- při vysílání XTV Live.

Jak informoval Petr Holec, zloději, fašouni a recidivisti z Oganesjanova gangu chtěli otřít okno modrožlutým hadrem:

„Včera se nám dostalo pocty během vysílání od Fialajugend. Zloději, fašouni a recidivisti od MikeJePan nám chtěli kvůli dešti zvenku otřít okno modrožlutým hadrem, který nejspíš někde ukradli. Někdo by si mohl ty barvy vyložit jako UA vlajku, a pak je mi líto Ukrajiny. Jestli ji v Česku zastupují zloději, fašouni a recidivisti, pak by si někdo mohl myslet, že je to taková země“.

@neCT24

Petr Hampl, mírně zkráceno

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/petr-hampl-ctyri-scenare-budoucnosti-evropskych-narodu

Scénář první – pokračování trendu
Ten znamená, že nedojde k ničemu mimořádnému. Budeme stále chudší, stále hloupější, stále pověrčivější, budeme se těšit stále menší míře svobody a stále menší míře bezpečí, bude klesat úroveň veřejných služeb, zvykneme si na stále častější výpadky dodávek energií atd. V tom všem budou přežívat luxusní enklávy, kterých se trend nedotkne nebo jen velmi málo. 

Postup bude nerovnoměrný. Občas se poměry maličko zlepší, pak zase přijde krize. Po krizi se poměry vzpamatují, ale nedosáhnou předkrizové míry. Pokaždé si zvykneme, pokaždé se s tím naučíme žít. Část společnosti bude věřit, že to tak je dobré a morální. Občas proběhnou lidové bouře, ale ty nezmění poměry.

Profesor Budil v této souvislosti mluví o scénáři latinizace Evropy. Tedy pád nastolení poměrů, pro které jsou typické bída, zaostalost, obrovské sociální díly a naprosto neomezená násilná zvůle úzké vládnoucí kasty, respektive místních diktatur. V Americe budou vycházet knihy o tom, že Evropané jsou mentálně méněcenní, že jejich kultura vždy vedla k zaostalosti a možná bude oprášena rasová teorie. 

Jenže mezitím bude probíhat jiný postupný proces – islamizace. Ve všech evropských zemích se budou zvětšovat muslimské komunity. Všechny evropské země budou svůj právní systém postupně přizpůsobovat právu šaríja. Ve všech evropských zemích budou nemuslimové vytlačeni do pozice bytostí druhé kategorie (což bude podněcovat a další a další vlny konverzí k islámu). Dosavadní vyšší střední třídy budou postupně splývat se vzdělanou a blahobytnou částí muslimské komunity. Půjde to cestou zdánlivě nenápadných drobných změn, ale až bude islám vyhlášen státním náboženstvím, bude to pouze stvrzovat faktický stav. 

Základní otázka zní: Bude v roce 2070 ještě nějaký evropský stát, kde islám nebude státním náboženstvím?

Tak jsem tu otázku položil v knize "Prolomení hradeb dvojka". Nicméně podcenil jsem rychlost toho procesu. Že muslimská komunita fakticky převezme moc ve Velké Británii do pěti let od vydání knihy, to jsem si ani neuměl představit. Podstatné je, že k převzetí moci nepotřebovala muslimská komunita většinu. A že ani nepotřebovala vyvíjet žádné velké úsilí. Odpracovala to stará anglická vyšší a střední třída – od finanční oligarchie pod advokáty, ředitele gymnázií, lékaře a policejní důstojníky. Díky nim je dnes Velká Británie zemí, kde mají nevěřící jiné postavení před soudem, nemají právo nosit zbraň atd. 

Partnerem tradiční anglické vyšší vrstvy samozřejmě nejsou členové pákistánských znásilňovacích gangů ani primitivové, co pobíhají po ulicích s mačetou. Jsou to bohatí kultivovaní muslimští podnikatelé a vzdělanci. Obě vrstvy se přirozeně sbližují díky obchodním kontaktům i díky sňatkům. Opozice neexistuje. I strana Nigela Farage závislá na muslimských sponsorech.

