Respekt bez respektu

Autor
Štítky

Dneska budu pokračovat v dobrých zprávách, kterých v této době nikdy není dost. Máme za sebou kouř od vlády a jejího slavného konsolidačního balíčku a kdo se nechcete opít z té tragédie, pro vás mám takovou malou nepodstatnou reportáž, která ovšem ukazuje, jak se nám doba pohnula a vlastně docela dobrým směrem.

Byl jsem se totiž podívat ve Šlapanicích na akci Zlatého špendlíku, který tam organizoval debatu o budoucnosti. Hlavním hostem byl Jindra Rajchl, to je vždycky plný sál, já zrovna neměl večer nic na práci a tak jsem si řekl, že se po delší době podívám na reakce posluchačů a udělám si autentický obrázek o tom, co s Jindrovou popularitou udělaly demonstrace. A tak jsem se tam vypravil.

Byl jsem mile přivítán, už mě znají i podle ksichtu, takže se na mě upřelo trochu pozornosti, stiskl jsem pár pravic a prohodil pár slov a už mě organizátor táhne ke vchodu, kde prý čekají nějací intervjuci, kteří by se mnou rádi udělali rozhovor. Jdu tam a koho nevidím… Časopis Respekt v podobě Ivany Svobodové… za ní zvukař i kameraman…. Těžkotonážní váha naší pravdomluvné a ojrohodnotné žurnalistiky.

Nic z toho, co budu psát dál, se samozřejmě nestalo a všechno jsem si to vymyslel…

Postavím se proti Svobodové a začínáme… No, oni tomu říkají kritický rozhovor, ale v praxi to vypadá tak, že vám pokládají návodné otázky a nutí vás k vyjádřením vhodným podle nich samotných. Stačily dvě věty a už bylo jasné, že jedubabě vůbec nejde o to, zjistit, co si lidi myslí, ale prostě chce člověka nachytat na švestkách a poučovat. Nejčastější slovo byl Putin a jeho agrese, protože tohle jediné jim zbylo… Hlavně z někoho vydolovat, že Putin není agresor a na tom pak ještě měsíc rajtovat. Ostatně, co vám budu povídat, rozhovor určitě vyjde, pravděpodobně bude patřičně sestříhaný, aby dopadl co nejhůř, ale to nevadí, my jsme si to také nahráli a pokud tam bude nějaká fligna, zveřejníme plné znění.

Pak už začínal program… sál byl jako obvykle plný, lidí naseto, Rajchl ještě nedorazil, tak si říkám, co kdybychom jednou Respektu ukázali, co si o jejich práci lidi doopravdy myslí… Intervjučka připravená, kamera taky… tož jsem si půjčil od předřečníka Oty Březiny slovo, přivítal jsem novináře z Respektu a poprosil posluchače, aby na novinářku vyjádřili svůj názor…

Ano, byl přesně takový, jak předpokládáte.

A když jsem byl v tom, chvíli jsem povídal o tom, jak se z novinářů stali slouhové moci, že kdyby svojí práci dělali pořádně, kdyby do veřejného prostoru přinášeli hlas obyčejných lidí, kdyby nepoučovali, ale prostě se ptali, tak bych byl jako bloger zbytečný a nikdo by v tom sále vlastně nemusel sedět. Kdyby tihle intervjuci dělali rozhovory a ne kritické rozhovory, tak by politici nechodili mluvit k nám. Zkrátka kdyby novináři pracovali pro lidi, mohli jsme mít všichni ten večer lepší program. Kdyby nebagatelizovali problémy obyčejných lidí, kdyby se jich zastávali, kdyby nepohrdali obyčejným člověkem a nenakládali mu pořád další povinnosti, tak bych se mohl vrátit k bourání prasátek.

Povídal jsem lidem o tom, co jsem už několikrát zmínil i zde… Naše největší chyba byla, že jsme jim uvěřili, že pracují v našem zájmu. Že henta občanská společnost bude sloužit nám… Až teď jsme prohlédli a zjistili, že slouží různým mocným skupinám a nepokrytě prosazuje jejich zájem. A samozřejmě jsem nezapomněl dodat, že současnost je jejich labutí píseň, protože každý den jejich příznivci odpadají a dávají se k nám.

