A je po žížalkách

Autor

Avizované se stalo skutkem... v noci na neděli napršelo a to docela dost. Z neděle na pondělí má pršet zase. Ve chvíli kdy píšu tento článek, je dusno k zalknutí, takže na nějaké deště v noci nejspíš dojde. A tak mi v neděli práce na sile v podstatě skončila. Sice se ještě dlouho bude sklízet a kombajny se budou ještě dlouhé týdny plazit po rolích, ale už to nebude ono. 

Letošní žně se nesou ve znamení velmi vysokých výnosů. Viděl jsem pole, která dala průměrně skoro deset tun pšenice z hektaru. Tedy oproti roku 2018 třeba i dvojnásobek až trojnásobek. Zároveň jsou ceny pšenice poměrně vysoké a i když si obchodníci už nechávají zase pro korunu vrtat koleno, letos na potravinářské pšenici nikdo neprodělá. 

Ovšem... jak to bude dál, to už tak růžové není. Letošní vysoké výnosy způsobily, že pšenice obsahuje dusík spíše na spodní hranici parametrů. Pole se hnojí zjara v době, kdy nikdo ještě nedokáže odhadnout, jak to vlastně dopadne. Pokud bude výnos nízký, nenaprší, přijdou velká vedra a podobně, bude zrno výrazně dusíkaté, protože si hnojivo nasaje menší množství rostlin. Pokud to dopadne jako letos, kdy prakticky nezaschly žádné odnože, klasy jsou dlouhé a obsahují i více než sto zrn a vlastní zrno je buclaté a těžké, o hnojivo se prostě muselo podělit hodně rostlin a výsledkem je, že pšenice je taktak dobrá pro pekařství. 

A teď zapršelo... Každý déšť po dozrání obilí sráží kvalitu rychle dolů. Zrno je zralé, dostane vodu a řekne si, že je načase klíčit. A spustí klíčící procesy. Pak vysvitne slunce, zrníčko osuší a ono všechny procesy zase zastaví. Může to udělat poměrně dostkrát, ale každý tento cyklus zrnu ubere dusíkaté látky.  Zároveň začne pole podrůstat. Nejen plevelem, ale novými odnožemi. Pokud bude pršet déle, vymete obilí klidně i nové klasy se zelenými zrny. 

V tomto týdnu to má být jak na sviňu, že každou noc bude pršet a přes den bude vedro. Takže se bude klíčit a zase neklíčit a vody bude tak akorát tolik, aby se nedalo sekat. Je celkem pravděpodobné, že co se nesklidilo teď do neděle, to už bude použitelné pouze pro krmné účely. A protože tolik krmné pšenice není zapotřebí, půjdou ceny dolů. 

Vydělají na tom ti, kteří mají uskladněnou předloňskou úrodu. To ještě byla ta klimatická krize a pětisetleté sucho se kterým se příroda nevypořádá za deset let a tehdejší pšenice byla drobná a vysokodusíkatá.  Kdo ji má, může si levně koupit letošní buclatou, ale krmnou pšenici a vhodným namícháním vyrobí krásnou potravinářskou pšenici vhodnou pro mlýny. Asi nemusím dodávat, že malý zemědělec bude těžko tím, kdo si může dovolit dva roky neprodat úrodu. Vydělají korporace a velké sklady, jako například podniky ZZN, protože mají kapitál, mají zásoby a jsou schopny dva roky méně prodávat a čekat na podobnou příležitost. 

Ještě před týdnem jsem tvrdil, že letos bude dobrý rok předvším pro zemědělce, protože ceny jsou vysoké a obchodníci s obilím nebudou mít už tak hezké marže jako loni. Ale mýlil jsem se. Díky dešťům v tomto týdnu budou marže opět krásně vysoké, protože před dvěma roky byly ceny pšenice nízké, takže dusíkatá je nakoupená za dobrou cenu. Ta letošní namočená od dešťů bude také levná a smícháním dvou levných pšenic vznikne drahá nedostatková potravinářská pšenice.  Ceny rohlíků stoupnou - hodně stoupnou. 

