Vypuštěný džin

Autor

Tento článek jsem chystal až někdy napozději, ale ve včerejší diskusi se téma docela rozjelo a tak jsem to urychleně dopsal. Dneska si prokydáme iniciativu Olgy Richterové pod kterou se hrdě a s chutí podepsala a tou je schválený zákaz umísťování dětí do kojeneckých ústavů a dětských domovů  s tím, že všechny děti u nás budou umístěny do pěstounské péče. Výjimky jsou nečetné. 

Psal jsem to už včera v diskusi, že Richterová ani netuší, jakého džina vypustila z lahve a jak brzy a jak hodně se jí to vrátí. Považuju za docela dobře možné, že pirátská korunní princezna se sama a dobrovolně přihlásila k jednomu z největších průserů, který se teď u nás chystá. Je navíc dost pravděpodobné, že se Richterová ke svému maléru nebude chtít dlouho znát a až to jednou vyhřezne, tak to bude něco tak brutálního a nechutného, že si to nedovedeme ani představit. 

Proč o tom mluvím... 

Já se ženou uvažujeme už delší dobu o tom, že se přihlásíme do programu krátkodobé pěstounské péče, budeme to nějakou dobu dělat a protože se to nedá dlouhodobě vydržet při psychickém zdraví, jednou to překlopíme do dlouhodobé pěstounské péče a nějaké to miminko si vezmeme za vlastní.  Zároveň mám v rodině příbuznou, která nemohla mít děti a tak si jedno adoptovala a také mám spoustu přátel, kteří už dítě v pěstounské péči mají, protože je to v našich křesťanských kruzích považováno za ctnost.  Ledacos o tom vím, mám za sebou dost přenášek i kurzů, vyslechl jsem si hodně psychologů a nastudoval lecjaká skripta... to abych pak byl připraven. 

Se ženou jsme to zatím ještě neuskutečnili, protože naše nejmladší dítě musí mít minimálně osm let, abychom mohli být zařazeni do zhruba dvouletého maratonu na jehož konci budeme mít štempl na to, že můžeme být krátkodobými pěstouny. Obdobně dlouho trvá i příprava na pěstounství dlouhodobé. 

Než si popíšeme situaci v naší zemi, jedna důležitá poznámka... Kromě klasických pěstounů ať už dlouhodobých nebo krátkodobých ještě existuje prastarý institut, kdy se staráte o příbuzného. Kdybych se se ženou zabil v autě, o naše děti by se nejspíš postarali prarodiče a stát by jim to poměrně rychle umožnil a zlegalizoval to. Dostali by za to i nějaké peníze. Tohle je totiž ten nejstarší historický a biblický způsob, jak se starat o sirotky. Vezme si je někdo ze širší rodiny... 

Tohle je také to, co vidíte běžně o romských rodin. Šestnáctileté holky rodí děti, které si do péče berou babičky, různě si tu péči přehazují mezi sebou, protože se z toho dají posbírat nějaké peníze. Ale buďte si jistí, že to rozhodně není takovej vejvar, jak si třeba teď myslíte. Funguje to běžně i mezi bílými. Ve Vidlákově je několik šedesátníků, kterým se nevydařily děti - dcera se nechala zbouchnout, pak propadla drogám a o vnouče se stará babička sama. Matka si jednou měsíčně přijede pro nějaké peníze, seřve svou mámu, že se blbě stará o dítě a zase vypadne... Je spousta případů, kdy jde o různé lidské tragédie - oběti nehod, rozvinuté duševní poruchy a nemoci... a někde mezi tím lítá malý školáček a všechno zachraňuje dědeček, zodpovědná sestra, strýček a podobně. 

Berte to tak, že zhruba polovina potenciálně bezprizorních dětí není bezprizorní díky tomu, že si je vezme někdo z rodiny. Stát na to má mechanismy a pokud váš sourozenec přijde o život, je poměrně snadné si osvojit jeho děti. 

Než spustíte stavidla svého hněvu, jak černý huby zneužívají tohoto institutu, tak si uvědomte, že je to suverénně nejlevnější způsob, jak se společnost zbaví starostí s péčí o dítě a v tomto institutu péče je dětí úplně nejvíc. Ano přátelé, o nejvíc dětí je postaráno tím nejlevnějším a asi i nejlepším způsobem. Starají se o ně jejich příbuzní a dostávají na to pár tisícovek měsíčně od státu. 

Druhá půlka bezprizorních dětí má tu smůlu, že se o ně nikdo z rodiny postarat nemůže nebo nechce. A nebo nikdo takový prostě není. Je u nás spousta feťaček, které dítě odloží hned po porodu i se všemi podpisy. Je hodně takových, kterým je dítě odebráno OSPODem, protože jsou týrané, žijí v nevyhovujících podmínkách a podobně. A pak je tu poměrně dost dětí, které mají nějaký hendikep a prostě jsou odložené i když nemají problémové rodiče. V ústavech nejsou jen děti od krkavčích rodičů nebo od zpustlých rodičů, ale také od rodičů cynických a chladně kalkulujících.  I tohle existuje. 

K tomu existuje spousta případů krátkodobých - rodiče se dostanou do svízelné situace - vězení, dluhy, laktační psychóza, dlouhodobá nemoc... Do klokánků tak přijdou děti, které si tam pobudou nějakou dobu a pak se normálně vrátí k rodičům, kteří se zase postavili na nohy a všechno se vrací do normálu. 

Pokud se o děti nemohou postarat příbuzní, přichází na řadu druhý systém - krátkodobí a dlouhodobí pěstouni. Krátkodobí pěstouni jsou připraveni převzít dítě hned jak se objeví... Třeba po porodu feťačky. Dítě má podepsané papíry, přímo v porodnici si ho vyzvedne pěstounka, přežije s ním případný absťák, vypiplá si ho doma, dítě prožívá normální blízkost mateřské náruče. Oběhá s ním opatrovnické soudy a postará se o dítě v té nejblbější a nejnáročnější době. Zároveň už OSPOD kouká do kartotéky, kde na dítě čeká celá řada párů, kteří dítě mít nemohou. Těchto adeptů je tolik, že bílé dítě je umístěno dokonce i s ohledem na to, aby se podobalo svým pěstounským rodičům. Krátkodobá pěstounka se pak začne scházet s těmi dlouhodobými pěstouny a během několika týdnů či měsíců si dítě předají. Dítě v podstatě ani nezaregistruje tu změnu mezi dvěma maminkami. Stěhuje se s haldou plyšáků, se svými hračkami, oblíbenou dekou, ví se o jeho náladách i oblíbených jídlech.  Vyřízeno, hotovo. Dítě má novou rodinu zpravidla do roka od porodu. Včetně soudních papírů. Nezažilo ani minutu ústavní režim, starala se o něj maminka na plný úvazek, neleželo někde v postýlce a nepřebalovala ho nabručená zdravotní sestra. 

