mne trefil šlak! To mne přinutilo vypěstovat si sadbu sám, nechat je vykvést a semena vysušit a uložit.

Nemusím zdůrazňovat, že tento systém je nepohodlný, nepružný a zdlouhavý. Reklamovat dvacetikorunový sáček nemá smysl a je nemožné prokázat, že sadba byla správně zasazena a špatná klíčivost je na straně dodavatele.

Dalším důvodem proč hledám lepšího dodavatele osiva je ten, že osít semeny z malých sáčků 2 ary je ekonomický nesmysl a uvítal bych možnost nákupu osiva na váhu.

U nás na zlínsku se mi nedaří najít prodejnu osiv. Na jižní Moravu občas jezdím a klidně bych si pro osivo zajel.

Poradíte?

Průměrný počet slepic: 4.2 (6 hlasů)

děkuju za tip.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by MUDrland Wenca (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ušetřím Vám práci. Petržel, mrkev, rajčata, řepu atd. má na prodejnách Oseva také jen v malých sáčcích. Ve velkém jen obiloviny, kukuřici, jetel, hořčici... vše pro běžného zemědělce ;)

Průměrný počet slepic: 4.3 (7 hlasů)

Koukat po semenářské firmě - v první řade Semo a pak Moravosed - dívat se na záruční dobu aby nebyla moc uleželá u prodejce.

Průměrný počet slepic: 3.4 (7 hlasů)

Před pár lety - moc špatná zkušenost. Ač dle sáčků - úplně čerstvé, pouze dvě semínka zafungovala jak měla, což při té ceně mne patřičně nadzvedlo. A přitom šlo o levanduli a měsíčky, které obvykle jedou jak zběsilí. Takže jsem mu napsala výsledek. No pan "majitel" mi odpověděl - že - má chyba , akorát že mi odpověděl z výletu do Nepálu.... a pak už nic... a tak se jim vyhýbám seč to jde.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

opravdu dobrou reklamu, aby po ní prodal tolik sáčků, kolik vzchází z jeho sáčků semen!

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

Je to osobní zkušenost - nevím, zda stará sadba nasáčkovaná, nebo špatně u prodejce skladované. Ale nejvíc mne dopálí, že se s tím člověk piplá, hlídá a ono nic. Nehledě na many many. A pak taky tío, že jsem si naivně myslela, že se mi pan "podnikatel" po návratu ozve aby to dal do latě. A ono nic. Takže od té doby se jim vyhýbám jak se dá....

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Semena nakupovat vždycky v zahradnictví. Žádný baumax, albert, nic takového. Není problém nakoupit napřímo u Osevy.
Malé sáčky se semeny vznikly pro běžného zahrádkáře a víceméně by to mělo kopírovat množství pro jeden "průměrný" záhonek. Osévat celé ary mi přijde nesmysl, protože to člověk bez dalšího zařízení nemůže zvládnout obhospodařit. Nedovedu si představit, že bych měl rukama a na kolenou vyplet dvě stě metrů čtverečních zeleniny. To by bylo na zbláznění. A hlavně... co byste s takovou zásobou zeleniny dělal?
Co se týče klíčivosti semínek... může to být samozřejmě nákupem sáčku v hytlermarketu, kde je každý průměrný prodavač kvalifikovaným zahradníkem a zbožíznalcem, ale může to být také nevhodnými podmínkami. Letos například mrkev pořádně nevzešla ani mně a to na záhonech vzešly i proutky, kterými jsem označoval kraje řádků. Všechna kořenová zelenina (včetně cibule) potřebuje nastavit dost přesné podmínky od půdy po správnou chvíli zasetí. Mrkev, petržel, bylinky a podobně, to je zahradničení pro fajnšmejkry. Naopak začátečník by měl dělat hlavně řepu... na té se vyučí.