Musím říct, že úplně zírám, co se za poslední dva roky změnilo... žně se vrátily na předrevoluční časy do půlky července. Přestala ta šílená vedra se čtyřicítkami teplotami.  Já se letos ve svém bazénku vykoupal jen párkrát, protože prostě nebylo dost teplo, aby mi to jihomoravsky ohřálo vodu na 28 °C.  Začaly znovu už zapomenuté problémy s bojem proti vlhkosti a plísním obilnin. Pole podrůstají, cizopasníci se množí jako už dlouho ne.  Objevují se téměř vyhubené plevely a začínají představovat problém. I když máme obrovské kombajny, přestali jsme sklízet rychle, naopak to začíná jít stále více ztuha. 

K tomu se ve velkém zakazují postřiky. Řepka je letos mizerná především proto, že osivo se nesmí namořit proti hmyzu. A tak ho hmyz sežral. Úroda se nesmí desikovat a tak podrůstá. Nafta samozřejmě nezlevnila a tak zemědělec nemá k dispozici ani staré metody boje proti plevelu pomocí orby. A to ještě není nic proti tomu, co se dle EU zakázat má. 

Už před dvěma roky jsem tu dlouze popisoval situaci s přemnoženými hraboši. Pak naštěstí začalo řádně pršet a příroda je vyhubila pomocí katastrofických myších povodní. Ale žádná jistota v tom samozřejmě není. Pokud by to špatné počasí mělo letos trvat déle, tak bez postřiků prostě plesnivění nezabráníme a jsem si celkem jistý, že i kdyby se nějaké ty postřiky zase povolily, tak se to nestihne včas a ani tu nebudou k dispozici. 

Začínám mít dojem, že pokud příroda pojede dál v novém režimu, tak se nějaké plísňové, hmyzí nebo roztočové kalamity v úrodě dočkáme. A to bude jiný mazec než myš. Ta je poměrně velká a člověk vidí s čím bojuje. Pořád se dá chodit po poli a házet jed přímo do myší díry. Ale vybírat z obilí mšice či rýhonosce, nebo kartáčkem čistit plesnivé klasy, to bych chtěl teda vidět. Začínám mít pocit, že není daleko chvíle, kdy budou všichni lomit rukama a zkáze úrody nepůjde zabránit, protože se předtím v klidu a salámovou metodou zcela odzbrojíme a až to přijde, budeme se chovat jako s koronavirem - předstírat že neexistuje a svádět to na židovské spiknutí... 

Jo a víte jak to řešili před sto lety bez postřiků?  Sekali obilí ještě nezralé, vázali snopy, ty stavěli do panáků a nechali dosušit. Panáky se stavěly tak, aby jen minimum klasů přišlo do styku s vodou a tak se všem dnešním problémům vyhnuli mechanickou cestou. Ale pochybuju, že by to dneska ještě někdo uměl a že by se sehnali lidi, co by chodili po poli ve vedru a vázali povřísly posekaný materiál, když není možné sehnat ani řidiče, kteří by seděli v klimatizované kabině traktoru, točili volantem s posilovačem a automatická převodovka jim tam házela kvalty. 

To současné zakazujeme, to staré už neumíme a tak nějak mi v poslední době nejde být optimistou, že soudruzi z Brusele vymysleli nějaký průlom, který nám dá na překonané chemické zemědělství brzy zapomenout, protože novinky jsou už tady a stačí k tomu pár finančních pobídek a dotací (pro velké korporace) a konečně nastane ráj a dostatek všeho. 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (107 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

ale není pes zakopaný jinde. Ale dřív , pokud pamatuji bývávalo obilí vysoké. Sice plevel taky, ale protože byl nižší, tak nějak asi při sklizni nevadil. A ty vyšší zbytky v zemi se zaoraly. Strniště bývala docela vysoká. Pak se vymýšlelo aby bylo nižší, a míň slámy, takže plevel pomalu dotahoval obilí.

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)

a divočáci do něj ani nejdou. Dnes nikdo nepotřebuje podestýlku, maso se vyrábí na roštech a v klecích.

Průměrný počet slepic: 4.1 (14 hlasů)

Prestante s tou nechutnou terminologii.

