Zlí Russssssáci přijeli s tanky a OKUPOVALI nás! OKUPOVALI! Zarazili nám naše Pražské jaro, zavedli tuhou normalizaci, vyházeli z práce všechny, kteří odmítli podepsat antichartu, zavedli znovu cenzuru, zapálili Palacha… a dokonce i tak dobrého člověka a bytostného antikomusnistu, jakým byl Petr Pavel, obloudili a donutili ho sepsat zvrácený vlastní životopis.
Takhle to zase dneska bude vypadat. Pravda a láska zase vyleze z děr, bude adorovat Rozvědčíka, který okupaci z osmašedesátého schvaloval, budou znovu připomínat, jak strašnou křivdu nám Sovětský svaz svými tanky způsobil a ještě budou lustrovat, jestli na tu křivdu náhodou někdo nevzpomíná nehodně, cudně budou mlčet o tom, co podepsal Svěrák, ale budou strašně řvát, že to podepsal i Gott a budou varovat naše dětičky, že to kdykoliv může přijít zase znovu, pokud by Ukrajina prohrála. Ona samozřejmě vítězí a Russsko se rozpadá, ale co nevidět dojde k útoku na Spojené baltské Vymíráty.
Chudáci disidenti živořili v kotelnách… tedy, jen ti hloupější, co to mysleli vážně. Ti chytřejší chlastali, kouřili a sexovali na Hrádečku a dostávali tvrdou měnu z Německa… a vůbec, kdyby sovětské tanky nepřijely a nebo kdyby se národ po Palachově upálení probral (asi tak, že by okupanty začal po nocích podřezávat a házet do kanálů), mohli jsme být dneska úplně někde jinde. Za všechno zlo v této zemi mohou komunisté! Ale ne ti komunisté, kteří dělali Pražské jaro, ale ti komunisté, kteří souhlasili s dočasným pobytem sovětských vojsk… kromě soudruha rozvědčíka Petra Pavla a soudružky politručky Evy Zelené, samozřejmě.
Takhle to totiž u nás bylo vždycky. Ti nejchytřejší měli ve správnou chvíli doma návštěvu ze Sovětského svazu. Nebo z Reichu. Nebo ze Západního Německa. Ti úúúúplně ganz nejschopnější dokonce měli ve správnou chvíli návštěvu postupně ze všech zmíněných zemí. Jen skutečně uvědomělý Čech dokázal sloužit Reinhardovi, Stalinovi, Chruščovovi, Brežněvovi, Gorbačovovi, Kohlovi i Bushovi. Ostatní se jen snažili zlepšit svět pro svoje děti. Ale víte, jak to je… kdo pilně pracuje od slunka do slunka, ten nemá čas skutečně vydělávat peníze.
A kde jsme mohli být, kdyby sovětské tanky nepřijely? To přece víme naprosto přesně! Když tenkrát v roce 68 okupanti přijeli, tak Havel, Kriegl, Kryl, Dubček, Čuňas, Uhde, Landovský, Šabatová, či Vaculík neskončili v uranových dolech. Neskončili na Sibiři. Všichni tady podepsali Chartu, spořádaně trpěli a čekali na Plyšák, kterého se téměř všichni také dočkali. Všimněte si, že to spolehlivě odskákali jen Patočkové… za přesvědčení se totiž umírá, ale za nedovolenou činnost pro cizí moc je naopak odměna. Někteří se Samoetové revoluce dokonce dočkali v tak dobrém zdraví a s takovou kredibilitou, že museli mít smrtelnou nehodu v autě, aby náhodou nezabránili druhým stát se prezidentem… Jsem zlej, já vím.
Ti stejní, kteří chtěli převzít moc v roce 68, ji nakonec převzali v roce 1990. Ti, kteří trpěli sovětskou okupací, kteří si četli Kunderu v kotelnách (a přitom se starali, aby nebyl nominován na Nobelovu cenu za literaturu), ti všichni se pak sešli v Občanském fóru. Nic jim nestálo v cestě, o to se postaral osobně mladý Kocáb, který přijel do Milovic a svou aurou zapůsobil na sovětské maršály tak mocně, že naložili tanky na vlaky a odjeli zpět do hlubin rozpadajícího se Sovětského svazu (Rodinu Kličkovu cestou zanechali v Kyjevě, aby tam mohli náležitě a kvalitně uctívat Banderu).