Pak dorazil Rajchl, vzal si slovo a bylo to jako obvykle. Tři hodiny mluví a je co poslouchat.

Proč to všechno píšu…

Přátelé, těžkotonážní váha majnstrýmu přijede na Rajchla, přešlapovala tam už hodinu dopředu a zůstala až do konce. Žádných pár záběrů, aby bylo co zdehonestovat… Pěkně natáčeli a natáčeli. Na konci nebyl žádný rozhovor, ale čekala tam až do poslední minuty, aby mi ještě přišla na závěr sdělit, že jsem celou dobu lhal. Tak moc jí to žralo. Prostě si to nemohla odpustit poslední slovo. Není zvyklá, že se s ní takhle zachází.

Už nás nedokáží vymlčet. Teď budou hledat hnidy. A už neposílají mladého blba z České televize, ale poněkud silnějšího soupeře. Jak to říkal Ghándí? Přestali se nám smát, začali s námi bojovat… Už chybí jen jedna fáze. Zvítězit.

Nejde ani tak o to, co si Svobodová natočila a jak to v Respektu podají platícím libtardům. Jde o to, že to viděla na vlastní oči. Viděla plný sál lidí, kteří všichni považují majnstrýmové novináře (a speciálně ty z Respektu) za tu nejhorší zběř. Považují je minimálně za stejné viníky dnešního marasmu, jako vládu.

Jasně… to je mým lhaním… ale konečně jednou byla Svobodá někde, kde její práci považují nikoliv za záslužnou činnost, ale za soubor podrazů na obyčejné lidi. Viděla, že Rajchl mluví tři hodiny, viděla, že to má hlavu a patu a že lidi to poslouchají s nadšením. Viděla, že sál není plný sociálních případů, ale normálních pracujících lidí, jejichž realita se s tou její už dávno rozešla. Že sice má kameru, je pohotová, ale její kritický rozhovor nikam nevede. Že její reportáž možná přesvědčí v Praze pár kafírníků, ale tady venku už nepřesvědčí nikoho.

Možná poprvé viděla, že to její poučování nikoho nezajímá a že to dopracovala tak daleko, že ať řekne cokoliv, nikdo jí nebude brát vážně. Možná poprvé přišla do světa, kde ty jejich evropské hodnoty nezabírají a ona s tím nemůže vůbec nic udělat. Maximálně se ještě víc shodit, být ještě nepříjemnější a přijít i o poslední zbytky kreditu. Chvílemi jsem měl pocit, že by její doprovod nejraději odložil nástroje a přidal se k divákům. Nevypadali, že by ze sebe měli radost, jak pěkně konají službu veřejnosti.

A víte, co jí štvalo nejvíc? Že jsme si dovolili vlézt na její hřiště. Že jsem si dovolil říct, že je lidi přestávají číst a začínají číst nás. A že si za to mohou sami, protože ty jejich kritické rozhovory veřejné mínění vytvářejí, místo aby ho dokumentovaly. Prý, že nezná žádného člověka, kterého vládní kroky dostaly na dlažbu… Řekl jsem jí, že se měla jet podívat do Slaného, kde kvůli statisícovým doplatkům za teplo lidi dokonce obléhali radnici. Štvalo jí, když jsem jí řekl, že nechodí za obyčejnými lidmi a nezjišťuje v čem žijí. Hodně jí to štvalo.

Nedělám si iluze, že by to pochopila… Zřejmě to nepochopí ani Tabery… přitom to viděla na vlastní oči… plný sál lidí, který si o její práci myslí jen to nejhorší. Plný sál lidí, kteří by uvítali, kdyby se Respekt (i Česká televize) propadli do horoucích pekel. A takových sálů jsou desítky i stovky. A každý člověk, který tam byl, to bude doma vyprávět pěti dalším, kteří nemohli přijet. Viděla na vlastní oči lidi, kteří se svolali přes svá média. Že už se to bez České televize fakt obejde, že jsou tu jiné zdroje, které pracují možná hůř, ale zato skoro zadarmo a je jich hodně. Navíc viděla, že dezoláti všichni chodí do práce a mohla vidět že k nim mluví člověk, který ví, co chce a ví, jak toho dosáhnout. Viděla potlesk vestoje.

