Nejčastější emocí v politice je zklamání. To mi řekla Kateřina Konečná při našem prvním setkání, když jsme začali dávat dohromady hnutí STAČILO! Prý na to mám být vnitřně připravený, protože politika je vždycky kolektivní záležitost a pro hnutí budované zdola to platí dvojnásobně. Každý pracuje dobrovolně, každý má k té práci své důvody a každý toho může kdykoliv nechat, protože ta práce ještě dlouho bude nezištná a nepřinese mu nic nazpět. Spousta lidí se nasadí, zpravidla nakonec udělají mnohem víc, zajdou dál a sáhnou do kapsy hlouběji než původně zamýšleli… ale šance jsou asi tak stejné, jako že se Frodovi Pytlíkovi podaří bez povšimnutí projít středem říše zla a hodit prsten do Hory osudu…
Měla pravdu. Když volby nedopadly, nejhorší nebyl posměch soupeřů či nepřátel. Na to jsem připravený byl. Nejhorší nebyly kecy novinářů, ba ani bojůvky Fialajugend. Nejhorší bylo zklamání vlastních. Nasadili se. Bojovali. Prožívali útrapy z české politiky. Obrátili se proti nim jejich nejbližší. Byli vykázáni ze „slušné společnosti.“ Stálo je to spoustu času, peněz, sil i reputace. Přiznat se k podpoře hnutí Stačilo!, to bylo stejné jako říct před inkvizicí, že Papež nemá právo prodávat odpustky. A co teprve ti, kteří si dali na balkon nebo na plot banner…
A tak bylo nejhorší, vidět všechny včerejší přátele, kteří ještě včera stáli v jednom šiku, ale volební výsledky ještě nevychladly a oni se s tím museli nějak vyrovnat. A tak někteří chtěli okamžitě mou hlavu, někteří odcházeli s klením a někteří dokonce i s vyúčtováním, co všechno pro Stačilo! vykonali a chtěli to zpět. Není prostě snadné se zmobilizovat, jít do politické války, nechat se několik let či měsíců v zákopech ostřelovat a potom prohrát. Je těžké ustát nesplněná očekávání a je to těžké dvojnásobně, když už už saháte po triumfu a předběhnou vás v cílové rovince.
O to víc si vážím všech, kteří zůstali nejen tehdy, když to vypadalo nadějně, ale také tehdy, když to vypadalo naprosto beznadějně. Doba povolební pro mě byla něco jako kopat únikovou chodbu ze zajateckého tábora s těmi, kteří zůstali věrní až do konce.
Proč to všechno píšu…
Teď právě jde do finále jiné a mnohem horší klání. Válka na Ukrajině. Do tohoto souboje „dobra se zlem“ bylo investováno o mnoho řádů víc než do jakékoliv volební kampaně, ale jinak to jelo podle stejného vzoru jako české volby. Takový souboj lepšolidí proti dezolátům, boj dobra se zlem, ale na steroidech. Padly na to stamiliardy dolarů a miliony lidí zemřely kvůli očekávání, které se nenaplnilo.
Valerij Zalužný teď dal rozhovor, kde natvrdo řekl, že Ukrajina se do NATO nikdy nedostane a samotné NATO dosáhne poloviny úrovně Ruska možná někdy za deset let. Volodymyr Zelenský slíbil na začátku války Ukrajincům nikoliv mír, ale vítězství. Dokonce tak velké, že bude zahrnovat i znovuzískání Krymu. Čtyři roky tvrdili po celém Západě zaprodaní novináři, že Rusku co nevidět dojdou síly. Teď říkají, že Rusko teprve začíná, protože teprve teď bude (možná) mobilizovat. V době, kdy rušíme ukrajinským mužům v jatečném věku dočasnou ochranu, aby bylo snazší je nahnat do mlýnku na maso.