Druhý scénář - kolaps

Nabízí se otázka, co rozumět kolapsem. Mohou se zhroutit energetické sítě, může se zhroutit vymáhání práva, může zkolabovat finanční systém, ale to rozhodující je vymáhání práva. Stav, kdy prostě zmizí policie a lidé budou ponecháni, ať si své věci řeší sami. Připomínám, že kolaps vymáhání práva není totéž, co anarchotyranie. Dnes jsme svědky trendu směřujícího k tomu, že policie přestane řešit znásilnění a loupežná přepadení a bude horlivě zatýkat za nekorektní vyjádření. V České republice tento trend dosud nevidíme, ve Velké Británii, Švédsku a jinde už ano. Ale to není kolaps. To pouze znamená, že jsou vymáhána jiná pravidla než dosud. 

Když zmizí policie, znamená to, že nemůžete provádět ani tak banální úkoly jako dovoz zboží do prodejny, protože vás po cestě přepadnou. Nemůžete ani provozovat tu prodejnu, protože si kdykoliv mohou přijít útočníci pro zboží. Nezbývá tedy, než sestavovat vlastní ochranky, armádičky a domobrany. Jenže jakmile máte svou armádičku dost silnou, objeví se pokušení vzít si něco, co patří těm, kdo nemají tak silné domobrany. Výsledkem jsou země rozdělené na panství různých vojevůdců, s neustálými drobnými válkami a šarvátkami na hranicích. 

V západní Evropě by to téměř jistě urychlilo islamizaci. Muslimské komunity jsou na takovou situaci připraveny dramaticky lépe než ostatní.

Třetí scénář – vystoupení kontraelity

V některých národních společnostech se zformuje vrstva schopná být minimálně rovnocenným partnerem současné finanční a mocenské elitě. Tato kontraelita postupně získá takovou moc, že bude schopna změnit poměry. Je lhostejné, jestli cestou postupného tlaku v každodenním životě, politické změny, ekonomického posunu nebo třeba násilného převratu. 

Obávám se, že něco takového zatím nevidíme. Současná opozice zatím nebyla schopna vyprodukovat kontraelitu a ani k tomu nesměruje. Podle čeho tu pravou kontraelitu poznáme? Třeba podle toho, že se v zásadě nezajímá o předcházející elitu, ale má své cíle a za těmi si jde. Nebo podle toho, že vyprodukuje osobnosti schopné postavit se rázně i proti davu vlastních příznivců. Vůdcové se neptají, co chce slyšet dav, ale podmaní si ho. Jako TGM. 

Naše situace je komplikovanější v tom, že spíše než jednotlivé vrstvy rozhodují jejich aliance. Nicméně jak vidíme na příkladech USA a Maďarska, zformování kontraelity schopné přesměrovat civilizační vývoj je možné. 

Čtvrtý scénář – zásah zvenčí

Poslední možností je, že by do evropských poměrů vstoupil někdo, kdo by zásadně změnil poměry a realizoval takové své zájmy, které by znamenaly změnu úpadkového trendu. Rusko ani Čína zjevně nemají chuť jakkoliv zasahovat do poměrů v evropských zemích ani v situaci, kdy je ohrožujeme, je zřejmé, že nebudou zasahovat ani v jiných případech. Jakkoli po tom liberálové zoufale touží, dokonce ani oni nedokážou najít nejmenší známky cizího zasahování. 

Pravděpodobné vyhlídky

Pravděpodobnost naplnění scénáře číslo dvě asi nebude vysoká. Ukazuje se, že systém udržování nadvlády je pevnější, než to působí na první pohled. 

Naopak pravděpodobnost třetího – jediného pozitivního scénáře stoupá. Když se kontraelita zformovala v USA a Maďarsku, proč by to nešlo v jiných zemích? 

