Pamatujete? Tajemný účet, o kterém nikdo nevěděl, kdo za ním stojí. Ale to nevadilo, protože psal o Babišově podnikání a tak byl hojně citován všemi mééédii. Každá začínající redaktorka si ho brala do huby, každá blikotavá hvězdička fejsbůku ho citovala a vymezovala se od zlého agenta Bureše, který to tady vede úplně do háje a nastoluje totalitní praktiky.
Závažná obvinění ten Šuman sděloval. Velmi závažná. Něco jako dneska Thomas Paukner o Hladíkovi a Rakušanovi. Rozdíl byl je v tom, že tenkrát žádná ZBISlava Pokorná úporně nehledala pisatele a nesnažila se stůj co stůj zjistit, kdo za tím účtem stojí. Šuman totiž stál na té správné a evropsky hodnotné straně a jeho informace nahrávaly pravdě a lásce proti premiérovi.
Už tenkrát liberální špičky přemýšlely, jak se toho nenáviděného Andreje v roce 2021 zbavit. Někdy v této době dostali Fiala i Petr Pavel transplantaci vlasů a protokolář Kolář zanedlouho začne se svým Nývltem objíždět republiku, aby ho zviditelnil a připravil, když to nevyšlo ani s Kchárlem ani se stahovačem králíků Drahošem.
Tehdy liberálové vynalezli politický zbraňový systém Julius Šuman a použili ho v ostrém nasazení. Byl to poměrně pokročilý systém. Vyžadoval širokou koordinaci napříč celým mediálním spektrem, bylo zapotřebí všechny ty redaktůrky nastavit, aby věděli, kam se mají dívat a kam se dívat nemají, bylo zapotřebí jim dát hodně kinedrilu, aby si nevšimli, že místo novinařiny už dělají čistou politickou propagandu… a samozřejmě bylo důležité se nespoléhat jen na tuto jednu zbraň a tak se chystaly ještě Pandora papers a jelo se osvědčené Čapí hnízdo.
Teď jsme o necelých deset let dál a jak vidno, nepřítel pravdoláskařů nebyl poražen. Dezoláti nebyli vyhubeni, zničeni ani odstraněni. Fiala s Pavlem sice vyhráli svoje volby, takže mediální ofenzíva evropských hodnot zafungovala, ale jen dočasně. Dnes se pravdě a lásce vrací ofenzíva jejich vlastními zbraněmi.
Místo Juliuse Šumana je tu Thomas Paukner. Jen s opačným znaménkem. Najednou jsou tu třaskavé informace o Hladíkovi a jeho rychlém dotačním oteplování, jsou tu informace, jak STAN skrze svou firmu BESTAN dojil sněmovní rozpočet, jak Rakušan na Vnitru kupoval předražené vrtulníky od Strnada a prý brzy budou další podobně třaskavé zprávy.
Jen… mééédia to necitují. Tváří se, jako by to neexistovalo. Ale už to nevymlčí, protože existují alternativní média, která to šíří prakticky stejně rychle, jako kdysi majnstrým šířil Juliuse Šumana. Na Rakušana teď dopadá přesně to, co kdysi dopadalo na Babiše. Děje se to v podstatě stejným způsobem, má to podobnou razanci a bude to mít i podobný výsledek. Možná z toho bude další desetiletý soud s Vítkem a jeho kamarády…
Člověku by se chtělo říct, že Babiš neseděl se založenýma rukama…
Ne, nesrovnávám Pauknera se Šumanem. Jen chci říct, že proti evropským hodnotám je nejlepší bojovat jejich vlastními zbraněmi, protože vymysleli opravdu dobré zbraně. Sovětský svaz nezvítězil nad Hitlerem pomocí holubic míru, ale ještě větší lavinou železa, než jaké měli k dispozici Němci. Dobro zpravidla zvítězilo nad zlem až ve chvíli, kdy si vzalo ještě větší klacek, než mělo zlo. Znám jen dvě výjimky a tím bylo šíření křesťanství ve starém Římě a pak Ghándího Indii… ale v obou případech je otázka, jestli by mrtvých nebylo méně, kdyby se dobro ozbrojilo flintami a normálně bojovalo.
