Neutopické zemědělství - Úvod

Autor
Štítky

Stejně jako náš hojně citovaný bloger PetrKubáč, i já mám rád dobu před První světovou válkou a troufám si tvrdit, že nebýt právě těch let válečných, mohli jsme dnes mít společnost mnohem spravedlivější, férovější a přehlednější. Ne, nechtěl bych žít v roce 1900 ani v Rakousku, ani v Německu a už vůbec ne ve Spojených státech nebo Rusku. Doba to byla tvrdá a skutečnými vládci nebyli monarchové, ale domácí diktátoři, kteří měli téměř absolutní moc nad svými manželkami, dětmi i posluhovačkami. 

Přesto, i přes dvě horké a jednu studenou válku, došli jsme ke společnosti, která ledacos umí. Možná, kdyby nám nikdo nevnucoval dějinné zkratky, mohli jsme být mnohem dál. Jak známo, zkratka je sice delší, ale zato obtížnější. 

Tenkrát před sto lety se stále ještě dalo umřít hladem bez jakékoliv pomoci a kterýkoliv farář, učitel, starosta nebo obecní policajt se vám mohl pomstít takovým způsobem, že vás to zadupalo do země. Na druhou stranu, lidé ještě nežili abstraktními blbostmi a nesli si přímou odpovědnost za své činy. Neexistoval žádný záchranný polštář státu a tak si každý lehal tak jak si ustlal.

Vzdělání bylo přísné a náročné, ale už pro všechny. Každý dosažený stupeň vzdělání zajišťoval o řád vyšší životní úroveň. Stejně ostrá diferenciace byla i u dělnictva - poskok byl chudý, ale soustružník byl pan Někdo. Odborníci byli skuteční odborníci, každé vysvědčení bylo posvátným papírem a kdo na něm měl jedničky, tak na ně doopravdy uměl. 

Pokud se člověk nechal zotročit vášněmi, doplatil na to velmi rychle a každý měl kolem sebe dost příkladů, čemu by se měl vyhnout, pokud nechce špatně dopadnout.  A životní úroveň každé generace byla nesrovnatelná s tou přechozí... Ale o tom dneska psát nechci. 

Dnes chci psát o tehdejším přístupu k zemědělství, protože si myslím si, že jednou po vyčerpání půdy, peněz i strojů se budeme vracet právě k tomu, co existovalo na počátku dvacátého století. Dovolte mi proto dnes zahájit sérii občasných článků o zemědělství, které naposled v dějinách krajinu tvořilo a neničilo. 

Tehdejší zemědělství bylo pravěk, starověk i středověk vyfutrovaný moderními vynálezy.  Každý sedlák i chalupník byl v podstatě středověce soběstačný. Celý koloběh živin v půdě, osiv, zrání i sklizně si obstaral sám. Běžně tehdejší zemědělci svojí půdu kultivovali. Brali si kamenité úhory a uměli je předat synům v lepším stavu. Neděsili se trochy chemie ani průmyslových hnojiv, jen je zase moc nepotřebovali. Šlo to i bez nich. 

Museli si živit kombinovaně - dělat rostlinnou i živočišnou výrobu. Zbytky rostlin šly zvířatům, odpad ze zvířat šel rostlinám. Neváhali přidat nějaké fosfáty a dokonce už existovaly i továrny na umělá hnojiva. Ale nenahrazovalo to organický materiál. Jen to dávalo větší výnos, ale jehož poměrná část se opět vrátila do půdy.  

Neměli ještě techniku, nebo jen málo, ale ne proto, že by nebyla, ale že lidské síly byly laciné. Přesto na vesnici vznikla poslední rebélie za Marie Terezie. Od té doby byl život na vesnici sice tvrdý, ale pochopitelný, snesitelný a tím pádem v tehdejších měřítkách dostatečně spravedlivý pro sedláky i podruhy.  V zemědělství bylo hodně lidí, ale to proto, že je ještě nenahradily stroje. 

Tehdejší kapitalista průmyslník ještě neměl pozici, že by to bez něj nešlo... Ano pane obchodní zástupče firmy Fowler. Váš pluh je skvělý, opravdu se s ním dobře dělá a opravdu bych mohl postrádat jednoho koně. Ale aby mi to stálo za to, musíte slevit. Za tuto cenu mi to za to nestojí. Svá pole jsem doteď zoral i bez vašeho udělátka a za hodinu klidně zapomenu, že jste tu byl... pokud neslevíte. Kapitalista tehdy neměl konkurenci jen v druhém kapitalistovi, ale i v zákazníkovi. Ještě mnoho let se lidi bez luxusu obešli a pokud jim technika měla usnadnit práci, muselo se to skutečně doopravdy ekonomicky vyplatit a to podle skutečné reality a ne dotačních titulů. 

