Zemědělec nemá nikdy dobrý počasí

Autor

To není bonmot, to je čistočistá pravda.  Zemědělec nemá nikdy dobrý počasí. Věčně mu něco hapruje. Ono není divu... napodobuje přírodu a za deset tisíc let neolitické revoluce se snaží být lepší v něčem, na co příroda měla miliardu let. Svým způsobem zemědělec vlastně jen třídí přírodní procesy a snaží se, aby se mu nemíchaly dohromady. Jak se začnou míchat, nedokáže si s tím poradit a splakává nad výdělkem. 

A teď vážně... Včerejší článek si zaslouží pokračování. Dnes si popovídáme především o technologii skladování obilí. Asi nejlepší stejnojmenná kniha na toto téma vyšla v roce 1949 v Sovětském svazu a pokud se člověk přenese přes to, že všechno vymyslel soudruh Stalin, nepozbývá nic na své platnosti dodnes. Zároveň to ukazuje, že ohledně skladování obilí dosáhlo lidstvo maxima možností hned po Druhé světové. Od té doby se technologie stala chytřejší i levnější, ale obilí je pořád stejné. 

Takže: 

Obilí se dá skladovat v silech v maximálním sloupci okolo 50ti metrů výšky. Vyšší sila nemá cenu stavět. Vyšší sloupec obilí má tendenci se drtit i samovznítit. Při vypouštění obilí spodem vzniká v onom sloupci vír podobně jako ve vodě, který je schopen ohýbat železo. Padesátky jekly se v něm zkroutí do šroubovice jako nic. Tu a tam se stane, že zemědělec zapomene na trakotorovém vozíku kladivo nebo krumpáč. To se nám dostane do sila a pak se nestačíme divit, co s tím dokáže udělat dostatečně vysoký sloupec zrníček. 

Stejně tak je nevhodné dělat tubus sila příliš široký. Nejrozumnější se jeví do deseti metrů průměru. Při nasypávání dochází k samotřídění, kdy nejtežší zrna padají rovnou dolů, ale všechny plevy, pluchy, kousky slámy a další příměsi jsou odnášeny trubulencemi ve vzduchu ke stěnám, kde vytváří izolaci jako skelná vata. Pokud má silo příliš velký průměr, je těch nečistot na stěnách příliš. Drží se v tom brouci, natahuje to vlhkost, které se nejde zbavit, může se to vznítit a podobně.  Ideální obilná buňka tak má průměr osm metrů a výšku padesát. 

Běžné komunistické silo je o něco nižší a má i o něco měnší průměr a je dimenzované tak, aby se do jedné buňky vešlo tisíc tun. To je zhruba množství, které se dá pomocí dopravníků naskladnit nebo vyskladnit za 24 hodin. Silo má takových buněk sedm nebo osm ve třech řadách uspořádaných jako plástve v úlu. Kapacita sila je tak kousek přes dvacet tisíc tun. 

Já sám mám na starosti tři taková sila, k tomu ještě jedno dvojnásobně veliké a ještě dvě menší. Celková kapacita 135 tisíc tun. Každý rok se to na okrese Znojmo bez problémů naplní. Naše konkurence disponuje zhruba s dvojnásobnou kapacitou a soukromí zemědělci mají ve svých halaách kapacitu na dalších sto tisíc tun. Okres Znojmo s okolím vyprodukuje ročně 300 - 500 tisíc tun obilovin. 

Půl milionu tun představuje zhruba dvacet tisíc plně naložených náklaďáků. Kdyby každý náklaďák potřeboval na silnici padesát metrů prostoru v koloně, byla by kolona dlouhá 1000 km. Asi jako deset plně vyzbrojených tankových divizí při přesunu. 

Na okrese Znojmo je také celkem asi 30 sušáren obilovin s kapacitou asi 15 tun/hod. Tato papírová hodnota zpravidla není nikdy dosažena, protože zrno se musí sušit šetrně a v mnoha případech je nutné ho sušit dvakrát. Reálně je možné na každé sušárně během sezóny usušit maximálně 5000 tun. Představuje to zhruba třetinu úrody. 

Sušení je samozřejmě velmi drahý a náročný špás. Výkon hořáku takové sušárny je kolem 2000 kW a k tomu 30 - 50kW výkonu ventilátorů. Plynovod musí být středotlaký a plyn se musí u RWE objednávat dopředu, protože jak se něco takového rozjede, lidem v okolí by přestaly hořet sporáky i kotle. Plynárny s tím musejí počítat dopředu. Včera jsem uváděl, že odsušení jedho tunoprocenta stojí 40 Kč a průměrně se odsušuje 5% vlhkosti na každé tuně. Každá vysušená tuna stojí 200 Kč. Dohromady to na Znojemsku může dělat desítky milionů korun. 

Každé silo je také vybavené provzdušňovacím zařízením. Výkonné vysokotlaké ventilátory foukají přímo do buněk obilí a konstrukce provzdušňovacího zařízení je docela kumšt. Pokud by se vzduch pohyboval obilím příliš pomalu, vzal by hodně vlhkosti, rychle by jeho vlhkost stoupla na 100% a o pár metrů výš by už voda vezi zrníčky zase kondenzovala. Pokud by vzduch proudil příliš rychle, žádnou vlhkost by nenabral, jen by procházel. 

Na jednu tisícitunovou buňku je zapotřebí cca 7,5 kW výkonu na provzdušňování.  Hned od žní až do podzimu je nutné do buňky foukat v každou vhodnou chvíli, kdy je vzduch o něco chladnější než zrno. Zhruba se dá říci, že do obilí se během podzimu fouká zhruba šedesát dní v kuse. Za těchto šedesát dní krát dvacet čtyři hodin je možné zrnu ubrat 1 - 2 % vlhkosti. Tolik ke spekulacím o možnostech fukarů při sušení obilí. Vzduch může zrno dosušit, ale pokud je zrno příliš mokré, neudělá nic a je nutné teplo. Navíc zrno je docela hezký přírodní vynález. Vysušíte ho sušárnou a za týden je znovu vlhké.... Odsušíte jen povrch zrna. Uvnitř voda zůstane a za týden se rovnoměrně rozptýlí v zrnu, jste na tom sice lépe, ale musíte sušit ještě jednou. 