Majnstrým jsme (a je mi líto, že to musím říct) neoslabili skvělými pravdivými reportážemi. Stejně o nás říkali, že lžeme. Neoslabili jsme ho pečlivým dodáváním odkazů a zdrojů. Řekli, že jsou to dezinformace a když nemohli jinak, tak to odbyli, že je to pravda, ale špatná pravda, která nahrává nepříteli. Když jsme upozorňovali na informace z opačného tábora, které bylo rozumné znát, tak to bylo citování ruské propagandy. Dokud jsme se chovali slušně, dupali po nás.
Ostatně… myslíte, že by se u nás nějaký Ludwig nebo Minář odvážil říct na adresu islamistů to, co se odvážili říct na adresu hnutí Stačilo!? Oni dobře věděli, že jim od nás nic nehrozí. Nikdo jim nezastaví před domem, nikdo je nevezme v nočním šeru klackem po hlavě, nikdo jim neobjede lak na autě korunou. Reportéři se chovali jak ta největší hovada, protože věděli, že jim nikdo nedá po tlamě a to samé platí i pro všechny ty libtardí pouliční bojůvky včetně Pavlíka Novotného. Oni prostě využívali grázlovských metod proti slušným a spořádaným občanům.
Majnstrým jsme oslabili tím, že jsme začali používat jejich techniky a jejich způsoby boje. Oslabili jsme ho, když jsme si založili fejsbůkové účty a začali s nimi také dělat kampaně a nájezdy. Oslabili jsme ho, když jsme si založili vlastní média, která se k Rakušanům, Hladíkům a Fialům začala chovat stejně jako se Novinky chovaly k Babišovi. Oslabili jsme je, když jsme se k nim začali chovat tak, jak se oni posledních deset let chovali k nám.
Babišovi se nevyplatilo, chovat se vstřícně k prezidentovi. On to nechápal jako uměřenost, ale jako slabost. Až když byl zhurta okřiknut a musel si vzít na pomoc strejdu Baxu a strejdu Šámala, tak se trochu zklidnil. A Íránu také k ničemu nebylo velmi uměřené chování vůči Spojeným státům. Stejně ho nakonec napadli. Až když se Írán začal ke Spojeným státům chovat přesně tak, jak se ony chovaly k němu, situace se vyrovnala. A vůbec nebylo nutné, aby byl Írán stejně silný a mocný jako USA.
Jsem hluboce věřící člověk a můj ideál boje za lepší zítřky je spíše podobný na utrpení křesťanů v římském cirku, než ve vyrovnaných řadách pochodujících proti zvuku palby, ale nemohu si pomoci, pokud jsou libtardi se Sorošem k poražení, tak jedině tím, že dostanou ještě mnohem víc ochutnat svou vlastní medicínku. Dokud všichni ti Čestmírové Strakatí se všemi Hynky Čermáky a dalšími herci nezjistili, jaké to je, když vás hejtují a neuvědomili si, že jejich eurokecy je mohou bolet, tak pro nás neměli nic jiného než pohrdání. Teď už si přidali i druhou emoci… trochu toho bezmocného strachu.
Jejich vlastní zbraně – to je klíč ke změně. Jestliže oni mají neziskovky, my také musíme mít spolky. Jestliže oni mají média, my také musíme mít média. Jestliže oni mají Julia Šumana, my máme Thomase Pauknera. Jestliže oni dělají hejtovací nájezdy, my je musíme dělat také. Jestliže se oni sdružují a soustřeďují všechnu podporu do jednoho ksichtu, my to budeme muset udělat také.
Proč? Protože takhle to prostě funguje.
Ne, zdaleka nejsme jako oni. Neposíláme na ně zásahovku. Naši novináři se jim nepřehrabují v popelnicích. Nedostávají od nás stovky žalob nevyhazujeme je za názor z práce. Ale dokud nepocítí, jaké to je, tak nezkrotnou. Dokud nepocítí chuť svých vlastních hnusáren, nic se nezmění.
Takže, víc Pauknerů, víc médií, víc blogů, více koordinace, víc projektů a více odhodlání. Ukončit Českou televizi, ukončit erární financování pravdy a lásky, zákon FARA jít do nich při každé příležitosti. Jde to. Jsou k poražení jejich vlastními zbraněmi.
__________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.
Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g360
- Log in to post comments
Komentáře
Komentáře k Vidlákovu článku..