Průměrný počet slepic: 4.6 (13 hlasů)

Nejsem začátečník, ale kupovat 5 fazolí za dvacku, nebo sáček ze kterého nevzejde vůbec nic, to se mi opravdu nechce. Proto jsem si dělal sadbu některých druhů sám, ale je s tím mnoho práce. O Osevě jsem nevěděl, zkusím nakoupit tam. Výsadbou dvou arů jsem nemyslel zeleninu, ale řepku, protože po terénních úpravách, které ještě nejsou hotové,se mi rozbujely plevele které potřebuju omezit.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Někdy to vzejde, je to vidět, ale pak se to ztratí - slimáci?

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Josef (neověřeno)

Trvalý odkaz

Vyklíčí, posvítí ostré slunce, uschne a tu suchou nitku odfoukne vítr. Je potřeba stínit, někde jsem to tu psal, tak si to najděte.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Tak se dnes přidám také s troškou do mlýna :-)

Co se týče semen a jejich klíčivosti, mám dobrou zkušenost s mikulovskou Moravoseed https://moravoseed.cz/.
Začal jsem je kupovat před lety, protože měli větší výběr odrůd než Oseva, podrobněji vypsaný návod, kdy, kde a jak a, subjektivně, lepší klíčivost u starších balení. Když jsem se držel postupu, vyklíčilo téměř všechno. Koupeno v zahradnictví i v obchoďáku. Myslím si, že je to jedno, kde, důležité je, kdy to bylo vyrobeno a jak je dlouhá uváděná klíčivost. Na to je potřeba se důkladně podívat! Prodává se to tady všude. Kdyby se to u vás neprodávalo, mají internetový obchod. Ze Zlína to není daleko. Možná se s nima dá domluvit i na větším množství.

S tím, že by z celého sáčku vzešlo jen několik semínek, jsem se ještě nesetkal. Měl jsem i 2, 3 roky prošlé ředkvičky nebo čínské zelí a možná i něco jiného a vzešlo to. Jen jsem zasel semínka dvojnásobně hustě a pak se muselo víc jednotit. Trávu jsem měl prošlou 4 roky a 5 let, taky jsem to zasadil a vyrostlo to.
(Někdo tu zmínil pastinák. Právě ten má extrémně krátkou dobu klíčivosti. Aby kořeny pořádně vyrostly, je dobré ho sázet na podzim a polovinu času na záhonech je extrémně náročný na pletí, protože mladé rostlinky rostou pomalu. Jako jednu z mála plodin bych ho pro náročnost malopěstitelům nedoporučil. Lepší koupit v obchodě. A navíc, existují u vodotečí lokality, kde je ho mnoho arů zplanělého, kdyby ho někdo nutně potřeboval ;-) Je absolutně mrazuvzdorný, v hlíně nepodléhá zkáze a i proto se ve středověku masově pěstoval jako objemová potravina, než ho vytlačily brambory.)

Předpokládám, že u těch nedobrých výsledků doba klíčivosti nebyla prošlá a sáček se neskladoval v extrémních podmínkách.
Je toho víc, ale roli může hrát, že semena naklíčí v zemi nebo rostlinky už vylezou a přijde teplo, sucho a sluneční svit. Rostlinky bývají v tomto období citlivé na proschnutí svrchního profilu půdy. Minulé roky bylo relativně teplo a sucho už v předjaří. Muselo se zalévat, aby byly dobré výsledky.
Dále jsou některé rostliny citlivé na hloubku půdy, ve které je semínko uloženo. Některá semínka např. mají ideální hloubku 0.5 cm a už v 1 cm klíčivost dramaticky poklesne. Takže bych zkontroloval hloubku sázení. Ono se to nezdá, ale dírky nebo řádky, přihrnout, udusat, zalít a 2 - 3 centimetry lítají, když na to člověk nedá pozor, zvláště, když je pozemek větší a musí se jet. A může to rozhodnout.
Mám takovou příhodu. Jednou jsem sázel na podzim něco, co mělo maximální doporučenou hloubku 0.5 cm. Na podzim kvůli stratifikaci. Přes zimu několikrát mrzlo a zase přišla obleva. Mráz vždycky vytahal semínka ven. Tak jsem to při oblevě zase tlačil do půdy. Bylo to peklo! :)
Samozřejmě záleží i na půdě. V těžších půdách je lépe sázet, v rámci tolerance, méně hluboko.
Roli mohou hrát i plísně či houby. Zvláště v těžších půdách nebo ve foliovníku nebo skleníku, kde je vyšší vlhkost. Zahradníci, co pěstovali na kšeft, to museli mít v těchto případech ošetřené. Předpokládám, že Wenca to z těch arů nemá jen pro rodinu ;-)
Ohledně plísní jen střípek. Loni jsem si zasadil nějakou dřevinu, co je docela tolerantní k suchu. Suché jaro, vzešlo to dobře. Pak začalo pršet a rostlo to jako z vody. Tak jsem část rostlin přepíchl jinam. Jako jiné roky. Pršelo, ujmuly se, vyhnaly nové lístky. Naráz všechny uschly. Houba. Té vody už bylo na ně moc...

