Komplexní systémy

Autor

Nedávno tu můj nejmenovaný bratr šířil fake news o tom, že jsem numerofil a obcuji s čísly. Musím tuto informaci zásadně dementovat. Není to pravda. Nevěřte mému bratru vše, co sem na Kydy napíše! Jako, ne že bych čísla neměl rád, ale ze zásady je nezneužívám. To raději přenechám ekonomům, statistikům a podobným.

Víte, ona čísla jsou jistě velmi zajímavá a jsou nám schopny ledacos vypovědět o našem světě, ještě ale mnohem zajímavější jsou struktury. Těm jsem přitom zasvětil celé své studium matematiky. A konec konců, vlastně se jimi zabývám pořád i ve své profesní dráze softwrového architekta. Rád bych jim věnoval krátký článek, neboť si myslím, že přesně studium matematických struktur ještě ve spojení s návrhem fungování softwaru mi dalo nahlédnout na některé aspekty různých problémů dneška. Od klimatologie přes současnou pandemii koronaviru až třeba k tomu, jak správně řídit stát. Jistěže přitom nemám odpovědi na všechny otázky. Mohu ale formulovat několik univerzálních argumentů, které z toho vycházejí. A těmi lze popřít kdejaké rádoby vědecké tvrzení o naší budoucnosti. Zkusím je zde předložit, kéž jsou k užitku i vám.

Chcete-li vést úvahy o našem světě, na počátku všeho uvažování stojí nějaký komplexní systém. Nebo chcete-li komplexní struktura. Takový komplexní systém, to je to místo, kde všechno souvisí se vším a všechno se navzájem ovlivňuje. Na první pohled (někdy ani na ten druhý) nemusí být jasné, jaké faktory se vůbec v komplexním systému projevují. Jistě mohou existovat komplexní systémy umělé (třeba takový hodinový stroj na orloji lze jistě považovat za komplexní systém, popřípadě nějaký softwarový produkt, to je také hezký příklad umělého komplexního systému). Pak ale také existují komplexní systémy přirozené, například klimatický systém, ekosystémy, nebo třeba také imunitní systém živočichů či lidí. V neposlední řadě potom můžeme mluvit také o komplexních systémech, které jsou někde na rozhraní přirozeného a umělého. Takovým systémem můžeme třeba rozumět lidskou civilizaci. Projevují se zde jak záležitosti uměle zkonstruované, tak záležitosti čistě přírodní, na které člověk nemá žádný vliv.

Jako lidé potom samozřejmě různým systémům do různé míry rozumíme. Některým více (třeba tomu hodinovému stroji na orloji by asi kde kdo byl schopen porozumět, kdyby se tím chvíli zabýval) a některým méně (takový klimatický systém vypadá dost nepochopitelně i pro světové klimatology). Věda je potom nástrojem, jak komplexním systémům porozumět. Čím více toho o komplexním systému víme, tím lépe bychom to měli být schopní dávat dohromady a tím lepších predikcí bychom měli být schopni. Ono, když se to tak vezme, tak vlastně můžeme prohlásit, že systému rozumíme právě tolik, nakolik jsme schopni predikovat jeho chování za daných podmínek.

Jenomže, jak na to? Když máte takový komplexní systém, jako třeba lidská civilizace, jak predikovat jeho chování? No, na to přece máme vědu, řeknete si. Vědci přeci musí vědět, jak se ty komplexní systémy chovají a mohou nám z toho dát nějaké výsledky. Inu, není to tak docela pravda. Podívejte se, jak ta věda ve skutečnosti funguje. Podívejme se třeba na tu klimatologii. Co dělá takový typický klimatolog? Inu, najde si nějaký problém, který se týká klimatologie, a pak jej do hloubky zkoumá. Jeden klimatolog například do hloubky vyzkoumá, jak nám tají ledovce. Druhý klimatolog zkoumá, jaký přínos klimatu jde ze sluneční energie, třetí zkoumá vliv teploty na ekosystémy a čtvrtý vliv ekosystémů na teplotu. A takovýchto dílčích částí, zřejmě i velmi dobře vědecky probádaných, je ohromné množství. Asi nepodstřelím, když prohlásím, že dílčích znalostí o klimatickém systému bude klidně více než milion. Tedy ohromné množství. Problém ovšem je, že ten klimatický systém je zahrnuje úplně všechny. A zde už se ukazuje slabina dnešní vědy. Věda umí velmi dobře produkovat dílčí výsledky, ale nemá žádnou rozumnou metodiku, jak ty dílčí výsledky spojit dohromady. Bude vám houby platné, že jeden vědec dokázal, že nějaký jev způsobuje oteplování, druhý vědec dokázal, že jiný jev způsobuje ochlazování, když přitom v klimatu budou působit oba jevy současně. V takovém případě prostě nevíte vůbec nic. Může převládnout první jev, může převládnout druhý jev, nebo oba jevy mohou být regulovány ještě třetím jevem, o kterém žádný klimatolog nemá ani tuchu. Z toho nám plyne první pozorování:

