Zemědělec nemá nikdy dobrý počasí

Autor

To není bonmot, to je čistočistá pravda.  Zemědělec nemá nikdy dobrý počasí. Věčně mu něco hapruje. Ono není divu... napodobuje přírodu a za deset tisíc let neolitické revoluce se snaží být lepší v něčem, na co příroda měla miliardu let. Svým způsobem zemědělec vlastně jen třídí přírodní procesy a snaží se, aby se mu nemíchaly dohromady. Jak se začnou míchat, nedokáže si s tím poradit a splakává nad výdělkem. 

A teď vážně... Včerejší článek si zaslouží pokračování. Dnes si popovídáme především o technologii skladování obilí. Asi nejlepší stejnojmenná kniha na toto téma vyšla v roce 1949 v Sovětském svazu a pokud se člověk přenese přes to, že všechno vymyslel soudruh Stalin, nepozbývá nic na své platnosti dodnes. Zároveň to ukazuje, že ohledně skladování obilí dosáhlo lidstvo maxima možností hned po Druhé světové. Od té doby se technologie stala chytřejší i levnější, ale obilí je pořád stejné. 

Takže: 

Obilí se dá skladovat v silech v maximálním sloupci okolo 50ti metrů výšky. Vyšší sila nemá cenu stavět. Vyšší sloupec obilí má tendenci se drtit i samovznítit. Při vypouštění obilí spodem vzniká v onom sloupci vír podobně jako ve vodě, který je schopen ohýbat železo. Padesátky jekly se v něm zkroutí do šroubovice jako nic. Tu a tam se stane, že zemědělec zapomene na trakotorovém vozíku kladivo nebo krumpáč. To se nám dostane do sila a pak se nestačíme divit, co s tím dokáže udělat dostatečně vysoký sloupec zrníček. 

Stejně tak je nevhodné dělat tubus sila příliš široký. Nejrozumnější se jeví do deseti metrů průměru. Při nasypávání dochází k samotřídění, kdy nejtežší zrna padají rovnou dolů, ale všechny plevy, pluchy, kousky slámy a další příměsi jsou odnášeny trubulencemi ve vzduchu ke stěnám, kde vytváří izolaci jako skelná vata. Pokud má silo příliš velký průměr, je těch nečistot na stěnách příliš. Drží se v tom brouci, natahuje to vlhkost, které se nejde zbavit, může se to vznítit a podobně.  Ideální obilná buňka tak má průměr osm metrů a výšku padesát. 

Běžné komunistické silo je o něco nižší a má i o něco měnší průměr a je dimenzované tak, aby se do jedné buňky vešlo tisíc tun. To je zhruba množství, které se dá pomocí dopravníků naskladnit nebo vyskladnit za 24 hodin. Silo má takových buněk sedm nebo osm ve třech řadách uspořádaných jako plástve v úlu. Kapacita sila je tak kousek přes dvacet tisíc tun. 

Já sám mám na starosti tři taková sila, k tomu ještě jedno dvojnásobně veliké a ještě dvě menší. Celková kapacita 135 tisíc tun. Každý rok se to na okrese Znojmo bez problémů naplní. Naše konkurence disponuje zhruba s dvojnásobnou kapacitou a soukromí zemědělci mají ve svých halaách kapacitu na dalších sto tisíc tun. Okres Znojmo s okolím vyprodukuje ročně 300 - 500 tisíc tun obilovin. 

Půl milionu tun představuje zhruba dvacet tisíc plně naložených náklaďáků. Kdyby každý náklaďák potřeboval na silnici padesát metrů prostoru v koloně, byla by kolona dlouhá 1000 km. Asi jako deset plně vyzbrojených tankových divizí při přesunu. 

Na okrese Znojmo je také celkem asi 30 sušáren obilovin s kapacitou asi 15 tun/hod. Tato papírová hodnota zpravidla není nikdy dosažena, protože zrno se musí sušit šetrně a v mnoha případech je nutné ho sušit dvakrát. Reálně je možné na každé sušárně během sezóny usušit maximálně 5000 tun. Představuje to zhruba třetinu úrody. 

