Co byste dělali vy?

Autor

Přišel čas žní... Letos tedy pěkně pozdě. Přiroda jen lehce změnila parametry a šup - už máme začátek žní zase jako za hlubokého socíku. Pšenice se začala sklízet tento týden. Stačil k tomu studenější červen. Už tři týdny čekáme, sila vysmýčená, nachystaná, loni jsme v tuto dobu končili a k dnešnímu dni jsme z naší statisícitunové kapacity naplnili celých sto tun. 

Pšenice dozrála až teď. Dala si načas. Parametry jsou nádherné, výnos sice není rekordní, ale je velmi pěkný. Polehlá pole dělají trochu problémy, ale maličko jsem přeháněl... polehlého není zase tak moc. Je to dost podobné jako s řepkou. Bije to do očí, ale pokud má člvoěk výhled, není toho zase tolik. 

Objevuje se nám nicméně zajímavější problém... Ono pořád prší. Nejsou to žádné přívaly, ale klasy ne a ne uschnout. Včera kombajny vjely do polí  po dvou hodinách sekání přišla přeprška a bylo po všem. Od května doteď půda neoschla. 

Ono to má docela závažné důsledky. Během suchého března a dubna většina pšenic zkanibalizovala své vlastní odnože, protože pro ně neměla dost vody. Ale teď už má vody velký nadbytek a tak se rostlinky rozhodly své odnože opět obnovit. Zlatá pole začínají znovu zelenat. Koleje po traktorech a postřikovačích jsou už jak brčál a vrchlky, odkud se vždycky nejvíc ztrácela voda, jsou najednou den ode dne zelenější. Objevují se nové bohaté klásky plné nedozrálých zrn a každým dnem jich přibývá pěkně procento po procentu. 

O řepce ani nemluvím, ta podrůstá úplně děsně a podíl zralých a nezralých zrn je vidět na každé sklizené fůře zběžným pohledem. 

Před sto lety v tom nebyl problém. Obilí se běžně kosilo nedozrálé, aby se při vázání do snopů zbytečně nevydrolilo. Snopy se postavily do panáků tak, aby po nich stékala voda a nechalo se na polích doschnout. Pak se všechno odvezlo do stodoly a pustila se parní mlátička. 

Dneska se obilí sklízí zralé až přezrálé, protože vše v jednom kroku udělá kombajn. Ale... letos jaksi máme na jednom poli úrody dvě. Dozrálé klásky i ty nedozrálé, kterých je hodně. Patová situace. Nedozrálá zrnka jsou stejně velká jako ta zralá. Nedají se od sebe nijak oddělit. Samozřejmě ta nedozrálá budou v silech plesnivět a to dost rychle. Zároveň jak je vše smíchané, není možné to ani dosušit. 

Před pár lety to mělo jednoduché řešení - desikování. Pole se čtrnáct dí před sklizní přestříklo herbicidem a i ta nazralá zrna zaschla  a bylo to. U řepky to bylo v našich podmínkách skoro nezbytné. 

Pak se to zakázalo. Je to jedovadé, pak to všichni žereme, ekologie, chudinky zvířátka a podobně. Loni bylo sucho, tak to nebyl problém, ale letos to problém je a veliký. 

Navíc stále prší. Minimálně do příští středy se u nás na okrese nevyjede, protože od včerejška velice mírně muňká. Tak akorát, aby se zrno v kombajnu lepilo a nešlo mlátit. Dalších pět dní budou dorůstat další zelené klásky, porostou nahoru, nalijí se a původně zlaté obilí bude tak nějak khaki. 

Ručně nikdo kosit neumí. Kombajny to neumějí jinak než posekat. Nedá se to od sebe oddělit. Mokré se suchým se nedá usušit, protože to suché by hořelo. Postříkat se to nesmí... 

Máte nějaký dobrý nápad? 

Dnešním textem jsem chtěl demonstrovat, jak ošidné jsou pokyny nařizované shora aplikovaná plošně bez možnosti jakékoliv korekce. Ještě týden a z velmi pěkné úrody se stane propadák se všemi důsledky z toho pro zemědělce plynoucími. Prakticky všechno obilí se dostane do kategorie na zkrmení dobytku, protože mouka namletá z takového mišmaše bude plná mykotoxinů a nebude kynout. 