Pozorování 1: Komplexní systém je vždy mnohem víc, než pouhý součet jeho jednotlivých částí. I kdybychom byli schopní úplně přesně popsat, jak fungují dílčí části komplexního systému, ještě z toho neplyne, že jsme schopní popsat systém jako celek.

Přesně v souladu s tímto pozorováním je potom také má zkušenost s vývojem softwaru. Zabývám se ve svém zaměstnání návrhem poměrně komplexního systému, který je ale svou složitostí stále neporovnatelně jednodušší, než třeba ten klimatický systém. A oproti klimatickému systému má jednu velkou výhodu: Znám úplně přesně každý jeho nejmenší kousek, neboť jsem to celé navrhoval. Přesto mě občas dovede ten systém překvapit a něco nefunguje dle mého očekávání. Někdy strávím třeba i celý den hledáním toho, co je špatně. A v naprosté většině případů je ten důvod nefunkčnosti pořád stejný: Dvě dílčí věci fungují přesně tak, jak se očekávalo, jenom se nepředpokládalo, že se ty dvě dílčí věci mohou také vzájemně ovlivňovat. A jestliže k tomuto dochází i v tak jednoduchém systému, jako je softwarový produkt, oč víc k tomu musí docházet v tak komplikovaných systémech, jako je třeba zemské klima? Z toho potom plyne druhé pozorování:

Pozorování 2: Komplexnímu systému nelze porozumět tím, že se někdo pokusí udělat analýzu jeho dílčích částí. Stačí totiž zapomenout na jednu jedinou část, což může celou analýzu znehodnotit.

Jinými slovy, abyste přišli na to, jak se chová klima, to nikdy ani omylem neuděláte tak, že vědecky zanalyzujete všechny dílčí vlivy. I kdyby se vám to totiž podařilo (jakože se to nikdy ani zdaleka nepodaří), nikdy se vám nepodaří dát všechny dílčí vlivy dohromady do jednoho uceleného pohledu.

Všechno, co jsem tu až doposud napsal, přitom ale neznamená, že komplexní systémy vůbec nelze vědeckou metodou uchopit a nelze se o nich něco naučit. Jenom se na to musí jít trochu jinou metodou. Základním aspektem je, že chcete-li se naučit něco o komplexním systému, musíte se na to dívat jako na komplexní systém. Je vcelku jedno, jaké dílčí podsystémy se v něm nacházejí, musíte se ale na něj vždy dívat jako celek. Potom můžete učinit určitá pozorování o chování systému jako celku. Můžeme to shrnout do dalšího pozorování:

Pozorování 3: Komplexní systém má své vlastní zákonitosti. Ty nelze analyticky dovodit, ale pouze vypozorovat.

Pojďme si nyní zkusit všechna výše uvedená pozorování aplikovat na několik současných problémů z praxe:

Problém 1: Lze věřit vědeckým klimaalarmistickým modelům o zničujících změnách klimatu v blízkých letech?

No, jistěže nelze. Problém zde je už v tom, jak vůbec funguje klimatický model jako takový. Klima samotné, jako velmi komplexní systém je vlastně nahrazeno nějakým softwarovým balíkem, což už je na první pohled systém o mnoho řádů jednodušší. Z jakého titulu by se měl ten zjednodušený softwarový systém chovat stejně jako jeho složitá předloha? Naivní předpoklad, že se model bude chovat stejně jako předloha, vychází z toho, že jsme schopní klima jako takové plně analyticky popsat. To je ale zcela v rozporu se všemi výše uvedenými pozorováními.

