Město bez města....

Majka mi ve včerejším článku vyčetla necitlivost vůči obyvatelům měst a asi měla pravdu. Proto se dneska pokusím tomuto tématu věnovat blíže. Nejprve jen zopakuji, že jsem včera lamentoval nad naší růžovou budoucností ve které nás nejspíš čekají války gangů, případně tomu říkejte války starousedlíků proti přistěhovalcům, protože náš stát nebude schopen ani chránit, ani nastolit pořádek a maximálně bude létat v helikoptéře nad tou spouští a monitorovat. Chmurně mě uspokojovalo jen to, že první si tuto krásnou budoucnost zkusí ti, kteří jí nejvíce tleskali. Pražáci a Brňáci. 

Majka má samozřejmě pravdu, že v Praze i v Brně je hodně normálních lidí, kteří si podobnou budoucnost nezaslouží...

Ale nic to nemění na tom, že Praha i Brno mají jinou demokratickou většinu než zbytek republiky. Navíc je tato většina velmi hlasitá, napojená na státní instituce i neziskový sektor a proto má více vlivu i moci, než by jí příslušelo pouhým počtem. Chudí obyvatelé sídlišť, řidiči tramvají, dělníci z Kolbenky, popeláři a metaři jsou v našich dvou největších městech jen menšinou. 

Petr Kubáč, jehož blog se tady často objevuje v odkazech razí jedno heslo - Co společnost chce, to také dostane. Myslím, že má pravdu. 

Většina migrace se týká Prahy a Brna. Většina tzv. občanské společnosti a lidí co spolu mluví, je v Praze a Brně. Praha i Brno má svojí uměleckou frontu, sídla nadnárodních firem a většinu těch velvyslanectví, které dávají našim ministerstvům příslušné rozkazy. Praha i Brno volí výrazně odlišně od zbytku republiky. 

Víte, ale já si myslím, že u nás je to spravedlivé. 

Ve zmiňovaném Švédsku je to naopak nefér. Tam mají nacionalisté největší podporu právě v tom Malmo a v jiných no go zónách a kolem nich. Švédský venkov konzervativně volí své stále tváře, které zajišťují, aby velká města byla stále více nebezpečná a stále více se tam vyhrocovala situace.  Na venkově se nic neděje. Tam se musí pracovat, tam  se černoši nehrnou a starousedlíci tam v klidu volí tu politiku, která na pobřeží Baltu hrozí pomalu explozí. 

V Německu je to podobné. V těch bezpečných čtvrtích, kde je klid, mír a pořádek, tam ti místní stále volí svojí zelenou a přívětivou politiku, jejíž důsledky se pak projevují ve čtvrtích, které volí AfD nebo podobné borce. Francie to má také takové. Macron má největší podporu tam, kde je Francie pořád ještě Francií. Třeba v Bretani nebo Normandii. Tam je život poměrně těžký, tam se přistěhovalci moc nehrnou, tam nejsou ta velká divoká města a tam sbírá Macron podporu pro svou politiku, která v Paříži pomaloučku přerůstá všem přes hlavu. 

Zatím to totiž ti starousedlíci moc nepoznali. Maximálně zadrátovanými jarmarky a betonovými bloky kolem Oktoberfestu. A tu a tam nějakou tou ubodanou mrtvolou. Ale na silnici umře lidí mnohem víc a taky nikdo nezakazuje auta. 

My jsme zase jednou světový unikát.  U nás tu otevřenou a sluníčkovou politiku volí ti, na které nejvíc dopadne. Praha a Brno. Pakticky všude mimo velká města je to obráceně. Tam, kde na černocha nenarazíte, kde by jakýkoliv arab byl jak bílá vrána, tam je největší odpor vůči imigraci.  Podle mě je to zajímavý fenomén, který se na západ od našich hranic nevyskytuje. 

Dalo by se vyjmenovat hodně důvodů, proč to tak je, ale já osobně to vidlácky beru jako určitou spravedlnost. Vesnice, které migraci nechtějí, ty ji nemají. Města, která ji chtějí, ty ji mají. Se vším co k tomu patří. Zatím nezažíváme západní schizofrenii, kde sluničkáři podporují imigraci, ale sami jsou od ní daleko, kdežto ti, co ji zažívají na vlastní kůži, ti volí obráceně, ale jsou v menšině. U nás je to zatím férovější.

Ať si to tam v Praze užijou s plnou parádou, když jsou z té migrace tak nadšení...