Žně se rozjíždějí - dnes o víně

Autor

Včera jsme probírali víno z hlediska vinohradnického a dneska to vezmeme z hlediska vinařského.  Jak udělat z vinné révy opojný nápoj, to se vymyslelo už velmi dávno. Víno hraje v tradici a historii lidského rodu velmi důležitou roli. Vínem se opil Noe, když vystoupil z archy v radosti nad tím, že má celou tu potopu za sebou. Vínem se omývaly rány, víno se pilo při hostinách, víno se ředilo, míchalo, parfémovalo, dochucovalo. Ve víně se přijímá krev Páně, víno se odlévá bohům, vínem se platí i uplácí.

Paradoxně nejkvalitnější vína z České republiky nejsou z Moravy. Jsou z oblasti Žernosecké v Severních Čechách u Litoměřic. Labe se tam kroutí v několika meandrech kolem prosluněných svahů, teče tam pomalu, líně, rozlévá se doširoka, je to tam chráněné před větrem a vodní hladina odrazí do vinohradů hodně hodně slunečního svitu. Parametry hroznů od Žernosek se na Pálavě doženou jen v mimořádně dobrých rocích.

Víte, včera jsem svým textem vzbudil mylný dojem, že snad Francouzská vína nejsou dobrá. Ne, tak to není. Francouzská vína jsou skvělá. Stejně tak Kalifornská, Italská, Balkánská i Ruská. Ti frajeři to tam dělají už hodně dlouho a v době, kdy se tady u nás s pěstováním vína začínalo, ve Francii už měli mnoha generacemi vyzkoušené, jaká odrůda je na daném místě nejlepší a jakým postupem z ní udělat něco vynikajícího.

A také to dělají. Nehrají ani tak na odrůdy jako spíš na regiony a umějí to víno udělat tak, že se ho prostě naučíte. Zachutná vám nějaké víno a můžete ho pít pořád. Jeho chuť bude každý rok velmi podobná, velmi snadno se z vás stane stálý zákazník. . Jejich podmínkám a možnostem se zdejší vinařství nikdy nevyrovná. 

Chyba není v tom, že to Francouzi dělají takhle. Chyba je, že se to u nás snažíme napodobit. 

Na jednou stranu tomu pomáhá i EU, protože unijní pravidla pro vinaře se píší ve Francii, pro Francii a pro francouzské víno. Veškeré poučky pro šlechtění, legislativa, daně, hygienické předpisy a tak dále, to vzniká tam ve Frankrajchu. Asi jste zaregistrovali současné změny, kdy se víno distribuuje v tetrapaku nebo v igelitu, protože sud by mohl být nehygienický. 

A tak máme velmi zajímavé vinohrady a naše vinařské závody se snaží vyrobit víno francouzskou cestou a diví se, že jim to nejde, že to není dost dobré a ani zdaleka se to Francii nevyrovná. A pak se objeví nějaký stréc támhle od Krumvíře a jen tak mimochodem vyhraje evropskou vinařskou soutěž a celou Francii nechá daleko za sebou.

Nebo jiný frajer od Prahy se nechal okouzlit Pálavou, nastěhoval se, koupil sklípek, kus vinohradu a za pár let už dodává víno do luxusních hotelů. Lahev za pět stovek. A vedle toho Znovín vymýšlí, jak snížit náklady na litr, protože to za sedmdesát korun nikdo nechce. Inu, slijí e odrůdy dohromady, udělá se cuvee (u nás ve sklepích se říká slivka), nějaký someliér to pojmenuje, nasype se tam hromada taninu a ono to nějak dopadne. Zpracujeme i to, co se jinde lije do kanálu. 

My na to musíme jinak. Naše víno je nejlepší mladé, každý rok je jiné, jeden vinohrad i jeden sklípek nabízí větší škálu různých chutí než celý francouzský region. Na tom bychom měli stavět.  Velká škála odrůd, velká škála chutí a vůní. To je jediné, čím můžeme konkurovat více slunečným regionům s velkou vinařskou tradicí. 

Strécové to dělají. Firmy ne. Proto bude vždycky lepší víno ve sklípku u Procházky než ve stylové restauraci Znovínu, Lahofera nebo Templářských sklepů. Nevýhodou samozřejmě je, že hned vedle Procházky má sklípek Vopršálek, který ještě pamatuje doby před třiceti roky, kdy přijeli Pražáci a koupili všechno. I vykvašené šlupky s cukrem. Velmi snadno můžete dostat neskutečný hnus a vedle soused přitom má opravdový nektar. 

Přesto si myslím, že malé sklepy a vinaři s jedním hektarem, kteří to dělají ve volném čase pro radost a pro potěšení z chutí, jsou v našich podmínkách lepší možnost než závod ve francouzském stylu. 

