Záliby v Mississippi

Autor
Štítky

V jednom z předchozích článků se pan Godot ptal: "A tak se Vás pro příště zeptám, jak tak lidé/amíci kolem vás čtou. Zda vůbec a pokud ano tak co a tak všelijak jinak. Zda se o knížkách baví, a zda mají třeba nějaké doma (mám pocit že moc ne, ale to je jen pocit). Pokud se Vám tohle téma nebude zamlouvat, tak se na ně vykašlete, nejde o život. Ale .... zajímalo by mě to, vzhledem k úpadku čtenářské kultury v naší/vaší kotlince." Otázka pana Godota se mi zamlouvala, jen jsem potřebovala trochu času, abych si trochu urovnala myšlenky, posbírala informace a udělala pár fotografií.

Když jsem tak probírala v paměti domácnosti, které jsme měli možnost navštívit, uvědomila jsem si, že skutečně, jen ve třech případech si vybavuju nadupanou knihovnu. Prvním reprezentantem je náš pastor. Z podstaty jeho povolání je jasné, že většina knih, pokud ne všechny, se týká teologie. Když jsem se pastora ptala, kterou knihu kromě Bible má rád, odpověděl, že Poutníkovu cestu (Pilgrim's Progress) od Johna Bunyana. Tématicky je hodně podobná "Labyrintu světa a ráji srdce" od Komenského. Někdy si pohrávám s heretickou myšlenkou, že Bunyan se Labyrintem inspiroval. Možné by to bylo - Labyrint světa je o nějakých padesát let starší. Dalším člověkem, o kterém vím, že má pořádnou knihovnu je starší našeho sboru. Tady musím udělat "úkrok stranou". Když se vracíme z nedělních bohoslužeb, míjíme louku, která po dlouhý čas byla prázdná až na opuštěný komín krbu. Kolikrát jsem si říkávala co se asi stalo s původním domem a jeho majiteli. No, a jedné neděle jsem nevěřila svým očím. Vedle opuštěného komína stál bílý dům. Nebyl to žádný mobile home ani bungalov, jaké můžete viděl v okolí. Byl vyšší, značně zanedbaný - okna měla poškozené tabulky, nátěr oprýskával... Během dalších neděl jsem měla možnost pozorovat postupné změny. Dům dostal novou střechu, okna se začala lesknout novými skly, zdi svítily novým bílým nátěrem, na jedné straně se objevily schody, na druhé veranda, ze které visely 3 vlajky... Jaké bylo moje překvapení, když jsem se dozvěděla, že dům je bývalým kostelíkem, a že jej koupil, na ono místo nechal přemístit a udělat z něj "trucovnu" starší našeho sboru. (Starší je člen rady starších - tj. lidí, odpovědných za směřování sboru). Když byly stavební práce dokončeny, onen pán pozval členy sboru na "kolaudaci". V přední části byla předsíň, ze které jste vstoupili do obytné místnosti s dvěma pohovkami postavenými proti sobě a s konferenčním stolkem mezi nimi, jejíž stěny byly odshora dolů zastavěny policemi s knížkami. Byly tam knížky z teologie, ekonomie, politologie. Neviděla jsem tam žádnou beletrii, ale neměla jsem moc času se dívat po knížkách, takže je možné, že jsem je buď přehlédla nebo že beletrie zůstala u nich doma (jeho domov je vzdálen nějakých 400 metrů). Třetí pán, o kterém vím že čte, mi připomíná přerostlého skřítka. Jeho paní ráda šije a vidím ho před očima, jak sedí v křesle zahloubán do četby, obklopen šicím strojem, stohy látek a kusy rozešitého díla. Jeho zájmem je historie 20. století a má o tom docela dobrý přehled. Je prima moct si o tom s někým povídat. A ano, ještě na jednoho čtenáře bych zapomněla - přesně podle rčení, že pod svícnem je největší tma - můj manžel Bill. Rád čte teologické knihy, ale nezůstává jen u toho. Knihy, které mu někdo doporučí (třeba manželka :)) si půjčuje v knihovně. Knihovní systém je tu téměř identický jako v Česku. Výpůjční doba jsou dva týdny, pak začínají posílat upomínky. A stejně jako v Česku, i tady existuje meziknihovní výpůjční služba. Ta je zpoplatněná. Myslím, že to dělá 2 dolary za knihu. Jak jste si už asi všimli, většina knih, které tu čtou, má náboženskou tématiku, což souvisí s celkovým nastavením společnosti (Jih USA se někdy nazývá Bible Belt (Biblický pás) a Mississippané rádi dodávají, že Mississippi je na tom pásu přezkou.).

Tady bych ráda udělala další úkrok stranou. Ben Carson je neurochirurg, který jako první na světě oddělil siamská dvojčata srostlá hlavičkami. V Trumpově vládě zastával funkci ministra bytové výstavby. (Proč mu nedali post ministra zdravotnictví, to je mi záhadou. Možná, že by tam někomu moc viděl na prsty.) Ale zpátky. Ben Carson ve svých memoárech vzpomíná, jak jeho matka, samoživitelka (vdávala se ve 13 letech), nakázala svým dvěma synům trávit čas po školním vyučování v knihovně, zatímco vydělávala na živobytí jako uklízečka. Jejím motivem nebylo ani tak vzdělávání kluků, jako spíš snaha držet je z dosahu průšvihů. Při večeři kluci museli hlásit, o čem četli. Myslím, že to je jeden z příkladů, jak knihovna a četba může změnit život člověka k lepšímu. Dva černošští kluci z neúplné rodiny, s matkou, která nedokončila ani základní vzdělání, se dokázali (minimálně zčásti i díky četbě) dostat až mezi elitu národa. Teď mě ale napadá - a máme dnes ještě kvalitní knihovny nebo už to taky jde do kopru?