Tento systém funguje tak hezky, že je možné pěstouny poměrně přísně prověřovat, pro stát je to opět mnohem levnější než ústavní výchova.  Dítě si zažije minimum traumat a kandidátů na pěstouny je tolik, že se na třetinu z nich vůbec nedostane a prakticky nikdo nedostane děti dvě. Jen tehdy, když se feťačce narodí druhé dítě, přihlíží se k tomu, aby dostalo domov u svého sourozence. 

Tohle všechno funguje bezvadně a bezproblémově...  ale jen u bílých a zdravých dětí.  Bílé dítě je umístěno hned a zažije minimum problémů. Dokonce i děti, které se od biologických matek dostanou později, protože občas matka dřív porodí než se stane alkoholičkou...  i ty jsou v podstatě stejným způsobem zpracovány a předány do náhradní péče. 

Problém nastává, když jde o dítě tmavé a nebo hendikepované. Tam najednou není zájem žádný. Krátkodobá pěstounka se postará o ten první moment, ale místo dlouhé fronty (černých) čekatelů není nikdo. Samozřejmě je vinen odvěký bělošský rasismus, co jiného že? Pěstouni, kteří by si chtěli vzít romské dítě, těch je minimum. A i když si romské dítě vezmou, jsou zpravidla neúspěšní. Nejprve bezproblémové dítě se v pubertě nějak "změní", objeví svou přirozenost a přes veškeré snahy spořádaných středostavovských rodičů, kteří před ním bez problémů vychovali  pět dětí, skončí u chlastu, fetu a následně v base. Já vím že to zní tvrdě, ale taková je realita, když se oprostí od všech hezkých keců. 

Já na to mám osobní teorii - většina pěstounů, co si vezmou romské dítě, tak se z něj snaží udělat bílého. Což se jim samozřejmě nepodaří, protože tmavá pleť a celkový vzhled se neutají. Puberťák pak prostě jednoho dne zjistí, že neví kdo je. Bílej není, ale není ani cikán. A tak začne blbnout, hledat svoje kořeny... a špatně skončí. Pokud to zkusíme my sami, tak budu s romským dítětem jezdit do muzeí romské kultury, budu se snažit mu ukazovat odkud pochází, naučím se romsky, budu mít doma cédéčka s romskou hudbou a plakáty s romskými úspěšnými lidmi... Třeba to zabere. A když ne, tak jsem to alespoň zkusil a zařadil se do dlouhé řady neúspěšných pěstounů romských dětí. 

Zkrátka a dobře, jeďte do kteréhokoliv klokánku, kojeňáku, dětského domova, SOS vesničky a zjistíte, že jsou tam samí tmaví o které nikdo nemá zájem. Aby chudák dítě nezažívalo rasismus. A tak ho zažívají v děcáku...

Olga Richterová samozřejmě ví ze svého okolí, jak skvěle pěstounská péče funguje u bílých a má pocit, že je to jen otázka nastavení a pár příkazů a zákazů, trocha pozitivní motivace, pár sloganů a v naší společnosti se něco změní a všechny ty romské děti v ústavech rázem dostanou nové milující pěstounské rodiče. 

Já naproti tomu říkám, že u nás máme třetinu adeptů na pěstouny, kteří se raději smíří s tím, že dítě nebudou mít vůbec, než aby si vzali cikáně. A to by si mohli vzít úplně maličké, aby si ho vypiplali sami takřka od nuly. Ale neudělají to.  Romské děti jsou doménou takřka výhradně křesťanských párů, co mají velké rodiny a chtějí si vzít ještě jedno dítě do péče z altruismu věřícího člověka. A i přes spoustu lásky, péče, něhy, modliteb i svatého mučednictví, stejně jsou ve výchově převážně neúspěšní. 

Samozřejmě našli by se i jiní zájemci. Ale ti to nebudou dělat z altruismu a ochoty ke službě. Pokud budete ochotní přelouskat stránky psychologa Jeronýma Klimeše, který se tímto tématem hodně zabývá, tak se dočtete o vícero případech, kdy o pěstounství mají zájem homosexuální páry, přičemž ale jde o maskované pedofily. Osobně si myslím, že právě odtud jde ten největší tlak na adopci dětí buznami  - asi bychom byli překvapení kolik hrdých homosexuálů je ve skutečnosti ne na chlapy, ale na malé chlapečky nebo holčičky.

Několik pokusů dostat se cestou pěstounství k mladému masíčku už u nás proběhlo. Pokud tomu bylo zabráněno, tak za výjimečné osobní odvahy pracovnic OSPODu, které čelily mediální kampani těch nejpokrokovějších a nejpravdomluvnějších novinářů. To o čem osobně vím, to bylo tak hnusné, že si vlastně dovedu představit, že se to už v mnoha případech povedlo a příslušní úředníci, psychologové a soudci(!) prostě neměli dost odvahy tomu čelit. Včera v diskusi se objevil případ takové adopce do zahraničí končící umučením dítěte... a určitě je méně ojedinělý než si myslíme. 

Zkrátka a dobře... pokud vznikne tlak to s těmi pěstouny nějak udělat, když ty romské děti nikdo dobrovolně nechce, tak se stane to, co se v podobných případech stává. Vyfutruje se to penězi, udělá se z toho byznys a v byznysu vítězí ti nejlepší. Bude to jako se zemědělstvím - ořezat náklady, dosáhnout zisku i za cenu devastace (v tomto případě dětské duše). Na jedné straně tak vzniknou pěstouni, kteří si osvojí celou řadu romských dětí a budou je vychovávat bičem a psím žrádlem aniž by byla šance to nějak řešit. Na straně druhé se pak bude zavírat oči nad tím, jak jsou děti zneužívány, protože opět nebude jiné řešení, co s těmi dětmi. 

Ano ústav je drahý. O děti v něm není dobře postaráno a klasický děcák je první krok do kriminálu. Ale... ty děti nejsou v děcáku proto, že by z toho měl někdo radost. Ony jsou tam proto, že je nikdo nechce. 

A povedzte mi Kefalín... co je pro dítě lepší? Dětský domov, nabručená vychovatelka, ale také nějaká inspekce a kontrola, byrokratický moloch, kde je alespoň možné dělat kontrolu,   nebo nějaký pěkný pedofil, který si to dokáže zařídit i utajit? Nota bene když ministryně sociálních věcí bude potřebovat vypadat bezúhonně a udělá všechno pro to, aby se nad takovými praktikami zavíraly oči? 

