Proč před Náchodem stojí kamiony a proč se tomu mnozí diví…

Autor
Štítky

V diskuzi pod článkem o Švejkovi padl akademický dotaz, proč se vlastně tvoří fronty před hraničními přechody do Polska.

Tedy ten dotaz nebyl zcela akademický, byl směřován na mou osobu. Nicméně rozhodl jsem se odpovědět touto formou, protože odpověď se rozhodně nevtěsná do jedné věty a navíc by zřejmě zanikla, neboť jsem na ni narazil s půldenním zpožděním.

Abychom tedy začali z nějakého konce, ty fronty vůbec nejsou JENOM na česko-polské hranici. Totéž nyní probíhá na hranici se Slovenskem. Specifikem jsou pak dva přechody na obou koncích hranice, to jest na dálnici D2 a na silnici č. 11, vedoucí z Třince do Čadce. Zde jsou kolony nejdelší. 

Opravme otázku - proč vůbec jsou a proč zrovna nejdelší?

Odpověď je poměrně jednoduchá. Hustota dopravy je v poměru k propustnosti zdejších komunikací tak vysoká, že vytváření kolon je zcela zákonité – pozor – i v době, kdy žádný Korona virus nehrozí. Podívejme se nejdříve na D2.

---------

Silnice bílá přede mnou…

Tato čtyřpruhová komunikace je tak vytížená, že v denní době jedou nákladní auta prakticky v koloně. D2 je totiž v praxi jedinou efektivní spojnicí silně průmyslového regionu Německa (Porúří) a dalších oblastí ležících dále na sever (přístavy) s téměř celým Balkánem a dál navazujícím Tureckem. Pokud nesněží, anebo pan Ťok nenechá rozhrabat naši D1 v deseti lokalitách naráz, skutečně se hledá alespoň rovnocenná volba velmi obtížně. 

Ponechme nyní zmrzlou vodu a dovádění pseudostavebních firem na D1 stranou, stejně jako vysvětlení, že Slováci se snaží kontrolovat všechna auta, která přijíždějí na jejich území. Proč mají být úzkostlivě kontrolováni zrovna lidé, kteří se jsou v režimu tranzitu, tedy prakticky pouze projedou v uzavřených vozidlech území Slovenska a drtivá většina z nich se zastaví až u maďarské závory, to mi jaksi zůstává záhadou. Rovněž mi zůstává záhadou, co by asi tak dělali slovenští policisté a celníci třeba se stovkou řidičů, u nichž by čistě hypoteticky zjistili, že mají horečku. Otočit je a poslat „do někam“? S horečkou, tedy evidentně nezpůsobilé řízení? Nechat je vypotit se na parkovišti? Mrtvoly do řeky Moravy a kamiony zapálit? Má vůbec někdo alespoň přibližnou představu?

Vraťme se k tématu. 

Na další zádrhel narazíme hned po 60 km jízdy, hned po vjezdu do Bratislavy. Může se vám to zdát neuvěřitelné, ale je to tak. Vůbec není problémem, aby bratislavská dopravní špička umrtvila dopravu na této dálnici, na níž následuje další zpomalovací místo o pouhých 20 km dále, a to na hraničním přechodu Rusovce  - Rajka.

Pozor - opatření dnešních dnů, naši vé-čtyřkoví soudruzi ze slunného Maďarska nechali, zřejmě v rámci „dobrých“ sousedských vztahů, na celé hranici pro nákladní dopravu otevřené pouhé dva přechody z deseti (!!!), čímž Bratislavu doslova paralyzovali. 

https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/madarsko-uzavrelo-hranice-v-oblasti-bratislavy-uvizly-stovky-kamionu-40317031

https://www.mzv.sk/cestovanie_a_konzularne_info/detail/-/asset_publisher/Iw1ppvnScIPx/content/madarsko-mimoriadne-opatrenia-proti-sireniu-ochorenia-covid-19-hranicne-prechody-tranzitna-doprava-letiskova-preprava?_101_INSTANCE_Iw1ppvnScIPx_redirect=%2Fcestovanie_a_konzularne_info%2Foznamy_a_upozornenia_pred_cestovanim