----------------------------------

Jak správně Vidlák radí, dobré je po sklizni dát zelené hnojení, třeba hořčici. Výborné je, že brání půdě v zaplevelení. Pak se to na podzim pokosí a zaryje. Občas se mi, mezi hořčicí, když jsou rostlinky nízké, objeví žampiony. Ale to není na druhou sklizeň, je to jen zpestření :-)

Na podzim se dá sklízet celá řada plodin. Hlavně brukvovité, které kvetou, když jsou dlouhé dny. V pozdním létě a na podzim se dny zkracují a je tepleji, než na jaře, lze docílit vyššího výnosu, než na jaře. Sází se koncem července, během srpna nebo na začátku září. Některé je dobré mít předpěstované v hrnku od června, např. kadeřávek (pokud se nepletu). Podle toho, jakou má ta která plodina dlouhou vegetační dobu. Zde bych se držel informací na sáčku. Třeba černá ředkev nebo pekingské zelí mají vegetační dobu okolo 3 měsíců a to zelí snese i případné listopadové mrazíky. Čínské zelí nebo ředkvička mají dobu kratší. Pak jsou štěrbáky a jiné saláty, polníček a tak.
Dobrá a vděčná je hlávková červená čekanka. Háďátka z brukví na ni nejdou, tak je ideální po brukvích. Vyzvednutá v kořenových balech vydrží ve sklepě přes 2 měsíce.

Průměrný počet slepic: 5 (9 hlasů)

Používám ozimý špenát jako ochranu před zaplevelením záhonů po vytrhání rajčat na podzim až do doby než nasadím v následujícím roce nové. Něco sníme, zbytek zaryju. Na hloubku sázení si dávám pozor, ale navzdory tomu mi opravdu z šesti sáčkú sadby vzešly dva špenáty. Kamarád ze Slovenska má podobné zkušenosti. Tvrdil, že velké semenářské firmy z toho co neprodaly velkoodběratelům loni, nabalí letos sáčky pro maloodběratele a ty nikdo reklamovat nebude. Prý se to neděje pořád, ale jen když se jim nepodaří prodat všechnu sadbu velkoodběratelům. Na sáčcích je čerstvé datum, ale uvnitř mnohdy stará sadba. K tomu se přidá vliv prodejců, třeba přechodné skladování ve vlhku, naklíčení s následným uschnutím semen a pak opravdu nevzejde nic. Proto si každý rok špenátovou sadbu udělám sám a ta vzchází zcela spolehlivě. Nicméně mne unavuje kupovat sadbu petržele který obtížně klíčí i vzchází a nakonec nemít ani nať do polévky. Proto jsem rád za každou radu a zkušenost, kde nakupovat.