Neexistovaly kombajny, které já osobně považuju za velmi dvojsečný vynález. Na jedné straně zachránily miliony tun obilí, které by jinak shnily kvůli dlouho trvajícím žním. Snížila se ztrátovost při žních a zemědělství nepotřebovalo držet mnoho chudáků jen proto, aby pomohli při žních. Tihle chudáci pak postupně a pozvolna mohli začít dělat něco, za co dostali lépe zaplaceno - třeba opravovat kombajny. 

Na druhou stranu kombajn zrno vymlátí hned na poli a vše kromě sklízeného obilí znovu rozhazuje. Předtím se snopy z polí odvezly a vymlátily a vyčistily někde jinde. Zároveň se všechny ty koukoly a lebedy daly zkrmit. V době kombajnové se všechna semínka plevelů při žních rovnou kombajnem zasejí a tím je zaděláno na masové použití chemie. 

V každé vesnici byly stovky sýpek, stovky sklepů, stovky drobných zásob. Byly tam stovky kusů techniky i stovky pracovních sil. Katastrofy se děly, ale malé. Chyby se dělaly, ale s okamžitou zpětnou vazbou. Žilo se těžko, ale předvídatelně. A hlavně - nebylo zapotřebí dvou hektarů na jednoho člověka. Chudá rodina se uživila na deseti árech - tedy na tisíci metrech čtverečních.  

V dalších článcích s vámi zkusím postupně projít celý zemědělcův rok. K tomu projdeme dobové vybavení, dobové metody a dobové výsledky. Řekneme si něco o pracovních silách v tehdejším zemědělství o jejich údělu a možnostech a zkusíme to celé zhodnotit. 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.2 (45 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

hned.
Gořalka, neboli kvit, se už pak nikdy nedala pořídit levněji, než na přelomu století.
A chlastalo se z tzv. achtliků, což byly lahvičky o objemu 1/8 litru.
Z té doby je i místní pořekadlo - lacne, fajne a kupa (levné, dobré a HODNĚ!!!).
Proto bylo v naší rodině tolik příznivců té jedině správné potraviny, pochutiny, životabudiče a tak všelijak podobně.

Průměrný počet slepic: 2.5 (11 hlasů)

tak přidám kvantlík - to je čtvrtka cihly useknutá zednickým kladívkem přímo v ruce. V té době měly cihly ještě německý rozměr, tedy 28cm na délku. Kvantlík měl průřez 7x7cm, délku 13cm.
V Těšíně jezdila tramvaj přes řeku nahoru a u Larischů na zahradě kvetly květy. Ráno Slunce zvedalo hraniční závoru a večer zněla melodie dávnověká od Mojzese.
Zedník ještě nedozdil poslední kvantlík a už měl vypitý deuhý achtlík.

Průměrný počet slepic: 4.6 (23 hlasů)

je skladebně 25/12,5/6,5 cm, to, co jste uvedl, je náš, vlastenecký rozměr. I když jsme se nedohodli na úloze tříd v dějinách, mám rád vaše veršování a tedy bych nechtěl, abyste tenhle skandální omyl šířil do poezie.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

má 29cm.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

bo německá má 24, rakouská 25cm... nalezeno gůglem. Chtěl jsem jen říct, že rozměr nebyl český, jako dnes.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

sice jim na nějakém centimetru nezáleží, ale jinak je jejich věda pro laika záhadná a tajemná. Rozlišují totiž výrobní a skladebný rozměr cihly: výrobní je 24 cm u německé a 29 cm u české, skladebný o centimetr víc, tloušťka české zdi je tedy bez omítky 29 cm (plus mínus flus), kótuje se 30 cm, ale s omítkou má ve skutečnosti zhruba 32 cm. Nesnažte se to pochopit, tohle je jasné pouze zasvěcencům řádu.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

vyzdil?
Říká vám něco pojem "štorcka", "kantka" a spol?
Jak dozdíte zeď padesátku?
Nevím, jak by se vám bydlelo ve starém baráku s třicítkami zdmi z klasické cihly na obvodu.
Jinak to, o čem píšete, už samozřejmě dávno není pravda. Tu cihlu, o které se tady bavíte už dělá snad jediná cihelna na Moravě, v Čechách netuším, ale řekl bych, že nikdo na obzoru.
Klasika má rozměry 29 x 14 x 6,5 cm, což je poměr 4 : 2 : 1 S MALTOU!!!
Pokud vás to zajímá, dozvíte se více zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Cihla

