Ode dneška pro mě začíná sucho

Autor

Je sobota a já dneska sázím brambory, řepu a vlastně i všechno ostatní. Předpovědi slibují nějaký deštíček na neděli a pondělí a tak chci mít všechno v zemi. Včera a předevšírem jsem připravoval půdu a bylo to stejné jako loni. Sousedovi se za jeho frézou zvedalo mračno prachu, za mým rotavátorem vyskakovaly mokré hroudy a kousky hnoje, které by se ještě daly ždímat. Přitom na povrchu se už dělala tvrdá krusta a objevovaly se praklinky ze sucha. Pět centimetrů níže ale už bylo krásně vlhko. 

Inu, to je ta pravidelná a hluboká orba, pravidelné každoroční hnojení skutečným hnojem a na podzim pak důkladné zelené hnojení pomocí řepky. Celou zimu jsem na poli rozsypával popel z kotle (z černého uhlí) a tak tam nemám ani myši, ani krtky. Nemluvě o tom, že popel je v podstatě sopečná půda v prvním stádiu. 

Moje políčka jsou totálně bez hrud, krásně jemná prsť se rozprostírá od úvratě k úvrati. Soused musel po zkypření ještě vytáhnout brány, aby rozbil ty suchem spečené kusy jílu a písku. Stejné místo, stejné poměry, stejný svah, stejná půda, jiný přístup....

A ano, těsně před deštěm to celé proběhnu a všude rozmetám nějaké průmyslové hnojivo. Brambory potřebují síru, zelenina dusík, víno draslík a všechny rostliny dohromady fosfor. Letos šetřit nebudu. Kdo ví jaká situace bude napřesrok a tak nebude od věci mít v půdě nějakou zásobu vzácných prvků. 

Nicméně ode dneška pro mě začíná sucho. Vytáhl jsem z jímky u hnojiště poslední vodu a naposled hnůj polil. Odteď se čtrnáct dní ještě nic neděje, ale pokud do té doby nezaprší, na úrodě se to už projeví. Podobnou situaci jsem ale už několikrát zažil, tak mi to zatím nervy příliš nenapíná. 

Pro vás čtenáře, kteří jste se rozhodli mobilizovat síly a zajistit si na podzim vitamíny sami, protože v obchodech mohou jablka stát stovku za kilo, říkám, že máte nejvyšší čas všechno dostat do země.

Brambory - mně se osvědčila odrůda Impala - ta je velmi ranná a od začátku července už máme čerstvé brambory. Zároveň pak vydrží ve sklepě až do vánoc.  Na uložení pak dávám odrůdu Marabel. Ty vydrží až do dalšího léta a až do poslední chvíle z nich vyfiknete skvělý bramborový salát či kaši. 

Letos jsem hodně ubral krmnou řepu a místo ní jsem dal červenou. Práce stejná, jednocení stejné, možnosti krmení stejné, ale pro rodinu je to nejjednodušší zdroj všech vitamínů. Zavařování je snadné, povede se vždycky a i kdyby nebylo žádné ovoce, taková hlíza řepy povařená ve vodě, nakrájená na plátky, posolená s trochou sýra... v létě neexistuje lepší večeře. 

Pod stromy a na horší místa jsem vysel fazole. ne že bych z nich byl nějak odvázaný, ale jsou zdrojem rostlinných bílkovin a dají se v menším nožství přidat do každé polévky. Rostliny přežijí všechno, výnos z toho vždycky nějaký je a nepotřebuje to tom sluníčka ani vody. 

Hodně plochy padlo na špenát, hrášek a ředkvičky. Ty se budou sklízet brzy a po nich pak přijdou rajčata, cukety, dýně Hokaido, lilky, pórek a paprika. Tohle všechno zvládne i blbec, a nejhloupější sedlák má vždycky ty největší brambory. 