Průměrný počet slepic: 3.4 (10 hlasů)

konstatovat, že jste stará, blbá a hnusná skoro stejně jako já. Samozřejmě, že se maso vyrábí, a to již od dob zavedení velkochovů.
Nyní ovšem soudruzi v Bruslogradu přišli na to, že se navíc musí vyrábět pouze při zachování patřičného veselí a radostné nálady posléze zabíjených zvířátek. Proto zákaz stájí a klecí a tak všelijak podobně.

Průměrný počet slepic: 4.4 (14 hlasů)

Pozor, dnes uz se vyrabi doslova, viz Izraelska tovatrna, kteoru stavi a po uvedeni do provozu ma maso z ni byt cenove na urovni jako z chovu, akorat u nich vyrabene z "chovu bunek" ;)
Takže Vidlak a jeho prasátka budou do 20 let vzpomínka jako na dobu Karla IV :D

Takže Targus i ty se dožiješ "scifi", kdy ti žrádlo (jídlo to nebude) prodají z nějaké továrny ;)

Průměrný počet slepic: 4.7 (12 hlasů)

A možná, když budeme hodní, budou na pohled připomínat stejk.

Průměrný počet slepic: 4.5 (10 hlasů)

To máte, Targusi, z toho, že kromě toho, že jste mladý, krásný a chytrý, už ale nejste mladý moderní dynamický jinoch - mlamodyj.

Průměrný počet slepic: 3.8 (4 hlasů)

v Agrofertu a přidružených výrobnách.

Průměrný počet slepic: 3.5 (6 hlasů)

Prestante s tou nechutnou terminologii.

Průměrný počet slepic: 2.6 (10 hlasů)
Trvalý odkaz

ta už obilí v prášku ani nepotřebuje. Ze žumpy jim jde smrad jak z chemičky. A to lejou po záhonech a dělají bio. Ropák bude brzy hájený druh, nejhorší živé sloučeniny jsou lidi.

Průměrný počet slepic: 4.3 (15 hlasů)
Trvalý odkaz

Soucasna podoba zemedelstvi za nakych 50 let zcela zanikne. Vertikalni farmy, robotizovane, nezavislost na pocasi, minimalni zabrata plocha, 3D tisk potravin... Budoucnost zacina uz dnes.

Průměrný počet slepic: 3.1 (17 hlasů)

No to urcite. Nejste vy jeden z tech, co pred lety tvrdili, ze lide vyresi sve zdejsi problemy preletem na jinou planetu?

Průměrný počet slepic: 4.3 (10 hlasů)

Stefan Hawking, a to byla nějaká hlava!

Průměrný počet slepic: 3.7 (7 hlasů)

In reply to by liška (neověřeno)

Trvalý odkaz

Spousta pisalku taky o tom psala. Delali propagandu technokracii a nekonecnemu rustu.

Průměrný počet slepic: 4.3 (11 hlasů)

Vertikální farmy a továrny na umělé maso jsou jasná blízká budoucnost. Stačí se podívat na hangáry s rajčaty, třeba ten co svítí v noci do Polska. Zatím je staví naležato. Je to jen otázka času a ceny pozemku, než se začnou stavět na patra. V Asii už mají běžně na nových věžácích vzrostlé stromy.

Průměrný počet slepic: 4.9 (8 hlasů)

In reply to by Vlastimil (neověřeno)

Trvalý odkaz

jsou mezi narcistickymi nobl-architekty v mode. Ze tam pak zateka, to je jim jedno. Tak jako to bylo fuk Corbussierovi.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by liška (neověřeno)

Trvalý odkaz

... jen by mne zajímalo, co vymyslel pro "obyčejnýho člověka", pro jeho lepší život. Fantas magorie, ty jak je sestrojen vesmír, mne zrovna nezajímají ...

Průměrný počet slepic: 4.2 (10 hlasů)

Ale má pravdu, i když se ti to nelíbí.