Průměrná obsazenost jednoho sila představuje tři lidi, kteří pracují přímo s obilím, k tomu jedna účetní a jedna laborantka. Na každém sile jsou laboratorní přístroje v ceně několika milionů korun. Vzorky se odebírají nejen při žních, ale i během roku. 

V silech jsou zavěšené teploměry, protože to je jediný způsob, jak zjišťovat, zda se se zrnem něco neděje. V tomto je to jednoduché. Ať zrno plesniví, ať ho žerou brouci, ať má tendenci se vznítit, všechno se projeví nárůstem teploty.  Nejsnadnější řešení představuje s obilím pohnout. Prostě se z buňky přetáhne do jiné. Přetažení zrno provzdušní, brouky to normálně mechanicky umlátí a z mně neznámých důvodů to zpravidla pomůže i od plísně. V kombinaci s provzdušňováním to řeší 90% problémů. Zbylých deset procent řeší chemie - zpravidla Cyklon B, neboli Uragán, případně Gastoxin, neboli fosforovodík. Kromě plísní a brouků se na silech samozřejmě bojuje i s potkany. 

Letošní problémy se zelenými zrny jsou něco, co se posledních padesát let řešilo pomocí herbicidů. V tomto ohledu hlásím, že existují i jiné herbicidy než Roundup. Roundup měl jen tu pochybnou výhodu, že byl natolik laciný, že se s ním dalo nahradit kde co. To také způsobilo jeho nadužívání a způsobilo, že Roundup se stal pro laiky jediným herbicidem a jediným postřikem o kterém už slyšeli. Ve skutečnosti se na obilí aplikuje postřiků celá řada a nemusíte mi to věřit, postřiky se aplikují i v Rusku. Akorát že Rusové mají svoje vlastní chemické továrny i svoje vlastní herbicidy. Pokud Putin říkal, že tam u nich dělají obilniny bio, tak kecal (nebo to novináři blbě pochopili). Nedělají je bio, jen nepoužívají americké prostředky, mají svoje. Jestli jsou ovšem méně jedovaté, o tom bych pochyboval. Jsou jen založené na jiném biologickém principu. 

Roundup působil na zelené části rostlin a zablokoval jim buněčné dýchání. Aby fungoval, potřeboval chlorofil. Proto byl tak oblíbený. Mohli jste jím postříkat čerstvě oseté pole. Roundup vyhubil plevel, po dvou třech dnech se rozložil na něco jiného a nově vzešlé rostlinky vesele rostly. Totálních herbicidů ale existuje víc a některé dokáží pole vyhubit na celé roky. Stačí pokazit dávkování. 

Letošek ukazuje i mimo zemědělství, v jak komplikovaném světě žijeme a že je snadné něco zakázat nebo nařídit a pak zjistit, že to funguje dobře jen na papíře. Lesy České republiky měly nenažrané manžery a předražené zakázky. Tak je donutili dělat transparentní výběrová řízení. Krade se tam furt, ale k tomu trvá rok, než se někde začne kácet. Výsledkem je, že dřevo sklízí kůrovec. 

Roundup se k nám začal vozit a nadužíval se. Tak se zakázal a s ním i pro jistotu všechno ostatní a letos máme ohroženou úrodu jednoduše proto, že příroda jaksi hraje jinak. 

Před třiceti roky se tleskalo našemu vstupu do světové obchodní organizace. Tleskalo se otevření hranic a tleskalo se volnému pohybu osob i zboží. A díky tomu se naše pšenice prodává za světové ceny. Proto se naši zemědělci musejí přizpůsobovat postupům platným jinde, protože pokud nebudou rabovat jako jinde, zkrachují a jejich pole převezmou ti, kteří rabovali a dosáhli zisku.  A zkuste říci nějakému majiteli deseti zděděných hektarů pro dědečkovi, že mu dáte nájem 500 Kč na hektar, protože hospodaříte ekologicky a bio, proto máte nižší výnosy a menší zisk. Obratem přijde druhý, který nabídne obvyklé tři tisíce za hektar a už nedodá, že nebude ani hnojit mrvou, ani se žinýrovat se střídáním plodin. Hádejte, koho si majitel desti hektarů vybere.  Buď si za nájem udělá velký nákup v Lidlu a nebo pojede do Chorvatska... snadné rozhodování. 

Letošek ledacos ukáže - i v zemědělství. A až  bude chleba stát šedesát korun, bude to i proto, že není otrávený desikantem... ale je ho podstatně méně, protože obilí se muselo často přetahovat, muselo se do něj víc foukat, hodně se ho muselo zkrmit nebo se z něj udělala kyselina citronová a to co plesnivělo, tím se nakrmily ryby, kterým to nevadí a zbytek se spálil... na nic jiného se totiž nehodilo. 

Ačkoliv mám rád bio a nefandím postřikům , přesto nehodlám být fanatikem ekologie a letos bych raději desikoval. Já sám se snažím postřikům vyhýbat, ale ne za cenu zničení úrody. Raději trochu jedu navíc (protože další jedy se stejně aplikovaly), protože zrovna letos bude úroda hodně důležitá. Pořád platí, co jsem už několikrát napsal. Letošní zima bude stát za houby. Potravin bude málo a budou drahé.  

Jo a mimochodem... I v Německu mají letos problémy se zelenými zrny. Ptali jsme se jich, jak to řeší... Odpověděli nám, že se chtěli zeptat nás... Také na to nejsou zařízení a jejich škála možností je také už zakázaná. Ale prý nevadí... Dovezeme... 