Když porovnám zálibu ve čtení, musím po pravdě přiznat, že celkově Češi a Moravané a Slezané čtou víc. Neznám ve svém okolí nikoho, kdo by znal jména jako například Betty MacDonald, Robert Fulghum nebo Daniel Defoe... (Ale to asi nebude jen problém Mississippi. Kdysi jsem byla na kurzu pro učitele angličtiny. Jeden lektor se jmenoval Robinson a pocházel z Yorku. A věříte, že knihu o Robinsonovi Crusoe, námořníkovi z Yorku neznal?) Co se týká literatury, Mississippané jsou hrdí na své dva rodáky - jednak na Tennessee Williamse, autora Kočky na rozpálené plechové střeše, který se narodil v Columbusu, MS a jednak na Eudoru Welty, rodačku z Jacksonu, MS, autorku povídek, jejíž život a dílo jsou spojeny s Jihem. A ještě jednu autorku bych ráda zmínila. Kathryn Stockett, autorku knihy The Help (Služka), jejíž děj se odehrává v Jacksonu šedesátých let. Kniha byla rovněž zfilmována a v Česku přišla do kin pod názvem Černobílý svět. (Mezi námi děvčaty, knížka je lepší, asi jako většina knížek versus filmové zpracování. Kdybych ji nečetla, spoustu detailů proč se stalo to či ono bych ve filmu nepochopila.)

Čím se tedy Mississippané zabývají ve svém volném čase, když četba je víceméně okrajovou záležitostí?

Moje kamarádka Sally věnuje svůj volný čas práci pro charitu Helping Hands. Dva dny v týdnu pracuje na třídění a distribuci věcí a potravin potřebným lidem a pak si ještě bere domů věci, které vyžadují opravu. Co nespraví sama, o to požádá syna, který je technický génius. V poslední době jí několikrát navrhli, aby přijala funkci vedoucí. Neustále odmítá. Říká, že to nechce dělat za peníze. Tak jsem ji lámala, že přeci není nutné, aby si ty peníze nechávala, Že může peníze dávat na charitu podle svého uvážení. No, nevím. Byla by z ní dobrá vedoucí. Zná chod charity i lidi spojené s jejím fungováním.

Další kamarádka Anna Helen, profesí pedikérka, se věnuje práci sbormistryně v našem sboru. Znamená to pro ni přípravu doma, v neděli ráno v rámci bohoslužeb diriguje pěvecký sbor  a odpoledne vede dvouhodinovou zkoušku pěveckého sboru. Ve středu navečer pro změnu pracuje s dětmi sboru, učí je zpívat a aby toho snad neměla málo, komponuje sakrální hudbu. A to, prosím, má z domu do kostela 28 kilometrů. Vždycky, když si v duchu stěžuju, že se mi nikam nechce, že je to daleko, myšlenka na Annu Helen mi vždycky utne brblání. Jak si můžu stěžovat, když my to máme pouhých 10 km a jezdíme tam jen jednou týdně? 

Máme kamaráda, Normana, který má jako koníčka  pěstování základních plodin jako je kukuřice, fazole, rajčata. Pěstování plodin je však jeho koníčkem až v druhé řadě. Primární je pro něj práce s traktorem. Když sedí za volantem traktoru, je šťastný jako blecha. Má celý proces pěstování zmáknutý tak, že všechnu práci vykonává traktorem - orbu, setí, pletí, hnojení... Na každou operaci má jeden traktor, protože strašně nerad vyměňuje nástavce. Jediným slabým bodem jeho pěstování je sklizeň - tu se mu ještě nepodařilo zmechanizovat. Proto sklizeň dělá tak, že vypěstuje plodin víc a pak je nabídne výměnou za sběr - fifty - fifty. A je hrdý, že u nich na stole bývá oběd z toho, co ráno sklidil. Myslím, že by si s panem Vidlákem měli co říct. Zrovna včera byl u nás nařádkovat naše nové políčko. Přivezl si na to dva speciální nástavce - jeden - vlastní provenience - na dělání řádků a jeden, kterým ten první nástavec sundával za pomoci traktoru z valníku a zase jej po skončení práce nakládal. Jeho paní je jiného ražení. Zajímají ji výtvarné techniky a ruční práce. Chodí do spolku, kde se věnuje olejomalbě. Celý jejich dům je vyzdoben jejími obrazy. Pro mne namalovala českou krajinu podle fotografie - aby se mi tolik nestýskalo. Krajinka visí u nás doma a připomíná mi domov za Velkou louží. Dřív, když Norman ještě pracoval jako vzduchotechnik a býval často pryč i několik dní, vyráběla panenky. Od někoho dostala starožitné formy na výrobu hlavičky, rukou a nohou panenek a vyráběla je od začátku - od výroby porcelánových hlaviček, přes vycpané hadrové tělíčko až po zdobné šaty. Dodnes jich má celou prosklenou skříň.

Zatímco Norman se specializuje na rostlinnou výrobu (manželku nebavilo chytat uprchlé kozy), tak Jean a její manžel jsou skutečným ztělesněním Starého Donalda a jeho farmy. V klidu a harmonii se tam probíhají vedle sebe slepice, kachny, krůty, kočky, psi a v ohradách mají prasata, koně, kozy a osly. Co je potřeba zdůraznit je fakt, že to nedělají pro výdělek a jedou podle hesla "It is not food, it is a friend!" (To není jídlo, to je kamarád!). Zvířata mají jména a jsou na farmě na dožití. (Tedy jak to budou dělat do budoucna, až se jim ta havěť ještě víc rozmnoží, to nevím.)