Maso budeš vyrábět v továrně kontinuálně dle potřeb trhu:
https://www.osel.cz/11813-v-izraeli-oteviraji-prvni-tovarnu-na-maso-na-…

Zeleninu budeš pěstovat ve městě kontinuálně dle potřeb trhu:
https://ekonomickydenik.cz/singapur-potravinova-bezpecnost-farmy-strech…

Ryby mořské nemusíš lovit a dovážet od států z mořem (teď to je někde na jihu čech, potom co piráti podpořili vyhazovem tohoto podnikatele, protože lepší je na tom místě než chov ryb, kulturní prostředí pro volný čas):
https://www.zemedelec.cz/chov-morskych-ryb-ma-v-brne-uspech/

Takže Izrael, Singapur, ale i ČR ukazují budoucnost jaká může být ;) Ano, nemusí nastat, ale

Vevčo, nikdo neříká, že vyřeší, ale když se podíváš, že už tyto výroby/pěstování/chování se děje průmyslově ne "ve vývoji", tak lze očekávat, že velké konglomeráty jako je i ten Babišův po tomto skočí, když uvidí jinde, že to funguje a pak budeš mít 10-20 let a jako zmizeli koně a nahradili je auta, stejně rychle zmizí i kravíny nebo rybáři...

Průměrný počet slepic: 4.2 (11 hlasů)

Ono to funguje jako inkluze ve skolstvi. Na prd. Ale blbci budou blbcovat...

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

In reply to by vevča (neověřeno)

Trvalý odkaz

ty morske ryby funguji bez dotaci, takze srovnavat s inkluzi co je dotovana? Muze ti to vadit, ale je to budoucnost...

Zatím bez slepic

víte kolim sajrajtu, plastů a pod. je jim dodáváno. he

Zatím bez slepic

Nechápu, jako že igelitka, kde ti chovatel ryb dá prodanou rybu je šmejd, ale ti ostatní ne?
Proč u tohoto to vadí a u současného stavu ne?

A proč nekomentuješ, že on tu rybu neveze od pobřeží=nejbližší polské, ale jenom místní rozvoz, tedy přesně opačný ekologický dopad než říkáš a navíc nekuppuješ v zahraničí ;)

A co neřekneš, on tu vodu má sice mořskou dovezenou, ale čistí si ju (to je jeho knowhow co nikdo jiný nemá), takže ryby v sobě nemají sračky co se vypouští do moře, tedy opět, je to lepší varianta pro tvoje zdraví, takže neobsahují sajrajty...

A bez dotací=půjčilo v bance a splácí=je to komerčně úspěšný model, žádná "dostaneme dotace abychom vydělávali", tedy lze to provozovat běžnmě, žádné testovací jak řekl první člověk tohoto vlákna, že to jsou pouze vlhké sny, je to reálná komerční technologie co funguje ;)

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

myslíte

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

O vertikálních farmách a vůbec o továrním pěstování rostlin jsem tu už psal. Máte pravdu v tom, že už to začíná, že to funguje a že to má obrovský potenciál pro rozvoj. Máte pravdu v tom, že to zabírá míň plochy, že to má uzavřený cyklus vody, že to má mnohem menší spotřebu chemie a v konečném důsledku je produkovaná potravina možná i o něco levnější než dneska. 

Ale... 

1. Investiční náklady jsou obrovské. Tak obrovské, že si je mohou dovolit jen ti největší hráči. Vertikálníé farmu si nepostaví malé zemědělské družstvo, ale nějaký nadnárodní koncern ala Babiš nebo Monsanto či Bayer. Naopak drobní zemědělci definitivně vymizí, znalosti o drobném pěstování vymizí a všechno bude založené na dokonalé funkci výrobní linky na rostliny, na dodávkách just in time. Vlastně to bude jako automobilka a bude to mít i stejné problémy jako automobilka. 

2. Tyto vertikální farmy vzniknou především tam, kde pro to budou vhodné podmínky - v teple. Aby to potřebovalo co nejméně elektřiny, aby bylo co nejméně mraků, aby byla stabilita. To není u nás. Vody není zapotřebí moc, takže ideálním místem jsou stepi a pouště, kde je stabilní politický režim. Jedny z nejlepších podmínek má z tohoto hlediska Negevská poušť... Česká republika žádné vhodné podmínky v podstatě nemá. 