Aby bylo jasno, tento jev není ničím novým, dochází k němu se železnou pravidelností po každém svátku na Slovensku či v Maďarsku, kdy se okolo tohoto přechodu Rusovce – Rajka nahromadí kamiony v počtu jednotek tisíc a úderem hodiny, kdy končí zákaz jízdy, vyrazí řidiči na trať. Fronta kamionů pak opravdu sahá až k Brnu, akorát naše sdělovací prostředky o tom pilně mlčí…

---------

Čadca, to je mesto…

„Čadca, to je mesto,Triněc, to je riť,“ s oblibou říkávali zdejší rodáci, když se v době zuřícího socializmu za městem zbudovala pobočka závodu Tatra, dřevěnice o dvou jizbách a jednom chlívku se přestavovaly na patrové „štokovce“ o dvou tří- až čtyřpokojových bytech, a na kopcích tyčících se nad Čadcou postupně rostla zbrusu nová sídliště.

Jak šel čas, Tatrovka už nebyla za městem, nýbrž uvniř. A odešli soudruzi budovatelé, aby je nahradili soudruzi rozkrádači. Ti Tatrovku nejdříve rozebrali na prvočinitele, že zbyly jen zbytky betonu z bývalých cest. Po likvidaci čehůnské fabriky se pozemky prodaly soudruhům obchodníkům, pročež na místě Tatrovky dnes nestojí nějaké obyčejné obchodní centrum, nýbrž rovnou dvě. Pochopitelně bez příjezdové cesty, protože ještě docela nedávnou bratia Slováci jezdili v orezlých stopětkách, vždy pět kusů v jednom autě, zatímco dnes by nejraději jel jeden kus v pěti koncernových autech naráz, kdyby to šlo. Tudíž pouhých 10 km od česko-slovenské hranice vzniklo gigantické obchodní centrum, aniž by se kdo staral o skutečnost, že veškerý tranzit, který si příliš nezadá s naší D1 (podle měření před dvaceti lety tudy projelo 30 000 aut denně, z toho bylo 6 000 kamionů) jde kolem parkovišť a prakticky všichni návštěvníci musejí buď na tuto cestu vyjet, anebo - ještě lépe - ji křižovat. A jelikož třicet tisíc je třicet tisíc, namontovaly se zde semafory. A když je bratia pustili, najednou se všichni začali divit, že fronty aut před Čadcou jsou až 15 km dlouhé. Na obě strany. A obyvatelé vesnic, v nichž ty fronty stojí, nemohou ani vyjet z domu, natož aby se načas dostali do nějaké práce. Takže se to opět vylepšilo a semafor se postavil hned za českou hranicí. A kamiony stojí v zahraničí. 

Pohoda…, 

… hlavně, že šoférská hovada neserou u nás…

Všimli jste si, že na téma zbrzdění provozu kontrolami řidičů kvůli „nové chřipce“ vůbec nedošlo? Proč taky, když jsou ty kolony pořád stejné a mnohem delší, než když na hranicích ještě překážely klacky pomalované trikolórou…

----------

Těšínská jablíčka

Těšínskými jablíčky se za mého mládí označovaly plané sliby a marné vzbuzování nadějí... 

Zeptejme se, kdy se nějaké kolony kamionů v Těšíně vůbec objevily.

Většině ze čtenářů se to bude zdát podivné, ale fronty aut zde byly již za vlády komunistů. Řešilo se to tak, že nákladní auta musela na parkoviště na kraji města, načež pak po skupinkách najížděla do centra, resp. na hraniční mosty, neb zdejší hranice je vymezena řekou Olší – Olzou, tekoucí středem této česko-polské aglomerace. Pak jsme si sice postavili za městem hezký a dlouhý most z jednoho (českého) kopce na druhý (polský), ale záhy po změně režimu zdejší kolony narostly do obludných rozměrů. Bylo spíše pravidlem, než výjimkou, že kolona aut čekajících na odbavení se táhla až ke Karviné, kde ji policisté otočili na Havířov, takže auta občas stála až u bývalého dolu Dukla, neboli u obce Horní Suchá, což bylo 20 km od hraničního přechodu. Běžné čekací lhůty se zde pohybovaly okolo 48 hodin, šedesátka nebyla výjimkou. Po zrušení celního odbavování v roce 2004 sice kolony zmizely, ale během času bylo zaděláno na problém ještě delších kolon, které zde jsou nyní.