Ruční a výtvarné práce jsou vůbec častými zálibami mississippských žen. Některé háčkují, jiné dělají tatting (to nemá nic společného s tetováním - je to technika výroby krajek za pomoci dlouhé jehly), ale nejvíc se jich věnuje patchworku. Sdružují se do klubů či cechů a společně se věnují každá svému projektu. Párkrát do roka se sejdou na celý víkend a kromě společně stráveného času si vyměňují i zkušenosti, nehledě na to, že při řeči práce líp ubývá pod rukou. Některé dámy už vyrobily patchworkovou přikrývku pro všechny své děti i vnoučata. Manželé tuto jejich aktivitu tolerují jako neškodnou úchylku a vědí, že zase manželky budou tolerovat, když se na pár dní vypaří na loveckou výpravu s kamarády. Na patchworku oceňuju, že původně vzniknul jako způsob jak využít buď odstřižky látek nebo lepší části již obnošeného šatstva. Moje babička by to komentovala slovy, že dřív holky musely umět udělat z prdu kuličku. Dnes je z toho hotové umění a používají se látky nové, které se rozstříhají. Existují i triky, jak nemuset samostatně sešívat malé kousky. Jednotlivé vzory mají i své názvy jako Irish chain (irský řetěz), flying geese (letící husy), drunkard's path (opilcova stezka), trip around the world (cesta kolem světa)... Mně osobně se nejvíc líbí vzor double wedding ring (dvojitý snubní prsten), což je vzor vzájemně propletených kruhů. Tahle technika ruční práce se chytla i v Česku a myslím, že české patchworkářky si v ničem s těmi mississippskými nezadají. Ráda sleduju na youtube videa o patchworku (někdy tomu říkají quilting) a česká videa každopádně snesou srovnání se zeměmi, kde patchwork vzniknul. Jenom pro ilustraci - americké video jak se dělá double wedding ring https://www.youtube.com/watch?v=CtzclxUZDu8&t=85s, a české video jak se dělá vzor card trick (karetní trik) https://www.youtube.com/watch?v=i1VPJHH8Hio

Mezi další oblíbené volnočasové aktivity patří lov, rybaření a projížďky na čtyřkolkách. Tyto aktivity si nechám na někdy později.

Na prvním snímku vidíte Normana, jak s Billem plánujou orbu na našem novém políčku. Na druhém obrázku je Normanova manželka - výtvarnice se svými panenkami a jedním ze svých obrazů. Na třetím obrázku sada snímků z Joaniny farmy. Na čtvrtém je maminka mojí kamarádky s jednou ze svých mnoha prošívaných dek. Zvláštností té deky, je, že každý blok dělala jiná patchworkářka. Měly společný projekt ze společného materiálu - každá udělala 12 stejných bloků a pak si je povyměňovaly a sešily. A poslední snímek ukazuje vykládanou rukojeť tága, což je práce našeho souseda - vášnivého hráče kulečníku. Nejen, že vyrábí rukojeti tág, ale nepřekvapivě je i vášnivým kulečníkářem. Několikrát se účastnil celonárodní soutěže v kulečníku a umístil se na jednom z předních míst.

porada

Normanova žena

old mac donald

patchwork

tágo

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (83 hlasů)

Komentáře

Zivot v kapitalismu bez privlastku.

Bude pusobit jako pest naoko,kdyz tady napise nekdo z AA teamu SV nazor,ze pokud v situaci,kdy nami zvoleni "zastupitele"budou brzy delat srazy Lansmanschaftu v republice,tleskat nad zrusenim benesovych dekretu a chtit po nas bez skrupuli ODSKODNENI za pry pozor jedno prekroucene slovo VYHNANI jejich clenu, tak to sranda domnivam se nebude.
I kdyz president osamele bojuje ve state ,kde je absence jakekoli solidarity a ostatni ho pritom pozoruji,,nepomuze to.
Zatim co se budeme na jeste zbyvajicich obcanskych webech chlacholit sami sebe skoro neskutecnymi Ladovymi obrazky,nami zvolene zlo se bude dale tvrdosijne starat jak nas rozpocet bude dale vylupovat!.
Vymysleji a kombinuji okamzite dalsi a nove cesty PRAVE s TIMTO CILEM.!
Obejdou jednoduse nejmenovani ministrem naprosto vsehoschopneho komedianta,ktery ziskal titul opisovani titulku z rezimnich novin a ucini sefem duleziteho postu,kde se i rozdeluji penize neziskovkam ,sefa strany,ktery svym vzhledem a dredy bude vzdy pripominat bacila C19.
Jak dlouho si myslite bude i tento web existovat v brzy syastemu digitalniho koncentraku policejniho statu?
Na webu www.nwoo.org bylo sveho casu az TISIC diskuznich prispevku pod jednim clankem a BUM admin,ktery pry byl konformni a popaguje pry OTEVRENOU SPOLECNOST ,kohosi nam dobre znameho je i s clym clankem maznul.
Kdyz mu tam ANNA husita z KSH napsala,ze vymazanim clanku a diskuznich prispevku,kdy zakulisnim loutkovodicum dosly argumenty si vykoleduje smazani brzy vsech diskuznich prispevku,jednoduse to IGNOROVA a maznul ji taky a ted je diskuzni rubrika a identifikace ctenosti i na tomto webu zabita.

BEZ SOLIDARITY ,kterou prosazuje v soucasne dobe pouze a zda se jedine AA team SV se bude vase ekonomicka situace jen dale zhorsovat.
Je totalni chimera psat kriticke clanky o tom co vetsina ctenaru alternativy zna a nedodat na konec navrh reseni a kdo konkretne to ma resit.
To bohuzel dela i pan doktor Skala na www.stripkyzesveta.cz a ma tam pry 11 111 roztleskavacu a nikdo mu nerekne,aby otevrel diskuzni rubriky zejmena na svem webu a najal stovky dobrovolniku,kteri by mu tam davali dnem i noci raddy jak na to,aby nevyletel znovu z prdlamentu nebo co nebo jak!?
No ni?

Průměrný počet slepic: 2.7 (15 hlasů)

a někdo ne.

Průměrný počet slepic: 3.7 (13 hlasů)

Nebudu tu rozmazávat výhrady které ke Skálovi mám - tedy s výběrem střípků - ale pro informaci - Na TV Bureš jsou jeho týdení simultánky kde lze reagovat, klást otázky a diskutovat, diskuse je pod videi na TV Bureš, Bureš tam na ně reagule - vlastně zastupuje Skálu, další platforma pro smyslplnou diskusi je možné uplatnit i jinde - nadějně se jeví i spolupráce Skály s Haplem.