Nezbývá než vám popřát hodně štěstí a pamatujte si - vždycky když v Rusku začíná krize, pozná se to zvýšeným prodejem sadbových brambor. Oni tam na tom přežijí jakoukoliv katastrofu. Tak šupky dupky do otevřených hobbymarketů, kupte si pořádné nářadí a pusťte se do toho.  

 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (59 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

na tahokovu v grilu z půlky barelu.

Průměrný počet slepic: 2 (7 hlasů)

už 10 dnů, od apríla. O 14 dnů dříve, než vloni.

Průměrný počet slepic: 1.6 (5 hlasů)

Zavlažuje studnu. To je dobrý. Sem slyšel, že 30% potravin se v EU někam vyhazuje. Taky Apríl...✌

Průměrný počet slepic: 2.8 (4 hlasů)

někdy (2015) i 9. Ale to jsem už musel splachovat kýblem, dešťovkou. V Noře jsem o tom psal litanie.

Průměrný počet slepic: 2.6 (5 hlasů)

Nomádi na drabarách gdyž zjistili že došla voda, byly jim poklady nanic. Ale i tak na jednoho mají podíl na půdě třeba kilometr a ve statistikách to vypadá líp než u nás. Někeří mají na zahradě tu černou močku, kerou nemusej zavlažovat a kerá je jim na nic, ale mají naštěstí kamarády z dlouhým nosem. Dávají jim za ňu plody z dolarovníku a ten taky vodu nepotřebuje.A tak sou sobě soběstační.

Průměrný počet slepic: 4.4 (10 hlasů)

Ládik !!!
Mám kamaráda,který to dělal podobně,naštval a nějak si udělat hlubší vrt,zatím má vody dost,jen musel i koupit lepší čerpadlo.

Zatím bez slepic

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

bez účasti státu. Vrtnou hlavu jsem už koupil, ale ještě nevyzkoušel. Čerpadlo dám větrné, od pana Froliše, co dělá artéské studny v afru.

Průměrný počet slepic: 3.2 (5 hlasů)

Ládiku,
Vy jste zavařil v JAR motor Chevroletu Impala? :-) A pokud šlo o antilopu, jak dlouho jste ji lovil?

Průměrný počet slepic: 2 (5 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Osada Linga Longo nebo Longo Linga, musel bych jít do fotek. Je to rok 97 a v té osadě jsme spali 1 noc, tak mi vypadl název. Ale kafe tam bylo do postele a pomeravče pod stromy nikdo nesbíral. Třeba sem zítra dám fotku fotky.

Průměrný počet slepic: 2.2 (6 hlasů)

je osada poblíž Johanesburgu. To bylo ono? Našel jste tam diamanty?

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Koupili jsme tam zlato a večer zezelenalo.

Průměrný počet slepic: 2.3 (3 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ti prodejci museli mosaz těsně před prodejem důkladně vyleštit.Jim taky zezelenala.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

S tím popelem z černého uhlí opatrně...
Svoje pole si totiž obohacujete o těžké kovy jako olovo, vanad, kadmium, chrom atd., a to asi nechcete...

Průměrný počet slepic: 4.1 (11 hlasů)

Já mám taky za to, že když popel, tak jenom ze dřeva. Ale pravda je, že já nejsem žádný zemědělec, ale maximálně tak (pod)průměrný zahrádkář :-)

Průměrný počet slepic: 4.9 (8 hlasů)

že v uhlí je olovo, kadmium a spol?
Pokud vím, uhel je občas radioaktivní, takže uran a snad Thorium, a to je asi tak vše. Jo ještě vám uznám radon, ale ten uteče, bo to je plyn...
Jinak ty statní kovy určo nejsou nějak vysoko nad přirozené pozadí...

Průměrný počet slepic: 2.8 (5 hlasů)

Uhlí je vlastně Mendělejevova tabulka prvků.
Obzvláštní pochutiny z jeho obsahu jsou arzen, germanium, uran.
Uvědomte si, že uhelná sloj je vlastně obrovský filtr, na kterém se zachytávají a koncentrují po miliony let všechny těžké prvky. Které padají shora.
A že sopky těchto příměsí za ta leta vychrlily něurekom.

