Žně jsou nedaleko - dnes o mletí mouky

Autor
Štítky

Po světodějných událostech na G7 a v Singapuru se zase vraťme na českou půdu a pokračujme v seriálu, protože žně jsou nedaleko. Dnes si probereme, jak se vlastně dělá ta mouka. 

Především je třeba říci, že mouka není prach. Není možné prostě jen tak rozmlátit zrno najemno a tvrdit, že je to mouka. Plevův Robinson Crusoe, který drtil mouku pomocí cihly v důlku, ten by se moc nenajedl. Zrno se nedrtí, zrno se mele. Pokud se to dělá správně, tak se zrnu obrousí ten hnědý obal a pak by se mělo postupně "olamovat"  na povrchu a ubývat. Z obilného šrotu už nikdy dobrá mouka nevznikne.

Kdysi dávno, v době mlýnských kamenů se zrno sypalo do mlýna několikrát. Nastavila se vzdálenost mlýnských kamenů od sebe, zrno se nasypalo, na druhé straně vypadlo o něco menší a obroušenější a také vypadla nějaká ta mouka. Pak se zmenšila vzdálenost kamenů a jelo se znovu. A znovu a znovu. 

Dnešní moderní stroje to poněkud zjednodušily. V dnešní mouce tak nejsou kamínky z mlýnských kamenů, zrno je opravdu důkladně vyčištěné, zbavené nežádoucích příměsí a mouka se rozemele na jedno proběhnutí mlecím strojem. 

Kdysi měl mlynář odhad. Obilí se nijak nemíchalo, nebyly analytické metody, podle roku a konkrétní várky obilí mlynář odhadl, jak tu mouku udělat. Měl k dispozici v podstatě jedinou proměnnou. Jak vysoko zrno vymlít. Celozrnná mouka není celozrnná proto, že jsou v ní celá zrna. Celozrnná mouka je celozrnná, protože se umele z celého zrna. Vysoko vymletá se jmenuje podle toho, že se zrno jen trochu obrousí na povrchu. Čím blíže k povrchu, tím je mouka kvalitnější a čím blíže ke středu, tím je mouka horší. 

Funguje to následovně: Zrno dozraje v klásku a čeká na posečení. Ovšem stává se, že do pole naprší. Jakmile zrno zmokne, spustí se klíčící procesy. Začnou se přetvářet enzymy, klíček se zvětší. Pak vykoukne sluníčko, zrno oschne a klíčící procesy se zastaví. Akorát něco z té síly už se spotřebovalo na výrobu klíčku.  Pak zaprší znovu a proces se opakuje. Po třetím či čtvrtém dešti už v tom zrnu moc síly nezbude.  Klíček vyžírá zrno odprostředka. 

Mlynář kdysi podle vzhledu odhadl, jak to zrno při žních dopadlo a pak mlel. Když dostal zrno posekané napoprvé bez deště, mohl udělat celozrnnou mouku. Čím horší to zrno bylo, tím spíše jen omlel povrch a ze zbytku nadělal šrot a krupici. Čím výše vymletá mouka, tím lepší vlastnosti při kynutí těsta a tím lepší výživové parametry. Ve středověku, kdy byl všeobecně hlad, to bylo důležité. Dneska je spíš důležitý opak. Jak snížit výživové parametry, protože jsme tlustí až hanba. Proto je dnes taková poptávka po celozrnné mouce. Ona není lepší, ona je programově horší. 

Proto také středověk sklízel zrno ještě lehce nedozrálé. Jednak se nedozrálé zrno nedrolilo z klasů a jednak ještě nedocházelo ke klíčícím procesům. Posekané obilí se povázalo do snopů a ty se pak na poli dále sušily. Pokládaly se tak, aby co nejméně klasů přišlo v případě deště na vodu. Řádně usušené snopy se pak už s minimálními ztrátami naložily na povozy a odvezly do stodoly. Tam pak zrno leželo až do hlubokého podzimu, kdy se vymlátilo. 