Sušení je samozřejmě velmi drahý a náročný špás. Výkon hořáku takové sušárny je kolem 2000 kW a k tomu 30 - 50kW výkonu ventilátorů. Plynovod musí být středotlaký a plyn se musí u RWE objednávat dopředu, protože jak se něco takového rozjede, lidem v okolí by přestaly hořet sporáky i kotle. Plynárny s tím musejí počítat dopředu. Včera jsem uváděl, že odsušení jedho tunoprocenta stojí 40 Kč a průměrně se odsušuje 5% vlhkosti na každé tuně. Každá vysušená tuna stojí 200 Kč. Dohromady to na Znojemsku může dělat desítky milionů korun. 

Každé silo je také vybavené provzdušňovacím zařízením. Výkonné vysokotlaké ventilátory foukají přímo do buněk obilí a konstrukce provzdušňovacího zařízení je docela kumšt. Pokud by se vzduch pohyboval obilím příliš pomalu, vzal by hodně vlhkosti, rychle by jeho vlhkost stoupla na 100% a o pár metrů výš by už voda vezi zrníčky zase kondenzovala. Pokud by vzduch proudil příliš rychle, žádnou vlhkost by nenabral, jen by procházel. 

Na jednu tisícitunovou buňku je zapotřebí cca 7,5 kW výkonu na provzdušňování.  Hned od žní až do podzimu je nutné do buňky foukat v každou vhodnou chvíli, kdy je vzduch o něco chladnější než zrno. Zhruba se dá říci, že do obilí se během podzimu fouká zhruba šedesát dní v kuse. Za těchto šedesát dní krát dvacet čtyři hodin je možné zrnu ubrat 1 - 2 % vlhkosti. Tolik ke spekulacím o možnostech fukarů při sušení obilí. Vzduch může zrno dosušit, ale pokud je zrno příliš mokré, neudělá nic a je nutné teplo. Navíc zrno je docela hezký přírodní vynález. Vysušíte ho sušárnou a za týden je znovu vlhké.... Odsušíte jen povrch zrna. Uvnitř voda zůstane a za týden se rovnoměrně rozptýlí v zrnu, jste na tom sice lépe, ale musíte sušit ještě jednou. 

Průměrná obsazenost jednoho sila představuje tři lidi, kteří pracují přímo s obilím, k tomu jedna účetní a jedna laborantka. Na každém sile jsou laboratorní přístroje v ceně několika milionů korun. Vzorky se odebírají nejen při žních, ale i během roku. 

V silech jsou zavěšené teploměry, protože to je jediný způsob, jak zjišťovat, zda se se zrnem něco neděje. V tomto je to jednoduché. Ať zrno plesniví, ať ho žerou brouci, ať má tendenci se vznítit, všechno se projeví nárůstem teploty.  Nejsnadnější řešení představuje s obilím pohnout. Prostě se z buňky přetáhne do jiné. Přetažení zrno provzdušní, brouky to normálně mechanicky umlátí a z mně neznámých důvodů to zpravidla pomůže i od plísně. V kombinaci s provzdušňováním to řeší 90% problémů. Zbylých deset procent řeší chemie - zpravidla Cyklon B, neboli Uragán, případně Gastoxin, neboli fosforovodík. Kromě plísní a brouků se na silech samozřejmě bojuje i s potkany. 

Letošní problémy se zelenými zrny jsou něco, co se posledních padesát let řešilo pomocí herbicidů. V tomto ohledu hlásím, že existují i jiné herbicidy než Roundup. Roundup měl jen tu pochybnou výhodu, že byl natolik laciný, že se s ním dalo nahradit kde co. To také způsobilo jeho nadužívání a způsobilo, že Roundup se stal pro laiky jediným herbicidem a jediným postřikem o kterém už slyšeli. Ve skutečnosti se na obilí aplikuje postřiků celá řada a nemusíte mi to věřit, postřiky se aplikují i v Rusku. Akorát že Rusové mají svoje vlastní chemické továrny i svoje vlastní herbicidy. Pokud Putin říkal, že tam u nich dělají obilniny bio, tak kecal (nebo to novináři blbě pochopili). Nedělají je bio, jen nepoužívají americké prostředky, mají svoje. Jestli jsou ovšem méně jedovaté, o tom bych pochyboval. Jsou jen založené na jiném biologickém principu. 

Roundup působil na zelené části rostlin a zablokoval jim buněčné dýchání. Aby fungoval, potřeboval chlorofil. Proto byl tak oblíbený. Mohli jste jím postříkat čerstvě oseté pole. Roundup vyhubil plevel, po dvou třech dnech se rozložil na něco jiného a nově vzešlé rostlinky vesele rostly. Totálních herbicidů ale existuje víc a některé dokáží pole vyhubit na celé roky. Stačí pokazit dávkování. 

