Proč před Náchodem stojí kamiony a proč se tomu mnozí diví…

Autor
Štítky

V diskuzi pod článkem o Švejkovi padl akademický dotaz, proč se vlastně tvoří fronty před hraničními přechody do Polska.

Tedy ten dotaz nebyl zcela akademický, byl směřován na mou osobu. Nicméně rozhodl jsem se odpovědět touto formou, protože odpověď se rozhodně nevtěsná do jedné věty a navíc by zřejmě zanikla, neboť jsem na ni narazil s půldenním zpožděním.

Abychom tedy začali z nějakého konce, ty fronty vůbec nejsou JENOM na česko-polské hranici. Totéž nyní probíhá na hranici se Slovenskem. Specifikem jsou pak dva přechody na obou koncích hranice, to jest na dálnici D2 a na silnici č. 11, vedoucí z Třince do Čadce. Zde jsou kolony nejdelší. 

Opravme otázku - proč vůbec jsou a proč zrovna nejdelší?

Odpověď je poměrně jednoduchá. Hustota dopravy je v poměru k propustnosti zdejších komunikací tak vysoká, že vytváření kolon je zcela zákonité – pozor – i v době, kdy žádný Korona virus nehrozí. Podívejme se nejdříve na D2.

---------

Silnice bílá přede mnou…

Tato čtyřpruhová komunikace je tak vytížená, že v denní době jedou nákladní auta prakticky v koloně. D2 je totiž v praxi jedinou efektivní spojnicí silně průmyslového regionu Německa (Porúří) a dalších oblastí ležících dále na sever (přístavy) s téměř celým Balkánem a dál navazujícím Tureckem. Pokud nesněží, anebo pan Ťok nenechá rozhrabat naši D1 v deseti lokalitách naráz, skutečně se hledá alespoň rovnocenná volba velmi obtížně. 

Ponechme nyní zmrzlou vodu a dovádění pseudostavebních firem na D1 stranou, stejně jako vysvětlení, že Slováci se snaží kontrolovat všechna auta, která přijíždějí na jejich území. Proč mají být úzkostlivě kontrolováni zrovna lidé, kteří se jsou v režimu tranzitu, tedy prakticky pouze projedou v uzavřených vozidlech území Slovenska a drtivá většina z nich se zastaví až u maďarské závory, to mi jaksi zůstává záhadou. Rovněž mi zůstává záhadou, co by asi tak dělali slovenští policisté a celníci třeba se stovkou řidičů, u nichž by čistě hypoteticky zjistili, že mají horečku. Otočit je a poslat „do někam“? S horečkou, tedy evidentně nezpůsobilé řízení? Nechat je vypotit se na parkovišti? Mrtvoly do řeky Moravy a kamiony zapálit? Má vůbec někdo alespoň přibližnou představu?

Vraťme se k tématu. 

Na další zádrhel narazíme hned po 60 km jízdy, hned po vjezdu do Bratislavy. Může se vám to zdát neuvěřitelné, ale je to tak. Vůbec není problémem, aby bratislavská dopravní špička umrtvila dopravu na této dálnici, na níž následuje další zpomalovací místo o pouhých 20 km dále, a to na hraničním přechodu Rusovce  - Rajka.

Pozor - opatření dnešních dnů, naši vé-čtyřkoví soudruzi ze slunného Maďarska nechali, zřejmě v rámci „dobrých“ sousedských vztahů, na celé hranici pro nákladní dopravu otevřené pouhé dva přechody z deseti (!!!), čímž Bratislavu doslova paralyzovali. 

https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/madarsko-uzavrelo-hranice-v-oblasti-bratislavy-uvizly-stovky-kamionu-40317031

https://www.mzv.sk/cestovanie_a_konzularne_info/detail/-/asset_publisher/Iw1ppvnScIPx/content/madarsko-mimoriadne-opatrenia-proti-sireniu-ochorenia-covid-19-hranicne-prechody-tranzitna-doprava-letiskova-preprava?_101_INSTANCE_Iw1ppvnScIPx_redirect=%2Fcestovanie_a_konzularne_info%2Foznamy_a_upozornenia_pred_cestovanim

Aby bylo jasno, tento jev není ničím novým, dochází k němu se železnou pravidelností po každém svátku na Slovensku či v Maďarsku, kdy se okolo tohoto přechodu Rusovce – Rajka nahromadí kamiony v počtu jednotek tisíc a úderem hodiny, kdy končí zákaz jízdy, vyrazí řidiči na trať. Fronta kamionů pak opravdu sahá až k Brnu, akorát naše sdělovací prostředky o tom pilně mlčí…

---------

Čadca, to je mesto…

„Čadca, to je mesto,Triněc, to je riť,“ s oblibou říkávali zdejší rodáci, když se v době zuřícího socializmu za městem zbudovala pobočka závodu Tatra, dřevěnice o dvou jizbách a jednom chlívku se přestavovaly na patrové „štokovce“ o dvou tří- až čtyřpokojových bytech, a na kopcích tyčících se nad Čadcou postupně rostla zbrusu nová sídliště.

