Posvátné krávy...

Ale musím tě občas popíchnout, abys nezakrněl. A mimochodem, všimni si, že zatím pod tvou výzvou na komenty mám post já s její kritikou, pak mi ty odpovídáš a ostatní si to perou pod to, jak jsem předpověděl. Jelikož jsi mi sympatický, budu doufat, že se k nám někdo přidá, abys tu první větu nepsal zbytečně.

P.S. Všiml jsem si, že jsi svůj text poněkud poopravil, tudíž přidávám i své péesko. Ta jednoslepice mi nevadí, naopak. Její autor asi ještě nepochopil, že jsem fanatický sběratel jednoslepic a fakticky v tomto oboru vedu zdejší ligu, takže mi vlastně udělal radost.

A bylo to tak i v dobách, kdy se nerozlišovali Ukrajinci a Rusové. Prostě nenáviděli "rusáky". Ale kšeftovat s nimi nevadilo! :-)

“Pos…ou EU?”

Proč “pos…ou”? My jme přece věděli, že o nás bude rozhodovat! Že nám bude nařizovat co máme a nemáme dělat. Co se nám teď nelíbí? My jsme se přece nechtěli starat sami o sebe! Chtěli jsme aby se o nás postaral někdo jiný! Teď se to začíná realizovat. Jaké reklamace? Měli bychom si přiznat, že jsme si to posrali sami a že je u nás ještě dost lidí, kterým to posrané vyhovuje. Komu to nevyhovuje - kufry a do Švajcu 👍

Každý, komu zbyl kousek mozku v hlavě, když vidí, kam to směřuje, musí vědět, že to jednoho dne spadne.

Ale když spadne barák, je to řacha, když spadne velkej barák, je to velká řacha a EU je fakt hódně velkej barák, takže to bude hódně velká pumelice. Pak bude těžkej bordel a chaos. Stejně tak, jako jsem se od svých jednadvaceti let začal starat o to, abych pak jednou ve stáří byl finančně zajištěný, dnes se připravuji na tuto petardu. Myslím, že pak hlady a zimou nezahynem.

Potíž je v tom, že vidím, že fůře lidí se ten barák nelíbí, rádi by, aby spadl, ale nejsou připraveni na situaci po tom pádu, pak budou dost překvapeni. 

Jo, některé nabídky lze odmítnout, jsou ale nabídky, které se odmítají jen těžko. Třeba když Ti dá nabídku Tvůj zubař, a ty nemáš v dosahu žádného jiného, který by Tě vzal, nebo když Ti udělá nabídku Finanční úřad, nebo obchod na vesnici učiní nabídku důchodci, který je rád že tam dojde a nemá jinou možnost, nebo dodavatel energie Ti dá předraženou nabídku a ty si zjistíš že všichni dodavatelé energií dodávají podobně předraženou, protože to předražení vzniká jinde než u těch dodavatelů. Takových nabídek které se neodmítají je hodně a přibývají.

Pokud jde jen o zmrzku, pak je to OK. Ale, jak píše dále Freud, né vždy máte v životě možnost nabídku odmítnout, myslím, že se tomu také říkalo vyděračství, nebo lichva, či tak nějak podobně a pokud to ještě "stát" - naši politici, naši zaměstnanci, prosazují proti naší vůli, je asi něco špatně.... aha, já hlava děravá, úplně jsem zapoměl na výsladky posledních voleb: strany pětidemolice získaly více hlasů než v předchozích, .... zase moje špatná úvaha "podle sebe, soudím tebe" , ale většina lidí v ČR je se současným stavem spokojená, takže i Tomio sklapnul. Prostě se musíme smířit s tím, že naše názory jsou v menšině, po programu Stačilo není prostě poptávka. Jediné co pro sebe můžeme udělat je zvolit "strategii berrnard", je to nepříjemná pravda, ale je to tak!

říkáte to velmi správně. Nejen, že každý nemůže být podnikatel, ale drtivá většina lidí ani nepodnikateli není. Je většina pracovních míst, kde lidé musí makat a nejen vést kolektiv. Upřímně řečeno, většinu svého života když jsem byl zaměstananec, jsem žádného šéfa nepotřeboval, protože jsem přesně věděl co mám dělat a rady a vedení jsem fakt nepotřeboval. Šéfa jsem jenom potřeboval na to, aby mi podepsal to, co já jsem nemohl. A kdybych mohl podepisovat, tak by šéf být vůbec nemusel existovat. Resp. nemuselo by jich být nade mnou 5, ale stačil by vrchovatě jenom jeden.

V naší společnosti je mnoho tzv. šéfů, kteří jsou úplně zbyteční, jen dostávají vysoké platy a na šéfy si hrají. I to je kapitalismus. A prý v socialismu bylo zaměstnáno zbytečně mnoho lidí, ale teď to není o nic lepší.

Tahle fakta berrnard nikdy nepochopí, protože si asi myslí, že jen ten kdo podniká a dře jak kůň, se o sebe umí postarat. Já jsem nepodnikal nikdy a postaral jsem se o sebe taky. A nemusel jsem dřít v lese. A hlavně: nepotřeboval jsem ke spokojenému životu 70-80 tisíc čistého, ani když byla moje žena na mateřské. Mám spokojený život, protože vystačím s tím co mám a nepotřebuji více (a přesto mám hodně). Protože rovnice: mít více peněz, znamená být více šťastný, nefunguje. Absolutní a trvalé štěstí neexistuje, štěstí jsou jen velmi krátké prchavé okamžiky, které člověk musí umět uchopit přesně v ten moment, kdy ten okamžik vznikne a s penězi to nemá vůbec nic společného. Takových nádherných prchavých okamžiků jsem v životě zažil naštěstí mnoho, protože jsem je uměl uchopit a někdy jsem nepotřeboval peníze vůbec nebo jen minimum.