Zatím bez slepic

psaním do wikiny.
Každý jsme nějaký, že ano. Někdo blbne z chlastu, někdo je vůl od narození.

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)

Licí pánve, kokily? Dokulata? A co valené klenby?

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

mým snem. Vím, o co jde, chvíli jsem se tam motal jako brigoš, bo to bylo fajně placené, ale v každé prdeli fakt být nemusím.
Klenby ano, jednu jsem spravoval ve svém sklepě. Teda spíš znova dělal, než spravoval... Zatím to drží, tak snad dobré..., ale valil jsem to na cementovou maltu...

Zatím bez slepic

Řidičáky byly jenom na koně
achtlík měl svou míru v zákoně
Windows měly verzi jedna nula
hříbě koňoosla byla mula.
Targus ještě nepracoval ve werku
k obědu si postahoval veverku
Drahoš si už brousil zuby na Hrad
nechával si od gorolů zahrát:

to se mi dnes stahovalo
to se mi dnes řezalo
šest achtlíků bylo málo
ani se to nezdálo.

Průměrný počet slepic: 4.2 (19 hlasů)

nedáme se, Targus musel mít k obědu něco jiného!

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

Než stahovati králíky,
lépe kůže stahovat,
šrůtky na uzení tvarovat,
pak sádlo krájet na kousky,
už to z kotle voní,
budou škvarky.
Však masnotu je třeba
zasít přijńejmenším
něčím hořkým,
někdy i ostrým.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

viagra with <a href=" https://viagracnd.com/# ">viagra buy online</a> - female viagra wiki
https://viagracnd.com/# viagra versus cialis
generic viagra australia [url=https://viagracnd.online#]viagra/cialis packs xsmjrpl[/url] where do i buy viagra in sydney

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Rakousko byla naše vlast
sloužit mu na vojně byla slast,
na každém zámku seděl kníže
který smetanu z kameňáku slíže;
v potocích se proháněli pstruzi
amíci byli věčně druzí
bo first byla anglie...
Vrchní mi dolije
kontušovku nebo kmínku
řezník mi zabije
malého kozlíka k vínku
to všechno za pár krejcarů;
na cestu přidá konev nektaru.

Průměrný počet slepic: 3.5 (6 hlasů)

pstruhy a raky v potocích pamatuju dokonce i já. A já žil v době přísně normalizační.
Pamatuju si, jak nás "oma" posílala, abychom o prázdninách po ránu vyvedli kačeny na potok, aby si nachytaly drobné rybky a podobnou havěť.
Praní v potoku jí pak zatrhnul místní MNV, protože ji přestěhoval z jedné barabizny (byla po odsunutých Němcích) u řeky do druhé barabizny u vodního náhonu (byla taky po odsunutých Němcích, jak jinak).
Dnes by z mé oma dostali "ochránci přírody" amok.

Průměrný počet slepic: 3.6 (9 hlasů)

Já měl udělanou 8cm z hrubého nerezu a k tomu baterku na 4 monočlánky.

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

v očích svých vrstevníků naprosto a doživotně znemožněn.
Kdo si chtěl zachovat alespoň zdání klukovské důstojnosti, musel bez rozpaků vrazit holou ruku kamkoli pod břeh potoka, kde bylo alespoň zdání šance vytáhnout raka. Což jsem předváděl často a rád, zejména před "babami", protože jsem dobře věděl, že přede mnou potok "uklidily" babiččiny kačeny. Rak se v mém kačením rajonu povedl opravdu jen občas.
S vidličkou do vody mne posílala babi, abych nachytal něco plevelu pro zmíněné kačeny, případně abych přitáhl něco většího domů. Jak jsem už dnes psal, dnes by z ní zelení soudruzi dostali horečku omladnic.