Rusové prý za uplynulý měsíc shodili na ukrajinské pozice přes osm tisíc bomb. Impozantní číslo. Ale pak zjistíte, že na tento počet bomb potřebovali Rusové asi tak deset procent kapacity svých leteckých sil při průměrném počtu bojových vzletů na jednotku…
Dokonce i Petr Pavel varoval Ukrajinu, že jí dochází čas na uzavření míru s Ruskem. A přidal k tomu, že pokud Ukrajina padne, padnou všichni s ní. Ano, ONI všichni.
Nakonec jsou to Spojené státy, kterým docházejí rakety. Především rakety Patriot. Nové se vyrábějí zoufale pomalu. Prý asi dvacet měsíčně. To všechno v době, kdy se ruská denní výroba dronů počítá v tisících kusech a ruská denní výroba raket je možná vyšší než to, co Američané vyrobí za měsíc. Ukrajinské útoky možná způsobily nedostatek benzínu pro Rusy jedoucí na dovolenou, ale rozhodně nezpůsobily nedostatek nafty pro potřeby fronty.
Všechna naše varování, že Rusové vedou válku tak, aby vyčerpali západní arzenály, se teď naplňují před očima. Ukrajinci už ruské rakety nesestřelují, protože nemají čím. Teď někdy přichází optimální chvíle, pro všeobecný útok proti Západu. Arzenály došly, válečná výroba je teprve v plánech, utratily se bambiliony peněz, zapojily se miliony lidí, slíbilo se jim velké vítězství, oni za něj obětovali životy tak moc, že ukrajinské vojenské hřbitovy jsou vidět z vesmíru….
Ani papírově slabý Írán se už Spojených států nebojí. Severní Korejci mají zřejmě takové arzenály, že se klidně mohou podělit s Moskvou. Kim se vůbec nebojí, že by mohl mít pro případnou válku proti jižním Korejčíkům málo munice. Číňan neříká tak ani tak, ale na jeho slova dojde.
Donald Trump nechce dát Ukrajincům licence na střely Patriot a víte jak to zdůvodnil? Jednoho dne by se to mohlo obrátit proti USA.
Nejhorší jsou totiž nesplněná očekávání. Vyzkoušel jsem si na vlastní kůži, jaké to je a to nešlo celkem o nic. Byl to jen volební boj v sice skřípající, ale stále ještě existující demokracii. Co teprve, když jde o válku, kvůli které Zelenský volby zrušil, zadlužil Ukrajinu na sto let, poslal na smrt miliony lidí, zmenšil populaci své země na polovinu… a ve chvíli, kdy jeho propaganda ukazovala drtivé vítězství nad ruskými sklady Wildeberies… tak prohrál.
Ta prohra ještě ani nevychladne a už bude mít proti sobě všechny ty, kteří mu uvěřili a šli do toho s ním.
Nesplněná očekávání… Kvůli tomu Thomas Paukner zavrhl Fialu, ačkoliv ho ještě v roce 2021 volil. Kvůi tomu šel Tomáš Březina kandidovat na prezidenta, ačkoliv se v roce 2021 radoval, že už Babiš není premiérem. Kvůli nesplněným očekáváním šlo do háje pět britských premiérů za poslední čtyři roky. Kvůli nesplněným očekáváním vyhrají prezidentské volby ve Francii buďto LePennová, jakožto odpůrce NATO, nebo Melenchon jako chiliastický odpůrce NATO. Kvůli nesplněným očekáváním bude Friedrich Merz nejspíš zaříznut, aby CDU-CSU neprohrála s AfD až tak moc.
Ano, všichni ti nakonec šli v této válce mnohem dál než původně zamýšleli, dali do toho násobně víc peněz než původně zamýšleli a obětovali víc, než chtěli.
Ale to všechno nebude ani zlomek toho, co se stane Zelenskému a všem těm, kteří slibovali vítězství nad Rusem, vybudili obrovská očekávání a pak je nesplnili. Uvěřily mu desítky milionů lidí, kteří se nechali připravit o poslední groš. Obrovské množství lidí položilo svoje životy a obětovaly úplně všechno. Koneckonců, dodnes je na frontě i několik Čechů, kteří si stále ještě myslí, že dělají dobrou věc.
