Záliby v Mississippi

Autor
Štítky

V jednom z předchozích článků se pan Godot ptal: "A tak se Vás pro příště zeptám, jak tak lidé/amíci kolem vás čtou. Zda vůbec a pokud ano tak co a tak všelijak jinak. Zda se o knížkách baví, a zda mají třeba nějaké doma (mám pocit že moc ne, ale to je jen pocit). Pokud se Vám tohle téma nebude zamlouvat, tak se na ně vykašlete, nejde o život. Ale .... zajímalo by mě to, vzhledem k úpadku čtenářské kultury v naší/vaší kotlince." Otázka pana Godota se mi zamlouvala, jen jsem potřebovala trochu času, abych si trochu urovnala myšlenky, posbírala informace a udělala pár fotografií.

Když jsem tak probírala v paměti domácnosti, které jsme měli možnost navštívit, uvědomila jsem si, že skutečně, jen ve třech případech si vybavuju nadupanou knihovnu. Prvním reprezentantem je náš pastor. Z podstaty jeho povolání je jasné, že většina knih, pokud ne všechny, se týká teologie. Když jsem se pastora ptala, kterou knihu kromě Bible má rád, odpověděl, že Poutníkovu cestu (Pilgrim's Progress) od Johna Bunyana. Tématicky je hodně podobná "Labyrintu světa a ráji srdce" od Komenského. Někdy si pohrávám s heretickou myšlenkou, že Bunyan se Labyrintem inspiroval. Možné by to bylo - Labyrint světa je o nějakých padesát let starší. Dalším člověkem, o kterém vím, že má pořádnou knihovnu je starší našeho sboru. Tady musím udělat "úkrok stranou". Když se vracíme z nedělních bohoslužeb, míjíme louku, která po dlouhý čas byla prázdná až na opuštěný komín krbu. Kolikrát jsem si říkávala co se asi stalo s původním domem a jeho majiteli. No, a jedné neděle jsem nevěřila svým očím. Vedle opuštěného komína stál bílý dům. Nebyl to žádný mobile home ani bungalov, jaké můžete viděl v okolí. Byl vyšší, značně zanedbaný - okna měla poškozené tabulky, nátěr oprýskával... Během dalších neděl jsem měla možnost pozorovat postupné změny. Dům dostal novou střechu, okna se začala lesknout novými skly, zdi svítily novým bílým nátěrem, na jedné straně se objevily schody, na druhé veranda, ze které visely 3 vlajky... Jaké bylo moje překvapení, když jsem se dozvěděla, že dům je bývalým kostelíkem, a že jej koupil, na ono místo nechal přemístit a udělat z něj "trucovnu" starší našeho sboru. (Starší je člen rady starších - tj. lidí, odpovědných za směřování sboru). Když byly stavební práce dokončeny, onen pán pozval členy sboru na "kolaudaci". V přední části byla předsíň, ze které jste vstoupili do obytné místnosti s dvěma pohovkami postavenými proti sobě a s konferenčním stolkem mezi nimi, jejíž stěny byly odshora dolů zastavěny policemi s knížkami. Byly tam knížky z teologie, ekonomie, politologie. Neviděla jsem tam žádnou beletrii, ale neměla jsem moc času se dívat po knížkách, takže je možné, že jsem je buď přehlédla nebo že beletrie zůstala u nich doma (jeho domov je vzdálen nějakých 400 metrů). Třetí pán, o kterém vím že čte, mi připomíná přerostlého skřítka. Jeho paní ráda šije a vidím ho před očima, jak sedí v křesle zahloubán do četby, obklopen šicím strojem, stohy látek a kusy rozešitého díla. Jeho zájmem je historie 20. století a má o tom docela dobrý přehled. Je prima moct si o tom s někým povídat. A ano, ještě na jednoho čtenáře bych zapomněla - přesně podle rčení, že pod svícnem je největší tma - můj manžel Bill. Rád čte teologické knihy, ale nezůstává jen u toho. Knihy, které mu někdo doporučí (třeba manželka :)) si půjčuje v knihovně. Knihovní systém je tu téměř identický jako v Česku. Výpůjční doba jsou dva týdny, pak začínají posílat upomínky. A stejně jako v Česku, i tady existuje meziknihovní výpůjční služba. Ta je zpoplatněná. Myslím, že to dělá 2 dolary za knihu. Jak jste si už asi všimli, většina knih, které tu čtou, má náboženskou tématiku, což souvisí s celkovým nastavením společnosti (Jih USA se někdy nazývá Bible Belt (Biblický pás) a Mississippané rádi dodávají, že Mississippi je na tom pásu přezkou.).