Jak šel čas, Tatrovka už nebyla za městem, nýbrž uvniř. A odešli soudruzi budovatelé, aby je nahradili soudruzi rozkrádači. Ti Tatrovku nejdříve rozebrali na prvočinitele, že zbyly jen zbytky betonu z bývalých cest. Po likvidaci čehůnské fabriky se pozemky prodaly soudruhům obchodníkům, pročež na místě Tatrovky dnes nestojí nějaké obyčejné obchodní centrum, nýbrž rovnou dvě. Pochopitelně bez příjezdové cesty, protože ještě docela nedávnou bratia Slováci jezdili v orezlých stopětkách, vždy pět kusů v jednom autě, zatímco dnes by nejraději jel jeden kus v pěti koncernových autech naráz, kdyby to šlo. Tudíž pouhých 10 km od česko-slovenské hranice vzniklo gigantické obchodní centrum, aniž by se kdo staral o skutečnost, že veškerý tranzit, který si příliš nezadá s naší D1 (podle měření před dvaceti lety tudy projelo 30 000 aut denně, z toho bylo 6 000 kamionů) jde kolem parkovišť a prakticky všichni návštěvníci musejí buď na tuto cestu vyjet, anebo - ještě lépe - ji křižovat. A jelikož třicet tisíc je třicet tisíc, namontovaly se zde semafory. A když je bratia pustili, najednou se všichni začali divit, že fronty aut před Čadcou jsou až 15 km dlouhé. Na obě strany. A obyvatelé vesnic, v nichž ty fronty stojí, nemohou ani vyjet z domu, natož aby se načas dostali do nějaké práce. Takže se to opět vylepšilo a semafor se postavil hned za českou hranicí. A kamiony stojí v zahraničí. 

Pohoda…, 

… hlavně, že šoférská hovada neserou u nás…

Všimli jste si, že na téma zbrzdění provozu kontrolami řidičů kvůli „nové chřipce“ vůbec nedošlo? Proč taky, když jsou ty kolony pořád stejné a mnohem delší, než když na hranicích ještě překážely klacky pomalované trikolórou…

----------

Těšínská jablíčka

Těšínskými jablíčky se za mého mládí označovaly plané sliby a marné vzbuzování nadějí... 

Zeptejme se, kdy se nějaké kolony kamionů v Těšíně vůbec objevily.

Většině ze čtenářů se to bude zdát podivné, ale fronty aut zde byly již za vlády komunistů. Řešilo se to tak, že nákladní auta musela na parkoviště na kraji města, načež pak po skupinkách najížděla do centra, resp. na hraniční mosty, neb zdejší hranice je vymezena řekou Olší – Olzou, tekoucí středem této česko-polské aglomerace. Pak jsme si sice postavili za městem hezký a dlouhý most z jednoho (českého) kopce na druhý (polský), ale záhy po změně režimu zdejší kolony narostly do obludných rozměrů. Bylo spíše pravidlem, než výjimkou, že kolona aut čekajících na odbavení se táhla až ke Karviné, kde ji policisté otočili na Havířov, takže auta občas stála až u bývalého dolu Dukla, neboli u obce Horní Suchá, což bylo 20 km od hraničního přechodu. Běžné čekací lhůty se zde pohybovaly okolo 48 hodin, šedesátka nebyla výjimkou. Po zrušení celního odbavování v roce 2004 sice kolony zmizely, ale během času bylo zaděláno na problém ještě delších kolon, které zde jsou nyní.

Stalo se tak triviální cestou prodeje či dlouhodobého pronájmu odstavných ploch v bývalých celništích, nebo dokonce demolicí kancelářských budov a jejich nahrazení zbudováním obchodních center. Ano, čtete dobře, na polské straně hraničního přechodu Chotěbuz – Boguszowice vyrostly dva supermarkety, takže na provádění nynějších kontrol prostě není dostatek místa. Tudíž jednotlivé větve kolony kamionů směřujících do Polska sahají až k Jablunkovu, do Tošanovic, na hranice města Karviná (opět, že?)…

----------

A nakonec zbyl ten Náchod…

Hraniční přechod Náchod – Kudowa Zdrój byl doopravdy proslaven naplněním věty, že když právě nestojí před hraničním přechodem kolona aut, celník si ji vyrobí sám…

Ano, zdejší parta opravdu stála za to. Je možno s klidným svědomím prohlásit, že v tomto druhu pokleslé zábavy byli skuteční mistři. Nicméně tak, jako se v r. 2004 hnuly ledy úplně všude, tak se hnuly i zde. Sice až za tři roky po vstupu ČR i Polska do schengenského prostoru, ale konečně jsme se dočkali. Fronty přes Náchod zmizely!

Ne na dlouho. Věrni větě v úvodu části stati o Náchodě započali se zdejší polští policisté a celníci starat, aby v době největšího provozu ve městě sahala fronta aut z hranice až do města (3 km). Což mělo za následek spolu s nárůstem osobní dopravy dosti brutální zahuštění dopravního ruchu v městě samotném.