Mimochodem - dokud se postupovalo tímto způsobem, odvezl sedlák z pole nejen zrno, ale i všechny plevely. Všechen koukol odjel z pole také. Pole tak bylo poměrně čisté i bez chemie. Dnešní kombajn zrno vymlátí hned na poli a také oddělí zrno od koukolu, který vyfouká na strniště. A pak musí přijít nějaký totální herbicid, aby ten vzešlý plevel zabil... Kdysi sedlák slámu nastlal zvířatům ta se nažrala výživného koukolu, hnůj si pár let odležel, aby všechna semena shnila a pole se ponojilo jedna báseň. Zkuste si dneska přivézt na zahrádku kravský hnůj, který není alespoň tři roky odleželý. Zasadíte si všechno, co ta kráva za poslední půlrok sežrala. 

Dneska máme analytické možnosti. O zrnu víme skoro všechno.  N-Látky, Lepek, Pádové číslo, Glutein index... Každý mlýn má slušně vybavenou laboratoř za několik milionů korun. Podle dnes platných norem a postupů se smíchá pšenice různé kvality, případně pak mouka různých vlastností a vznikne to, z čeho se dělá chleba. Oproti době před sto lety má dnešní pečivo vyšší obsah lepku a všeobecně se málo používá žitná mouka. Ale i z dnešní mouky dá udělat dobrý chleba. To že v našich časech jíme chleba víc vařený než pečený, to je zase jiný příběh z pekáren. 

Problémem je něco jiného... Dnešní velkopekárny samozřejmě mají také svoje laboratoře a jsou schopné si ohlídat kvalitu mouky. Když denně upečete deset tisíc chlebů z mnoha tun těsta, nemůžete si dovolit špatné vykvašení či pečení. Velkému dodavateli mlýn vždycky dodá kvalitní mouku. Pokud by to tak nebylo, ztráty se pohybují v milionech denně a to si nikdo nedovolí. 

Jenže mouka vždycky kvalitní nevyjde. Obilí se v průběhu roku mění. Špatně se mele zrno příliš čerstvé i příliš staré. Někdy prostě není k dostání pšenice potřebných parametrů, tu je moc dusíku, tu je ho málo, tu je zrno zaschlé a nemá objem  a podobně. Někdy všechny parametry sedí, všechny ty indexy jsou pohádkové a pak se udělá test na kynutí a prostě to nevyjde. Zrno je živá hmota a mouka v podstatě taky. 

Velký zákazník mlýna si kvalitu ohlídá a co se tedy udělá s méně kvalitní moukou s parametry na hraně? Zabalí se do kilových pytlíčků, odveze se do Kauflandu a prodá se v akci. Doma pak vaše žena dělá bábovku a ona je jak gumová. Přemýšlí na co zapomněla, ale ona nezapomněla třeba na nic. Jen koupila mouku jejíž parametry si nemohla ohlídat. 

Kvalita mouky také nemá co dělat s hrubostí. Maximálně ve smyslu, že příliš jemná mouka je prach a jako taková je nestravitelná. Příliš jemná mouka projde tělem se stejným výsledkem jako písek. Všechny ty hrubé, polohrubé a jemné mouky jsou produktem síta nikoliv mletí. Mele se pořád stejné zrno, ale ten obroušený materiál se prostě jen rozdělí. 

Pokud byste někdo podlehli reklamě zdravé výživy a rozhodli se, že si budete mlít mouku na domácím mlýnku, tak vás upřímně lituju. Pokud si nekoupíte nějakou super bio pšenici a žito, kde víte co máte a jak to vyrostlo, tak se vsadím, že se vám těsto z té mouky nezvedne ani po kilu droždí. Normální mouku koupíte za osm korun kilo. Tu vlastní umletou, aby to trochu stálo za to, uděláte z obilí, které stojí padesát korun kilo. Že byste si došli na silo nebo za zemědělcem a požádali o pšenici a žito, to doma semleli a udělali si chleba, to se vám prostě nepovede. 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4 (3 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

Prečo sa potom väčšina pekárenských výrobkov z veľkopekáren nedá jesť? Ohľadom domáceho mlynčeku, určite by ste prehrali, nepíšte o niečom, čo nemáte dlhší čas otestované.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Jozo (neověřeno)

