Život na home office

Autor
Štítky

Situace se nám začíná zlepšovat, už druhý den po sobě máme méně nových nakažených než předchozí den, teď mi to vychází extrapolací na 30.4.2020 jen na 27.086 nakažených, takže už začínám i těm Prymulovým 15 tisícům na konec dubna věřit. Nejspíš se opravdu podaří virus u nás zastavit a šíření zpomalit na zvládnutelnou úroveň. Koncem dubna se navíc výrazně oteplí a šíření viru se ještě více zmírní. Kdo se zvládne nenakazit během následujícího měsíce, má nejspíš vyhráno a až v květnu vyleze z izolace, užije si ve zdraví pohodové léto.

A na podzimní druhou vlnu už možná bude vakcína nebo alespoň ověřené bezpečnostní postupy, ochranné pomůcky a vyzkoušené lékové kombinace. Rád bych vrátil diskusi zde na praktické sdílení zkušeností s životem v izolaci, který je rozhodně nejlepší strategií pro běžného člověka, který není lékařem, vojákem nebo osaměle žijícím dobrodruhem. Jak to tedy dělám já? Jako programátor pracuji z domova. Pracovat z domova v tomto případě neznamená „nedělat nic“. Spíš je tady konečně na programování klid, protože doma rozhodně nemám openspace s patnácti lidma, kteří hlasitě řeší problémy, se kterými nemám já nic společného a tak polovinu své mozkové kapacity nemusím věnovat ignorování těchto přebytečných informací.

Manželka má práci, kterou bohužel z domova dělat nelze (s moc lidma tam ale naštěstí do kontaktu nepřijde), takže mám na krku i vaření a nákupy. S přípravou večer se dá vaření pro rodinu zvládat v pohodě i s tou prací z domova, navíc pracovní doba při práci z domova může být velmi nespojitá – v podstatě od nevidím do nevidím je po chvilkách možno. Frekvenci nakupování jsem omezil na dvakrát týdně a ostatní dny jsem prostě pořád doma a na zahradě. Protože nakupuji i pro rodiče a příbuzné 80+, nestačí na jeden takový nákup jeden vozík a musím to tedy otočit do auta a zpět minimálně dvakrát, abych vše potřebné naložil a pak rozvezl. Zvyšuje se tím jistě riziko nákazy, ale když vidím pokladní nebo doplňovače zboží, kteří v těch hangárech supermarketů jsou celý den, tak si říkám, že jsem možná zbytečný srab (anebo že za 14 dní vymřou prodavačky a pokladní).

Nošení ochranných pomůcek už dnes není žádná ostuda, čemuž jsem rád. Už při vystoupení z auta mám roušku, jednorázové latexové rukavice a plexisklový štít určený jako ochrana k brusce, má výhodu, že se vůbec nezapocuje. Na pečivo si beru jednorázové rukavice do druhé vrstvy, i když v naší rodině jsem používání nebaleného pečiva zakázal a striktně jíme jenom pečivo, které bylo zabalené už v pekárně, stejně tak zeleninu a ovoce také přednostně to, které bylo zabaleno už u distributora do igelitových pytlů a pokud možné české (česká jablka, česká rajčata „čerstvě utrženo“). Je to dražší, ale bezpečné. Ovoce a zeleninu pak doma myjeme ve dřezu s octovou vodou, kupodivu se to na chuti potom neprojeví. Osobně si myslím, že mnohem nebezpečnější než pečivo je dnes nebalené ovoce a zelenina. Virus se drží dlouho na vlhkých povrchách a to jsou přesně takové ty volně ložené papriky a jablka, které každá baba ošmatává a zkoumá ze všech stran, jestli nejsou někde nahnilé, aby si vybrala ty nejlepší. Zřejmě takové párky balené v igelitu jsou v této době mnohem zdravější potravina a vitamíny bude lépe doplňovat z pilulek. Samozřejmě, že všechno to balené zboží beru do rukou normálně přes ty latexové rukavice, kterými jsem držel madlo vozíku, takže obaly potravin mohu takto kontaminovat, ale s tím se už asi nedá nic dělat. Po vrácení vozíku sundám rukavice, hodím do koše a v autě otřu ještě ruce ubrouskem namočeným v dezinfekci, kterou otřu i volat a řadicí páku.  Udržet doma děti není žádný problém, kdyby je člověk nenutil k dělání školy a výpomoci na zahradě, seděly by u počítačových her každý den od rána do noci jako v matrixu. Na boty, ve kterých chodíme do města a na nákupy, jsme udělali takovou plastovou rohožku ve tvaru misky před vchodem, ve které je Savo a boty tak stojí podrážkami v Savu, ještě před domem se přezujeme do pantoflí. Boty, ve kterých chodíme jen na zahradu máme normálně na chodbě. Oblečení zvenku jako bundy a kalhoty také necháváme na věšáku na schodišti a nenosíme je vůbec do bytu. Látkových roušek máme pro rodinu ušitých asi 10, po použití je ponecháváme venku a až se vypotřebuje zásoba, tak je vyvaříme a vyžehlíme pro další kolo použití.

