Smrtnost

Autor
Štítky

Pojďme se po delsší době vrátit ke koronaviru. Hamáčka a jeho snahou objednat Sputnik dopředu si necháme na zítra, stejně tak krokodýlí slzy opozice nad odchodem Petříčka. Dnes k tomu řeknu jediné - asi jsem měl pravdu, že se ČSSD udrží ve sněmovně a sežene si i pár voličů, protože v nouzi nejvyšší si Hamajda přečetl komentáře na socanském fejsbůku a zjistil, že nejčastější fráze tam zní: "ČSSD bych nikdy nevolila, ale Petříčkovi fandím". Tohle všechno ale až zítra. 

Můj bratr totiž měl zase svůj den, obcoval chvíli s čísly a vytvořil nový velmi zajímavý graf ohledně koronaviru. Najdete ho v sekci srovnání zemí, kde si ho můžete narolovat a můžete si tam dát srovnání kterýchkoliv významných zemí. Jde o graf smrtnosti na koronavirus. 

Podotýkám, že nejde o úmrtnost - tedy kolik lidí umřelo na počet obyvatel, ale jde o smrtnost, tedy kolik nakažených lidí umřelo. Grafík je to natolik zajímavý, že stojí za to se o něm pobavit. 

První věc je metodika. Jak víte, různé země mají různá kritéria pro to, kdo je vlastně nakažený. Všeobecně platí, že za nakaženého je uznán ten, kdo má pozitivní PCR test. Některé země (například Německo) různě koketovaly s tím, že kromě testu je zapotřebí ještě další příznak - třeba horečka nebo kašel. Ale podle Masterových zjištění se od toho nakonec ustoupilo a víceméně se dá říct, že všechny země postupují stejně - nakažený je ten, kdo má pozitivní test. Ten se dostane do statistiky a toto nepřesné číslo je pak přesně sčítáno... 

 

První věcí je, že smrtnost je docela vysoká. Třeba u nás je okolo 2%. Když si vezmete, že do nemocnice to dotáhne každý desátý nakažený, tak každý pátý pak v nemocnici umře. To celkem odpovídá rozhovorům s doktory, kteří to takhle podobně uvádějí. Měl jsem pravdu, když jsem tvrdil, že člověk co se dostane do nemocnice, tak má větší šanci umřít než obyčejný Rus u Stalingradu. 

Ale to nejzajímavější je, že se smrtnost v čase mění a to nahoru i dolů a mění se klidně i o 100%. I naše republika má tyto výkyvy a všeobecně se dá říci, že smrtnost na koronavirus je u nás od 1% do 3%, průměrně 2%.  Největší smrtnost v naší zemi byla na začátku prosince a víceméně kopírovala s určitým zpožděním podzimní vlnu nákaz.  Tenkrát vystoupila na 3,15%, aby pak velmi rychle klesla. V dalších vlnách ale už žádný podobný nárůst nenastal. Dokonce i teď na konci února a začátku března, kdy nemocnice nejvíc kolabovaly počtem případů, vystoupila smrtnost maximálně na 2,4%. 

Vezmeme to teď tak, že čísla sedí - že testů se dělá dostatek, že je metodika podobná a že tedy skutečně můžeme porovnávat počty mrtvých s počty nakažených a zjistit to, co najdete v masterově grafu. 

Pokud porovnáte Českou republiku a Polsko, tak lze jednoznačně říci, že všechny ty isoprinosiny a ivermektiny nebyly nic platné. Polsko mělo nižší smrtnost do prosince, kdy u nás byla ta největší, ale na začátku ledna se jejich smrtnost zvedla nad naší a to dost rapidně. Na začátku března pak začala prudce klesat, až se opět dostala pod naší. Teď nás zase dohnali.  Bez ohledu na jejich volně dostupné levné léky. 

Podobné to má Slovensko. Jejich smrtnost kopíruje tu naší až do ledna. Vždycky byla o něco nižší, což by se dalo přičítat jejich méně zahlcenému zdravotnictví. Ale od ledna - paradoxně od chvíle, kdy Matovič začíná mluvit o Ivermektinu, jde jejich smrtnost strmě nahoru a překonává českou, polskou, brazilskou i ruskou. Přitom mají celkově o dost méně případů než my. 

Když jsme u té Brazílie. Až do konce ledna se brazilská smrtnost držela na naší úrovni kolem dvou procent, dokonce leckdy byla nižší. Na konci ledna se ale utrhla z řetězu a začala stoupat a stoupá dodnes, kdy mají už přes 4%.  Velmi podobný průběh má Rusko. Někdy v lednu se jim smrtnost zhoršila a zhoršuje se podobně rychle jako v Brazílii, akorát z nějakého důvodu tam nemají statisíce nových případů denně, narozdíl od jihoameričanů. 