Trvalý odkaz

No já to pochopil, že problém není v technologii mlýnku, ale kvalitní zdroj co do něj dát a pak výsledná cena. Máte nějaký zdroj zrna o kterém Vidlák neví? Jistě se rád poučí, kde na českém trhu je přístup ke kvalitnímu zrnu o kterým neví ;)

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

O pekařství bude zítřejší článek. Ale ohledně toho domácího mlýnku - znám více pekařů, kteří dělají výborný chleba. Dražší, ale skvělý. Ani jeden si nemele mouku doma, všichni ji kupují. Stejně tak znám několik rodin, které ten domácí mlýnek mají. Pokud si na něm melou, chodí do prodejen zdravé výživy a tam si velké peníze kupují obilí na mouku. Kilo za padesát korun. Ne za čtyři koruny kilo, ani za pět. Ba ani za osm korun. Kupují to za pětinásobek ceny. A stejně se to pokaždé nepovede.
Mouka se už tisíc let připravuje profesionálně. Už tisíc let to dělají lidé, kteří se tím živí, mají zkušenosti, znalosti a příslušné vzdělání. A teď najednou to zachrání domácí mlýnek? Ani náhodou.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Ohledně celozrnné mouky si dovolím s Vidlákem nesouhlasit. Celozrnná je především proto, že je umletá z "celého zrna" tedy ze zrna včetně klíčku. V klasické mouce obilný klíček nenajdete, na mlýně jsou poměrně sofistikované technologie k jeho oddělení. Klíček má vysoký obsah tuku, vitamínu B a E, minerálů, proteinů... Proto NENÍ celozrnná mouka HORŠÍ, ale LEPŠÍ - má vyšší výživové hodnoty a více zasytí. Nesežerete jí tudíž tolik a do těla dostanete krom sacharidů i další látky, které může použít...

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Ekonomický migrant (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jsem si nevšim, že by Vidlák nadával na celozrnnou mouku.
Druhá věc je, proč se ve mlýnech zbavují klíčků před mletím. Asi mají důvod. Kdyby už nic, štelují konzumenta do lékáren Dr. Maxe pro potravinové doplňky.

Zatím bez slepic

In reply to by Ekonomický migrant (neověřeno)

Trvalý odkaz

Omlouvám se, špatně jsem se vyjádřil. Dneska meleme a tak je mouka "horší" z hlediska výroby chleba a kynutí. Řekl bych to tak, že celozrnná mouka je z hlediska energie a práce s ní "horší", ale je zdravější.
Klíček samozřejmě má svoje výživné látky, ale z hlediska mouky a kynutí je klíček nežádoucí, protože má v sobě látky potlačující kvasný proces. Klíček musí přežít a vytvořit novou rostlinu. Tak to příroda vymyslela a proto má v sobě mechanismy, kterými se brání plísním a tím i kvasinkám.

Zatím bez slepic

Tak jestli chápu, že mluvíte o klíčku a že pak je výživově lepší? Ale mylsím, že Vidlák nikde nenapsal to co tvrdíte.... Jasně nejlepší jak dostat nejvíce energie je nechat ve vodě naklíčit zrna a tak dostanete "z obilí maximum", protože se přemění na něco co naše trávicí soustava dokáže zpracovat, ale když budete mluvit o mouce jejíž hlavním účelem je pečení (koláče buchty atd.), pak to co píšete určitě pravda není, upečete z mouky kde jsou klíčky vždy horší kvalitu, i ten chleba bude hooodně horší kvality ;)

Zatím bez slepic

Vidlák psal: Dneska je spíš důležitý opak. Jak snížit výživové parametry, protože jsme tlustí až hanba. Proto je dnes taková poptávka po celozrnné mouce. Ona není lepší, ona je programově horší.

A toto se snažím vyvrátit :)

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

A jak je to s křížencem pšenice a žita, triticale, nebo česky žitovec?
Moc se nepěstuje, spíše na krmení, ale snad to bylo vyšlechtěno pro jednodušší zpracování při výrobě chleba, že to má mít vlastnosti jako přídavek žitné mouky do pšeničné.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Jeden kardiolog casem objevil, ze to nejhorsi na srde a tepny neni tuk a slanina, ale prave bila mouka a prodkty z ni. Z ni ze prave jsou zanety a poskozeni tepen.