Je pravdou, že s vybudováním dalších odstavných ploch se situace na hranici samotné opravdu zlepšila, ale doprava mezi tím dosáhla takové intenzity, že snaha zdejší radnice o vylepšení plynulosti dopravy dosáhla přesně opačného efektu. Nekonečná řada kruhových miniobjezdů přímo ve městě, přes něž musejí vozidla limitních rozměrů courat doslova krokem a dávat přednost všem účastníkům přijíždějícím zleva, doslova paralyzuje tranzitní dopravu v čase dopravních špiček, tedy v podstatě po většinu dne. Do toho pár semaforů, jejichž špatné časování už v podstatě nemá co zkazit, výsledkem byly kolony o délce desítek km již před pěti lety, s tím rozdílem, že tehdy se o ně nikdo nezajímal. 

Že by se někdo alespoň pokusil zvážit přednostní vybudování obchvatu města, na to nechť čtenář laskavě zapomene. Obchvaty měst a vesnic se samozřejmě na silnici č. 33 stavějí, ale začalo se z opačné strany – od Hradce Králové a se zabedněností do nebe volající se od tohoto dogmatu neuhne ani milimetr!!!

Může se někdo naštvat, když se v zbytcích českých a moravských hospod všeobecně zpochybňuje inteligence dvounožců okupujících odpovědné instituce?

----------

Pokusil jsem se odpovědět na otázku, jak kolony aut vlastně vznikají. Původní otázka ovšem zněla PROČ, nikoli jak.

Abychom se dopátrali nějaké odpovědi, zopakujme si znalosti, které jsme my – staří, hloupí a škaredí – nabrali v někdejších ZDŠ a ti mladí, krásní a chytří o nich netuší ani zbla.

Polsko obývá asi 38 mil. Obyvatel, což je zhruba jeden a půl násobek počtu obyvatel v ostatních zemích tzv. Visegrádu. Zároveň má zdaleka nejvýhodnější geografickou polohu ze zmíněných zemí. S nepopiratelným ekonomickým lídrem unie – Německem má dlouhou a relativně dobře průjezdnou hranici, má přístup k moři, má opravdu velké nákladní přístavy (např. Świnoujscie - Szczecin, trojměstí Gdańsk).

http://www.dnoviny.cz/namorni-doprava/pristavy-stetin-gdansk-a-gdyne-jsou-opet-na-vzestupu

  Navíc byly takřka všechny polské podniky doslova na pokraji bankrotu, ne-li přímo v něm. Tudíž mělo největší schopnost akceptace přenastavení ekonomiky, ke kterému došlo po roce 1989, a zároveň mělo a má největší potenciál lidských zdrojů k budování stále ještě laciné výrobní kapacity, která se s přibývajícími roky ještě stále zvyšuje, neboli nedosáhla svého stropu, jako např. v ČR. To má při celosvětovém růstu a volnosti pohybu kapitálu jasný efekt – růst průmyslové produkce a následně růst pohybu zboží, neboli neustále se zvyšující potřeba dopravních kapacit. 

S přistoupením dalších evropských států do EU (Rumunsko, Bulharsko) se pak ještě dále navýšil objem směňovaného zboží, samozřejmě při zachování, resp. trvalému růstu obchodní výměny s Rakouskem a zejména s Itálií a Švýcarskem.

Pokud pak chceme hodnotit toky zboží z hlediska národnosti jejich vykonavatelů, resp. národních registrací dopravních prostředků, nelze zapomínat ani na silné tranzitní zatížení Polska a ČR kamionáží mající sídlo v Pobaltských republikách, kteréžto prakticky přebraly silniční výměnu zboží mezi severem Ruska a zbytkem Evropy a flotily těchto států vykonávají významné procento třetizemních přeprav po celé EU. Obdobně je tomu tak i v případě Finska.

Z výše popsaného pak celkem jasně vyplývá neustále rostoucí potřeba silniční dopravy, která de facto zlevňuje cenu výroby, nebo alespoň ji alespoň udržuje na dostatečně rentabilní úrovni, aby zabránila jejímu přesunu do zemí s levnější pracovní silou. S posilující silniční dopravou ovšem není v souladu dopravní infrastruktura, která je v těžkém zpoždění ve výstavbě v podstatě na celém světě. Proč k tomu dochází, je na další a mnohem delší stať. 

V důsledku této disproporce pak dochází k tomu, že postačí sebemenší zpomalení dopravního proudu, aby se v bodech takového zpomalení počaly tvořit kolony dlouhé desítky kilometrů. Pokud byla pravdivá informace, že polské orgány byly schopny zpočátku odbavit pouhých šest aut za hodinu, je každému jasné, že na silnici s naplněnou denní kapacitou 20 000 aut denně, z toho nějaké 3 000 nákladních aut (a to se ještě ekonomika nerozběhla, protože stavební sezóna začíná až v dubnu), která jsou z principu pomalejší kvůli své hmotnosti a velikosti, musí dojít ke kolapsu v řádu desítek minut.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.4 (62 hlasů)

Komentáře

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

Neuměle při vaření oběda, inspirace Ládík!!!