Průměrný počet slepic: 3.8 (10 hlasů)

Dopadlo to tak,ze pan Hampl ktery je sociolog to pry znamena,ze " pozoruje" Spolecnost a pak vysledky popisuje po hospodach sve dojmy,coz je podporovano i pry zlymi kapitalisty jakoby pracoval pro ne nebo co?
Dukazem je ,ze kdyz sam da navrh na "napravu"viz jeho https://kudyz krize.cz tak je to do nebe volajici nesmysl.Proto pozorne sledujte,ze pry si koupil tleskajici "maschine" a lide mu v te hosdpodee tleskaji jako by prinesl novou hadrovou revoluci a protoze uz lidem vykradli jejich majetky tak ani uz klice na cinkani nemaji.

Tak dosahne slavy nevidane,ale pozor je treba pozrovat co dela .Vi ,ze webem dosahne vice naroda ohlupeneho GR TV a tak ho spustil s diskusi rubrikou otevrenou pod clanky..Kdyz videl,ze mu tam zacinaji domorodci delat "navrhy",okamzite reagoval a diskuzi i s JEHO CLANKEM VYMAZAL.
Toto je stejny trik jako u www.nwoo.org,ale tady mu nas AAteam SV strcil do spic poradnou vetev a on padl pres riditka a ryche clanek i s diskusi vratil zpet,
Nevim proc,ale nechal presunout clanky do prostoru,kde videt NEJSOU a dostanete se tam jedine malinkym otvurkem PREDCHOZI.
Pana dokttora Skalu o podivnych manipulacich na svem webu asi neinformoval ,nebot on kaze na te TV BURES odkazy,jako,ze tam jsou opravdu pry dale diskusni rubriky otevreny.
Tak bych se nasmal,kdyby to Skalovi nekdo do dotazu napsal a k tomu pridal jeste dotaz proc neplanuji pirati vyloupit 3,6 bilionu dluznych reparaci od sousedu,abychom si mohli od statecneho USAkoupit tolik zbrani,aby to stacilo po zuby se ozbrojit a dat vzniku armade typu SWISSARMY,kdy by jsme podobne jako ti miglanci ze SWSU pak kdykoli na nasem uzemi mohli branit a podporovat nas dil rozpadavajiciho se NATA tvrde ohrozovaneh ti certemPUTINEM!

Průměrný počet slepic: 2.8 (6 hlasů)

Pan Vidlák přeci ukazuje totéž - ve svém osobním životě je šťastný a spokojený, ale globálně nám káže o tom, jak jsme v hajzlu.

To druhé paní Petra naštestí nedělá, proto ji má cenu číst.

Průměrný počet slepic: 2.1 (12 hlasů)

... a někteří ještě ne. Ale v budoucnosti budeme v hajzlu nejspíš všichni. Jinak: Vidlák - jistě, jsou to jeho stránky. Ale 90% z toho, co se tu řekne, říkají jiní! Vidlák je takový kočí. Má zapřaženo a veze hnůj na pole. Jeden kůň táhne doleva, druhý doprava. Třetí řehtá, čtvrtý napadá na nohu, pátý je hluchý, šestý se zastavil a kadí. A Vidlák si s tím musí nějak poradit ...

Průměrný počet slepic: 4.6 (10 hlasů)

Jak řekl Nick Carter, když mu komisař Ledvina naservíroval olomoucké syrečky: Evropa je v rozkladu.

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

napadla další drzá otázka na paní Petru.
Na fotkách vidím jen samé starší lidi.
Jak je na tom váš region, potažmo stát MS s mladou generací? Kolik se rodí dětí, a kolik jich z venkova zdrhne? U nás v |Gorolistánu prozatím počet obyvatel zdárně klesá.
Až se vyčerpají jiná místa k výstavbě paneláků naležato, přijdou mladí i k nám, aby zjistili, že se tady stavět nedá, a odtáhnou dál.
... úžasné...

Průměrný počet slepic: 4.7 (23 hlasů)

Zčásti je to dáno mojí sociální bublinou - mladí mají rodiny a práci, takže je těžké s nimi navázat užší vztah a možnost nahlédnout jak skutečně žijí. Ale je tu stejný problém jako v Gorolistánu, že mladí nacházejí víc inspirace ve větších městech a v jiných státech. Někdy (opět soudě podle mé sociální bubliny) mám pocit, že Mississippi je stát penzionovaných misionářů a veteránů. Samozřejmě, trochu přeháním. Nedaleko bydlí Billova vnučka s dětmi, ve sboru je několik rodin s více než 3 dětmi. Ale někdy se ptám sama sebe, jestli to stačí.

Průměrný počet slepic: 4.8 (23 hlasů)

In reply to by Petra (neověřeno)

Trvalý odkaz

dělala rozvědčíka a šmejdila po domcích vašich známých i neznámých. Prostě jsem jen myslel otázku tak, jestli ve vašem "venkovském" státě obyvatel přibývá, či ubývá, případně, jak se zde projevuje migrace ze Střední a Jižní Ameriky.

U nás, tedy v našem guralském koutku Evropy to je jasné. Dětí je stále ještě poměrně dost, i když už to dávno není, co bývalo, nicméně většina z nich zdrhá, jak jen to jde, a to co nejdál.

