Ústavní soud rozhodl, Petr Pavel do Ankary pojede a dokonce už všude rozhlašuje, že bude šéf delegace. Teď je na Babišovi a především na Macinkovi, aby předvedli, že uměli přemýšlet dopředu, počítali s touto variantou a mají vývoj událostí pod kontrolou. Jestli se Petr Pavel v Ankaře bude hřát v přízni světových mocipánů, je to pro vládu prohra, takže zatím chci doufat, že mají lepší plán než Zdeněk Hřib a tento plán nejpozději v Turecku dojde svého naplnění. Už nebudu dál spekulovat, proč se Petr Pavel choval jako umanuté děcko a proč Baxa se Šámalem rozhodli, jak rozhodli. Nebudu ani spekulovat, jestli to měli Babiš s Macinkou rozmyšlené. To se během příštích čtrnácti dnů dozvíme. V podstatě mám jediné racionální vysvětlení a tím je, že Petru Pavlovi někdo slíbil post generálního tajemníka po Ruttem a on teď nesmí vynechat žádnou příležitost, aby mohl leštit kliky.

Já se dnes zaměřím na to, jak se toto všechno vlastně mohlo stát.

Je to v podstatě jednoduché – před poslední prezidentskou volbou v roce 2023 byl Babiš pro spoustu lidí ještě naprosto nepřijatelný kandidát. To víte, chtěl nás všechny zavřít kvůli covidu, chtěl nás všechny opíchat experimentální vakcínou, neuměl pořádně mluvit česky, nevypadal dostatečně reprezentativně, v předvolební kampani pořád mluvil o masovém vrahovi Gerasimovovi, kterému Petr Pavel podal ruku, ale on, Andrej, by to nikdy neudělal… Také bylo jasné, že bude odsouzen za Čapí hnízdo, objevily se Pandora papers, v politickém institutu hnutí ANO pracoval ještě člen Evropských hodnot, Roman Máca (byl tehdy vyhozen na můj popud) a všichni se teprve učili, jak překročit svůj stín a hodit to nemilovanému Andrejovi.

Psal jsem tehdy, že příští prezident jmenuje třináct nových ústavních soudců a když nám v roce 2022 na podzim nevyšel senát (dostala se jen Jana Zwyrtek Hamplová a Daniela Kovářová), bylo by dobré vzít v úvahu i tento argument. Soudruh jenerál si navolí svoje kamarády a samozřejmě tak učiní s ohledem na pravdu a lásku, nikoliv s ohledem na nás. Klára Samková tehdy před Babišem dokonce klečela, aby senátní volby neignoroval a nasadil lepší kandidáty než Nagyovou proti Vystrčilovi…

Ale tehdy na to ještě hodně voličů nechtělo slyšet. Argument covidem a očkováním byl ještě naprosto běžný a pamatuju si jako dneska, jak Bašta nepodpořil Andreje ve druhém kole. V následném rozčarování pak SPD ztratila preference, které už nikdy nenabrala zpátky. Andrej sám také ještě nechápal, co to je henta „Alternativa,“ protože v jeho průzkumech veřejného mínění se nevyskytovala a i když se prezentoval jako mírový, zároveň byl i ostře protiruský, což budilo nedůvěru na obou stranách barikády.

A tak tehdy apely na „volbu menšího zla“ narážely na příliš mnoho překážek.

Výsledek se dostavil. Prezidentem se stal Petr Pavel, najmenoval si Ústavní soud a ten ho teď na oplátku podržel. Koneckonců, přesně proto se tam ti soudci dostali. Nedostali se tam, aby strážili ústavu, ale aby stáli na správné straně dějin, až to Kolář bude potřebovat, což se stalo právě teď. Jestli něco protokolář Kolář chápe, je to otázka moci. Idejemi se stačí zaklínat, voliči na to snadno skočí, ale v realitě je třeba si obsadit pozice svými lidmi. Kádrová politika, vole!

Proto už od začátku svého veřejného působení říkám, že je třeba krok za krokem vybudovat pozice. Je zapotřebí se klidně spojit s menším zlem proti tomu většímu, protože když chce člověk naráz všechno, nemusí mít také nic. Je zapořebí budovat podpůrné struktury, je zapotřebí proti majnstrýmovým mééédiím stavět naše média, je zapotřebí proti pravdoláskařským neziskovkám stavět naše spolky a proti liberální politice stavět naše politiky. Ideje nás mohou dávat dohromady, ale pokud nebudeme schopni strategického uvažování, dopadne to jako obvykle.

Teď sklízíme důsledky z prezidentské volby a já jen chci doufat, že Veľký Bocian i Macinke vědí, co dělají. Ale po včerejší Macinkově tiskovce už tomu věřím o něco méně než o den dřív.

Co se stalo, nedá se odestát. Společnost bude zase o něco rozdělenější, zase o něco radikálnější, další lidé ztratí o současném režimu své iluze a zjistí, že všechno je to čistě jen o moci a nikoliv o hodnotách. Pokud ale tohle všechno má mít nějaký smysl, měli bychom se z toho poučit a začít pracovat na prezidentské volbě za rok a půl. Měli bychom se přičinit, aby Ústavní soud svůj budoucí nález učinil pro NAŠEHO budoucího prezidenta, kterého si zvolíme, protože neuděláme stejné chyby jako minule.

Hlavní úkol má samozřejmě Andrej Babiš. On je hegemonem na naší straně politického spektra. On je ten, kdo musí přijít s přijatelným prezidentským kandidátem pro všechny. On o tom musí přesvědčit své koaliční partnery, on se musí postarat, aby se pokud možno netříštily hlasy. A také by měl konečně pochopit, že jeho vstřícnost k prezidentovi i pravdě a lásce všeobecně je brána jako slabost a jeho zdrženlivost bude vždycky po právu potrestána.

A my se psychicky připravujme na volbu menšího zla, protože o ničem jiném příští prezidentská volba nebude. Žádný kandidát nebude ideální, každý za sebou bude mít problematickou minulost i problematické řeči. Každý bude mít nějakou hnidu, média spolehlivě najdou i to, že v první třídě tahal holky za copánky a trhal mouchám křídla. Vzhledem k tomu, jak se teď Ústavní soud odkopal, budeme vlastního prezidenta (nebo spíš prezidentku) potřebovat stůj co stůj a tříštění hlasů si nemůžeme dovolit.

To stejné platí teď pro senátní volby. Ano, senát je zbytečná instituce, kterou by bylo třeba zrušit, ale sakra, je to senát, který spolu s prezidentem vybírá ty pošahané kandidáty na ústavní soudce! Hnutí Stačilo! proto už dva měsíce vyjednává, aby se v každém obvodě nasadil jen a pouze jeden vlastenecký kandidát, aby měl alespoň šanci dojít do druhého kola. Raději nasadit méně jmen a v ostatních obvodech podpořit jiné, než si hrát na hrdiny a projet to všude.

Nedělám si samozřejmě iluze, jak to bude doopravdy. Na to jsem českou politiku viděl příliš do hloubky. Ale každý krůček vpřed je dobrý. Každý senátor, který bude na naší straně, je výhra. Pak budeme mít rok času se shodnout na prezidentském kandidátovi.

Pokud to nedokážeme, můžeme se připravovat na volební průser v roce 2029…

__________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky.  Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600