Jak říkám, tohle všechno se děje už teď. Už teď se pedofilové pokoušejí dostat se k dětem cestou pěstounství. Už teď existují pěstouni, kteří mají z dostatku dětí zajištěnou obživu. Mají jich doma třeba šest až sedm, jim samotným je k šedesáti a samozřejmě to myslí dobře, ale nezvládají. K tomu platí, že zdravé bílé děti jsou umístěny v podstatě okamžitě a systém má ještě velké rezervy. Černé děti hnijí v ústavech,  protože je nikdo nechce a raději nebudou mít žádné dítě než cikána.  Další kapitolu pak tvoří děti hendikepované, u kterých si všechny problémy umocněte na druhou. 

Jestli si Richterová a ti ostatní myslí, že tohle vyřeší zákazem umísťování dětí do ústavů, tak musí být totálně vypatlaní a vrátí se jim to. Strašným způsobem. Ale je to symptomatické - romské děti nikdy nechce, tak to zkusíme přes byrokratický zákaz. Nic se samozřejmě nezmění. 

Jo, kdyby se ústavy, kojeňáky a klokánky rušily, protože jsou prázdné a nikdo je nepotřebuje, to by bylo jiné. Ale ony existují proto, že existují děti, které se ve všech ostatních stupních péče nepodařilo umístit.  A z devadesáti procent se problém týká romských dětí. 

Jak to celé může dopadnout? Jedině blbě. od doby, kdy máme mraky neziskovek zabývajících se rasismem na romských spoluobčanech, tak nám neuvěřitelně narostl počet romských spoluobčanů, kterým není pomoci. Tohle dopadne úplně stejně... za pár let začnou probleskávat první informace a jednoho dne z toho bude skandál podobného rozsahu jako zneužívání v katolické církvi. 

Dneska jedna rada pro Richterovou osobně - zkuste nějak vyřešit, aby si pěstouni byli ochotní vzít i tmavé dítě. Třeba zkuste dát nějakou miliardu peněz na to, abychom se naučili jak s romskými dětmi pracovat, aby nerostly pro kriminál. Stejně se peníze vyhazují oknem, tady by třeba byla alespoň šance.  Pokud by si normální rodiny byly ochotny brát romské děti, problém ústavů se vyřeší sám od sebe. A pokud by se romské děti nedostávaly tolik do ústavů, tak by se problém vyřešil také. Pro začátek vyházejte všechny ty neziskovky, za jejichž působení se problém nevyřešil, ale prohloubil.  A nedělejte zákazy... tohle může dopadnout jedině špatně. 

Samozřejmě nepředpokládám, že mě někdo poslechne... 

Jo a na závěr... smažu každého, kdo se pokusí v diskusi nastínit konečné řešení romské otázky. Nebudu trpět žádné nápady ohledně plynování a vraždění. Dávejte si pozor na jazyk. Dneska mluvíme o dětech a dokud budu dýchat, nikdo na Kydech nebude navrhovat žádné absolutní řešení pomocí ohně a meče. 

 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.6 (145 hlasů)

Komentáře

Zita, vdova po posledním rakouském císaři Karlovi I., která zemřela ve věku 96 let roku 1989, nás také nenáviděla na smrt, zejména Masaryka. Češi to byli, co rozbili Rakousko, kde se tak krásně žilo.

Průměrný počet slepic: 4.2 (6 hlasů)

Kde se tak krásně žilo jim Habsburkům.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

In reply to by Evix (neověřeno)

Trvalý odkaz

První vytržené z kontextu. Něco pravdy ale na tom je - že někteří Slované stáli na pozicích tehdejší reakce (stejně jako někteří Němci , Židé...). No a reakcionářský ruský carismus - to je na celý vagon knih. No a že si Marx občas dovolil použít etnocentrických stereotypů, tehdy tak rozšířených od žurnalistiky , přes beletrii až po vládní prohlášení....to vypovídá o jednom, že nebyl svatým, což ale nikdy o sobě neprohlašoval.
K druhému - i Lincoln ve své době psal o nemožnosti zrušit otrokářství najednou (demonizace a dehonestace Marxe stylem - Marx věděl, že otrokářství v USA je nutnou základnou trvání dané kvality státní organizace společnosti USA = Marx je otrokář...to je dobré leda tak pro intelektualní analfabety z Neviditelného psa apod.).
Ten třetí odkaz jsem raději ani nečetl. Asi bude o tom, že Marx rozpoutal Velkou válku, ne ? A židé , pod ideologickým vedením myšlenek Marxe¨a vybaveni německým kapitálem, pak revoluci v Rusku ?

Mimochodem (z životopisné knihy Ludwigovy o kajzrovi Vilémovi):
" ...Jak vnitřně prázdný je ten celý tzv. Srbský velkostát, takové jsou všechny slovanské státy. Jen pevně šlapat té bandě na prsty.…"
(Vilém II, okolo r. 1914)
No a šlapal, fest a ve skutečnosti, ne jak Marx - v představách, v obrazotvornosti (romantizující selanka dneška a její obecenstvo však už neví po čem by ve své dekadenci a intelektualní chabosti všem šáhli, no tak žerou spíše ty symboliky, ó, jak předvídavě o tom psal kdysi Hermann Broch !!) . Až to došlapal i k Bavorské republice rad apod atd....a vlastně i k reakci na ně - Kappův puč , Hitler ...

Kdysi zase někdo psal takhle o Polácích :
"...Poláci a jejich král jsou lidé ohavní, heretikové , psi bezectní, odpadlíci od víry, vrátivší se zase k pohanství. A proto každý, kdo Poláky potírati bude, odměny hojné na věčnosti si vyzíská. A pro nebezpečí, jež ze strany Poláků hrozí, bylo by nejlépe je vyhladit...."
(dominikan Jan z Falkenberka)
Bezesporu vážený a ctěný tehdejší praktikující křesťan. No a taky se uměl (či snad měl ?) rozvztekat (a tak hodit všechny do jednoho pytle) , asi měl vážný důvod.
Většina vážných důvodů je pak redukovatelná na peníze. Tedy na NIC (fiat !).

Žurnalistika, to je to hlavní téma, které prosvítá pod takovýmito odkazy. Její kvalita, omezenost, racionalita, tendenčnost...

Průměrný počet slepic: 3 (8 hlasů)

Moc slov a nakonec nebylo nic řečeno.