Prakticky všichni ti, kteří byli v roce 68 odstaveni, si to o dvacet let později převzali. Udělali si mezi sebou nějaké ty čistky, kdy vyházeli všechny čisté duše (proto se tomu říká čistka) a naopak vyzdvihli spoustu fízlů a STBáků, z Petra Pavla udělali elitního generála, z Rychetského, Baxy a Šámala udělali soudce, z Šabatové udělali ombudsmanku, z Pánka udělali Sorošova zástupce v České republice, mladého Landovského poslali do ASPENu, omluvili se Berndu Posseltovi… pak zhasli a když se rozkradlo, co nebylo přišroubované, udělali zákony, které z vyvádění peněz udělaly legální byznys.
Výsledek všichni známe. Dnes v něm žijeme. Republika rozprodaná pod cenou, každý rok odtečou stamiliardy do zahraničí, dluhy ve výši bilionů korun, diktát Bruselu, vše je zglajšaltováno a zregulováno tak, že by se nad tou totální kontrolou i Biľak vyděsil, bydlení nedostupné, statisíce lidí ve spárech exekutorů, rozhašené vztahy s tou špatnou půlkou světa, krajina plná větrníků, slunečníků a měsíčníků, drahé energie, průmysl v bankrotu… Pojem podnikatel se překrývá s pojmem tunelář (čest všem výjimkám), místo tisíců STBáků nás hlídají tisíce uvědomělých eurosvazáků z neziskovek, za názor vás vyhodí z práce, na všechno musíte mít povolení, školství je v rozkladu, mladá generace je úplně blbá, ve velkém vyzbrojujeme Banderovce z Cizinstánu. Vrcholem a maximem státnictví je rušení parkovacích míst a zvyšování daní. Místo cenzury máme autocenzuru a média jsou horší než Rudé právo.
Tohle všechno nastavili ti, kteří chtěli nastavovat priority už v roce 68. Tehdy jim v tom zabránila sovětská okupace. Po roce 89 jim do toho trochu házeli vidle Klaus se Zemanem. Ale jen trochu a ještě s tím začali pozdě. Jednotlivec může do transatlantických eurohodnot maximálně sypat trochu písku. Žijeme přesně v tom světě, o kterém všichni ti okupovaní disidenti snili v kotelnách. Takhle ho chtěli, jen s tím chtěli začít o dvacet let dřív a nebýt Klause a Zemana, byli by s tím před deseti lety už hotovi a dotáhli by to i k těm chirurgům z dovozu. Rusové je tenkrát svou „brachiální sovětskou agresivitou“ zdrželi, ale o to radostněji nás pak pravda a láska prodávala, aby konečně mohli být pány.
Vůbec jim nevadilo, že se stali poníženějšími lokaji, než kdy byli Husák s Jakešem. Dotáhli to tak daleko, že dneska líbají čižmy normalizačnímu předsedovi základní organizace KSČ a s plnou hubou exkrementů zároveň křičí, že komunismus je zlo. Mají na to štempl od dalších normalizačních kádrů – Baxy, Rychetského i Šámala. V jejich jménu nám tady čtyři roky řádil i normalizační prokurátor Igor Mříž, který nám vysvětloval, že svoboda slova má své limity. Samozřejmě, jen naše svoboda slova. Pavlíkovi Novotnému či Oganesjugend žádná svoboda omezena nebyla.
Nevím, proč bych si měl myslet, že kdyby nepřijely sovětské tanky, mohl jít vývoj jiným směrem. Šel by přesně tam, kam pak šel po roce 89. Dělali to stejní lidé. Jen pak byli o dvacet let netrpělivější a o dvacet let prodejnější.
