Preperská bída

Autor
Štítky

Preperství a příprava na nějakou katastrofu v podobě blackoutu nebo jiného výpadu je v poslední době docela v kurzu. Vlastně se tomu ani nedivím. Každým rokem jsme znovu a znovu překvapováni co nefunguje, zjišťujeme s jakým dalším problémem nám stát nepomůže, sledujeme v přímém přenosu, kde má dnešní společnost své limity a stále častěji vidíme, že co si nezařídíme sami, to nemáme. Zejména za první vlny koronaviru v březnu minulého roku byl preperem tak trochu každý. Lidé kupovali trvanlivé potraviny a připravovali se na reálnou možnost, že nějaký ten týden nevyjdou z domu.

Zájem o preperství se kolem Kydů objevuje už od začátku. Každý rok dostanu několik desítek mailů od lidí, kteří se různým způsobem připravují. Dostávám tipy na knihy s touto tématikou, občas mi někdo přímo knížku půjčí nebo pošle.  V posledních letech jsem shlédl mraky videí s návody nebo přímo s existujícími prepery, kteří už nějaké kroky podnikli.  Dnes bych chtěl toto téma více prokydat.

Víte, čeho by si všiml nezaujatý pozorovatel jako prvního? Shlédl řadu videí, dokumentárních filmů i jiných pořadů, přečetl si Cílkovu knihu Ruka noci podaná, nabifloval se z různých stránek a možná potkal i nějakého prepera osobně…  První, co praští do očí, je chudoba. Vážně. Shlédněte pár pořadů na Prima Zoom a zjistíte, že většina amerických i evropských preperů má oprýskané staré ratejny se sto let starou střechou, opadající omítkou či ošuntělou barvou. Doma jsou zavalení množstvím materiálu a zboží, mají plné regály, i nějaký trezor na zbraně se najde, venku je studna, nějaké kůlny… ale jinak nepořádek, protože dělat prepera je práce na celý úvazek. Když si přečtete Cílkovu knihu, zjistíte, že dělat prepera je dražší a  časově náročnější než vlastnit koně.

Ne, tím neříkám, že prepeři jsou bordeláři a magoři. To ani náhodou. Ale troufal bych si tvrdit, že chudší člověk je blíž té pochmurné realitě než třeba vážený doktor mající stotisícový plat. Chudý člověk byl vícekrát napálen, je s ním hůř zacházeno, nemá konexe ani možnosti obrany… a tak si chystá zákop.

Zároveň si takový člověk snáze uvědomuje ty skutečně základní potřeby, protože jídlo si musí uvařit sám, musí obezřetně nakupovat, protože má nějaký finanční limit, dražší vodné a stočné je významnou položkou jeho rozpočtu a faktura za plyn ho může zruinovat.

Vážený doktor jde na jídlo do restaurace, kapotu u motoru svého auta neměl nikdy zvednutou, nikdy neopravoval doma trubky, kotel mu na podzim nahodil revizní technik, bez problémů to všechno zaplatil a stejně mu ještě hodně zbylo. Proč by si měl uvědomovat případnou katastrofu? Že na tom bude v případě delšího výpadku proudu ve své krásné vile úplně stejně blbě jako majitel bytu v paneláku, to mu nedochází, protože ani neví, kde má doma hlavní jistič.

Svým způsobem je preperské počínání hrozně tragikomické. Ti, co nemají peníze nazbyt se snaží ze svých nepatrných možností nějak připravit, ale nejsou v situaci si postavit takovou tu opevněnou farmu jak popisoval třeba Karel May ve svých románech. Stačí to jen tak tak na nějaký ten kvér, pár balíků toaleťáku ve spížce, konzervy a možná nějaká živá konzerva ve chlívku. A nad tím vším rozpadající se střecha do které investovat je už mimo finanční možnosti. Stejně tak prakticky nikdo z nich nemá auto s motorem, který by zvládnul i mizernou naftu.