Jasně. uděláme to, co děláme už třicet let... dovezeme. U nás to stojí za houby, ale jinde si s desikanty nedělají hlavu a nakonec budeme rádi, že nám báťuška Putin uvolní export na pšenici. Možná... pokud se v Rusku urodí a nebude mít lepší kontrakt do Číny. 

Já osobně bych teda letos raději desikoval... možná to bude trochu otrávené, ale bylo by to z našeho a nemuseli bychom se nikoho doprošovat. 

Člověk je až překvapen, jak moc může jít všechno do háje za jeden rok i když je příroda zrovna letos na naší straně. 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.4 (58 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

tak se teď v noci můžu věnovat i užitečnější činnosti, než je válení v peřinách. Nevím zda je technicky možné problém vyřešit za minutu dvanáct, ale navrhuju vyrobit třídičku zrn: Když je nelze oddělit síty,půjde je oddělit podle hmotnosti. Suchá zrna jsou lehčí než nezralá, protože nezralá mají vyšší podíl vody a proto jsou těžší. Proto je potřeba vyrobit analog (nejsem zemědělský inženýr a neznám terminologii) fukaru na plevy.

Měl by mít zásobník (v řezu do V), vespod regulovatelnou štěrbinu a nad ní otáčející se šnek jako pohon propadu zrn a ochrana proti ucpání štěrbiny. Ze štěrbiny by se tedy sypal souvislý "zrnopád". Pod štěrbinou by kolmo k "zrnopádu" byl přiveden vzduchovod od silného ventilátoru hranatého průřezu. Může být čtvercový nebo obdélníkový, ale v žádném případě kruhový.

Proud vzduchu by vyfukoval lehčí zralá zrna do vzdálenějšího jímacího zásobníku a těžší nezralá by padala do bližšího.
Ventilátor by měl mít možnost regulace. Pokud ventilátor nemá elektronickou regulaci, tak by měla být na potrubí klapka na odvedení přebytečného vzduchu mimo proces, podobně jak je tomu na zablené části trubky vysavačů..

Je docela možné, že jímací zásobníky by musely být tři, na zralá a nezralá zrna a ten třetí mezi nimi na mix "ani ryba ani rak". To ale záleží na záleží na tom, jak by zkoušky dopadly v praxi a na schopnosti regulace proudu zrn a proudu vyfukovacího vzduchu. Šikovní zámečníci by to jistě vyrobili z nalezených dílů z kovošrotu a toho co se povaluje v družstvě. Dá se to vyrobit i draze, pokud to nakreslí strojní inženýr a vyšperkuje a domyslí do komfortnější a přesnější verze.

Průměrný počet slepic: 4.5 (17 hlasů)

Nevím kolik onoho mixu zralého a nezralého zrna máte a jestli by bylo možné vyrobit třídičku dřív než zrno zaplesniví. Čím větší kapacita třídičky, tím víc práce a času zabere a je docela možné že by byla třídička hotová až na příští sezónu.

Ještě mi docvaklo, že by se musely dát regulovat i průduchy do jímacích zásobníků. Bez všech těchto regulací by se to neobešlo, protože zrno různých obilovin a z různých polí má jinou hmotnost. Rovněž je k tomu potřebný operátor, který by se naučil třídičku seřídit a uhlídat co nejlíp.

Také jsem si vzpoměl, že mi na chalupě zavazí odstředivý ventilátor s obdélníkovým výstupem, zhruba o rozměru 80x40 cm a výkonu motoru mezi 5 - 10kW. Přesná čísla si už nepamatuju, musel bych se na něj podívat. Pokud vás to zajímá, můžete zavolat 773684577.

Průměrný počet slepic: 4.1 (11 hlasů)

In reply to by MUDrland Wenca (neověřeno)

Trvalý odkaz

Když kapela TOP hledala basáka 19. března 2011 (v 9:19), použila úplně stejné telefonní číslo.

Zatím bez slepic

Viz. "...každý šikovný zámečník..."; ten by se v zemdružstvech a agroakciovkách měl stále ještě nacházet.