Takže budoucnost zemědělství co už dneska začíná, bude budoucnost typu Amazon. Se vším co k tomu patří. Bude to budoucnost velkých hráčů, budoucnost s vyděračským potenciálem, budoucnost velkých kapitálů a nadnárodních koncernů. Chceme takovou budoucnost? Jsme schopni vytvořit politické prostředí, aby mnou vyjmenované nevýhody kontroloval stát? Jsme schopni vytvořit legislativu, aby se tyto továrny jednou neobrátily proti nám, stejně jako třeba v případě Nord Streamu, kartelu OPEC a podobně? 

Průměrný počet slepic: 4.9 (20 hlasů)

mám na zahradě. Jahody, kvítka.

Průměrný počet slepic: 3.2 (9 hlasů)

mýlíš.
Skleníky na patro vznikají i u nás. Berou od mého opravdového zaměstnavatele (nikoli od těch šašourů, kteří mi posílají výplatu) kysličník uhličitý (ano, to je ten Grétin plyn, proti kterému bojuje Bruslograd) a jiné mňamky.
Mám-li podotknout cosi smysluplného, je to velmi dobrá myšlenka, která lidem ještě více dokurví zdraví, protože potrava nebude obsahovat stopové prvky a spol.
Viz exploze nemocí způsobených nedostatkem hořčíku ve stravě.
Ještě že tu máme lékárny Dr. Maxe, ten nás zachrání a prodá nám v akci potravinové doplňky.
Svět je krásný, den je krásný ...
https://www.youtube.com/watch?v=364a2uMFl2E

Průměrný počet slepic: 4 (13 hlasů)

prectete si knihu "Mesic je drsna milenka"

tam take pestovali obili a posilali ho na zemi, ale i vysusene potraviny obsahovali vodu a ta se postupne ztracela az nakonec katastrofa.

uzavreny cyklus vody neni uzavreny kdyz voda odchazi ve vyrobku (70% hmotnosti rajcete, nebo salatu)

Průměrný počet slepic: 4.8 (10 hlasů)

zrovna Izrael toho tolik vyváží,i brambory do Česká,nejsou oni blbí?

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

...vázána obrovská množství vody, ve vodním cyklu, koloběhu. Voda v plodinách také neodchází, je dočasně vázána. Zda to (že je vázána déle a ve větším množství než by tomu bylo při konzervativní výrobě) má nějaký vliv na části toho koloběhu či na koloběh celý - to by bylo asi zajímavé vědět, ale jak to kvantifikovat ? Jde o jeden z nejsložitějších procesů na Zemi.

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

Tech vertikálních výroben krmiva jsou dva druhy - vnější a skleníkové/halové.
Ty vnější jsou spíše dekorativní, protože se v nich zatím daří omezeně vyrábět pouze listové krmivo.
Ve skleníkových se zatím daří kromě zeleného pouze rajčata a omezeně okurky. Ostatní zelenina je ve stádiu nepříliš úspěšných pokusů.
NENÍ pravda, že to je méně chemické. Právě proto, že jde o (skoro) uzavřený vodní systém, musí se dodávat půdní chemie a používají se uměle vyrobené substráty.
JE pravda, že to je šíleně drahé na vstupních investicích.
A JE to šíleně neekologické. Protože to potřebuje mraky nosných konstrukcí, potrubí, hadic a elektroniky, uměle vyrobeného substrátu, chemie, plus to uzavřené i haly a umělé osvětlení.

V Izraeli, kde to vymysleli, s tím zatím částečně ozeleňují fasády domů ve městech a v halách vyrábějí kromě rajčat ještě kapustu, zelí a saláty.
Pojmy "pěstování" a "zelenina" jsou v případě "vertical farming" eufemismem; je to prostě náhražkové krmivo pro ty, co si nebudou moci dovolit kupovat ještě dražší skutečné potraviny.