Za pár rohlíků
zaplatí zlatem krásy
zděšeně zírá
zlatý vlas ani jediný
v hrsti drží jen šediny.

Poučení: V době koronavirové není nutno upravovat korektně pohádky, Sněhurky a Dědy Vševědy si upraví život sám. Většinou nekorektně.

Průměrný počet slepic: 3.8 (4 hlasů)

In reply to by Havran57 (neověřeno)

Trvalý odkaz

Havrane, já bych měl jednu o vranách. Může být?

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

Zobák a pařát, černý frak
jméno mé Vrána, k službám pták
Zrovínka chraptím v mracích s druhy
kreslíme pravé vraní kruhy
kapánek křivé, krá, krá, snad
a v břiše kručí krutý hlad
Není co schramstnout, sakra pech
hroznýš by hlady dávno zdech!
Snad...
...hrudky a brouci za radlicí
...drobky a rohlík v popelnici
...králíkům kradem, zrádný brachu
...k ránu se servem kvůli hrachu
Ale co s námi? Je nás moc!
Skřivánci nejsme, v hrdlech noc!
Pod drnem budem, vezmou prak!
Do křídel broky! Brzo! Krák!
Barva nás zradí! Jak je splést?!
Zítra jsem HUSA!
Na mou čessst!

Průměrný počet slepic: 5 (13 hlasů)

kdybych znal tuto báseň kdysi. Nemusel jsem musel vodit holky do zoo a speciálně do opičího areálu, abych se stal, ve srovnání s masturbujícím (to si nevymýšlím, to je fakt!!!) gorilákem, pro ně o něco přitažlivějším. Stačilo by zašeptat Blues o hladové vráně.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Rdím se a cudně sklápím zrak ;)

Každopádně potěšilo. Upřímně.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

chudák goriláček si neměl s kým švihnout?
CHlape, vy jste ale e.čuně...
... vlastně čuně.e...

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

že jsem to nevydržel a provedl jsem autopoetiku, použivše Vámi zavrhnutý socialistický realizmus a uměleckou metodu zvanou RÝM ZA KAŽDOU CENU:
Báseň se nejmenuje.

někde kvičí malé sele
vidlák zrána zrno mele
polohrubá, hrubá hladká
láskyplně mlýnek hladká
náhle všechny stroje stojí
matka doma dítě kojí
snímač hlásí plno máme
kam tu mouku sakra dáme
vidlák zlobně z okna kouká
na silnici, za ní louka
auto nikde, ani ladík!!!
nakopu mu jeho kadík
ladík!!! zaspal - mnoho piva
v posteli teď šťastně zívá
na vidláka padá smutek
výdělek můj, že by utek?
co teď s moukou, můj ty bože
náhle vidí, cože, cože
po silnici Targus mastí
jeho tahač vrní slastí
jsem tu místo ladika!!!
on si mazlí pindíka
vidlák svoji mouku sype
už se cítí mnohem lípe
targus jede, vidlák mele
virus mají u prdele
a já píšu tuhle báseň
svět je vcelku jedna kráseň

Průměrný počet slepic: 5 (15 hlasů)

postavy v tomto zveršovaném románu jsou vymyšlené a podobnost s reálnými osobami je čistě náhodná!!!

Průměrný počet slepic: 5 (9 hlasů)

In reply to by Havran57 (neověřeno)

Trvalý odkaz

Scallop kroutí lasturou,
ohání se cenzurou,
vyhrožuje motouzem
nebo aspoň Kartouzem.
Myšlení jej namáhá,
nohou si pomáhá,
by vyplodil perlu ryzí,
ale marně neb myšlení je mu cizí.

Průměrný počet slepic: 4.5 (10 hlasů)

Já debil si nenasadil oči na nos, tak jsem četl AUTOEROTIKU!!!
A čtu, a čtu..., ... a čtu...
... a furt hovno...
..., ..., ...

Průměrný počet slepic: 4.3 (7 hlasů)

Kdysi jsem psal texty na bigbít a na objednávku, takže vím "zač je rýmu loket". Jediné řešení je volný rým a složité téma. Než se to přeluští, tak si autor odpočine :)

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

In reply to by Havran57 (neověřeno)

Trvalý odkaz

ale v šuplíku se něco našlo.
---
Těžko někdo slepí střepy
Kdo nevěří ať si dřepí
Nad neštěstím
S kanagomem

Pojďme jinam
Hned a honem

Průměrný počet slepic: 4.4 (8 hlasů)

In reply to by Havran57 (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tak já mám taky jednu angažovanou: Jmenuje se "Ze života hmydí":

Jsem brouk.
v cestě mám kopec
přec tlačím TO dál!

Rázem jsem Sysifos,
už žádný hovnivál!