Letošek ukazuje i mimo zemědělství, v jak komplikovaném světě žijeme a že je snadné něco zakázat nebo nařídit a pak zjistit, že to funguje dobře jen na papíře. Lesy České republiky měly nenažrané manžery a předražené zakázky. Tak je donutili dělat transparentní výběrová řízení. Krade se tam furt, ale k tomu trvá rok, než se někde začne kácet. Výsledkem je, že dřevo sklízí kůrovec. 

Roundup se k nám začal vozit a nadužíval se. Tak se zakázal a s ním i pro jistotu všechno ostatní a letos máme ohroženou úrodu jednoduše proto, že příroda jaksi hraje jinak. 

Před třiceti roky se tleskalo našemu vstupu do světové obchodní organizace. Tleskalo se otevření hranic a tleskalo se volnému pohybu osob i zboží. A díky tomu se naše pšenice prodává za světové ceny. Proto se naši zemědělci musejí přizpůsobovat postupům platným jinde, protože pokud nebudou rabovat jako jinde, zkrachují a jejich pole převezmou ti, kteří rabovali a dosáhli zisku.  A zkuste říci nějakému majiteli deseti zděděných hektarů pro dědečkovi, že mu dáte nájem 500 Kč na hektar, protože hospodaříte ekologicky a bio, proto máte nižší výnosy a menší zisk. Obratem přijde druhý, který nabídne obvyklé tři tisíce za hektar a už nedodá, že nebude ani hnojit mrvou, ani se žinýrovat se střídáním plodin. Hádejte, koho si majitel desti hektarů vybere.  Buď si za nájem udělá velký nákup v Lidlu a nebo pojede do Chorvatska... snadné rozhodování. 

Letošek ledacos ukáže - i v zemědělství. A až  bude chleba stát šedesát korun, bude to i proto, že není otrávený desikantem... ale je ho podstatně méně, protože obilí se muselo často přetahovat, muselo se do něj víc foukat, hodně se ho muselo zkrmit nebo se z něj udělala kyselina citronová a to co plesnivělo, tím se nakrmily ryby, kterým to nevadí a zbytek se spálil... na nic jiného se totiž nehodilo. 

Ačkoliv mám rád bio a nefandím postřikům , přesto nehodlám být fanatikem ekologie a letos bych raději desikoval. Já sám se snažím postřikům vyhýbat, ale ne za cenu zničení úrody. Raději trochu jedu navíc (protože další jedy se stejně aplikovaly), protože zrovna letos bude úroda hodně důležitá. Pořád platí, co jsem už několikrát napsal. Letošní zima bude stát za houby. Potravin bude málo a budou drahé.  

Jo a mimochodem... I v Německu mají letos problémy se zelenými zrny. Ptali jsme se jich, jak to řeší... Odpověděli nám, že se chtěli zeptat nás... Také na to nejsou zařízení a jejich škála možností je také už zakázaná. Ale prý nevadí... Dovezeme... 

 

 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.5 (55 hlasů)

Komentáře

"Tento odstavec berte jen jako odlehčení."

Potvrzuji, že odstavec funguje!
Přečetl jsem si přechozí Blondýnu plus šikimátový odstavec a rychle jsem se běžel odlehčit.
Stihl jsem to jentaktak.

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

Tak nám tu opět sprchlo, cca 17 mm, to obilí, pokud již není posečeno, začne plesnivět a černat. I když polehlého jsem moc neviděla, snad jen ta řepka. V takovém počasí, jaké tu je, se do toho nedá jít ani s kosou. A také - kdo z dnešní mladší generace s kosou vůbec umí zacházet.
Sice je ještě čas, ale brambory bychom nyní tahali z blata,... no, uvidíme co a jak s nimi udělá plíseň, totéž okurky, rajčata zatím nepraskají,...

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

Buďte prosím uvědomělá.

Poslouchejte naše aktivisty, Gretu Thunbergovou, naše Zelené, Piráty, klimatické vědce, Uršulu von Lejenovou, stejně jako německé vedení EU, podobně jako naše média.

Ti vám zcela jasně unisono říkají, že je největší sucho za posledních 500 let.