Stalo se tak triviální cestou prodeje či dlouhodobého pronájmu odstavných ploch v bývalých celništích, nebo dokonce demolicí kancelářských budov a jejich nahrazení zbudováním obchodních center. Ano, čtete dobře, na polské straně hraničního přechodu Chotěbuz – Boguszowice vyrostly dva supermarkety, takže na provádění nynějších kontrol prostě není dostatek místa. Tudíž jednotlivé větve kolony kamionů směřujících do Polska sahají až k Jablunkovu, do Tošanovic, na hranice města Karviná (opět, že?)…

----------

A nakonec zbyl ten Náchod…

Hraniční přechod Náchod – Kudowa Zdrój byl doopravdy proslaven naplněním věty, že když právě nestojí před hraničním přechodem kolona aut, celník si ji vyrobí sám…

Ano, zdejší parta opravdu stála za to. Je možno s klidným svědomím prohlásit, že v tomto druhu pokleslé zábavy byli skuteční mistři. Nicméně tak, jako se v r. 2004 hnuly ledy úplně všude, tak se hnuly i zde. Sice až za tři roky po vstupu ČR i Polska do schengenského prostoru, ale konečně jsme se dočkali. Fronty přes Náchod zmizely!

Ne na dlouho. Věrni větě v úvodu části stati o Náchodě započali se zdejší polští policisté a celníci starat, aby v době největšího provozu ve městě sahala fronta aut z hranice až do města (3 km). Což mělo za následek spolu s nárůstem osobní dopravy dosti brutální zahuštění dopravního ruchu v městě samotném.

Je pravdou, že s vybudováním dalších odstavných ploch se situace na hranici samotné opravdu zlepšila, ale doprava mezi tím dosáhla takové intenzity, že snaha zdejší radnice o vylepšení plynulosti dopravy dosáhla přesně opačného efektu. Nekonečná řada kruhových miniobjezdů přímo ve městě, přes něž musejí vozidla limitních rozměrů courat doslova krokem a dávat přednost všem účastníkům přijíždějícím zleva, doslova paralyzuje tranzitní dopravu v čase dopravních špiček, tedy v podstatě po většinu dne. Do toho pár semaforů, jejichž špatné časování už v podstatě nemá co zkazit, výsledkem byly kolony o délce desítek km již před pěti lety, s tím rozdílem, že tehdy se o ně nikdo nezajímal. 

Že by se někdo alespoň pokusil zvážit přednostní vybudování obchvatu města, na to nechť čtenář laskavě zapomene. Obchvaty měst a vesnic se samozřejmě na silnici č. 33 stavějí, ale začalo se z opačné strany – od Hradce Králové a se zabedněností do nebe volající se od tohoto dogmatu neuhne ani milimetr!!!

Může se někdo naštvat, když se v zbytcích českých a moravských hospod všeobecně zpochybňuje inteligence dvounožců okupujících odpovědné instituce?

----------

Pokusil jsem se odpovědět na otázku, jak kolony aut vlastně vznikají. Původní otázka ovšem zněla PROČ, nikoli jak.

Abychom se dopátrali nějaké odpovědi, zopakujme si znalosti, které jsme my – staří, hloupí a škaredí – nabrali v někdejších ZDŠ a ti mladí, krásní a chytří o nich netuší ani zbla.

Polsko obývá asi 38 mil. Obyvatel, což je zhruba jeden a půl násobek počtu obyvatel v ostatních zemích tzv. Visegrádu. Zároveň má zdaleka nejvýhodnější geografickou polohu ze zmíněných zemí. S nepopiratelným ekonomickým lídrem unie – Německem má dlouhou a relativně dobře průjezdnou hranici, má přístup k moři, má opravdu velké nákladní přístavy (např. Świnoujscie - Szczecin, trojměstí Gdańsk).

http://www.dnoviny.cz/namorni-doprava/pristavy-stetin-gdansk-a-gdyne-jsou-opet-na-vzestupu

  Navíc byly takřka všechny polské podniky doslova na pokraji bankrotu, ne-li přímo v něm. Tudíž mělo největší schopnost akceptace přenastavení ekonomiky, ke kterému došlo po roce 1989, a zároveň mělo a má největší potenciál lidských zdrojů k budování stále ještě laciné výrobní kapacity, která se s přibývajícími roky ještě stále zvyšuje, neboli nedosáhla svého stropu, jako např. v ČR. To má při celosvětovém růstu a volnosti pohybu kapitálu jasný efekt – růst průmyslové produkce a následně růst pohybu zboží, neboli neustále se zvyšující potřeba dopravních kapacit. 

