Měl jsem návštěvu. Vojáka, který v Afghanistánu byl. Našel si mě přes naše společné známé, bavili jsme se jen ústně a všechny vzkazy předával člověk. Nedošlo na jediný telefonát ani e-mail. Prostě se u mě nečekaně zastavil kamarád z druhého konce republiky, že četl moje články o Afghanistánu a prý by mi mohl domluvit rande s někým, kdo to má z první ruky. 

Tak se nám ten Afghanistán pěkně sype... Někdy nemohu uvěřit tomu nebetyčnému optimismu našeho generálního štábu, že co čtenář, to blbec.  Případně existuje druhé vysvětlení o blbosti v nejvyšších kruzích. Jinak by přece nebylo možné zveřejnit takové podrobnosti o tom útoku na naše vojáky. Generál (L)Opata se nám povedl. V národě švejků jsme si lepšího feldmaršálka nemohli přát. A propo - Janda je naprosto dokonalý feldkurát Katz.  

Dnes zkusím komentáře otevřít, uvidíme, jak si s tím Master poradil. A když jste včera neměli možnost se vyjádřit, ještě jednou se vrátím k Afghánskému tématu:

Update: Master si zatím neporadil... tož diskusi zatím zavírám. Pokud se to během dne zlepší, otevřu ji.  

Kluci vojáci jsou doma, chystají se pohřby. Vojenské pocty proběhly, vrchní velitel padlé povýšil in memoriam, úřední šiml přizná pozůstalým nějaké odškodné, něco přidá pojišťovna, něco vynese veřejná sbírka a za pár neděl se na všechno zapomene.

Na úvod se ještě jednou omlouvám za problémy s komentáři. Snažím se tlačit na bratra Mastera, aby s tím něco udělal. Doufám, že si udělá čas, protože komentáře jsou vlastně jediná zpětná vazba a odměna, kterou za svoje psaní mám. Mastere, prosím zbav mě toho robota. 

A teď už dnešní článek: 

Začnu několika příběhy. Ten první je z SSSR v době Velké vlastenecké války. Po vítězné bitvě u Kurska provedli Sověti celou řadu dalšíh operací, které využily získané strategické iniciativy a do konce roku 1943 a začátkem roku 1944 zatlačili německé jednotky za Dněpr. Na jaře 1944  stál Stalinův štáb před otázkou, jak dál.  Postupně  byla naplánovaná operace Bagration, která byla asi nejúspěšnější ofenzívou, kterou Sověti udělali. Bylo to v situaci, kdy Němci ještě ani zdaleka nebyli tak vyčerpaní.

Tak nám v Afghanistánu zabili další tři vojáky. Sebevražedný útok. Přihlásil se k němu Tálibán. 

Ten Tálibán, který byl poražen někdy na začátku roku 2002. Američani přišli do Afghanistánu dělat pořádek, protože z Afghanistánu prý bylo semeniště terorismu a Tálibán musel být svržen. Teď po opravdu dlouhé době ovládá Tálibán polovinu afghánského území, má pohádkové zisky z pěstování opia a dokonce samotní američané už potajmu s Tálibánem vyjednávají.