Ano
jen vice Pauknerū. A bude jich vice. Je mi jedno kdo je Paukner, ale určitě to není nikdo z opozice. Protože jsem v opozici nezaznamenal jednoho jediného chytrého člověka. Tam je výkvět lidské blbosti.
Paukner je příliš inteligentní na opozici.
Konec západní civilizace, část 1.
V červenci 2022 se v Hongkongu konalo fórum Jih-Jih o udržitelnosti. Právě tam přednesl americký ekonom profesor Michael Hudson asi hodinový příspěvek, který věnoval vývoji ekonomie v historii lidstva. Nyní na svých stránkách dal tento text k dispozici. Hodnotí tam trendy a důvody proč k nim došlo, takže odstup 4 let nic nemění na aktuálnosti textu. Hudson je jeden z mála ekonomů, který má oprávnění takový nadčasový text napsat. Nejvíce ho proslavila kniha „Superinperialismus“. Kniha měla tři vydání, 1. využila CIA jako ekonomickou učebnici pro svoje agenty. 2. vydání vykoupilo Rusko na počátku své ekonomické rekonstrukce a 3. prokázalo obdobnou službu Číně. Další jeho známá kniha „Bublina a co dál“ se zabývá finančním kapitalismem a jeho spekulacemi. V knize „Zabít svého hostitele“ se zabývá dluhy, dlužníka a věřiteli. V poslední době napsal několik knih o ekonomice starověkých říší. O všech svých poznatcích se stručně zmiňuje v tomto zajímavém příspěvku.
Byla by škoda jej zkrátit, tak mi nezbylo než rozdělit ho do jednotlivých částí a dát je na VK postupně. Zde je první část.
KONEC ZÁPADNÍ CIVILIZACE. PROČ NENÍ ODOLNÁ A CO JI NAHRADÍ
Příspěvek přednesený dne 11. července 2022 na 9. fóru Jih-Jih o udržitelnosti.
Kolaps moderní civilizace a budoucnost lidstva
Největší výzvou, před kterou společnosti vždy stály, bylo, jak provozovat obchod a úvěrování, aniž by obchodníci a věřitelé vydělávali peníze vykořisťováním svých zákazníků a dlužníků. Ve všech starověkých civilizacích se uznávalo, že touha po penězích je návyková a má skutečně sklon k vykořisťování, a je tedy společensky škodlivá. Morálka většiny společností se stavěla proti sobectví, především v podobě lakoty a závislosti na bohatství, kterou Řekové nazývali philarguria – láska k penězům, posedlost stříbrem. Jednotlivci a rodiny, které se oddávali okázalé spotřebě bývali obvykle vyloučeni ze společnosti, protože bylo známo, že bohatství se často získávalo na úkor druhých, zejména slabých.
Řecký pojem hubris zahrnoval egoistické chování způsobující újmu druhým. Chamtivost a lakota měly být potrestány bohyní spravedlnosti Nemesis, která měla mnoho blízkovýchodních předchůdců, jako například Nanshe z Lagáše v Sumeru, chránící slabé před mocnými a dlužníky před věřiteli. Právě takovou ochranu měli lidem poskytovat panovníci. Proto byli vládci vybaveni dostatečnou mocí, aby chránili obyvatelstvo před upadnutím do dluhové závislosti a klientelismu. Náčelníci, králové a chrámy měli na starosti přidělování úvěrů a orné půdy, aby drobní zemědělci mohli sloužit v armádě a vykonávat veřejné práce. Vládci, kteří se chovali sobecky, riskovali sesazení z trůnu, nebo jejich poddaní mohli utéct, případně podpořit vůdce povstalců či cizí dobyvatele, kteří slibovali zrušení dluhů a spravedlivější přerozdělení půdy.
Nejzákladnější funkcí blízkovýchodního království bylo vyhlašování „ekonomického řádu“, misharum a andurarum – úplného odpuštění dluhů, což našlo odezvu v židovském jubilejním roce. Neexistovala žádná „demokracie“ v tom smyslu, že by občané volili své vůdce a správce, ale panovníci měli povinnost plnit to, co je skutečným smyslem demokracie – chránit slabé před silnými.