__________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.
Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g360
- Log in to post comments
Komentáře
Já, jako pamětník, si myslím,
a jsem docela přesvědčený, že Československo mělo v rámci RVHP docela významé postavení. Spolu s NDR jsme byli průmyslově nejvyspělejší zemí - v mnoha oborech jsme předbíhali i SSSR - měli jsme vzdělané a šikovné obyvatelstvo. Byli jsme natolik významní, že jako 3. stát ve světě jsme měli svého kosmonauta. Jen jsme také měli smůlu na politiky.
Nechci Vám to kazit, také jsem pamětník....
.... ale jak se říká jednooký slepým král. Měli jsme postavení mezi těmi co ho neměli. Co to bylo platné v evropském/světovém měřítku kam jsme "zapadli". Myslím, že nám bylo po staletí problémovým sousedem po revoluci určeno místo kolonie s levnou pracovní silou a to zatím držíme. Jednak se přiživilo rozdělení, druhak se zavedly "evropské" standardy do škol tak, aby ta levná a šikovná síla tak akorát žila, reprodukovala se a makala.
Říkáte pravdu, pane Hraničáři
Ano, pane Hraničáři, podřízeni celku v tom podstatném(tj. Sovětskému svazu), jsme byli, ale kolonií jsme nebyli.
Jiří
Jiří, to závisí především na lidech
- pokud veškerou moc svěří do rukou "pomazaných" a "vševědoucích", pak to nemůže dopadnout jinak, než jak píšete.
Naštěstí existují výjimky, bohužel jich je jen pár ...
21.srpen 68
Ještě, že to v tom 68 dopadlo tak, jak to dopadlo. Kdyby ten úžasný bolševickoestébácký převrat proběhl už v r. 68, tak by to bylo úplně v bruseli.
Jsem rád, že jsem prožil mládí v tom strašném socialismu a dnešním mladým
Přeju přesně to, co se na ně chystá.
Co si sami chystají
.
TAK TAK.
Mladým patří budoucnost.
Dobře jim tak, ti parchanti si stejně nic lepšího nezaslouží.
*co se na ně chystá...
Přichystali si to sami, tu morální bídu a nevědomost si ještě hýčkají. Stačilo jim podsunout pohádky ovčí babičky a Děda "Nicnevěda" zvítězil nad zlotřilými vlky. K volbám půjdou další noví voliči mládežníci, kteří nějaký rok 68 nebo 89 neřeší. Sedli na lep a uvěřili, že Děd Nicnevěd je ten správňák. Jsou beznadějní...
(PS. Koukám, že podobné reakce už proběhly..., nevadí, stojím ve frontě.)
reakce
Víte Vidláku, někdy mám pocit, že každý žijeme v jiné zemi. Nejsem rozhodně zásadně nadšený z polistopadového vývoje, ale na druhé straně, vaše idealizace doby reálného socialismu vám nejen (dle mého názoru) prohrála volby, ale také je přesně opačným protipólem oproti vychvalování, jak je u nás vše dokonalé.
Takže, pokud bych tu vaši černou vizi měl vzít bod po bodu:
Republika rozprodaná pod cenou - privatizace se určitě mohla udělat lépe, to souhlasím, měly se zachránit některé strategické podniky, ale na druhé straně, ohodnotit cenu mnoha krachujících podniků prostě nešlo, to asi nikdo neumí. Upozorňuji, že všude, i na tom Západě, tehdy postupně krachoval těžký průmysl. A bohužel, ČSSR byla baštou právě toho těžkého strojírenství, náš lehký průmysl byl většinově zcela nekonkurenceschopný. A to ani nemluvím o takovém drobném detaily, že ten "náš" národní majetek byl "náš" do té míry, do jaké jsme jej kdysi znárodnili (čti ukradli) jeho původním vlastníkům.
každý rok odtečou stamiliardy do zahraničí - už jsem vám to tu vysvětloval, když si na Slovensku koupíte vinohrad, také si budete chtít odvézt flašky vína, které z něj tam vyprodukujete. To je zcela v pořádku, pokud jde o dividendy.