Průměrný počet slepic: 3.5 (6 hlasů)

Před nějakým dnem jsem zabruslila na idnes a co nečtu. Že jsme vyhnali i židy.
Moc jsem onomu článku nerozuměla, bo novináři jsou asi analfabeti tentokrát z idnesu. V diskusi to řekli na plnou hubu.
Milí Židé se totiž zřekli československého občanství a stali se říšskými občany. Kupodivu jim bylo vyhověno. A tak jak to tedy vlastně bylo?!
Přece represe už v říši jely a oni se ještě stali jejími občany? Jak se vůbec mohli přihlásit k občanství státu, který je defakto utlačoval?
A válku prohrál kdo?
A dnes se jim nelíbí, že byli odsunutí a chtěli by majetky.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Kdo si chcete počíst, tady popisují jak si buzny pěstovaly mladý maso v německu: https://www.newyorker.com/magazine/2021/07/26/the-german-experiment-tha…

... a všechno "vědecky" podpořeno těmi nejlepšími autoritami: https://cs.wikipedia.org/wiki/Helmut_Kentler

Průměrný počet slepic: 4.7 (16 hlasů)
Trvalý odkaz

Pred par lety jsem delal neco jineho nez dnes. A dal se do reci s okresnim velitelem policie na vychodnim Slovensku. Ptam se ho jak je mozne, ze se nevenuji do oci bijicim podezrenim z incestu v tamnich osadach - slumech. nebo pripadum kdy je za otce oznacen staresina klanu, po jeho smrti berou cikanata sirotci duchod. Apod. Pri dnesnich metodach DNA testu by prece mohli usvedcovat jako na bezicim pasu. Dostal jsem odpoved, ze maji tichy pokyn do toho nevrtat. Pac by muselo jit sedet 2/3 muzu, buhvi kolik matek, pod. A co pak s temi vsemi detmi, vezeni by nestacili, atd. atd. Proste potichu zavedena "pragmaticka" nerovnost pred zakonem. Jenze lide to vedi. Vidi to. Je to permanetni spolecensko - politicko - pravni Cernobyl, ktery neustale chrli jed do spolecnosti, do jeji koheze. A tzv. demokraticky system (a uz vubec ne dnesni tzv. liberalne-demokraticky) to proste neni schopen resit. A problem kyne, roste jako rakovina v tme...

Průměrný počet slepic: 4.6 (31 hlas)

In reply to by hulvath (neověřeno)

Trvalý odkaz

A byl s toho řev. Na YouTube je smazán. To video, kde o tom hovoří by mělo být na jeho stránkách.

Průměrný počet slepic: 4.5 (12 hlasů)

In reply to by hulvath (neověřeno)

Trvalý odkaz

Za socialismu je sem navozili.

Cikáni už za socialismu dostávali baráky, které vybydleli a dostali další. Baráky, který byly ukradený původním majitelům.

Po válce bylo v Čechách několik stovek mistních Romů.

Navozili sem navozili nový ze Slovenska a z Rumunska.

Průměrný počet slepic: 3.1 (16 hlasů)

na jednání a přišel cikán:
- Máte volné baráky? (hlubokým hlasem).
- Máte peníze?
- Na buřinku! Na buřinku! (přízvuk na ř).
Psal se rok 1994.

Průměrný počet slepic: 3.8 (12 hlasů)

Ja som z vychodu ... a moja mama je tridsiaty deviaty rocnik ... a ona vravela, ze Cesi su tupci, ze si s radostou vozili do Ciech ciganske manzelky ..

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Dříve se říkalo blboňům, co mají dost nebo nemají?, blázni. Dneska sou jen hyperaktivní, zní to líp. Staraj se o hovadiny, melou howna, dělaj že dělaj společně bez společné podstaty. V duši a na prsou je tíží pokrytectví, o keré maj potřebu se dělit s ostatními a přitom nemaj ani jediný koksovatelný podíl na ničem, což je samozřejmě netrápí páč uznávají představené, keří jim je za loajalitu a spolupráci na bídě světa kolem nás pronajímají za obolus měsíčních splátek pekelného blahobytu, o kerej se přece není potřeba starat ani mu rozum-nět. Ten prostě je nachystanej pro každého neziskovkářa, co dejchá radostí za polidštění světa opic.

Průměrný počet slepic: 3.8 (11 hlasů)
Trvalý odkaz

Bílá děvčátka ze vzdáleného příbuzenstva se dostala do dětského domova na prahu puberty. Teď už jde o mladé slečny, se kterými jsme v častém kontaktu. Mohu zodpovědně prohlásit, že v dětském domově je o ně postaráno velmi dobře. Lepší péči si nedovedu představit ani v kvalitní pěstounské rodině. Potíž nastává např. o prázdninách, kdy se holky vrací "domů", tj. ke své nepřizpůsobivé rodině. Vím zcela jistě o negativních vlivech takového prostředí. Návrat do DD je pak záchranou.

Průměrný počet slepic: 4.7 (15 hlasů)
Trvalý odkaz

Cz Dokument
Antibiotika Za-biják nebo Lék
https://youtu.be/nTtoapGulzo

Průměrný počet slepic: 3.7 (12 hlasů)
Trvalý odkaz

kde chovanec propíchl vychovateli hrdlo šroubovákem. Chodit po areálu se dalo jen s doprovodem. Všechno pod klíčem a bez klik. Příhody s policajty nebudu p popisovat. O prázdninách zůstalo v ústavu několik dětí (i bílých), které rodiče nechtěli. Kuchyň byla kvůli nim v provozu.
Podobný ústav jsem zažil v zámku Dubová, kde na 50 chovanců bylo 50 vychovatelů.

Průměrný počet slepic: 4.1 (15 hlasů)
Trvalý odkaz

Vždyť to je líheň jejich voličů.

Průměrný počet slepic: 4 (18 hlasů)

Sebedestruktivní snahy na steroididech.

Držím jim v tom palce.

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

a domovem důchodců je dlouhá a rozmanitá. Mnohý člověk na ní zakotvuje ve vězeňském přístavu. Proč tomu tak je? To někomu nevoní práce? Nebo nemá pracovní geny?

Průměrný počet slepic: 3.6 (10 hlasů)
Trvalý odkaz

Také považuji za vhodnější formu výchovy dítěte pěstounství.
Máme s tím určité zkušenosti,co by udělalo s odrostlejším dítětem ,kdyby muselo do D.D.

Průměrný počet slepic: 3.4 (10 hlasů)
Trvalý odkaz

Pokud budete Vidláku z křesťanské lásky adoptovat cikáně, tak už teď lituji Vaše děti. U nás na vsi cikáni nikdy nebyli. Dokud nedošlo k adopci jedné malé, roztomilé cikánky. Uvědomte si, že jejich geny budou pracovat proti Vám a Vašim dětem. Roztomilá cikánka vyrostla ve feťačku a zlodějku před kterou je celá ves ve střehu. Během chvíle zašantročila majetek celé rodiny. Jestli máte potřebu adoptovat barevné dítě, tak adoptujte Vietnamce nebo černocha.