Na druhé straně pak jsou lidé, kteří by mávnutím ruky měli na to, aby jejich domy byly soběstačné, ale ti to nedělají, protože se zase nebojí žádných problémů. Nepřipouštějí si je, protože přece mají peníze a za peníze se dá koupit všechno. A tak mají byty plné elektroniky, kotle které nepojedou bez proudu, žádnou náhradní elektrocentrálu, všechno doma je smart, chytré a in, ale v konečném důsledku ani plynový sporák nezapálí jen tak sirkou a otočením ventilu. Někdo má na střeše solární články, ale jen jako drahou hračku, která funguje jen spolu s elektrikou od ČEZu, skutečný ostrovní systém má málokdo.

A jediné, co mají obě skupiny společné, je nějaká ta puška či pistole.

Častokrát slyším argument, že v případě katastrofy vytáhnou z měst na venkov hladové ozbrojené hordy. Upřímně… nevím jestli by si taková horda pomohla. Na vesnicích sice je možná trochu víc jídla než ve městech, ale rozdíl je v řádu dnů, ne týdnů. I v té poslední vesnici se chodí každý den pro čerstvé pečivo a málokdo má doma sto kilo mouky. Spíš asi nikdo. Hladová horda by udělala nejlíp. Kdyby včas obsadila nějaký ten hytlermarket, zabránila v jeho vyrabování a postupně ho vyjídala. Až ve městě dojde jídlo, dojde o chvíli později i na vesnici. Těch pár vidláků jako jsem já, co mají funkční hospodářství, to nevytrhne, protože v třítisícovém vidlákově jsme takoví tři. Než k nám přijede rabovat první horda z Brna, budu už dávno na suchu, protože se budu muset rozdělit s hladovými sousedy nebo budu rozdělen od hladových sousedů. Být preperem tak v podstatě znamená jediné – podlehnout o něco později, ale podlehnout také.

Podle mě dává smysl především hodně malých hospodářství. Před necelými sto lety byli všichni na vesnici tak trochu prepeři. Neměli elektriku, v zimě se k nim zásobování nedostalo, bo dálnice nikam nevedly. Každý musel mít plnou spížku, sousedé se podělili o strojky na zavírání konzerv, v zimě se navzájem obdarovávali výslužkami z prasat, protože mrazáky také nebyly. Žid na návsi měl v krámě především věci jako petrolej, líh, kolomaz, košíky, vědra, řemeny a tak podobně, což nepodléhalo zkáze a všechno bylo skladem. Většinu nářadí dokázal opravit místní kovář a každý vydržel na poli s ohnutý hřbetem celý den.

Ale hlavně – bylo jich hodně, takřka všichni. Místní učitel, policajt a doktor ti neprepeřili, ale pro ty jídlo vždycky vyzbylo.

Dnes je celé potravinářství mimo naší kontrolu a ve většině dokonce i mimo kontrolu našeho státu. Šlus. Vyřízeno. Nedovedu si představit, že by u nás existovala preperská skupina, která by měla plán na obsazení potravinářských továren a udržení výroby. Když je dneska běžné, že vajíčko jede sto kilometrů do líhně, jednodenní kuře jede sto kilometrů do výkrmu, hotový brojler jede sto kilometrů na jatka, drůbeží separát jede sto kilometrů do masokombinátu a zabalené kousky masa jedou sto kilometrů na pult obchodu. Ani nemluvím o podobně komplikovaném oběhu vedlejších surovin jako polystyrenových vaniček, igelitů, sáčků a podobně. A pokud nepojedou tyto složité výrobní celky, do pěti dnů bude zbytečné dělat nájezdy, protože nikde už nic nebude a rozumní mafiáni nebudou vybírat mýto na mostech, ale budou draze prodávat sortiment z obsazeného a ubráněného obchoďáku.