dluhy ve výši bilionů korun, diktát Bruselu - ano, souhlasím, i když s tím diktátem Bruselu by to zdaleka nemuselo být tak špatné, pokud by naši politici dokázali hájit naše zájmy. Kromě toho, z EU i NATO lze vystoupit. Myslíte, že šlo vystoupit z RVHP?
vše je zglajšaltováno a zregulováno tak, že by se nad tou totální kontrolou i Biľak vyděsil - ale no tak, to hodně podceňujete kontrolu a zglajchšajtování za socialismu. Ani omylem. Zjevně vám chybí domovní či pouliční důvěrníci, kádrováci, PSVB atd atd.
bydlení nedostupné - ano, souhlasím, tehdy v některých regionech bylo bydlení dostupnější, ovšem v některých to nebylo o moc lepší, než dnes. Ale rozhodně je toto špatné.
statisíce lidí ve spárech exekutorů - souhlas, je ovšem otázkou, kolik lidí si za ty exekuce mohou sami.
rozhašené vztahy s tou špatnou půlkou světa - tehdy jsme je měli rozhašené s tou druhou půlkou
krajina plná větrníků, slunečníků a měsíčníků, drahé energie - ano, naprosto souhlasím
průmysl v bankrotu - no, kdybyste napsal „těžký“ průmysl, tak ano, ale jinak to zdaleka není tak strašné, ačkoliv ta trajektorie je varovná. Na rozdíl od času ČSSR tu dnes existuje spousta mezinárodně konkurenceschopných firem
Pojem podnikatel se překrývá s pojmem tunelář (čest všem výjimkám) - tak to možná vnímáte vy, já znám pár podnikatelů, slušných schopných lidí, i když možná někdy tvrdých, bez toho to nejde. Ano, tunelování bylo kdysi v módě, ale teď už tedy ne
místo tisíců STBáků nás hlídají tisíce uvědomělých eurosvazáků z neziskovek - ale no tak, vy si opravdu myslíte, že ti eurosvazáci mají takové možnosti, metody a schopnosti, jako STB? Nehledě na to, že těch bylo nesrovnatelně víc.
za názor vás vyhodí z práce - no pokud vím, jsou asi 3-4 příklady. Za socíku vás taky za názor vyhodili z práce, kromě toho vám to zapsali do kádrového posudku, takže vás pak už NIKDE nevzali, neustále jste tam měl tu kaňku. A to se pak mohlo vztáhnout třeba na vaše děti a jejich studium atd. To se s dneškem nedá vůbec srovnávat.
na všechno musíte mít povolení - to jste musel mít tehdy taky. A na některé věci, třeba podnikání, svobodné cestování atd jste mohl rovnou zapomenout. Míra možné seberealizace byla podstatně menší, než dnes
školství je v rozkladu - ano souhlasím, tehdy bylo lepší
mladá generace je úplně blbá - no nevím, mé děti jsou chytré, ale souhlasím, že je to horší, než dříve
ve velkém vyzbrojujeme Banderovce z Cizinstánu - tehdy jsme ve velkém vyzbrojovali Saddáma, Asada, kdejakého diktátora z Afriky atd. Myslíte, že to bylo lepší?
Místo cenzury máme autocenzuru a média jsou horší než Rudé právo - ale no tak, dnes je mnohem snazší získat přehled, představu, ostatně, i váš blog je důkazem mnohem větší dnešní svobody.
Ne, rozhodně si nemyslím, že je to dnes skvělé a dokonalé, cesta k budoucnosti je velmi varovná a je třeba být ve střehu a snažit se o lepší, to souhlasím. Ale idealizace minulosti, to je zcela mimo.
Neřekl bych, že idealizuji…
Neřekl bych, že idealizuji minulost. Jen ukazuji některé její aspekty, které Jakeš s Husákem zvládali lépe, než dnešní demokrati. Například bydlení... a od toho odvíjejícící se porodnost. A od toho odvíjející se sociální zajištění. Školství jste zmínil sám. A nevyzbrojili jsme tehdy ani jednu zemi, která by se mohla pak obrátit proti nám.
