A je po žížalkách

Autor

Avizované se stalo skutkem... v noci na neděli napršelo a to docela dost. Z neděle na pondělí má pršet zase. Ve chvíli kdy píšu tento článek, je dusno k zalknutí, takže na nějaké deště v noci nejspíš dojde. A tak mi v neděli práce na sile v podstatě skončila. Sice se ještě dlouho bude sklízet a kombajny se budou ještě dlouhé týdny plazit po rolích, ale už to nebude ono. 

Letošní žně se nesou ve znamení velmi vysokých výnosů. Viděl jsem pole, která dala průměrně skoro deset tun pšenice z hektaru. Tedy oproti roku 2018 třeba i dvojnásobek až trojnásobek. Zároveň jsou ceny pšenice poměrně vysoké a i když si obchodníci už nechávají zase pro korunu vrtat koleno, letos na potravinářské pšenici nikdo neprodělá. 

Ovšem... jak to bude dál, to už tak růžové není. Letošní vysoké výnosy způsobily, že pšenice obsahuje dusík spíše na spodní hranici parametrů. Pole se hnojí zjara v době, kdy nikdo ještě nedokáže odhadnout, jak to vlastně dopadne. Pokud bude výnos nízký, nenaprší, přijdou velká vedra a podobně, bude zrno výrazně dusíkaté, protože si hnojivo nasaje menší množství rostlin. Pokud to dopadne jako letos, kdy prakticky nezaschly žádné odnože, klasy jsou dlouhé a obsahují i více než sto zrn a vlastní zrno je buclaté a těžké, o hnojivo se prostě muselo podělit hodně rostlin a výsledkem je, že pšenice je taktak dobrá pro pekařství. 

A teď zapršelo... Každý déšť po dozrání obilí sráží kvalitu rychle dolů. Zrno je zralé, dostane vodu a řekne si, že je načase klíčit. A spustí klíčící procesy. Pak vysvitne slunce, zrníčko osuší a ono všechny procesy zase zastaví. Může to udělat poměrně dostkrát, ale každý tento cyklus zrnu ubere dusíkaté látky.  Zároveň začne pole podrůstat. Nejen plevelem, ale novými odnožemi. Pokud bude pršet déle, vymete obilí klidně i nové klasy se zelenými zrny. 

V tomto týdnu to má být jak na sviňu, že každou noc bude pršet a přes den bude vedro. Takže se bude klíčit a zase neklíčit a vody bude tak akorát tolik, aby se nedalo sekat. Je celkem pravděpodobné, že co se nesklidilo teď do neděle, to už bude použitelné pouze pro krmné účely. A protože tolik krmné pšenice není zapotřebí, půjdou ceny dolů. 

Vydělají na tom ti, kteří mají uskladněnou předloňskou úrodu. To ještě byla ta klimatická krize a pětisetleté sucho se kterým se příroda nevypořádá za deset let a tehdejší pšenice byla drobná a vysokodusíkatá.  Kdo ji má, může si levně koupit letošní buclatou, ale krmnou pšenici a vhodným namícháním vyrobí krásnou potravinářskou pšenici vhodnou pro mlýny. Asi nemusím dodávat, že malý zemědělec bude těžko tím, kdo si může dovolit dva roky neprodat úrodu. Vydělají korporace a velké sklady, jako například podniky ZZN, protože mají kapitál, mají zásoby a jsou schopny dva roky méně prodávat a čekat na podobnou příležitost. 

Ještě před týdnem jsem tvrdil, že letos bude dobrý rok předvším pro zemědělce, protože ceny jsou vysoké a obchodníci s obilím nebudou mít už tak hezké marže jako loni. Ale mýlil jsem se. Díky dešťům v tomto týdnu budou marže opět krásně vysoké, protože před dvěma roky byly ceny pšenice nízké, takže dusíkatá je nakoupená za dobrou cenu. Ta letošní namočená od dešťů bude také levná a smícháním dvou levných pšenic vznikne drahá nedostatková potravinářská pšenice.  Ceny rohlíků stoupnou - hodně stoupnou. 

Musím říct, že úplně zírám, co se za poslední dva roky změnilo... žně se vrátily na předrevoluční časy do půlky července. Přestala ta šílená vedra se čtyřicítkami teplotami.  Já se letos ve svém bazénku vykoupal jen párkrát, protože prostě nebylo dost teplo, aby mi to jihomoravsky ohřálo vodu na 28 °C.  Začaly znovu už zapomenuté problémy s bojem proti vlhkosti a plísním obilnin. Pole podrůstají, cizopasníci se množí jako už dlouho ne.  Objevují se téměř vyhubené plevely a začínají představovat problém. I když máme obrovské kombajny, přestali jsme sklízet rychle, naopak to začíná jít stále více ztuha. 