Průměrný počet slepic: 5 (13 hlasů)

jsem, totiž vlastně OCHUTNAL jsem, vyplivl jsem, prohlásil jsem - kurva, to se nedá žrát.
Ještě že jsem starej, blbej a hnusnej a už brzy umřu. Jinak bych jim ty bábovičky rozkopával furt a pořád dokola. Asi takhle:

https://www.google.com/search?q=zem%C4%9B+se+to%C4%8D%C3%AD+dokola&oq=z…

Průměrný počet slepic: 4.5 (11 hlasů)

lepšího už se sebe nedostali. Vzácný průnik několika osobností v místě a čase.
Ale je to jen můj názor, dozajista deformovaný skutečností, že v té době jsem byl doopravdicky mladý a doopravdicky krásný a musel jsem za trest jezdit na Jawě 350 s podomácku zvednutými výfuky a s přilbou na řídítkách a mít půl metru dlouhé vlasy a kouřit jedině Camelky, cype.
Blbej jsem byl už od narození a kontinuálně se to zhoršuje...

Průměrný počet slepic: 4.9 (8 hlasů)

Taky jsem si to LP už dávno nepustil. Možná nastal čas...

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

vždyť obojí se nedá a nedá. Kde je ta vůně rajčat a druhých. Akrát to jeko původní rostlina vypadá.
Já jsem na zahradě nikdy hnojiva chemická nepoužívala, zelené hnojení docela stačilo a na všechno. Pamatuj někdo na trojhonné setí. Nebyly sice takové výnosy, ale zase ta kvalita. A tak je to ze fším.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

ani nemluvím. Co tak asi v tom je za chemii, když měkké to "vydrží" i měsíc.....

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

Ke komu směřuješ své otázky ? Koho se ptáš ?

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

odpoví

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Tyhle problémy nadnárodní korporace,nebo komoditní burzu nezajímají,řídí se jen nabídkou a poptávkou.
Dřívější sklizeň obilí kosou,bylo z více důvodů,nebyla žádná jiná technika,postupně přišli snopkovače tažené koňmi,pak vazače,tažené traktorem,to se muselo dávat do křížů nebo panáků.Také se dělo i kvůli nestejnému zrání a plevel byl zelený,který by v mlátičce nedělal dobrotu,hlavně u ječmene,který se nejdřív posekal na řádek,až to proschlo,tak se právě i pomocí srpu stahoval do snopu a vázal povříslem ze žitné slámy.Pšenice se většinou vázala do vlastní slámy,jen když byla sláma nízká,muselo se vázat do žitné slámy.

Průměrný počet slepic: 4.2 (11 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Aby to dobre proschlo? A sklizelo se to zelene? Ja pamatuju zrale klasky na zahumenku v panacich....

Průměrný počet slepic: 3.6 (8 hlasů)

a opřením tří až šesti snopů o sebe do jakési troj- až ěestinožky. V Gorolistánu se to ještě svazovalo povříslem. Povříslo najdete na wikině, nemám už čas to hledat.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

z navozené slámy. A protože sláma byla dost dlouhá, šlo to jak po másle.

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

Taky se přikláním k variantě - panák? Malý nebo velký?

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

hovno, bo se u nich člověk zbytečně zdržuje všelijakým rozlíváním.
Jestli už chlemtat, tak z achtliků. Decák je taky dobrej, půldecák je ostuda.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

vevča.
Úplně jednoduše.
Postavil se první snop,klasi nahoru a okolo něj se stavěli další 5-6 snopu a nahoru se udělal ze snopu deštník a posadil klasi dolu.
Ono se to dělalo i z důvodu,co nejdříve sklidit obilí,pak se sváželo do stodoly,kdo měl mlátičku,mlátil hned,kdo neměl,počkal na se na něj dostala řada.Tenkrát se tolik nehnojilo,ani tak hustě neselo,nestříkalo proti plevelům vůbec,tak podle srážek,bylo i plevelu dost,ten byl zelený,tak musel uschnout,jiak se to navíjelo na mlátící buben.

Průměrný počet slepic: 5 (12 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

komukoli,kytička dnes neznámá,kdoví jestli by se vratila

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

Koukol

Průměrný počet slepic: 3.8 (4 hlasů)