V této chvíli nemá běžný preper vlastně ani co bránit. Za týden o to přijde a nejspíš mu to nebude ukradeno, ale podělí se se sousedy, protože se nevydrží dívat na jejich uslzená děcka. I v těch nejhorších koncetrácích existovala až neuvěřitelná solidarita. Dokonce i v dnešních utečeneckých táborech někde na Lesbu či Lampeduse existuje solidarita i mezi těmi araby.

Být funkčním preperem je možné jen tehdy, když na vesnici bude takových preperů hodně. Když budou mít funkční hospodářstvíčka. Jeden krávu, druhý kozy, třetí prasata, čtvrtý traktor. Všichni pak nějaké pozemky. Ale musí jim to i něco vydělávat, protože jinak budou mít jen ty ratejny na spadnutí. Musejí toho žrádla vyrábět celkem hodně, aby pak v případě potřeby pro sebe měli dost. Musejí mít snahu svoje domácnosti rekonstruovat tak, aby se obešli s minimem elektriky pro běžný provoz. Aby měli samotížné vytápění nebo alespoň dobře umístěné krby. A na hnojišti aby měli kadibudku… Pak teprve bude co bránit.

Když bude takových lidí plná vesnice, mohou si koupit pušky, udělat myslivecké sdružení, aby necvičili jen prostřelování terče, ale také v terénu. Dobře střílející myslivecká parta, ta už něco zmůže. Rozhodně víc než osamělý jednotlivec bránící dům, kdy útočníkovi stačí prostě jen čekat, až obránce jednou usne. Vietkong touto metodou denního prověřování bdělosti amerických stráží dobyl takřka bez boje lecjaký bunkr. Každý den zkusili, jestli stráž spí. Jednou chudák američánek usnul a už to bylo.

Když bude vesnice plná malých hospodářství, uživí se tam i malé železářství, které ve skladu bude mít i konzervy, náhradní díly na zavírací strojek, lopaty krumpáče, motyky, radlici… Tři vidláci to nezachrání, ale stovka už ano. Všichni nemusejí mít traktor, ale všichni musejí obdělávat a dělat zemědělství alespoň jako nadšení zahrádkáři. Musejí to fakt umět, aby mohli svoje produkty směle prodávat a vydělat si tím na dovolenou nebo na opravu střechy či koupi litinového kotle Viadrus, než je definitivně přestanou dělat.  Všechno ostatní  je jen hra na katastrofu ve které může být hodně romantiky, ale málo smyslu. Zemědělství se dá dělat všude. Není to drahé, něco to i vydělá, nebo alespoň to samo pokryje náklady. Ale člověka to upoutá na jedno místo. Od dobytka se nedá odejít a nějaké spontánní překvapení v podobě romantického výletu do zamilovaného hotelu, tím na selku dojem neuděláte. Někdo musí posbírat ráno vajíčka a nasypat do žlabu. Člověk musí pracovat podle přírody. Naplánovaný odpolední výlet je v háji, když předpověď na druhý den hlásí déšť a seno leží na louce.

Vidlácky tvrdím, že individualismus žádné přípravě na katastrofu nesvědčí. Buďto se zachráníme víceméně všichni, nebo víceméně nikdo. Budťo pochopíme vážnost situace tak nějak hromadně a spolu vytvoříme funkční systém, nebo to přežije náhodně vybraný jedinec, který prostě jen bude ve správnou dobu na správném místě a bude úplně jedno, jak moc se připravoval. A vzhledem k tomu, že dvě třetiny populace zatím žádné přípravy na katastrofu nedělají, mohou to ostatní dělat jen jako koníček. Ale je zbytečné do toho dávat všechno. To už je lepší opravit si střechu.