Jinak jo, jsme staveny na to jist to, co jedli nasi predkove po staleti. Takze nejaka exoticka zdrava strava... proc ne, ale poridte si k tomu i exoticky metabolismus.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Vidláku,
opět smekám, jste geniální popularizátor, jakých je málo.
Takhle nějak by měly vypadat články v učebnicích!
Umí to dnes strašně málo lidí, vím maximálně o deseti - to jest jedna milióntina českomoravské populace...
******
Trochu to (se špatným svědomím) kontaminuji kvalitním šrotem ze světové poblitické mlýnice:

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/politologove/Tereza-Spencerova-Vi…

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Vidláku, Vy vnášíte světlo do mé zatmělé mysli.
"Celozrnná mouka není celozrnná proto, že jsou v ní celá zrna. Celozrnná mouka je celozrnná, protože se umele z celého zrna."
A já blb si vždy myslel, že celozrnné pečivo je s příměsí celých zrnek. A divil se, že je jich tam tak málo. Sem tam nějaké a to si platím.
A jak je to s tím žitem v chlebovém těstu. V Rusku měli o hodně tmavší chleba (formovij). Přisuzovali jsme to větší příměsi žita. Je to tak?

Zatím bez slepic

Ne tak úplně - žitná mouka je skutečně tmavší, ale tmavost chleba i mouky je dána také technologií mletí a mícháním. Hezký tmavý "žitný" chleba může být i ze zcela pšeničné mouky. Ale troufám si tvrdit, že v Rusku se to dělá ještě postaru a tak čím tmavší chleba, tím víc žita. Mimochodem... jenom žitný chleba by vám asi nechutnal - žito je poměrně hořké. Proto se ani nepoužívá ke krmným účelům, ani zvířatům nechutná. Maximálně jako příměs v několika procentech objemu.

Zatím bez slepic

In reply to by Vidlák služebně (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jak můžete ovlivnit mletím a mícháním barvu chleba?

Zatím bez slepic

In reply to by Vidlák služebně (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tmavost chleba (nevím jak v Rusku), ale u nás je dána příměsí na dobarvování, aby chleba lépe vypadal...
Žitný chléb (cca 90%) se u nás sehnat celkem dá a na tu chuť si člověk také zvykne... není to tak hrozné (Vidláku dojdi, dostaneš ochutnávku) :)

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Abych řekl pravdu, v poslední době toho kolem sebe moc nesleduji. Jednak se mi zle zhoršilo zdraví a za druhé již před tím jsem byl poměrně znechucen tím, co jsem v různých internetových rádiových i televizních „sdělovadlech“ nacházel. Občas ale přece jen neodolám a nakouknu a abych řekl pravdu, připadám si, jako kdybych se brodil po pás v hnoji (a to zle urážím ten hnůj) a někdy se ani nebrodím, ale přímo se topím. Je jedno, kam jdete, všude na vás v podstatě kouká Armageddon, nebo alespoň obyčejné zmatení jazyků. To zmatení jazyků je věc zajímavá sama o sobě, protože dle mého názoru k němu nedošlo tak, že by lidé začali mluvit každý jinou řečí, ale že si zkrátka přestali naslouchat. O tom jsem ale psát nechtěl. Nechtěl jsem psát o všem tom hnusu kolem, kdy na nás koukají jen hrozby a žádná pozitiva. Chtěl jsem psát o té poslední sérii článků zde.

Nepřipadá Vám to tady jako úplně jiný svět? Najednou jsou všechny starosti pryč. Zjišťujeme, jak se seje, roste a sklízí obilí. Přicházíme na kloub tomu, jak se mele mouka a časem třeba přijde třeba i to, jak se peče dobrý chleba. Už víme i jak se vychovává a zpracovává prasátko, aby dobře rostlo a nám poté chutnalo. Ve světě, který se zbláznil, jsme najednou ve světě, který dává smysl. Jsme ve světě dobrých hospodářů, lidí, kteří se starají. Najednou jsme ve světě, kde věci fungují, ve světě, ve kterém je opravdu dobře. Dej Bůh, aby tomu tak zůstalo i nadále.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Amen.