Toť vše... já nehraju tuhle hru, která doba byla lepší. Nedívám se do minulosti proto, abych tu dobu vrátil, ale abych si ze svých vlastních dějin vzal to nejlepší a aplikoval to v co nejlepší podobě pro budoucnost. A zcela bez ideologie. Nehraju ani na svatý komunismus ani na svatý volný trh.
K vašim názorům
si dovolím pár mých poznámek. Na rozdíl od Vidláka jsem pamětník. Jako takový s Vidlákem v mnohém (ne ve všem) souzním.
Ad: Podniky - hned po Velké Sametové se podniky "kolem mě", zdůrazňuji, že tehdy ještě státní a družstevní, vrhly do podnikání. Např. veliký Státní statek na jižní Moravě hned v obcích zřídil prodejní stánky a začal v drobném prodávat své produkty - mléko, zeleninu ..... Anoncoval, že začne budovat prodejny, že vybuduje vlastní jatka a začne prodávat i maso. Vzápětí se ovšem na něj i další "podnikavce" vrhly rekonstruované a už nikomu nepodléhající státní orgány - hygiena, bezpečáci ..... a veškeré podnikání zatrhly. Nové, demokratické vlády začaly přijímat zákony, které ty státní a družstení podniky rozbíjely. Názorným příkladem může být osud Agrokombinátu Slušovice, proti němuž se postavilo přímo "sluníčko naše zlaté"? Václav Havel. Slyšel jste o těch jeho "temných žilkách ze Slušovic"? Doc. Čuba byl dokonce a obviněn a souzen za to, že Agrokombinát porušoval socialistické zákony. Jiní za to byli vyznamenáváni.
Když vláda prodala pražské vodovody a kanalizace, z důvodu, že my sami se o takový podnik neumíme postarat, položil tehdy známý Ludvík Vaculík ve svém fejetonu otázku, zda skutečně nemáme odborníky, které by ten podnik mohli vést a zmodernizovat ho. Jak privatizace probíhla, o tom pěkně mluví poslanec F.R. Čech: https://www.youtube.com/watch?v=g1N5ModMtPI
Je rozdíl mezi ukradením a znárodněním. Ukradený majetek slouží výhradně novému majiteli, znárodněný sloužil celé společnosti. Ovšem znárodnit "každého ševce" byla nepochybně blbost. Ale proč to komunisté udělali? Chtěli těm drobným řemeslníčkům pomoci. Dědeček byl takový živnostník - pánský krejčí. Maminka občas vzpomenula, jakou mívali nouzi, ba někdy i hlad. Dědeček si platil minimální důchodové pojištění, na babičku už nezbylo. Na studium dětí fakticky nebyly peníze - dvouletá ochodní škola bylo maximum. V rodině to v podstatě bylo tak, že starší sourozenec pracoval a podporoval studium mladšího. Rodina žila ve stálém strachu z exekuce.
V Brně jsme měli "bohatého" strýce. Měli relativně velký obchod. Ale v podstatě žili chudě - "bohatství" měli ve zboží. Důchodové pojištění si také platil jen strýc, na tetu nezbývalo.
Dědeček z otcovy strany, nevzdělaný zedník, pracoval 66 hod. týdně - v létě, když byla práce. Na zimu byl propuštěný a pak pracoval u sedláků, aby si pak mohl půjčit koně pro poorání políčka a pro dovoz dříví na zimu. To kupovali 3 m3 bukového dřeva, kromě šišek a drobných větví, které si mohli v lese nasbírat. Třebaže měli chovnou husu, tak z odchovaných housat snědli jen jedno, ostatní se prodaly, aby byly preníze na jiné věci.