Pokud by ale někdo měl potřebu dělat něco teď hned, pak kupujte, sbírejte a shánějte staré středoškolské učebnice. Já například mám doma všechno o technologii skladování obilí. Napsala to nějaká docentka Kozminová v SSSR. Pokud si člověk odmyslí, že všechno vymyslel soudruh Stalin, je to suprová knížka podle které se dá skutečně skladovat. Učebnice lesnictví, obrábění, truhlářství, tesařství a podobně, to může být jednou skutečný poklad, který vám žádný mafián nevezme. Kniha je úžasná věc. Snese velké poškození a i když přijdete při požáru nebo povodni o jednu půlku listů, ta druhá půlka je pořád čitelná a použitelná. Tímto děkuji Janovi z Helvajzu za tento postřeh a hlásím, že si doma chystám ve svém suchém sklepě dlouhý regál, kam by se mohlo vejít dost knížek o skutečných znalostech.

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (102 hlasů)

Komentáře

Jestli je bůh, tak je zlej. - Jak říkal ten pán, co se vrátil z první světový.

Průměrný počet slepic: 3.2 (13 hlasů)

Na TV Noe také? Dneska mi při přelaďování rádia v autě zaznělo do ucha ze stanice Proglas, že křesťani jsou u nás dobře připraveni na jakoukoliv mizérii. Možná pak zazněl Otčenáš nebo Zdrávas, to už nevím, protože to už jsem byl na Samsonu.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

může planeta narazit do černé díry, těch je ve vesmíru plno a je zázrak, že za 4,6 miliard let,co planeta existuje,se to ještě nestalo. Na to se však připravit nejde.

Průměrný počet slepic: 4.4 (13 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

Usilovně si představuju, jak lze narazit do díry...

Mimochodem, když tak by se mělo korektně mluvit o afroamerické díře.

Průměrný počet slepic: 4.3 (15 hlasů)

jich hodně, ale nejsou vidět, tak jsou o to nebezpečnější.

Průměrný počet slepic: 3.8 (6 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

Prozradí se právě tím, že nejsou vidět, protože k sobě přicucnou i světelné paprsky. Zde obrázek:
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_d%C3%ADra

A tady máte nejbližšího kandidáta, tak si dávejte bacha, ať vás na večerním špacíru nedrapne za límec.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Cygnus_X-1

Průměrný počet slepic: 3.8 (4 hlasů)

Černé díry jako takové sice vidět nejsou, ale jdou tušit: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/03/Black_hole_lensing_…
Kdysi jsem se pokoušel udělat si absolutně černé těleso, abych viděl absolutní tmu, leč marně. Snad chyba v konstrukci, nebo materiálu, nebo jsem se jen špatně díval.

Zatím bez slepic

:-) a to nevíte, že blackout je, když na vás z výškové budovy vypadne 150ti kilový afroameričan(ka) a letí ještě ke všemu tou dírou dolů.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

stačí provést patřičný nákup v drogerii.

PS: Snažím se nepsat sprosťoviny, ale tomuhle jsem nemohl odolat, zvláště po komentáři s afroamerickou dírou.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