Petr Pavel má pravdu. Když padne Ukrajina, padnou s ní všichni. Včetně Petra Pavla, protokoláře Koláře, Řehky, Fialy i ostatních chciválků. A kdo jim to padnutí zařídí? Ostatní chciválci! Ti, kteří se nasadili, platili Dědkům i Vetchým ty drony a jejichž očekávání nad sluníčkovou liberální budoucností budou zmařena. Stejně tak to budou Ukrajinci, kteří se obrátí proti svým bývalým kamarádům z EU i NATO, protože jim hodně slíbili, ale nejak se to nepodařilo.
Co jim udělá Putin, to bude jen zlomek toho, co si udělají sami.
__________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.
Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g360
- Log in to post comments
Komentáře
Komentáře k článku
A to budem doufat, že mezi těmi, co vsadili všechno, se nenajde nějaký magor, a neudělá něco, co by si nepřál nikdo..
Konec Zeleného feťáka a jeho Ukrobanderostánu je již v dohledu
Vidlák: Co jim udělá Putin, to bude jen zlomek toho, co si udělají sami.
Výstižné porovnání Vidláku. Konec Zeleného feťáka a jeho Ukrobanderostánu je již v dohledu.
PePa je zkrátka Ferda Mravenec, ještě chybí hodinový manžel
- a mohl by se vykašlat na prezidentování
---------------------------------------------------------------------
Prezident Petr Pavel, který v nedávné době fotografoval závody jako 24 hodin Le Mans či Formuli 1, se stal oficiálním členem Klubu sportovních novinářů ČR jako volný fotograf.
Nyní se stal členem organizace, která sdružuje profesionální sportovní novináře, reportéry, fotoreportéry a další pracovníky médií. Chrání jejich profesní zájmy a podporuje kvalitní podmínky pro jejich novinářskou práci. (seznam.cz)
PEPArazzi
Z virtuálniho muzea Petra Pavla
Aneb PePovo Historické okénko:
Krade se v Bruselu, ve státní správě, krade se všude.
- Peníze nesmrdí, nikomu nechybí, leží v počítači a je jich tolik, že by mohly být využity pro potřeby státu. Úlitbou zůstává, že Jiříkovskému něco zůstane, protože obchod je obchod a on drží trumfy. Záporem je, že nikdo neví, o jakou částku se jedná. Jsou to jednotky nebo desítky miliard korun? A zde se začal tvořit problém, kterým je nenažranost politiků a jejich osobní zájmy.
- Do procesu „očištění“ peněz se zapojila vláda a vzniklo podezření, nutno konstatovat, že oprávněné, kterým byla snaha odklonit určitou část. Tím celý pokus ztratil transparentnost a po prozrazení procesu byla nasazena Decroix, aby problém bývalého ministra spravedlnosti Blažka uklidila, opět v rozporu se zákonem. To se jí přes největší snahu nepodařilo a justice se musela do případu vložit. Padla první obvinění. A světe div se, nejvyšší trest je navržen Jiřikovskému. Poté jeho právníkovi Tiszovi, až pak přichází na řadu státní úředníci a politici Blažek a Daňhel. Zbytek vlády nutně o procesu informovaný je mimo zájem policistů.
Společenská nebezpečnost je však mnohem vyšší právě u politiků. Jiřikovský už jednou potrestán byl a za spolupráci chtěl prostě odměnu. Bez dohody by zůstal chudý, ale svobodný. Je tedy na místě morální aspekt otázky, co s miliardami, které by se ztratily? Kdyby to politici nepojali jako soukromý byznys, mohl stát získat solidní prostředky přidané do rozpočtu a Jiřikovský by dožil v pohodlí, i když mnohem menším, než měl původně v plánu.