To, co vidíte na polích je dezinformace a fake news. Opakujte si: Je největší sucho za posledních 500 let.

Průměrný počet slepic: 4.8 (17 hlasů)

Nám tady sprchuje od včerejška, ale je to laskavý drobný déšť.

Mně už jedno rajče trochu prasklo... ale jinak začínají hromadně červenat rajčata Bejbíno, je to radost to sledovat.

Jen z paprik jsem letos nešťastná, nevím, co jim je, většina květů (i opýlených s náznakem papriky) žloutne a odpadává, na keřících dozrává jen pár paprik. Loni jsem nevěděla, co s nimi, bylo jich strašně moc a byly nádherné, velké a šťavnaté.

Letos jsem si nevšímala ostružin, které se somrují do plochy s květinami a tak poslaly (ty ostružiny) na všechny strany šlahouny s trsy květů. No a teď jsem se dívala, že bude velká úroda ostružin.

Mimochodem, letošní červenec mi po mnoha letech připomněl mé dětství, kdy se stávalo, že půl července propršelo.

Myslíte, místní kydaři, že tento způsob léta je reakcí na letošní omezení veškeré (zejména letecké) dopravy?

Průměrný počet slepic: 3.2 (5 hlasů)

vzdušnými proudy. Jednak z letecké dopravy, ale spíš z průmyslu. Který byl také utlumen. Tak má střední Evropa zase po letech "normální" v uvozovkách, počasí. Ale to nikdo nedokáže. Dodnes nevíme, proč v Dust Bowl v USA 40 let nepršelo, jen v zimě trochu sněhu. A dnes tam prší normálně. Co se změnilo? Mořské proudy a v návaznosti na tom vzdušné proudění, přinášející vláhu od moře?
Minulé horko v stř. Evropě bylo jak sfiňa, ale nápadné na tom bylo, že nepršelo ze západu. Přitom Dolní Rakousko a polské pobřeží Baltu měly srážek dost. Fronta ze západu se minulé roky pravidelně rozpadala "pár km" před českými západními hranicemi.

Ono je to s počasím v Evropě tak, že pokud je tu teplo, je v Americe chladno a naopak. Souvisí to s tlakovou výší a níží a následnými poruchami.
Vezměme třeba dnešek. Dnes, v sobotu, 22 h středoevropského času, bude kulminovat teplota ve východní části USA. Od Kalifornie po východní pobřeží a na sever až k velkým jezerům daleko za kanadskou hranici, se očekávají plošně teploty 34 až 36 stupňů Celsia. V okolí Des Moines to bude 36 až 37 stupňů. Západně od něj v okolí Omahy, až 38. V Richmondu ve Virginii, kterou chladí moře, 37, severně od něj na větším území až 38, místy 39. Ve Washingtonu 36 až 37, leží kousek od moře. Západně od něj, od Oaktonu na jih po Lorton až téměř k moři, 38. To je pásmo lesů. Občas tam jsou bouřky z horka, těch pár mm se hned vypaří. Co to udělá s vegetací... V Kansasu, na západ od Wichity, místy až 43. To samé v okolí Phoenixu v Arizoně. Tam se vyšší teploty dají očekávat, ale 43 je fakt privela.
Rozumnější je to na západním pobřeží. V Kalifornii to nepůjde přes 34 - 35, ale tam je to normální, na rozdíl až 39 na východním pobřeží. Dost je i v New Yorku. Na severozápadě ve státě Washington a severní části Oregonu, je počasí v normě.
Na Baffinově ostrově za polárním kruhem, obklopeném ledovým mořem, naproti Grónsku, pak má být místy v tu dobu 20 stupňů.
Jedno z míst, které se nejrychleji otepluje, je Západní Sibiř. Zrovna včera tam měli na jihu až 38 stupňů.

Jen tak že zajímavosti. V Murmansku za polárním kruhem, měli dnes ve 14 hodin 24 stupňů. Na Kolském poloostrově, východně od Murmanska, bylo místy stupňů 26. To tam, vzhledem ke studenému moři všude kolem, často nemívali. Za slušnou letní teplotu tam měli 14 - 16 stupňů.

Celkově, když se to zprůměruje, je stále tepleji. Takže se nebojme, teplo a sucho zase přijde, až to nebude milé. Otázka je pouze, kdy.