To potom samozřejmě neznamená, že jakýkoliv klimatický model má vždy nulovou informační hodnotu. I s klimatickými modely je možné nějak vědecky pracovat. Ale je naprostou nezbytností, aby schopnost predikce modelu byla náležitě otestována porovnáním se skutečným klimatem. To se však v klimatologii prakticky neděje. Tam se vytvoří nějaký model, pak se do něho "nafitují" konstanty, aby to odpovídalo realitě, a pak se mu věří. "fitování" konstant ale není ani omylem testování modelu, protože se tím vlastně model přizpůsobuje realitě. Testování znamená, že testujeme predikci modelu, který už se dále ze zásady nesmí přizpůsobovat. Věřit pak netestovanému klimatickému modelu, to je jako věřit Aštaru Šeranovi.

Problém 2: Jak se bude dále vyvíjet epidemie koronaviru?

Tak, asi jediná správná odpověď v tuto chvíli je, že to nikdo neví. A kdo se tváří, že to ví, to je buď prorok s věšteckými schopnostmi, nebo blbec. I moje koroanvirové predikce, které jsem tu uváděl, je potřeba brát s velkou rezervou. Problém zde je, že celou tu epidemii lze opět chápat jako komplexní systém, do kterého se do značné míry promítá funkce našeho imunitního systému, lidské sociální chování, lidské obavy z budoucnosti, vládních rozhodnutí, a kdo ví, co ještě. A všechno se to vzájemně ovlivňuje. Existuje spousta validních důvodů, proč si myslet, že to celé dopadne katastrofou a existuje spousta validních důvodů si myslet, že se už nic moc závažného nestane. Pohled na dílčí části tohoto systému dovoluje vidět obojí. Které důvody nakonec převáží - to lze opět pouze vypozorovat, nikoliv analyzovat. Jediné, co je tedy validní v pozorování, je to, co už se tu v rámci této epidemie odehrálo, popřípadě, co se odehrálo v případě podobných epidemií minulých (třeba španělské chřipky). Rádoby vědci, kteří sebejistě predikují vývoj, neboť (dle jejich vlasntího tvrzení) už jim ta predikce jednou vyšla, jsou směšní. Zejména tehdy, když zcela zřejmě ani neuvážili všechny dílčí znalosti o epidemii, které už teď jako lidstvo máme. Vybrali si nějakou podmnožinu znalostí, které se jim líbí, na základě které stavějí své predikce. Kdo příliš sebejistě tvrdí něco o komplexním systému, aníž by k tomu měl podklady učiněné jeho pozorováním (a těch pozorování je v tomto případě pořád velmi málo), je mi prostě z principu zcela nedůvěryhodný. Ke komplexním systémům je potřeba přistupovat s pokorou.

Problém 3: A co třeba takový nepodmíněný příjem, o kterém část politického spektra ráda diskutuje? Měl by takový šanci zlepšit situaci?

Zde je opět zcela jednoznačná odpověď. Neměl. Tečka. Nic dalšího není potřeba dodávat. Opět v tom je ukryt komplexní systém. Tentokrát komplexní systém lidské civilizace, nebo přinejmenším komplexní systém jednoho státu. Je to poměrně vyladěný systém, který musí zvládat mnoho věcí. Od toho, aby byl lidem schopen zajistit nutné životní zdroje, zejména potravu. Je přitom i poměrně robustní a toleruje lidská selhání na různých místech (pokud se množství selhání příliš nerozšíří). A někdo mi jako chce tvrdit, že když tento systém od základu překopeme, zcela zrušíme důrazy, na kterých to všechno stojí (třeba ten, že jednou z hlavních motivací k práci je potřeba důstojně žít), tak to jako bude fungovat všechno beze změny dál? Inu, je to stejný nesmysl, jako tvrdit, že když se do pražského orloje strčí hodinový stroj z olomouckého orloje, všechno bude bez problémů fungovat dál, neboť orloj jako orloj.