 

 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.5 (55 hlasů)

Komentáře

a z těch je evidentní, že někdo (pokud to bylo žhářství) šel vysloveně po těch varhanách.
Nikde jinde v kostele neshořela ani sirka - požár byl založen (protože zahořelo současně na třech místech) pouze na kúru s varhanami.

Takže buď to byl nějaký magor, nebo nějaké vyřizování účtů (i mezi varhaníky, restaurátory a pod. jsou hovada).
Pak je ještě možnost, že šlo o nějakou kurevskou závadu na elektroinstalaci. Nebo varhaník něco zapomněl vypnout, ono se to přehřálo a...
Varhany jsou dnes poháněny elektřinou a i na mrňavejch lokálkách je několik spínačů. Tohle byly vahrany jako hrom a musela tam být sada ventilátorů, převodů na měchy, přepínačů a spínačů. Jestli se tam někde něco vyzkratovalo/přehřálo, MOHLO to začít hořet na třech místech naráz.

Každopádně to je hrozná tragédie, protože ten nástroj je absolutně nenahraditelný. I kdyby někdo postavil repliku (jako, že nepostaví, bo by to těžko někdo zaplatil), bude to jen replika :-(

Zatím bez slepic

Otázkou je, z jakého materiálu byly píšťaly varhan. dělají se kovové a dřevěné. S kovovými by šlo varhany postavit znovu. U dřevěných píšťal to už nepůjde.

Průměrný počet slepic: 2.5 (2 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Středová část byla z 1. pol. 17. století a k ní přibyly přístavby ze 70. let 19. století a 30. let 20. století.
Obrovská varhanní skříň (byly velké jak dvoupodlažní rodinný dům) byla kompletně celá dřevěná - s původními barokními stavebními prvky a s barokizujícími modernějšími stavebními částmi. Všechno nádherně vyřezávané a osoškované.
Takže z cca 80% byly dřevěné.
A podle toho, co leželo pod kúrem, byly i modernější píšťaly kombinované; takže nezbylo nic, jen hromada oharků.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Tak teď už varhany v Nantes nikdo neobnoví. Nebudou peníze. :-(

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Peníze jsou. Ale na migraci a postupující islamizaci.

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ale budou to moderní varhany s plechovými píšťalami a našlapané elektronikou :-(

Zatím bez slepic

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

Je to opravdu nenahraditelná škoda. Obnova varhan znamená novostavbu. Avšak to nutně nemusí být formou, popsanou jako "moderní varhany s plechovými píšťalami a našlapané elektronikou". Žádné varhany nemají plechové píšťaly, vždy jde o specifickou slitinu olova a cínu. Dle vzniká mnoho nových varhan, které jsou buď bez elektroniky nebo ji používají jen v omezené míře. Bude záležet na Francouzích, čemu dají přednost. Vzhledem k tomu, že kostely jsou tam státním majetkem, finanční pomoc už přislíbil prezident Macron. Mohou tak vzniknout nové kvalitní varhany, ovšem už hodně odlišené od zničených.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

zemřela v USA siamská dvojčata narozená v 50. letech a ta živila rodinu až do 70. let,že jezdila s cirkusem a předváděla svou bizarnost v 70. letech,podotykam teprve,byly tyto cirkusy zrušeny ,ale bohužel nahrazeny pet show, cirkus vozí malá tygřata a lvíčata,která si lidé hladinu a cítí a za to platí. Kočičky jsou ale ve stáří 4 měsíců utraceny a nahrazeny novými koťátky. Divnej svět.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Vidláku, poraďte prosím. Jak doma skladovat pšenici? Odebírám od svého vidláka, vyschlou ze stodoly. Předloni jsem ji pověsil v pytlech do průvanu na půdě, žral ji brouk. Loňskou sklizeň jsem letos na jaře zavřel do plastových hoboků, do každého dal nahoru plátěný sáček s kočkolitem pro absorbci vlhkosti, zatím dobrý. Kam to doma dáváte Vy?

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

ale dal bych ji do plastového sudu a zaplavil CO2 (kysličník uhličitý).

Průměrný počet slepic: 2.8 (4 hlasů)

Poradíte i technicky, jak to zaplavit?

Průměrný počet slepic: 2.5 (2 hlasů)

Třeba z hasičáku

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

Minimální varianta. Hluboké 2 - 2.5 m. Široké 1 m až 1.5 m. Nahoře lahvovité zúžení otvoru na nějakých 60 cm. Musí být vykopána někde na terénní vyvýšenině, odkud odtéká voda. Nejlépe ve spraši. Nebo vymazat jílem. Pak stěny vypálit ohněm ze dřeva. Pak stěny 6 - 10 cm na šířku obložit senem nebo slámou a dno také. Nasypat obilí, vyplnit těsně po vršek. Lahvovité zúžení vyplnit povříslem z rostlinného materiálu. Pak překrýt konopnou pytlovinou a 40 cm zeminy. Zbudovat jednoduchý přístřešek, v případě ohrožení cizími žravými hordami, dát těsně pod zem svažitě desku z dubového dřeva, aby z vrchu odtékala voda na strany a tu překrýt drnem nebo mělkou vrstvou zeminy a zamaskovat dubovým listím. Obilí začne dýchat a vyplní prostor CO2. Ten je těžší než vzduch a zůstane pěkně v jámě. Metabolismus obilí se zpomalí, takže vydrží klíčivost v pohodě 2 roky a zároveň brání broukům a plísním, kterým se v CO2 nedaří. U nás se využívaly obilní jámy kontinuálně od 10 až do začátku 20 století.
Hlavní výhoda je v tom, že pokud vám někdo spálí barák, o obilí nepřijdete. :)

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

Jóóó tohle prý praktikovali během "hladomoru" i na tý Ukrajině; jen něco udělali špatně, protože jim to zrno povětšinou zpesnivělo, zchnilo ... no oni z toho dokázali ještě i tu mouku namlýt (na černých mlýnech) a pak se divili, že jim tam ti mužici umírají ... opáno z vyšetřovacích protokolů ...