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)

dnes bylo +16°C, přičemž průměrná červencová teplota tam je +2°C.
A na Špiberkách v Longyearbyenu dnes +9°C.

V obou případech to je víc než dost.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

... jóó klasika „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným,“

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Poděkování Vidlákovi za rozšíření obzoru.
Věděla jsem, že skladování takového množství obilí je složité, ale ne, že je to přímo věda. Sila jsou dominantou krajiny, ale nepodařilo se mně nikdy podívat dovnitř, jen občas sledovat, jak se plní. Mimochodem - termín korečkový výtah jsem považovala dlouho za chybu, přece měl být „kolečkový“.
U stařenky na sýpce se obilí přehazovalo samozřejmě lopatou a pytle se nosily po strmých dřevěných schodech na zádech. V největší příhradě žito (pšenice), v druhé ječmen, ve třetí rýž (žito). To moravské zmatení obilí mám občas ještě dnes. Proč se přehazuje, nás děti nezajímalo, v tom obilí se totiž krásně chodilo bosky, jen se muselo dávat pozor na občasné kočičí navštívenky. S odstupem vidím, že jsme měli něco jako „domácí“ akupunkturu zdarma.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

Zmatení obilí na Moravě přišlo až se zavedením spisovné češtiny. A nejen u obilí.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

MUDr. Ivan David
3 hod ·

Vše se dá zrelativizovat

iDNES píše o turecké těžbě ropy a plynu ve "vodách, které Kypr považuje za své". A hned to vypadá, že asi považuje neprávem a že Turecko je klidně může také "považovat za své". Termín "výsostné vody" nebo "teritoriální vody" už se zřejmě do budoucna nebude používat, ani když půjde o vody u Kréty a dalších řeckých ostrovů.

Tomu se říká podvolení. Po přeměně chrámu Hagia Sophia v Istanbulu na mešitu zřejmě Turecko získalo právo na cokoli, co považuje za své....

Odstavec z textu na iDnes:
"Turečtí těžaři začnou v sobotu provádět vrty v oblasti přibližně 100 kilometrů jihozápadně od Kypru. Turecko tak pokračuje ve snaze těžit ropu a zemní plyn ve vodách, které KYPR POVAŽUJE ZA SVÉ. Proti turecké aktivitě ve Středomoří dlouhodobě protestuje také Řecko. Vyplývá to z dat v námořním informačním systému Navtex, o nichž informovala řecká média."
Turecko také dnes vydalo NAVTEX, který počítá s těžbou u Kréty, v souladu s memorandem, které uzavřelo Turecko s "oficiální" vládou Libye.

"Ankara včera vydala Navtex pro námořní cvičení do 20. července jižně od Kréty a konkrétně mezi Heraklionem a Rethymnonem, pod názvem „YAVUZ“, což znamená „dobyvatel“, což je také jméno jedné z jeho vrtných souprav."

Předpokládám, že NATO a EU stojí neochvějně za Tureckem... respektive EU odsouhlasí sankce, "které nesmí poškodit tureckou ekonomiku".

Průměrný počet slepic: 4.2 (10 hlasů)

A celé to pěkně prosím rozhodl den 24. listopadu 2015.

Turecko tehdy nemachrované řečmi z EU a USA o spojenectví a síle mělo před těmito respekt. Poté, co EU a USA vyštengrovalo Turecko k protiruskému smýšlení, se rozhodlo udělat Západu radost, a onoho památného dne 24. listopadu 2015 sestřelilo na svých hranicích ruské letadlo operující tehdy ve válečné vřavě v Sýrii. Normálně by se vůbec neodvážil, ale s podporou celého Západu za zády se cítil silný. Turecký führer tuto zprávu radostně sdělil Západu a čekal pochvalu a podrbání za ouškem.

Samozřejmě, že EU a USA byli potentovaní až za ušima. Protože taktikou sice je štvát proti Rusům, ale skrze proxy třetí země, které si to sami odnesou. A EU a USA se bude tvářit jakože nic s tím nemají společného. A zde je turecký führer rovnou požádal, aby veřejně odsouhlasili jeho čin a dali mu pochvalu. To samozřejmě Západ neudělal, spíše mu veřejně nemastně neslaně vyčinili, a dementovali, že by to žádali.