je sfina

Průměrný počet slepic: 3.7 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

Možná by nebylo od věci, kdyby lidi, co zde chodí kydat a mají doma nějakou hodnotnou knihu, jí naskenovali.
Můžou jí poslat Vidlákovi, ten by vedl archív a mohl by zájemcům knihy mailem přeposílat.
Knihu je pak nutné vytisknout, v případě bleckautu je cokoli v počítači na h....
Já jsem získal knihu příručka učňů zednických z r cca 1941, kde je vše o základech zedničiny až po stavbu pece na chleba, nebo klenby katedrály. Stavěl jsem podle ní vstupní bránu ke hradu šířka 4m, výška 6m, klenba gotická. Vidlák ji viděl.
Ke článku: bohatí lidé si většinou nepřipouští, že by mohla nějaká neblahá událost nastat a proto se na nic nepřipravují.
I když bude vesnicce plná lidí kteří si dnes slíbí jak si budou pomáhat, tak až na to dojde přežije max. 10-20%
Lidi z města mohou mít svojeho vidláka, jak už dlouho Vidlák píše, chodit k němu pro zdravé jídlo a v případě potřeby přijet se ubytovat. To ovšem předpokládá mít u svého vidláka svoje zásoby jídla a ostatních věcí a umět přiložit ruku k dílu.
Pokud by nešla elektřina, zapomeňme na to, že poteče voda, půjde plyn, nebo že si načerpáte u benziny naftu do traktoru. Proto by se zemědělství vrátilo ke koním (které nejsou) a uživilo by násobně méně lidí.
Kdo chce přežít, vydrží se dívat na uslzená sousedovic děcka a nic jim nedat. Pokud dá, bude se za 14 dní dívat na uslzená svoje děcka pro které nic nemá, protože se rozdal a do žní je daleko.
Sousedi myslivci vidlákům nebudou jejich zásoby bránit, ale vezmou si je pro svoje děti.
Hladová horda si na dnešní vesnici nic nevezme a proto tam nepotáhne - hladová horda z měst na vesnici potáhne, protože si bude myslet, že na vesnici najde jídlo.
Vlasní zbrojní průkaz je nutnost.

Průměrný počet slepic: 4.5 (20 hlasů)

In reply to by Jan z Helvajzu (neověřeno)

Trvalý odkaz

Zákl-ř-1.

Průměrný počet slepic: 3.9 (12 hlasů)

S tím přežijeme všechno,

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

že je na netu ten šílený zákl-ř-1, který býval (s červenými deskami, miniformátu cca A6) společně se zákl-ř-2 na nástěnce každého stanoviště dozorčího čety :-) .
Ale to byla jiná doba, a měl poněkud jiný obsah :-)

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

že ve 2001 je stejný název, ale jiný obsah..

Průměrný počet slepic: 3.8 (4 hlasů)

(Mám, vyžebrali jsme jako studenti na čínském velvyslanectví v roce 1968)

Podívejte se kde jsou Číňané teď!

Cituji třeba : " ...Jsme pro aktivní ideologický boj, protože je to zbraň ....Liberalismus však odmítá ideologický boj a staví se za bezzásadový mír. To vede ke vzniku prohnilého, šosáckého stylu a k politickému degenerování ..."

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Jak se asi řekne čínsky šos a šosácký.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Jan z Helvajzu (neověřeno)

Trvalý odkaz

běžně dostupných polotovarů a pomocí nářadí z běžného suproše samopal.
Ještě není hotový, ale není to nic strašného, šlo by to docela rychle.

Jinak s tím tankováním nemáte pochopitelně pravdu. Postačí otevřít ten správný poklop a hodit dolů kbelík uvázaný na špagátu...
Tedy pokud nemáte ruce pouze na reprezentaci...

Průměrný počet slepic: 3.6 (10 hlasů)

Není problém vyrobit z vodovodní trubky předovku.
Jednoduší je ten zbroják a zbraň si koupit.
Natankovat kýblem se určitě nechá, pokud čerpačku neobsadí banda, která vám to dovolí jen výměnou za jídlo.
A zásoba v nádrži je omezená, novou nikdo nepřiveze.
Zásoba nafty a benzínu je i v odstavených autech.
Pokud by (sluníčko, EMP) odešla všechna elektřina, trafačka a pod. bude oprava trvat 30 let. Pokud někdo vůbec bude opravovat.

Průměrný počet slepic: 3.8 (9 hlasů)

In reply to by Jan z Helvajzu (neověřeno)

Trvalý odkaz

předovkou, je to váš problém. Já si myslím, že ten samopal bude přece jen o něco málo efektivnější.
A až půjde z tlustých do tenkých, budu mít úplně jiné starosti, než nějaký zbroják...