Průměrný počet slepic: 4.5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Naše republika nemá z dopravního hlediska směrem na sever ideální polohu. Kdo tam chce musí přes hory. Ještě v 97 se jezdilo na Polsko i přes Starý Bohumín, ale povodeň tam hnula mostem pře Odru, což bylo důvodem že nákladní přeprava tímto směrem skončila. Po roce 2000 se otevřela hranice v na přechodu Bartultovice - Trzebina.
Targus se dlouho nebyl podívat do místa kde studoval a nevidí tak kolik kamionů dnes jezdí od Olomouce přes Šternberk, Bruntál a Krnov. Mohu potvrdit že v těchto dnes jezdí kamion za kamionem a jak jsem slyšel dopravní zpravodajství, tak fronty kamionů byly i tam (z Bartultovic až do Třemešné přes 10 km).
Kdo tam jezdí tak ví, že jízda tam má sportovní hodnotu, jezdí se tam závody do vrchu Ecce Homo a kamiony si to tam užívají stejně jako ti kdo jedou za nimi. Nejlepší je to po špiččce, když jedou lidi z Olomouce z práce. Trasu navíc objevili i poláci a jezdí po ní do Vatikánu.
Tolik k doplnění

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

tomu, že krpál Ecce homo si řidič velkého auta opravdu neužívá, protože za to není placen.
Jinak v Bohumíně je vedle starého mostu i nový a navíc tamtudy vede dálnice do Gliwic.

Průměrný počet slepic: 2 (3 hlasů)

Targusi, tomu věřím, že si ten krpál řidič neužívá, ta sportovní hodnota měla být v uvozovkách.
No a Bohumín tu velkou vodu využil , zbavil se tak průtahu dopravy přes město. Dálnice už ten problém odklonila.
Z historie ještě vzpomenu parkování kamionu vedle nádraží v Těšíne to se člověk z vlaku díval jak šlápoty vydělávaly peníze.

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Tranzitní přeprava z Polska do průmyslového německého Porúří nebo Bavorska existuje i ve výhodnějších směrech než přes ČR. Totéž cesta z Německa na Balkán, jasně vede nejkratší přes Rakousko. Proč tedy jezdí tolik kamionů přes ČR? Je to výhodnější kvůli levnějšímu mýtu i naftě v porovnání s okolními zeměmi. V Rakousku stojí projetý stokilometrový úsek po zpoplatněné dálnici v průměru 52,28 eur (asi 1346 korun), v Německu 58,26 eur (zhruba 1500 korun), v Polsku 58,21 eur (asi 1499 korun) a na Slovensku 55,19 eur (zhruba 1421 korun), v České republice činí náklady 46,50 eur (přibližně 1195 korun).
Zdroj: https://www.denik.cz/ekonomika/cesko-je-raj-pro-tranzitni-kamiony-patri…

Pokud by stát zvýšil cenu přepravy na úroveň okolních zemí (58 €/100 km), sice by se asi zbavil tranzitní kamionové přepravy, ale taky podražil podniků a lidem úplně vše od potravin po součástky do výroby a náhradní díly ke strojům. Tedy spustil inflaci.
Takže máme volbu front kamionů nebo všechno dražší. Řidiči kamionů za státem daná nastavení systému nemohou, ale jsou nejvíce viditelní a tudíž i nejvíce biti - pokutami nebo nevraživostí řidičů osobáků.

Kolonám na D2 by pomohlo dostavění spojení Brno - Vídeň. Poděkujme Straně Zelených.
Kolonám do Polska by pomohlo dostavění dálnice D11 kolem Trutnova do Bernartic. Na Polské straně sice není napojení, ale i tak by to pomohlo odvést část dopravy.
D1 by ulevilo dostavění D35. Odvedla by část dopravy z D1 a pak by se teprve vidělo, zda je nutný třetí pruh na D1 nebo není.

Targus píše o těšínských jablíčcích, což je zajímavé slovní spojení využívající podobnosti názvu Těšín se slovesem těšit se, ale jinak mezi tím není žádné spojení. Český Těšín i sousední polský Cieszyn se jmenují podle nějakého Těcha či Těše, který kdysi vlastnil zdejší hrad. Přičemž jména Těch a Těša jsou zdrobněliny od Dobrotěch, eventuálně Těchomír. Podobná spojení jsou ženich z Berouna, baron z Nemanic či dívka z Drážďan.
https://region.rozhlas.cz/tesinska-jablicka-7289585

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

nesprávně směšujete fakta uvedená v textu.
Z PL do SRN jsou tahy č. A4 a A2, případně na přístavy č. A24 a nemají zhola nic společného s tranzitem přes ČR, resp. se směrem tranzitu sever jih. Teze o výhodném spojení PL a D byla napsána pro vysvětlení ekonomické síly dnešního PL (obrovské investice do výroby z D).
Ze severního Německa na Balkán přes Rakousko asi dost ztuha. Najeďte si na plánovač tras a počítejte s rychlostí na silnicích 1. třídy 50 km/h, kdežto na dálnicích pouze 60 km/h (zácpy).
Cena nafty nemá vůbec nic společného s plánováním trasy. Kamion má max.povolené množství nafty 1 500 litrů, což je minimální dolet cca 4 000 km.
S cenami mýta jste úplně mimo, nemám čas vám to hledat. Polsko je daleko nejlevnější a záleží na emisní třídě auta.
Úhrnem - deník si kupte v papírové podobě a užijte jeho stránky na latríně.