Průměrný počet slepic: 4.3 (7 hlasů)

In reply to by mirek58 (neověřeno)

Trvalý odkaz

hluboko do země, kde nic nekoření.

Průměrný počet slepic: 1.7 (6 hlasů)

oprava: Popelka

Zatím bez slepic

jenomže jako na potvoru se uhelná vrstva, potvora, drží pod tím jílem
( Lom ČSA Komořany, např. Původně tam bylo jezero a oasady kolem něj se živily rybolovem ještě v 18 stol)

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

In reply to by mirek58 (neověřeno)

Trvalý odkaz

a po vytěžení se z Mostecka zase stane jezerní oblast. Stačí jen počkat, ale toho se asi už nedožijeme.

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

Omyl. Těžké kovy naopak na povrch vynesou rostliny ve svých pletivech. Proto je nejlepší "dekontaminace" zasažených ploch provést hustou výsadbou příslušné traviny(na každý prvek je trochu jiná. Zabývají se tím na Mendelově Univerzitě v Brně). Rostlinstvo pokosit a odvézt do spalovny nebezpečných odpadů, kde těžké kovy přenesu do popele, který na příslušné skládce uložím nebo třeba zabetonuji. V našich podmínkách v průmyslových oblastech je všude over cadmium, arsen a některé další. Zase ubylo síry, takže v ovocnářství je hned několik postřiků navíc a hůř tím pádem rostou brambory.Takže v těchto oblastech nejde ani na zahrádce pěstovat biozeleninu, kdyby se člověk pokrájel.

Průměrný počet slepic: 4.6 (11 hlasů)

In reply to by mirek58 (neověřeno)

Trvalý odkaz

bordel ze sopečného popela, ale v množství menším, než malém. Jinak by:
1/ už dávno a hodně nahlas řvali ekoteroristi
2/ byly měřitelné následky průmyslového rabování - pardon - spalování uhlí.

Takže budu Míša Grand - to je ten nanuk, co když ho slížete, je na klacku napsáno "Míšuju Tě!" - a přiznám vám ještě síru. Té je tam opravdu docela dost. Ostatní jedovaté sračky jsou původu organického, viz bývalé chemičky u bývalých koksoven v Ostravě, které zpracovávaly fenoly, aldehydy, dehty, octy, metanoly a jiné mňamky.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Ano, v uhlí je vždycky zvýšená koncentrace těžkých prvků. Někdy je koncentrace až tak vysoká, že uhlí se dá těžit jako ruda (uranu, germania). Je to dáno tím, že na ogranický materiál se těžké kovy dobře sorbují. Díky tomu, že vrstvy uhlí jsou zpravidla uloženy v jílech, tak za těch asi 1/4 miliardy let co tady černé uhlí leží nemají těžké kovy možnost z uhlí nějak odmigrovat. Pak přijde horník, vykope to a Vidlák to nahází do kamen. Část těžkých kovů odletí s kouřem (arzen, většina rtuti), ale většina zůstane v popelu, což je příměs jílů z bahýnka uhlotvorných močálů. Popelnatost uhlí je (záleží na lokalitě, stáří atd.) kolem 7%, tj. všech těžkých kovů v popelu (popílku, škváře) je asi tak 15x víc než v původním uhlí. Popely z Vidláckých kamen mají ještě navíc jednu blbou vlastnost a to, že se uhlí spaluje za relativně nízkých teplot, takže popel je slušně obohacen o polycyklické aromatické uhlovodíky.

Pro Ládika:
Přes jíl neproleze nic, ani ropa, ani těžký kovy. Z praxe vím, že nejhorší kontaminace jsou vždycky na povrchu jílových vrstev.