Průměrný počet slepic: 4.5 (4 hlasů)

To neznam.
Jak se na vidličky chytalo?
Proud z baterií byl asi na omráčení slabý?
Dík.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by Jan z Helvajzu (neověřeno)

Trvalý odkaz

baterka pstruha omráčila. Chytalo se v noci, ryby stojí v proudu a vybrané se přišpendlí vidličkou za hlavou ke dnu. Nesportovní, rychlé. Za 5 minut je “po lovu”... jako děcko jsem to udělal tak 5x.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

U nás ve Vysokým se pralo/máchalo na potoce ještě koncem 70. let.
Byly tam tři betonové "vany" s dřevěným špuntem sestuoně od náměstí dolů k rybníčku a ženské se domlouvaly, kdo kdy bude máchat.
No, a my děti jsme obrazili máchadla, zjistili, kde se pere, nazuli holiny, postavili hrázičky a mlýnky a nadšeně čekali na mýdlovou povodňovou vlnu :o)))

Pulci dole v rybníčku to kupodivu přežívali bez jakékoli újmy, což jsme pravidelně kontrolovali, neb ležení u vody a pozorování pulců bylo mnohem zajímavější než hračky. Tedy kromě brodění velkého potoka, bažiny a výprav na Tříčské vrchy.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

uživit jednoho hospodáře.
Tou je již od středověku "čvrtlán" (cca 4,6 ha) - tedy čtvrtina jednoho "lánu" (cca 18,5 ha)
http://brtpichlavec.sweb.cz/ves/mereni/plocha/plocha2.htm
http://genealogie.nka.cz/?page_id=464
Vše, co bylo menší, byli chalupníci (de facto bezzemci) - rolníci, resp. zemědělci, kteří krom práce na svém pidipozemku museli se nabízet ještě jako pracovní síla pro movitější sousedy, nebo svou nuznou výměru doplňovali jednoduchým řemeslem (pletení košíků, výroba dřevěného nádobí a náčiní...) či živočisnou produkcí (sýry, sušené ryby, med a pod.), a kteří měli větší robotní povinnost.
2 ha jsou skutečně naprosté minimum, schopné zajistit PŘEŽÍVÁNÍ skupince o dvou dospělcích, dvou dětech a jedné krávě či jejímu ekvivalentu v ovcích nebo kozách.

V některých pramenech jsou již čtvrtláníci označováni jako chalupníci. Tedy lidé, které jejich výměra neuživí a oni musí nabízet svou pracovní sílu za účelem získání dalších prostředků k obživě nebo podléhají vyšší robotní povinnosti. A to jak v českém, tak v německém jazykovém prostoru.
Plnohodnotným sedlákem byl až "láník" - tedy hospodář mající k dispozici oněch cca 18,5 ha půdy (a eventuálně lesa). Třičtvrtěláníci, půlláníci a čtvrtláníci byli chudými sedláky.

Od velikosti "lánu" (obdělávané půdy) se odvíjela i povinnost berní (daňová), a to jak peněžní, tak naturální (zejména vejce a obilí - hlavně oves, někde i med či drůbež).
Berní (ale i robotní) povinnosti byly nejprve sepisovány do urbářů, od. pol. 17. století do berních katastrů (berní rula) a po tereziánských reformách do pozemkových katastrů.

Průměrný počet slepic: 4.6 (12 hlasů)

bo jenom 2ha a z toho obdělané rýčem 4m2. A dá se na tom uživit, při 2x sekání.

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

A kolik lidí se na těch 2 ha živí? Na zhruba 4-5 ha se živila celá rodina.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

bo máme péči. Přes vánoce až 13, minimum jsou 3.

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Na myš nedám dopustit. A ještě za sebou táhne drát.

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

Myš je dobrý pomocník, ale nevydrží. Sklidí zrno, zryje zemi a uživí kočku. Tedy ta živá myš, ne ta s drátem od PC.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

Série článků bude jistě zajímavá, ne tak úderná jako včera, ale zajímavá. Je mi ale taky divná ta výměra - 1000m2 je moje zahrada - nedovedu si představit, že by mě to uživilo jako rolníka na full time. Určitě by to stačilo na brambory na celý rok, k tomu třeba nějaká zelenina, možná pár ovocných stromů, ale to je tak všechno, co by se tam vešlo. I když strava před 100 lety určitě byla chudší, nestačilo by to. Určitě bych musel ještě někde něco nádeničit.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

nějaké globální katastrofy by to stačit muselo.
Brambory, hrách, zelí. Plus postupně kvetoucí a rodící jabloně - alespoň 4. A včely!!! A slepice!!!
S tím už se dá PŘEŽÍVAT docela dlouho, protože to zajistí všechny základní živiny i trochu hnojení a svícení.
Ale na UŽIVENÍ to nestačí ani náhodou.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