Kolonám na D2 dostavba silnice do Vídně určo nepomůže. Jen úplný magor by jel z Brna do Pešti přes Vídeň, která je 12 hodin denně totál zacpaná a v noci je pro dospělá auta zákaz, resp. možnost jet v některých úsecích, avšak pouze rychlostí 60 km/h (ano, Rakušané jsou opravdu soudruzi, jak se patří).
Dostavěná D11 nic nepořeší, protože i kdyby tam nějaký blázen najel, zůstane viset na jejím konci. Propustnost celé komunikace se rovná propustnosti jejího nejslabšího místa.

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

Zrovna ta část Trutnov-Bernartice-Lubawka mne docela fascinuje. Tak nějak samý kopec, samé údolí, všude se to kroutí... V samotných Bernarticích, co vím, jsou z toho lidi na prášky, zatím nikdo moc přesně netuší jak to tam hodlají natáhnout. Kudy okolo? Rozšířit stávající šestnáctku? Už teď jsou tam s ní problémy (mimo jiné odděluje školu se školkou od jídelny) Jsem tím jednoduše fascinován...

(Každopádně na druhé straně čáry vřele doporučuji návštěvu kláštera v Krzeszówě, jak baroko nemusím, tak tamní kostel hluboce zapůsobil. Jen se nesnažte projet z Krzeszóva rovnou na Lubawku, proti tomu jsou všechny naše silnice dojčláckým autobahnem. Teda pokud nemáte pandura, samozřejmě.)

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

Trasa budoucí dálnice D11 je k vidění na serveru mapy.cz a rozhodně se nebude jednat o rozšíření I/16. Ředitelství silnic a dálnic má také na svých stránkách informační letáky k různým úsekům dálnic. K úseku Trutnov-st. hranice je leták na adrese:
https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/34/infoletak_d11-trutnov-hranice.pdf
Předpokládané ukončení v roce 2027 (které se samozřejmě nedodrží) je výsměch a ukázkou neschopnosti všech vlád, počínaje Pithartem a konče Babišem.
Katastrofou je, že Poláci avizovali dokončení své části dálnice na státní hranici o cca 3 roky dříve, což bude znamenat, že se z toho lidé v Bernarticích a Královci asi zblázní.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Pepa Sláma (neověřeno)

Trvalý odkaz

Díky! Jo. Zblázní.

Zatím bez slepic

stando.e,
na mapy.cz je v turistické mapě už zakreslena budoucí dálnice u Bernartic.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Díky! Ono záleží na míře přiblížení. Já byl vždycky příliš blízko.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Nejlevnější je lodní doprava, za ní následuje železniční, pak silniční a nakonec letecká (o hyperlopech se ještě nevědělo).
Takže nás možná okolnosti donutí vracet se na začátek této posloupnosti. Možná by stačilo postupně kamiony tranzitující přes naši zemičku navagonovat na žel. plošinové vozy a vozit je skrz republiku jako ucelené vlaky bez zastavení. A jako třešničku na dortu do čela soupravy dodat vagon - restourant s obsluho nahoře bez.
Možná by i hrdinné NATO přispělo s trochou do mlýna, aby se jejich demonstrativní jízdy nezdržovaly v "Ťokově" průsmyku na D1.

Průměrný počet slepic: 4.3 (7 hlasů)

"A jako třešničku na dortu do čela soupravy dodat vagon - restourant s obsluho nahoře bez."

Berkowitzi,
vy fakt myslíte jen na to žrádlo!
Já bych jako MELOUN na dortu přidal DVA lůžkové vagony s obsluhou DOLE bez!

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)

Bohudík jsem ve stadiu, kdy už myslím víc na to žrádlo, ale ty dva wagony navíc by byly kontraproduktivní, řidiči by byli znaveni a ještě by hrozilo, že se někdo z nich zamiluje.
Poučení z krizového vývoje :
https://sun9-44.userapi.com/c206628/v206628823/a8e93/LR7C-2LGnrU.jpg

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

1/ nemá potřebné kapacity. Limitní místa (železniční uzly) jsou na nějakých 85 - 90 % a železnice v současnosti dělá cca čtvrtinu výkonu silniční dopravy. Čili grafikony jsou takřka plné
2/ není místo na potřebný počet vagonů ( seřadiště, vagonovací plochy, parkoviště pro kamiony, blblabla...)
3/ nejsou technické kapacity (výroba, opravy, údržba)
4/ provoz vagonů, které mohou vozit nákladní auta, je drahá záležitost (malá kolečka a z toho pramenící vyšší jízdní odpor, výrazně rychlejší opotřebení nákolků, ložisek, brzd, blablabla...), je toho víc
5/ a navíc je to pomalejší, než prostý tranzit
6/ vagónovací časy narušují sociální předpisy (jízdní a pracovní doby řidičů, ze jejichž porušení jsou drakonické pokuty)

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

že se motáme, jako žid v palírně.
Existuje i možnost zbytečných přeprav. Bydlím na dědině (JM) a v našem koloniálu máme asi 20 druhů piv, kamion s pivem z Brna do Prahy, z Prahy do Brna ........
A i to je zdrojem HDP, protože i přeprava všeho možného se tam započítává. Jako bývalému kamioňovákovi nemusím připomínat "vytěžovací střediska"!