I tehdy turecký führer jasně pochopil, jak se věci mají. Kde je síla, a kde jenom řeči, a kde podvod. A od té doby podle toho jednal. Poměrně rychle si nasypal na hlavu popel směrem k Rusku. Vladimír Putin byl dostatečně chytrý, aby situaci využil k diplomatickému posílení se vším všudy. A z EU si dělá totální hadr na podlahu, neb pochopil, jak je to ve skutečnosti.

Turek si tedy dovolí klidně vojensky útočit na západní i jiné státy, ale dává si bacha, aby ani vláskem nezkřížil ruské zájmy. Západ udělá pár velkohubých prohlášení, vyčiní napadenému Řecku. Libyi a dalším. Případně jim rovnou pomůže a bude financovat Turecko.

Průměrný počet slepic: 4.4 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

Ládik se do mne jako obvykle dneska v jedné své básni (kterou sem za trest nedáme) navezl.

Takže sem dávám coby kultirní vlohu (což je XXXL kulturní vložka) malou ukázku.
Kdo do mne kamenem, já do něj chlebem!
Všimněte si stopáže a intenzity Ládikova nočního tvůrčího procesu!
Celou noc seděl u telefonu a čekal, kdy mu zavolá BIS.
Jak už jsem řekl, on je jako každý básník hrozně plachý a senzitivní.

Ale navzdory básník zpívá!

Nemá cenu, abychom zde trpěli poetickým deficitem - takže kopíruji výběr z jeho dnešního díla od norních sousedů.
Jen doufám, že mě nikdo nepředběhl!
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Ládik !!!17 července, 2020 23:43

Každý vůl a každá kráva
letí teď na Costa Brava.
Panuje tam obyčej
zakrývat si obličej.
Není to nikáb, není to burka
není to turban přítele Turka
ani hadr Tuarega
či škraboška od Diega.
Je to rouška na hubu
bez ní čekej záhubu
dušností od kovida,
jak se všude povídá.
Opálíš si čelo, uši
bílá huba nejvíc sluší
zbohatlíkům z Nemanic.
Za Evropu bez hranic!

Ládik !!!17 července, 2020 23:52

Letím ležet do Řecka
ať má kůže stařecká
chytne barvu indiána.
Vyléčí mě Svatá Anna
nebo dýchač na Bulovce.
Sám poletím, nejsem ovce.
Vyplním dva formuláře
a za rok na kriplkáře
poletím tam znovu,
jsem z dobrého chovu.

Ládik !!!18 července, 2020 00:13

Početl jsem dnešního vidláka a zaujal mě chlorofil. Podle vzoru pedofil. Asi něco, co má rádo chlora.

Ládik !!!18 července, 2020 01:53

Zpívají rety rudé:
tento rok chleba bude!
Naplnili jsme obě sila
opozice se oběsila!
Nebo skočila do sila.
Laborantka je prosila
ať nedělají proteiny
ať chleba není jiný
že ho chce bez brouků
jedna aaa mouku.

Ládik !!!18 července, 2020 01:59

Na tvrdý chleba jsou stoličky
mnohý je vytáhne z poličky
a nandá do huby
když čuje otruby.
Zubaři zmizeli v důchodu
nenalezli již důvodu
proč by se hrabali v hubách lidu
který si 30 let volí bídu.

Ládik !!!18 července, 2020 02:06

Gaia se chystá na plovku
s vidinou velkého úlovku
připíná nad ohon čelovku.
Z vrtulníku Venom či Viper
shazoval včera sniper
nad Mejtem pětikačky
ať má lid na žvýkačky.

Ládik !!!18 července, 2020 02:16

Já se v hledišti poperu
já chcu vidět tu operu
jak tam Netrebko zpívá
vzal jsem si s sebou piva.
Nachtěl mi prodat listek
takovy maly chvistek
a tak ještě než uhnul
tak jsem mu jednu struhnul

Ládik !!!18 července, 2020 02:26

Kdysi býval dům pionýrů
půlka měla být inžinýrů
a půlka doktorů
ve státním sektoru.
Dneska se staví dům učitelů
už jim postele stelú
že prý to bude pecka
jenomže nejsou děcka.

Ládik !!!18 července, 2020 02:59

Nejhorší je spát po obědě
v pololeže a v polosedě
v polohovacím křesle
bylo to jako jesle.
Sen si mě držel v objetí
od půl druhé až do pěti;
pak jsem se probudil mlád
a měl jsem zase hlad.