"Chudá" rodina Vidláka, není asi nejspíš žádný "hospodář" Občana.
Uživení tehdy a dnes....a uživení a uživení, o tom je možné debatovat hodiny...
Jistě se i tehdy každá i ta CHUDÁ rodina snažila sehnat (jak jen to jen šlo) i další zdroje obživy.
Ano chudá rodina se asi "uživila" opravdu jen spíše k tomu přežívání, ale o to přežití tehdy šlo zejména..
O krávě či ekvivalentu v ovcích či kozách v CHUDÉ rodině asi mohli i tehdy jen snít...jedna koza už bylo u chudých NĚCO.. I ta robotní povinnost byla "trošku" překážkou...každá ruka na svém ve správní čas chyběla..

Ó ten pokrok, dnešní chudá rodina se dokáže "obživit" i bez jediného metru čtverečního a mnohá ještě nechcípla, ale už také kde která chudá rodina ví, že na "uživení" to není ani náhodou...(ironie)

Za sebe jen doufám, že nebudeme muset nyní zase zkoušet, jak velká výměra nás kterého skutečně "uživí" a zda bude stačit (a komu a kde-to také hraje důležitou roli) 1000 metrů.....
A ještě je otázka, kde vezme dnešní chudá rodina okradených bezzemků i jen těch tisíc metrů, když naše půdu po předcích je zase "panská". O robotě, co neskončila a pod maskou trvá, nemluvě !

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Na vlastní uživení 4-členné rodiny to určitě stačí pomalu i v dnešní době. Zvýšené záhony, permakultura, intenzivní využití každého cm2 a výsledkem je dostatek zeleniny po celý rok. Platí to i pro málo úrodné oblasti. Právě to řeší vysoké záhony.K tomu 4 slepice a jsou denně i nějaké bílkoviny. I v dnešní době mám pořád na záhoncích poslední zbytky zeleniny z loňska,ani to asi nespotřebujeme, další už roste. Takže umím si podobný život docela dobře představit. Navíc podle čínských měřítek, kdo má tak velké pole je pomalu velký sedlák, dříve kulak. Prostě vše je relativní.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

In reply to by pragmatik (neověřeno)

Trvalý odkaz

tak Vaše rodina se celoročně živí jen vlastní zeleninou z 1000m2 zahrady a občas nějakým vejcetem od 4 slepic - tedy nenakupuje žádné jiné potraviny a suroviny? Ani obiloviny a luštěniny?
Čím tu zahradu hnojíte?

Rýžová pole jsou malá kvůli obdělávání a hospodaření s vodou; ne kvůli chudobě majitelů. Zejména v horských/kopcovitých oblastech. V nížinách se najdou i docela velká - v Číně, v Indii, v Thajsku, ve Vietnamu...
Něco jiného je severní Itálie, kde jsou rýžové lány podobné našim obilným. Jenže tam to je lautr placka placatá.

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

Ano, veškerá zelenina tj. od salátů až po růžičkovou kapustu máme z vlastních zdrojů.K tomu ovoce rybíz apod. Nic z toho nekupujeme. Samozřejmě tropické ovoce, banány apod. to ano. Ale třeba citrony na cukroví mám vlastní.Z luštěnin kupujeme jen čočku,cizrnu. Hrách, fazole vlastní. Vejce ještě rozdáváme sousedům . Jsme dva a slepice nesou jak o závod. Nejsme to ani schopni sami spotřebovat. Z masa nekupujeme také nic. Máme celoroční skopovou dietu- deputát 2 barany ročně. K tomu dostávám kromě peněz ještě obilí a dva kapry k vánocům. Někdy se na vidlákově dá žít celkem obstojně. Hnojení probíhá cyklem přes kompost a 1 pytel organického hnojiva Agrohumu ročně. Je velmi ostré, takže stačí lehce pocukrovat pod rajčata ,papriky a ovocné stromy a výsledek je vždy garantovaný. Podotýkám však, že základ úspěšného pěstování zeleniny jsou vysoké záhony. S minimální prací(stačí malá motyčka celoročně) je z m2 plochy 2x až 3x větší úroda než ze záhonku mimo. Skvělá technologie pro zahrádkáře.