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

Moc díky, dobré, posunuté až tam, kam přemýšlím. Máte zdroj?

Zatím bez slepic

s někým, kdo svařuje v ochranné atmosféře CO2, "céóčkem". Tlakové lahve s CO2 pro účely svařování se (ve specializovaných prodejnách) běžně prodávají.
Dole do sudu nainstalovat "vypouštěcí kohout", který pro vás bude naopak napouštěcí. Nahoru na obilí talířek s čajovou svíčkou. Odspodu zlehýnka napouštět, až svíčka zhasne, je plno. Sud uzavřít těsným šroubovacím víkem.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Já mám doma takovou zmenšeninu velkého sila. Osm plechových skříní, každou na 500 kg pšenice seřazené za sebou  obsluhované šnekovým dopravníkem. Pokud je extrémně vlhký rok nebo se mi objeví brouci, zrno přesypu. Pokud to nepomůže, použiju tabletu gastoxinu. 

Broukům a plísním se člověk nemůže úplně vyhnout, protože se do sila dostanou přímo z pole. To platí i pro pytle. Je to tam sice vzdušné, ale pokud je venku vlhko, je po žížalkách. Zrno si tu vodu natáhne.  Plastový uzavíratelný hobok je lepší - pokud se do toho pustí brouci, jsou hned vidět na první nakouknutí. V takovém případě hobok vezměte a přesypte ho do jiného hoboku. Zpravidla to postačí. Probuzení brouci jsou známkou vlhkosti. Pokud je teplo, vysypte zrno na hodinu někde na igelit na sluníčku a pak ho pěkně zatepla vraťte do hoboku a pevně zavřete. 

Je také důležité, aby hobok nebyl na přímém slunci - kolísá tam teplota a to umožňuje kondenzaci i té zbytkové vlhkosti na nějakém místě. Ten kočkolit děláte dobře, stejně by fungovala i miska se solí položená na zrní nahoře. 

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Děkuji!

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Voni to nikde nemají jednoduchý :-))

V Norsku se během koronaviru méně umíralo, pohřební služby žádají stát o pomoc.
No teď snad aby vypustili Brejvíka :-)

https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/v-norsku-se-behem-koronaviru-…

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Základní pravidlo vědecké metodologie a vědeckých závěrů: KORELACE (současný výskyt dvou jevů) NENÍ KAUZALITA (příčinná souvislost). Tedy snížená celková úmrtnost za koronavirové infekce neznamená, že lze objektivně učinit jakýkoli závěr o koronaviru a jeho nebezpečí.

1) V roce 1973 byla v Izraeli stávka lékařů, trvající 29 dní. Stížnosti pohřebních služeb odstartovaly podrobnější šetření a ukázalo se, že po dobu stávky poklesla úmrtnost obyvatel - o celých 50 %.

2) V roce 1976 vyvolala stávka lékařů v Bogotě trvající 52 dní pokles úmrtnosti o 35 %.

3) Protestní omezení práce lékařů v Los Angeles v roce 1976 vyvolalo pokles úmrtnosti o 18%.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

To byste měl připomenout norský vládě.
A ta by to měla připomenout norským supům.

Ale to neřeší problém norských "mrchožroutů"
Ti potřebujou pravidelný přísun mrtvol nebo dotace, s poučkami se asi nespokojí...

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Úmrtnost jim zajistí klany z Malmö. Nebo jim potřebné specialisty dovezou neziskovky ze Středozemního moře. Úmrtnost se jim docela určitě zvedne.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

miluju! 5 kurů.

Jen si občas nejsem jist. Občas je to jak černý humor, ale dotyčný to myslí vážně.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

(to jest oba jevy nejsou ekvivalentní) ale kauzalita není vyloučena. - To kdyby se našel někdo, kdo by to chtěl obrátit.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)
Trvalý odkaz

na gramatické chyby :zlobiví

Průměrný počet slepic: 2 (4 hlasů)

se od předcházejícího slova neodděluje mezerou.
Takhle ano: blablabla
Takhle ne :blablabla

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Roundup, prosím pěkně, neblokuje buněčné dýchání. Roundup blokuje šikimátovou metabolickou dráhu, kterou rostliny vyrábějí aromatické aminokyseliny a foláty. Zbytek účinku už jsou jen sebeobranné mechanismy rostlin.

Roundup nepotřebuje chlorofyl. Stejně dobře likviduje cokoli, co šikimátovou metabolickou dráhu má. Člověk ani živočichové ji přímo nemají. Ale například včetně mikroorganismů v lidském trávicím systému ano. A věřte, že s nefunkční / špatnou mikroflórou v lidském trávicím systému daleko se zdravím nedojdete. Od katastrofického nedostatku řady vitamínů a minerálů přes různé nemoci ze špatné mikroflóry vás poměrně šupito presto přivedou do velmi zuboženého / mrtvého stavu.

Problém roundupu je, že byl prosazen korporátní silou, a zlikvidoval přitom selektivní herbicidy. Namísto selektivních herbicidů ničících konkrétní rostliny a žádné jiné, se korporátní silou prosadil roundup. A aby se prosadil rovnák na ohejbák, tak se začaly genetickou modifikací vyrábět rostliny s modifikovanou šikimátovou dráhou, které přežijí roundup. Jinak řečeno, pro prachy a astronomický zisk se - mnohem více devastující a horší variantou - začalo hrát na Boha a vládce vesmíru, a vyrábět "selektivní" herbicid.

Je velice správné, že roundup je potlačován, ale bojím se, že to nebude stačit. Měl by zmizet úplně a zcela ze scény.