- Za socíku zvedl přeceda telefon, zavolal "SOS!" a odněkud z okresu vyrazil traktor s potřebným udělátorem, nebo rovnou plechová kavalerie. V nejhorším se na výpomoc povolala armáda.
Poplatkem bylo prase a něco z místní pálenice, pro armádu několik sudů piva a kotlů guláše (a eventálně něco z pálenice).
- Za kapíku to je PROBLÉM, bo "každý svým pánem". Takže si ten "každý" buď něco zbastlí sám, nebo si něco koupí či pronajme; což mu nepříjemně zahýbe s náklady a výnosy. Na výpomoc si může tak maximálně dovézt mongolská "úkáčka", protože nikdo jiný mu za 95.- Kč/hod. brutto dělat nepůjde.
No, a pak pečlivě vyplní příslušné formuláře na konkrétní dotaci...

Průměrný počet slepic: 4 (18 hlasů)

Musela by mít místo dna hustou síť, pod níž by byl teplovzdušný fukar. A sušit v malých objemech, bo jinak by se suchá zrna upekla, než by ta nezralá uschla. Což by při dnešních cenách energií znamenalo nakonec možná větší ztrátu, než kdyby se to všechno zkrmilo a zaoralo.
Taky Vidlák zmiňoval toxiny v nezralých zrnech; pro potravinářství nic moc...

Průměrný počet slepic: 3.1 (7 hlasů)

To všechno už existuje. Kolega Ekonomický migrant tuším na Osevě nějakou tu optickou třídičku má. Ta umí vypíchávat jinak zbarvená zrna. Cena tak tři a ž čtyři miliony + minimálně milion za instalaci do dopravních cest na sile. Výkon tak dvě tuny za hodinu. Nezbytnost vytřídění tak měsíc, než se zelená zrna zkazí. Jen já budu mít letos v silech sto tisíc tun pšenice s marží maximálně stovky na tuně. To je deset milionů korun. Když odpočítám výplaty, investice, odpisy a podobně, tak bych mohl koupit možná jednu třídičku. Manažeři by nedostali odměny, dělníci také ne. Kdyby všechno běželo dobře, mohl bych za ten měsíc přes třídičku projet cca 2000 tun. Celá dvě procenta... no neber to. Než bych vytřídil všechno, už by tu byly další žně.

Problém je v tom, že i v běžné dozrálé pšenici jsou menší zrna, protože příroda se neřídí žádnou normou zahnutosti banánů ani velikosti a váze zrn pšenice. Třídění pomocí vzduchu bude znamenat, že vytřídíme určité čisté partie a v těch ostatních bude zelených zrn ještě o to více, budou ještě rychleji plesnivět a podobně.

A do třetice... když budeme sušit suché zrno spolu se zeleným, tak buď to zelené usušíme a to suché se speče, protože v něm nebude už vůbec žádná voda, nebo to suché nespečeme, ale to zelené bude pořád zelené...  Odsušení jednoho tunoprocenta vlhkosti stojí cca 40 korun. (Běžná sušárna stojí kolem osmi milionů korun a musí si na sebe vydělat)  100.000 tun x 40 Kč x odhadem 5 tunoprocent dělá cca dvacet milionů korun. Pokud bychom byli geniální machři a nějak to zvládli, byli bychom na úrodě o deset milionů korun v mínusu... no neber to. 

Proto se kdysi vymyslel ten desikant... to bylo v době, kdy se ještě bojovalo o zrno a něco podobného znamenalo pro hospodářství vážné ztráty a problémy. Ono to tak může být i dneska, jen si to málokdo uvědomuje. Ještě pořád se u nás sklidí nějaké ty miliony tun pšenice a někdy prostě stojíme před rozhodnutím, zda nám ty miliony tun nezachrání trocha jedu. Nebo zda budeme požadovat bezchemické obilí a tak o něj přijdeme. 

Co je lepší? Stopové množství Roundupu nebo mykotoxiny v mouce? Soběstačnost alespoň v rostlinné výrobě s Roundupem, nebo dovoz pšenice z Ruska, kde si samozřejmě s desikanty hlavu nedělají? 