Zatím bez slepic

Pane L.C.
Jak se říkalo,zemědělec musel ovládat desatero řemesel a když to Vidlák oživí,popíše co to všechno obnáší,snad to pro ty mladší něco přinese.
Jednou to na Akt.cz výborně napsal jeden nick,za oběd zaplatím 60 kč a za minutovou práci u bankovní přepážky také 60 kč.
Takže ten nepoměr náročnosti,je úplně někde jinde.

Zatím bez slepic

Já si nemůžu pomoct, ale při Vašich slovech mne napadá ten reklamní slogan Globusu: "Tady je svět ještě v pořádku" :-))))))))
Vidláku, nemáte chlívek blízko nějakého toho globusu, že ne? :-D

Zatím bez slepic

Rejpalko,
Vidlák zde už dal tolik nápověd, že je zcela jasné, kdo to je. Pozor, nikdy mně to sám neprozradil! A i když jsem u něj doma nikdy nebyl, tak díky internetu vím přesně, jak a kde bydlí. Globus tam určitě není. A teď můžete hledat. Není to těžké. :-)

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)

Pane |Gerde, já to myslela tak, že tyhle kydy jsou natolik "normální svět", že mi to připomíná ten globusovský slogan. A pokud bych si měla vybrat mezi buřtem z normálního globusovského světa a Vidlákovou jitrnicí, tak "není vo čem", ona ta globusovská normálnost je jen slogan, nic víc. Vidlákův chlívek, byť virtuální, je daleko normálnější svět.
Opravdu si nemyslím, že by Vidlákov byl ve městě, to určitě ne. Na jihu Moravy jich moc není (jeden tuším) a vedle brněnského globusu by ten svůj chlívek mít nemohl. To by jeho prasátka nebyla v dobré společnosti :-)))))

Zatím bez slepic

Paní Rejpalko,
Vidlák zde už poskytl tolik nápověd, že jej lze identifikovat na 100% i místo jeho bydliště. Je to velmi snadné. Zkuste najít! :-)

Zatím bez slepic

Já podle toho co píše pochopil, že nejbližší má v Brně a to ještě na druhé straně směrem na Svitavy, takže asi nepřijatelně daleko...

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Ještě ke schůzce Trump - Kim, ještě jednou Fiala:
http://vasevec.parlamentnilisty.cz/komentare/zbynek-fiala-korejske-uvol…
Takhle si představuji levicový pohled na věc. Takhle by měl vypadat pohled sociální demokracie na hrozby války.
Většina mainstrému u nás pláče nad tím, jaký je Kim lump, jaký je ten jeho režim strašný, že s ním slušní lide nemluví a Trump je... a že by bylo lepší tlačit a tlačit a talčit.
Neuvědomují si, že takhle se neúspěšně tlačilo 60let a vytlačilo se akorát...
Uvolnění, pokud k němu dojde a jak to vypadá, tak všichni hráči i ti v pozadí jsou mu nakloněni přinese pozitiva všem. A režim, který není pod existenčním tlakem je nakoloněnější k reformám víc, než režim pod tlakem.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Za prvé:
celá moje rodina peče z té "hnusné a levné" naprosto skvělé koláče, a to zadělávané droždím. Tvrdím, že pokud vykyne koláč, musí chleba vykynout taky. Hrabivost Staré Jahody jde tak daleko, že by nejraději pekla z mouky, která spadá z papírových obalů v suproši pod regál rovnou na zem. Její smůla je, že se tam nevšoupne, takže je sranda pozorovat, jak se plazí po zemi okolo regálůa slintá nad zbytky v mezírce.
Za druhé:
pokud je mi známo, většina pekáren v okolí jede na tekutý prdopeč z kanystru. Kvásek viděl možná naposledy nějaký pekař - důchodce. A po prdopeči - jak známo - vykyne úplně všecko, i staré hadry.
Za třetí:
nevím, jak kde, ale u nás se úplně v poho prodává chlebíček, v němž je pomleto staré neprodané pečivo. Takže boží dar chutná tu sladce, tu slaně, tu všelijak, co právě suproš neudal. Čekám, kdy z chlebíka vybafne ocas slanečka, či myší hlava.