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

In reply to by pragmatik (neověřeno)

Trvalý odkaz

Mám celkem 6 vysokých záhonů, 1.2x6m výška 1.2, aby se daly kulturně bez ohýbání obdělávat. K tomu velký skleník na papriku, okurky apod.V zimní zahradě u baráku mám citroníky, vavříny, kávovníky,citronovou trávu a další podobné nesmysly. Ale to je již trochu pracnější koníček.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

In reply to by pragmatik (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tady je řeč o tom, jaká nejmenší výměra zajistí rodině (dva dospělí, jedno a více dětí) vlastním hospodařením KOMPLETNÍ obživu; bez možnosti cokoli dokupovat v hypáči a získávat formou renty. A ještě z toho odvádět daň vrchnosti.
Vy jste de facto rentiér, který rentu dostává v penězích a naturáliích za pronájem (propachtování) půdy jinému hospodáři. Sám na ní nehospodaříte.

Zatím bez slepic

Tak se bavime co uzivi nebo co osati nebo dokonce i da neco nazabavu a cestovani??? Myslim, že jeden o uziveni a ty o osaceni, nezlob se, to se pak nikdy nesejdete, ale problem bude podle me u tebe, protoze uzivit jak ho pouzivaji oni (slovo) je o tom, ze nezemres hlady...

Zatím bez slepic

Vstoupím do toho... Myslím že se s Občanem v podstatě lišíme jen v definici. Blíž to proberu v dalším článku v pondělí, teď jen zkratkovitě: 

- 1000 m2 stačí na přežití běžné čtyřčlenné rodině. Na přežití. Neumřou hlady, půdu musejí velmi pečlivě obdělávat, ale zbývá jim ještě dost času na hledání jiné nádenické práce. I když žádnou nenajdou, dá se přežít. Ale jen přežít. Nedá se z toho udělat žádná přidaná hodnota. Není to na dům ani na byt. Jen na nasycení. 

- Hektar postačí vícečetné rodině na chudé živobytí. Při pečlivém obdělávání se všichni dosyta najedí, udělají si dostatek zásob i na delší období, dokonce už mohou mít nějakou malou ztrátu. Mohou mít slepice, prase a kozu. Přinese jim to nějaké drobné peníze na nákup pečiva, jídlo nebude jednotvárné.

- Pět až osm hektarů stačilo už na podnikatelský záměr pro rodinu, čeledína a děvečku (7 - 8 dospělých) Všichni se najedli a každá generace postavila nebo přestavěla malý dům včetně hospodářských stavení. Mohli se prostě a skromně obléknout a měli krávu i jednoho koně a vkladní knížku. 

Bez problémů uživíme na našich republikových hektrech naši desetimilionovou populaci  úplně bez problémů a klidně můžeme ještě pět milionů lidí přidat. Uživíme ji dokonce i na rakouskouherských výnosech a s rakouskouherskou technikou. Dokonce bychom zvládli půdu zlepšovat a kultivovat.  

Vidlákov má katastr o 2600 hektarech a v roce 1900 měl zhruba stejně obyvatel jako dnes - cca 3000. Všechny to bez problémů uživilo... Ale jeden dům byl pro 10 - 15 lidí. Dnes máme stejně obyvatel, uživíme díky moderní technice pětinásobek naší vlastní populace a máme jeden dům na 4 lidi.  

V republice rozhodně nemáme ani dneska po stavbách skladů na černozemi nedostatek polností. Bez problémů nám to zatím ještě stačí i se slušnou rezervou. Co nemáme, je živá kultivovaná půda. Ale to se dá napravit a dohnat a také se to jednou stane. Problém je v tom, že z půdy bereme a nevracíme - co vezmeme z půdy to v podstatě odteče do Labe a Dunaje a vysype se na skládky. Naše společnost vyprodukuje dostatek organického materiálu, vyprodukuje vše potřebné, ale většina odteče kanálem místo aby se vyvezla na pole.  

Kdybychom veškerou úrodu snědli a zkrmili doma a všechny hovna od nás i zvířat znovu vyvezli na pole, bylo by všechno v pořádku. Ale my místo toho půlku úrody vyvážíme a dovážíme jen maso. Hovna si dávají na pole poláci a němci. Naše vlastní lidská hovna pošleme do čističky, tam se smíchají s kyslíkem a to co by se mělo dít na polích, to se děje v nádržích čističek naprázdno. Pak to odteče do řeky a je to pryč. A místo toho dovážíme fosfáty ze Sýrie, kterými nahrazujeme nenahraditelné. 