Průměrný počet slepic: 3.8 (11 hlasů)
Trvalý odkaz

Kolego,
fanatickou posedlost si představuji opravdu, ale opravdu jinak!!!
Jak se zdá, extrémně selektivní čtení není jen výsadou kosovských Vlků.

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

Petr Hampl: Co vlastně vadilo na husákovském režimu?

<< OTÁZKA TÝDNE >> Třicetiletý odstup od komunistického režimu by mohl stačit k tomu, abychom si staré věci nebrali příliš osobně.
Petr Hampl, nezávislý sociolog
17. července 2020 - 03:20

Abychom byli schopni o nich nezaujatě přemýšlet a diskutovat. Abychom klidně přiznávali dobré i špatné stránky, a abychom si z toho mohli brát poučení pro naše vlastní politické diskuze a zápasy, píše Petr Hampl v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Jenže se to nedaří. Husákovský starý režim dosud vyvolává bouřlivé emoce. „Shoř v pekle, šmejde!“, zní epitaf od jednoho ambiciózního ekonoma, jehož otec byl v 50. letech členem ÚV KSČ. A není jediný.

Co dnešním pokrokovým globalistům na husákovském režimu vadí?

Úkolování z Moskvy? Nikoliv. Každý z nich vám perfektně zdůvodní, proč si obyvatelé českých zemí nemohou vládnout sami, a proč potřebují protektorát Bruselu, Berlína, nebo Washingtonu.

Cenzura? Nikoliv, tu podporují.

Vyhazování z práce či zavírání za nepohodlné názory? Kdepak, to se jim naopak velmi líbí.

Husákovský režim se v jejich očích provinil něčím úplně jiným. Ekonomickou soběstačností. Ethosem péče o běžné pracující. Malými sociálními rozdíly. Dostupností bytů. Skvělou úrovní školství a z dnešního pohledu neuvěřitelně vysokou úrovní technických schopností. Pěstováním národní hrdost. Podporou tradiční rodiny.

„Listopad 1989 byl odmítnutím a koncem myšlenky národního státu,“ napsal Bob Kartous, člověk, který fakticky řídí české školství. Toho si dobře všimněte. Nevadí mu cenzura a zatýkání, vadí mu národ.

To vše se staví na odpor globalismu. A neotvírá to příležitosti k tomu, aby lidé tlačeni k zemi a odrbáváni. Byl to svět bez hypoték, bez exekucí, bez nucených odkládání dětí. A tudíž bez korporátních zisků i bez mnohamiliardových dotací.

Jenže takhle přímo se to říct nedá. Globalisté jsou nuceni hledat to špatné. A ono toho také nebylo málo. Šikanování nezávislých umělců. Smrt politického vězně Pavla Voňky v roce 1988. Občasné výpadky zásobování. Zákaz cestování do některých zemí. Střelba na hranicích. Nemožnost sehnat některé knihy. A riziko, že si na vás zasedne nějaký zakomplexovaný režimní funkcionář. Jenže ani to všechno nestačí k tomu, aby tím byla diskreditována myšlenka národní suverenity.

Je tedy zapotřebí sahat do dob, kdy byl Gustáv Husák mučen v tajné věznici StB a předstírat, že až do konce 80. let se režim vůbec nezměnil.

Jeden můj čtenář si dal tu práci, že prošel facebookové profily, na kterých byla připomínka Milady Horákové nebo připomínka vyvraždění Lidic. Nenašel ani jeden, který by připomínal OBĚ události!
To přesně potvrzuje výše řečené.
Nevadí teror, vadí národní nezávislost.

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)

jen bych možná položil akcent poněkud jinak.

Tehdejší naše soběstačnost byla tak trochu z nouze ctnost: CCCP byl v porovnání s ČSSR technologicky sto let za opicemi a nebylo možno očekávat, že kdyby u nás nebylo, že se o nás jiní postarají.
Spoustě lidí - mě nevyjímaje - tehdy vadilo, že na každé prdnutí bylo potřeba požehnání z Mockby. To se dnes fakticky nezměnilo, jen za Moskvu se dosazuje tu Washington, tu Berlín, tu zase Brusel; opět si každé prdnutí musíme nechat schválit od vrchnosti. Stoupenci dnešní vrchnosti prostě jen chtěli změnit vrchnost. Vadilo jim poslouchat Mockbu, chtěli poslouchat Washington & Berlín & Brusel.