Takže s opěvováním kvality bych to zas tak moc nepřeháněl.

Zatím bez slepic

Z té kupované jde udělat i chleba. Kváskový. Jen si člověk musí vychovat svůj kvásek. Není to těžké. Když mě to rafne, tak peču doma kváskový. Je to docela snadné, jen člověk musí myslet jinak, dopředu. Kváskový déle kyne. Někdy blbě, to je pak taková chlebová placka. Jíst se ale dá.
Prý i takový chléb vydrží déle a nezplesniví, neztvrdne. Nevím, my ho vždycky nejpozději třetí den sežerem, a když ne my, dorazí to slípky, kachny, v zime králíci. Ten můj třetí den chutná stejně dobře jak po upečení, akorát kůrka nekřupe. Ale je pravda, že když je jeden namlsaný toho domácího kváskového a pak kousne do toho nakrájeného v pytlíku, třeba z Penam, či jak si říkají, tak to je sakra rozdíl. A ten krájený, byť hned po donesení vybalený z igelitu, je za dva dny plesnivej. Neztvrdne, ale zplesniví. Na etiketu by měli psát, kolik takový chleba obsahuje procent "chleba". Jak je to u salámů. Protože ten kupovaný je vlastně chemický koktejl. Domácí dělám jen ze dvou surovin (voda a mouka), sůl a koření (kmín a kapku koriandru). Jo a mouka je též ten kupovaný "fujtajbl" z marketu :-).
Ježišmarja, já snad půjdu vytahnout ten kvásek a zas ho na nějakou dobu oživím...

Zatím bez slepic

a pekl chleba ve svém domě, jehož pekárenské prostory pronajímal státnímu podniku, jsem si naprosto běžně kupoval do kamionu chleba na tři týdny. Je sice fakt, že třetí týden už byl problém ho ukrojit, ale nikdy nezplesnivěl, pokud byl zabalený do ručníku, ne v igelitu. Rekord jsem udělal šest týdnu, ale je fakt, že to bylo v zimě. V Rusku byla větší kosa, než v ruském filmu (šlo to ke čtyřicítce celý měsíc) a ten chleba mi jednoduše pod postelí zmrznul na kost.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Pane Targus, ta Vaše poslední poznámka o semletých zbytcích - já velmi často se divím, že má rohlík nasládlou chuť a dokonce voní jakoby pocukrován - myslela jsem, že je to nevhodným skladováním v prodejně - ale je možné, že důvod je ten Vámi uváděný.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Miloš Zeman dnes vydal na Hradě zásadní prohlášení. Svolal novináře, na oheň hodil červené trenýrky, nepovolil otázky )mazaně už předem) a odjel do Lán. Novináři teď vzdychají, že se definitivně zbláznil, jak je celá akce nedůstojná, ale uniklo jim to nejpodstatnější. Miloš Zeman si svolal partu potrhlých hlídačů demokracie, zakázal jim otázky, novináři jej nenávidí a přesto sebou nechali vrtěti jako se psem. Miloš Zeman všem jen ukázal, jak lehce jsou novináři zmanipulovatelní přes svoji nenávist. Že jsou manipulovatelní i přes jejich náklonnost, ukázali J. Drahošovi při prezidentské volbě. Prostě psi si zaštěkali a prezidentská karavana odjela do Lán.
Nejlepší je, že novinářům a redaktorům ani nedošlo, jak moc jsou směšní! A to má být ta údajně chytrá, vzdělaná, pokroková a demokratická část populace! Postrádají inteligenci, jejich vzdělání nestojí za zlámanou grešli a když už se nechají napálit, tak to ani nepochopí!
Před pražskou kavárnou dávám jednoznačně přednost venkovu, jde o chytřejší část národa!