Budou to bagatelizovat, budou se utěšovat, že to nic neznamená, že mají všechno pevně v rukou… ale už nemají. Na jejich vlastním hřišti pobíhá škodná a jejich kritické rozhovory už s tím nic nenadělají. Respekt už nemá žádný respekt. Dezoláti jim nevěří nos mezi očima a i kdyby se ureportovala, nedokáže na tom nic změnit.

Myslím, že příště majnstrým nasadí to nejlepší co má. Munice dochází všude… i velkým médiím.

Pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Každý, kdo Institut podpoří částkou alespoň 350,- Kč si může v objednací aplikaci na Vidlákových kydech zadat adresu pro zaslání knihy. Platby jsou už spárovány s aplikací. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.

Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“ Všem dárcům děkuji.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (298 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

dávají přednost Právu, respektu a odbornosti Jindry Rajchla před disrespektem intervjuků (zamiloval jsem si tento termín Vidláka) typu Svobodové a Taberyho. Je to jako s dobytkem, který kope v předsmrtném tažení. Jedná se samozřejmě o fialovou metaforu.

Průměrný počet slepic: 4.5 (83 hlasů)
Trvalý odkaz

Zdravím Vidláku

Příště pošlou Doležala.

A jsem si jist že tu plešatou a ,,na,,dutou hlavu odkážeš do patřičných míst. 😜

Samozřejmě že v naprosté slušnosti a s drtivou argumentační převahou.

Jen tak dál, držím nám palce.

🇨🇿✌️🇨🇿

Průměrný počet slepic: 4.4 (31 hlas)
Trvalý odkaz

Rozhovor s obtloustlou čarodějnicí.

Průměrný počet slepic: 4.3 (18 hlasů)
Trvalý odkaz

On tyto zapálené aktvisty ztvárněné Dušanem Jasánkem zpodobnil již v roce 1969 ve svém románu Černí baroni.

 

Průměrný počet slepic: 4.6 (20 hlasů)
Trvalý odkaz

a tah na branku, tak mu věštím dobrou kariéru.  Ačkoliv tahle vláda kmotrů má silnou  podporu dlouhoprstých lotrů. Včera jsem sledoval v televizi tu nejnovější vládní trapárnu. Překvapen jsem byl snad jenom tím, že ČT odvysílala dosud nevídanou kritiku na vládní diletanty.

Průměrný počet slepic: 4.4 (25 hlasů)

Jelikož ČT zásadně nesleduji, mohl by jste mi přiblížit o jakou kritiku vládních diletantů šlo?

Děkuji a zdravím Zaubera.

Průměrný počet slepic: 2.8 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

připomíná kobylu v posledním tažení. Řehtá, kope kolem sebe, nikoho nešetří, nic neušetří, snad jen sebe.

Průměrný počet slepic: 4.3 (15 hlasů)
Trvalý odkaz

Novinářka z Respektu se chovala podle stejného jediného „pravdomluvného“ naučeného vzoru, který je nám všem známý, a proto mnozí nemáme důvod zapínat zprávy v televizi nebo číst jejich novinářské bláboly.

 

To oni před lety stvořili Babiše. Stejně jako můžou za to, že je tu Rajchl.

Babiš kdysi první použil slovo „lháři“, a měl pravdu, když v přímém přenosu vyjmenovával všechny ty krádeže za bílého dne… A od té doby intervjuci v televizi a všelijací pisálkové jako obranu používají slovo lhář, aniž by si zjistili skutečnosti.

Starost o to, jak se žije obyčejným lidem, je jim ukradená…, protože by taky mohli přijít o práci. A o čem by pak kde klofali.