Ta chudoba, která měla začít, je divná. V malých obchodech, které mají špatné zásobování a malý sklad, tam se nakupovat skoro nedá, protože tam nic nemají, typicky nejsou vajíčka, droždí a maso. Ve velkých super-hypermarketech je zboží celkem dost, jen droždí je vzácně a vůbec nejsou úklidové prostředky a dezinfekce. Masa, vajec i pečiva je dostatek. Čeho je málo (z potravin), jsou pouze levné základní potraviny, jako třeba levné druhy těstovin nebo právě to droždí. Dokonale se ale dnes dá aplikovat rada, že nemáte-li chleba, jezte koláče. V obchodech je spousta potravin takových těch ne-základních, které člověk normálně ani nekupuje. Nejsou moc levné, ale to ony nebyly nikdy. Ale je jich dost a v takového situaci si člověk v klidu připlatí, stejně teď není kde jinde utrácet. Tak takhle tady žijeme, díky velké zahradě, kde se dá i sportovat, docela normálně a pohodově.

Budu rád, když se dáte také svoje tipy a zkušenosti, jak život v izolaci zvládáte, jaká opatření jste si zavedli a co naopak už necháváte osudu.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.1 (57 hlasů)

Komentáře

In reply to by ema (neověřeno)

Trvalý odkaz

myslet a zjišťovat, proč se dá kašel vyléčit kusem masti a igelitu, přiloženým na prsa.
Všimne si toho nějaký pošuk a soudruzi z prde..., é... pardon - z Brusele nám to zakážou nějakou směrnicí.

Průměrný počet slepic: 4.8 (8 hlasů)

To fakt zabírá? Jako že bych si vyléčil kašel, kdybych naší sličné sousedce přiložil na prsa mast a kousek igelitu?

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

A co teprve kdyby si toto zde přečetla Vaše paní, ta by teprve zabrala, možná by jste měl dokonce po nemocech všech...☺

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

In reply to by MAJKA (neověřeno)

Trvalý odkaz

"...mámo, pojď si to přečíst! Na Kydech píšou, jak vyléčit koronavirus! Stačí sádlo, prsa a igelit!"

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

ale pravda je, že by´t hodně pamatující, musím přiznat že kolikrát jsem acylpyrin, penicilin a další .....iliny brala, by se dalo spočítat na prstech jedné ruky.... ,

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Podle nějakých symptomů při nákaze ztrácí postižený čich a chuť.
Do hospody chodím málo, ale mám takovou chuť dát si jedno orosené od čepu, že ani pěnu bych neodfouknul. Z čehož spolehlivě odvozuji, že si na mne koroňáček zatím nezasedl.
Jako pověřená a prověřená osoba chodím nakupovat pro naši rodinku do našeho koloniálu na vesnici (JM), kde se opravdu dbá na hygienu. Vstup bez roušky je zakázán a hned u vstupních dveří jsou jednorázové rukavice, ty mi dělají problémy, když mám rozdělat nějaký sáček.
Dcera i vnučka dělají HO, no hlavně vnučka (magistra) dělá u US firmy počítačovou grafiku.
Já už nedělám nic (platí mne stát, abych nebral mladým lidem práci), jen poslouchám příkazy mojí labutě, jako : ukliď si ty ponožky, židle není šatní skříň, .....a.p.
Přeji zdejším kydačům hlavně hodně zdraví, kydání je zapotřebí a výhled (?), to nedovede předpovědět ani nějaký současný filozof, třeba Slavoj Žižek, svět bude jiný.

Průměrný počet slepic: 5 (9 hlasů)
Trvalý odkaz

https://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/armada-kraji-v-domove-du…

Na tuto zprávičku mne upozornila Stará Jahoda, nevím, kde to vyhrabala.

Dvacet tisíc trubců není schopno poslat pár maníků do domova důchodců, aby pomohli s futrováním dědků a babek, případně aby udělali aspoň nucenou ventilaci, jestli je ten barák přecpaný.
KURVA!!! Za co berete peníze???

Průměrný počet slepic: 4.5 (10 hlasů)

8.5.2019 jmenoval prezident 15 nových generálů. Nepotrvá dlouho a budeme mít generálů celý pluk !

Průměrný počet slepic: 4.8 (9 hlasů)

Zaregistrovali jste? Armada si objednala nove pusky a pistole. Necelejch 40 000.