Tady bych ráda udělala další úkrok stranou. Ben Carson je neurochirurg, který jako první na světě oddělil siamská dvojčata srostlá hlavičkami. V Trumpově vládě zastával funkci ministra bytové výstavby. (Proč mu nedali post ministra zdravotnictví, to je mi záhadou. Možná, že by tam někomu moc viděl na prsty.) Ale zpátky. Ben Carson ve svých memoárech vzpomíná, jak jeho matka, samoživitelka (vdávala se ve 13 letech), nakázala svým dvěma synům trávit čas po školním vyučování v knihovně, zatímco vydělávala na živobytí jako uklízečka. Jejím motivem nebylo ani tak vzdělávání kluků, jako spíš snaha držet je z dosahu průšvihů. Při večeři kluci museli hlásit, o čem četli. Myslím, že to je jeden z příkladů, jak knihovna a četba může změnit život člověka k lepšímu. Dva černošští kluci z neúplné rodiny, s matkou, která nedokončila ani základní vzdělání, se dokázali (minimálně zčásti i díky četbě) dostat až mezi elitu národa. Teď mě ale napadá - a máme dnes ještě kvalitní knihovny nebo už to taky jde do kopru?

Když porovnám zálibu ve čtení, musím po pravdě přiznat, že celkově Češi a Moravané a Slezané čtou víc. Neznám ve svém okolí nikoho, kdo by znal jména jako například Betty MacDonald, Robert Fulghum nebo Daniel Defoe... (Ale to asi nebude jen problém Mississippi. Kdysi jsem byla na kurzu pro učitele angličtiny. Jeden lektor se jmenoval Robinson a pocházel z Yorku. A věříte, že knihu o Robinsonovi Crusoe, námořníkovi z Yorku neznal?) Co se týká literatury, Mississippané jsou hrdí na své dva rodáky - jednak na Tennessee Williamse, autora Kočky na rozpálené plechové střeše, který se narodil v Columbusu, MS a jednak na Eudoru Welty, rodačku z Jacksonu, MS, autorku povídek, jejíž život a dílo jsou spojeny s Jihem. A ještě jednu autorku bych ráda zmínila. Kathryn Stockett, autorku knihy The Help (Služka), jejíž děj se odehrává v Jacksonu šedesátých let. Kniha byla rovněž zfilmována a v Česku přišla do kin pod názvem Černobílý svět. (Mezi námi děvčaty, knížka je lepší, asi jako většina knížek versus filmové zpracování. Kdybych ji nečetla, spoustu detailů proč se stalo to či ono bych ve filmu nepochopila.)

Čím se tedy Mississippané zabývají ve svém volném čase, když četba je víceméně okrajovou záležitostí?

Moje kamarádka Sally věnuje svůj volný čas práci pro charitu Helping Hands. Dva dny v týdnu pracuje na třídění a distribuci věcí a potravin potřebným lidem a pak si ještě bere domů věci, které vyžadují opravu. Co nespraví sama, o to požádá syna, který je technický génius. V poslední době jí několikrát navrhli, aby přijala funkci vedoucí. Neustále odmítá. Říká, že to nechce dělat za peníze. Tak jsem ji lámala, že přeci není nutné, aby si ty peníze nechávala, Že může peníze dávat na charitu podle svého uvážení. No, nevím. Byla by z ní dobrá vedoucí. Zná chod charity i lidi spojené s jejím fungováním.

Další kamarádka Anna Helen, profesí pedikérka, se věnuje práci sbormistryně v našem sboru. Znamená to pro ni přípravu doma, v neděli ráno v rámci bohoslužeb diriguje pěvecký sbor  a odpoledne vede dvouhodinovou zkoušku pěveckého sboru. Ve středu navečer pro změnu pracuje s dětmi sboru, učí je zpívat a aby toho snad neměla málo, komponuje sakrální hudbu. A to, prosím, má z domu do kostela 28 kilometrů. Vždycky, když si v duchu stěžuju, že se mi nikam nechce, že je to daleko, myšlenka na Annu Helen mi vždycky utne brblání. Jak si můžu stěžovat, když my to máme pouhých 10 km a jezdíme tam jen jednou týdně? 