Letos jsem po terénních úpravách na zahradě u syna ručně tahal plevele a všiml jsem si rostlinek co měly nať podobnou pastináku. Protože zas takový znalec nejsem, nechal jsem je tam, zvědavý co z nich vyleze. Jestli to bude opravdu zplanělý pastinák a nebude mít příliš drobné kořeny, možná ho tam nechám. Ze zkušenosti vím, že některé zparchantělé rostlinky jsou životaschopnější a odolnější.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

In reply to by MUDrland Wenca (neověřeno)

Trvalý odkaz

ta možnost, že už z výroby prodávají prošlé semeno, mne nenapadla. Ještě jsem se s tím nesetkal. Ano, je to nejpravděpodobnější vysvětlení, zvláště, když vaše vlastní sadba funguje.
Děkuji za typ s ozimým špenátem jako ochranou před zaplevelením. Na části zahrady nedám hořčici a určitě to vyzkouším.

Jakým způsobem využíváte ten pastinák?
Dnes ho jí jen málo lidí a hodně lidí ho vůbec nezná. Dá se jíst vařený, třeba k rybě, jako pstruh, pak s nějakou omáčkou, na bázi tatarské, třeba s rozstrouhaným vařeným vejcem nebo se z něj dá udělat kaše nebo pyré, což občas děláme.
Taky se dá osmahnout jako hranolky s kouskem cukru. Nebo jako krémová polévka. Ale v tomto případě dáváme přednost dýňové s kedlubnou, mrkví, petrželí a celerem. Občas jsem ho dal do řepné polévky s feferonkami. Dá se, ale posune pokrm do sladka. Klasická mrkev a petržel jsou vyváženější.
Že by se používal na nať, jsem neslyšel.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ten kupovaný. Svůj jsem ještě neměl a ten co jsem objevil na zahradě, divoce rostoucí, možná pastinák není. Čekám na podzim, zda se na něm vytvoří kořen podobný pastináku. Zatím má kořeny ve tvaru provázků. Nať připomíná petržel, ale nevoní. Ani nesmrdí.

Všichni máme rádi vámi zmíněnou dýňovou polévku. Babička z Kobylí (okr.Břeclav) pěstovala dýně ve velkém, ale ty jsme jedli výhradně prohnané přes kachny. Babička pouze vybrala semena, které jsme pak jedli. Dužinu nechala vyzobat kachnám. Také je občas pustila nazobat se moruší a kachny měly pak vyjímečně chutné masíčko. Od moruší je musela vyhánět, protože kachny měly tendenci se jich přežrat, až dočasně zchromly. To je pak musela ručně odnosit.

My jako děcka jsme se také občas moruší přežrali, ale nikdy jsme nezchromli.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Mrkněte na www.semo.cz - také inzerují osivo pro profi pěstitele.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

prasečí ocásek!
Do 60-80 kilo by mohl do Vánoce hodit ne?

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)

In reply to by mirek58 (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jak zkoušíte klíčivost?

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

na podzim jich z hnízda vykopete třeba 20.
Ale taky se to prase nemusí ujmout a nebude tam nic. Stává se to prý docela často! ;-)

Průměrný počet slepic: 4.9 (7 hlasů)

to prase je třeba zakopat celé, nebo z půlky aby vyčnívalo? A pokud má vyčnívat, tak rypákem nebo prdelí?
Nechci to napoprvé pokazit, když se to nebohé zvíře na mě tak smutně kouká...

Průměrný počet slepic: 4.6 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Petržel a pastinák jsou známy časově omezenou klíčivostí, rajčata a tykvovité jsou na tom dobře. Fazolové lusky - balení 5 fazolí za dvacku - odrůda Blauhilde- je ovšem lichva. Ale po roce (ale stihnete to i ještě letos) se domůžete vlastního osiva na další sezónu. Podobně s fazolem šarlatovým (obří fazole). Čínské fazole (potravina ) mi vůbec za sezonu nevykvetly.