Opět je přitom potřeba zdůraznit, že tím netvrdím, že nepodmíněný příjem je zcela nemožný. Rozhodně ale k němu vede mnohem delší cesta, než si kdokoliv z jeho zastánců byť jenom umí představit. A možná je ta cesta tak dlouhá, že vůbec nemá smysl o tom uvažovat. I mnohem menší systémové změny, které už se v dějinách odehrály, byly nakonec společností odmítnuty, neboť jimi byl celý systém destabilizován. (Schválně zkuste dneska někomu povídat o zrušení soukromého vlastnictví, jak nám to servírovali ideologové dob minulých - uvidíte, zda budete přijati nebo odmítnuti.) Komplexní systémy jsou v zásadě vždy velmi dobře vyladěny do konkrétní situace a v jiné situaci fungují velmi špatně. Komplexní systémy jsou jako chůze po laně. Funguje to jenom do té doby, dokud se jde po malých krůčcích a vždy se zpětnou vazbou, co se opravdu děje. Pokus zavést nepodmíněný příjem, to je jako udělat na tom laně velký krok stranou a čekat, že i tam půjde jít stejně dobře jako doposud. Je to vlastně stejný krok stranou, jako pokus zrušit soukromé vlastnictví. V obou dvou případech se jedná o důležité systémové stabilizační mechanismy, které prostě nelze jen tak vynechat. Ano, systém by mohl teoreticky fungovat bez nich, ale v takovém případě by se musely nahradit jiným stabilizačním mechanismem. Jak by měl takový vypadat, to nikdo neví, ani nemůže vědět. Civilizační systém bez soukromého vlastnictví, popřípadě bez fundamentální motivace k práci, to je jako zase ten orloj bez toho velkého zubatého kola. Velké zubaté kolo není jediné možné řešení, ale bez něho to prostě nefunguje.

S podobnými problémy bych mohl pokračovat dále a dále. Už toho ale pro dnešek nechám. Za sebe budu nad míru spokojený, pokud si z dnešního článku vezmete tolik, že dívat se na věci jako na komplexní systémy může otevřít nové obzory k přemýšlení o problémech dneška.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.6 (79 hlasů)

Komentáře

Na Masterovo článku je zajímavé, že kromě manipulace nejde dost dobře zjistit, jak Master vlastně došel k závěrům. Cucá si je zcela arbitrárně z prstu.

1) Když se mu hodí do krámu, že komplexní systém je nepoznatelný, proto nelze nic tvrdit (koronavirus), ok.

2) Když naopak chce udělat nad komplexním systémem udělat jednoznačný závěr, tak zamlčí své teze o nezponatelnosti komplexního systému. A jasně jako velký prorok řekne jasný závěr (nepodmínený příjem).

Masterův článek je tak prošpikován zjevnými podvody, manipulacemi a nelogičnostmi - že se divím, že nebyl strhán v diskusi na cáry od první chvíle.

Masterův článek je psán s tím, že ví co chce, aby mu vyšlo. Ale nedal si práci ani v tom, aby se snažil o zdání logičnosti, či nějakých linek "příčina / předpoklad" => "důsledek / závěr".

Průměrný počet slepic: 1.8 (5 hlasů)

...že by nám sem poslali vyšší šajbu? elfího nadpraporčíka Ponkráce? :-) :-)

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

Není potřeba. Elfové a kavárníci jedou svou politickou linii, rozum a logika a realita nemá místo. Vidlákovy kydy také jedou svou politickou linii, rozum a logika a realita nemá své míst. Není pro mě zajímavé ani jedno tím pádem.

Zatím bez slepic

Ta vyšší šajba nemá s elfy nic společného. Já jsem tu kdysi diskutoval, takže si mé názory můžete snadno nalézt z minulosti.

Nicméně čím se lišíte od elfů? Já jsem naprosto konkrétně a bez obalu napsal, v čem má Masterův článek logické chyby. Nikdo s tím nemá odvahu polemizovat - je jednodušší to svést na elfy. Jste úplně stejní jako ti elfové.

Nic, Vidlákovy kydy jsou jenom snůška kydů. Nemáte ani odvahu se postavit argumentům tváří v tvář. Mastera z odvahu postavit se poctivě tomu co napsal nepodezírám už vůbec.

Napiště tedy ještě něco nelichotivého na mě, a můžete to zavřít. Pak oslavte genialitu Masterova článku, jeho perfektní logiku. A máte to hotovo.

Možná byste mohli také uvést, že jsem americký agent, nebo Putinův agent. Možná také pracuji pro bůhví koho. A určitě si dělám čárky. Vyřiďte to takto jednoduše.

Průměrný počet slepic: 3.5 (2 hlasů)

Kdybyste o tom víc přemýšlel, tak byste místo osobních útoků mohl psát něco k věci.

Sice v Masterově článku nevidím přímo špatný úmysl, ale jsou tam logické chyby. Ani to mně nijak nešokuje. Když to aplikuju na Grétu, tak můžu jen souhlasit s myšlenkou, že z analýzy jednoho kousku z celku se ještě nedá vyvozovat nic o celku. To samé o covidu atd.