Starověcí panovníci nepovažovali hromadné odpuštění dluhů za dobročinnost, ale za způsob, jak chránit vlastní stát. Potřebovali, aby obyvatelé zůstali svobodnými hospodáři, vojáky a daňovými poplatníky, nikoli trvalými otroky soukromých věřitelů. Proto dluhy zpravidla vyžadovali splácet, ale když jejich hromadění začalo ohrožovat stabilitu celé říše, pravidelně vyhlašovali jejich odpuštění.
Královská moc byla podporována chrámy a etickými či náboženskými systémy. Hlavní náboženství, která vznikla v polovině prvního tisíciletí př. n. l. – buddhismus, taoismus a zoroastrismus – učila, že osobní zájmy člověka mají ustoupit obecnému dobru, vzájemné pomoci a prospěchu celé společnosti.
To, co se před 2500 lety nezdálo pravděpodobné, bylo, že západní svět ovládne aristokracie válečných vůdců. Při budování toho, co se stalo Římskou říší, převzala oligarchie kontrolu nad zemí a v patřičné době i nad politickým systémem. Zrušila královskou či občanskou autoritu, přesunula daňové břemeno na nižší třídy a uvrhla obyvatelstvo i hospodářství do dluhů.
Stalo se tak z čistě účelových důvodů. Nebyly učiněny žádné pokusy o ideologické ospravedlnění tohoto postupu. Nebylo ani náznaku, že by se objevil nějaký archaický Milton Friedman, který by popularizoval radikálně nový morální řád oslavující chamtivost tvrzením, že právě chamtivost pohání ekonomiku vpřed, nikoli zpět, a přesvědčoval společnost, aby rozdělení půdy a peněz přenechala „trhu“ ovládanému soukromými korporacemi a lichváři namísto společenské regulace ze strany palácových vládců a chrámů – nebo, v širším smyslu, dnešního socialismu. Paláce, chrámy a občanské vlády byly věřiteli. Nebyli nuceni si půjčovat, aby mohli fungovat, a proto nebyli vystaveni politickým požadavkům třídy soukromých věřitelů.
Ale uvrhnout obyvatelstvo, průmysl a dokonce i vlády do dluhů vůči oligarchické elitě je přesně to, k čemu došlo na Západě, který se nyní snaží vnutit celému světu moderní variantu tohoto ekonomického režimu založeného na dluzích – neoliberální finanční kapitalismus s centrem v USA. O tom je dnešní Nová studená válka.
Z pohledu morálních zásad starověkých civilizací byl Západ – počínaje Řeckem a Itálií přibližně od 8. století př. n. l. – vlastně barbarský. Západ se skutečně nacházel na periferii antického světa, když syrští a féničtí obchodníci přinesli myšlenku úročeného dluhu z Blízkého východu do společností, které neměly královskou tradici pravidelného odpouštění dluhů. Absence silné palácové moci a chrámové správy umožnila vznik věřitelských oligarchií v celém středomořském světě.
Řecko bylo nakonec nejprve podmaněno oligarchickou Spartou, poté Makedonií a nakonec Římem. Právě chamtivý, věřitelsky orientovaný právní systém Říma formoval následnou západní civilizaci. Dnes je finanční systém oligarchické kontroly, jehož kořeny sahají až do Říma, podporován a vskutku vnucován americkou diplomacií nové studené války, vojenskou silou a ekonomickými sankcemi vůči zemím, které se mu snaží vzdorovat.
Oligarchické převzetí moci v klasickém starověku
Chceme-li pochopit, proč se západní civilizace vyvíjela způsobem, který nakonec vedl k rostoucí nerovnosti, úpadku a možnému zániku, musíme se vrátit do období vzniku starověkého Řecka a Říma. Přibližně mezi lety 1200 a 750 př. n. l. postihla oblast od Blízkého východu až po východní Středomoří dlouhá doba úpadku. Historikové ji označují jako temný věk.
Snad klimatické změny způsobily drastický úbytek obyvatelstva. V Řecku zanikla vyspělá palácová hospodářství mykénské civilizace a lidé se vrátili k jednoduššímu způsobu života založenému na místních komunitách.