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

:):):) Nachcal jim do brabeniště.

Zatím bez slepic

ale ukázal taky, jak se vrtí novinářským psem v praxi. Největší legrace je, že ti údajně inteligentní novináři a politici, které podporuje údajně chytřejší, mladší, vzdělanější a více vydělávající část národa dosud nic nepochopili! Blbci jsou to, nic jiného! Jsou úplně vygumovaní!

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Vyhlašuji soutěž na téma Kdo je Vidlák? Ve svých nedávných článcích Vidlák poskytl tolik vodítek, že je snadné odhalit jeho identitu, aniž by ji někomu sdělil. Tajné služby znají naši identitu podle IP adres určitě už dávno, ale podle několika vodítek lze odhalit i identitu Vidláka. A to mně jí nesdělil!
Odpovědi na to, kdo je Vidlák, posílejte na adresu gerd@atlas.cz. Bude-li Vaše odpověď správná, osobně Vám potvrdím, že jste lidé vysoké inteligence, a poprosím Vás, abyste Vidlákovu totožnost nikomu dalšímu nesdělili. Jména (jen zdejší přezdívky) těch, kdo úspěšně odpoví zveřejním zde v diskuzi nebo samostatným článkem, ale Vidlákova totožnost zůstane dále zahalena. Jména neúspěšných zůstanou nezveřejněná. Ze soutěže jsou vyřazeni ti, kdo už Vidláka osobně navštívili. Pro všechny ostatní jde o jednoduché cvičení mozku. Je proveditelné, protože jsem byl prvním (nejspíše), kdo jenom na základě zdejších článků dokázal odhalit Vidlákovu totožnost. Mimochodem, všechny jeho nápovědy jsou pravdivé, žádná není falešná nebo zavádějící.
Tak do toho, a kdo již ví, nechť chrání Vidlákovo soukromí a neříká ostatním, kdo je Vidlák!

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Gerde, napište pak na toto téma článek... :-)

Zatím bez slepic

Když raději bych zachoval rodině Vidlákových jejich soukromí. :-) Ale teprve po odkrytí jména začnou dávat smysl i jiné méně výrazné nápovědy a všechny jsou pravdivé. :-)

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

nebudu nic posílat.
A kromě toho soutěže o nic mě neba. Já chcu bét tendlec ten mylyjonář, tak muším hrát vo ceny.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

A máme zde prvního účastníka soutěže Kdo je Vidlák, který poslal správnou odpověď! Podle slibu veřejně dosvědčuji, že p. Kriška je člověk vysoké inteligence a určil Vidláka správně!
Ale protože je během 3 hodin jediným tipujícím, je čas na nápovědu otce Furáta:

1) Lego
2) Země krále Miroslava
3) Země krále Václava
4) Zámek
5) Daleko do Globusu

Doufám, že se přihlásí další tipující, protože jsem napověděl opravdu hodně. A na internetu se dnes nikdo neskryje.
Pokud nás sledují chlapci a děvčata a jiná pohlaví z Evropských hodnot, nechť se do soutěže zapojí také a vynechají své přátele z ambasády USA, kteří jim prozrazují totožnost podle IP adres. Mohou to zkusit prostým poskládáním informací - pokud k tomu mají dost inteligence. I kdyby napsal Jakub Janda osobně špatnou odpověď, neprozradím jej. Takže tipujte i Vy, bedliví strážci před kremelskou propagandou! Dokažte, že jste dostatečně inteligentní, abyste nás ochránili před hybridní hrozbou! A jestli nejste inteligentní, stejně to na Vás neřeknu. :-)

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Gerde, můj Descartes se zlobí......!

Zatím bez slepic

ale když jsem vyzval i bdělé oči z Evropských hodnot, musel jsem snížit laťku na jejich úroveň inteligence! A možná to ani nebude stačit!

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tak Vidlák duší modelář, ale bez výdrže sedět nad modelem letadélka ;) Není vlastně jedno kdo je vidlák? Není lepší si zajet do mongolska do jurty dát si čaj, venku zarybařit ;)

Zatím bez slepic