Máme kamaráda, Normana, který má jako koníčka  pěstování základních plodin jako je kukuřice, fazole, rajčata. Pěstování plodin je však jeho koníčkem až v druhé řadě. Primární je pro něj práce s traktorem. Když sedí za volantem traktoru, je šťastný jako blecha. Má celý proces pěstování zmáknutý tak, že všechnu práci vykonává traktorem - orbu, setí, pletí, hnojení... Na každou operaci má jeden traktor, protože strašně nerad vyměňuje nástavce. Jediným slabým bodem jeho pěstování je sklizeň - tu se mu ještě nepodařilo zmechanizovat. Proto sklizeň dělá tak, že vypěstuje plodin víc a pak je nabídne výměnou za sběr - fifty - fifty. A je hrdý, že u nich na stole bývá oběd z toho, co ráno sklidil. Myslím, že by si s panem Vidlákem měli co říct. Zrovna včera byl u nás nařádkovat naše nové políčko. Přivezl si na to dva speciální nástavce - jeden - vlastní provenience - na dělání řádků a jeden, kterým ten první nástavec sundával za pomoci traktoru z valníku a zase jej po skončení práce nakládal. Jeho paní je jiného ražení. Zajímají ji výtvarné techniky a ruční práce. Chodí do spolku, kde se věnuje olejomalbě. Celý jejich dům je vyzdoben jejími obrazy. Pro mne namalovala českou krajinu podle fotografie - aby se mi tolik nestýskalo. Krajinka visí u nás doma a připomíná mi domov za Velkou louží. Dřív, když Norman ještě pracoval jako vzduchotechnik a býval často pryč i několik dní, vyráběla panenky. Od někoho dostala starožitné formy na výrobu hlavičky, rukou a nohou panenek a vyráběla je od začátku - od výroby porcelánových hlaviček, přes vycpané hadrové tělíčko až po zdobné šaty. Dodnes jich má celou prosklenou skříň.

Zatímco Norman se specializuje na rostlinnou výrobu (manželku nebavilo chytat uprchlé kozy), tak Jean a její manžel jsou skutečným ztělesněním Starého Donalda a jeho farmy. V klidu a harmonii se tam probíhají vedle sebe slepice, kachny, krůty, kočky, psi a v ohradách mají prasata, koně, kozy a osly. Co je potřeba zdůraznit je fakt, že to nedělají pro výdělek a jedou podle hesla "It is not food, it is a friend!" (To není jídlo, to je kamarád!). Zvířata mají jména a jsou na farmě na dožití. (Tedy jak to budou dělat do budoucna, až se jim ta havěť ještě víc rozmnoží, to nevím.)

Ruční a výtvarné práce jsou vůbec častými zálibami mississippských žen. Některé háčkují, jiné dělají tatting (to nemá nic společného s tetováním - je to technika výroby krajek za pomoci dlouhé jehly), ale nejvíc se jich věnuje patchworku. Sdružují se do klubů či cechů a společně se věnují každá svému projektu. Párkrát do roka se sejdou na celý víkend a kromě společně stráveného času si vyměňují i zkušenosti, nehledě na to, že při řeči práce líp ubývá pod rukou. Některé dámy už vyrobily patchworkovou přikrývku pro všechny své děti i vnoučata. Manželé tuto jejich aktivitu tolerují jako neškodnou úchylku a vědí, že zase manželky budou tolerovat, když se na pár dní vypaří na loveckou výpravu s kamarády. Na patchworku oceňuju, že původně vzniknul jako způsob jak využít buď odstřižky látek nebo lepší části již obnošeného šatstva. Moje babička by to komentovala slovy, že dřív holky musely umět udělat z prdu kuličku. Dnes je z toho hotové umění a používají se látky nové, které se rozstříhají. Existují i triky, jak nemuset samostatně sešívat malé kousky. Jednotlivé vzory mají i své názvy jako Irish chain (irský řetěz), flying geese (letící husy), drunkard's path (opilcova stezka), trip around the world (cesta kolem světa)... Mně osobně se nejvíc líbí vzor double wedding ring (dvojitý snubní prsten), což je vzor vzájemně propletených kruhů. Tahle technika ruční práce se chytla i v Česku a myslím, že české patchworkářky si v ničem s těmi mississippskými nezadají. Ráda sleduju na youtube videa o patchworku (někdy tomu říkají quilting) a česká videa každopádně snesou srovnání se zeměmi, kde patchwork vzniknul. Jenom pro ilustraci - americké video jak se dělá double wedding ring https://www.youtube.com/watch?v=CtzclxUZDu8&t=85s, a české video jak se dělá vzor card trick (karetní trik) https://www.youtube.com/watch?v=i1VPJHH8Hio

Mezi další oblíbené volnočasové aktivity patří lov, rybaření a projížďky na čtyřkolkách. Tyto aktivity si nechám na někdy později.