Chápu používání chemie v zemědělství, ale mělo by to mít nějaké meze. Bez ní to nejde, ale rozhodně by se to mělo dělat s rozumem, znalostmi. Bez fanatické pozitivnosti k chemii ála Vidlák. Pokud to totiž bude řídit pouze zisk ála Monsanto - což je jeden extrém - povede to ke katastrofám. A zákonitě přijde druhý extrém - totální odpor k jakékoli, i užitečné, chemii.

Průměrný počet slepic: 4.7 (10 hlasů)

In reply to by Miloslav Ponkrác (neověřeno)

Trvalý odkaz

... kdo kupuje a používá roundup, pomáhá financovat přejmenovanou IG Farben (Bayer, Agfa, BASF atd.), jejíž akcie se na světové burze - mimochodem - vesele obchodovaly až do roku 2003.

Průměrný počet slepic: 4.9 (7 hlasů)

V tom případě byste musel položit a zlikvidovat asi tak 90 % západních firem. A zřejmě byste se nikam nedostal. Protože byste rychle zjistil, že polovina lékáren jsou výrobky nástupnických firem, které se ušpinily s Adolfem Hitlerem.

Třeba taková obří počítačová firma IBM, která mimochodem stojí za vznikem PC a hard disků, existuje dodnes v nezměněném jméně. Pomáhala hitlerovcům efektivněji likvidovat Židy i jiné národy, a má svůj význačný podíl v holokaustu 2. světové války. Ta vytetovaná čísla na vězních v koncentrácích jsou čísla v databázi od firmy IBM. Ti co přežili koncentráky, můžou být šťastní, že mají na ruce vytetovánu doživotní reklamu na firmu IBM. Možná se měli přihlásit v New Yorku, že chtějí poplatky za to, že dělají IBM reklamu.

IBM je to tak u zadele, že se ani nepřejmenovala.

Mohli bychom takto pátrat v minulosti. Třeba Belgie a masový vrah král Leopold II. Belgický na přelomu 19. a 20. století. Byl velice výkonný, a Belgie se svým králem si zaslouží čestné místo mezi největšími vrahy a diktátory. Nějaký Pol Pot je proti Belgii jen ubohý žabař a humanista. Tak získala Belgie své bohatství.

Co takhle přerušit všechny styky se státy, co zařídily Mnichovskou zradu 1938? Bez jejich pomoci by fakticky byl Adolf Hitler nula, a 2. světová válka by nejspíše vůbec ani nezačala. Mimochodem, Polsko si alespoň ze Sudet poté ukouslo Těšínsko.

Co udělat sankce proti Maďarsku, které bylo fakticky po celou 2. světovou válku jeden z nejlepších spojenců Třetí říše, a to až do úplného konce. Dokonce při osvobozování Evropy tam Rudá armáda nechala mnoho mrtvých, protože Maďaři bránili Hitlera i v době, kdy už to měl jasně prohrané.

A tak dále. Tímto nikam nedojdete.

Máte dnes řadu nebezpečí, které mnohé firmy podporují. DNES.

Já myslím, že je nejdůležitější vrátit svět do normálu.

Průměrný počet slepic: 4.3 (9 hlasů)

Ohledně IBM mi neříkáte nic nového, tuto skutečnost zmiňuji v různých diskusích již řadu let (stejně jako o dalších věcech, které zmiňujete). Ale on je prostě rozdíl mezi spoluprací na dobrovolné bázi, dokonce s vlastní iniciativou, a spoluprací nucenou, například politickými okolnostmi. V tom prvním případě - no mercy. Mimochodem, právě IBM ve spolupráci a později pod vládou MS můžou společně s Intelem za zbrždění vývoje v IT o cca pětadvacet let. RISC procesory a non Windows operační systémy tady mohly být již dávno masově využívány. Teď se všichni smějí Applu, že jim to krachne, ale ono se evidentně jedná o zavádění věcí, které tady dávno mohly být. Jen mnohem svobodnější a nesvázané patenty a uzavřenými proprietárními technologiemi. Takže jestli potupně chcípnou původní firmy i jejich nástupnické je mi srdečně ukradené, nic jiného si ani nezaslouží.

A mimochodem, Pol Pot je americký produkt financovaný CIA. Stačí si to dohledat. A ano, Leopold II. byl mega svině, Belgičanů mi je zhruba stejně tak líto, jako bylo Evropě líto Československa v roce '38.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

In reply to by tdx (neověřeno)

Trvalý odkaz

1) Newindowsovské operační systémy jsou tu už dávno. Hlavním problémem pro jejich rozšíření byla astronomická cena. Ono když si musíte na koupi operačního systému ála unix půjčit v bance nebo prodat dům, abyste na něho měl - tak vcelku není divu, že jaksi tato linka vývoje nemá masový evoluční úspěch. Microsoft se ujal proto, že za svůj DOS a později Windows chtěl pár šušňů, naprosto směšných proti tomu, co žádali obchodníci za unixy nebo za IBM OS/2.

Mohu vám klidně vyjmenovat, proč se libovolný newindowsovský operační systém nerozšířil, pokud řeknete jeho jméno.

Rozšířil se až Linux, a to proto, že byl zdarma. Linus Torvalds ho rozjel právě proto, že chtěl Linux, a neměl to miliónové dolarové konto na koupi unixu. I když ani tak se nerozšířil na desktopy nijak zvlášť, ale mimo ně má vcelku úspěch.

2) RISC procesory tu jsou, a prodá se jich mnohem více kusů než CISC procesorů. Ale opět naprosto nechápu, proč by RISC procesory měly být nutně lepší.

3) Poctivé studium historie přinese člověku nejeden šok.