Snažil jsem se pochopit co to je Neoliberalismus, který se začal prosazovat ve druhé polovině 20. století a dnes je dominantní ideologií Západu. Profesor Budil ve svých přednáškách pro on-line kurzy v rámci „cesta vzdělanosti“: https://www.cestavzdelanosti.cz

vysvětluje liberalismus jako jeden filozofický pohled, který začal v 17. století a trvá dodnes. Jen má několik fází, první fáze posouvaly lidstvo vpřed, ale v polovině 20. století liberalismus kulminuje a měl být nahrazen něčím novým, nestalo se tak, sám liberalismus přešel do nihilistické fáze a stává se brzdou lidského rozvoje. Západ se chytil do pasti nihilistického liberalismu - neoliberalismu.

Tak v zásadě liberalismus především v pojetí Johna Locka je vlastně politická filozofie lidské svobody. Vychází se z takového trochu lehce sporného antropologického předpokladu, že člověk se rodí svobodný, má tedy právo na svobodu. Bůh stvořil člověka svobodným a tím pádem je úkolem státu, společnosti a podobně, nejen tuto svobodu garantovat, ale také ji rozšiřovat, což znamená v zásadě odstranění všeho, co brání lidem v podnikání, co brání lidem v tvořivosti, co brání lidem v realizaci svého talentu, co zkrátka co brání jejich svobodě.

Tento liberalismus se poměrně záhy dostává do politické praxe. Za takovou první liberální revoluci je považována revoluce z roku 1688, která v zásadě revolucí nebyla, byl to de-facto takový obchodní akt, protože anglické podnikatelské kruhy často zastoupené vysokou aristokracií a vysokými oligarchy, byly velmi nespokojené s anglickým námořním obchodem a anglickou obchodní výkonností. Holanďané, byť menší stát, byli daleko úspěšnější. Čili logickým řešením bylo odstranění vládnoucího anglického panovníka, který měl navíc prokatolické sympatie, a jeho nahrazeni Vilémem Oranžským, manželem jeho dcery, se kterým z Holandska přichází nejen postava nového panovníka, ale také kapitál, know how, idea národní banky, zkrátka sofistikovaný finanční kapitál a tahle velká investiční injekce a zároveň dodání know how vytváří britské impérium. Po roce 1688 se Velká Británie vydala na cestu k postavení světového hegemona.

Za další liberální revoluci můžeme považovat americkou válku za nezávislost, no a v devatenáctém století se liberalismus vlastně stává jednou z hlavních politických filozofií Západu také z toho důvodu, že velice souzněl s duchem té doby. Industrializace, urbanizace, v zásadě vytváření nového typu společnosti. Souznělo to s tím étosem rodící se průmyslové, podnikatelské, vynalézavé společnosti.

Samozřejmě liberalismus, jak upozorňují někteří jeho kritikové má svá úskalí, protože jako by neznal přesně tu mez, kdy má to svoje emancipační úsilí zastavit. Jakoby člověka neustále chtěl osvobozovat, což je smyslem existence liberalismu. Čili nejprve člověka osvobodil od institucí, které ho utiskují. Od feudalismu, od stavovské společnosti, od církve, od tradice, šlechty a podobně. To jsou všechno požadavky francouzské revoluce. Pak lidem umožňuje co největší politické uplatnění ve veřejném prostoru.

Ale pak najednou od druhé poloviny dvacátého století jako by se právě na základě té antropologické fikce liberalismu, že člověk je primárně svobodnou bytostí, obrací vůči některým nejzákladnějším složkám lidské osobnosti a lidské povahy. Najednou je shledáno, že rodina je represivní struktura, od které je třeba se osvobodit, společnost jako taková je represivní a je ji třeba co nejvíce omezit. Zároveň kultura, včetně požadavků určité sebekázně, určité disciplíny a podobně, to je něco, co by se mělo odstranit. Po té se přijde třeba na to, že moje genderová příslušnost, moje pohlaví je forma represe. Mám mít přece právo volby, být zcela svobodný i v tomto ohledu.