Na prvním snímku vidíte Normana, jak s Billem plánujou orbu na našem novém políčku. Na druhém obrázku je Normanova manželka - výtvarnice se svými panenkami a jedním ze svých obrazů. Na třetím obrázku sada snímků z Joaniny farmy. Na čtvrtém je maminka mojí kamarádky s jednou ze svých mnoha prošívaných dek. Zvláštností té deky, je, že každý blok dělala jiná patchworkářka. Měly společný projekt ze společného materiálu - každá udělala 12 stejných bloků a pak si je povyměňovaly a sešily. A poslední snímek ukazuje vykládanou rukojeť tága, což je práce našeho souseda - vášnivého hráče kulečníku. Nejen, že vyrábí rukojeti tág, ale nepřekvapivě je i vášnivým kulečníkářem. Několikrát se účastnil celonárodní soutěže v kulečníku a umístil se na jednom z předních míst.

porada

Normanova žena

old mac donald

patchwork

tágo

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (83 hlasů)

Komentáře

...už nepotřebuje literu Písma, že dle ní žije. A tak že dál už bude jen pálit, a ne chlastat. :-D
Zajímavé, kolega b.p. - antikvariátník, tvrdil, že knihy špatně hoří, vcelku.
Masarykovi ve stáří předčítali, s oblibou si nechal předčítat z knihy profesora Zdeňka Nejedlého (škoda, že tento životopis Masarykův nedopsal) . Asi proto, že považoval události v ní popsané za blízké pravdě - kdo jiný by to asi měl umět posoudit, že - než ten, o kom kniha je.

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

Protože vázané knihy na kvalitním papíře s velkou gramáží, ale i tlusté šanony, zhusta nabouchané mimo průklepů i křídovým papírem a množstvím fotografií a světlotiskových materiálů, hoří velice špatně, i když se polejou množstvím hořlaviny.
Snad jenom, kdyby byly trpělivě nechané nacucat naftou, tak by hořely déle. Ale ono to spíš jen zuhelnatí, než že by to opravdu klasicky shořelo plamenem, s dostatkem kyslíku. Na to neměli čas a už skoro ani prostředky.
Ještě v lednu až březnu 1990, bylo možno toho posbírat, na určitých místech kvanta. Kromě ohořelých okrajů a u některých provlhlosti, se tomu skoro nic nestalo. Na tohle neměli metodiku a výkonné skartovačky-drtičky tehdy nebyly, nebo jen pár, který by uvařili.
Další taková vlna prý proběhla na podzim 1991, ale o tom už nic moc nevím.
Proto se dochoval i můj spis, údajně nalezený s mnoha tlustými tisíci jiných (mj. i bratří Devátých) kousek za Starým Městem u UH. Neshořelý, jen provlhlý a zapařený, protože byl uvnitř hromady. Neměli už čas.

Průměrný počet slepic: 4.3 (4 hlasů)

Už jsem si myslel, že jsem mezi zdejšími intelektuály barbarem sám.
Protože už pár let čtu moc málo. Kdeže ty mě čtenářské časy jsou.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

A ještě musím zmínit Vladimíra Párala. Jeho Milenci a vrazi byli pro mne zjevení, náraz, zasvěcení do opravdového života; četl jsem je asi v sedmnácti a dlouho se z toho vzpamatovával. Poslední Páralovy knihy byly potom pro mne velkým zklamáním a pokládal jsem je za srágoru poplatnou režimu.

Vidláku, co takhle věnovat jeden článek četbě / knihám, které nás ovlivnily / líbily se nám / zaujaly / dodnes si je pamatujeme? Na rozdíl od Targuse nežádám za podnět odměnu :-)

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Všimla jsem si, že hodně diskutujících vyrostlo na podobných autorech, a že mají ke čtení vřelý vztah. Jak řešíte problém s prostorem při skladování knížek?