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

Já se učil, že záleží na tom, co se přepravuje, na jakou vzdálenost, kolik toho je a kam. Vozit uhlí do elektráren auty je holý nesmysl, zavážet balení propisek do městského papírnictví vlakem také.

Nejlevněji (v případě kapalin a plynů) jinak vychází trubka.

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

"Nejlevněji (v případě kapalin a plynů) jinak vychází trubka."
Doporučuji proto trubky vhodné délky na obou koncích zašpuntovat, naplnit kapaliny a plyny a trubky pak levně převážet auty.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

;)

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

trubek máme v tuzemi mnoho. Doplnění konkrétních jmen ponecháme laskavému čtenáři :-)

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

svozová místa kusových zásilek, z nichž se vypravovaly sběrné náklady - tzv. sběráky. Někdejší podniky ČSAD měly dokonce pravidelné linky takových sběráků. Jelikož jsem tam nějaký rok taky dělal, můžu říci, že to mělo svou logiku a docela to fungovalo.
Na rozdíl od centrál dnešních suprošů, kam se veze z Moravy do Prahy kamion piva, aby se pak vracel po paletách zpět.
Jinak řečeno - souhlasím. Nevidím důvod, proč by měl mít spotřebitel mít k dispozici sedm osm druhů piv v jednom obchůdku na dědině. Kdysi tam byla desítka a dvanáctka (později přibylo pito) a žili jsme úplně stejně, jako dnes.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Nejefektivnější by bylo, kdyby tanky NATO demonstrativně přešly na říční dopravu, ale po vlastní ose.
Mohly by jezdit po dně a kanón používat jako šnorchl.

Průměrný počet slepic: 3.9 (9 hlasů)

Teoreticky to je stále pravda, v praxi je ta lodní v našich podmínkách nejdražší. Je to jediná doprava, kde je 100% podpora státu a stejně není rentabilní. Pro náš stát by bylo nejefektivnější všechny vodní cesty zrušit, jezové zdrže vypustit a raději věnovat kapacity a peníze na modernizaci železniční dopravy a na klíčové silniční stavby, jako je např. D0.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

V polovině článku jsem již nedoufal ve vysvětlení PROČ se tvoří ty kolony, leč toho si byl patrně vědom i autor a tak zavelel k výstřelu PROČ. Tošku se mi ulevilo, že přece jen se dostaneme k onomu problému, ale napětí s ubývajícím textem polevovalo a naděje se zmenšovala s každým slovem. Odměna pro ty co vydrželi do konce nakonec byla nakonec až v posledním odstavci. Je to tím, že "postačí sebemenší zpomalení dopravního proudu, aby se v bodech takového zpomalení počaly tvořit kolony dlouhé desítky kilometrů".
Je třeba uznat, že to je vskutku pravda a to tak že nezpochybnitelná, leč ono PROČ se jaksi nekonalo. Co je příčinou onoho "sebemenší zpomalení dopravního proudu" si autor nechal sobecky pro sebe.
Asi bude i druhý článek, konečně jdoucí po problému, následovat. Moc držím palce aby se to podařilo.

Průměrný počet slepic: 3 (6 hlasů)

1/Nesystematické zásahy do infrastruktury
2/ podfinancování jejího rozšiřování
3/ neustále rostoucí poptávka po dopravních kapacitách
A zas víte hovno...
Je to v té poslední části.

Průměrný počet slepic: 3.5 (8 hlasů)

dík za článek - je to dlouhé, ale je tam spousta souvislostí, o kterých nejspíš ani ťok nevěděl ani ťuk.
Já také ne! Proto jsem se rozhodl, že se nestanu ministrem dopravy, i kdyby mě ježibabiš na kolenou prosil!

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

dekuji za vysvetleni

dnes

https://www.novinky.cz/krimi/clanek/kamiony-stoji-v-patnactikilometrove…
Problém je už na hranicích Slovenska s Maďarskem, které také zavedlo na přechodech přísná opatření kvůli šíření koronaviru.

Zatím nejdelší kolony byly třicetikilometrové, a to v úterý a ve středu, dosahovaly zhruba k Rakvicím. Ve čtvrtek se utvořila asi patnáctikilometrová kolona, v pátek její délka dosáhla zhruba deseti kilometrů. V sobotu po ránu (před 8:00) začíná mezi Ladnou a sjezdem na Břeclav. Levý jízdní pruh ale zůstal volný pro osobní vozy.