Pak se přijde na to, že jazyk, kterým hovořím mě omezuje, protože nějakým způsobem dodává disciplínu mojí rétorice, toho jak se stavím a vyjadřuju ke světu. Už v šedesátých letech nějaký aktivista napsal, že jazyk je fašistický. Rozum mě omezuje, protože mě nutí vidět svět určitým způsobem a zpracovávat informace způsobem, který bych si třeba nepřál. A nakonec dospěju k tomu, že vlastně nejen moje tělo, ale celá moje existence je represivní. Je to utrpení tady být.

Čili liberalismus v poslední fázi skončí zrušením lidské bytosti ve jménu její svobody. Obávám se, že se do této pasti liberálního nihilismu právě západní společnost chytila.

Ulrich Vosgerau

Protestů “proti pravici”  se účastní  -jako demonstranti i jako organizátoři -nespočet mladých akademiků , kteří většinou studovali zbytečné předměty z humanitních a společenských věd a neumí nic jiného, než skládat levicové fráze v genderovém jazyce a kteří – většinou se smlouvami na dobu určitou – pracují pro všechny nevládní organizace, které jsou nyní  financované vládou. Tito akademici jsou nesmyslně produkováni na univerzitách a mohou se pak stát pouze „levičáky na plný úvazek“, kteří nás -  financovaní z našich daní -sledují, poučují a urážejí, někdy i iniciují násilí či destruktivní opatření. Bohužel, argumentační debata s těmito lidmi je beznadějná, protože nic jiného neumí a nic jiného se nenaučili; doručovatel balíků by se z nich mohl stát jen tehdy, kdyby jim jednoho dne nezůstalo státem financované „pracovní místo“ v „neziskovce“. Utvářejí politický diskurs na způsob vnitřně hloupého kněžství , které je placeno za vytváření názorů a vyvíjení tlaku. Holt řízená demokracie! 
 

děje, bylo dopředu naplánované, takže bych se uklidnila a nedávala tomu tolik energie. Nic se v současném světě neděje náhodou a samo od sebe. Teď je otázkou, zda ta změna s příští vládou bude opravdu změnou k lepšímu pro nás obyčejné lidi, nebo to jen GP dobře naplánoval , ale vzhledem k tomu, že je jeho řízení nestrukturní, chtělo to čas, aby se našli vhodní aktéři, kteří budou jeho plány realizovat. Nedělám si nijak velké iluze, DS a GP usilují o to stejné-Nový světový řád, jen se přetahují, podle koho se bude realizovat. Jedinou nadějí pro nás je, že jim do toho hodil Vovka vidle a oni nemaje dosti sil a prostředků, museli mu dát prostor a alespoň na čas jej vzít do party. Nejdůležitější pro nás všechny v Evropě bude, abychom to pochopili a spíše nežli k západu, abychom se přimknuli k ruskému světu. Ten nás, pokud si dobře vzpomínám, nikdy neutiskoval a během jeho vlivu po WWII jsme prosperovali a žili klidným, mírovým životem. To by mělo být rozhodující. Dovolená u móře je příjemná, ale není to pro život to nejdůležitější.

konec liberálů, ať zalezou do kanálů!

Za mě povedená a splnila účel. Odjíždím z Prahy spokojený. A Jindra Rajchl? Ten to prostě umí! Ale i ostatní nebyli o nic pozadu. Provokace byly, ale my chcimíři, dezoláti a proruští švábové jsme to zvládli tak, že jsme skoro o nich ani nevěděli 👍🇨🇿

kdo nemcite nebo mate prekladac

ARTE: Demokratie, eine westliche Erfindung?

... srovnani Atenske demokracie se soucasnou

... Hodenosoni v Americe - funkcni anarchie v praxi