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

mám už 30 let a až půjde z tlustých do tenkých nic už schánět nemusím.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

In reply to by Jan z Helvajzu (neověřeno)

Trvalý odkaz

půjde z tlustých do tenkých, bude zbroják to poslední, čím se budu zaobírat.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

In reply to by Jan z Helvajzu (neověřeno)

Trvalý odkaz

Vlasní zbrojní průkaz je nutnost.

Průkaz nevystřelí.
Radši něco zakopejte.

Průměrný počet slepic: 3.8 (11 hlasů)

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

je lepší smršťovací folie než namaštěné hadry.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

In reply to by Jan z Helvajzu (neověřeno)

Trvalý odkaz

téma prepperství probírají už roky volně přístupné stránky "rozpad.cz" Jednou z podstránek jsou i písemné materiály všeho druhu včetně odkazů ke stažení. Mám už doma slušnou knihovničku.

Průměrný počet slepic: 4.2 (12 hlasů)

In reply to by Jan z Helvajzu (neověřeno)

Trvalý odkaz

asi to bylo vždycky, ale v lidech dosahu naší paměti to asi vyvolaly války, kdy opravdu bylo potravin málo. Proto lidi zásoby doma měli. Pamatuju se na 21. srpen, najednou u všech obchodů s potravinami stály fronty a lidi kupovali ve velkém množství to nejdůležitější - mouku, cukr, konzervy. Mne jako mladou holku to překvapilo, ale tehdy se nevědělo, jestli se válčit bude nebo ne. Samozřejmě během pár dní se nákupní horečka zklidnila. V běžícím čase a zcela změněném způsobu bydlení a života velké zásoby nebylo nutné pořizovat a ani není možné - nejsou na to skladovací prostory. Ale vidíte, že v mnoha lidech tenhle strach z možného hladu stále je. Ostatně - já mám pořád doma několik kilo cukru a pak u mne životně důležité zásoby kávy. Zásoby mých oblíbených jogurtů můžu bohužel dělat jen do data spotřeby.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Do mléka lžička jogurtu, do tepla tak 30 a trochu výše. Za den je jogurt.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Ten má po 3 dnech stejně alkoholu jako 11° pivo.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Do mléka lžička jogurtu, do tepla tak 30 a trochu výše. Za den je jogurt.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

...ta bílá a těžko definovatelná tekutina, co se jako mléko prodává třeba v hlavní metropoli. Sice to chutná jako mléko, ale vadnou po tom kytky a má to dlouhý poločas rozpadu. Asi nová chladící kapalina.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

použitelný jogurt vyrobíte fakt těžko. Chce to aspoň těch 3,5 procent, a lépe přidat ještě trochu šlehačky.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

Skladujte v chladnu, suchu a temnu. Nejlépe ve sklepě zabalené v černé smršťovací folii.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

mléko z mlekomatu

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Tzv.trvanlivá mléka se většinou vyrábí tak, že se mléko od krav odstředí do stadia modrého mléka, pak se do něho přimíchá nejlevnější palmový olej a při homogenizaci se olej s modrým mlékem natrvalo spojí. Z této emulze nelze vyrobit jogurt ani kefír, protože mléčný tuk je téměř dokonale odstředěn a s olejem bakterie nesvedou vůbec nic. Pokud etiketa nelže, zaručeně by měl být jogurt vyrobitelný z čerstvého mléka. Mléko z Tetra packu je sázkou do loterie. Mléko od sedláka je sázkou na jistotu.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

In reply to by Jan z Helvajzu (neověřeno)

Trvalý odkaz

Našel jsem doma Zvěrolékařského rádce, ale 1182 stran scanovat nebudu.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

dá se v tom avokádo nahradit kobzolem? Trochu naměklým?