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

... ale ne. MS DOS a posléze Windows se rozšířily z úplně jiných důvodů. IBM byla pověstná svými svinskými firemními praktikami dávno před PC. Jednoho dne se IBM rozhodla ovládnout firemní prostředí novou platformou a využít k tomu svých vypracovaných strategií (především chytit pod krkem, škrtit a vyhrožovat stejně jako mafie). Nicméně pro svou novou platformu, která byla mimochodem mizernější než konkurenční systémy v té době době nastupující (počítače založené na 16/32-bitová Motorole a jiných1), neměli operační systém. Protože se někdo z IBM znal s rodinkou Gatesů, dohodili jim svého fracka, problémového synáčka neschopného dostudovat vysokou. A ten, aniž by měl něco skutečně v ruce, si zvládl koupit polofunkční systém a vydávat jej za svůj super duper produkt. Dál už je to historie - Gates brzy pochopil, že kdo vlastní OS, určuje vše. Takže ve spolupráci s IBM a později ve své režii pomohli v US změnit legislativu ve prospěch těchto novodobých zlatokopů - softwarové patenty, zákaz prodeje počítače bez OS, OEM prodej atd. Nakonec vyvinuli proprietární platformu, k níž poskytly exkluzivní přístup pouze některým. Například nepříliš významné firmě Adobe, která kromě jiného nabízela celkem (na svou dobu a srovnatelné produkty na jiných platformách) podprůměrný grafický program Photoshop, který se však díky možnosti vyvíjet jej dřív než konkurence stal nakonec prakticky jediným nástrojem pro profesionální grafiku. Podobně se vezl svého času Corel, než začal zlobit se svou distribucí Linuxu. Samozřejmě onen faktický monopol na poli operačních systémů byl vykoupen spoluprací s tajnými službami už minimálně od dob Win95. Nejinak tomu bylo u jiných "hvězd" světa IT, jako byl Intel či Realtek.

Linux a celý svět OS/GNU se rozšířily nikoli díky možnostem volné konkurence, ale všem těmhle hajzlíkům navzdory. A to jen díky velice sofistikované strategii a licenční politice. Nebýt těchhle pološílenců jako Stallman, dnes se nemáme moc o čem bavit. A mimochodem, podíl Linuxu na desktopech v posledních měsících lineárně roste, už dosahuje přes tři procenta. Důvody malého rozšíření dřív jsem už zčásti jmenoval - praktiky MS, pokřivené zákonodarství, existence tzv. "softwarových patentů", politika výrobců hw utajovat technické specifikace, idiotismus v IT orientovaných médiích (stačí zalistovat v libovolném Chipu, PC Review a jiných z 90. let) atd.

RISC procesory tu byly už dávno. K jejich masovějšímu rozšíření došlo až díky mobilním zařízením. Pokud se ptáte, proč jsou lepší, tak předpokládám, že tohle jako programátor víte - mimo jiné jde o otevřená řešení (alespoň u některých, jako je RISC V) a taky o to, že v procesorech tím pádem není skryto kdovíco. Stačí se podívat na odhalené bezpečnostní díry v posledních letech procesorů CISC, nemluvě o tom, co tam je ukryto jinak. Vše pokryto tunami patentů a totálně zprivatizovanou technologií výroby. Právě proto existují de facto jen dva výrobci, Intel a AMD, všichni ostatní už dávno sbalili fidlátka.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

Silná nenávist vám zaslepuje úsudek.

Vyrostl jsem na unixu, v době - kdy o nějakém Windows ani Linuxu nebylo ani vidu ani slechu. V době, kdy neexistoval dokonce ani web. Znám ty doby jako vlastní boty. Nemůžete mě tedy podezírat, že bych měl něco proti unixu. Stejně jako máte ztíženou pozici v pohádkách, protože jsem v tom žil.

Rozdělím to na 2 příspěvky.

***

Já ty pohádky linuxové komunity doslova nesnáším. Linuxová komunita je pro mě důkazem, že aktivisté mohou infiltrovat také do techniky. Mimochodem, víte, že politická strana Piráti vznikla v české linuxové komunitě - a nábor dělala na stránkách českého linuxového webu abclinuxu.cz?

Mám rád techniku. Nemám problém pracovat s unixem ani Linuxem. Ale s linuxovou komunitovou nechci mít společného vůbec nic. Je to jenom aktivistická banda, nikoli spolek zájemců o techniku. Neustále všude vykřikovala, co všechno je třeba zničit, zakázat. Řvali proti mp3 hudbě, proti gif obrázkům, proti ICQ komunikaci, proti všemu. Pak řvali, že žádný software nesmí být komerční. Kdo nemá software pod licencní GPL, nezaslouží si podle nich nic jiného než odplivnout.

Linuxová komunita aktivisticky přepisuje wikipedii tak, že všechna technická i počítačová hesla vycházejí lživě ve stylu: Linux je nejlepší. Od té doby co pan Milan Keršláger, fanatický linuxář na univerzitě, dokonce zadává studentům jako úkoly: přepsat technická hesla ve wikipedii tak, aby z toho Linux vyšel jako hvězda, se už na českou wikipedii nedá ani spolehnout.

Linux je dobrý systém. Mimochodem, víte o tom, že Linux teď táhne a vyvíjí firma IBM? Ta vámi milovaná firma. Víte o tom? Linux a vývoj Linuxu je teď v rukách IBM, a co určí, to v Linucu bude nebo nebude.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

Myslím, že je celkem evidentní, že Piráti jsou v současné době čistí liberálové. Liberalismus nemůže mít z principu nic společného nejen s levicí, ale ani s tím, co hlásá komunita kolem otevřeného softwaru. Mluvím o českých Pirátech, kteří jsou stejná zprzněnina původní myšlenky jako čeští "Zelení".