Jako děti jsme si za vesnicí, na kraji lesa, hrávali ve dvou jamách obložených kameny. Mysleli jsme, že to byl sklep blízkého domu. Až mně maminka řekla, že to bylo "obydlí" rodiny se 3 dětmi. Když se kritizují komunisté a vzpomíná se, že meziválečná ČSR patřila mezi 10 nejvyspělejších zemí světa, nikdo tyto historické skutečnosti nepřipomíná.
A ještě musím vzpomenout, že o produkci těch našich "konkurence neschopných podniků" měl stále zájem SSSR, později Rusko, a byl to V. Klaus, který trval na co nejrychlejším ukončení těch vztahů. SSSR i Rusko byl stále ochotné platit surovinami, ale Klaus požadoval, stejně jako později od Kuby, dolary. Nakonec, pamatujete(?) Zeman tu velikou pohledávku v Rusku prodal soukromé společnosti za čtvrtinu - s tím, že je nedobytná. A hle, ta společnost se potom s Ruskem domluvila na postupném splácení.
Klaus měl také říci - ale mám to z druhé ruky - že "musíme všechno zprivatizovat, abysme se o to nemuseli starat!"
A mimochoem - zprivatizovány byly i podniky, vystavěné z daní občanů během socialismu.
Když budete mít na Slovensku vinohrad, jistě si můžete odvést víno. Otázka ale je, zda budete i povinen o ten vinohrad řádně pečovat a zda budet nucen platit zaměstnancům spravedlivou mzdu. Mimochodem, nespravedlivé mzdy kritizoval již papež Lev XIII. v encyklice Rerum novarum. Myslíte, že je spravedlivé, když prodavačka v Lidlu v Německu má jiný plat než v Česku?
Ano, ani komunističtí politici nedokázali hájit čsl. zájmy v rámci RVHP. Myslím, že ze stejného důvodu, jako nynější v EU - nejsou na tom přímo zainteresovaní, nemají za to žádnou zodpovědnost. Ale - byla to Rada vzájemné hospodářské pomoci. Když jsme vstupovali do EU, Klaus anoncoval, že nás tam čeká nelítostná konkurence. Co myslíte, že je lepší? Vzájemně výhodná spolupráce (byť ta v RVHP také ideálně nefungovala) nebo nelítostná konkurence? Jak to máte v rodině? A z RVHP šlo vystoupit stejně tak jako z EU.
Jasně - bydlení v Praze bylo těžko dostupné. Záleželo ale hodně i na nárocích. Pokud někdo byl ochoten, i s dítětem, jako moje neteř, bydlet v pavlačovém bytě, ve dvou místnostech, s vodovodem na pavlači, pak ho sehnali dost rychle. No a po létech sehnali byt lepší. Jinak byla možnost jít pracovat do pohraničí, podepsat prac. smlouvu na pár let, a pod. My jsme si poměrně rychle postavili domek - řadovku, v pohraničním městečku, na malém pozemku zdarma - pouhých 307 m2 - s velikou státní dotací, s půjčkou na 1% úrok a velikou pomocí zemědělského podniku. A vlastní pilnou prací, až dřinou.
Za socialismu žádní exekutoři nebyli, komunisté dbali, aby se občané nezadlužili, nemohli zadlužit. Nyní v tom máme svobodu a nakonec na to doplácíme všichni.
Na rozdíl od ČSSR ta spousta mezinárodně konkurenceschopných firem není česká. Jsou to cizí firmy dislokované na území ČR. Musíme být spokojení, že zde (alespoň) vyplácejí mzdy a platí (nějaké) daně.
StB zdaleka neměla takové technické možnosti jako dnes a také se nezajímala o kdejakou prkotinu jako státní správa dnes. A rozdíl? prohlédněte si historické fotky "bijců z Národní třídy" a současných demokratických těžkooděnců. Ve starých filmech můžete vidět, jak byli střeženi i těžcí zločinci a v současnosti se můžete podívat, jak jsou střeženi a řetězy spoutáni "zločinci" typu Ratha nebo nějakých pouličních výtržníků. Holt - pokrok se nedá zastavit.