Průměrný počet slepic: 2.5 (4 hlasů)

moc. Horší to bude asi s cenou.
Starý křáp |Sa-58, který by šel dozajista vylepšit a přerážovat na střelivo NATO, stál 18 litrů. Nebylo to málo,ale budiž.
Pak jsem četl, že udatná AČR vybírá mezi nějakým českým šuntem a dojčerským Hecklerem, obé bratru přes sto litrů, a to tak, že velmi.

Komentu netřeba, domnívám se...

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)

Jo, tak to byla asi zprava, ze nakoupej ten domaci sunt, Objednat neco v dojclandu, tak to dopadne treba jak s rouskama.

Zatím bez slepic

Kamos je vojak a bren2 si pochavuje (jednicku ne), kde jsi ziskal zkusenost, ze je bren2 smejd?

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

výstrojní službou, anebo výzbrojními náčelníky, není zkušenost, nýbrž axiom.

O hodnotě čísla 0 taky nediskutujeme.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Neni vystojni nacelnik jak zde podsouvas misto skutecne odpovedi.

Jsem se slusne zeptal proc vojak se zkusenostma bren2 chvali a ty ne, nejakou realnou zkusenos ne reci ve stylu "urcite ten kamos nevi co keca je to skladnik/kuchar/apod.", timto spise nabivam dojmu, ze spise nevis...

Zatím bez slepic

Kdo by pak bojoval u Kábulu, Bamaka a jánevímjakéještě prdele za Prahu, svobodu, demokracii a západní hodnoty?
Čiňte pokání, kajte se, zamyslete se a polepšete, bo jinak na Vás přijde Áňa s Hrušínským a vychlastají Vám za trest všechny zásoby. Vás slepí izolepou a Vy budete jen bezmocně sledovat jejich počínání a poslouchat při tom přednášku o hodnotách.

Já se, Targu, obávám, že ty operetní kašpárky by strčil do kapsy kdejaký mechem obrostlý tramp či turista (myslím tím ten normální, se svačinou v chlebníku, jedoucí vláčkem někam a pak chodící po svých). Na rozdíl od vojáků si totiž vystačej s kouskem svíčky, pár sirkama nebo s křesadlem, s pár kostičkama suchého lihu (anebo taky bez nich) a dobrejma botama. A furt ještě umějí obvázat ránu, zastavit krvácení, přiložit dlahu, rozdělat oheň ze skoro ničeho i v zimě, poznat jedlé houby a bobule, rozdělit se s jinými, nezištně pomoci atd.
"Moderní" voják končí u poslední nabíječky telefonu, compu a baterií. Za ní už se jen hýkavě sunou leones, bo mu tam nic nefunguje a tak tam raději neleze. Místo toho pošle vraždící dron.
A krmení staroušků se na West Pointu beztak nevyučuje.

Průměrný počet slepic: 4 (10 hlasů)

bude ono.
Dhét´s uái!, jak říkáme my latiníci emeryckým jazykem nepolíbení...

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

Na West Pointu se ted uci stahovani pred epidemii. Planovana cviceni byla zrusena.

Průměrný počet slepic: 3.8 (4 hlasů)

jen tak si říkám, stačili-li by fšichni naši vojáci, kdyby fšechny hejtmany zachraňovali před malérem, že neměli dostatečné zásoby OOP. Že to byla a je povinnost zaměstnavatele/ provozovatele domovů důchodců a pod je bezesporu. Nejen maxi platby za seniora - státní příspěvky a taky od seniorů nebo rodiných příslušníků jsou/ stejně jako byly - nemalé. |Tak PROČ je neměli? KDO to zavinil. Vždyť přece i normálně je/měla by být - těchto pomůcek zvýšená potřeba a tedy tím i dostatečné zásoby. Jakým právem žádá jeho veličenstvo hejtman, aby vojáci zasahovali? Ví nebo poví mi někdo??

Průměrný počet slepic: 4.3 (4 hlasů)

In reply to by ema (neověřeno)

Trvalý odkaz

O tom také není v ČR nic slyšet. Pokud se nepletu, dotace ze státního rozpočtu stále ještě bere. Na Slovensku se tamní snad angažuje.

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

UV záření likviduje jak viry, tak bakterie. Přirozeným zdrojem je slunce, ale není problém ho vyrobit uměle - UV lampy.
Na tento princip vsadili Dánové. Vyvinuli robota, který ho ke své práci využívá. Je navržen tak, že během 10 minut zajistí bezinfekční prostředí v celé místnosti.
Zájem je ohromný, podle toho také vypadá cena.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

výrobek, lidově zvaný horské slunce.
Takže všichni hajdy na půdy a do sklepů a hledat.
Jinak si pamatuju, že jsme se povinně "slunili" v jeslích.