Pokud někoho ze ctěného kydačstva třeba napadne, že tady jenom blbě blábolím, tak jsem pár výluhů nechal dělat a docela dost výsledků už viděl. Při své práci občas narazím na zásypy ze škváry a popílků a musím to řešit. Ani v jednom případě to nesplnilo normu pro skládkování na povrchu terénu. Zatím nejhorší hegeš byla stará skládka popela v malým lomu, kam buránci z přilehlého buránkova sypali desítky let svůj popel z kamen a ostatní bordel.

Průměrný počet slepic: 4.4 (14 hlasů)

In reply to by Pán z Višně (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pokud se má popílek lozový či úletovy použít na stavbě, musí se dokladovat obsah těžkých kovů ve výluhu. A jíl je opravdu nepropustný, používá se do těsnících jader sypaných přehrad či hrází rybníků. Proto pokud se nachází podzemní voda v píscích, uzavřených v třetihorních jílech(jižní Morava) je dokonale čistá bez kontaminace.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

In reply to by Pán z Višně (neověřeno)

Trvalý odkaz

těžkými či jinými kovy, že se těží namísto pravé rudy?
Že bych si urychleně koupil nějaké akcie, abych už konečně přes noc zbohatl...

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

V katastru dnes již zaniklého/vyuhleného meta Dřínov na mostecku byl hlubiný důl Maršál Koněv ( jako štyft jsem na něm fáral)
Syn původního majitele starého Grohmanna, zakoupil vlak uhlí ze sloje Qido a nechal ho odvézt do reichu.
Tam ho zpracoval a k nám do republiky dojel s kufříkem, kde měl germanium z toho koupeného vlaku uhlí.
Jinak obsahy např uranu v popíllku,( dnes "stabilátu") jsou z hlediska těžby opravdu zajímavé.
Jen se o tom nemluví, to by se greténi posrali.

Průměrný počet slepic: 4.3 (4 hlasů)

In reply to by mirek58 (neověřeno)

Trvalý odkaz

Výroba diuranátu amonného z popílku je zvládnutá, ale vyplatí se až když cena uranu bude zhruba trojnásobá co teď. U nás nejvíc dává uhlí ze sokolovské a chebské pánve. Všeobecně se o tom ví, ale greténi si zřejmě zatím nevšimli...

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

In reply to by mirek58 (neověřeno)

Trvalý odkaz

Veškeré germanium pro výrobu diod a tranzistorů, které jste viděli v rádiích, magnetofonech a televizorech československé provenience pocházelo ze zahraničních zdrojů (dokonce primárně i ze sokolovského popílku) a které sem přivezla navzdory totálnímu embargu našeho momentálního spojence nějaká osoba s certifikátem (nepravdivým), že ingot germania je nepoužitelný pro polovodičovou techniku. Nějakého hazardéra (v padesátých létech) napadlo prohlásit, že přeci nebudeme ztrácet čas s germaniem, když můžeme přejít rovnou na křemík. Nakonec tenhle šílený nápad vyšel a výroba polovodičového křemíku v kooperaci s NDR běžela až do sjednocení Německa (šestinásobný nárůst ceny suroviny). Monokrystaly běží dodnes.
Podrobně - Bedřich Rous: Tesla,náš celý život (www.ulozto.cz)

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Uran se u nás z uhlí těžil u Hroznětína (povrchový důl, uran vázaný na hnědé uhlí), v některých částech kladenského revíru a hlavně u Radvanic. Obsahy germania a galia v uhlí byly největší na Trutnovsku. Jinak u Radvanic existovala dlouhou dobu pěkná zajímavost. Uhlí co vykazovalo nízkou aktivitu bylo odhazováno na haldu a časem se samovznítilo. U průduchů na hořící haldě se srážela ryzí síra, arzen, selen a taky spousta zajímavých minerálních fází s galiem a germaniem, rtutí, olovem, zinkem. Docela slušně to připomínalo průduchy, kudy uniká síra z činných sopek. Teď je halda uhašená a sanovaná...