Průměrný počet slepic: 4.8 (13 hlasů)

bude katastrofa až to avokádo přestanou dovážet

Průměrný počet slepic: 4.5 (11 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

Zatím se vozit bude, jen bude stát možná x-krát tolik. Např. raketově stoupá cena lodní přepravy kontejnerů se zbožím z Číny, z prosincové ceny 2500$ sla v lednu na 8000 a v únoru se prý očekává cena až 15000.
https://www.lidovky.cz/byznys/firmy-a-trhy/problem-i-pro-ceske-dovozce-…

Průměrný počet slepic: 4.7 (6 hlasů)

Fito.
I takto lze znemožnit dovoz Čínského zboží.
Určitě se toho někdo chytne,sníží cenu dovozu a má práce nad hlavu.

Průměrný počet slepic: 4.7 (6 hlasů)

nebo dokonce v Čechách. Asi jsem ekonomický barbar, ale dodnes jsem nepochopil jak může být levnější kus plechu z Číny než totéž vylisované v Jičíně. Vždyť škodovka je už vlastně montovna, neb dováží půlku aut z Číny a druhou sváží kamiony z celé Evropy. A pak tleskají Grétě a zavádějí EU7.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

a další podivíny ani nenapadne odjet na Orkneje, Shetlandy, Hebridy atd., kde by mohli budovat pevnosti, pěstovat ovečky a soběstačit doaleluja.
Zadarmo a ještě by dostávali pár liber za udržení osídlení vylidňujících se ostrovů.
A měli by sichr, že tam je fakt nikdo nebude hledat. Ani emzáci, ani komunisté, ani nikdo jiný. Leda snad financové a exekutoři.

Jenže tam je to DOOPRAVDY. Tam je soběstačnost SKUTEČNĚ otázkou života a smrti. Do nejbližšího města, špitálu a obchoďáku to je i desítky km LODÍ, takže velký nákup se dělá párkrát do roka a pak se OPRAVDU žije z toho, co je doma, na poli, na pastvině a v rybářské síti.
Akorát tam není po kom-čem střílet...

Jedinou vyjímkou jsou asi ruští permakulturisté, kteří opravdu vyhledávají RELATIVNĚ odlehlá místa a budují na nich jakési SNAD soběstačné osady. Ale většinou jsou to mladí lidé ještě bez dětí nebo s malými dětmi a jejich permakulturnictví končí s nástupem dětí do školy.
Sledoval jsem několikery stránky takových skupin a scénář byl vždy stejný:
- S obrovským nadšením byl kolem r. 2005-07 vybudován jakýsi komunitní srub, v němž byly pořádány semináře o permakultuře, a založeny webové stránky s úžasným programem
- Se stejným nadšením bylo vybudováno několik divokých zahrádek a u nich několik chalup
- Během prvních let byly slaveny všelijaké pohanské nebo pseudopohanské svátky jara, léta, podzimu a zimy
- Po 3-5 letech přišly děti a s nimi vzrostly životní náklady
- Ve vesničce byly vybudovány chaty pro hosty a objevily se čistě komerční aktivity
- 8-10 let po založení webu utichly veškeré permakulturní aktivity a kromě inzerátů na placené workshopy a semináře a na kompoty a marmošky už se objevovala jen novoroční přání
- V roce 2020 visí na webu stále 3-5 let stará novoročenka nebo je doména nabízena jako volná

US preppeři skoro všechno kupují v hypáčích. Pochybuji, že by některý z nich uměl uštrykovat vlněnou fusekli, vyprat+vyčesat+uplstit rouno a z plsti vyrobit boty, utkat z vlny sukno a z něho ušít praktický oděv, vyrobit lojovou svíčku nebo olejovou lampičku atd.
Kdyby jim OPRAVDU zmizely hypáče, měli by doprepperováno...

Na skutečnou apokalypsu se totiž připravit nedá. To, co je člověk schopen nahromadit, by mu zajistilo přežití možná na rok. Ale pak by už musel začít nějak zemědělsky hospodařit, lovit, rybařit a vyrábět. Pokud by bylo kde a co. A také by musel vytvořit nějakou svépomocnou komunitu; čehož nejsou individualisté schopni, obávám se.