Průměrný počet slepic: 4.9 (7 hlasů)

...a používám i na dezinfekci prádla.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Rozbít starou výbojkovou žárovku a ponechat vevnitř skleněnou trubici se rtutí, kdy při zažehnutí výboj v trubici emituje opravdu intenzivní UV záření (pozor na oči) a ve vzduchu je cítit O3 - tedy ozon. Samozřejmě v zapojení použít tlumivku - to je věc těch, kteří tomu rozumí.

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

Ozon můžeme vyrobit i koronou, tedy jiskřením na prvních závitech vysokonapěťového transformátoru, ale jde o poměrně náročnou metodu a nebezpečnou pro laiky. Takže kdo chce dezinfikovat ozonem, doporučuji mu pořídit ionizační čističku vzduchu, stojí asi 700 Kč. Jedna z mnoha možných https://www.wish.com/product/586f566af5ecb15bab91a702?hide_login_modal=…

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

Ja rousku davam pod UV svetlo v kouplne. 30 min z kazdy strany.

Nekdy dam lampu do lustru a vedle jeste pustim oblicejove solarko.

Průměrný počet slepic: 1 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Jak zjišťuju, tak si asi to svoje HO dělám zbytečně těžké. Dopoledne a odpoledne honím děti a učím je do školy ( jsou malé). Ze školy toho dostávají fakt dost. V mezičase vařím, peru, uklízím. Na práci nacházím trochu času večer, když je dostanu do postele a než padnu sama vysílením. Jenom nevím, kde trochu slevit, aby to byla pohodička, jakou tu všichni popisujete. Manžel, ten se má - může chodit do práce.

Průměrný počet slepic: 3.7 (7 hlasů)

In reply to by AB (neověřeno)

Trvalý odkaz

karanténou, milostivá? Kdo vařil, pral a uklízel? To by mě fakt zajímalo.

Z receptů Staré Jahody:
- zapřáhnout všechny kolem sebe. Nejlépe tak, aby na ni nic nezbylo.
- zapřáhnout ostatní tak, že již za pár hodin po nasazení nových metod řízení podniku - pardon - firmy - pardon - domácnosti, sami aktivně vyhledávají možnost jít pracovat a učit se mimo její království, potažmo vůbec neupozorňovat na svou přítomnost.

Děti mohou umývat, utírat a uklízet nádobí, nosit špinavé i vyprané prádlo, ty silnější i žehlit, utírat prach, luxovat, vytírat.
Nákupy vynecháme, páč by loudily pamlsky.
Dále mohou vykonávat jednoduché práce při vaření . např. krájení a loupání ovoce a zeleniny. Pořežou se jen jednou, a to ještě ty totálně neschopné - mnohokráte vyzkoušeno na vlastních rukou i na vlastních potomcích.

Garantuji vám, že po nasazení takového spartánského modelu se budou děti doslova rvát o možnost se samy učit.

Další úspora času - zbytečně nevyvařovat, přejít na co nejjednodušší jídla. Stará Jahoda má navařeno za hodinu, za další půlhodinu jsou umyté hrnce i talíře a všichni se zase pilně schovávají před jejím ostřížím zrakem. Je pravdou, že v Grandu to vypadá úplně jinak, ale kdo se ošklíbá, marš od stolu, dojí to na večeři, ale ne dříve, to aby mu vyhládlo.

Kdo je nejhodnější, může si pak za odměnu zahrát hru na velblouda. Spočívá v tom, že Jahoda jde na nákup, ten nabalí do sedlových brašen a velbloud jí to odtáhne na svém ztučnělém hrbu až k lednici. Za odměnu dostane pamlsek v ceně do 5,- Kč, ano čtete správně, pěti korun českých. Pokud utáhne dvojnásobek obvyklé hmotnosti, je mu velkoryse odpuštěno jedno zametení domovních schodů. Nikoli však vytření...

No neber to...

Průměrný počet slepic: 4.7 (13 hlasů)

Urcite prehanite. Jinak byste byl mezi dobrovolniky na vynaseni mrtvol z Italskych starobincu.

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

ani moc ne.
Stará Jahoda je mistryně světa v šetření. Jak financí, které jednou vstoupily do jejího perimetru, tak i vlastního těla. Její nejmilejší sport je pobyt na gauči, a to v poloze vleže, důmyslně zabalená v huňaté dece, páč topení je drahé "jak šfiňa". Šfiňa je prase.
Nikdy se nijak netajila, že si mne vybrala ze zištných důvodů (v době svatby jsem měl svůj byt a na tehdejší poměry slušný balík peněz ve spořce). A děti si nechala dělat v takových rozestupech, aby ty starší mohla důsledně zapřáhnout při péči o následujícího potomka.
Obě naše dcery vyfičely z baráku téměř ihned po ukončení střední školy. Asi věděly, proč.
Z druhé strany jsem schopen občas dokonce i ocenit její generálské způsoby nadvlády. Například jsme nikdy neměli závažné problémy s výchovou dětí.