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

In reply to by Petra (neověřeno)

Trvalý odkaz

dělám podkroví. Dole je dávno plno.
Dnešní nálada ve Smilovicích: http://imgway.cz/s/4Fpb

Průměrný počet slepic: 2.6 (7 hlasů)

In reply to by Petra (neověřeno)

Trvalý odkaz

zádvěří a zágaučí. Za dveřmi byl takový kout hloubky 25cm/70,, krásně se do něj vešly dvě policové stěny Mobelixu, akorát na výšku pokoje. s 8mi policemi.Tolik videa. No a na to zágaučí, tam mi pomohli v bejvalé brněnské Dýze. Takové účko 2 metry/metr se třemi policemi, jak říkám - libri prohibiti, které se nepůjčují. Stačí oddělat polštáře a voilá. Ostatní knihy normálně v knihovně. NJN už to rozšiřovat nebudu, nic hezkého nevychází.
K těm videím, protože už je neopravují, i když ejůnie se k tomu začíná vyslovovat příznivě/snad jediná věc/ podařilo se mi koupit na |Bazošu a tak opratně koukám na programy z devadesátek. Dokud neseženu ještě další aby mi vydrželo.
Já říkám zlatá devadesátá, kdy video v´bylo v pernamenci a dalo se nahrávat spousty zajímavých věcí a na úrovni, takže ty vtákoviny co teď "letí" ve všech tv jdou úplně mimo mne. Program si dělám podle nálady a vůbec mi tv nechybí.

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

tak kompletní Troska, Bradbery, Mac Cafryová, skoro kompletní Edice Kolumbus - blahé paměti a taky Čtení O. Halliburton, Ceram, Prus, Loukotková, Vaňková, Čihař a další o kterých on ani neslyšel njn....

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Taky držím ve formátu VHS v záloze dva shodné kusy Panasonic NV-HD625. Spolehlivé šestihlavé HiFi dříče, ve kterých jsem od roku 1994 měnil jen dva řemínky a dvoje obložení. Na kazetách pořád mám pár nepřepsaných věcí, co mám rád. Občas, když je na to vyloženě čas a nic se nechce fyzicky dělat - jako bývá v zimě - tak dobrým známým přepisuju zase jejich poklady z kazet na DVD. Kovářovic kobyla chodí bosa a tak můj VHS archiv musí čekat :D

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

In reply to by Leoš (neověřeno)

Trvalý odkaz

Já jsem s tím začela se Showbizem. Pak jsem vyměnila bednu a nové programy, ač by měli ne a ne a ne. Prostě neberou nejede. A přitom bych se ráda do toho pustila.... Neevím jak...

Zatím bez slepic

Vstanou noví bojovníci
Zocelení
Anna proletářka
Nástup
Občan Brych
Partyzánská stezka
Zítra se bude tančit všude
Rudá záře nad Kladnem
Jak se kalila ocel
Společně za lepší úrodu
Boj proti mandelince
Bouřlivé víno
Tobě hrana zvonit nebude
Vítězný lid
Za volantem nepřítel
Parta hic
Rukojmí v Bella Vista
Kremelský orloj

no a krásné seriály....
Major Zeman
Okres na severu
Klement Gottwald
Žena za pultem
Muž na radnici
Čas zakladatelů

Mohla bych pokračovat, ale nechám vám čas, abyste si tyto díla sehnali a mohli je dát třeba někomu pod stromeček.
Já jsem dávala pod stromeček časopis Otázky míru a socialismu, což byo velmi cenné, protože tento časopis šel na dračku a nebyl k sehnání.

Průměrný počet slepic: 1.6 (12 hlasů)

In reply to by Petra (neověřeno)

Trvalý odkaz

Dnes zásadně ebooks - papírové už nekupuji, fakt to není kam dávat.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Petra (neověřeno)

Trvalý odkaz

Dočetla jste se tady o skladních knih, ale v další generaci pak musí přijít někdo, kdo ty zítra nečitelné štosy bude muset vyhodit, i když mu je to třeba nepříjemné ... takže v zájmu té příští generace není dobré obdivovat sám sebe před plnou knihovnou, zítra naprostou většinu z nich nebude (zaslouženě) nikdo číst.

Sám jsem si tím prošel a proto se snažím držet prostor pro knihy omezený. A zkuste to s elektronikou - je to nezvyk, ale šetří to místo :-)

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)
Trvalý odkaz

A co Faulkner, toho v Mississippi neznají?