Přes Lanžhot se kvůli komplikované dopravní situaci na slovenské dálnici v úterý odpoledne dostalo ve vlnách zhruba vždy 100 kamionů, přechod byl jinak uzavřený. Ve středu byl přechod otevřený až k večeru, následně se opět zavíral. Ve čtvrtek se zavíral zhruba v 11:00, řidiči měli použít exit 48 a přechod Hodonín-Holíč.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

neřeší naprosto nic, kromě navíc spálené nafty.
Maďaři by museli:
1/ zrychlit odbavení na Rajce,
2 otevřít přechod Medveďov - Vámosszabadi.
Jinak se auta, která přejedou hranici v Hodoníně, napojí zpět na dálnici v Kútech.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

to je ale myslitel - Martin Ehl, hlavní analytik HN

pak se nedivim ze president hovori o nekterych lidech nepekne

https://nazory.ihned.cz/c1-66738330-letadlo-plne-rousek-mame-diky-nato-…

citace
-----
Letadlo plné roušek máme díky NATO. Čína má navrch v informační válce

Martin Ehl, hlavní analytik HN

Téměř jako spasitel vypadá nyní v médiích Čína s faktem, že je to jediná země, odkud nyní většina světa dováží potřebný zdravotnický materiál pro boj s koronavirovou epidemií. I čeští politici hovoří pochopitelně o tom, jak se podařilo zajistit dodávky roušek nebo testrů. V jednom případě ale jaksi opomíjejí zmínit klíčovou roli jedné z mezinárodních organizací, jíž jsme členy a která se dosud zásadním způsobem podílela na zajištění naší bezpečnosti. Možnost přivézt desítky tun zdravotnického nákladu ukrajinským letounem Antonov AN-A124 jsme získali jen díky tomu, že jsme členy Severoatlantické aliance, která má pro případy strategické dopravy tento letoun k dispozici.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/koronavirus-letadlo-respiratory-cina…

Tři letadla z Číny týdně po celý měsíc a půl. Milion respirátorů už dorazil
20. března 2020 7:44, aktualizováno 11:19

Do Česka by podle plánu státu měla mířit každý týden tři letadla s dodávkami zdravotnického materiálu z Číny, a to po dobu minimálně šesti následujících týdnů, uvedl v pátek ministr vnitra Jan Hamáček. V pátek dorazila na pražské letiště zakoupená zásilka 1,1 milionu respirátorů

Efektivnější je podle něj nyní využívání čínského dopravce, protože ten má veškerá nutná povolení a navíc jeho letouny převezou až čtyřikrát více materiálu, což je přibližně 200 metrů krychlových zboží.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

A navíc ta symbolika! Nemyslím že nemysleli, jak nám ukázat, kdo že to pomáhá.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

ještě aby někdo dorazil milion chlívků....

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

A že by Ukrajina byla v NATO mi nějako uniklo, stejně jako ten zásadní způsob zajištění naší bezpečnosti...

No a nyní už jen zbývá "soudruhům analytikům" přiznat, že ukrajinský Antonov je vlastně RUSKÉ letadlo a v podstatě nám tedy pomohlo i to RUSKO .........

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

In reply to by MAJKA (neověřeno)

Trvalý odkaz

prase!!!
A to si myslíte, že budete jednou krásná, chytrá a mladá, když tady roztrušujete taková falešná slovíčka a větičky?
Ušatou Flintu Lejnovou na vás, ta vám provětrá šunky!

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

In reply to by MAJKA (neověřeno)

Trvalý odkaz

Někde jsem postřehla, že ta společnost, co ono obří letadlo vlastní je ukrajinsko-ruská. Mluvil o tom nějaký generál v televizi. Česká armáda má s onou společností smlouvu a využívá ji v převozu těžké techniky na zahraniční mise. To jsou mi paradoxy...

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Nerada ruším vaši debatu, ale toto mi přijde zajímavé.
Kubánský lék
https://outsidermedia.cz/steve-sweeney-kubansky-lek-by-v-koronavirove-p…

Ředitel CIGB Eulogio Pimentel řekl, že centrum má Interferonu B k dispozici zhruba ve stejném množství, kterého bylo použito k léčbě infikovaných osob v Číně, jichž bylo, jak známo, 80 000.

„Jelikož výrobu Interferonu B zvyšujeme den po dni, mám za to, že jsme schopni uspokojit jakoukoli možnou poptávku, kterou ze zahraničí obdržíme“, dodal Eduardo Pimentel.

V posledních dnech vyslala Kuba skupinu lékařů se zásobou léků do Itálie, kde tato ve spolupráci s čínskými experty pomáhá zastavit další postup pandemie.

Kromě toho mi název něco připomněl a sice už dříve jsem narazila na informaci o léku Betaferon (Čína, Rusko).
Oba nejsou nové, stejně jako uvedený Interferon i Betaferon jsou někdy z osmdesátých let. Ovšem tady byly a jsou nedostupné.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by anna2 (neověřeno)

Trvalý odkaz

Norové budou nejtěžším případům aplikovat kromě Remdesiviru i Plaquenil, lék na malárii a arthritidu.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)