Průměrný počet slepic: 4.5 (22 hlasů)

In reply to by JosefS (neověřeno)

Trvalý odkaz

My bychom spíš chtěli dělat tu krátkodobou péči - manželka je ulítlá na miminka. Vždycky říká, že by dětí měla klidně deset, jen kdyby nevyrostly. :-) 

Ale ze zkušenosti vím, že tato krátkodobá péče se nikdy nedá dělat dlouho... dostanete miminko, staráte se... a  pak ho soud přiklepne zpátky "polepšené" feťačce. Nebo máte miminko předat do pěstounské rodiny dvou buzerantů, kterým ta pedofilie kouká z očí... Ale všechno je v pořádku, nikdo nic nenamítá a soudce je debil od přírody.  Nebo předáváte dítě do zahraničí albánskému páru a dovedete si přímo představit, že ta rozkošná holčička roste pro nevěstinec. 

Většinou krátkodobé pěstounství končí tím, že se pěstouni nedokáží rozloučit s tím drobečkem a tak se překlopí do dlouhodobého pěstounství a nechají si ho. Jsem v tomto pragmatik... Je celkem vysoká pravděpodobnost, že to poslední dítě nebude bílé, ale tmavé. A tak se připravuju jednak na to, že to nezvládneme a výchova se nepovede a jednak na to, aby se to podařit mohlo... 

 

Průměrný počet slepic: 4.2 (25 hlasů)

o tu měděnou střechu.

Průměrný počet slepic: 4.6 (28 hlasů)

Vždyť Vidlák přeci psal, že ji jednou děcka rozeberou a prodají ve sběrně.

Průměrný počet slepic: 5 (10 hlasů)

do kojeňáku, Klokánku, děcáku nebo do nějakého dětského stacíku?
Nebo do "dětské skupiny", protože ty přijímají děti od jednoho roku a některé už od šesti měsíců dokonce.
Nebo si může založit soukromé mikrojesle a kromě radosti z miminek ještě bude mít slušnej vejvar.

Je srozuměná s tím, že bude mít doma 24 hodin denně cizí miminko nebo batole, které bude muset po pár týdnech zase odevzdat? A že bude MUSET zabránit tomu, aby vznikl vztah mezi ním a vámi?

Průměrný počet slepic: 4.3 (22 hlasů)

do přechodu,vymizí pečovatelské hormony,zjistí,že si nic neuzila a pořád se jen o někoho starala a neměla čas na sebe a bude vymalováno.

Průměrný počet slepic: 4.2 (11 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

Dceřina kamarádka byla v podstatě vychovávaná otcem a babičkou. Matka se o ní přestala starat už v předškolním věku.
Po smrti babičky a když milá Peťka byla v pubertě, našel si její tatínek přítelkyni a milá dcera začala dělat problémy. Vyvrcholilo to těhotenstvím bůhví s kým v jejich 18 a pak o dva roky později dalším.
O děti se sama nezvládala starat a tak o ně přišla. A milý tatík se s přítelkyní rozhodli o děvčátka postarat. A ta rozmazlená opica se postarala aby šli k pěstounům, už se nepamatuji přesně podrobnosti, ale prarodiče měli styk zakázaný.
Dnes už ví, že udělala kravinu, holkám zničila dětství, dvakrát jim pěstouny vyměnili. Tu starší už si může brát k sobě domů na prázdniny, mladší ji nezná, nechce k ní jít.
Otec ji vydědil, oženil se a nestýká se s ní. Určitě by se o děti dobře postarali, hormony v tom nehrají roli.
Ty hrají roli spíše u jiných, ale to už je rasismus.

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

majetečkem přebraným od dědy, klidně ho můžete přepsat na mě a já vás nechám bezplatně přebývat v chlívcích s prasátky.
Bude rozhodně mnohem šetrnější metoda, než váš společný - ehm - poněkud nedotažený pokus, jak přijít o úplně všechno.

A tím "všechno" rozhodně nemyslím hmotné statky. Jsou věci daleko cennější, například vztah s životním partnerem, vlastní duševní zdraví, anebo soudržnost rodiny (rodiče - děti).

Průměrný počet slepic: 4.8 (17 hlasů)

Co se týče tmavých dětí, ale nejenom tmavých.
Problém je s genetikou. Dříve si psychologové mysleli, že člověk je tabula rasa. Dnes víme, že až 80% osobnosti člověka jsou geny a pouze 20% výchova. Což potvrdily, někdy bolestně, studie jednovaječných dvojčat po válce. Po které zůstalo množství osiřelých dětí a hodně dvojčat vyrůstalo, každé v jiné, totálně sociálně a kulturně odlišné, rodině. Co se týče asimilace Cikány jsme neasimilovali a nepovedlo se to nikde na světě. Stejně jako se nikdy dobrovolně nezačlení většina Afghánců nebo Afričanů a jsou tak časovaná bomba...

Je dobré si přečíst knihu Terezy Boučkové, Smradi. (osobně jsem viděl film) Nebo si na netu vyhledat nějaký její rozhovor do hloubky o svých vlastních zkušenostech. Snad se to ještě dá najít. Přes lásku k těm dětem, mluví velice otevřeně. Tam člověk pochopí... První dvě děti, kluci, Cikáni, pak se narodil nečekaně, měla být bezdětná, syn vlastní. Nebudu prozrazovat děj.

Něco z vlastního okolí.
1. Tohle přes pár ulic. Rodina, on ekonom, ona v kulturní frontě na úřadě přes divadla nebo tak něco. Bezdětní, rozhodli se pro adopci. Dostali 2 kluky. Poznal jsem je někdy po roce 2000. Když klukům bylo 15 a 18. Miminka roztomilá. Starší od malička sklony k agresivitě. Ve školce, ve škole. Bil ostatní, bral jim svačiny, věci. Oba od čtvrté třídy drobné krádeže ve škole nebo obchodě. Od té doby také vypustili školní přípravu a začali chodit za školu. Ani předtím, přesto, že pěstouni se s nimi učili, četli, psali, počítali, to bylo hodně podprůměrné. Věkem se to zhoršovalo, občas je přivedli policajti. Jako nezletilým jim nikdo nic nemohl. Jako starší, 14 a víc, začali chodit do romské komunity a "během roku" se naučili plynně romsky. Kdyz jsem poznal pěstouny, tak starší a po něm mladší, rezignovali na vyučení a žili z toho, co venku nebo doma, ukradli. Peníze, šatstvo, výbava domácnosti, šperky, starožitnosti. Výtěžek propařili ve své komunitě. Když něco ukradli venku, obhajovali se, že dotyčný kolo nepotřeboval, protože bylo (u něj na oplocené zabezpečené zahradě) neuzamčené. Vloupali se, protože "okno bylo otevřené" a tedy si za to mohli obyvatelé sami. Pěstouni jim peníze odmítli dávat, tak zbili kolektivně pěstouna a pár vrazili i pěstounce, protože před nima všechno cenné zamykali a nedali jim na požádání peníze. Ještě to pokračovalo, ale za pár let skončilo. Museli prodat z bezpečnostních důvodů barák s velkou zahradou a odstěhovali se jinam. V podstatě před dětmi utekli. Změnili zaměstnání. Útěcha ve stáří žádná, výsledek nulový. Snažili se věc řešit, chodili k dětským výchovným poradcům, do poradny, s dětma i bez nich. Řešili průšvihy ve škole, na policii. Paní byla odolnější, pán skončil dlouhodobě na nervy na léčení. Nevím, co dělali špatně, co mohli dělat líp. A ti výchovní poradci, škola, nikdo, taky nepomohli, taky to nevěděli. Nevěděli, co dělat. Mezi 4 očima vám řeknou ( několikrát jsem to při různých příležitostech dal na přetřes) "cikáni genetika" a že takto tyto případy končívají.