Je pravda, rozváděl to prof. Keller, že za socialismu se přísněji posuzovaly nějaké hospodské politické kecy a naopak byla benevolence k pracovním výkonům. Teď je tomu naopak - kecat si může kdekdo kdeco - kromě "vyňatých" témat - ale v továrnách by už mnohde mohl Chaplin zase natočit nějaký kritický film. Mám to z druhé ruky - od někdejší spolupracovnice. Vyprávěla, že její bratr pracuje v kolínské automobilce a tvrdila, že tam menstruující ženy musí nosit červené šátky, aby to mistr věděl, protože měly nárok jít na záchod každou hodinu. Jinak že prý bylo povoleno jen za 3 hod.
" na všechno musíte mít povolení - to jste musel mít tehdy taky" ..... ne, tenkrát byla větší benevolence. A mnoho věcí se řešilo jen "na hubu".
Svobodné cestování - problém byl jen do kapitalistické ciziny (no a taky do SSSR). A proč? Tam byly potřebné devizy. A na soukromé turistické cesty bylo uvolňováno 50% deviz, které k nám přivezli "devizoví cizozemci". Zbytek šel do státního rozpočtu. A protože turistický ruch s kapitalistickými zeměmi podporovaný nebyl, bylo těch deviz málo. Nyní, jak známo, když peníze nejsou, min. financí vypíše další státní dluhopisy. Komunisté hospodařilis spíše tak, jako hospodaříte v rodině.
Ano, vyzbrojovali jsme různé "spřátelené diktátory", ale také jsme v těch zemích stavěly podniky, které byly jejich a byly spláceny produkty. Nyní jsme zapojeni v kapit. systému, že ty podniky jsou "naše" a my z těch zení vyvádíme zisky. Tedy "my" - soukromé podniky za pomoci státu. A když takový soukromý podnik v cizině zkrachuje - viz např. Turecko či Rumunsko - zaplatí to česká banka a vybere to zase od českých občanů.
Také nechci minulost idealizovat, ale zase nemám rád její démonizaci.
Žádný režim není ideální.
Žádný režim nemůže být pro všechny. Každý režim musí dělat vše pro to aby se udržel u moci a eliminuje svoje odpůrce zvláště v začátcích. Každý režim si musí projít dětskými nemocemi a postupně by měl odstraňovat ji chyby. V každém režimu se najdou věci špatné a věci dobré. Ale existuje jedno jediné univerzální kriterium podle kterého lze daný režim hodnotit. V tom minulém se měla drtivá většina obyčejných lidí pomalu, ale jistě lépe a lépe a rádi přiložili ruce k dilu. Od války, kdy jsme byli na dně se toho pro lidi dost vybudovalo. Ano budovalo se i na západě, ale ukazuje se, že to bylo proto, aby nám předhodili udičku a aby jsme si lehčeji nechali ten náš svět zlikvidovat. Dnes už to jde od deseti k pěti nejen v bývalém sovětském bloku, ale i na západě. Chyby se neodstraňují, naopak se vrší další a dalsi. A světlo na konci tunelu a lepší zítřky jsou v nedohlednu. Takže se nedivme mladým, že ztrácí perspektivu a zájem na lepší budoucnosti pracovat. Ono totiž "Dobře už bylo!
Tak zavzpomínáme s pamětníkem, ne?
Poslové noci, která do zad bodá dýku
Tak vás tu máme, bratři, vnuci Stalinovi
Však ne tak jako včera, dnes už bez šeříků
Však díky za železné holubičky míru
A díky za polibky s chutí hořkých mandlí
V krajině přelíbezné zavraždili víru
Na cestě rudé šípky jako pomník padlých
Za provokování a střelbu do dětí
A naše domovy nechť jsou vám domovem
Svědky jsou hřbitovy páchnoucí olovem
Vím, byla by to chyba - plivat na pomníky
Nám zbývá naděje, my byli jsme a budem
Boľšoje vam spasibo, braťja zachvatčiki
Spasibo bolšeje, nikogda nězabuděm
Nikogda nězabuděm