Průměrný počet slepic: 4 (8 hlasů)

před: strčila děti do školy, v práci pracovala, večer vařila, praní a uklízení napůl s manželem+ děti
po: manžela v nemocnici momentálně docela vytěžují, snažím se po něm chtít minimum
děti samozřejmě zapřahuji, tak blbá nejsem, abych je nechala válet se u počítače, jenže jsou ve věku, kdy nad nima musím stát a musím nad nima stát i při učení, jinak vyrejou do písanky díru
vařím jako vždycky- po večerech běžně taky moc času není
co mně obírá o čas nejvíc je asi to učení - místo jednoho odpoledního úkolu je to práce na 8h a těch mých 8h práce s tím dost koliduje
chápu, že zdatná učitelka to dává levou zadní za dopoledne, ale mně to nějak nejde

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

In reply to by AB (neověřeno)

Trvalý odkaz

1/ my museli psát tzv. plničkami (plnicí pero, když jsem ho rozskřípal, šel jsem si koupit další, ale za svoje)
2/ existuje podložka pod stránečku z plastu. Dělaly se z toho jednu dobu tzv. lenochy (podložky s namalovanými linkami do nelinkovaných sešitů.
3/ existuje varianta - máš to hnusný - předělat.

Děti jsou asi moc malé na opravdové samostudium, ale mohu-li radit z vlastní zkušenosti, zadávejte jim kratší práce (třeba napsat jeden řádek nebo jednu větu) a nečumte jim při tom pod ruce. Běžte si po svém. I kdybyste si měla jen na tři minuty sednout a dát nohy na stůl. Přijďte, až bude hotovo, za ty tři minuty.

Dále, jestli děti dusíte 8 hodin, pěkně děkuju. Opravdu dobrý prvňák je vyřízený za půl hodiny intenzivní práce. Pak potřebuje krátkou regeneraci. Zkuste tlačit méně na pilu. Pracujte s dětmi v kratších časových úsecích, ale s maximální intenzitou.
Po obědě - jestli neusnete - jim naporučte zalehnout na koberec a čtěte jim deset, patnáct minut krátkou pohádku. Kdo se pohne, má po pi... ééé... tak to teda ne... má problém s mámou. Po dočtení se jich ptejte, jednoduchými otázkami, o čem pohádka byla. Osvěžíte děti i sebe.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

si zvonění, tak jako ve škole.
Natáhněte budíka, ať zazvoní za třicet, čtyřicet minut, pak patnáct minut pauza.
Vy si můžete jít po svém (kafe, prádlo, polívka, pošta v HO), děti povinně plyšáky, běhat a pištět, svačit, poprat se, blablabla...

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Však takhle jedu od té doby co jsme doma. Největší problém nejsou ani tak děti a to všechno okolo, ale spíš já, že se nedokážu potom na pár hodin zabrat do práce. Když je chci odpoledne nechat blbnout tak za mnou chodí s každým "prdem" a nedokážu se soustředit a to bohužel k práci potřebuju. Asi budu muset zkusit makat párkrát v týdnu přes noc, abych trochu pohla s prací. Jenom jsem se zatim k tomu nedokopala.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

In reply to by AB (neověřeno)

Trvalý odkaz

můžete. Fakt to nedělejte.
Mám za sebou tisíce probdělých nocí a svůj imunitní systém na totální sračky. Spával jsem asi tak deset hodin, ale týdně. Není to řešení.
Víte, co vám a vašim dětem chybí?
To, čemu jsme říkali v Gorolistánu "išč na pole" (jít ven). Na louky, do lesa, neřízená činnost. Hrát fotbal na plácku, krást švestky, šťourat do vosího hnízda, chytat plevelné rybky v potoce, běhat jen tak po ulici, po humnech. Dnes na všechno potřebujete "program".
Pokud můžete, zkuste se nějak domluvit s manželem nebo příbuznými na hodinku, dvě denně. Bez jakýchkoli úkolů pro příbuzné i děti. Pokud se nebojíte (fakt nevím, čeho), vypusťte děti ven. Nebojte, nikdo je neukrade, nanejvýš přijdou s nějako modřinou nebo strupem na koleni.
I to patří k dětství. Kdo to nezažil, nebyl dítětem...