Průměrný počet slepic: 2.7 (7 hlasů)

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

Faulkner - Pobertové. Skvělá knížka i zfilmování.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

To asi ano, když je to také národní autor. Ale nikdy na to nepřišla řeč. Zkusím se poptat.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Marxův Kapitál a Komunistický manifest.
Lenin - Vybrané spisy. Nebo i sebrané, některé jsem sebrala u nás na sekretariátu.
Stalinovy spisy.
Dějiny VKS(b). Nebo (a)? Pamět už mi tak neslouží.
Poučení z krizového vývoje
Pelikánová - Jaro lidstva : Sborník kulturního materiálu k 40. výročí Velké říjnové socialistické revoluce a k významným kulturním výročím.
Pelikánová - Lid bohatýr : Sborník kulturního materiálu k 10. výročí Vítězného února a 40. výročí vzniku Sovětské armády

Průměrný počet slepic: 2.2 (13 hlasů)

Takové domácnosti byly.

Průměrný počet slepic: 2 (4 hlasů)

In reply to by To znám (neověřeno)

Trvalý odkaz

Spíš bych řekla že to byla stálá výzdoba ředitelskejch, odborářskejch a jinejch důležitejch kanceláří. Co se dědila od ředitele k ředitelovi a žádný se to neodvažoval vyhodit. . Prostě ředitelé se měnili, výzdoba nee.

Průměrný počet slepic: 4.3 (7 hlasů)

Jenom dobová dekorace. Kteréhokoli tajemníka byste se optali, nevěděl by ani, co tam vlastně má - i kdyby mu tam vpašovali Mein Kampf, což se v případě jednoho sestřelovaného tajemníka skutečně stalo. Kromě MK mu tam vpašovali i další výživný materiál, tuším zápisky/paměti Alberta Speera, nebo tak cosi. Na odstřel do zapomnění kontrolora v malém podniku, to bohatě stačilo..

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

Kabrhelová, Kapitál je docela poučné čtení. Čas prověřil.

Jinak sračky, jestli jste to přečetla, zasloužíte si svatořečení.

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)

Měli nabúchané knihovny vším možným, ale přečetli z teho teho leda tak velké hovno.
Neříkaj , že zrovna ty jsi Kapitál přelouskala, dyť ani bez Wikipedie nevíš, co to slovo znamená...
Tak to radši nerozmazávej, ju ?

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Vidím i Gotta a Waldemara Matušku.
Ani jsem nevěděla, že je tam mám.

Tak vlastně ne...to není Gott ani Matuška, to je Gottwald.

A ještě tu mám tohle...
Josef Skála: Leninské zásady ofenzívního boje o vědomí lidí

Je hezké, že Petr Hampl spolupracuje s tímto naším předním komunistickým myslitelem a dokonce spolu sepsali manifest jak z krize ven.
Myšlenky marxismu-leninismu zůstanou v Ječné!

Průměrný počet slepic: 2 (12 hlasů)

Doktoři Hampl & Skála - Sputnik Česká republika - Facebook

Průměrný počet slepic: 1.4 (9 hlasů)

Kam čert nemůže, alespoň zasmradí.

Průměrný počet slepic: 4.6 (16 hlasů)

Souhlas, je hezké že Skála spolupracuje s Hamplem. A potřebné. Zvlášť když vidíte, kdo s kým spolupracuje v pětikolkové vládě, je třeba zakuplovat.

Průměrný počet slepic: 4.7 (13 hlasů)

Skála má potenciál stát se oblíbencem bojovníků proti neomarxismu. Alternativa je prostě boží 🥴

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

Jo a ještě, v EP a EK sedí jeden kovanej zeleno rudej bolševík vedle druhýho, jsou U MOCI a v týhle situaci Vám Skála vadí?

Průměrný počet slepic: 4.7 (13 hlasů)

Pane domácí, skutečně neexistuje nějaký, alespoň "telefonní" záznam té besedy, které jste se s P. Hamplem účastnil?
Velmi by mne to zajímalo.
Nechtěl byste prosím (i s tímto časovým odstupem) tu besedu šířeji okomentovat? Nejlépe samostatným článkem, pokud se Vám bude chtít.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Už je to tady.
V Izraeli vážně uvažují nad aplikací 4, dávky, která bude účinná proti mutaci typu omikron. Tato mutace se rychle šíří mezi populací

Průměrný počet slepic: 4 (8 hlasů)

In reply to by Puck (neověřeno)

Trvalý odkaz

Máte recht, to tu nepatří. Omlouvám všem, hlavně paní Petře.
Ale snad můj příspěvek celkový dojem z článku, i z diskuze, nezkazí.