 

Průměrný počet slepic: 4.3 (26 hlasů)

2. SVĚTOVÁ. VÁLKA - PLZEŇÁCI

 

My, pamětníci Plzeňáci to víme, ale stále se tu někdo snaží přepisovat dějiny a vymývat mozky nejen mladým. Američané neosvobodili Plzeň, chtěli ji srovnat se zemí. Dne 30. 4. 1945 americké jednotky dosáhly Chebu, Aše, potom směřovaly do Stříbra, Klatov, Domažlic… Pražské povstání proti německým okupantům 5. 5. 1945 působilo velmi rychle i mimo Prahu. Ve stejný den v Plzni české síly získaly silné pozice. Němečtí starostové Wild a Sturm byli zajištěni našimi vlastenci. Dne 6.5.1945 v 9 hodin ráno vstoupil do Plzně americký vojenský oddíl »B« 16. pancéřové divize pod velením plukovníka Nobleho. Ten měl nařízeno zastavit se na předměstí Plzně, ale viděl příležitost, rozkázal svému oddílu, aby obsadil Plzeň. (Archiv JNV Plzeň, -7-1. plk. Noble).

 

Revoluční národní výbor v Plzni zveřejnil 6. 5. 1945 výzvu »Na pomoc bojující Praze«. Občané Plzně na výzvu reagovali bleskově. Velení USA bylo z české strany požádáno o zapůjčení automobilů pro přepravu dobrovolníků do Prahy a také o některé zbraně. Velení americké armády nejenže takovou žádost odmítlo, ale odjezd dobrovolníků na pomoc Praze zakázalo.

 

Ukazovalo se, že zájmy USA jsou jiné než českých občanů bojovníků proti německým okupantům. Počínání Američanů v Plzni bylo podivné a vedlo k narůstání pochybností, o co jim vlastně jde. Po příchodu vojenských jednotek USA do Plzně zrušilo jejich velení Revoluční národní výbor v Plzni.

 

Občané Plzně velmi tvrdě tento čin kritizovali a neuznali jej. Američané museli nakonec ustoupit, ale jejich počínání se nezměnilo. Všimněme si některých kroků, které americké vojenské velení v Plzni nařídilo a realizovalo:

 

Jen americký velitel má právo určovat strukturu města Plzně.

 

Ulice musí být vyklizeny, obyvatelé mohou do ulic jen v rozsahu dvou hodin za den.

 

Bylo zakázáno vydávat a rozšiřovat české noviny a české informační letáky.

 

Američané plzeňským bojovníkům proti německému fašismu zabavili vysílačky, zbraně, fotoaparáty, a dokonce zabavili i zbraně československým důstojníkům a policistům.

 

Veškerá písemná povolení, žádosti, stížnosti… prostě veškeré písemnosti musely být napsány v českém i anglickém jazyce.

 

Americké velení neustále opakovalo a kontrolovalo své nařízení, že německým důstojníkům se nesmí nic stát, protože jsou pod americkou kontrolou.

 

Občané Plzně se mohli vzdalovat z města jen do vzdálenosti šesti kilometrů…

 

Americké velení zakazovalo činnost Národních výborů jako orgánů nové lidové moci. To omezovalo naši suverenitu a poškozovalo plnění Košického vládního programu, který byl schválen 5. 4. 1945.

 

Americké pojetí svobody prozrazoval také politický obsah vyhlášky amerického velitelství ve Strakonicích ze dne 9. 5. 1945 (č.j. 6684): Okresní hejtmani »budou provádět všechna nařízení amerického vojska a to do té doby, dokud nová česká vláda nebude uznána vládou USA…«. Přitom vláda ČSR byla v Košicích 5. 4. 1945 uznána všemi antifašistickými velmocemi a dalšími zeměmi.

 

Americké bombardování Plzně: Tento nepřátelský akt nesmí být nikdy zapomenut. Tak to diktují fakta a historická pravda. Americkému velkokapitálu šlo hlavně o zničení významného centra naší ekonomiky Škodových závodů v Plzni a v dané oblasti.