Vůbec je zajímavé, že na konci ledna nás ve smrtnosti předběhli i američané, kdy na chvíli předběhli i tu Brazílii, ale pak už se zřejmě projevilo to jejich masivní očkování a od té doby jim smrtnost spadla na 1,2% v současnosti.

Ale nejzajímavější je Německo. Ještě v listopadu měli smrtnost 0,4%. Pak se najednou utrhli z řetězu, začali rapidně stoupat a v únoru dosahovali smrtnosti 6,8%! Více než trojnásobek oproti nám. Pak najednou rapidní pokles, v půlce března se dostali pod nás a dneska mají cca 1,1%. 

Proč to všechno píšu... Jak vidíte, porovnávání úspěšnosti jednotlivých zemí není tak přímočaré, jak by se dalo říci a kromě přirozených vlastností viru ovlivňují situaci ještě i místní faktory, kterých zřejmě bude více a někdy se zkombinují do průseru a někdy se navzájem vyruší. 

Rusko vykazuje velmi podobnou smrtnost jako Brazílie, ale v Brazílii už dávno zdravotnictví kikslo, vykazují statisíce nákaz denně, hloubí hroby pomocí bagrů, že je to vidět z letadla. Rusko má podobně málo omezení proti šíření, má podobnou smrtnost, ale zdravotnictví je tam poměrně v pohodě, nemocnice nejsou přehlcené, k masovému šíření nedochází... ale pokud to průměrný rusáček dostane, má stejnou šanci na to exnout jako v Brazílii. Dost zajímavé. 

Polsko má mnohem méně opatření než my, má na počet obyvatel dodnes méně nákaz než my, podobné je to na Slovensku. Obě země začaly dříve než u nás pracovat s volně prodejnými levnými léky, ale přesto právě v té inkriminované době, kdy u nás  Volný bojoval za Iverkektin, Babiš ho pracně sháněl a lidi nosili koňské odčervovadlo do nemocnic, tak u nás byla smrtnost podstatně nižší než u našich sousedů, kde už běžně přistávala letadla s levnými léky. 

Německo se svým velmi kvalitním zdravotnictvím, které mělo daleko do zahlcení, najednou mělo největší smrtnost, ani nemrkli. Paradoxně v době, kdy u nás opozice řvala na Babiše, aby umožnil léčbu našich lidí v nemocnicích ve Waldsassenu,  měl pacient v Sokolově statisticky dvakrát větší šanci se uzdravit než v Německu. 

A teď to vezmeme obráceně: 

Řekněme, že virus má smrtnost pořád stejnou. Že neexistují žádné místní rozdíly, které to ovlivňují. Řekněme, že jsme v té vyspělé části světa, jsme všichni stejně obézní, nesportující, žereme ty stejné jedy. U nás je dokonce větší výskyt rakovin a podobných nemocí. Řekněme, že virus to dělá všude kosí stejně a naše testování se virus jen snaží dohonit, ale marně.

 Z tohoto hlediska nám rozdílné smrtnosti v grafech ukazují, jak moc se tutlá skutečný rozsah průseru. Němci při své smrtnosti museli "nezjistit" dvě třetiny případů. Poláci a Slováci asi polovinu. Pokud Ivermektiny a Isoprinosiny fungovaly, tak při ejjich smrtnosti museli naši sousedi "nezjistit" ještě mnohem víc nákaz. Vlastně na tom nikdy nebyli líp než my. 

Když si to vezmu, z hlediska smrtnosti jsme na tom tady s epidemí ve střední Evropě všichni stejně, nebo jsou na tom všude ještě hůř, jen to lépe maskují a kvalitněji lžou. Němci, Poláci nebo Slovensko, buďto oproti nám neumějí léčit a nebo raději ani nechtějí vědět, kolik mají nakažených. 

Všimněte si, že se o smrtnosti vůbec nemluví. Naše pravdomluvné novinářstvo, které je vždy připraveno hlídat demokracii, se o něco podobného ani nepokusilo. 