Jen jste k tomu vašemu A už nedodal to B. Že ta komunita ke všemu vyvinula životaschopné alternativy a pomohla vyvléct internet a počítače z vleku velkých soukromých firem. Místo kdysi patenty ověnčeného (a ne zas tak kvalitního) MP3 tu máme OGG Vorbis a FLAC, místo GIFu PNG, místo ICQ jiné komunikační protokoly a programy, například Signal. A zrovna ICQ nezabila ani tak komunita kolem Linuxu, ale FB.

Chápu vaše výhrady, ale z mého pohledu se s firmami, které používají k ovládnutí trhu svinské praktiky, moc v rukavičkách bojovat nedá. Chápu i vaši zahořklost, cením si naopak vaší integrity, protože co vím, tak pod svým jménem vystupujete všude otevřeně a znám vás podle něj i já. Názory máte konzistentní.

Já nejsem fanatik, nejsem dokonce ani profesionální ajťák, nicméně Linux používám jako čistý fanda do počítačů už od roku '97. Pro mě je pokračováním toho, co kdysi začaly domácí počítače a co téměř zabil MS svou snahu z počítačů udělat velký firemní byznys pro ty, kterým to MS licencí povolí. A moje výhrady jdou hluboce do 80. let, ta firma mi principiálně vadí od doby, co jsem prvně sedl k PC a měl možnost si jej osahat.

Wikipedie se bohužel přepisuje hlavně politickým aktivismem, proto ji jako zdroj informací používám spíš okrajově. A protože vím, co se tam děje u běžných hesel, tohle vám klidně i věřím.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Byla doba, kdy firmy prodávaly počítače pouze velkým firmám. Bill Gates měl vizi, že každý člověk bude mít počítač doma na stole. Té vizi se všichni smáli jako blábolu fantasty.

Všechny aktivity uvnitř IBM, které se týkaly malých počítačů, byly proti vůli vedení IBM. IBM chtělo dělat jen velké věci. Když si tedy zaměstnanci prosadili, že se bude dělat PC, nechtělo do toho dávat moc invence ani prostředků. Bill Gates se jim hodil, protože sháněli operační systém. A ano, byly tam známosti. Ono se k firmě mající miliardové zisky ročně jen tak z ulice nedostanete, že ano. To platí tehdy jako dnes.

A víte, proč to Bill Gates vyhrál? Protože IBM oslovila Gary Kildalla, tvůrce tehdy rozšířeného operačního systému CP/M (vidíte! další operační systém! víte kolik jich tehdy bylo? vy patente!). Jenomže ten velkopansky sdělil IBM, že nemá čas, protože si chce zahrát golf. Ale až si golfu užije, tak jim dá vědět, a možná s nimi i pohovoří. Takto jednal s největší počítačovou firmou světa. Není divu, že IBM tedy dala šanci někomu dalšímu. Ani to nechcete slyšet, že ne? To by se nehodilo do vaší nenávisti.

V té době, navzdory vaším tvrzením, byla celá řada různých operačních systémů. Pamatuji si velice dobře, že jsem programoval své programy běžně pro 5 různých operačních systémů. Protože mezi zákazníky i mezi lidmi jim prostě bylo dost různě rozseto. To se vám ale nehodí do krámu o tom, že to opanoval jediný Microsoft.

Unix a Linux byli a jsou stále jediní, kteří hlasitě vykřikovali, že nic jiného než operační systémy ála unix nemají právo na existenci. To je jediná jistota, která se nezměnila za posledních mnoho desítek let. Pouze zastánci a fanatici unixu chtějí vše ostatní zlikvidovat.

IBM, vzhledem k tomu, že o projekt počítače pro malé zákazníky moc nestála, a byl to spíše trucpodnik zaměstnanců, si ho ani moc patentově nechránila. Opět tvrzení proti vám. Velice záhy bylo PC okopírováno a vyráběno konkurencí. A tak je tomu dodnes. Kde jsou ty vaše patenty?

Když Microsoft vydával operační systém MS-DOS, tak opět se vyrojila spousta konkurence. Já jsem měl rád DR-DOS (Digital Research DOS), který uměl přepínání, později Novel-DOS 7 s přidanými funkcemi počítačové sítě.

A tak dále. Píšete jen samé bludy.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Já nepíšu bludy, ty věci se dají dohledat na internetu. Musel bych oponovat každé vaše vyjádření, na což tady není prostor a bylo by to celkem o ničem. Například DR DOS zabil MS tak, že se na něm odmítaly spouštět Win 3.x, a to ne kvůli nekompatibilitě, ale protože MS zařídil detekci konkurenční platformy a program se odmítl spustit.

https://www.theregister.com/1999/11/05/how_ms_played_the_incompatibilit…

Stejně tak můžu položit řečnickou otázku, kdo z konkurence měl finančně a politickým krytím na to, aby prodejcům PC dával svůj produkt pod cenou (tzv. OEM).

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Ono se stačí podívat na to, jaké výpalné platí Google za každý prodaný Android Microsoftu či na situaci kolem vývoje ovladačů pro Linux. Některé prostě nejsou - specifikace uzavřená, nic zveřejňovat nebudeme, chráníme své duševní vlastnictví, viz třeba Nvidia.

https://www.howtogeek.com/183766/why-microsoft-makes-5-to-15-from-every…

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

... dokud nám budou ze západu předhazovat naši "komunistickou" minulost, ale zcela ignorovat svou koloniální, rasistickou, fašistickou a nacistickou minulost, jejíž mentalitu vůči nám uplatňují dodnes, tak o žádném "vrátit svět do normálu" nemůže být ani řeči. Nejdříve budou muset vrátit vše nakradené, splatit své dluhy i s úroky ze všech válek, podrazů a snah o ovládnutí druhých, a až poté se lze bavit o nějaké normalizaci vztahů. A pokud to dobrovolně nehodlají udělat, jakože evidentně ně, tak ať je současné procesy, které si sami nastartovali, rozemelou na molekuly.