Výšku výplat v okolí určuje úroveň platů v nedalekých Třineckých železárnách, které se sice ještě pořád nepodařilo rozkrást, ale platy lopat jsou v nich docela zoufalé. Tak jako kdysi bylo získání práce v tomto kombinátu otázkou prestiže a sociální jistoty, dnes to je doslova poslední štace. Například strojvůdce operující v rámci železáren a pracující v čtyřsměnném cyklu má o třetinu nižší plat, než strojvůdci na klasické dráze, a to při vyšším fondu odpracovaných hodin.
Problém ovšem je, že v okolí žádný zaměstnavatel podobné velikosti není, takže kdo je nespokojený, musí dojíždět někam dál. Za pozornost stojí, že takřka zcela zmizeli pracovníci ze zahraničí (Polsko, Slovensko), kteří v kombinátu pracovali v poměrně vysokých počtech.
Něco jiného je práce v nošovickém závodě Hyundai, kde jsou platy znatelně vyšší, ovšem za cenu třísměnného provozu v týdenních cyklech a mnohem vyšší buzerace vycházející z asijského systému řízení kvality a vyrobeného množství. O subdodabatelích pro Hyundai škoda mluvit, tam se člověk rozpláče, jen slyší názvy firem.
Já osobně dojíždím do práce 50 km, což je na naše poměry hodně. Plat mám na poměry, které zde panují, o 20 - 30% vyšší, než kdybych pracoval v místě bydliště a hlavně, celá vyplácená částka mi jde přes výplatní pásku (starobní důchod, dovolená, nemocenská).

Průměrný počet slepic: 4.9 (22 hlasů)

Abych vám nekecala, mrkla jsem na demografickou křivku, která ukazuje v posledních letech mírný sestup.
https://www.google.com/search?q=demographics+mississippi&rlz=1C1CHBF_en…

S těmi zahraničními firmami - kdysi jsem mimo jiné učila angličtinu ve firmě vlastněné Američany. Bylo to něco podobného, jako jste popsal Nošovice. Vyždímat, co to dá.
Někdo v diskusi napsal, že popisuju idylu. Jsem si toho vědoma. Ono vypadá zajímavěji psát o křiklavých problémech, ale co když to dobré mizí právě proto, že o nám o tom nestojí za to mluvit. Nejde o to, si natírat skutečnost na růžovo. Jde o to nebrat dobré věci jako samozřejmost a sdílet je.

Průměrný počet slepic: 4.9 (16 hlasů)

Zhruba před čtyřmi lety jsem mluvil s paní, která dělala celý život matrikářku v jedné středně velké moravské vesnici (asi 2 500 obyvatel). Když kolem roku 1980 začínala, narodilo se tam každý rok přibližně 50 dětí. Před těmi čtyřmi lety kolem 15.

Průměrný počet slepic: 4.7 (12 hlasů)
Trvalý odkaz

…. že jste si na mě vzpomněla.
Lidé, o kterých píšete, mi přijdou velmi aktivní, zdá se mi, že nějak víc, než lidé v mé okolí.
Ohledně knihoven u nás, v našem statutárním městysi o 170 tisících duších, myslím, že tu fungují výborně, jen se u té naší Městské potýkám s dosti zbabraným počítačovým systémem, tak tam všechno řeším osobně - ale mám to tam jen asi 50 metrů.
Výběr literatury, který popisujete z vašeho okolí, mi přijde hodně zvláštní. U nás neznám nikoho, kdo by se nějak zabýval náboženskou literaturou, dokonce ani můj kamarád pravoslavný kněz od sv. Anny moc ne.
Nu, jiný kraj - jiný mrav.
Kdo u nás čte (soudím jen podle svého okolí, ale obávám se, že to platí obecně) opravdu hodně málo, to jsou mladí lidé. Třeba moji tři vnuci, všichni vysokoškoláci, se knihám vyhýbají jako čert kříži. Neplatí to úplně pro učebnice, ale i při studiu spíše pořád visí někde na nějakém webu. Faktografie, beletrie, scifi - všechno jedno - nezájem.
Jako perličku doplním, že ten nejstarší z nich, kdysi ještě na gymnáziu, si chtěl ověřit moje tvrzení, že poezie je stejně jako květiny vůči děvčatům něco jako zbraň hromadného ničení. Zjistil, že je to pravda, a tak se nějaké naučil nazpaměť.
Na závěr pro vás osobně jednu roztomilou:

Darované květy
způsobují erotické vzněty
Vůně ženám vzedme halenky
a pod ně vklouznou naše myšlenky
(Michal Černík)

Průměrný počet slepic: 5 (23 hlasů)

Černík, ten frčel, když jsem chodila na gymnázium. :)

Průměrný počet slepic: 5 (13 hlasů)

Známá která díky své profesi chodí do domácností většinou mladších a středního věku bydlících v domcích mi vykládala o absenci knihoven - knížek nevidno, o něčem vypovídá i kvanta knih ve sběrném dvoře které tam jsou k vidění - hodně beletrie vydávaná před rokem 1990. Vzpomínám na jinou známou která spravovala jistou školní knihovnu - snad kolem 2000 svazků které si půjčovala žactvo (nejen) - dovedla obstarat všechno na co byly fronty. A cileně vedla žactvo ke četbě.
Vnoučata čtou - pokud jim to starost o obživu a rodinu dovolí, ale zdaleka ne tolik jako moje generace - pamětníci si určitě vzpomenou na Fučíkův odznak - tehdy se i díky němu četla dost klasika - ona nebyla TV.

Průměrný počet slepic: 4.9 (8 hlasů)

jediné co uděla deep stát (u nás či v USA) pro to aby děti a vůbec mladí více četli je že vypíše granty na neužitečné studie notoricky známých věcí za peníze daňových poplatníků ve prospěch svých podporovatelů mezi tzv. odborníky. Zjistí, že "mělo by se ..." a tím to skončí. Do další studie. Neb peníze nejsou, resp. jsou, ale na jiné záležitosti.
https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/cetba-deti-zuslechtuje-potvrzu…

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

nefunguje. asi.... protože, za starého systému stačilo zadat autora, vyběhly všechny knihy co od něj mají i dalo se vyhledat i na které pobočce a zda je či není půjčená a pro knihu si dojet. Nebo když se zadalo téma, vyběhly knihy a autoři a byl výběr.l To všechno padlo. Hmm V novém ani ťuk. Furt naskakují i cizí "autoři" a dostat se k tomu co chcete - nemáte šanci. Když jen jim to napsala, tak jsem byla poučena že je lepší a že ať přijdu, že mi co chci vyhledají a poučí mne. Vzhledem k akcím které podle nového pořádají, tak si myslím, že hodně lidí ubylo a že se spíš hraje o nádhernou budovu ve středu města. Njn
Jinak zdá se že se začaly znovu budovat školní knihovny. Na chodbách přibyly poličky s knihami - pro malé čtenáře k dispozici, dokonce paňčelka v místních novinách psala, že kdo může a chce, a´t knihy donese, ....
Nebylo specifikováno které ale i to je pokrok. Njn peníze na nákup nových nejsou tak pánbů zaplať že alespoň tak. Amístní pobočka knihovny se taky po letech začala snažit. Tož uvidíme.