Průměrný počet slepic: 4.3 (18 hlasů)

Je Roundup zakázaný. Vsechna jejich produkce je bio.

Průměrný počet slepic: 5 (12 hlasů)

... že letos budou rohlíčky od Císařovy pochoutky obzvláště dobře rakovinotvorné!

Průměrný počet slepic: 4.6 (11 hlasů)

SMRDÍ TO PRŮSEREM.

Buď - jak už napsal Franta Jouda - "všechno co má ruce, vošatku/misku; a jedem" (vč. Asfalťáka; furt lepší stopové množství asfaltu v rohlíku, než hlad :o)) ), nebo holt ty vagony z Ruska. Jenom ne z USA, bo tam je záruka, že v tom bude nejen Round-up.

Pak ještě můžeme zkusit individuálně vzývat božstva, aby se slitovala a nějak to obilí dozrála.
Jinak už mě nenapadá nic. Ten MUDr. Landův nápad s třídičkou se mi zdá být rozumným, ale na objemy ve stovkách tisíc tun obilí asi stačit nebude. Stejně jako nebude stačit moje představa vlažnovzdušné sušičky na desítky kg.
Nevím...
Když už nevíte ani Vy, který si jinak umíte poradit v lecjaké situaci, tak to opradu zavání malérem.

Průměrný počet slepic: 4 (9 hlasů)

asi podobně jak v tom vtipu o tom, jak se vaří v Rusku boršč v Bajkalu, míchán atomovými ponorkami.

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)

DESIKOVAT

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

proč? no pamatuju léta, kdy pršelo immerwere furt, a přesto se sklidilo každé zrnko... nepamatujete"ani zrno nazmar". Chce to asi jen nebejt línej, pustit z hlavy nejmodernější vymyšleniny a a zapnout paměť na aspoň třetí kosmickou. Vždyť to bejvávaly lány .....a zvládlo se to...

Průměrný počet slepic: 4 (8 hlasů)

Už v úvodníku mě to zarazilo, ale nechtěl jsem reagovat na detail a tříštit diskusi. Ale teď jste to zopakoval,
tak přihodím reakci na ...."dovoz pšenice z Ruska, kde si samozřejmě s desikanty hlavu nedělají".

V Rusku je ZÁKAZ pěstování geneticky upravenejch rostlin a používání chemie v zemědělství. Ve výroční
zprávě se Putin nechal slyšet, že Rusko je v současnosti JEDINÁ země na světě, která produkuje takto
čisté potraviny a proto rok od roku o ně enormě stoupá zájem ve světě. A když už jsme u toho zajištěného odbytu
a u pšenice, asi nemusím nikomu připomínat, že Rusko se stalo největším producentem. (Jaký jednou budou
ceny??? To k tomu pro nás bezproblémovýmu dovozu). Nespletl jste si Rusko s Ukrajinou????

Samozřejmě ... zemědělství nejsou tištěný spoje a tak co lze v zemědělství uplatnit někde, nelze uplatňovat jinde.
Třeba u nás jak koukám.... v Rusku úplně jiný podmínky klima a asi i půdy bych řek. Nechci mozečkovat,
odborník nejsem.

Průměrný počet slepic: 4.7 (14 hlasů)

Honys.
Ukrajina bude také dovážet pšenici,tam to vedou také od deseti k pěti.
Ukrajinci o vývozu pšenice nerozhodují,tak jako u nás.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Myslíte pana Brůžka z "Mejta"?

Zatím bez slepic

strejda měl na půnebí - vlastně celé, rozděleno na 4 díly, na dvou zrní a dva prázdné. No a dřevěnou lopatou to čas od času přehazoval, tedy větral a protože tam bylo přiměřené teplo i dosoušel.
Je to takový problém propojit dva zásobníky a fukarem zrna přefoukávat z jednoho do druhého a začas naopak.? Samozřejmě by se dosušila a přebrat na zralá či nezralá až po dosušení: Jak si myslíte, že to dělali předkové....
Proč dlět a taky zdržovat sklizeň hned včil naráz. Ptroč ne na etapy a zrovna by se pak mohla kvality zkontrolovat.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