Máme tu země s podobnými opatřeními, podobným zdravotnictvím jako třeba my a Slovensko a přesto bratia Slováci dosahovali smrtnosti na kterou jsme se nikdy nedostali. A to jsme měli násobně víc nakažených než oni.  Ale máme tu země se značným rozdílem v kvalitě zdravotnictví, ale i s velkým rozdílem v disciplíně obyvatelstva, jako třeba my a Německo, ale přesto měli Němci smrtnost, která tu českou při zahlceném zdravotnictví trojnásobně překonávala. Máme tu Brazílii, kde to koronavirus podle všech čísel fakt řádsky kosí, lidi se do nemocnic vůbec nedostanou, ale virus tam procentuelně zabíjí stejně jako v Rusku, kde se v podstatě skoro nic neděje.  A vrcholem paradoxu je, že průměrný nakažený Brazilec má dvojnásobně menší šanci zemřít než průměrný nakažený Němec. 

Ta smrtnost je moc pěkný ukazatel. Můžete si totiž vybrat. Buďto je spoleh na čísla testovaných nakažených a pak je na místě se ptát, jak je možné, že Němci měli trojnásobnou smrtnost oproti nám a virus ovlivňují faktory o kterých nic nevíme, jen se dá předpokládat, že jsou to faktory místní, které se v průběhu času mění.

Nebo virus kosí statisticky pořád stejně a pak je na místě si myslet, že většina států okolo lže o své situaci tak, že se na to Babiš, Prymula, Blatný, Vojtěch, Hamáček, Arenberger a ostatní ani vzdáleně nezmohli a co do lhaní veřejnosti jsou naprostí žabaři a jejich pravdomluvnost je po zásluze potrestána. 

Mám hroznou chuť říci, že jednou se o covidu bude mluvit jako o českém viru a to ze stejných důvodů, proč se španělská chřipka jmenuje španělská - že se u nás paradoxně mluvila celkem pravda. Že se u nás netajilo, jak to s koroňáčkem doopravdy je. Narozdíl od všech okolo. 

 

 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.5 (66 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

Napadá mě... Takhle bez hlubšího zkoumání... Nemůže být ta vysoká špička prostě jen obdobím, kdy Covid spásl lidi, kteří byli z nějakého důvodu nejzranitelnější? S největší pravděpodobností úmrtí? A dál už to i přes kolabujícíi nemocnice takhle nevylezlo, protože ti s největší šancí umřít už prostě umřeli?

Průměrný počet slepic: 4.3 (15 hlasů)

To by museli být ti nejzranitelnejsi nakazeni přiblížně ve stejném období. 0

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

Nákaza se šířila v populaci jako prorůstají kořeny hlínou.

Dostane se od jednoho bodu ke druhému, tam se rozdělí a současně postupuje k dalším bodům. Ke komu se nedostane, ten bude žít, ať je zranitelný nebo ne.

Průměrný počet slepic: 4.7 (7 hlasů)

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

*ke komu se nedostane ten bude žít*
Ke komu se dostane ten bude žít také, akorát čmoudi z toho dělají kovbojku.
https://prnt.sc/11c67s7
https://prnt.sc/11c6an4
CDC těžko vinit z pro-chřipečkářství.

Průměrný počet slepic: 4 (6 hlasů)

In reply to by PzKpfw (neověřeno)

Trvalý odkaz

Těch 28 000 mrtvých je fake news.

Průměrný počet slepic: 3 (6 hlasů)

Už zase, čmoude? Nechcete si vzít prášeček?

Průměrný počet slepic: 2 (1 hlas)

Napřed se k vám nákaza napřed musí dostat a pak teprve budete hrát o život.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

Však to přece není buď a nebo, 1 nebo 0, A nebo B. Život je analogový, ne digitální. Tohle je ve skutečnosti právě úkol pro Duška a jeho partu. Když to zjednoduším - máme velkou skupinu lidí v množině těch, co snadněji podlehne. Máme pak množinu lidí, která je pro vir "dostupná" nejsnáze v určité situaci. Pokud je skupina, která je průnikem obou těchto množin větší, než skupina, která je v množině lidí snadněji mrtvých, ale není v množině lidí pro vir snáze dostupných - pak bude samozřejmě více těch snadněji mrtvých v tom čase, kdy jejich dostupnost pro vir odpovídá dostupnosti, která tu skupinu definuje.

Maximálně zjednoduším: 85+, lidé s dalšími závažnými komplikacemi. První půjdou ti, kteří se snadněji dostanou viru do rány, protože třeba - dožívají v nakažených pečovatelácích a ty jsou nakaženy proto, že jejich zaměstnanci jezdí do práce přeplněným metrem. Z těch mimo pečovateláky půjde rychleji skupina, která se potká s více potenciálními přenašeči na cestě za jídlem (všimněte si, že na rozdíl od jara už nikdo "duchodcovské nákupní hodiny" neřešil. ... A takových drobností, které ve svém souhrnu dají vysvětlení PROČ, je celá řada.