S přistoupením dalších evropských států do EU (Rumunsko, Bulharsko) se pak ještě dále navýšil objem směňovaného zboží, samozřejmě při zachování, resp. trvalému růstu obchodní výměny s Rakouskem a zejména s Itálií a Švýcarskem.

Pokud pak chceme hodnotit toky zboží z hlediska národnosti jejich vykonavatelů, resp. národních registrací dopravních prostředků, nelze zapomínat ani na silné tranzitní zatížení Polska a ČR kamionáží mající sídlo v Pobaltských republikách, kteréžto prakticky přebraly silniční výměnu zboží mezi severem Ruska a zbytkem Evropy a flotily těchto států vykonávají významné procento třetizemních přeprav po celé EU. Obdobně je tomu tak i v případě Finska.

Z výše popsaného pak celkem jasně vyplývá neustále rostoucí potřeba silniční dopravy, která de facto zlevňuje cenu výroby, nebo alespoň ji alespoň udržuje na dostatečně rentabilní úrovni, aby zabránila jejímu přesunu do zemí s levnější pracovní silou. S posilující silniční dopravou ovšem není v souladu dopravní infrastruktura, která je v těžkém zpoždění ve výstavbě v podstatě na celém světě. Proč k tomu dochází, je na další a mnohem delší stať. 

V důsledku této disproporce pak dochází k tomu, že postačí sebemenší zpomalení dopravního proudu, aby se v bodech takového zpomalení počaly tvořit kolony dlouhé desítky kilometrů. Pokud byla pravdivá informace, že polské orgány byly schopny zpočátku odbavit pouhých šest aut za hodinu, je každému jasné, že na silnici s naplněnou denní kapacitou 20 000 aut denně, z toho nějaké 3 000 nákladních aut (a to se ještě ekonomika nerozběhla, protože stavební sezóna začíná až v dubnu), která jsou z principu pomalejší kvůli své hmotnosti a velikosti, musí dojít ke kolapsu v řádu desítek minut.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.4 (62 hlasů)

Komentáře

Třeba jsou barvy rozhazované při svátku barev nejlepší dezinfekcí proti kronaviru. V takovém množství oblaků barvy se moc daleko nedostane.

Zatím bez slepic

Koronavirus bude v Indii, zemi s rozšířenou amébovou úplavicí, nemoc leda k smíchu. Jako hinduisté věří na reinkarnaci života, tak je pro ně smrt jen přechodem mezi dvěma životy.

Zatím bez slepic

jenže jsou tu různé souvislosti. Před rokem 2015 bych si takové fotografie nejspíš vůbec nevšimla, i kdyby kolem zuřil koronavirus.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Přiznám se, že mě už při oznámení té ukrajinské dopravy napadlo, aby to éro nepřistálo (+ nevykládalo) náhodou v Kyjevě, ale v tuhle chvíli už to vypadá, že kurs dodrží. :-)

Zatím bez slepic

už jsou doma, vykládají tisíce krabic, mají tam nachystané Tatry a další techniku, vojáky, když to dobře půjde, zítra to bude ve špitálech, u záchranek, v prvních liniích.
Druhé auto už je také na zemi - v Praze.