Některé rodiny vytvořily mafiánské autokracie tím, že si přivlastnily půdu a svázaly s ní pracovní sílu různými formami donucování prostřednictvím klientelismu a dluhů. Největším problémem byly úročené dluhy, které obchodníci z Blízkého východu přinesli do oblastí Egejského moře a Středomoří. Na rozdíl od tamních států však v Řecku neexistovali králové, kteří by pravidelně rušili staré dluhy a bránili tak hromadění moci věřitelů.
Právě proti této situaci vystoupili v 7. a 6. století př. n. l. řečtí reformátoři, kterým se tehdy říkalo tyrani. Toto slovo tehdy ještě neznamenalo krutovládce, ale spíše vůdce, který se chopil moci mimo tradiční aristokracii. Takoví vládci se objevili například ve Spartě, Korintu, Athénách i na řeckých ostrovech. Korintská dynastie Kypselovců i další podobní vládci podle historických zpráv zrušili dluhy, které připoutávaly rolníky k půdě. Část půdy přerozdělili mezi občany a financovali stavbu silnic, přístavů a dalších veřejných staveb, aby podpořili obchod a hospodářský rozvoj. Tím otevřeli cestu k občanskému rozvoji a zárodkům demokracie.
Sparta zase provedla známé lykúrgovské reformy, které měly omezit přepych, okázalé bohatství a luxusní způsob života. dnosti vůči ostatním – která si nakonec vyslouží trest bohyně spravedlnosti Nemesis. Poezie Archilochos z ostrova Paros a Solón z Athén odsuzovala honbu za osobním bohatstvím jako návykovou, vedoucí k pýše, která ubližuje druhým – za což měla trestat bohyně spravedlnosti Nemesis. Tento duch byl podobný babylónským, židovským a dalším morálním náboženstvím.
Řím měl legendárních sedm králů (753–509 př. n. l.), o nichž se říká, že přilákali přistěhovalce a zabránili oligarchii v jejich vykořisťování. Posledního krále však svrhly bohaté rodiny. Neexistoval žádný náboženský vůdce, který by jejich moc omezoval, protože kněžstvo ovládaly přední aristokratické rody. Neexistovali žádní vůdci, kteří by spojovali domácí ekonomické reformy s náboženskou školou, a neexistovala žádná západní tradice odpouštění dluhů, jakou prosazoval Ježíš ve snaze obnovit jubilejní rok v židovské praxi. Bylo zde mnoho stoických filozofů a náboženská amfiktiónská místa, jako byly Delfy a Delos, vyjadřovala náboženství osobní morálky, jehož cílem bylo vyhnout se pýše.
Římští aristokraté vytvořili antidemokratickou ústavu a senát, stejně jako zákony, podle nichž bylo dluhové otroctví i ztráta půdy prakticky nevratné. Ačkoli „politicky korektní“ etika spočívala v tom, vyhýbat se obchodování a půjčování peněz, tato etika nezabránila vzniku oligarchie, která převzala kontrolu nad půdou a uvrhla velkou část obyvatelstva do otroctví. Ve 2. století př. n. l. už Řím ovládl celé Středomoří i Malou Asii. Nejmocnějšími podnikatelskými organizacemi se stali výběrčí daní, takzvaní publicáni, kteří podle dobových zpráv bezohledně vykořisťovali římské provincie a odčerpávali z nich obrovské bohatství.
Bohatí vždy měli způsoby, jak se chovat pokrytecky v souladu s altruistickou etikou, vyhýbat se obchodní chamtivosti a přitom se obohacovat. Zbohatlíci západní antiky se s takovou etikou dokázali smířit tím, že se sami vyhýbali přímému půjčování a obchodování, tuto „špinavou práci“ svěřovali svým otrokům nebo svobodným občanům. Část peněz získané tímto způsobem pak investovali do okázalých veřejných darů a dobročinnosti. Financovali například stavby, slavnosti nebo rozdávali dary obyvatelům. Taková štědrost se nakonec stala téměř povinnou součástí volebních kampaní. A poté, co se ve 4. století n. l. křesťanství stalo římským náboženstvím, bylo možné si za peníze koupit odpuštění hříchů prostřednictvím patřičně štědrých darů církvi.
Ilustrační obrazek k článku?
Jeden citat
On se vlastne hodi i k dnesnimu clanku :)
„Die Wahrheit triumphiert nie; ihre Gegner sterben nur aus.“
„Pravda nikdy nezvítězí; její protivníci jen vymírají.“