Průměrný počet slepic: 4.5 (4 hlasů)

v plzeňské pánvi pamatuji, že jsme jako děti v zimě chodily na vytěžené haldy a zahrabávaly se do hlušiny, která pěkně hřála.
Na velké haldě ve Zbůchu (zákaz vstupu) skutečně sublimovala síra (ostatní prvky jsem pochopitelně nevnímal) a v zimě na haldě nebyla sněhová pokrývka. Za dobré viditelnosti jsme sledovali hraniční body.
V 80. létech haldy hlušiny v pánvi odvezli Němci a Taliáni (lupek), krajina najednou ztratila orientační body.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

(Ema je halda) je 1500°C. Problém je, že povídáte o haldách, což je vytěžená, případně vypraná hlušina. Ne uhlí.
Stran germania nějak nemám povědomí, že by to byl extra škodlivý kov. Proto nemám představu, co by asi tam mohl tento polokov Vidlákovi provést. Srovnávat Vidlákovo políčko s vlakem uhlí mi přijde poněkud přehnané.

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)

In reply to by Pán z Višně (neověřeno)

Trvalý odkaz

jak vysoko jsou nastaveny normy.
V zájmu potření nežádoucí konkurence se dají s normami dělat doslova divy. Viz třeba podvratná činnost Skansky, Strabagu a spol. při "aktualizaci" stavebních norem dopravních staveb, že ano. Anebo nynější ucpání novostaveb.

Dnešní technika je schopna naměřit kde co., Vztah k opravdovému ohrožení života lidí bych si hodnotit netroufl.
Viz povinná šaškárna s radonem. V našem prastarém baráku nám byly naměřeny fantastické hodnoty. Manželčina babička v něm doslova prožila většinu života - provozovala v něm hospodu - a dožila se devadesátky. Totéž manželčin fotr, i když ten si dovolil pracovat mimo dům, takže mohl ten radon podvratně vydechnout jinam.

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

Počtěte si, Targu:

Většinou pracuji s vyhláškou 294/2005, zde: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-294
V případě, že musím řešit problémy při skrývce humózních vrstev půdy pak s vyhláškou 153/2016, zde: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-294