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)

Popravdě, mně je celkem líto všech těch lidí, co do téhle diskuse chodí jen kvůli slepicím..
Myslím, že mnohem podstatnější je obsah sdělení, než počet "udělených" slepic. Znám několik (převážně odborných) diskusních fór, jejichž adminové už všechna podobná hodnocení zrušili. Včetně těch, která měla nějakým způsobem odrážet "odbornost" daného pisatele, počet jeho příspěvků, nebo délku registrace na té které diskusi.
Ukázalo se totiž, že nemalý počet účastníků takového typu diskuse, doslova "honilo příspěvky" tím, že do odpovědí a komentářů psali vyslovené sračky, úplně s probíraným tématem nesouvisející. V extrémních případech nahradili text řadou např. výsměšných smajlíků.
Tak se potom stalo, že mnozí diskutéři, s extrémně vysokým počtem příspěvků, byli hodnoceni číselně body, hvězdičkami i odlišnými barvami nicků jako jakási "odborná šlechta", jako "velcí odborníci", kteří znají odpověď na jakýkoli problém a jejichž komentáře/odpovědi na dotazy, by podle toho hodnocení, odvozeného jen od počtu příspěvků, měla mít odbornou kvalitu - ale ve skutečnosti to vůbec neodráželo realitu.
Protože takovýchto sračkařů a v podstatě neumětelů, kteří jen honili počty postů, začalo přibývat skoro geometrickou řadou, tak rozumní adminové se poradili. Raději všechna taková různá hvězdičková, číselná-bodová hodnocení i barevná odlišení "šlechty" zrušili - a od honičů byl až na ty nejhloupější výjimky pokoj.

Z jedné, či žádné slepice bych vůbec nic nevyvozoval.
Jistě, může to být sračka, ale může to být i celkem hodnotný komentář, který se ale jednoduše nestrefil do formátu diskuse i webu.
Nebo má naprostou pravdu a jen nastavuje zrcadlo - což taky nemusí být každému příjemné a počet slepic tomu pak odpovídá :D
Viz Sasin :D

Průměrný počet slepic: 4.5 (4 hlasů)

In reply to by Puck (neověřeno)

Trvalý odkaz

pokud promoří, menší riziko než mRNA a vektorové vakcíny. A dá přirozenou imunitu.

Průměrný počet slepic: 4.7 (6 hlasů)

In reply to by Puck (neověřeno)

Trvalý odkaz

A pátá dávka už je bude chránit i proti střepinám palestinských létajících kouřovodů a vodovodních rour, zmutovaných na rakety? Až je tam zase začnou pálit?

Průměrný počet slepic: 4 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

HIV je také virus.
Skoda peněz nacpaných do vakcinací, daly se využít lépe.

Průměrný počet slepic: 3.7 (10 hlasů)

domovní důvěrnice se ozvala.
Těším se na zdejší budoucí Pomocnou stráž čistoty lží. Neosočuji Vidláka, majitele webu, ten fízly nemá zapotřebí, ale oni se sami sdruží a budou vás chránit před myšlením. Že by vznikla nová neziskovka?

Průměrný počet slepic: 3.1 (17 hlasů)

In reply to by Petrpavel (neověřeno)

Trvalý odkaz

petrpavel: Těším se na zdejší budoucí Pomocnou stráž čistoty lží.
***
Paní Alena má však dobrou poznámku, neb totiž ke kovidu asi v prosinci 2021 nelze říci něco nového, nebo něco, co by nesneslo odklad. A stejně to bude buď jen něco z webu nebo nějaká (anti)vaxerská zkušenost...tedy pryč s kovidem!:-)

Zazpívejme si raději něco pořadného!!!

https://youtu.be/GndAiU2qoDI

Průměrný počet slepic: 3.7 (9 hlasů)

In reply to by petr w. (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ale svým způsobem máte pravdu : mě taky hodně zaujaly ty obrázky ze současné americké (snad?) vesnice, i o životě v ní.
Připomněly mi českou vesnici někdy kolem padesátých let minulého století.
Nostalgie.