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)

In reply to by AB (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jako že přikrýt děti a jít na druhou směnu? No, taky jsem to tak dělávala, přes den kolem dětí, na poli, uvařit, kolem baráku a v noci papíry. Chyba, letos se už nemohu srovnat, jak to na mne dolehlo.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

In reply to by AB (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jste na tom ještě výborně, můžete dopadnout i hůře:

Z deníku matky v karanténě.....
1) První den karantény
Karanténu vítám. Trochu volna mi jen prospěje, děti mi pomůžou, bude to taková senzační dovolená.
K obědu volím složitější pokrm, jelikož mám čas jej připravit. Takže začíná takové domácí prostřeno. Filetované kachní prso, celerové pyré, rozvar z vína a nakládané naklíčené výhonky. Pro odpolední sladký polibek vybírám náročnější dezert. Děti jsou v klidu. Karanténu zvládáme. Začínám cvičit.
P.S. : zajímalo by mě, na co je na struhadle čtvrtá část struhadla. Zatím mi nic nepostrouhalo.
2) Druhý den karantény
Pokračuji v domácím úklidu . Co jsem nestihla včera, snad dokončím dnes. Děti rostou, rozhodnu se přebrat jim skříň. K obědu opět složitější jídlo, jehněčí s glazovanou řepou a tzatziki. Dezert crembrilé.
K večernímu vínu parmazánové čipsy. Opět cvičím. Úkoly zadané ze školy s vypětím sil splněné.
P.S.: parmezán na struhadle strouhat nejde
3) Třetí den karantény
Uklízet už se mi nechce. Dnes jen rychlovka v podobě špaget Carbonara. Bolí mě všechny svaly, vynechávám cvičení. Děti se musí učit sami, kontroluji je a dohlížím. K večernímu vínu dělám tyčinky.
Tři dny volna mi prospěly.
P.S.: struhadlo odolává všem mým pokusům.
4) Čtvrtý den karantény
Opět vše vydezinfikované . Nemá cenu vařit složitá jídla, děti to tolik neocení. Peču bábovku. Necvičím, nechce se mi. Sice se děcka musí učit, ale napsala jsem jim omluvenku, ať si užijí volno s námi. Dnes jsem se ani nelíčila, manžel se nelekl, ušetřím za make Up. Dnes víno bez pišingru
P.S. ani mýdlo nejde na struhadle.
5) Pátý den karantény
Děcka táhnou do domácí školy, včera se to s nimi nedalo vydržet. Omluvenku škrtám. K obědu jsou včerejší špagety. Bábovka taky zbyla. Bez make Upu, dnes se ani neholím, stejně to nikdo nevidí. Jeden den si prostě odpočinu. Víno otvírám už odpoledne. Pomalu mi odrůstají nehty a tvrdnou paty. Zítra se na to vrhnu. Dnes opět necvičím a ani neuklízím. To počká.
P.S. : struhadlo mě nezajímá
6) Šestý den karantény
Učitelky se zbláznily, tolik učiva? Psala jsem třídní, jsem blbá, dobře jsem se vdala, nevím co jsou příslovečný slovesa. Ona studovala šest let, ne já.V poledne otvírám víno. Dnes vaří děti, našla jsem jim recept na youtube. Dělají palačinky. Rozdala jsem úkoly, kdo co doma uklidí. Tlačí mě paty, ale nemám na to náladu.
Začíná mi zarůstat obočí
P.S. : struhadlo je v myčce
7) Sedmý den karantény
Děti opět dělají palačinky, jsou spokojený. Dnes se cítím unaveně, nevylézám z postele.
P.S.: struhadlo mě nezajímá
8) Osmý den karantény
Bylo nutné vstát a vyčistit si zuby a vyměnit spodní prádlo. Tuto aktivitu zapisuji do kalorických tabulek jako 20 minut intenzivního cvičení. K obědu opět palačinky. Na paty se nedá došlápnout, nehty jsou odrostlý, začíná mi růst knír. Děcka tvrdí, že se učí, asi na mobilu. K obědu si dávám víno.
P.S.: struhadlo je stále v myčce
9) Devátý den karantény
Mouka smíchaná s vodou se dá pít, nabobtná v břiše. Děckám lezou palačinky krkem, vylizují hrnec po špagetách. V TV zazní doporučení na roušky, nemáme. Nicméně je nutné sehnat, začíná se nám doma vířit prach. Dochází čisté prádlo. Víno k obědu.
P.S.: struhadlo je stále v myčce
10) Desátý den karantény
Dochází mouka. Místo roušky mám ponožky, už ani nepoznám, jestli jsou čistý. Děcka najely na úsporný režim, leží vedle mě. Pomalu přestávám mluvit, při psaní se mi pletou písmenka. V rámci domácího učení, to po mě čtou děcka. Odhodlám se vylézt z postele, bezúspěšně.
P.S.: dnes možná umyji struhadlo
11) Jedenáctý den karantény
Vím na co je ta divná strana struhadla. Jdou s ní oškrábat paty. Ty mě už netlačí. Vyrašil mi knír, ale není to v tom špinavém zrcadle vidět. Šimrají mě chlupy po celém těle. Nehty jsem si začala kousat.
Ponožky z obličeje nasazuji na nohy. Našla jsem čínskou polívku, počkám, až děcka usnout, aby mi jí nesežraly. Víno jsem si dala už ke snídani.
P.S.: struhadlo je dobrý nástroj 
12) Dvanáctý den karantény
Přestává mi to myslet, bez cvičení hubnu a slábnu, již nevím jak za sebou patří písmenka, aby dávaly souvislý text. Děcka odjdnsakfn mnaskfniuewz hsdjfkadfnm, ……………