je poznat z toho, jak jsou/byly stavěny usedlosti. Byť přízemní s těmi ?okýnky ? těsně pod střechou - v léte otevřené, v zimě zavřené. Najdete je ještě ledaskde tak po celé zemi, v původních selských staveních ještě zůstaly.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

oprava... proč dělit na zralá/nezralá hned a taky.... kdo ví možná by ttímto způsobem nezralá taky došla.. jak mnohé, co se jiným než moderně obvyklým, skladují. Je chyba nepoučit se od předků... - měli staleté zkušenosti, akorát my si myslíme že jsme zbaštili všechen rozum a hledíme co nemíŃ práce.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by ema (neověřeno)

Trvalý odkaz

No, takze se navrati zase 50 procent populace na venkov sklizet rucne? Neob jak si predstavujes navrat?

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

nebyl by to špatnej nápad. Víte co by se ušetřilo na podporách....

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Nezlob se, ale cetlas co psal Vidlak, ze se ohanis predkama? Sklidili "Lnedozrale" a susili ve snopech, takze tvoje prehazovani lopatou, bych rekl, ze asi neni to co delali predkove...

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

Předkové vymlátili, pak přehazovali.
Na horní hůře.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

In reply to by Josef (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ale suché, co uschlo ve snopech, nesušili přehazováním...

Zatím bez slepic

a pak je zaorali.
Ale i to zralé se muselo před vymlácením usušit.

Přehazováním lopatou se HLAVNĚ odstraňovaly plevy. A samozřejmě provzdušňovalo a přispívalo k dosušení nebo k udržení suchosti.
Vyprázděný čtverec se pečlivě zametl a jelo se nanovo.

Průměrný počet slepic: 3.3 (6 hlasů)

zrna. Tedy ne, že bych tomu až tak moc rozuměla, a znala co všecko dokáže kombajn, ale pokud pamatuji, tak ještě za totáče, když se o sklizních informovalo, ukazovali sklizeň následovně - pomalu jedoucí kombajn vpředu sekal, pak to proběhlo mašinou, nalevo vypadávaly balíky slámy a napravo - padalo zrní do stejně rychle jedoucího traktoru s vlečkou, když byla plná byl stop, traktor odjel a přijel další a tak furt dokola. O žádném sušení ve snopech nebyla řeč.

Zatím bez slepic

sušení ve snopech..... to asi bývalo c dobách kdy ještě nebyly kombajny a ...

Zatím bez slepic

případně nějakým sekadlem taženým koněm/koňmi. Pak to na půdě usušil a nakonec si zaplatil vymlácení mlátičkou. Pokud měl vlastní mlátičku nebo dokonce traktor, byl to už dost bohatý sedlák.
A když bylo obilí polehlé, tak vyrazily ženské se srpy, podežínaly a sbíraly obilí holýma rukama. Když byla dobrá úroda, tak si směly "za odměnu" napaběrkovat poztrácené klásky. Když byla špatná, šly i paběrky do stodoly.
Případné podrosty tak zůstaly na poli a nemuselo se nic třídit.

Předkové dělali nejdřív všechno, potom skoro všechno a ještě dlouho po WWII něco RUČNĚ. A v mnohem menších objemech než dnes. Proto mohli všechno třídit na místě a také to dělali.
Při dnešní velkovýrobě to není možné. I to přefukování fukarem ze sila do sila znamená při objemu desítek nebo stovek tisíc tun obrovské náklady na energii; samozřejmě se může stát, že nakonec nic jiného nezbude. Ale pokud je možné se tomu vyhnout za nižších nákladů, je to lepší.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Nechci být rejpal, ale nepsal jsi Vidláku, že se kanibalizuje v červnu, proto sklizeň bude dobrá zda červen zaprší/nezaprší, teď píšeš březen+duben? Mezi tím je ještě květen, takže docela slučný rozptyl, který když sázím/pikýruju papričky tak, ani omylem nemám.