Průměrný počet slepic: 5 (9 hlasů)

In reply to by tdx (neověřeno)

Trvalý odkaz

Nejdůležitější ze všeho jsou hodnoty a smýšlení Čechů pro budoucnost země.

Ze Západu nám kupodivu komunistickou minulost téměř nepředhazují. Tu nám nejvíce předhazují naši čeští aktivisté, celebrity, umělci, univerzity a další. Slouží více méně jako zástěrka k tomu, aby se vyvolala kouřová clona, a neupínala se pozornost na dnešní lumpárny.

Lidé dělají jen to, co si necháte líbit. Mnohé dnešní hádky, půtky a problémy by rychle skončily, kdyby jedna strana přestala hrát.

1) Když ČR bude nazývat Německo postnacistickou zemí, rychle přestane název "postkomunistická".

2) Když Češi rázně odmítnou se bavit o ublíženosti sudetských Němců, skončí to raz dva. K Polákům by si to nedovolili. Proč? Protože Poláci s nimi nehrají.

Atd.

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

... že to naše pátá kolona dělá zcela nezištně, tak je to naivní. Oni jsou z toho západu mohutně placeni. Bylo tomu tak už za minulého režimu, jsou veřejně známé "zpovědi" některých příslušníků disentu o roli George Sorose, napojení na západní tajné služby a jejich programy pro rozvrácení východního bloku atd. Podívejte se na odporné existence typu "historika" Krystlíka. Ti lidé by za normálních okolností vůbec nemohli přežít. Ale jsou placeni a velmi dobře.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

... mé reakce na vaše příspěvky jako pokus o hádku. Nepolemizuji s vámi v lecčems. Jen mě některé věci štvou už víc jak třicet let.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

In reply to by Miloslav Ponkrác (neověřeno)

Trvalý odkaz

Co je to "šikimátová metabolická cesta"?

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by kulajda (neověřeno)

Trvalý odkaz

Šikimátová cesta je metabolická dráha, kterou vznikají v chloroplastu aromatické aminokyseliny tyrosin, tryptofan a fenylalanin.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

V organismech jsou při rozkladu živin tři možnosti, jak z živin uvolnit energii, tedy je rozložit. Lipidy se rozkládají na glycerol a mastné kyseliny. Glycerol se napojuje do aerobní glykolýzy, mastné kyseliny se přes β oxidaci dostává do reakcí, které vedou ke tvorbě Acetyl CoA a následně do krebsova cyklu. Při rozkladu sacharidů dochází ke tvorbě pyruvátu a posléze ke tvorbě Acetyl CoA, který pak, jako produkt aerobní glykolýzy vstupuje do Krebsova cyklu.
Rozklad bílkovin probíhá nejdříve jejich rozložením na aminokyseliny, a poté jsou aminokyseliny transaminací přeměněny a následně vstupují buď do aerobní glykolýzy, nebo vstupují do krebsova cyklu nějaké přeměněné podobě (př. Jako acetyl CoA). Některé aminokyseliny se připojují k pyruvátu a následně pak slouží k obnovám oxalacetátu, nebo na tvorbu Acetyl CoA. Mezi tyto aminokyseliny patří Ala, Cys, Gly, Ile, Ser, Thr, Trp. Jsou ale i aminokyseliny, které se podílí výhradně na tvorbě oxalacetátu, jsou to Asn a Asp. Aminokyseliny, které napomáhají tvorbě Acetyl CoA přímo, nikoli přes pyruvát jsou tyto: Leu, Lys, Phe, Thr, Trp, Tyr. I do ostatních částí krebsova cyklu se připojují některé aminokyseliny. Například Phe a Tyr se napojují do reakcí vedoucí ke tvorbě fumarátu. Ile, Met, Thr a Val se napojují k SukcinoylCoA. Arg, Glu, Gln, His, Pro se napojuje k 2 oxoglutarátu. Tímto „napojením se do cyklu“ máme na mysli chemickou přeměnu dané aminokyseliny, která se takto změní na jednu z látek, která se v cyklu účastní. Příkladem nechť je přeměna Asp na sukcinát.

Průměrný počet slepic: 4 (8 hlasů)

Nějaké dostupné knížky o metabolismu? (Bez vší ironie.)

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by kulajda (neověřeno)

Trvalý odkaz

Živé organismy si potřebují vyrábět obrovské množství různých látek. Dělají to sériemi navazujících chemických reakcí, kterým se říká "metabolické dráhy" nebo podobně.

Jedna z nich je "šikimátová dráha", která se jmenuje proto, že uvnitř ní vzniká kyselina šikimová (šikimát). Tato dráha je "chemická výrobní linka" slouží k tomu, aby z cukrů, kterých má rostlina díky fotosyntéze dostatek, vyrobila (teď zjednodušuji) některé aminokyseliny (neboli součásti bílkovin) - tyrosin, tryptofan, fenylalanin.

Člověk "šikimátovou dráhu" nemá, proto neumí výše uvedené aminokyseliny vyrábět, a musí je sníst ve stravě. Když nejsou ve stravě, je zle a špatně dopadnete. Tyrosin, tryptofan a fenylalanin jsou nezbytné stejně jako vitamíny, jenom jich denně musíte snít gramová množství. A dost často kvůli supermarketové nebo umělé stravě má plno lidí - i tlustých a přežraných - některé z těchto aminokyselin nedostatek. Řada lidí je tak podvyživená nutričně, i když kaloricky jsou tlustí jako prasata.

Člověk se, jakožto proradný tvor, odvděčuje rostlinám za jejich službu glyfosátem (roundupem). Sám potřebuje rostliny, které mu vyrobí aminokyseliny, bez kterých je s člověkem ámen. A rostlinám se odvděčí tím, že je zlikviduje na základě glyfosátu, který útočí na "výrobní linku těchto aminokyselin" alias "šikimátovou dráhu". Tento odstavec berte jen jako odlehčení.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)