Kreativitu Skansky, Strabagu, Eurovie a dalších nebudu rozebírat, protože mi tato problematika nepřísluší. Ovšem o záměrné záměně vysokopecní a konvertorové strusky při použití v násypech pro dálnici si vrabci cvrlikali tak hlasitě, že to dolehlo přes půl republiky až ke sluchu mému.
Co se týče problematiky radonu, tak doporučuju proklikat si kompexní radonovou informační mapu na stránkách České geologické služby zde: https://mapy.geology.cz/radon/
Norma na radon v obytných prostorách není, existuje jenom směrná hodnota, která je 200Bq na kubík vzuchu. Když je to míň, tak se to neřeší, když je to víc, tak jsou doporučený opatření typu ventilace atd. Z Evrosajuzu se na nás ale řítí pohroma, protože se projednává závazná směrnice, kdy se barák s víc než 100Bq na kubík vzduchu v obytnejch prostorách už nesmí zkolaudovat k bydlení. To u nás je jenom v těch oblastech co mají na malě žlutou barvu a ještě ne všude.
To že vaše babička prožila 90 let v baráku, kde byly naměřeny fantastické hodnoty (kolik ?) bylo dané tím, že se většinu jejího života se nejspíš topilo v kamnech v kuchyni, takže vzduch celou tolnou sezónu koloval z venku netěstnostma v oknech dovnitř a komínem ven. Na Třebíčsku jsou vesnice, kde je podle mapy průměrná hodnota 1000Bq/m3 a lidi tam žijí. Blbý je, že přes plastový okna mnoho čerstvého vzduchu do baráku nenafuní, takže radon se koncentruje. Viděl jsem mapu, kde byly po okresech vynesený počty rakovin plic na 100 000 obyvatel a kupodivu na Vysočině, kde není žádnej podstatnej průmysl to bylo pěkně červený a červenot kupodivu korelovala s granitoidními masívy, hlavně třebíčským plutonem, ale s centrálním moldanubickým a středočeským a libereckým taky.
Jednou jsem se ze srandy zeptal kámošky, jestli na chalupě někdy měřila radon. Je to krásnej barák postavenej ze žulových kvádrů. Zbledla a zeptala se mě, jestli si myslím, že tam nějakej radon bude. Řekl jsem jí, že je jistý, že bude, ale jde o to kolik. Na naléhání jsem musel složitě přes několik kontaktů vyšašit měřák a změřit. V měsíc nevětrané místnosti měla 800Bq/m3, tj. za jeden den expozice to odpovídá jednomu rentgenu plic. Po intenzivním půlhodinovým vyvětrání jsme to stlačili na asi 150Bq/kubík. Pokud někdo v takovým prostředí bydlí a ještě k tomu hulí jak fabrika, tak je předčasná cesta pod kytky jistá.
Pak existuje ještě problematika radonu v půdním vzduchu, kterej se musí zohlednit při zakládání novostaveb. Vím o případku, kdy si týpek postavil hezkej domek, ba i posudek na radon v půdním vzduchu měl a prej dobrý, jenže OSVČ co mu to dělala neměla certifikaci a hodnoty byly odečtený stylem ctrl+c a ctrl+v z mapy co jsem odkazoval výše. Ke smůle týpka co stavěl mu pod barákem vystupovala na povrch žíla s uranovým zrudněním, kterou průzkum v 50. letech přehlídl (sic!) a reálný obsahy radonu v půdním vzduchu tak byly o pár řádů vyšší než do posudku napsala toho času již zrušená OSVČ. Hodnota radonu v půdním vzduchu byla reálně 1,8 miliónu Bq a vesele mu funí do baráku. Odhaduju, že splacení hypotéky se ten chlap nedožije...

Průměrný počet slepic: 4.7 (7 hlasů)

paměť neklame, 1200 Bq.
odkud se to bere, netuším, celé město je na náplavu.
Jinak žena má přízeň v Jáchymově, tam je stejný problém a o zdravotních potížích nikdo nic nešpitá.
Další věc by mne zajímala, jak se ten radon dostane ze sklepa do patra, pokud by teda měl nějak zásadně škodit. Ve sklepě nebydlím, ani se na to nechystám. Chodím tam akorát pro kořalku.

Zatím bez slepic

jmenovaných firem? Tyto předpisy zpracovává MD a odborníci z praxe. Zapomen na to, že firmy něco ovlivní. Vim o tom poměrně dost, takže to je výstřel do vzduchu, který nemá reálný základ.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Podvratná činnost byla asi zmíněná jako koloběh chechtáků mezi stavebníma firmama a úředníkama mimo dohled autorit...
Jakože třeba takovej TP76 je poměrně dost zmatenej a místy si i odporuje.
Ale třeba nám Targus vyjeví co měl na mysli...

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

ocelárenskou struskou, je z hlediska ochrany životního prostředí NAPROSTO nevhodná jakékoli využití - prý těžké kovy, což už taková prdel není.
I přišel soudruh tleskl, pronesl Sním salám, sním - pardon - Sim sala bim a ocelárenská struska může všecko.
Pro ty, kdo ji neznají, když to pomelete a STŘÍDMĚ posypete na pole či záhon, všecko roste jak z vody. Pokud toho sypnete víc, první déšť vám promění tuhle moučku v beton horší kvality.
Naprosto příznačné je, že vůbec nikomu nevadí skutečnost, že ten prach žereme v práci v dávkách desítek gramů denně (měřilo se to) a vůbec nikoho to nesere.
Rakoviny plic v práci normálním výskytu, zaprášení plic - nula nic. Respirátorů podle chytrých, mladých a krásných soudruhů z Enviformu (to jsou otrapové ze soukromého IBP) netřeba.
Takže to máme těžké kovy z oceláren.