2. Bývalá kolegyně z pobočky z krajského města, přes 150 km vzdáleného. Bezdětná kvůli nemoci. S mužem dobře situovaní, adoptovali 2 cikánské holčičky. (Kluky nechtěli, četli Boučkovou. Ale připadalo jim, že hodně přehání. A díky ní jsem to četl i já.) Když jsme to v práci probírali, myslím, že jedna chodila do druhé třídy a druhá do třetí nebo čtvrté. Pěstouni se jim věnovali, každý večer se s nimi připravovali do školy. Přesto mírně podprůměrné výsledky. Zdálo se, že ne kvůli intelektu, ale kvůli tomu, že prospěch ve škole pro ně od začátku neměl žádnou cenu. Museli je dovést ke škole a dohlédnout, že se za nimi zavřely dveře. Jinak by do školy nešly, hlavně ta starší a procházely by se po městě. Podle slov dotyčné, holčičky objevily lhaní. Bylo to pro ně něco jako hra, ve které se snažily obelhat své okolí, děti, dospělé, učitelku, pěstouny. Jen tak, ze zábavy. Drobné krádeže ve škole a v obchodech. Třeba pravítko, barevná propiska, čokoláda, bonbóny, stuha. Domlouvání nezabíralo. Doma celé hodiny tancovaly a zpívaly. Podle dětského školního poradce jsou impulsivní, potřeby vyžadují uspokojit hned, nedokážou plánovat do budoucna. Pak kolegyně změnila práci, začala učit na škole a neviděl jsem ji.

Na druhé straně jsou i snědší občané, kteří dosáhli vzdělání, přes nepříznivé podmínky a hodně jich žije slušným, příkladným životem. Kteří jsou hodni úcty svého okolí.
Je politicky nekorektní, ale fakt, poukázat, že počet těch, řekněme nevzorných, je neporovnatelně vyšší...
Stejné je to v západní Evropě, USA, Kanadě a všude, kde dítě pochází z totálně nekompatibilní kultury, než je naše, to znamená s odlišnou životní strategií přežití...

Vaše paní, oba, byste si o tom a rizicích s tím spojených, měli něco přečíst nebo si popovídat. Žádné propagační materiály, ale něco od lidí, kteří to zažili.
Riziko je vždycky, ale u určitých etnik je nesrovnatelně vyšší.

Pokud se rozhodnete pro, klobouk dolů a nezbývá než držet palec tomu človíčkovi i vám, aby se to povedlo. 👍

Průměrný počet slepic: 4.6 (16 hlasů)
Trvalý odkaz

Jednou bude někde v encyklopediích pod hlesem:

Olga Richterová, zakladatelka české pobočky norské společnosti Barnevernet, známá pod přezdívkou pidipirát.

Tím je řečeno vše k O. Richterové.

Ten boj proti bělošskému rasismu, který nabral obrátky, bohužel bude mít své oběti, děti romského původu v dětských domovech i pěstounské péči. Ve jménu zvrácených nápadů, že pohlaví je jen sociální konstrukt, potlačujeme pravdu, že jsou nějaké genetické a fyzické predispozice. To není rasismus, ale prostě děti zlodějů jsou dost často zloději také, protože k tomu dílem inklinují díky genům a dílem jde o vliv prostředí.
Jestli chceme situaci vyřešit, řešením je podat pomocnou ruku těm, kdo se snaží o start či restart do života. Krátkodobá pomoc těm, kdo se mohou sami živit, dlouhodobě poradna pro případ problémů. U dětí pomoc do dospělosti a potom na start do života.
A konečně přestat řešit rasismus. Ať už ve společnosti rasismus je nebo není, jediným řešením je trestat viditelné a křiklavé případy rasismu. Neviditelné nebo na hranici prostě nechat být, protože rasimus překvapivě podporuje příliš příkrý rozpor mezi přístupem ke dvěma odlišným skupinám lidí. O rase se nemá mluvit vůbec, ani na demonstracích BLM. Byl? Ano, ale co s tím nyní? Minulost nezměníme a je hloupost, aby se dnešní lidé omlouvali za generace předků.
Vím o jednom Čechovi, co byl v Gambii a navštívil tam místní památku, portugalskou pevnost z dob otrokářství. Byl jediný bílý mezi spoustou místních, tak se na něj všichni dívali jako na otrokáře. Co na tom, že Češi nikdy plantáže ani kolonie neměli a byli za dob prvních Slovanů spíše zdrojem otroků. a to bylo dlouho před tím, než se v USA objevilo BLM.

Kdo si chce vzít romské dítě do pěstounské péče, měl by se připravit na celoživotní boj o jeho duši se spáry romských velkorodin. Ale nevím, zda pěstounská péče nevezme za své, když nyní probíhá destrukce klasické rodiny otec - matka ve prospěch jiných vztahů, třeba polyamorických nebo homosexuálních. Jde o krátkodobou dějinnou epizodu blbnutí, jenže je to jevem na dalších asi 10 - 20 let. Pak už jen záleží na tom, jak moc se ta slepá ulička vývoje projeví.

Průměrný počet slepic: 4.2 (21 hlas)

Na Slovensku zrusili kojenaky uz davno. A co to ma co delat s Barnevernetem?

Ale Vy lhat musite, protoze to jinak neumite. S pani Rcihterovou je to stejne slabota, Vase vrcholne cislo vrozene lhavosti je vyrok Allbrigthove, ktery objevili psychotronici v Rusku a bezmozci ho pak radostne opakovali. Pekny kousek, ten uz jen tak neprekonate. Kdyz vymyslite lzi Vy sam, je to slabsi.

Průměrný počet slepic: 2.3 (22 hlasů)

"Sluníčka", "Šťastné kolébky" a podobně?
Furt jsou to kojeňáky.

Průměrný počet slepic: 4.7 (15 hlasů)

Takže místo odborné zdravotní, pedagogické a výchovné péče se opuštěným dětem dostává pouze jídla, hygieny a možná trochu něhy. Všechny problémy se odsouvají do dospělosti pěstouněte.
Ovšem stát báječně "ušetřil" - což je taky jediný důvod, proč to dělá...