Zjednodušeně řečeno tedy - ze skupiny ohroženějších v danou chvíli umírala významně větší podskupina těch, ke kterým se vir dostane snáze. Výše padl příměr s rostoucím kořenem. Ta menší skupina ohroženějších smrtí zemřela až poté, co se k ní virus dostal z nějakého důvodu později a kdy to bylo je více individuální.

Navíc si vemte, že už nějakou dobu putují zprávy, že jsou v těch nemocnicích více lidé mladších ročníků, než v době toho peaku úmrtnostního.

Průměrný počet slepic: 3.2 (5 hlasů)

S těma množinama je to dost možná to samé, co píšu já, ale je to matoucí a nepřehledné.

Není hned zřejmé, že někteří lidé umírají rychle po nakažení, ale dlouho po vypuknutí epidemie.

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

S těma množinama je to dost možná to samé, co píšu já, ale je to matoucí a nepřehledné.

Není hned zřejmé, že někteří lidé umírají rychle po nakažení, ale dlouho po vypuknutí epidemie.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Order Generic Valtrex Online No Prescription <a href="https://ocialisshop.com/ ">buy online cialis</a>

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

konec.

Průměrný počet slepic: 4.4 (13 hlasů)
Trvalý odkaz

Přikláním se k té druhé variantě. S tím, že trochu může hrát roli virová nálož, kterou dostanete. Tj. při větším zamoření by měla být smrtnost ještě vyšší. A naopak bych vůbec nezatracoval vliv Isoprinosinu a Ivermectinu. Z toho všeho dohromady mi vyplývá, že akutní promořenost v zemích, kde vychází vyšší smrtnost, musela být vyšší než u nás a ještě více by to mělo platit pro země, kde byl k dispozici a používal se Isoprinosin a Ivermectin.

Samozřejmě s proočkovaností by se snad měla čísla měnit. Zvláště pokud platí, že i očkovaný se může nakazit, ale měl by mít lehčí průběh.

Osobně se ovšem začínám obávat, že bez ohledu na očkování si kvůli mutacím virus své oběti nakonec najde tak jako tak, jen se to rozloží do delšího časového intervalu.

Průměrný počet slepic: 4 (12 hlasů)

In reply to by Ziim (neověřeno)

Trvalý odkaz

Zapomínáte na fakt, že pokud je virus dlouho v populaci - dáváte mu mnohem větší šance. Koronaviry poměrně dost mutují a evolučně vytvářejí samy od sebe velké množství mutací.

Tak se stalo, že chřipečkáři si ani nevšimli, že virus se zachoval logicky podle Darwina. Tak dlouho koluje mezi dětmi a mladými, až se mutace viru začaly soustředit na ně. Což jsem předpovídal už řadu měsíců, a psal i zda na Vidlákovy kydy.

Zatím mladé částečně chránila rychlejší nespecifická imunita. Ale virus maká a nefláká se. Mutuje a zkouší. Čím déle bude virus rozšířený v populaci, tím drsnější budou následky. A virus se postupně adaptuje na věkovou i sociální skupinu, která ho nejčastěji nosí a rozšiřuje.

Průměrný počet slepic: 4 (9 hlasů)
Trvalý odkaz

Osobně znám několik osob, které covid evidentně prodělaly (všechny příznaky), ale k lékaři nešly, nikde se netestovaly. Prostě to doma odmarodily a až po odeznění si nechaly udělat test, že už jsou O.K.

Pokud je to masovější jev (což předpokládám), připadá mi velká část statistických údajů poněkud legračně. Jak říkávala moje nebožka první žena Ivanka, která byla vystudovanou statističkou - svůj obor často hodnotila slovy "Zcela přesný souhrn naprosto nepřesných údajů".

Průměrný počet slepic: 4.9 (32 hlasů)

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Na tu smrtnost má vliv tolik různých proměnných, které fungují v každé zemi zcela odlišně, že vyvozovat z toho cokoli je nemožné až bláhové. Proto je holá věta Godotova tím nejlepším, co k tomu lze napsat.

Grafy o koronaviru jsou přesným souhrnem naprosto nepřesných údajů.

Průměrný počet slepic: 4.5 (26 hlasů)

Pokud bychom přijali variantu, že virus kosí všude stejně, jen jsou v každé zemi jinak upravované (nastavené) statistiky,
znamenalo by to, že nastavená opatření proti viru jsou zbytečná.
Znamenalo by to, že opatření proti viru sice zlikvidují hospodářství a zadluží další generace, ale viru nic nevadí.

Průměrný počet slepic: 3.8 (17 hlasů)