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Také hlásím,ještě dobrý!
Co dokazuje koronáč,to ba nedokázala ani jaderná zbraň.
Také se přidám k těm,co píší,jinak nešlo změnit výrobu,chování lidí,ale i změnit majitelé firem,bank.
Nastává podobná doba,jak říkají historici,doba temna a nevím,jak si s tím poradí mládež,když se neučí,nepřebírá životní zkušenosti,nebude umět navázat na zkušenosti starších generací,jen zopakuji to co píši moudřejší,kdo se nepoučí z historie,musí si ji zopakovat.

Průměrný počet slepic: 4.8 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

mám intenzívní pocit, že základní proměna českého zdravotnictví přišla v době, kdy z něj zmizeli PACIENTI a namísto nich se tu zčista jasna objevili KLIENTI.
Od té doby je nám - bývalým pacošům neustále vštěpováno, že jsme tu proto, abychom dlouho a dobře platili, nikoli proto, abychom byli co nejdříve vyléčeni.

Průměrný počet slepic: 5 (12 hlasů)

Přesně tak a KLIENTI se objevili za Julínka, Cikrta a Šnajdra v souvislosti s třicetikorunovým poplatkem a poplatkem za hospitalizaci

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Vzhledem k tomu, že provozuji homeoffice už pár let, jsem jako ryba ve vodě :)

Přesto musím říct, že mám o coronavirové nové době vážné pochybnosti. Mám za to, že důsledky (ekonomické) nynějších drastických opatření budou mnohem závažnější, než důsledky chřipkové epidemie.

Rozdíl mezi touto chřipkou a jinými přenosnými nemocemi je v tom, že funguje na populaci v bohatých zemích. Proto se řeší. Úmrtnost na nakažalivé nemoci je celosvětově 20%, ale v bohatých zemích jen 1%. O tuberkulózu a malárii v Africe nebo AIDS v chudých zemích kdekoli po světě se nezajímáme.

Poctivě musím přiznat, že mám také strach - abych nenakazil někoho ze svých blízkých a ten nedejbože neumřel. A je mi jasné, že s tímto strachem se velmi dobře pracuje. Dneska je viník každému jasný - ten co nenosil roušku a svévolně chodil na procházky. Architekti budoucnosti všech typů si nyní mnou ruce a plánují nám, jak budeme po odeznění chřipkové vlny žít.

Pár čísel:
Chřipka a zápal plic v Evropě - cca 0,5 mil. úmrtí ročně. V Česku je to asi 4000. Asi 300 lidí u nás umře za jeden den, naprostá většina z nich v důsledku nějaké vážné nemoci.

Průměrný počet slepic: 4 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

Užívám si také doma. Naštěstí (pro mne) musím být na lince v pevně stanovenou dobu, jinak bych z postele nevstal. Příliš mnoho se toho pro mne nezměnilo, jen nevyšlapu tolik schodů a k prvnímu hovoru sedám zpravidla v pyžamu :) Po práci vyrážím autem na chatu, která je na samotě (bohužel ne u lesa) a tam si zvyšuji fyzičku (řezání, štípání a úklid dřeva, oprava plotu). Na nákupy chodím denně do malé Hrušky za rohem, všechny předpisy dodržuji, takže možnost být na zahradě bez roušky je skvělá! A jak říkal ten pán padající z mrakodrapu: "Ještě je to dobrý." :D

Průměrný počet slepic: 4.4 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

poněvadž pokud tento likviduje chuť a čich, jsem zatím nepoškozen. Ovšem vnímat ty smrady moderních odorantů (nevím, jak to někdo může nazývat deodorantem), když venku korzují mlamodyjové se svými samicemi a mláďaty, totéž v hytlermarketu ve frontě u kasy... jdu si udělat ranní čaj a vypít si ho do zimy na dvoře. Zpívá tam kos, je slyšet sýkorky, po hřebeni střechy hopsá konipas, rehek vyhlíží místo na hnízdo.

Takhle že dvorka nahlíženo vypadá svět úplně normálně. - Vím, že je to iluze. Ale pěkná.