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

na ostré slunce v letech, kdy hned po zimě přijde léto, tak jak tomu bývalo v uplynulých letech. Při troše nepozornosti může zahradník zaměnit špatnou klíčivost, za úhyn po vyklíčení Když slunce posvítí na vyklíčenou "nitku", ta se obvykle vysuší dřív než ji stihnem zalít. Proto jsem řádky přikrýval pásem novin a ten přiložil střešní latí. Když vylezly klíčky z hlíny, noviny jsem opatrně odstranil, lať přiložil těsně vedle řádku od jihu a rostlinky nechal růst ve stínu střešní latě do doby, než zesílily a mohly odolávat ostrému slunci.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

některé komodity vede www.kutilov.cz

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Pan Kadlas je Pražák,tak by to měl na Moravu daleko.
Na tyto osiva se specializovala Oseva Veleliby u Nymburka.,nevím jak je to teď.
Každopádně to chce tuto půdu ošetřit,jinak by vrostl plevel a kdyby ještě vysemenil,tak by si nadělal další problém

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Nevím, o jak velký plácek se jedná, ale na kousek se dát může. Vegetační doba po výsevu je 70 dnů, ale lepší je, pohrát si a vysázet sazenice. Když je moc sucho, chce zálivku.
Za dlouhých podzimních večerů se z něj dá vyrobit kimči - kvašené pekingské zelí. Asiati se bez něj neobejdou !
Vyzkoušeno ! Přednost dávám našemu, klasickému zelí na krouhání, ale to už do podzimu nenaroste.

Průměrný počet slepic: 4.7 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

Mi zbonsajuje všechno. Stromkový angrešt po 20 letech starání byl menší, než když jsem ho sadil. Rybíz uhyne do 2 let, ze sazečky je menší sazečka a letos mi kvetou 2 okurky na 6 keříčcích, velkých jako dlaň. Letos roste jen tráva, na rozdíl od předchozích 5 let. Největší přírůstky má modřín a švestka. Tady byl malý i domek po původních majitelích, a to byl 2x přistavovaný. Na úrodných půdách nastavěli jezedáci hrady, celé ulice. V Beskydách roubenky ze 4 jedlí.

Průměrný počet slepic: 4 (8 hlasů)

Teď je tam přehrada na pitnou vodu pro Vsetín a dále. Nm. výška jistě nad 500 m.
Bylo neuvěřitelné, co vše se mu podařilo vypěstovat ! Hnojil převážně ovčím hnojem a dostat ho na jaře z chléva byla snad největší dřina, co znám.
Políčko na zeleninu měl na jižním svahu, od severu chráněném zbytkem hory. Na moc choulostivou zeleninu měl foliáč. Celou plochu musel mít pečlivě oplocenou -zajici i srnky mají mlsné jazýčky.

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)

Zato ale v Beskydech rostou básníci.

Průměrný počet slepic: 3.4 (10 hlasů)

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

Žádného jsem neviděl.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Tož špatně jste se díval, jděte po stopě stínu :-)