 

Fašistické Německo v březnu 1939 tyto závody zabralo a využívalo pro svůj válečný zbrojní program, a to až do konce války v roce 1945. Ve dnech 17. – 18. 4. 1945, čtrnáct dnů po přijetí Košického vládního programu, americký velkokapitál, vojáci a zbrojaři vedení vztekem a nervozitou z toho, že uvedené centrum naší ekonomiky nebudou ovládat, přistoupili ke zničení závodů v Plzni. Dne 25. 4. 1945 se uskutečnilo poslední masové bombardování Škodovky. Bylo to současně poslední bombardování v Evropě. 500 bombardérů USA svrhlo na závod 5000 tříštivých, fosforových a zápalných bomb. 29 objektů Škodovky bylo totálně zničeno, 21 těžce poškozeno, nebyl elektrický proud, komunikační a celková infrastruktura byla zničena.

 

Americký zločin – bombardování Plzně – neměl žádný strategický význam z hlediska dokončování válečné porážky fašistického Německa. Byl to cílený nepřátelský záměr proti nové osvobozené Československé republice. Američanům šlo o rozbití průmyslové a ekonomické základny ČSR. Bylo zabito 624 Čechů, 453 jich bylo zraněno. Američané zničili 505 budov, seřaďovací nádraží a další objekty.

 

Americký generál Patton poté, když si prohlížel ruiny Škodovky, prohlásil: »Dobrá práce, jsem spokojený!«

 

Tajemství čtvrté brány. V této části zničené Škodovky »pracovaly« dva týmy Američanů ze strategické rozvědky. Zajímaly je výrobní a technologické plány, prototypy nových německých zbraní, které nebyly použity na frontách. Hledaly archiv závodu, ale ten byl zničen při americkém bombardování. Části archivu a plánů v některých výrobnách nám však přesto Američané ukradli. Náhradní válečný německý archiv nových zbraní a komponentů se ale Američanům nepodařilo odcizit.

 

Dne 22. července 1945 se skupina Američanů převlečených do uniforem důstojníků československé armády zmocnila československých odborníků na odstředivé lití dělových hlavní a unesla je do Mnichova. Americký lup ve Škodovce mohl být ještě větší. Naši vlastenci a nové bezpečnostní orgány ČSR tomu zabraňovali.

 

Pohled do jednoho policejního hlášení:

 

Pod č.j. 400 pres./1945 bylo uváděno mj. toto: »Po obsazení Plzně americkou armádou vznikla řada nesnází, které se postupem času vyvinuly v problémy. Vojáci obsazují samovolně opuštěné byty bez ohledu na jejich zajištění, vnikají do nich i násilím… na otevřených táborech německého vojska v okolí Ejpovic naskýtá se týž obraz. Zde byly národnímu hospodářství způsobeny milionové škody, hlavně na motorových vozidlech, na kterých se přijela vzdát německá armáda, ustupující od Prahy. Američané velkou část vozidel zničili.«

 

A pokračuje se dále:

 

U Ejpovic Američané zničili velké zásoby prádla a potravin.

 

Za starou hrnčírnou v Plzni do obrovské jámy svážela americká nákladní auta velké zásoby potravin, konzerv, nábytku… to polévali benzínem a zapalovali…

 

V Chebu zničili Američané velké sklady látek, psacích strojů, radiopřijímačů, konzerv a automobilů…

 

V Kraslicích zničili vojáci USA sklady hudebních nástrojů.

 

Na zámku Pozorka u Kladrub bylo velké skladiště hlídáno československými hlídkami. Američané hrozící zbraněmi naše hlídky vytlačili, skladiště polili benzínem a zapálili.

 

Z Aše bylo do Mnichova uneseno pět odborníků na výrobu technického porcelánu.

 

Z tachovského muzea zmizely cenné památky – olejomalby, staré zbraně vykládané stříbrem. S tím vším zmizel také major armády USA Hoower.

 

Ve Stodu se americké vojenské velitelství zmocnilo násilím 40 vagonů látek, zabavených Němcům, tyto zásoby Američané spálili.

 

Národní výbor v Chebu 14. 5. 1945 oznámil, že americké vojenské velitelství nařídilo odvézt 45 vagonů obilí do Německa…

 

Fakta a některé údaje jsou použity z textů K. Bartošky a K. Pichlíka »Pokus o hospodářskou kolonizaci ČSR«, Praha 1969, str. 11 a další.