Průměrný počet slepic: 4.9 (14 hlasů)

Jasne, cilem kojenecky ustavu je pedagogicka pece. Vy se snazite trumfnout i pana Gerda.

Socialni navyky se kojenec osvoji u pestounske rodiny mnohem lepe nez v ustavu, protoze alespon castecne prozije, co to rodina je.

Průměrný počet slepic: 1 (7 hlasů)

Tohle ti tu taky nechám marodére. Aby si početli i ostatní. Aby všichni viděli, že ty prostě musíš rozesírat. Aby všichni viděli, proč je lepší po tobě uklízet. 

Průměrný počet slepic: 4.2 (13 hlasů)

A

Průměrný počet slepic: 1 (2 hlasů)

Scallope,

sice je lépe Vás ignorovat, ale odhodlám se reagovat na Vaše bláboly, které zde vidlák ponechal, aby bylo vidět, jaké perly škeble trousí.

O rušení kojeneckých ústavů na Slovensku jsem nepsal. Z Vaší strany jde o trapný pokus o argumentační faul přesně ve škeblím stylu, kdy se snažíte mě zatáhnout do diskuze o výroku, který nebyl.
Na to navazujete stejně bludně výrokem o Madeleine Allbrightové, který tu také nepadl.

Prachsprostě lžete a jste blbých lhářů futrál.

Průměrný počet slepic: 4.6 (11 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Sbirka Vasich oblibenych lzi se rozrusta, ja jen reportuji, kam se posunujete.

Průměrný počet slepic: 1.6 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

a není ten problém spíše v tom, že se ty děti rodí a pak se řeší co je levnější nebo dražší? samozřejmě vím, že o "vzniku" dítěte rozhodují 1-2 vteřiny, ale u toho etnika je to jaksi o něčem jiném.

Průměrný počet slepic: 4.7 (14 hlasů)
Trvalý odkaz

Jestli si dobře vzpomínám, máte Vidláku čtyři křížky a čtyři děti (dej vám všem Pánbůh požehnaný život). Proč máte potřebu osvojit si další dítě, tomu nerozumím. Soucit, misionářský komplex, radost z neustálého pokřikování pobíhající drobotiny...? Samozřejmě vaše věc, nesoudím. Ale nerozumím. A ve všem tom těžkém rozhodování , bych já sám asi zvážil možnost, že ze šesti šťastných bytostí, se stane sedm neurotických. Geny (karmu) nepřečůráš.

Průměrný počet slepic: 4.4 (16 hlasů)

Já mám Mandaladane pět dětí... :-)

A kolem sebe mám spoustu lidí, co si romské dítě vzali. A nedopadlo to vždycky špatně, byť ta bilance není právě příznivá. Tu a tam se to podařilo. Ale nesetkal jsem se nikdy s tím hororovým scénářem, kterak osvojené tmavé dítě rozvrátilo rodinu a zničilo ji. Spíš zničilo sebe, odstřihlo se a uteklo za svou představou života. Takže se tak úplně nebojím toho, že by to byla pro nás nějaká katastrofa. 

Já to spíš beru tak, že v děcáku to dítě skončí v kriminále skoro stoprocentně. Od pěstouna má tak zhruba 30% šanci, že v kriminále neskončí.  Alespoň jedno dítě ze tří... lepší než nic. 

Samozřejmě... mám už svůj věk, manželka také. Ještě stejně musíme pět let počkat... je dost možné, že to pak vyhodnotíme, že by to bylo nad naše síly.  

Průměrný počet slepic: 4.7 (13 hlasů)

ta Richterová má nakonec pravdu?

Průměrný počet slepic: 3.6 (9 hlasů)

Na ACZ psávala kdysi do blogů nějaká paní, snad Tereza Boučková (nejsem si jist), která si kdysi s manželem vzala do pěstounské péče nebo dokonce do adopce dva problémové cikánské kluky. Skončilo to velmi špatně vč. devastace pěstounské rodiny.
Jo, Tereza Boučková: https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1453589-proste-jsem-chtela-mit-rod…
Velmi silný a varovný rozhovor.

Vidláku, my jsme v rodině zažili "odstřižení" se synovcem. Vynucené okolnostmi, kdy se kluk v dospívání vymknul všem pravidlům a jakékoli kontrole. Proč, to dodnes nevíme.
Bílej, pokrevní příbuznej, slušná rodina, kluk do třinácti sportoval, docela slušně se učil, nebyly s ním problémy. Ty začaly v sedmičce s chováním, během školního roku... (smazáno) to není důležité, co všechno se dělo, ale byla to skutečná hrůza. Rodiče s ním lítali po doktorech a poradnách, ale na nic se nepřišlo. Prostě se vymknul. Nakonec... (smazáno) .... a když mu bylo dvacet, tak mu rodiče museli sbalit kufr a vypakovat ho z domova; už to dál nešlo. Rok a půl jsme o něm nevěděli vůbec nic a nervy tekly proudem i nám, i když to není naše dítě. Ale viděli jsme, co prožívali jeho rodiče a kluk koneckonců odmalička pobýval i s námi, takže nám nebyl cizí.
Nakonec se vrátil a kupodivu "naskočil" do normálu. Dnes je ženatej, má dítě, pracuje; ale o tom roce půl nemluví a jizvy na duších i ve vztahu zůstaly.

Odstřižení se vůbec není snadné a kupodivu je schůdnější, když k němu dojde nikoli kvůli chování potomka, nýbrž proto, že se s rodiči rozejde třeba názorově. Tam totiž existují cesty zpět; ale u vynuceného odstřižení většinou cesta zpět nevede.

Průměrný počet slepic: 4.4 (13 hlasů)

Dětští psychologové by řekli, že i v dobré fungující (bílé) rodině se "výchovně nepovede" jedno dítě z osmi. Na to je statistika. Proto by člověk měl mít víc dětí, protože není větší tragédie, když máte jedináčka a zrovna to statisticky vyjde na něj... děláte pro něj všechno a on se stejně nepovede...

Z mé osobní zkušenosti vyplývá, že lépe ty romské děti zvládají rodiny, které už předtím měly hodně vlastních dětí a nejhůř to zvládají bezdětné páry, které si romské děti vezmou bez jakékoliv výchovné zkušenosti. A ještě bych dodal, že vychovávat romské dítě, to není jen o "hromadě lásky", ale o především profesionálních znalostech z pedagogiky a dětské psychologie. V tomto případě není prostor na hrdinství, ale spolupráce s dětským psychologem a psychoterapeutem pro dospělé je v podstatě nezbytnost. A i tak se to víc nepodaří než podaří. 