Zatím bez slepic

to 7 milionů respirátorů a roušek v Pardubicích, už se to skoro hodinu vykládá, je tam 115 vojáků a 27 kusů techniky, nákladní tatry, přepravní a vysokozdvižné vozíky,... na tisíce krabic

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Pro mě jsou zajímaví Slováci. Byli dva tři dny za námi, začali o dva tři dny dřív. Otázkou všech těchto křivek je samozřejmě ještě otázka testování (čím více testuji, tím více oficiálních výsledků) a otázka potenciálního úmyslného falšování (ím nikoho neobviňuji). Říkám si třeba, jak by to vypadalo, začít testovat v Osadách, pokud se testuje.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

Slováci to mají dále do Itálie a navíc mají Tatry určitě si zavlekli podstatně méně nositelů než u nás. To že razantně přijali obdobná opatření je jen dobře. Co jim také zbývalo v Čechách jich spousta a určitě jezdí domů.

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

In reply to by Ota 51 (neověřeno)

Trvalý odkaz

ze i ked bol Pelle na odchode, nik mu neokopaval clenky, vsetci si tu sili ruska a hlavne ich vsetci nosili skor ako sa to stalo modou v Prahe.

Taliano to hodili na decimaciu.
Aktualne im umrie 9 ludi zo sto. A este nie su na vrchole. neuveritelne.
Ked mali cez 200 mrtvych za den, som hikal a vravel, ze to je ako ked lietadlo padne. Spanieli maju 200+ a nic. Taliani takmer 800???? Za den !!!!!! Tyvole. Koeficient 1.26 u mrtvych.
A nejak stale som nevidel abo nezachytil spravu ako EU pomaha tym nestastnikom.

Vie tu dat niekto link ze vobec do Bruselu dosli cisla a ze im nejak EU pomaha? Akokolvek?

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Ota 51 (neověřeno)

Trvalý odkaz

svým lidem v ČR doporučovali zůstat a nevracet se na Slovensko

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Pekarová
Mirda Kalousek
"generalismus" Pavel
Oceňují pomoc EU v penězích.
( Ovšem už neřeknou, že ty prašule jsme do kapsy EU nejdřívě doplnili)
Oceňují pomoc NATO, že nám uvolnilo let Antonova, v rámci svých smluv s Ukrajinci
(Ovšem už neřeknou, že Nato to nic nestálo, protože pro ty Antonovy nemá nyní využití a stejně ten let musíme zacálovat)

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)

/ježíš teď teprve mi došlo proč místní škebla si dal jméno škebla on se sem chodí přece vyšklebovat/, že respirátory z Číny jsou nižší třídy FFP2 a zdravotníci potřebují FFP3.
„Tohle bude asi nějaká nepřátelská propaganda. Tak drahé respirátory, navíc přímo z bratrské Číny, prostě nemohou být horší kvality!“ napsal Kalousek na sociální síti Twitter.
Byl poučen, že jaksi FFP3 se v Číně nevyrábí. Ty máme dostat z Nizozemska, kde jsou ve skladu, který je v karanténě!

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

taky čínské :o)
https://www.globalsources.com/manufacturers/FFP3-Mask.html

Povšimněte si v tom odkazu CEN, za které je prodávají čínské společnosti.
Za předražování masek by měl být v současné situaci trest smrti. Stejně tak za kupčení s nimi.

Zatím bez slepic

a budou rádi, když to bude jen propadliště dějin. - Pekarové bude trochu škoda, je mladá, jistě by se pro ni nějaká užitečná práce našla.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

A také neřeknou, že ta společnost Antonov Airlines je ukrajinsko-ruská.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/EU-je-domek-z-karet-co-…

Petr Mach rozhovor
-----------
Jste autorem knihy s názvem Jak vystoupit z EU? Stále trváte na tom, že bychom měli vystoupit? Ovlivnil koronavirus nějak váš pohled?

Vždy jsem říkal, že existuje několik možností. Reformovat Evropskou unii je jedna teoretická možnost, ta je ale nereálná, nikdy se na tom všichni neshodnou.

Vystoupení z Evropské unie je druhá možnost. Je to trochu zdlouhavý proces, jak jsme viděli na příkladu brexitu.

Také nás, za třetí, můžou vyloučit, když nebudeme plnit nějaké jejich klíčové pokyny, jako třeba přebírat migranty.