Průměrný počet slepic: 4.1 (7 hlasů)

Zarazil mne ten Daniel Defoe a Robinson.
Pokud se nemýlím, tak skoro všecka zfilmování točila americká studia a snad jen jedno Francouzi, zřejmě kvůli nákladnosti. Absence povědomí o tomto románu je až zarážející..

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

Vyzkousejte moravskou zemskou, mají více knih a funguje vyhledávání bez problémů, ze srandy jsem zadal Stalin a vyhodilo to slusný výběr toho, kde je jako autor, takže když neumí mahenova, tak umí moravská zemská ;)

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

"...U nás neznám nikoho, kdo by se nějak zabýval náboženskou literaturou.."

To je jedna z možná až zásadních chyb lidí tkzv, křesťanské civilizace.
Stejně jako poměrně chabý (ve vztahu ke zdrojům, kterými disponuje) výkon Církve, respektive části provozu korporace zvané " Církev", jaký podává v oblasti zprostředkování "náboženských" (mezi ně by samozřejmě měla patřit , zmíním opravdu jen zlomeček, i díla Viklefova nebo Bullingerova) knih.
I proto stále vládne reakce - tedy hnus a ubohost. Zabalená do svátečního obalu, ověnčená cetkami, levnými pamlsky, barevnými idoly apod. (pěkným tohoto symbolem je např. svítivý vánoční stromek na náměstí zahlceném jarmarkem a hlukem písně Roničky, rolničky a mastné huby s červenými nosy - okolo zevlujících... ).

Kontrolní otázka :
Která náboženská pospolitost si takto nenechala pozpřevracet či zesměšnit etos (ať už je jakékoli kvality) svého náboženství, která tolik neprdí na uchovávání toho hodnotného (ale i nelidského, bohužel), které v něm (a k tomu samozřejmě patří výklady v knihách) lze nalézt i z hlediska současného života jedince či společenství ? Je jí to k prospěchu, i hmotnému ?

Křesťanství (opravdové křesťanství, ne např. provoz korporace zvané " Církev", např. provoz bankovní, investiční či lesnický) je slabé, zdá se, zdálo by se nezasvěcenému dokonce že jde o etos zbabělých defetistů, nepoužitelných idealistů a idealistek, nepraktických chudáků a nuzaček, zoufalých slabochů, prostě nepotřebného užbrblaného materiálu - z hlediska výstavby krásných a blahobytných budoucích zítřků naší dokonalé společnosti pokroku (včetně Geeen Dealu)..
(a ono o jistý druh modlářství skutečně jde, o druh morálního modlářství, pěkně o tom píše Huxley /ano, ten Huxley/ ve " Věčné filosofii"...po právu).
--------------
Možná zakázat dětem četbu např. "náboženských" (nechce se mi to už vysvětlovat, o co má jít - určitě ne o bezduché katechismy) knih ? A nutit je do hraní počítačových her ?
Nemohlo by to napomoci, věcem budoucím ?
Na ja, ale mají rodiče vůbec CO zakazovat ? Mají doma vůbec nějaké knihy ?

Průměrný počet slepic: 3.8 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

…. upravuji na:
"...Vůně ženám vzedme sukénky..."

Průměrný počet slepic: 5 (9 hlasů)

horňák.
A babu v sukni jsem viděl naposledy dneska ráno, když jsem šel z baráku. Bohužel měla náš gorolský kroj a byla na plakátu. Takže jakékoli vzdýmání nehrozí.
Jinak tu všecko šmatlá v kaťatech...

Průměrný počet slepic: 5 (23 hlasů)

Pane Targusi, máte opravdu neobyčejné schopnosti v dialektologii. Ta píseň je z Hladovky - ovedl jsem už minule a ten přepis je podle slovenského zvyku - takto přepisují vše, včetně použití českého ř viz
Oj, ňevydom mlodyj paňi,
oj, ňevydom, ňevydom,
pokeľa tjy staroščiny
s gořaleckom ňepřidom.

Spousta písní (pokud by Vás to zajímalo) je na webu Gorale z Hladovky a Suchej Hory - některé i s hudebním záznamem.

Ale abychom se pořát netočili v těch vašich končinách, dám Vám tu ukázku nářečí z Moravského krasu, zapsanou ve 30. letech:
Jednó pásli dvá hô Císařské dírê dubêtek. Jeden bél chôdubné a drôhé buhaté. Chodubné si zezól, habê hôšetříl botů a buhaté mô vhodil jeden bot do díre. Chôdubné si lekl a hned si chêstál, že sleze do dírê, protože bê dustál vot hospodářa. Spôstíl si do ní vopravdô a našíl jé plné peněs. Bévali tam lópežnice, pasákê poslóchali a chtěli chodákovi pomuct. Ale dêš to hôviděl bohaté, hunem si zezól a hodíl vuba botê do díre. Mêslíl si, že bode mít vuba plný. Vlezl pro botê dolů, ale jôš vocáť nevêlezl.

Průměrný počet slepic: 4.4 (11 hlasů)

Hádá se parta slezlá z různých koutů republiky o tom, jak se správně řekne "pod postelí". Zazní návrhy: "pod postelej", "pod posteló" a pod postelú". No a pak jak se máme domluvit, když neshody nastávají už u tak elementárních prvků. :)

Průměrný počet slepic: 4.5 (13 hlasů)

In reply to by Petra (neověřeno)

Trvalý odkaz

"Pod postelí" se správně řekne: nočník!