Průměrný počet slepic: 4.5 (24 hlasů)

To, co je člověk schopen nahromadit, by mu zajistilo přežití možná na rok.

-----
Jenže za tu dobu vymřou hlady všichni frajeři, co si sebejistě nepřipravili vůbec nic a to primitivní hospodaření bude mít nějaký smysl, protože vám to nebude mít kdo ukrást.

Když staří Římané vyklidili Británii tak to pak za určitý čas vypadalo tak, že v ruinách městečka s pravoúhlými ulicemi bylo v koutku pár chýší/hrázděných domečků. Střechy na římských budovách propadlé, hradby rozbořené, protože to nikdo neuměl opravit.

Římské farmy s vyhřávanými podlahami opuštěné, postupně z nich zbyla jen podlaha a sklepy, 10 cm pod úrovní ornice. Věci, co jste už neuměli prodat do Říma či aspoň Galie se přestaly vyrábět/pěstovat/těžit, věci, co se nedaly získat lokálně, najednou nebyly.

Galské kmeny, co kdysi tvrdě bojovali s Římany se nezmohli na obranu, když začaly přijíždět Anglové, Jutové a Saxové.

Keltské chromozomy Y skro úplně vymizely, což znamená v lepším případě, že se keltky začaly kurvit výhradně s přivandrovalci a v horším případě, že keltové byli systematicky vyvraždováni a keltky znásilňovány, zotročovány, v nejlepším případě z nich byly konkubíny.

Populace samotného Říma poklesla během asi 140 let z miliónu na asi 30 000 - 35 000. Čili změna z města velikosti dnešní Prahy na město velikosti Písku až Třince.

Pokles byl ovšem i na venkově.

Průměrný počet slepic: 3.3 (9 hlasů)

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

Zatímco Gaelové furt pěstují ovečky, krávy a chlupaté poníky na těch samejch flecích, jako je tam pěstovali jejich předkové před dvěma tisíci let.
Latinsky dnes mluví pár doktorů, filosofů a kněží, ale jinak je to mrtvý jazyk. Gaelsky se mluví na celém severozápadě a severu UK a trochu i ve Francii, v gaelštině vycházejí noviny, vysílají místní rozhlasové a televizní stanice, vyučuje ve školách - je to živý jazyk. Zatím.

Gaelové JSOU Keltové. Stejně jako Irové a značná část Skotů. To samé Welšané, Conrwallci a francouzští Bretonci.

Průměrný počet slepic: 4 (8 hlasů)

Latina ovšem morfovala do Italštiny, Francouzštiny, Španělštiny, Portugalštiny a Angličtiny, takže její moderní varianty jsou jazykem celé Ameriky, Austrálie, Indie a velkých částí Afriky.

My tu taky nemluvíme staroslověnsky ani češtinou bible kralické. Kdy kdo napsledy řekl žákovi: "Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován."

Přesto to neznamená, že ty jazyky a jim příslušné národy zmizely.

Keltové, Galové, Welšané - jsou různé názvy pro ty samé lidi. Je to jako brambory, kobzole, erteple a zemáky popisují pořád to samé.

Polsky se říká Itálii Wlochy, protože na severu žili Galové. Ze stejného titulu je v Praze Vlašská ulice, protože tam bydlívali Italové.

Po Keltech mají název i různá Valaška.

Irsky mluví běžně tak 10% lidí jinak se mluví anglicky. Jinde je to podobné.

Průměrný počet slepic: 3 (5 hlasů)

Ale dá se připravit, co necheš připustit nebo nevidíš je, že 99procent přípravy "je v hlavě, že se může něco stát", jasně, svět je rozdělen na jednající, čumící ale poslouchající a zbytečné lidi v krizi co vběhnou do ohně.
Ale svět jepostaven, že musíš být přpraven, nestačí, že přijde "příležitost"... Njevíc na "rozapd" je kriminalni zivel, bohuzel...

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)