Nyní se ale děje čtvrtá možnost. Evropská unie se vypařuje sama, aniž by ji někdo oficiálně rozpustil. Členské státy si dělají věci po svém a Evropská unie jako by neexistovala. Jestli někdo chce vidět, jak by vypadalo, kdyby Evropská unie neexistovala, ať se rozhlédne. Přesně takto. Členské státy si dělají věci po svém.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

u frantikov je 50% z 1500 pacosov s tazkymi problemami v spitali pod 60 rokov.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

Psali to tuhle na iděsu a tak to tak je :o))

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)
Trvalý odkaz

https://www.worldometers.info/coronavirus/
Otázka je, kam. Momentálně tedy do maléru, a to střemhlav.
Spanělsko a Itálie už v něm jsou.
Všechny čtyři uvedené státy už předstihly sankcionovaný Írán a Francie ho trhne cca do pondělka.

No, a my máme první tisícovčičku...

Čím víc testů, tím větší malér, bo se ukazuje, že populace je proinfikovaná mnohem víc, než jsme doufali.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

Turecko které dlouho odolávalo se také pěkně rozběhlo a už nás dotahuje...

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Banny (neověřeno)

Trvalý odkaz

spíš tisícem. Ti ani tak neodolávali, jako netestovali a lhali.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Zítra má do Itálie z RF dorazit osum lékařských týmů včetně technického vybavení.
Tak to už tam jsou číňani, kubánci, teď sankcionovaní rusáci, chybí už jen severokorejci.
A z ámeriky, nejvěrnějšího, nejmocnějšího, nejkrásnějšího spojence Evropy dorazily "lékařské" Abramsy..
Tak to asi někomu prdne žilka!

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Za sebe jen doufám,
že to letadlo Ruslan do Pardubic opravdu ten náklad z Číny k nám do ČR doveze, nějak to drhne ten přílet, aby nebyla cestou vykládka pro jiné soudruhy a zase jsem nebyli obráni....
Troubili, že večer je tu.....a NIC?
Z toho Karáčí to přece netrvá den....večer už dávno je, skoro neděle a žádná zpráva nikde....víte někdo něco?

"Kolem 11. hodiny letadlo přistálo v pákistánském městě Karáčí, jedná se pouze o mezipřistání pro doplnění paliva."
Zdroj: https://pardubicky.denik.cz/zpravy_region/letoun-se-zdravotnickym-mater…

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

i odkaz na ten radar.
Tak snad bude vše OK i s tím nákladem....

Zatím bez slepic

myslíte jako, že by mohli Pakistáci absolvovat rychlokurs nynější EUropské soudržnosti, spolupráce a vzájemné pomoci a byli takoví hajzlové, že by nám roušky prostě demokraticky ukradli, jak je v současných dnech v naší rodné 4. EUříši mezistátní vnitrounijní normou ?

To by jim snad Allah nedovolil!
Maximálně dají roušky a respirátory do přechodné karantény a po půl roce nám je poctivě vrátí.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Antonov přistál v cca 23,30 v Pardubicích, jen z Káráčí letěl cca 8 hod 12 min měla přivézt 7 milionů respirátorů a roušek
Cesna přistála v Praze v cca 23,50 hod., z Šanghaje letěla cca 11 hodin. co přivezla, netuším.

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/jak-spravne-cistit-bavlnene-rousky/r~…
šít mi nejde, ale toto, jak se tam píše, bych mohla zvládnout:

Jak na šití
Pro doplnění: Jak si roušku jednoduše vyrobit? V letáčku lékařské fakulty najdeme, že stačí kus stoprocentní bavlny 20 × 20 centimetrů, tu čtyřikrát přehnout jako harmoniku, okraje pak přehnout a prošít a na takovou roušku našít poutka potřebné délky z gumy, provázku, tkalounu či tkaničky.

Na internetu však kolují i návody na dokonalejší roušky, které doporučují rozměr 20 × 60 centimetrů, přehnout látku na půlku, zašít dvě strany mimo překlad, obrátit roušku naruby, vyrobit z obou stran harmoniku, tu prošít a boční okraje roušky přehnout, prošít a vytvořit tak tunýlky pro navlečení tkalounu, gumy či provázku. Vzniklé oko dáme za uši a dva volné konce si člověk utáhne za hlavou.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Američan hraje s Čechem šachy.
Američan hlásí: "Jezdec na D1".
Čech na to: "To bych fakt neriskoval!"

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.