Stran záměny v náspech dálnic - zrovna tohle jsem nemyslel, ale dobrá. Vysokopecní struska na rozdíl od ocelárenské:
1/ je porézní jako kráva,
2/ šíleně chlastá vodu a
3/ rozpadá se jejím působením, tudíž zmenšuje svůj objem uvnitř náspu, který je z ní postaven,
kdežto ocelárenská naopak vlhčena vodou krásně tvrdne a spéká se.

Kromě toho pokud se máme bavit o tom, co končilo v náspech D1 a spol, bylo to všecko možné, jen ne strusky deklarované kvality. Vozil se tam stavební odpad, domovní odpad, popely, popílky, pneumatiky, použité písky, stavební suť netříděná a nedrcená, zaolejovaná hlína, kaly z kalištních jam, prostě kdo potřeboval odvézt bordel, ten ho tam zavezl.
Tož tak s D1.

Stran úprav stavebních norem přes připomínky soudruhů z výše uvedených firem - srali se do celého cyklu výstavby. Nicméně nejsem stavař, takže si nejsem jist, zda bych všechny změny popsal správně. Jen mohu opakovat slova známých - silničních inženýrů, se kterými jsem kdysi spolupracoval coby zaměstnanec ČSAD při návozech náspů nově budovaných silnic (dálnice FM - OV a silnice Č. Těšín - Karviná. Celkem se chytali za hlavu a tvrdili, že životnost takových silnic bude max. čtvrtinová oproti těm socprc. Což je pravda. Tedy pravda to není, bo to je horší.
Silnice č. 11 u nás v Gorolistánu, která má vybudovaný násep a asfaltobetonový kryt, vydržela bez prasklin NECELÉ 3 - slovy tři roky. Dnes má deset let, už je po druhé opravě prolomenin, chystá se střední oprava a na hovno to bude furt, protože špatný beton, násep je z hoven. Totéž mosty na této silnici. Po třech letech se začaly opravovat a je to doslovný festival silničních prací. Je jich pět, každé léto jeden, furt dokola.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

takže podvratné činnosti jsi se nevěnoval. není divu, žádná neproběhla a ani nemohla. Opakuji, že předpisy se schvalují za minimálního přispění velkých firem, které do toho nekafrají, mají jiné starosti (podotýkám, že nepracuji v žádné z nich). Předpisy jsou dílem výzkumných ústavů, vysokých škol, odborných firem a úředníků na MD - ti většinou kontrolují, zda jsou správně řazeny kapitoly a je tam dobře popsán vztah odběratel dodavatel v tom, aby tam byly definovány odpovědnosti jednotlivých účastníků výstavby, sankce a podobné drobnůstky.
Soudruzi z firem se moc do cyklu výstvby s..t nemohli, neb jim povětšinou bylo dopředu dáno, z čeho mají stavět - týká se hlavně severní Moravy, kde je nedostatek přírodních zdrojů - zemíky, lomy. Proto druhotné materiály - strusky, hlušina, popílky apod. Pokud dochází k záměně materiálu (a to dochází), pak je to problém kontroly investora, který si to má ohlídat. Dozory, supervize, kontroly se střídají na stavbách jak panduláci na orloji. Každý použitý materiál má něco jako prohlášení o shodě a musí předpisu vyhovět.
Btw prasečiny se záměnou materiálu, a v tom s tebou souhlasím, se dějí dnes a denně a děly se za socíku také. Fůry štěrkopísku skončily na rozestavěných barácích stavbyvedoucích a ve stavbě je pak často skládka TKO. To bylo doloženo řadou vrtných prací, není třeba si dělat iluze. Dnes se to dělá tak ( jsem jenom slyšel - agentura JPP), že se koupí čtyři fůry z kvalitního zemníku, je o tom "papír" a zbytek se vozí z různých skládek v okolí, které nejenže dodavatele nestojí ani kačku, ale ještě občas stavoši dostanou lahvinku za to, že ten borčus odvezou a na konci měsíce je čeká prémie od nadřízeného za snížení nákladů.
Zpět k předpisům - jsou vesměs v pořádku. Kdyby se dodržovaly, stavby budou OK, ale staví to lidi a ty jsou různé. Problém není ani tak v normách, ale spíše v lidech, kteří je mají naplnit.
Mosty nemá smysl rozebírat, je to odborné téma na moc stran, sem to nepatří.