Ptám se, že by mě fakt zajímalo jak to vlastně je, tedy spíše otázka co jsem špatně pochopil co jsi napsal minule, nebrat jako "hele chytil jsem tě za slovo" ;)

Průměrný počet slepic: 4.4 (9 hlasů)

Ozimná pšenice se seje koncem září a během podzimu vytvoří listovou růžici (trs trávy) a prodlouží kořen. Během zimy nazemní části zpravidla zajdou (někdy ne, protože je teplo). Poměrně brzy zjara pak dojde k prudkému růstu. Rostlina znovu obnoví listovou růžici a odnoží. Proto může z jednoho zrna být i víc než deset klasů. K tomuto odnožení dojde hned za začátku jara a všechno je v pořádku, dokud nám rostlina vodu. Pokud vodu nemá, nebo jí má málo, začne odnože postupně kanibalizovat, aby měla na výživu mateřského klasu. Odnože postupně zasychají a nevymetou klasy.

Pšenice je ovšem travina a tak i když odnože zaschnou, tak nezahynou. Vývoj odnoží je ale samozřejmě posunutý. Letos byla situace taková, že někdy na počátku června se zaschlé odnože probudily k životu, protože zbylé klasy už byly vymeteny a vyživeny. Za normálních okolností by to nic neznamenalo, protože žně by nastaly dřív než by vymetly klasy. Ale letos jsme už o tři týdny posunutí, takže klásky už lezou. Ještě týden a bude jich tolik, že to ovlivní i dozrálé zrno při skladování a mletí.

Navíc úrodu neovlivňují jen odnože. Klas je vymeten v průběhu května a pak se zrno nalévá. Když nepřijde příslušný déšť v době nalévání zrna, tak může být klasů i odnoží hodně, ale zrna budou malá, nebudou mít objem i když jich bude hodně. Velikost úrody ovlivňuje množství odnoží zjara a déšť v době nalévání zrna. Hodně odnoží zjara může znamenat menší úrodu, protože červenového deště nebude dost, aby všechno vyživil. Naopak méně odnoží zjara může znamenat větší úrodu, protože rostlina není přetížená množstvím klasů a dobře vyživí co má. Tu a tam dojde na rekordní úrody, kdy je dost odnoží, dost vody i dost slunce a tu a tam dojde na propadáky, kdy je málo odnoží, málo vody i málo slunce. 

Rekordní výnosy mohou být až deset tun z hektaru. Letošní výnosy odhaduji tak kolem sedmi tun. Loňské byly kolem čtyř tun z hektaru i méně. Pod tři tuny z hektaru je levnější pšenici zaorat než ji sklízet. 

Je to už jasné? 

 

Průměrný počet slepic: 4.7 (13 hlasů)

díky ;)

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

Dá se pšenice něčím nahradit? Třeba jinou obilovinou nebo jinou odrůdou, co neodnožuje vůbec nebo v květnu a červnu? Na zrno je i amaranth, pohanka a tak dále. A co jiné plodiny? Třeba luštěniny. Z toho všeho se mele mouka. Známá je sojová a hrachová mouka. Pak jsou brambory, tuřín, zprofanovaný za války, ale jinak velice zdravý a chutný jako objemová příloha, oka, pěstovaná v jižní Americe a jistě další, které se pěstují jižněji a u nás by šly pěstovat jako jednoletky, třeba batáty, yamy a tak. Nejsem odborník, jen jsem tuhle možnost nadhodil. Protože změna počasí, vedoucí k střídání teplých suchých a chladných vlhkých lét, si vyžádá změny. Třeba diverzifikaci rizik. Zasadit toho víc a nevsadit na jednu plodinu. Pak to určitě u některé vyjde.
Nepotřebuju mít pravidelně knedlíky housky ani chléb. Sním všechno, co je poživatelné. Jím hodně brambor a topinamburů. Řácky omaštěných poctivým prasečím sádlem. A kořenové zeleniny. Jako přílohu nebo na objem v polévce. Ze sušených kořenů se také mele mouka a peče chléb. Už jsem to zkoušel. S dílem obilí nebo i bez. Je sladký, jako s medem. Pak se spousta plodin, i jejich částí, které se po sklizni, dají "prohnat přes prase" nebo jiné zvíře.
Nejsem odborník, jen mne to napadlo. Že na změnu je třeba reagovat změnou. Diverzifikací pěstovaných plodin. Jo, asi je to nemožné.