Ovšem tak jak to napsal to ve skutečnosti říká, že to nejde vůbec ani když máme VŠECHNY důležité součásti komplexních systémů a s tím se už souhlasit nedá. - Za příklad si vezmu člověka, v Dr Housovi (tedy jednotlivých případech, které ten který díl inspirovaly) máte jako komplexní systém - člověka a oni se snaží určit, co mu je a tedy jak a kde ovlivnit systém, aby ho uzdravili. Zkoumají jeden podsystém za druhým z různých úhlů, zkoumají, co udělá jaká disfunkce v jiných podsystémech, zkoušejí různé modely, až zjistí, co se děje a co mohou a nemohou dělat.

U komplexních systémů se musí analyzovat jejich podsystémy a jejich vazby.

Někdy na něco přijdete z kapky krve, někdy z popisu pacienta, někdy ze skanu mozku. Někdy potřebujete všechny tři, někdy něco dalšího.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

docela dobře problém vysvětluje jak slepci popisují slona.
Po hmatu, protože slepec má vyvinutý hmat.
První osahává nohy - závěr, slon jsou čtyři kožený sloupy a smrdí
Druhý ohmatá břicho - závěr, slon je kožený balon a smrdí
Třetí nahmatá chobot - závěr, slon je taková divná kožená hadice a smrdí
A tak jednotliví slepci postupují po jednotlivých částech těla slona dál
Komplexní závěr, jaký je v poznání slepců slon, systém?
Je z kůže a smrdí.
Poznáte v tom slona?

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Říkala dcérka loni, že tady máme v baráku jeden byt volný, tak, že by se jí líbilo tam bydlet. Ok, ale ten byt byl fakt v hajzlu, tak jsem do něj nasypal mega a něco a dcérko, můžeš bydlet. A ona si sem přitáhla přítele. Už s ním chodí rok. Mě moc nesedí, takový nemastný, neslaný, ani mě zatím nedokázal nasrat, ani ničím zaujmout. Když nedávno chtěli pověsit nějakou skříňku, tak jsem mu musel půjčit vrtačku, vodováhu taky neměl a nakonec zjistil, že mu chybí jedna moždinka a vrut, to jsem musel taky dodat já. Kurva, co to je za chlapa?
A moje žena a dcera jsou velké fanynky basketu, tady hrajeme první ligu. Mě to teda vůbec nebaví, je to takovej sport pro buzíky, krapet štrejchnete o soupeře a už je to faul a i tu branku maj v luftě, ale co, když je to baví. A když se hraje zde, tak hulákaj na rozhodčího, že je slepej debil, v té hale. Ale když se hraje jinde, tak řvaly v mém obýváku. Minule řvaly a teď, že zase večer budou. Říkám dcérce, kočičko, budeme se střídat, jednou u nás, jednou u vás. Za chvíli přišla, že ten její přítel s tím nesouhlasí, že prý mají koukat u nás. Tak jsem jí vysvětlil, že v tomto baráku, moje slovo zatím platí víc, než někoho, kdo nemá ani vlastní vrtačku. Koukaly dole.

Průměrný počet slepic: 4 (3 hlasů)

In reply to by berrnard (neověřeno)

Trvalý odkaz

mužského kolektivu beru skutečnost, že dotyčný ví o existenci vrtačky, libely, hmoždinek, vrutů, atd. atd.
Naprostá většina mládežníků ani netuší, o čem je řeč, a mluvčího po straně pozorují, zda se na něj neprovalí, že používá sprostá, anebo politicky nekorektní slova.
Z toho důvodu bych mladého příliš nezatracoval, zejména, kdyby byl ochoten vstoupit do stavu manželského a sehnat za účelem sjetí švigerfotra demižónek slivovice.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Já jí dokonce našel dva vhodné ženichy. Jeden dělá učedníka u mého kámoše, kominíka, ten by se mi za zeťáka líbil, rovnej chlap a dokáže se uživit rukama a pak jsem objevil na dovolené ještě jednoho, ale copak ona si dá říct?

Průměrný počet slepic: 3.5 (2 hlasů)

Ti vhodní ženichové byli vhodní pro vás, ne pro ni.

Ona potřebuje taky aby ji vzrušoval sexuálně. Například.

Jsou ženský, co se vdaly za někoho o kom věděly, že bude vysírat tátu už jen svým ňoumovstvím.