 

 

Hodnocení
Zatím bez slepic

Komentáře

Trvalý odkaz

Zmiňujete Templářské sklepy. Jejich produkce je něco tak strašidelného, že pro to ani nemám slov.
Přitom tam v Čejkovicích umějí udělat víno více než slušné, třeba Juráš Radocha.
Takže vám dávám za pravdu.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

všichni skuhrají, kolik je všady plastů a jak je potřeba proti tomu plastovému znečištění bojovat, že už to v sobě mají úplně všichni, blablablabla.....
A tu máš, čerte, kropáč. Jůnyje rozhodne, že budem všichni povinně chlastat víno z igelitu. A pívo samo taky, že jo... Akorát, že by na to nestačily výrobní kapacity, tak to halt mušíme chfilu ještě vydržet s nerezem.
... vzpomínám, jak jsem kdysi zavážel hospody a kantýny hliníkovými sudy s pěnivým mokem. A všichni chlastali a chlemtali o sto šest...
Na ja, nová doba, host vyhazuje vrchního...
Už jsem to tu jednou psal, že jsem třeskutý odborník akorát na rybízák a jabčák, ale jednou, kdysi dávno mi dali okoštovat víno v bulharské dědině. Úplně jiná chuť způsobená tím, že nechávali mošt kvasit i se slupkami. A na vánoce tohodle Bulhara dcera nafasovala v práci. Právě zrovna v tom jednorázovém igelitu. Na to, že to byl bulharský krabičák, to oslovilo i takového fajnšmekra přes jablečné dobroty, jako jsem já.

Zatím bez slepic

Buď mi víno chutná, nebo ne. Nejsem znalec, který ve víně cítí kdoví co. Ale s tím jak tu včera psal znalec Godot v "Trochu si fandíte, myslím", cizí-nejlepší, nesouhlasím, Naopak, co je doma, to se počítá. A to cizí nemusí být ze Západu, kde je podle znalce lepší, ale i třeba z Moldávie,

Zatím bez slepic

Nevím, kdy vy jste byl naposledy v Moldávii, já jedinkrát v roce 1997. Na jejich ministerstvu věcí zahraničních podávali velmi slušné červené, sortu ani značku nepamatuji.
Moldavské víno, na které jsem narazil tu u nás v letech pozdějších nestálo nikdy za řeč.
Tak to je možná podobné, jak popisuje Vidlák vinohradnické/vinařské poměry na Moravě. Vyrobit možná/nejspíš umějí i v Moldávii, ale prodávají spíše zmetky.

Zatím bez slepic

prodávají to, co si u nich český odběratel obědná.
Když si obědnáte víno, které by mělo stát v suproši litr za půl sta, je zcela zřejmé, že to nebude žádná hitparáda.
Úplně stejné to je s polskými potravinami v českých obchodech. Oproti podobnému zboží v Polsku je u nás neporovnatelně nižší kvalita.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Jak dnes napsal Vidlák, Velké Žernoseky, asi 10 km na západ od našeho okresního městyse, mají výjimečnou polohu, jenom 158 metrů nad mořem, na pravém břehu Labe, které na révu působí asi blahodárně jako třeba Dyje v údolí Šobes. Je tu vinařství několik, malé tu má i bývalý guvernér ČNB Singer a prý tam i osobně maká. Vinice tu mají opukovou půdu, ale hned za Žernosekami začíná Porta Bohemice, Brána Čech a to už je samý čedič. V tom největším vinařství na místním zámku lze vína ve sklepě zakoupit. Mám takový dojem, že naposledy sedmička tramínu za asi 3 stovky.
Drb, který se opravdu stal. Jeden litoměřický historik mi vyprávěl historku svého táty, který byl přidělen do Velkých Žernosek jako učitel v polovině třicátých let minulého století. Vystoupil na nádraží v Litoměřicích, tehdy ještě téměř uprostřed města, dnes kavárna "Káva s párou" a ptal se nejbližšího občana, tehdy příslušníka státotvorné většiny (2/3) v Litoměřicích (viz. poslední prohlášení o této většině od báby Merkelové) jak se dostane do Velkých Žernosek. A onen státotvorník mu krátce pravil jazykem nadlidí něco jako: hier kann man nicht tschechisch sprechen.
Tak si milý učitelík sám našel vlak do Velkých Žernosek (cca 10 km). Když tam dorazil optal se německy prvního obyvatele městečka, kde že je škola. Načež onen dobrý občan Žernosek spráskl rukama řka česky: poslali nám učitele a on němčí.
Tož takto to bylo kdysi dávno v tomto kraji, kde se rodí dobré víno.

Zatím bez slepic

...to nebude ZAS až tak slavné. Co vím, tak se před pár lety vinaři z tama účastnili jedné výstavy/koštovačky vín u Hustopeč a dost pohořeli... Něco z Žernosek jsem taky chutnal a nic moc. Kam se hrabe na pana Omastu...

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Člověk kterýsi pije litry týdně od švagra, co má "vinotéku", titul, žádné mozoly, potom vyflusne doušek bariku
...co je to za sračku... i takhle si tady žijeme a víno pijeme

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Nelíbí se mi výraz francouzská vína. F. má NEJMÍŇ šest hlavních oblastí, s chuťově různorodými víny. Jistá jednotvárnost se dá připustit u laciných bordeaux (kupáž Merlotu, CS a CF). Ta bývají navíc předražená.

Ale červená z Languedocu, sauvignony z Loiry, nebo zvlášť alsaské ryzlinky to je světová špička a za dobrou cenu ( konkurence je přitom dnes strašně silná: chilské CS a Carmenery, Malbec z Arg., sauvignony z NZ a Tasmánie(!). Spousta italských vín. Kalifornská bych vynechal, jsou těžce barikovaná.).

Problém moravských i českých vín je kolísavá kvalita. Proti hned sousednímu Rakousku markantní

Zatím bez slepic