 

Připravil J. Groušl

Průměrný počet slepic: 4.6 (45 hlasů)

včelko Májo,

už se mi po Vás stýskalo..

Průměrný počet slepic: 3.7 (6 hlasů)

... a také posílám pozdravení :-)

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Dík za zajímavý text, je to nejzajímavější a nejšokujicí co jsem v poslední době četl. Fakt jsem nevěděl jak to osvobozování v západních Čechách probíhalo.  Je fakt, že Rudá armáda, když k nám vstoupila, musela respektovat, že se nachází na území spřáteleného státu, protože v prosinci 1943 podepsal prezident Beneš v Moskvě dohodu O vzájemné vojenské pomoci a poválečné spolupráci. Takže nás Rudá armáda osvobozovala, kdežto sousední státy dobývala. Přesto, že se nějaké excesy i u nás objevily, bylo chování vůči našemu obyvatelstvu diametrálně jiné. Myslím, že žádná podobná smlouva s USA neexistovala. 
Inspirován tímto textem, hledal jsem na netu něco na stejné téma. Podařilo se mi najít od stejných autorů:
HANEBNÁ ROLE AMERICKÝCH OKUPANTŮ V ZÁPADNÍCH ČECHÁCH V ROCE 1945,Nakladatelství SVOBODA Praha 1951,
Bohužel, skutečná fakta, která jsou v textu použita jsou zabalena do dobové propagandy, ideologického balastu, který svým propagandistickým zaměřením prakticky tato fakta znehodnocuje. Předpokládám, že kniha, na kterou se odkazujete Vy, která je z roku 1969 bude důvěryhodná. Jen ji sehnat! Zapátrám po knihovnách. Díky!   :-)))
Průměrný počet slepic: 4.1 (14 hlasů)

Taky mě to šokovalo, náhodou jsem na to natrefila někdy minulý týden a schovala si na dobu, kdy to sem bude možné poslat. 

 

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Zdravím Včelku máju.

Přesně takhle jsem to slyšel od známých z Plzně.

Starších pamětníků ubývá ale stále se najdou tací kteří si o tom rádi popovídají.

Průměrný počet slepic: 3 (6 hlasů)

i pro Standu. 

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

A oceňuji, že sem nesmějí trollové žblebtat ty svoje nesmysli. To bylo peklo.

Si představte, že v té válce fandíte Ukrajině a pak vám sem začnou oni chodit, taky jí fandí, ale asi to jsou krapet demencí štrejchnutí jedinci, kterých největšími argumenty je urážet vulgárními slovy svoje oponenty. Tak zjistíte, že jste tady v jednom šiku s totálnína kokotama.

Ale i mezi vašimi oponenty nebyli všichni takoví, někteří se chovali slušně a moc doufám, že i jim sem bude umožněn dále přístup a možnost se vyjádřit. Pokud ne, stali by se z vás ti pověstní kladrubští hřebci, kteří jsou hrdí, nabušení a vědí svoje, ale aby toho vedle sebe neviděli a neporvali se s ním, musí mít klapky na očích. Tak doufám, že vašimi klapkami se nestane vytvořit si zde stejnou názorovou skupinu. Bylo by to nudné. Ale to je na vás a na Vidlákovi.

Průměrný počet slepic: 1.8 (5 hlasů)

Teď se mi tu registroval jeden, který mě dokonce upozornil, že je libtard z opačného tábora a chce mi tady dělat oponenturu. Normálně jsem mu tu registraci dal... 

Průměrný počet slepic: 4.6 (7 hlasů)

Já taky fandím Ukrajině. Fandím obyčejným Ukrajincům a doufám že se zbaví svého vedení, domluví se s Ruskem a přestanou se navzájem vraždit.

Průměrný počet slepic: 4.4 (15 hlasů)

Skoro bych řekl, že včera bylo pozdě. Soudruh Zelený je nesporně bezpečně chráněn, jinak nevěřím, že se ještě nenašla síla, která by UA lid zbavila tohoto nebezpečí. Nicméně i na RH byl spáchán atentát.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)