Ve Vidlákově se udrželo staré přísloví, že dobrý sedlák si svoje hovno nechává doma. 

 

 

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

Ale my ji už ani neprodukujeme :-(
Na tisíce hektarů ležících ladem tam, kde bývaly ještě krátce po hadráku zelenina, rybíz, jahody, ovocné sady, je hrozný pohled. A to píši jen o zemědělské půdě kolem tras, jimiž jezdíme pravidelněji.
Rodiče žili na Jičínsku a tam to dnes vypadá místy jak po válce - trosky skleníků a foliovníků, zdivočelé zbytky sadů, "malinovišť" a "rybízovišť" a pozemky zarostlé "lebedou".

Rozhodně s Vámi souhlasím v tom, že Kotlinka by dokázala uživit všechno její obyvatelstvo docela luxusně - tím myslím pestře; jak co se zeleniny týče, tak i ovoce. Obilí, brambory, luštěniny jakbysmet. A masa bychom nemuseli taky dovážet ani gram.
Jenže...

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

skleníky, pařeniště,... znásobí množství pěstované zeleniny, stromky (nejen) mohou být i v květináčích. předplodiny, následné plodiny, nebo jak se tomu správně říká. Je třeba to umět pro případ nouze.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Bezzemek není chalupník, bezzemek má jenom dum bez "zahumenku", když nemá prácu má automaticky hlad, chalupník nemá hlad, ale musí sio vydelat na obleceni...

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)
Trvalý odkaz

jednoho dědu v polabí dobře uživilo 10 hektarů, postavil novou stodolu, pak "městskou vilu" s WC a koupelnou (v padesátých letech), měl koně, v mládí přežil bitvy na Piavě a "do JZD jen přes jeho mrtvolu", dožil se 96.
Druhý děda z bramborářské oblasti musel navíc v zimě s koňmi pracovat v lese aby se uživil a "městské vily" si pořídili až jeho děti ve městech kam šli za prací.

Průměrný počet slepic: 4.5 (4 hlasů)

Uživit NEznamená PŘEŽÍVAT.
Dědovi na Vysočině brambory vynášely sotva na holé přežívání a aby mu rodina nepomřela hlady, musel v zimě hákovat jako nádeník v lese, protože jeho rodičům kobzole neumožnily nechat ho alespoň něčím vyučit. Možná měl dokonce jen ž tříd obecné školy a neměli ani na "měšťanku" (nebyly všude, muselo se docházet či dojíždět do větší obce nebo dokonce do města a byly tam klady vyšší nároky na vybavení, oblečení a obutí žáků; což si dost chudých rolníků nemohlo dovolit).
Děda v Polabí na tom byl lépe - úrodná půda, možná pěstoval lukrativnější komodity - zeleninu, rybíz a pod. Sice je mi trochu záhadou, kde vzal po měnové reformě a při údajně likvidačních dávkách předepisovaných NEčlenům družstev na RD městského typu s koupelnou a splachovacím WC, ale budiž :o)

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

mělo být "6".
Píšu na noťasu bez číselné klábosnice.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

4 děti, spousta příbuzných, dále synek zedník plus muzikant, tvárnice si vyráběli sami, cihly z bouraček. A pomáhali lidé ze vsi.
Děda měl kliku, že neměl moc velké hospodářství (9,5 ha), obilí, krávy, prasata, atd.,ty velké hospodáře bolševik vyhnal ze vsi majetek zkonfiskoval a předělal na JZD a Státní statek.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

Nezlob se, ty máš hlavní problém s tím, že porovnáváš optikou dnešho světa ani omylem ani čárkou nemáš náznak pohled tehdejšího člověka. Ty bys řekl, že stadart je "každý má postel"=´žiješ, ale podívej se na muži v ofsajdu, kdy je samozřejmost společná postel...
A takto bys měl mít pohled na KAŽDÝ aspekt života=pohled UŽIVÍ TEHDEJŠÍM POHLEDEM" ne dnešním, kde se počítá mobil, protože přeci dnes je to samozřejmé, ale reálně to je lež...

Zatím bez slepic