Víte Občane, já až do třiceti let věku žil kousek od Sokolova. V jedné z největších romských komunit na Karlovarsku. Celou základku jsem prožil ve škole, kde byli bílí a tmaví půl na půl. Mám dodnes mezi Romy řadu přátel... a také řadu velmi velmi negativních zkušeností. Očkování proti žloutence bylo v našem prostředí naprosto nezbytné. Vši jsem ze školy nosil domů každé tři měsíce. 

Já moc nevěřím v sílu dobrých úmyslů. Nevěřím v přímočarý altruismus, nevěřím v touhu že "chci mít rodinu". Nevěřím v to, že se věci daří díky lásce a nasazení.  Myslím si, že nejčastější důvod k neúspěchu je naivní víra, že když se člověk nasadí, když do toho dá všechno, když na tom nechá duši, tak má právo uspět. Ale tak to prostě není. Člověk to především musí umět. Pokud to umí, zvládne levou zadní, co jiný nedokáže ani s plným nasazením.  Věřím v profesionalitu a to platí i pro pěstounství... 

My s manželkou jsme si řekli, že se to nejdřív musíme naučit. Nejdřív musíme zvládnout naše vlastní děti a musíme je zvládnout dobře. Pak se musíme hodně nabiflovat, musíme si tu práci s romčaty někde vyzkoušet, musíme mít zpětnou vazbu, jak se nám to podařilo a pokud tohle všechno dobře dopadne, můžeme teprve začít uvažovat o pěstounské péči pro nějaké dítě, které by jinak v ústavu rostlo pro kriminál. Ale máme také právo to zabalit. Máme právo zjistit, že to nedokážeme. Máme právo to vzdát ještě dřív než si dítě vezmeme. Nebudeme zavírat oči před statistikou, nebudeme si hrát na hrdiny a rozhodně nemíníme "nechat celou svou duši i tělo" v nějaké romantické touze po dobře vychovaném romském dítěti.

V pěstounské péči si dovedeme představit naší budoucnost. Ale není to žádné dogma. Pokud do toho půjdeme, tak jen tehdy, když bude všechno na naší straně. My máme výhodu v tom, že si nepotřebujeme saturovat nějaký rodičovský nedostatek. Nepotřebujeme si saturovat nedostatek lásky. My už děti máme a dá-li Bůh, dobře to s nimi dopadne.  Pokud si vezmeme nějaké další, tak prostě musíme být dobří. Pokud nebudeme, pokud nás začnou zmáhat roky, pokud se nám vyskytne problém ve stávající rodině. tak do toho prostě nepůjdeme. 

 

  

Průměrný počet slepic: 4.5 (20 hlasů)

čas dál číst velice výživnou diskuzi, takže to zkrátím odkazem na zmedializovaný případ, který zmínil Občan.
https://www.databazeknih.cz/knihy/rok-kohouta-576
Nemyslím si, že jsem úplný měkkýš, ale ta knížka - to je teda síla. A rovnou napíšu, že vůbec nemám představu, jak dlouho bych byl schopen takový režim vydržet bez zdravotních následků.

Průměrný počet slepic: 4 (8 hlasů)

Vidláku,
1) obdivuji tvoji schopnost vidět problém taký jak je - to je opravdu vzácná květinka kterou nevidím u naprosté vbětšiny zdejších příspěvků.
2) teze že je zapotřebí mít víc dětí než jen jedno je asolutně platná, optavdu se může stát že se některé jaksi "nepovede" a příčina je mimo rodinu, ta se může rozkrájet ale stejně to jde jaksi - neznám český přesný ekvivalent, ale v němčině to plně vystihuje rčení "geht das schif" - roli může hrát genetika která se potká s nějakým zevním vlivem mimo rodinu, duševní nemoc či co. Viděl jsem tragedii rodiny kdy vymodlený jedináček - vysoce naprůměrně inteligentní holčička v 7 letech onemocněla dětskou schizofrenií, ale nemusí to být tak drastické, mé kamarádce umřel kluk v 13 na leukemií, jednak naštěstí to nebyl jedináček a navíc ještě nebyla jak se říká v letech a riskla další - ten strach že ho zase ztratí a z těhotenství v40 - naštěstí vše dopadlo ideálně.
3) víra je veliký pomocník kdy se s její pomocí dá mnohé překonat - to říkám jako skalní ateista, proto bych docela v pěstounské péči preferoval - tvrdě - věřící pěstouny, tedy poctivě věřící ne bigotní jedince. Právě ta víra jim pomůže překonat mnohé překážky a hlavně jim dá pomocnou ruku při nezdaru.
4) adopci i pěstounství u homosexuálů odmítám - jen si tak kompenzují mindrák plynocí z jejich orientace - to v lepším případě.

Průměrný počet slepic: 4.4 (10 hlasů)

Mit all den Waffen geht das Schiff in die Luft. = Se všemi zbraněmi loď stoupá do vzduchu.

Čili rodina se snaží a snaží udělat ještě další krok, aby se potomek konečně dostal ke všem potřebným podmínkám, ale stejně pořád ještě malý krůček chybí.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Není to od slova Schiff = loď, ale od slova schief = šikmý, křivý, zkreslený, nepřesný

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

slušná rodina - jak přesně víte, že to byla slušná rodina ? Moc slušných rodin nepřežije hlubší zkoumání jako slušné.

----

Proč, to dodnes nevíme.

- Jaktože to nevíte, vždyť jste si dokonce sám odpověděl.

... rodiče museli sbalit kufr a vypakovat ho z domova.

Copak se vám stane, když vás vypakují z baráku?

Najednou přijdete o servis. Najednou věci nejsou zadarmo. Najednou třeba nemáte kde spát a když spíte venku, ráno padá rosa a je vám zima. Místa, kde se dá spát jen tak jsou často zabraný bezdomovcema, který se znaj a klidně na vás zaútočej. Za pár dní smrdíte, protože se nemáte kde mejt a lidi se od vás odtahujou. Vaše prádlo je špinavé. Lidi, co žijou na ulici nejsou samí dobráci a klidně vás okradou. Klidně vás zmlátěj. Holky vás klidně okradou. Najednou objevujete, že svět je plnej silnějších chlapů, partiček, který jsou dohromadý silnější než vy, lidí co jsou vychcanější než vy a mají obrovský zásoby triků.

Jestli chcete vydělávat prachy poctivě, musíte poslouchat šéfa a měli byste něco umět. Jestli nepoctivě, má to zase svá rizika. Zmlátěj vás policajti, zmlátí vás ochranka, zmlátí vás konkurence. Můžete krást, kšeftovat s drogama, prostituovat se.

Ať je vaše osobní verze jaká chce, zažíváte vždy nepříjemné věci.

Přesně ty nepříjemné věci, které se vám dost neděly doma, protože rodiče nevěděli, že něco už je přes čáru a trest musí přijít a musí být nepřijemný.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)