K tomu se ve velkém zakazují postřiky. Řepka je letos mizerná především proto, že osivo se nesmí namořit proti hmyzu. A tak ho hmyz sežral. Úroda se nesmí desikovat a tak podrůstá. Nafta samozřejmě nezlevnila a tak zemědělec nemá k dispozici ani staré metody boje proti plevelu pomocí orby. A to ještě není nic proti tomu, co se dle EU zakázat má. 

Už před dvěma roky jsem tu dlouze popisoval situaci s přemnoženými hraboši. Pak naštěstí začalo řádně pršet a příroda je vyhubila pomocí katastrofických myších povodní. Ale žádná jistota v tom samozřejmě není. Pokud by to špatné počasí mělo letos trvat déle, tak bez postřiků prostě plesnivění nezabráníme a jsem si celkem jistý, že i kdyby se nějaké ty postřiky zase povolily, tak se to nestihne včas a ani tu nebudou k dispozici. 

Začínám mít dojem, že pokud příroda pojede dál v novém režimu, tak se nějaké plísňové, hmyzí nebo roztočové kalamity v úrodě dočkáme. A to bude jiný mazec než myš. Ta je poměrně velká a člověk vidí s čím bojuje. Pořád se dá chodit po poli a házet jed přímo do myší díry. Ale vybírat z obilí mšice či rýhonosce, nebo kartáčkem čistit plesnivé klasy, to bych chtěl teda vidět. Začínám mít pocit, že není daleko chvíle, kdy budou všichni lomit rukama a zkáze úrody nepůjde zabránit, protože se předtím v klidu a salámovou metodou zcela odzbrojíme a až to přijde, budeme se chovat jako s koronavirem - předstírat že neexistuje a svádět to na židovské spiknutí... 

Jo a víte jak to řešili před sto lety bez postřiků?  Sekali obilí ještě nezralé, vázali snopy, ty stavěli do panáků a nechali dosušit. Panáky se stavěly tak, aby jen minimum klasů přišlo do styku s vodou a tak se všem dnešním problémům vyhnuli mechanickou cestou. Ale pochybuju, že by to dneska ještě někdo uměl a že by se sehnali lidi, co by chodili po poli ve vedru a vázali povřísly posekaný materiál, když není možné sehnat ani řidiče, kteří by seděli v klimatizované kabině traktoru, točili volantem s posilovačem a automatická převodovka jim tam házela kvalty. 

To současné zakazujeme, to staré už neumíme a tak nějak mi v poslední době nejde být optimistou, že soudruzi z Brusele vymysleli nějaký průlom, který nám dá na překonané chemické zemědělství brzy zapomenout, protože novinky jsou už tady a stačí k tomu pár finančních pobídek a dotací (pro velké korporace) a konečně nastane ráj a dostatek všeho. 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (107 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

svět je přece globální, ne?
A za peníze v Praze dům a v Kutný Hoře třebas dva!

Průměrný počet slepic: 4.7 (14 hlasů)
Trvalý odkaz

Harpagondechujcům je to stejně jedno kolik sklidíte, voni zvednou ceny a vydělají stejně. A koho to sere? Kokoty? Muheeeeee

Průměrný počet slepic: 4.1 (18 hlasů)
Trvalý odkaz

pamatuji. I u nás pod horami byli takoví, kteří do kolchozu nevlezli a svá políčka obdělávali koňmi a primitivními stroji.
Kdyby dnes staří gazdové viděli, jak nakládají jejich potomci s pozemky kropenými jejich potem a krví, asi by v hrobech rotovali, jak parní generátor v energetické špičce.

Průměrný počet slepic: 5 (26 hlasů)
Trvalý odkaz

v archivu ČT, po panu Čáslavském. Takže naučit se to by bylo podle čeho.
Jenže...
Ono by se to nejdřív muselo posejct ručně kosou nebo dokonce srpem. A to není jen tak. S kosou mě naučil kdysi soused na chalupě, ale se srpem mi to nejde dodnes.
A pak by asi byla problémem také délka stonků. Protože mi přijde, že dnešní obilí je oproti dřívějšku hodně nízké a z toho by se žádné snopy nenadělaly.
Takže by to znamenalo buď nějakou partyzánštinu, nebo hladomor.
Raději ani nedomýšlet...

Průměrný počet slepic: 4.7 (19 hlasů)

by si s našlechěnejma pidikláskama neporadil

Zatím bez slepic

Kdysi v bájných 90tkách, byl v bedně dokument, že někde v ledových pláních Kanady, byl vybudován - nevím kým a kdo to platil - komplex, kam se shromažďují všechny poznatky ze všech oborů a povinně. z cele zeměkoule. Rozděleno podle zemí, a oborů, od prvopočátku, kopie prastarých knih, od nás zmiňovali biblí Kralickou a komplet archiv technického muzea v Praze. Jako tenkrát, tak i včil mne to stále udivuje a kdo to asi nařídil, zařídil a proč. Ale nikde o tom ani Ň k nalezení.
Že v Kanadě chápu, je ta furt zima čili konzervace a nepoškození tam uložených materiálů zajištěna. I když nevím nakolik se jich včil dotýká "oteplování "- ať už sednileté nebo na furt... kdo ví....
njnj

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

a mají 20-25 zrn, měkoučkých.