Průměrný počet slepic: 5 (14 hlasů)

In reply to by Petra (neověřeno)

Trvalý odkaz

No já si myslim, že je úplně jedno, jak se řekne "pod betló", kvůlivá tomu se snad nehádáme.
Rozděluje nás to, co obrazně řečeno, "by jsme měli s tím svinčíkem pod postelí udělat".
A tím svinčíkem myslím ten většinově všehoschopný lidský odpad, který se vždy drze cpe do politických funkcí.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

naprosto nevěnoval pozornost.
Lokalitu samozřejmě znám, jsou tam skvělé podmínky pro jízdu na motorce, takže se tam občas objevím.
K vašemu dnešnímu přepisu goralštiny asi tolik. Kdybyste to přečetl rodilému mluvčímu, považoval by vás za postiženého, v horším případě by vám vůbec nerozuměl.
Nicméně rozumím tomu, že pokud má dělat psaný záznam dialektu někdo, kdo jej neovládá, nemůže to dopadnout dobře. Je to úplně stejné, jako bych já měl přepsat záznam textu namluveného třeba ve finštině.
Jinak děkuji za slovo uznání, i když vůbec nemám pocit, že bych si něco takového zasloužil.
Naproti tomu nářečí podobné hanáčtině je pochytáno vcelku věrně. Možná se mi to tak jeví proto, že nejsem rodilý mluvčí! :-)

Průměrný počet slepic: 5 (9 hlasů)

V zimě pod sukně táhne a na punčocháčích se objeví oko dřív, než byste řekl švec. Kdo si má pořád kupovat nové, když opravny punčoch vymizely. To bych viděla jako hlavní důvody, proč jsou kalhoty mezi ženami tak oblíbené.

Průměrný počet slepic: 4.7 (14 hlasů)

In reply to by Petra (neověřeno)

Trvalý odkaz

Když vidím ženu v gatích, tož mne obyčejně napadne, že má asi chlupaté nohy. Aby mohla žena s úspěchem nosit kalhoty, měla by mít dlouhé nohy, aby rozkrok kalhot byl dost vysoko a hlavně musí mít hezkou malou kulatou prcinku. Širokorozchodná velkoobjemová zadnice se v gatích jeví ještě širokorozchodnější a velkoobjemnější! V sukni se ta obludně a nechutně veliká příšera přijatelněji schová a když si dáma potáhne sukni nad pás, i nohy se jeví delší. Ten zimní kalhotový argument chápu. Ale zima není celý rok. No a myslím, že se ještě vyrábějí punčochy, které nejsou tak náchylné k trhání a okatění jako jsou silonky a i sukně mohou být delší než do půlky stehen.
Byl jsem kdysi pozván na shromáždění církve SJ a užasnul jsem: VŠECHNY ženy a dívky byly v tom jejich "kostele" sukních! Prý se považuje za slušnost. Tohleto rozhodně připisuju jehovistům k dobru.

Průměrný počet slepic: 3.9 (8 hlasů)

In reply to by VlastimilČech (neověřeno)

Trvalý odkaz

Moje žena kdysi definovala pravidlo, že pokud v zimě, venku, jde ženská v krátké sukni, tak při bližším shlédnutí natěšený chlap zjistí, že je buď stará, nebo škaredá. Nezřídka oboje.
A jistí naši společní kamarádi tvrdí, že tyto zásadní nedostatky hravě odstraní správné množství chlapem zkonzumovaného ethanolu.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

In reply to by VlastimilČech (neověřeno)

Trvalý odkaz

ale jak se to vezme. Když jsme začali jezdit do lázní, díky dříve narozeným, neexistovalo k večeří nepřijít v sukni, blůze , šatech. Pánové alespoň v košili. Postupem doby se to tak změnilo, že člověk žasne. Nějak nám ta kulturnost uvadá do podprůměrnosti. Svetrově-hadráková revolušn zabrala. A je i tam vidět jak lidem na sobě ? nezáleží? kdoví. I když na druhou stranu, kufry jsou o moc lehčí a menší. njnj

Průměrný počet slepic: 4 (3 hlasů)

Koukala jsem na film, co natočil tatínek, když jsme byli s bráchou malí. Nedělní výlet do Orlických hor se známými. Tatínkové saka a kravaty, maminky sukně a halenky, já sukně a bílé punčocháče, kamarád kalhoty a sváteční košile.

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)

In reply to by Petra (neověřeno)

Trvalý odkaz

kde tvůrci nádherně ukázali dobu minulou. Ty kupy kufrů když kamkoliv jel, pečlivé dobové kostýmy. A vůbec. Jeden ze seriálů, které můžu kdykoliv a kterýkoliv díl. Prostě podle mého - snad asi poslední televizní majstrštyk.

Průměrný počet slepic: 5 (10 hlasů)

Nejen Poirot, ale i Columbo nosil při vyšetřování v terénu sako a kravatu. Včera večer v televizi dávali kultovní film Čínská čtvrť, detektivové měli klobouky a obleky. Mimochodem, klobouky. Ty prakticky vymizely, což mi přijde líto; nikdy jsem žádný neměl :-(. Vzpomínám na staré profesory na škole, když je člověk pozdravil, odpověděli a nadzvedli klobouk, bylo to velmi pěkné.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

později.
Když jsem v r. 1995 přijel do jednoho skladu v Anglii, nevěřícně jsem čučel na zaměstnance tamější dopravní firmy. Měl sice takové lepší montérkové kalhoty a k tomu bundu ve stejné kombinaci materiálu, ale z bundy mu trčela firemní košile a KRAVATA!!!
Čuměli jsme na něj, jak telata na nová vrata. Jelikož jsme měli jen to, na co jsme si vydělali, byl náš pracovní oděv na tom nejposlednějším místě. Já tenkrát jezdil ve strakatém tričku a džínách, kolega měl "středověké" kalhoty z někdejší autobusové uniformy a triko, které vypadalo, jako by v něm třikrát objel svět. Ne tak špinavé, ale tak oprané a vyšisované.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