Průměrný počet slepic: 4 (9 hlasů)

A koho to zabije, tomu to bude už fuk. (sarkasmus)
A co když je toto šance, kdy zase jednou vše zlé může být třeba k něčemu i dobré.
Svět normální je, to jen my lidi jsme zblbli, právě na tom dvorku svět a život vnímáte a iluze je možná spíše to -v čem dosud žijeme, ta honba za fikcí - naplno žijeme ve chvilkách "na dvorku".
Nyní máme šanci se zklidnit, maličko zabrzdit a přerovnat si to každý v sobě a to by bylo, aby to třeba k něčemu nebylo..☺

Zatím bez slepic

jo jo "všechno už tu bylo a zas bude", jen kulisy se mění....

Moje srdcovka je "DIVNÉ STOLETÍ"

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Přečtěte si, jak to dělají tam, kde to funguje.

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Mívám home office i jindy, nejen, když přijdou Braniboři nebo breberky do Čech. Teď teda mám H.O. víceméně trvale, tak to je jiná situace. Potkávám se ovšem s tím, že spousta lidí, kteří z domova nepracují, mají dojem, že to je v podstatě den dovolené navíc. Není. Práci musíte odvést jako kdybyste byli v kanceláři, a dokonce spíš víc, protože vás nerozptylují kolegové, každý si rozmyslí, jestli po vás něco má chtít, když vás nevidí za stolem, nekafráte v kuchyňce u kafe, nechodíte přes půl firmy na záchod, nestrávíte čas na cestě. Takže se do toho ponoříte, a najednou zjistíte, že je 8, měli byste si dát něco k večeři a přestat ten kapitalismus pro dnešek budovat. Ale ti co zůstali v kanceláři, ty stejně nezbavíte dojmu, že jste se flákali celej den doma (no, asi si potřeboval něco zařídit, tak si vzal H.O.).
Pravda, teď je to jiné. Té práce je objektivně míň, takže klidně můžete sledovat, co je na Kydech nového...

Tento příspěvek je názornou ukázkou toho, co se stane, když člověk čte jen titulky článků, přičemž obsah článku titulku naprosto neodpovídá. :-)

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Vůbec jsem v roce 1990 netušil, že něco jako "home office" (čti: home ofice") existuje, když jsem se rozhodl zřídit si redakci v rozlehlém bytě své Labutě. Pracoval jsem tehdy v redakci krajských zpravodajů Československého rozhlasu.
Šlo to jako na drátkách. Technici vyladili telefonní linku, po níž jsem mohl vysílat. Mixážní pult jsem měl, stačilo připojit, stejně jako reportážní magnetofon. Technici přivezli a připojili dva velké studiové magnetofony. Fax už jsem měl.
Nábytek mi vyšperkovala Labuť.
A bylo to.
Až do zániku Československa jako federace (a tudíž i federálního rozhlasu) 31.12.1992 jsem tedy ráno chodil do práce tak, že jsem v županu přešel z ložnice do "redakce" a zavolal do rodné pražské redakce, co že je dnes akutně třeba. Ze své redakce jsem odbavoval příspěvky do Prahy, v případě potřeby vstupoval do živého vysílání. Hodně jsem tehdy dělal pro Zákrutu, pamětníci vědí co to bylo. Třeba i v deset večer... platili dobře.
Báječný stav, který dlouho netrval, jak uvedeno výše.
Jo, a služební stopětka zaparkovaná za rohem.... super.
Vrátil jsem se k tomuto stavu zase jako OSVČ, už bez rozhlasu. Od roku 2002 dosud, kdy pracuji už jen symbolicky.
Klady pro mne byly zřejmé, ale i pro zaměstnavatele též - žádný nájem za redakci, žádné platby za elektřinu, zaměstnanec stále po ruce i v noci. Fungovalo to k oboustranné spokojenosti.
Celospolečensky přinejmenším menší nároky na dopravu.
Nevýhody jsem poznal až jako OSVČ. Bylo těžko ráno vstát (včas), nějak se upravit, a pustit se do práce, která klidně mohla počkat do zítřka nebo pozítří. Překonat vlastní lenost (dnes módně "prokrastinaci"). Rodina má najednou pocit, že vlastně nepracujete, a tak můžete během dne vyřídit všechny pochůzky i domácí práce.

Ale vlastně 20 let z těch cca 42 dvou odpracovaných jsem "nechodil do práce". Bylo to fajn.

Průměrný počet slepic: 2.8 (6 hlasů)

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Novinar? Jeden z tech lepsolidi, co nam tu rikaj, jak se mame dobre?

Průměrný počet slepic: 2.2 (6 hlasů)

Anonyme,
spadl jste z hrušky? Nebo jste tu poprvé?
Zkuste si přečíst pár Godotových příspěvků. Ta čeština, ten rozhled.
Víc jej chválit nebudu, vypadalo by to, že si jej namlouvám.

Průměrný počet slepic: 3.9 (7 hlasů)