A Hampl by jim to kazil nějakou samostatností? Togo ni kogda ně budět.

Průměrný počet slepic: 2.8 (4 hlasů)

NULOVÉ ŠANCE NORMÁLNÍHO MUŽE
Jakl s Hamplem založili odpověď na zhoubnou genderovou ideologii – hnutí maskulinistů.
Seminář nazvaný Šance normálního muže ve věku politické korektnosti uspořádal spolupracovník Václava Klause Ladislav Jakl společně se sociologem Petrem Hamplem a někdejším místopředsedou hnutí Úsvit Jaroslavem Novákem. Pětihodinovou debatu v jedné z kaváren Poslanecké sněmovny zakončili symbolickým založením myšlenkového směru, který Jakl nazval „maskulinismem“ a který má bránit zájmy mužů bílé rasy, kteří jsou heterosexuální orientace a pracují. Jak přesně tyto zájmy budou bránit, není zatím jasné, měl by se o to postarat i založený Nadační fond na podporu práv bílého heterosexuálního muže.....

Průměrný počet slepic: 3.8 (4 hlasů)

Typická vlastnost kokota blboňského je popisování. Popisovač. Dodnes se to prodává v papírnictví. Taky se temu říkalo fixy. Že gdyž chtěl imbecilní učitel nebo nadřízený podtrhovat výrazně, zdůraznil, kup si nové fixky. Blboň pak vzal nové fixky a požadovanou barvou zvýraznil nadpisy. Někeří za to dostávali známku za úhlednost. Muheeeeeee

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

a popiš si čelo slovem "kokot".

Zatím bez slepic

....."a nebylo možno očekávat, že kdyby u nás nebylo, že se o nás jiní postarají."

Jak v čem....
SSSR byl v mnoha oblastech hezkých pár let nejen za vopicema, ale i za námi.
V jiných napřed.
Co se týče rychlosti zavádění nových technologií do oblastí, které se bezprostředně projevily v životě obyvatel s námi nebo NDR nemohl soutěžit...Méďa byl jaksi pomalejší, na rozhodujících místech seděli geronti ještě senilnější než u nás.

Ale fakt si nedovedu představit, že by se země RVHP nepostaraly vzájemně o své obyvatelstvo, kdyby šlo doopravdy třeba o hrozbu hladu či jiné životně důležité komodity.
Naproti tomu si DNESKA prakticky nemusím představovat, že v případě nedostatku potravin v Evropě u nás po jednom telefonátu z patřičných míst během několika týdnů vypukne ne-li hladomor, tedy potravinová krize a hlad pro minimálně 20% obyvatel... a z našich sil a skladů začne proudit obilí či protraviny směrem do Německa.... Stačí si vzpomenout na koronavirovou krizi a solidaritu při vzájemném kradení zdravotnického materiálu.

Každý bouřící se Turek nebo nelegální přistěhovalec v Berlíně či jiném větším německém městě bude mít nesrovnatelně větší vliv na rozhodování vedoucích představitelů 4. EUříše než většina českých politiků (o nás občanech bez vlivu a faktického politického zastoupení škoda mluvit).

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

dyť si všechno dovezeme. I koronavirus.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Blboni pochopí, že sou v prdeli až budou opravdu v prdeli. Do té doby si budou přifukovat svoju bublinku svými prdy, kecy, smrádkovými názory . Je mi to líto, že je nejde zachránit.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

že národ svou potencí i svými pozitivními kydy, prdy a kecy zachrání sasin se svým semmelweisovým syndromem - i kdyby mu měl pinďour upadnout a zbytky mozku vytéct ušima.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

V téhle zemi žije dost vlastenců, keří odhazujou svůj klobouk v dál a sou schopni bejt všude doma. Všudybylové. Dycky s něma byly potíže. Předci je nechtěli zabíjet, páč se nehodili ani do polívky. Nepatříte taky mezi ně?

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Od toho byli vlkodlaci, Bludičky, vodníci,....

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Ládik !!!18 července, 2020 23:18

Listopad 2020.

Podzimní fronta na polívku
vine se u Lucerny
musím si našetřit na podšívku
život se stává černý.

Ešus si půjčím, lžičku mám svoji
v popelnici byl koláč
pod most nanosil jsem si chvojí
víc vám neřeknu, soráč.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)