Kauzy bývalé vlády jsou šílené a části z nich se i díky Thomasovi Pauknerovi dostávají mezi veřejnost. Bitcoiny byl průšvih, nicméně ani činnost dalších ministrů nebyla křišťálově čistá. Mafiánské praktiky STAN a Top09, kterým velel kmotr Rakušan, jsou doslova strašidelné. Snaha je zamést, a nejde jen o Dozimetr, je především u policie a médií doslova heroická. Činili se i další...
- Zapomenout nesmíme na to, že nad všemi dohlíželi Stanjura a Fiala. Ten Fiala, který byl zapojený v Kampeličce. Stovky milionů v taškách vybírané hotovosti jsou mementem. Prostý občan nesměl mít hotovost ve výši nad 15000 eur či ekvivalent v korunách, ale známí Fialy si pobíhali s plnými igelitkami a nic se nedělo. A mrtví kolem Dozimetru a Kampeličky jsou doslova policií ignorovanou šíleností. Stanjura je případ sám pro sebe a nikdo neví, kolik peněz propral přes Ukrajinu, co z toho kde zůstalo. Ale zázračné zbohatnutí rodiny Strnadů napojených i na Hrad nabízí různé teorie. Ani řádění Hřiba v Praze či Bartoše na jím opuštěném ministerstvu však nebyly zadarmo.
Chobotnice a provázanost dotačních a ostatních penězovodů jsou natolik nepřehlednou směsí způsobů, jak krást, že musely být tvořeny s jistým záměrem. Tím není blahobyt společnosti, ale spíše vybraných elit. Krade se v Bruselu, ve státní správě, krade se všude. A když to nejde jinak, ze značnými ztrátami se to propere přes dotace a přes Ukrajinu. Kauza Bitcoiny je v důsledku spíše vtipem, protože Jiřikovský pouze využil nedostatků digitálního světa. Největší zločinci sedí ve vládách, komisích, parlamentech nebo se pohybují kolem nich. Navrhovaných 20 let pro Jiříkovského je v souvislosti s chováním politiků naprostým výsměchem spravedlnosti.
Jindřich Kulhavý z článku „Už se to rozjíždí“
https://www.inadhled.live/…di/
Z virtuálniho muzea Petra Pavla
A jak šel čas:
Za trojnásobný pokus o vraždu jen podmínka,
protože pachatel je Ukrajinec.
Neuvěřitelné co se děje ze soudy v ČR. Justice jako celek už delší dobu nemá všeobecně důvěru občanů. Další dnešní verdikt soudu od soudkyni Alice Bártové je tomu další zářnou ukázkou, proč tomu tak je. Za trojnásobný pokus o vraždu jen podmínka protože pachatel je Ukrajinec.
Jako nepřiměřeně přísný zrušil ve středu v odvolacím řízení Krajský soud v Plzni dvouletý trest vězení pro Ukrajince Oleksandra Maidaniuka za útok zápalnou lahví na rodinný dům na Chebsku, ve kterém tehdy spal manželský pár s malým dítětem. Nově uložil 33letému Ukrajinci tříletou podmínku a nechal v platnosti zákaz pobytu v ČR na dobu pěti roků. Rozhodnutí je pravomocné.
Původním rozhodnutím Okresní soud poněkud přecenil závažnost a škodlivost jednání obžalovaného. Nepodmíněný trest, který uložil, se nám jeví jako nepřiměřeně přísný,“ uvedla předsedkyně odvolacího senátu Alice Bártová!!!
Podobné rozsudky jsou právě to, díky čemu roste nenávist vůči všemu ukrajinskému. Ukrajinec hodil zápalnou směs na dům, kde bylo dítě. Není co řešit. Tohle je výsměch. Paní odvolací soudkyně by za tοto provokativní rozhodnutí měla být potrestána. Okamžitě pryč ze soudcovské židle a může se živit jako advokátka Ukrajinců. A pokud by se jí to nelíbilo, tak pokojských a uklízeček na hotelech je stále málo.