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)

Dříve jsme měli sovětské (ruské) odrůdy pšenic, které byly zvyklé na kontinentální klima, měly nižší výnosy, ale byl jistější výnos.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Vidlák se vždycky nějak uživí. Někdy/některý/někde skvěle, někdy... bídně, ale uživí.

Ta dnes produkovaná kvanta nepěstují vidláci pro sebe, nýbrž pro města.
To je ten problém...

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

O tom nikdo nepochybuje a o tom je právě tahle diskuze

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Za socialismu se říkalo, že nejúčinnější sabotáží je, když se začnou dodržovat všechny předpisy. Nadčasové pravidlo. Z dodržování předpisů mě vyléčily životní zkušenosti. Předpisy ve většině oborů nabobtnaly do takových rozměrů, že je dodržují jen tzv. naivní hráči (MUDr. Plzák). Jaká je nejvyšší možná a reálná sankce za desikování? Je desikování zakázané právem EU nebo vnitrostátním? Co myslíte, jak by to vyřešili Poláci?

Průměrný počet slepic: 4.9 (10 hlasů)

Poláci do toho dali posypovou sůl nebo nabarvili mrtvolnou barvu masa a přerazili smrad hypermanganem a Talijáni do toho přimíchali Fridex.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

podrůstá NEJEN mladou řepkou.
Fakt vypadá divně - je čím dál vyšší (už do ní vleze stafford), místo stonků má kmínky a neschne.

A ječmen jako by přestal dozrávat. Klasy pěkné, vousy jak děd Vševěd, ale zlátne v rámci jednoho pole velmi nerovnoměrně (místy snad vůbec).

Ovoce přestalo dozrávat a opadává nezralé - mirabelky, jablka i hrušky. O letní jabko jsme ještě nezavadili, ačkoli by už se měla objevovat alespoň na slunných místech. Jen višní letos byla skvělá úroda - i na zahradě jsme sklidili asi dvoulitrový lavorek. Sice kyselejší než loni, ale i tak skvělé.
Takže to opravdu vypadá, že z původní nádherné úrody by taky nemuselo být vůbec nic...

Průměrný počet slepic: 3.7 (10 hlasů)
Trvalý odkaz

Co tak přesunout žně na září? Uzrálá zrna by vypadla na pole a ta nedozrálá by zatím dozrála. Takže by se sklidila v září jen ta dozrálá.

Průměrný počet slepic: 4 (9 hlasů)
Trvalý odkaz

Drahý Vidláku,
musím se přiznat, že tomu nerozumím. Vy říkáte toto a z médií do nás hustí, že máme největší sucho za posledních 500 let. Zřejmě se museli dostat k materiálům ÚRStaKu (Ústředního Rudolfova statistického kabinetu). Jinak si to nedokážu vysvětlit. Pod tím to dojmem považuji louže různých velikostí, které vídám v lukách, za fatu morganu. Nebo je to jen dělostřelecká příprava pro rozjetí dotačních programů pro budování vsakovacích systémů, rybníků, přehrad? Cimrman to sice nedokázal, ale při šikovně nastavených dotacích bychom se i moře mohli dočkat. Pro takové menší by možná stačilo ucpat soutěsku ve Hřensku.
Něco mi však napovídá, že pravdu máte spíš Vy.
Ale nechám to přírodě. Jsem přesvědčený o tom, že ona si s tím poradí, jako si v minulosti poradila už s kdečím. Věřím, že když ji lidské plémě začne vadit, tak si ho dokáže srovnat do latě, nebo zlikvidovat.

Průměrný počet slepic: 4.9 (10 hlasů)

Ty louže nejsou fata morgana. Ráno jsem do jedné hodit vajgl a ona ta potvora tam fakt byla. Podle mě jde o jasný falus aták. Pod rouškou denního světla tam někdo ty louže ve velkém naváží. Beztak Putin. Aby destabilizoval lokální vodní zdroje. Když jsem šel ráno kolem té potvory co mi utopila toho špačka, přísahal bych že cosik čvachtla v ruštině.

Průměrný počet slepic: 5 (14 hlasů)

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.