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

výstavbu silnic zřejmě nepopisují dodavatelsko odběratelské vztahy. A pokud ano, nejsou to normy, nýbrž koncepty smluv.
Normy taxativně stanovují fyzikální a chemické vlastnosti objektu, o němž pojednávají. Tedy alespoň normy, se kterými se setkávám já. Že se měnily v průběhu posledních 30 let, o tom diskutovat fakt nebudu, to je profláknutá věc.
Jen tak na okraj, můj spolužák dělá v betonech. Je fakt, že ne na dopravních stavbách. Ale když se seznámil s aktuálními předepsanými vlastnostmi betonů, chytil se za hlavu a prohlásil, že to nemůže fungovat.
A ono to opravdu nefunguje.
Asi to je tím, že můj spolužák je starý a hnusný blbec.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

když se používá s rozumem, dá se podle něj geot. průzkum navrhnout, provést i vyhodnotit

Zatím bez slepic

Přesně tak, viz Wiki: Naproti tomu popel z uhlí obsahuje značný podíl sedimentárních hornin a v důsledku toho i poměrně vysoké množství těžkých kovů (včetně radioaktivních, jako je thorium a uran); proto není vhodný jako hnojivo zejména pro zeleninu a ovoce, neboť by těmito těžkými kovy mohly být zamořeny i vypěstované produkty.
Na zahrádku jedině popel ze dřeva, ten je naopak dobrý zdroj draslíku i vápníku a jinak Vidlák má další velký hřích :) na Velký pátek by se podle lidových pověr nemělo hýbat ze zemí...

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

BY MOHLY být.
A to je asi tak všecko.
Daleko víc sraček pochytáte na cestě autem do práce.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

...jeden z Parkinsonových zákonů zní že..."pokud něco může jít špatnou cestou, tak se to po ní zaručeně vydá" :) Zapomínáš, že všechno na Zemi týkající se organických těl se děje v roztoku, takže do zeleniny se to ve vodě stopro dostane a v příliš hustých roztocích přestanou reakce probíhat. Viz třeba autobaterie a ta je ke všemu neživá.

Zatím bez slepic

In reply to by robertík (neověřeno)

Trvalý odkaz

spekulace. Mohlo by, možná, blablabla...
Až naměří těžké kovy v ostravském uhlí (jiné už jaksi není k mání), bude záhodno se tím zabývat. Momentálně se nic takového neděje.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Tak já mám většinu brambor už taky v zemi, v hlíně koňská podestýlka a Sulka, navrch trocha slámy. Akorát dešťové vody je málo, tak zalévám vodou ze studny ohřátou přes den v sudech. Tvrdá voda tady nikdy nebyla a všechno s touhle vodou z naší studny vždycky rostlo dobře, tak snad i ty brambory budou. Saláty ze skleníku už se dají jíst teď, na nich zaručeně koronavirus není, ledaže bych si ho tam sám naprskal.

Průměrný počet slepic: 4.9 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

To je hezký kontrast vůči tomu mému včerejšímu blábolení.

Průměrný počet slepic: 3.6 (5 hlasů)

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

vaše bláboly vzhledem ke karanténě a k velikonocím zas tak blábolovaté nebyly...

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.