Průměrný počet slepic: 4.9 (10 hlasů)
Trvalý odkaz

Budu se zde teď vyskytovat méně, protože jsem si dovolil zde napsat pravdu, že se EU rozpadne. To je názor trestaný ze strany rádoby bezpečnostní služby státu, která má schopnosti šéfinspektora Jacquesa Clouseau z filmu Růžový panter.
V repertoáru kybernetické šikany BIS se vyskytují blikání obrazovky, zesílení citlivosti myši natolik, že děláte dvojkliky a vypnutí nabíjení baterie. Zajímavé je, že blikání obrazovky i nastavení myši samo zmizí, aniž byte cokoliv měnili. A zrovna tak se samo objeví až po dlouhé době zapnutí počítače, kdy celou dobu předtím se blikání ani problém s myší neobjevují. Není to ani obrazovkou, ani myší. Kdyby se to stalo jednou, jde o náhodu. Ale dvakrát?
Navíc mně už BIS jednou volala kvůli Kalouskovi. Určitě si mysleli, že jej chci zabít, protože jsem dával k lepšímu vtip o Jiříčkovi, co píše Ježíškovi k Vánocům, že chce odstřelovačskou pušku, aby s ní zabil Kalouska. Ježíškova odpověď je, že mu přání splní, protože jedním dárkem potěší 9,5 milionu lidí.. Protože Kalouskovi přeji jen to nejhorší, proto mu přeji dlouhý život bezvýznamného politika, před kterým si většina lidí odplivuje. Doufám, že jej nikdo nezabije, protože ta chvíle Kalouskovy bezvýznamnosti se už blíží a Kalousek může prohrát jakékoliv další volby. :-)
Od toho telefonátu s BIS se občas stávají podivné věci s mým PC bez zjevných příčin. Navíc samy pominou bez jakéhokoliv mého zásahu.
Takže se zde budu vyskytovat méně, a budu si dál myslet, že se EU docela určitě rozpadne. Není k tomu zapotřebí žádný vnější zásah, europoslanci a eurokomisaři ten rozpad EU zvládnou v pohodě sami a nikdo jim pomáhat nemusí. Důvodů je mnoho. Ekonomickým důvodem je euro nařízené politickým tlakem i zemím, kterým škodí, a přesun výroby do Číny, populačním pak všechna ta likvidace školství, dovoz neasimilovatelných skupin lidí, politickým zjevná neschopnost bruselských byrokratů, ekologickým zjevná likvidace životního prostředí všemi zelenými úděly. Žádný se nepodaří odstranit, tak zbývá jen hořký pád EU do bezvýznamna.
Až bude BIS vydávat svoji výroční zprávu o rejdech ruských a čínských tajných služeb, budu si myslet, že to je důkaz neschopnosti BIS, která působí spíše, jako když si děti v mateřské školce hrají na špiony. A schopnosti BIS nezmění ani kdyby Koudelka strčil hlavu do všech řití, co jich v Langley mají. Miloš Zeman o agentech BIS prohlásil, že jsou to čučkaři. Naštěstí jdou snadno odhalit, ale chování k těm, které považují za odpůrce režimu, je stejné, jako StB v 80. letech. Chápu, že jim rozkopávám bábovičky, když napíši, že jejich činnost na obranu EU na sociálních sítích a internetu v podstatě nemá smysl. Reagují pak vážně jak malé děti v mateřské školce.

Průměrný počet slepic: 4.7 (23 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

u problému s pc je vždy mezi klávesnicí a židlí.

Průměrný počet slepic: 4.5 (10 hlasů)

I takovou možnost jsem zvážil, ale není tomu tak. Neupravoval jsem nastavení PC ani schéma napájení a nabíjení baterie několik týdnů. Nebýt telefonátu z BIS před cca. rokem, asi bych si myslel, že jde o moji chybu. Nebo aktualizaci ze strany HP pro sw napájení. Nejde.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

přeinstalovat systém.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

Systém je docela v pořádku. Většinu doby funguje bez problémů a i popsané potíže jsou jen po krátkou dobu. Od té doby, co mně z BIS volali, už jim nevěřím. Oni sledují, a teprve, když zjistí něco protiprávního, mohou zapojit policii. Do té doby je prudí.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Grede, váš systém by určitě stál za odpojení od sítě a hlubší prozkoumání odborníkem. Posléze sepsání odborné práce na téma 'Rozeseté viry (od BIS)' nebo 'Paranoia moderní doby'.

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

Grede=Gerde

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Vámi popisované mi něco připomíná. Ten můj byl tak otrlý, že mi docela bezostyšně navíc oznamoval že tůdle nebo támhle to nepustil kvůli "bezpečnosti". Mírně jsem z toho blbla, než jsem začala rozumně uvažovat. Stará bedna - bez gůglu- fungovala bez problémů. Takže jsem nainstalovala IE a taky firefox a gůglu jsem zavřela hubu přesunutím na odstavnou kolej. A mám , zatím, pokoj. Kdoví....

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

tak nějak se zrychlovalo stylem " s jídlem roste chuť". Napřed vše fajn, ale pak aktualizace - a ač jsem je po čase a zhoršující se funkci - vypnula, pak už to jelo furt ví, nějaká cestička tam musí být. Jsou to prevíti a dost otravuji ju a taky zpomalují... njn,

Zatím bez slepic

a s tím hlášením... dočkejte času... taky to nedělali hned.. hezky postupně

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

To bude nějaký hybrid uvtnitř PC - voda elektřina nebo tak něco.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)