Průměrný počet slepic: 2.4 (5 hlasů)

To asi těžko, pět zrnek je daň před zdaněním. :-)

Průměrný počet slepic: 3.1 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

Chleba dráhne každý rok
nezávisle na počasí
ropa s chlebem drží krok,
přicházejí černovlasí.

Sere se to, sere
kdo může, ten žere
kdo nemůže, žere taky
praskají jim elasťáky.

Průměrný počet slepic: 4.5 (31 hlas)
Trvalý odkaz

Při čtení jsem si vzpomenul na sci-fi román Cesta krve I od Jiřího Kulhánka, z roku 1996. Tam popisuje neradostnou budoucnost v roce 2060:

PAVOUK — TVŮJ PŘÍTEL V BOJI PROTI ŠKŮDCŮM, připomněl jsem si oficiální heslo roku, kdy se přestaly používat chemické postřiky proti hmyzu. Potrava potom byla jistě mnohem zdravější, ale bylo jí i mnohem méně. Zato dobře vykrmené mšice a různé housenky a breberky dorůstaly rozměrů opravdu gigantických. Tehdy Evropu zachránily strategické zásoby a dovoz z USA.

Krome toho sliboval autor ješte mimozemšťany kteří z nás udělají zombie.

Průměrný počet slepic: 4.8 (10 hlasů)

postarají neziskoví soudruzi ve školství, zblblí rodiče, kteří inovovaným školským systémem již prošli a dostatečná zásoba patlafónů, herních konzolí a dalších hejblat.
Viz raketový nárůst dětí s vadami řeči a vadami jemné motoriky.
Po našem řečeno - mo nasrane v rynkach aj v glově (ma nasráno v rukou i v hlavě).
Zrovna dnes po půlnoci jsem na toto téma četl na www.centrum.cz článek, nyní jej už pochopitelně nelze dohledat, protože lopaty je nutno informovat především o celebritách a zhovadilostech minulého režimu.

Průměrný počet slepic: 4.6 (11 hlasů)

Targus: ten článek je zde

https://zena.aktualne.cz/deti/roste-pocet-deti-ktere-hure-mluvi-casto-z…

Kulhánek byl holt optimista, úpadek čekal kvůli vnějším vlivům.

Průměrný počet slepic: 4.8 (6 hlasů)

doplnění.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

Je ji 3 a půl a žvatlá jako její dvouletý bratr. A to ji stále opravujeme. Snad se to spraví, se synem jsme logopeda navštěvovali. Doufám že to odvětví ještě existuje.

Zatím bez slepic

Tam toho bylo víc- velká pražská mešita, ocelová linie proti migrantům z Afriky, ekoteroristi, zelený krach...
Nečekal bych, že JK je takový vizionář :)

Tak krásná věta, z Vyhlídky, na kterou si vzpomenu vždycky, když se buší na válečné bubny: "Rus to schytal těžce, ale Rusa nepovalí nic."

Průměrný počet slepic: 4.4 (14 hlasů)

Hodně přesně to tam autor trefil, akorát mu nevyšlo moc datum, jestliže to odhadoval až na 2060.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

VyhledáváníCHEMICKÝ ANDREJ HLEDÁ ZASTÁNÍ U TOHO, KDO MU POMOHL K BOHATSTVÍ
CHEMICKÝ ANDREJ HLEDÁ ZASTÁNÍ U TOHO, KDO MU POMOHL K BOHATSTVÍ
Ministr financí si vyžádal schůzku u prezidenta Miloše Zemana, protože mu vážně teče do bot
Jaroslav Spurný
27. 4. 2017

Průměrný počet slepic: 1.6 (26 hlasů)

"Tak jako vířník zmrzlý na bajkalském ledu,
který si ještě pamatuje jak voněla rána
v době mladého paleolitu" .

Průměrný počet slepic: 2.1 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

do rána bude 10mm. Za týden bude první rajče a už teď zrají višně, je jich na stromě asi 30. Tráva je hnědá a zem rozpraskaná. Navzdory debilním meteorologům v TV.

Průměrný počet slepic: 3 (8 hlasů)

Dnes to třikrát vypadalo na bouřku, ale nakonec ani jedna kapka. Jen dusno a chladna zrána ani omylem.

Průměrný počet slepic: 4.8 (6 hlasů)

Asi nějaký letní monzun. Pražáci vůbec netuší, že někde existuje sucho, když oni mají mokro.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

u mne, kdybych neměl "studnu" a čerpadlo v trubce na -1 m pod její úrovní, tak nemám vodu vůbec (Ve studni mám 5 cm vody - občas). A to mi to čerpadlo jede 24 hod v kuse ... jen přendávám hadici na místo zavlažování. Jinak bych měl na zahrádce "suchopár" !!

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.