In reply to by Petra (neověřeno)

Trvalý odkaz

postelovou kamarádku, která v sukních a šatech chodila docela často. Chlad (u nás je docela často) řešila podvlečením tenčích nebo hrubších kamaší. Tvrdila, že v kombinaci s adekvátní sukní je jí tepleji, než v kalhotách.
Já to posoudit nemohu, protože mi je zima od té doby, co jsem se narodil. V té době (věk cca 20 let) pro mne nebyl žádný problém chodit v jarním počasí v manšestrácích s podvlečenými tepláky. Tedy pokud jsem nebyl ve velké fyzické zátěži.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

sukně, kalhoty nebo skafandr. Proč se díváte na oděv? Dívejte se pod něj.

Nikdo mi nevymluví, že chlap, když chce, dokonce i přes lyžařskou kombinézu vidí třeba mateřské znaménko na... no, však do toho nikomu nic není :-)

Průměrný počet slepic: 4.7 (10 hlasů)

In reply to by Petra (neověřeno)

Trvalý odkaz

na ty dámy vzpomínám s nostalgií. Sice pod kalhoty se dají i s utíkajícím ale. Tak jsem koupila ten háček a nastalo "jejda". Většinově se mi vše zadařilo, ať látání ponožek či co, ale tohleto ne.a ne a ne.

Průměrný počet slepic: 4 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

v naší kotlince to není tak žhavé.
To se jen tak jeví starší generaci. Malou nápovědou jsou přeplněná knihkupectví a neustálý zájem o knihovny.
Zajínavý rozhovor na toto téma je na DVTV.

https://video.aktualne.cz/dvtv/expert-deti-jsou-digitalni-domorodci-ve-…

Průměrný počet slepic: 3.7 (10 hlasů)

….. ovšem i v něm (docela zajímavý rozhovor) tak od 13.minuty to opravdu nevypadá moc růžově.
Jiný literární vědec, Radim Seltenreich, to vidí poněkud odlišně, odvolává se přitom na americkou neuroložku Maryanne Wolfovou:
"A v této souvislosti ze své neurologické praxe i dokládá, že lidem se mění tzv. "čtecí dráhy", kdy už nejsou pod vlivem neschopnosti se trvale soustředit schopnost jednoduše číst: text řádek po řádku pročtou jen na počátku a potom jej už jen prolétnou, přičemž uplatňují tzv. skimming, kdy zachycují klíčová slova důležitá pro možné základní pochopení sdělovaného.
Jinými slovy: dnešní děti jsou nejsmutnějšími oběťmi vládnoucí "digitální demence" už složitější texty přečíst (a hlavně prožít a vychutnat!) prostě nedokážou, musí se jim z toho něco přístupně vybrat a ideálně přežvýkat formou nějaké zábavné hry, protože samy o sobě by příval "novinek-cukrkandlů" z digitálních "vynálezů zkázy" ve prospěch "námahy" číst nějakou tlustou knihu nikdy neopustily."

To neházím na hlavu mladé generace, že jsou to snad nějací pitomci, daleko blbější než byla třeba generace moje. Nejsou! Ale doba a prostředí je někdy formuje do podoby, která mi není sympatická (ovšem, ne že by na mně snad nějak záleželo).

Ještě závěrečná věta mojí reakce:
"Čtení je projev odolnosti v krajině plné rozptylování."

Průměrný počet slepic: 5 (23 hlasů)

dnešní doba nabízí mnohem více podnětů a možností, kterým četba knihy musí konkurovat...
Na druhé straně, vyrůstal jsem na malé vesnici, tolik podnětů samozřejmě zdaleko nebylo, ale stejně většina mých spolužáků nečetla...nikdo je asi k tomu nevedl.
Do školní knihovny nás ze třídy chodilo jen pár.

Průměrný počet slepic: 4.4 (14 hlasů)

"text řádek po řádku pročtou jen na počátku a potom jej už jen prolétnou, přičemž uplatňují tzv. skimming, kdy zachycují klíčová slova důležitá pro možné základní pochopení sdělovaného."

Jó když se dřív povinně 'četl' F.L.Věk, tak se to této úrovni ani neblížilo :-)

Průměrný počet slepic: 2.7 (6 hlasů)

měl jsem na mysli knihy, ne lidi... :-)
Nicméně, někdo ty knihy musí kupovat, jinak by se nevydávaly...

Průměrný počet slepic: 4.9 (17 hlasů)

Někdo ty knihy musí kupovat.
Aha.
Vy byste za něco obdobného utrácel těžce vydělané a zdaněné peníze?

https://knihy.heureka.cz/rozum-proti-populismu-rozhovory-petra-fialy-s-…

https://www.megaknihy.cz/dramatici/60303-disident-vaclav-havel-1936-198…

Fakt jo?

Průměrný počet slepic: 4.7 (12 hlasů)

Však také rozumná knihkupectví tyhle sračky ani nenabízejí. Příslušně postiženému člověku je ale do dvou dnů objednají.

Průměrný počet slepic: 4.6 (11 hlasů)

In reply to by Leoš (neověřeno)

Trvalý odkaz

považuji toho, který obhajuje střílení do žen a dětí...

Průměrný počet slepic: 1.6 (5 hlasů)

Myslíte toho analfabeta, sběratele titulů "honoris causa", který definoval "humanitární bombardování"?

Průměrný počet slepic: 5 (10 hlasů)

co máte proti dotovanej a pod. knížkám. Nějak se musí prezentovat, i když to lidi neberou. Viděla jsem ještě za autorova života , když se to ještě mohlo, záběry ze šrotiště knih.... :-) njn ale dotátoři zaplatili a autor dostal zaplaceno... o to jde

Průměrný počet slepic: 4.3 (4 hlasů)