Průměrný počet slepic: 2.7 (9 hlasů)
Trvalý odkaz

dovolím si přispět jednou (snad) humornou příhodou z dob studia na VVŠ PV LS ve Vyškově (Vysoká vojenská škola pozemního vojska arm. gen. L. Svovody :) ):

Ve areálu školy byla i poměrně slušně vybavená knihovna. Tehdá nebyly PC ani mobily, v televizi nic moc a tak se pro část z nás stávala hlavní zábavou pro volné chvilky kniha (ve vyšších ročnících nahrazena hospodou a filozofickými úvahami nad oroseným půllitrem). Četlo se kde co, občas se dokonce v knihovně narazilo i na nějakou tu indexovku – oni soudruzi z politického oddělení zase moc vášniví čtenáři nebyli, a tak knihovna zřejmě nepodléhala přílišnému ideologickému dohledu. No a stalo se, že si někdo z nás vypůjčil (a přečetl) knihu amerického (zřejmě pokrokového) autora Luciana K. Truscotta s názvem „Šedá uniforma“. Děj knihy se odehrává v elitní americké vojenské akademii (West Point), kterou autor absolvoval, takže zde mimo hlavní zápletky – vraždy posluchače – rovněž barvitě a poutavě líčí výcvik na této škole. A náš spolužák s překvapením zjistil, že studenti na West Pointu prožívají v podstatě stejnou pakárnu, buzeraci a dril při výcviku, jako my, posluchači VVŠ. Vše nám nadšeně vylíčil, načež jsme vyrazili do knihovny a povypůjčovali jsme si všechny výtisky tohoto díla, které byly k dispozici. Též jsme byli nadšeni. No podívejme se, oni nás zde, v té „lepší“ socialistické VVŠ buzerují úplně stejně, jako tom „zlém“ West Pointu.
Šuškanda se začala lavinovitě šířit ročníkem a následně dále. Kniha se rázem stala bestsellerem školy, v knihovně neustále vypůjčená. Pochopitelně jsme ji začali využívat jako ideologickou zbraň proti buzeraci. Opakující se hlášky typu „…je to tu jak ve West Pointu, …buzerace jako v Americe..“ a podobně, logicky neunikly bystrému uchu nadřízených a několik kontrolních otázek záhy odhalilo původ nákazy. Kauzy se ujalo politické oddělení školy. Ke knize proběhlo školení, které řídil sám politruk fakulty. Dotyčný soudruh nám v obsáhlém projevu vysvětlil, že jsme si obsah knihy špatně vyložili, že nevidíme věci v souvislostech, že naše škola je opravdu jiná, lepší, že ještě nemáme ten správný třídně uvědomělý náhled na věc, atd., atd… Časem se do toho trochu zapletl, takže budil spíš všeobecné veselí a moc lidí asi nepřesvědčil. Každopádně to byl konec celé „aféry“, všechny výtisky knihy byly staženy z knihovny – možná i spáleny na hranici :). Doufám, že alespoň nebohá knihovnice zůstala ušetřena
Posledním mně známým čtenářem knihy byla moje matka, která si ji na mé doporučení zakoupila a když jsem ji ujistil, že to takhle u nás na škole opravdu vypadá, nemohla z toho chuděra několik nocí spát, co za hrůzy v tom Vyškově zažívám :-).

Průměrný počet slepic: 4.7 (12 hlasů)

mohl jít za totality studovat na zeleného mozka?

Průměrný počet slepic: 2.1 (7 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

dobrovolně

Průměrný počet slepic: 2.1 (7 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

chteli litat, tak museli na VVLŠ SNP do Košic ...

Průměrný počet slepic: 4.9 (9 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

Každý do chtěl a neměl nějaký neodstranitelný škraloup a fyzičku. Škola si až tak moc vybírat nemohla, byla dobrovolná. Politický vývoj prověřil kvality ideologického zaujetí. Stačí se podívat na Pavla t.č generála a záškodníka.
Jo, třeba taková archeologie, to byla jiná věc, tam bylo moc těžké se dostat.

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

In reply to by strejda (neověřeno)

Trvalý odkaz

na to se právě ptám,kdo mohl dobrovolně chtít jít studovat na zeleného mozka?

Průměrný počet slepic: 2.1 (8 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

líhnuli na jiných školách, než na "bigošárně" ve Vyškově, i když ani ta neměla moc dobré jméno.
Ale rozumím tomu, že to je pro vás naprosto nezkousnutelná informace.
Abych vás uklidnil, pro mne donedávna taky. Ale nikoli kvůli ideologickému nátěru. Ten nátěr se vám snažili namlátit do palice na naprosto každé "věšce".
Viz předmět "marxák".

Průměrný počet slepic: 3 (3 hlasů)