Zatím bez slepic

Víte, Targusi, mě by na jednu stranu vlastně mohlo vyhovovat, že když se na něj zamračím, tak on sklapne paty. Mám klid.
Jenomže on žije s mojí dcerou a měl by to být chlap. Umět bouchnout do stolu a prosadit svůj názor. Pokud toto neumí, jak jí pak, když přijde nějaký průser, ochrání? A třeba potomky. To jako bude furt čumět na mě, že poradím? Já tady věčně nebudu.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

No, Vy vole, berrnarde, to je přesně ono. Kde kurva ty chlapy brát, kdo je dneska umí vychovat?

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Pozor na to, co chcete, mohlo by se vám to splnit.

Mladýmu narostou ramena, bouchne do stolu, odstěhujou se a s dcerou si budete moc povídat přes Skype ve tři v noci, když tam u nich bude odpoledne.

Vy tu věčně nebudete, ale on se taky něco naučí. Jak chlapi stárnou, tak se jejich pozice zlepšuje.

Dost možná to můžete být vy, kdo ho blokuje. Zatím. Děje se to pořád-

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

"The investigation will probably find a stamp of a Russian post office on the envelope.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

že Master popichnul ega řady zdejších plkalu, protože jim uvedenim přísně vedeckých postupů jemně naznačil (možná neúmyslně), že zde často předkládají teorie a jasné pohledy na věci, o kterých ví kulové, protože jednostranné a bez znalosti souvislostí. Nebyl by to problém, kdyby to vždy bylo uvozeno"podle mého názoru...". Jenže někteří zdejší vseznalkove své názory často prezentují jako vesmírné zákonitosti, které když někdo nechápe jako oni, je debil.😀

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

In reply to by jaryn (neověřeno)

Trvalý odkaz

Kde jsou ty přísně vědecké postupy páně Masterova? Master neviděl vědeckou metodiku ani z rychlíku.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

In reply to by jaryn (neověřeno)

Trvalý odkaz

To nebyl přísně vědecký postup.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Mastere, díky za vhled. Ono ty komplexní systémy jsou fakt něco velmi fascinujícího. Člověkem vytvořený technický systém je složitý, ale pochopitelný. Když se při studiu systémů posouváme od techniky více k biologii, tak tady lidské modely snadno selhávají. Důvodem podle mne je věda, která je nástrojem používaný ke zkoumání a očividně tento nástroj neplní správnou funkci, protože nedává moc správné předpovědi. Důvod nefunčnosti vědy jako nástroje je podle mne dvojí: buďto věda není úplná (tzn. na některé jevy ještě nepřišla a netuší, že mají vliv) nebo, a ta horší varianta, věda je záměrně pokřivená, aby nebyla shopna popsat realitu kolem nás. A tím tedy jako nástroj selhává a selhávat bude vždy, pokud se použije na biologické systémy. Abych ale netruchlil, tak není třeba zavrhovat celou vědu jako takovou. To bychom vylili vaničku i s dítětem. Je jen třeba přehodnotit.

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)

Věda napřed vytváří modely, pak zkoumá, jak odpovídají skutečnosti a nakonec podle pochopeného systému dává přesné předpovědi.

Když jste uprostřed tohoto procesu, tak se vám zdá věda nefunkční. Jenže ona ještě neskončila. Dort taky nejíte po 1 minutě pečení, protože ještě není hotovo.

Tam, kde věda skutečně pokročila si ani neuvědomujete, co díky ní dokážete. Určit stáří nalezené kosti, propočítat motor tak, že se neroztrhne, vystřelit do vesmíru raketu, spojit vás po telefonu s někým na druhé straně světa, vyléčit vás z kapavky, určit pohlaví nenarozeného dítěte, atd, atd.

Není chybou vědy, že na něco ještě nepřišla, to je normální. Náboženství má horší výsledky.

Když je věda záměrně pokřivená, tak už to přeci není věda. Vědecký přístup nikdy není o tom, že se to trošku poupraví, aby to vyšlo.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

...a todle mi onkl Gůgl taky vysypal, takže možná to Mastera bude zajímat (pochichtával jsem se zejména nad obavami z "rutinizace a byrokratizace Umělé inteligence"...kam až to HSS dopracoval, za ta leta od vynalezení malby na zadi) :
https://tnsr.org/2018/08/beacon-and-warning-sherman-kent-scientific-hub…

Zatím bez slepic